Začnu od začátku, tedy tam kde bych asi měla
Na barák se k babice "přistěhovala" kočka, za nedlouho měla malé mourovaté kotě. No a já si teď pohrávám s myšlenkou, že by jsme si ho vzali k nám do bytu, až by na to samozřejmě mělo věk. Po kočce toužíme už dlouho, no nikdy jsme se k tomu nějak nedostali a jednoduše mi to teď vrtá hlavou. Hlavně tedy jedna věc. Že kočka může žít se psem vím, ale jak je to s králíkem? Králík je u mě v ložnici a má ohrádkou vyhrazenou část místnosti, klec nemá už roky. Do obýváku bych zavírala pokud bych neměla být přítomna. Nehrozí tedy že by byli osamotě. Králík by problém mít neměl, je zvyklý na naši psici se kterou se zbožňují Máte někdo doma kombinaci kočka-králík a jak společně fungují?
To je tedy první část dotazu. Druhá je, zdali by jste mi mohli poradit jak je to s takovýmto odběrem kotěte od venkovní kočky. V jakém věku by to bylo nejlepší? Máme v plánu ho i s maminou odčervit, na to se ještě poptám našeho veterináře.
Nechceme nic uspěchat, všechno pročítáme abychom byli na případné tygříkovo nastěhovaní připraveni. No stejně si myslím, že není nad to si vyslechnout osobní zkušenosti zdejších kočkařů
Předem Vám děkuji za případné rady a postřehy
Venkovní kotě nemusí být
s velkou pravděpodobností,
pro držení jen v bytě, vhodné.
Je od narození zvyklé venku, je to jeho přirozenost
a bez možnosti chodit ven v bytě šílí. a to doslova.
Já ho do bytu nedoporučuji.
Každopádně by ho měl někdo brát do rukou,
hladit a učit ho nebát se lidí.
Kotě se odstavuje od matky ve 3 měsících.
Pro kotě, které bude zvyklé pobíhat po venku, to bude docela kruté ho zavřít do bytu. Nicméně bude to malé kotě, tak si třeba ještě zvykne. Horší je, když lidi sbírají na ulicích dospělé kočky a potom je pod záminkou záchrany zavírají do útulků - to považuji už za týrání.
Kočka dospělému králíkovi neublíží, pokud s ním bude od kotěte, zvykne si na něj.
Odčervovat je už zapotřebí malé koťátko a zároveň i matku. Poraďte se s veterinářem, pro kotě je ideální pasta. Odčervuje se kotě (i matka) už ve stáří 14 dní a potom každé 2 týdny až do odstavu.
Počítej s kastrací, u kocoura je to jednodušší zákrok než u kočky, ale u obou je to nutnost, pokud bude žít v bytě. Nekastrovaný kocour všechno značkuje (a dost to smrdí), nekastrovaná kočka se zase často říjí, příznakem je, že kočka dost hlasitě mňouká, a to je obtěžující.
Tříměsíční venkovní kotě do bytu ?
Já jsem si vzala koťata z venkova - ze stodoly, byla zvyklá
na děti - muchlovaly je.
Chci říct, že nebyla plachá.
U nás, když nemohly z nějakého důvodu ven,
by snad běhaly po stěnách. Ty kočky byly
neuvěřitelně přítulné, úžasné, ale potřebu být
i venku, měly snad v genech.
Být jen v bytě, zešílely by a my s nimi.
To je má zkušenost.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Známá má králíka v bytě a po několika letech si pořídila kotě. Sžili se bez problémů.
Nechtěla bych aby bylo v bytě nespokojené. Mě to právě napadlo jen proto, že jsou v baráku co je hned u hlavní silnice a lidi tam jezdí jak čuňata, přejeté mladé kočky vídáme až moc často Tak jsem si právě myslela, že by jsme se ho ujali a tím zabránili aby se to stalo i jemu. Ale jestliže venkovní koťata nesnášejí dobře přesun do bytu, tak ho tedy necháme kde je. Že já blbá jsem se na ně vůbec jezdila dívat, už jsem holt taková. Jak něco živého vidím, chci se postarat aby se to mělo nejlíp jak může.
Každopádně je aspoň odčervíme a přivezem jim tam nějakou baštu. I tak ale dík za vaše názory :).
Taky jsme jednu dobu měli kombinaci kočka-králík. Kočka byla již starší, králík mláďátko. První den se ho trochu bála, pak dobré. Ale králíček - mládě byl divoký, tak se mu spíš vyhýbala. Když byl na ni moc akční, tak ho propleskala. Naštěstí mohla vždy utéct někam do výšky. Jinak v klidu vedle sebe leželi, nebáli se sebe navzájem. Spíš takové nezávislé jednotky, že by si spolu hráli, to ne. Ale u kotěte by to mohlo být jiné.
My jsme si taky vzali kotě toulavé venkovní kočky a neměla s bytem absolutně žádný problém. Ale je pravda, že jsme si ji brali, jak ji kočka odstavila, nemělo asi ani 2 měsíce. Tehdy jsem o kočkách nic nevěděla. I byla povahově celkem klidná, to taky může hrát roli.
rapotacka11
napsal(a):
Tříměsíční venkovní kotě do bytu ?
Já jsem si vzala koťata z venkova - ze stodoly, byla zvyklá
na děti - muchlovaly je.
Chci říct, že nebyla plachá.
U nás, když nemohly z nějakého důvodu ven,
by snad běhaly po stěnách. Ty kočky byly
neuvěřitelně přítulné, úžasné, ale potřebu být
i venku, měly snad v genech.
Být jen v bytě, zešílely by a my s nimi.
To je má zkušenost.
Je to možná poprvé, co s Vámi ne úplně souhlasím .
Myslím, že tříměsíční kotě si v bytu ještě zvykne. Až kdyby jo bylo nešťastné, tak snad pak váhat o umístění do domku se zahradou. Zadavatelka se zdá být odpovědná a soužití s králíkem bych se nebála, VYJMA jedné věci - ani kdyby byli sebevětší kámoši, NIKDY bych je nenechala o samotě spolu. Vždy oddělovat.
rapotacka11
napsal(a):
Zdravím.
Byla to má zkušenost.
Tyto dvě kočičky musely ven.
Pak byly v bytě v pohodě.
JEN v bytě by opravdu být nemohly.
A nepomáhalo ani, že byly dvě - tudíž zábavy
a her dost a dost.
Také srdečně zdravím!
Jo jo, já to chápu - když je taková zkušenost. Mám pocit, že i v tomto kočky mohou být velmi rozdílné - viz můj starší kocour vs. mlaďoch. Starší to na chalupě prostě MILUJE, a to jsme jej tam vzali poprvé ještě jako kotě. Řádil jak černá ruka, vylezl na strom, teda spíš na něj přímo vyběhl, pak mňoukal, že nechce dolů. Vždy z něj na chalupě štěstí přímo tryská! Proto to uvažované pořízení dvířek na čip.
Kdežto mladej je nejšťastnější se mnou. Sice byl na chalupě také rád, ale musel mě mít za zadkem... Mám pocit, že teď v té jeho nemoci se jeho závislost na mně ještě prohloubila. Sice mu strašně nerada píchám ty injekce...přesto věřím, že nějak vycítil, že jsem mu já pomohla od toho, že mu bylo tak šíleně zle...a od té doby je ještě závislejší!
fikovnice
napsal(a):
Také srdečně zdravím!
Jo jo, já to chápu - když je taková zkušenost. Mám pocit, že i v tomto kočky mohou být velmi rozdílné - viz můj starší kocour vs. mlaďoch. Starší to na chalupě prostě MILUJE, a to jsme jej tam vzali poprvé ještě jako kotě. Řádil jak černá ruka, vylezl na strom, teda spíš na něj přímo vyběhl, pak mňoukal, že nechce dolů. Vždy z něj na chalupě štěstí přímo tryská! Proto to uvažované pořízení dvířek na čip.
Kdežto mladej je nejšťastnější se mnou. Sice byl na chalupě také rád, ale musel mě mít za zadkem... Mám pocit, že teď v té jeho nemoci se jeho závislost na mně ještě prohloubila. Sice mu strašně nerada píchám ty injekce...přesto věřím, že nějak vycítil, že jsem mu já pomohla od toho, že mu bylo tak šíleně zle...a od té doby je ještě závislejší!
Opr.:pak mňoukal, že chce dolů a neuměl sám slézt.
fikovnice
napsal(a):
Opr.:pak mňoukal, že chce dolů a neuměl sám slézt.
Přesně to se nám stalo, když jsme první kočku jako kotě vzali na chatu. Vylezla na první smrk u chajdy a pak zoufale mňoukala, že nemůže dolů. Uspořádali jsme záchrannou výpravu s pomocí žebříku a košíku přidělaného na hrábích, naštěstí hned pochopila, hupla do košíku a nechala se snést. Dnes už by to nešlo, smrček dost povyrostl a tak dlouhý žebřík ani hrábě nemáme.
Acamar
napsal(a):
Přesně to se nám stalo, když jsme první kočku jako kotě vzali na chatu. Vylezla na první smrk u chajdy a pak zoufale mňoukala, že nemůže dolů. Uspořádali jsme záchrannou výpravu s pomocí žebříku a košíku přidělaného na hrábích, naštěstí hned pochopila, hupla do košíku a nechala se snést. Dnes už by to nešlo, smrček dost povyrostl a tak dlouhý žebřík ani hrábě nemáme.
No jo, tak to jste měli chytrou kočenku. Já byla tehdy velmi vážně nemocná (taková fakt raritní nemoc páteře) a nemohla jsem kocoura sundat, tak pro něj lezla teta (má už svůj věk, a fakt ne nízký), kocoura zachránila, ale sama žuchla na zem na záda. Já se šíleně lekla, že se jí něco stalo, ale ona se začala sama sobě smát, že prý tam leží jak brouček na zádech na krovkách...
Tak jsem se na ně byla zase juknou a udělala pár fotek, kvalita nic moc, ale vidět jsou
Hanka92

XXX.XXX.63.156
Naše dve kocky co mame doma byly venkovní a úplně napohodu si zvykly na vnitřní byvani nepoustime ven... Hned se naucil na toaletu atd proč tady kazdy recni venkovní so bytu ??je to na povaze kocek ..
Uživatel s deaktivovaným účtem

Hanka92
napsal(a):
Naše dve kocky co mame doma byly venkovní a úplně napohodu si zvykly na vnitřní byvani nepoustime ven... Hned se naucil na toaletu atd proč tady kazdy recni venkovní so bytu ??je to na povaze kocek ..
Můžete to napsat česky?