Dobrý den, moje mamka má kocourka, který má již 14 let. v posledních dnech začal všude čurat, dokonce i do postele. někdy po jídle i zvrací, celý se stále třepe, Při chuzi se mu podlamují zadní nožičky a taha je za sebou. Je to znamení, že bude brzy konec? jednou jsem toto zažila u pejska, do tydne odešel... je možné, že se z toho ještě dostane a pobude tady nějaký čas? Mamka je zoufala
Uživatel s deaktivovaným účtem
Neodkládejte návštěvu veterináře. Nasazením medikace určitě lze stav alespoň stabilizovat, přece jen ve 14 letech už kocour není žádný mladík. Pokud už to je ve stádiu, že moc možností není, ač je to kruté, budete vědět na čem jste... Držím palce, ať se dá ještě něco dělat!
Uživatel s deaktivovaným účtem
Alespoň mu dají něco na posílení, případně proti bolesti. Pokud už je kocourek na poslední cestě, nebude se tak trápit... Útěchou vám bude, že jste něco pro něj "udělaly". Je to smutné. Přála bych Vám, ať se ještě v rámci možností "zbrchá"!
Uživatel s deaktivovaným účtem
SybilaSalova
napsal(a):
Dobrý den, moje mamka má kocourka, který má již 14 let. v posledních dnech začal všude čurat, dokonce i do postele. někdy po jídle i zvrací, celý se stále třepe, Při chuzi se mu podlamují zadní nožičky a taha je za sebou. Je to znamení, že bude brzy konec? jednou jsem toto zažila u pejska, do tydne odešel... je možné, že se z toho ještě dostane a pobude tady nějaký čas? Mamka je zoufala
Navštivte veterináře. Prostě musíte, je to vaše povinnost, kterou vám ukládá veterinární zákon minimálně.
Kocourek může trpět selháním ledvin, to je u starších koček bohužel docela časté a příznaky by seděly. Ale bez ohledu na diagnózu: jsou dvě možnosti: buď se jedná o léčitelný stav a pak veterinář zvířeti pomůže, minimálně dočasně v případě chronických nemocí. Nebo se nejedná o léčitelný stav a pak je na místě utracení takového zvířete.
Sám se z toho ale nevyhrabe a nechat ho doma CHCÍPNOUT naplňuje definici týrání zvířete.
Chápu to a jsem si toho plně vědoma, bohužel již před rokem jsem podobné zazila s pejském od tchýně, nechala by jej chcipnout v bolestech na zahradě, cele dopoledne jsem u něj byla a čekala na veterináře, tchyni to bylo jedno
Moje mamka kocourka miluje, brečí, bohuže nechápe, jak říkáte, že kocour muže mit ledviny v haji... mám naní strasny vztek a nevím už jak ji přemluvit, nabidla jsem se že je tam i odvezu a zaplatim.. ale bohužel, bez vysledku
Uživatel s deaktivovaným účtem
SybilaSalova
napsal(a):
Chápu to a jsem si toho plně vědoma, bohužel již před rokem jsem podobné zazila s pejském od tchýně, nechala by jej chcipnout v bolestech na zahradě, cele dopoledne jsem u něj byla a čekala na veterináře, tchyni to bylo jedno
Moje mamka kocourka miluje, brečí, bohuže nechápe, jak říkáte, že kocour muže mit ledviny v haji... mám naní strasny vztek a nevím už jak ji přemluvit, nabidla jsem se že je tam i odvezu a zaplatim.. ale bohužel, bez vysledku
Prostě popadněte kocoura, že se jede, ne? Buď může jet s vámi nebo ne, to je už její volba.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Potom dejte vědět, jak jste "dopadli". Budu na vás myslet...
Dobrý den, mamka vzala kocourka k veterináři v sobotu. Dostal antibiotika, leky na zmírnění bolesti a vyživovu pastu, která se dava dvakrat denne stříkačkou do tlamičky. Mamka jej tam odmítla nechat. Kocourek stéle leží a spí. Musímem jej nutit, aby se najedl, nic ale nechce, tu pastu mu musíme vnutit stříkačkou až do krčku, z kočičiho masa si olíže jen zulc, maso odmíta. take ma speciální kočičí mléko, které jakž takž vypije. vstava jen v případě, že si chce ulevit, to si popojde cely rozklepany o metr dál a vykona potřebu na plenu, kterou má u pelíšku
Vypadá, jakoby ho to už přestalo bavit žít. nechá se vzít i na ruce a ponosit, což nikdy nedělal, prostě jako by mu vše bylo jedno... ted je mamka v práci, nemohla si vzit volno, takže za ním co tři hodinky chodim a krmím ho, je to strašné
měla jsem ho od malička, spával se mnou jako kotatko v posleti, když jsem byla mala a ted se musím divat, jak pomalu odchází... moc to bolí
Diagnoza je prostě, že je stary a podle hmatu jej boli ledviny,. nechtěli si jej tam nechat, mamka hned jak tam vlezla, žekla že jim ho tam nenechá, chce být prostě s ním. kocourek nejeví znamky bolesti, neplače, neknucí, neheká, jen vypada že už ho to prostě nebaví, nejeví zajem. jen nekdy zvedne hlavičku a přimhouřenýma očičkama se podiva co se děje. mamka je ted v práci, nemohla si vzit volno, ale každe tri hodinky se na něj chodim divat a krmit ho, jeste stále ma silu se bránit a škrábat, takže to zatim myslim na eutanazii neni. už mam ale nachystane tři ruzna telefoni cisla na veterinaře a kdyby se jeho stav zhoršil natolik, že už bude potřeba jen tu eutanazii, tak mu zavolam, třeba i v noci... mamka se s tím pomalu smiřuje.
Kocourek stéle leží a spí. Musíme jej nutit, aby se najedl, nic ale nechce, tu pastu mu musíme vnutit stříkačkou až do krčku, z kočičiho masa si olíže jen zulc, maso odmíta. take ma speciální kočičí mléko, které jakž takž vypije. vstava jen v případě, že si chce ulevit, to si popojde cely rozklepany o metr dál a vykona potřebu na plenu, kterou má u pelíšku smajlík Vypadá, jakoby ho to už přestalo bavit žít. nechá se vzít i na ruce a ponosit, což nikdy nedělal, prostě jako by mu vše bylo jedno
SybilaSalova:
Zbytečné trápení pro kocourka. Je to na eutanazii. Dobrý vet vám to měl doporučit.
Myslíte, že se trápí, i když neknučí, neheká atd? také přemýšlím, zda by nebylo lepší to ukončit, ale na druho stranu si říkám, co když má najedi tu ještě pár dní s námi pobýt... A nemohu mamce odvezt jejího kocourka a dat ho uspat bez jejího souhlasu, toto by mi nikdy do smrti neodpustila
Před lety jsem měla nemocného kocourka. Nebyl tak starý, byl to mladík a ledviny to nebyly, ale situace nebyla dobrá, bylo to buď a nebo. Buď vydrží velké dávky léku, co mu vet každý den píchal, nebo ne. Tehdy jsme taky uvažovali nad uspáním, nejedl sám, nemohl se ani pomalu postavit.Jen sám pil. Veterinář mi tehdy řekl, že pokud sám pije, je ještě naděje. A kocourek se uzdravil. Já bych ještě počkala, třeba se chytí. Kočky se dožívají více let jak psi.
Práve zvažujeme s bratrem eutanazii, ale bez vědomi maminky... ona by to nikdy nedovolila. bratr mi má dát dnes vedet zda mám volat veterináři. nechce takto "ošidit" mamku a lhát ji.. mamce bysme museli řici, že kocourek prostě zemřel ve spánku... nevime, zda do toho jít a udělat to jak bude mamka zitra v práci
SybilaSalova
napsal(a):
Myslíte, že se trápí, i když neknučí, neheká atd? také přemýšlím, zda by nebylo lepší to ukončit, ale na druho stranu si říkám, co když má najedi tu ještě pár dní s námi pobýt... A nemohu mamce odvezt jejího kocourka a dat ho uspat bez jejího souhlasu, toto by mi nikdy do smrti neodpustila
Ještě jsem neviděla kočku naříkat a přitom jim bylo hodně špatně (např. se nám vrátil kocour s rozdrcenou nohou a mňoukl až při stisknutí nohy, jinak prostě ležel a nenaříkal. Kočky to na sobě nedají znát.
Dle popisu to vypadá, že kocour zbytečně trpí a uspání by pro něj bylo vysvobození. Nebuďte sobečtí, já vím, každý chceme, aby tu byli mazlící, co nejdéle, ale není fér je nechávat trpět... vžijte se do něj. Neposlouchají ho zadní nohy, klepe se, sám si ani nedojde v pohodě na wc, sám se nenažere, naopak do něj ještě násilím cpete pastu, atd...
Volala jsem jinemu vetovi a ten mi řekl, že kocourka mi jen tak někdo neuspí, že je potřeba udělat krevní testy a vyšetření... ale říkam si k čemu by to bylo? aby mi řekl, že macik je stary a odchazi mu organy? budou do něj cpát všelijaké hnusy, aby vydržel max o dva tydny dele, když konec se stejně neda odvrátit. Ted si trosku nevim rady, nechci kocourka trápit, ale nemohu si dovolit sedet u veta co tri dny...
SybilaSalova
napsal(a):
Volala jsem jinemu vetovi a ten mi řekl, že kocourka mi jen tak někdo neuspí, že je potřeba udělat krevní testy a vyšetření... ale říkam si k čemu by to bylo? aby mi řekl, že macik je stary a odchazi mu organy? budou do něj cpát všelijaké hnusy, aby vydržel max o dva tydny dele, když konec se stejně neda odvrátit. Ted si trosku nevim rady, nechci kocourka trápit, ale nemohu si dovolit sedet u veta co tri dny...
Za mě se tedy krevní testy a všechno dělat hned teď už by jste věděli na čem jste diagnoza "je starý" by mě jako majitele který své zviře miluje neuspokojila a ledviny nikdy nebolí jen tak. Nevím třeba je to jen zánět i ten umí přeci bolet jak blázen že člověk nemá potřebu ani chodit
pokud selhavaji ledviny nebo něco co je neřešitelné tak je eutanasie na místě.
Tak to je. Vet vám musí uspání kocoura navrhnout sám, po vyšetření.
Proč byste měla chodit k vetovi co tři dny? My vám radíme abyste tam zašla jednou, vet kocoura prohlédne, vyšetří, a zajisté řekne, že je to konečná.
Pokud nechcete absolvovat nové vyšetření u nového veta, nezbývá, než zajít k tomu kam chodíte doteď, tam to bude jednodušší.
SybilaSalova
napsal(a):
Volala jsem jinemu vetovi a ten mi řekl, že kocourka mi jen tak někdo neuspí, že je potřeba udělat krevní testy a vyšetření... ale říkam si k čemu by to bylo? aby mi řekl, že macik je stary a odchazi mu organy? budou do něj cpát všelijaké hnusy, aby vydržel max o dva tydny dele, když konec se stejně neda odvrátit. Ted si trosku nevim rady, nechci kocourka trápit, ale nemohu si dovolit sedet u veta co tri dny...
Rozumný vet, když uvidí starého kocoura "v posledním tažení", že tu injekci dá a nebude vymýšlet bůhví co... ano, samozřejmě, že je to lepší u veta, ke kterému s kocourem chodíte a u kterého jste byli i nyní, aby viděl sám, že se kocour nijak nelepší, apod...
Kocourek už je za duhovým mostem, šli jsme k jinemu vetovi, pobavil se se mnou a prostě ho uspal, celou dobu jsem ho měla v náručí. k lekaři jsem ho vzala bez vedomi mamky, ale jak jsem sedela v čekarne tak jsem ji řekla kde jsem a dala mi svolení k uspaní. ale chtěla jej donest domu... odpoledne ho spolu pohřbímě... děkuji všem za reakce a za podporu.
Uživatel s deaktivovaným účtem
To je mi líto, ale opravdu už víc jste pro něj udělat nemohly. Určitě měl u vás krásný život a teď už ho nic nebolí...
Dneska jsem jak slzavé údolí. Stále "narážím" na smutné příspěvky.
SybilaSalova
napsal(a):
Kocourek už je za duhovým mostem, šli jsme k jinemu vetovi, pobavil se se mnou a prostě ho uspal, celou dobu jsem ho měla v náručí. k lekaři jsem ho vzala bez vedomi mamky, ale jak jsem sedela v čekarne tak jsem ji řekla kde jsem a dala mi svolení k uspaní. ale chtěla jej donest domu... odpoledne ho spolu pohřbímě... děkuji všem za reakce a za podporu.
Tak to je mi líto, ale věřte, že pro něj to bylo vysvobození. Určitě se u Vás měl dobře a Vám po něm zbydou fajn vzpomínky.
SybilaSalova
napsal(a):
Myslíte, že se trápí, i když neknučí, neheká atd? také přemýšlím, zda by nebylo lepší to ukončit, ale na druho stranu si říkám, co když má najedi tu ještě pár dní s námi pobýt... A nemohu mamce odvezt jejího kocourka a dat ho uspat bez jejího souhlasu, toto by mi nikdy do smrti neodpustila
Víte, můj minulý kocour umřel na selhání ledvin, které se zdá být pravděpodobné u Vašeho kocourka. Je to nemoc, která nebolí, ale mnohokrát jsem zde psala, že kdyby šel vrátit čas, odešel by o několik týdnů dříve. Bylo tam i pochybení vetky. U selhání ledvin zvíře trpí tím, že má nauzeu - chce se mu zvracet, pak zvrací, je intoxikováno zplodinami látkové výměny, které selhávající ledviny neumí vyloučit... Je to opravdu trápení. Souhlasím s "Joanne", že to je na eutanázii... Najděte tu sílu.
SybilaSalova
napsal(a):
Kocourek už je za duhovým mostem, šli jsme k jinemu vetovi, pobavil se se mnou a prostě ho uspal, celou dobu jsem ho měla v náručí. k lekaři jsem ho vzala bez vedomi mamky, ale jak jsem sedela v čekarne tak jsem ji řekla kde jsem a dala mi svolení k uspaní. ale chtěla jej donest domu... odpoledne ho spolu pohřbímě... děkuji všem za reakce a za podporu.
Promiňte prosím, čtu to postupně...
Udělali jste dobře, trápil by se...