Dobrý den. Chci se zeptat. Jak dlouho může kočka truchlit po zemřelé majitelce. Už je to rok a kočka stále nekomunikuje, nenechá se pohladit a při pokusu o kontakt syčí. Ptám se proto že se jí chceme ujmout. Kočce je pět let, zatím byla v domácnosti sama. My máme tříletého kocoura, tak nevím jestli jí to třeba nějak pomůže zapomenout. Vím že kočky jsou fakt paličaté a když si něco umanou je to těžké. Prosím o rady.
hrabenka
napsal(a):
Dobrý den. Chci se zeptat. Jak dlouho může kočka truchlit po zemřelé majitelce. Už je to rok a kočka stále nekomunikuje, nenechá se pohladit a při pokusu o kontakt syčí. Ptám se proto že se jí chceme ujmout. Kočce je pět let, zatím byla v domácnosti sama. My máme tříletého kocoura, tak nevím jestli jí to třeba nějak pomůže zapomenout. Vím že kočky jsou fakt paličaté a když si něco umanou je to těžké. Prosím o rady.
U nás přivyknutí na nové prostředí trvalo cca 3 měsíce, ale bylo to teda stěhování dospělé kočky do nové rodiny a do nové smečky.
Nepíšete, zda kočka zůstala ve svém prostředí, jak se jinak projevuje, jaký je k ní přístup stávajících pečovatelů, atd. Bydlí s ní někdo trvale či za ní jen dochází? a mnoho dalšího... Opravdu záleží na dosti faktorech. Nicméně o rok trucující kočce jsem doposud neslyšela... otázka je, zda tam není ještě nějaký problém... a tím myslím v komunikaci mezi kočkou a osobou, jež se o ní nyní stará.
Pokud doposud na jinou kočku zvyklá nebyla, připravte se na delší zvykání - bude brát kocoura jako vetřelce. Na druhou stranu pokud máte kocoura mazlivého a uvidíte, jak se on s vámi mazlí, mohla by začít prostě žárlit a taky přijít, aby se pomazlila. Aspoň takhle mi před lety pomohl náš umazelný kocour u polodivoké puberťačky, která se kontaktu s člověkem bála. A stačilo na ni pár dní vlídně mluvit a mazlit před ní kocoura, že prostě neodolala a šla to zkusit, zda to stojí za to - stálo. Byla z ní nakonec moc milá čičina.
Já osobně jsem názoru, že když se na kočku jde s klidem a laskavým přístupem, že časem i ta nejdivočejší šelmička "povolí". Neříkám, že se z ní stane mávnutím proutku mazlivka, pokud kontakt nemá tak ráda. Navíc to syčení - to značí, že kočka zažila něco špatného s lidmi a dopředu se brání...a to o úmrtí paničky není.
Tak hlavně paní psala že se kočky trochu bojí. Kočka se prý s nimi nechce vidět. Tak předpokládám že za kočkou někam dochází. Taky si myslím, že s laskavým přístupem se toho dá zvládnout hodně. Už jsme jednou kočku po zemřelé paničce měli a nejvíc nakonec milovala naší desetiletou dceru. Jo náš kocour je mazel, obrovský.
hrabenka
napsal(a):
Tak hlavně paní psala že se kočky trochu bojí. Kočka se prý s nimi nechce vidět. Tak předpokládám že za kočkou někam dochází. Taky si myslím, že s laskavým přístupem se toho dá zvládnout hodně. Už jsme jednou kočku po zemřelé paničce měli a nejvíc nakonec milovala naší desetiletou dceru. Jo náš kocour je mazel, obrovský.
Zdravím Vás! Mám zkušenost se seznamováním dvou kocourů braných postupně, ale je to zkušenost jiného charakteru. U Vás mě napadla jedna věc plus nějaké dotazy - je kočka čistě domácí? a pokud ano, tak teď je v bytě po zemřelé paničce? Vás kočka zná? No a pokud už rok vydržela to truchlení po původní majitelce, tak mě napadlo, zda by nestálo za to se s ní seznámit postupně. Myslím, že tady by třeba nějaké tři až čtyři týdny navíc snad nehrály nějakou extra velkou úlohu... Zkrátka, je-li to reálné, zkoušela bych se za kočenou zastavovat - se samými dobrůtkami, hračkami, vše hlavně nenásilně, snažit se o kontakt, přesně jak píšete o laskavý přístup...a zkrátka takto by ta adaptace na totální změny v jejím životě měla být snazší. Moc Vám držím tlapky!
hrabenka
napsal(a):
Tak hlavně paní psala že se kočky trochu bojí. Kočka se prý s nimi nechce vidět. Tak předpokládám že za kočkou někam dochází. Taky si myslím, že s laskavým přístupem se toho dá zvládnout hodně. Už jsme jednou kočku po zemřelé paničce měli a nejvíc nakonec milovala naší desetiletou dceru. Jo náš kocour je mazel, obrovský.
Tak pokud za kočkou jen dochází a plus se jí i bojí, je to pak jasné. Zvířata toto vycítí a zneužijí toho strachu k tomu, aby nepřítele ještě víc zastrašily. Navíc v budování vztahu je potřeba čas společně strávený, ne jen návštěvy na nakrmení, atd. Takže bych byla v klidu, ta kočka dle mého netruchlí, spíš se jí nelíbí, že nemá svého páníka, od kterého by měla plný servis, co se týče krmení, ale i mazlení, atd. Prostě se cítí osaměle /ani se jí nedivím/.