Queix

XXX.XXX.193.51
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na vcelku častou otázku, ale uznala jsem že každého situace je přeci jenom jiná.
Jsme kočickáři a pemýšlíme o pořízení koťátka, ale doma už máme asi 10ti letou kastrovanou kočku (něco mezi sibiřskou a mainskou mývalí, ale jen 3,5 kilovou) a 10ti letého kastrovaného maltézáka. Hodně lidí říká "počkejte až ta stará odejde", ale my to nechceme brát tak, že čekáme až zemře aby jsme mohli mit koťátko. Naše kočka pro nás vždy bude #1. Bydlíme v rodinném dvoupatrovém domě s velikou zahradou, do níž není volný přístup z domu. Kočka je samotářský typ, občas se přijde pomazlit ale většinu času někde zalezlá spí. Nehraje si, občas se uvolí po mě jakože hrabnout packou když ji ťukám praty před packami ale vypadá to že spiše ze soucitu. Pes ji občas prožene po domě, ale pokud se sejdou u krmení, nemají problém si vedle sebe sednout, takže usuzujeme že jí pes jen kamarádsky škádlí - kočka se nebrání, jen zdrhá. Na druhou stranu víme, že se kočka večer chodí kamarádit ven s kocoury ze sousedství, občas je dokonce vídáme sedět spolu pod stolem.
Můj dotaz zní, jestli si myslíte, že je možnost že se spolu s novým koťátkem sžijí (popřípadě s jakým pohlavím by se snesli lépe, my usoudili, že s kocourem). Samozřejmě víme o všech pravidlech, jako že starší kočka má být upřednostňována při krmení, hlazení a hrách, aby si nepřišla odstrčená a nahrazená, a že seznamování má být postupné a hodně se při tom starší kočce věnovat. V domě téměř pokaždé někdo z rodiny je.
Pokud by byl opravdu problém a kočky se nesnesly, můžeme kotě přestěhovat naproti přes dům k babičce, kde žádné jiné zvíře není, ale byli byhom rádi kdyby tato situace nenastala. Hlavní, o co nám jde je, aby jsme tím starší kočičce neublížili.
Děkuji předem.
Tohle lze velmi těžko předvídat a obávám se, že jedinou možností je to zkusit. Něco jiného je, když se kočička venku "stýká" s jinými jedinci svého druhu, něco jiného je, když jí někdo začne "okupovat" teritorium, misky, záchod...
Myslím, že na pohlaví až tak nezáleží, důležité je, aby druhá kočička (či kocourek) byla nedominantní a přijala (minimálně ze začátku) podřízenou roli. Nevím, zda je vhodné kotě - ano, koťata si sice rychle zvykají a jsou většinou přirozeně společenská, ale jejich temperament může být někdy starším kočkám na obtíž. Možná by bylo lepší už dospělou kočičku/kocourka.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nebo ta koťata dvě
Uživatel s deaktivovaným účtem

Neklepne, koťata budou spolu řádit jak tajfuni a kočka bude mít, někde z povzdálí, fajn televizi ... respektive nebude obtěžována pozorností nudícího se kotěte (teda teoreticky, neb předpoklady jsou jedna věc a život ta druhá ...ale u nás to tak krásně funguje ).
deauville
napsal(a):
No, to moc neřeší tu starší kočičku... aby ji z koťat nekleplo
My to takhle řešili... máme starší kočičku, která se chová jako jedináček a miluje svůj klid. Když jsme jednou donesli kotě, nesnesla ho, protože kotě chtělo být pořád s ní a nedalo jí pokoj. Dopadlo to tak, že jsme kotěti nakonec našli jiný domov. Někdo nám pak poradil pořídit si dvě koťata, tak jsme pořídili dvě sestřičky. Ty brzy pochopily, že naše kočka s nimi nechce být, tak si hrály koťata jen spolu a ji nechaly na pokoji. Nakonec byli spokojeni všichni... koťata si vyhrály a kočka má svůj milovaný klid.
Jedno z koťat nám později zemřelo a to druhé se cítilo osamělé, tak jsme jí hned pořídili kamaráda- kocourka. Okamžitě se spřátelili, hrají si spolu a naše kočka má nadále ten svůj milovaný klid.