Pořídila si mě kočka

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Maivi

19.4.2017 23:05
Maivi

XXX.XXX.97.226

Napadlo mne založit odlehčené téma, jelikož jsem sama ke kočce přišla jako slepá k houslím a o svůj příběh se s vámi ráda podělím. Říká se, že kočka si svého pána pořídí sama...

U nás v rodině nikdy moc koček nebylo. Vyrůstala jsem na sídlišti a vůbec bylo raritou potkat venku třeba i toulavku. Jediným exemplářem byl babiččin kocour, napůl venkovní, který přicházel pouze, když měl hlad. Odešel ve věku krásných 17ti let. Jako malá jsem se ho děsně bála a u babičky spávala v pokoji zásadně se zavřenými dveřmi, jelikož Mikešovy v šeru svítící oči pro mne byly noční můrou. On chudák byl hodný, jen já byla děsná posera. Ke kočkám jsem si tedy nikdy nevybudovala nijak zvlášť silné pouto.

Tedy až do Vánoc minulého roku.

S rodiči a druhou babičkou jsme se přestěhovali do RD na kraji města a těšili jsme se, jak konečně oslavíme druhé Vánoce v domečku a první bez jakéhokoliv vrtání, malování apod. Bylo kolem patnáctého prosince, když na mě houkla babi, že se nám "kočka promenáduje po terase". Na toulavé kočky jsme tu zvyklí, ale nikdy žádná nepřišla až na terasu, většina z nich je plachá. V té chvíli mi problesklo hlavou jen "odženu ji, nemá tu co dělat", otevřela dveře a za zvuku "kšššc" stvoření vyhnala.

Bylo to impulsivní a já si nevšimla, že je to jen malé vystrašené kotě, rychle utíkající přes terasu, parkovací místo až za plot, kde máme navezeno kamení, které odebíráme a používáme k dekoraci zahrady.

Vrátila jsem se dovnitř domů a za pár minut to začlo. Zvuk, na který nikdy nezapomenu. Pronikavý pláč kotěte. Nedalo mi to a vrátila jsem se a šla se podívat, co se děje. Kotě stále sedělo za hroudou kamení, skrčené a plakalo. A ve mě se něco zlomilo. Chtěla jsem mu nějak pomoct, alespoň ho vrátit na to místo na terase, kde se objevilo. Jediné, čeho jsem docílila, byl úctyhodný škrábanec na zápěstí. Nechtěla jsem to vzdát a na další pokus jsem se vybavila sušeným masem, který baští náš york. Kotě si drželo odstup, ale povedlo se mi kousek masa hodit tak, aby ho mělo na dosah. Odešla jsem a z povzdálí koukala, jak si kotě maso vzalo. A asi zachutnalo, jelikož se po chvíli podplazilo pod plotem a ukrylo se nad kolem našeho auta a bezpečně kontrolovalo okolí.

Následovalo pár dní, kdy jsem na terasu umisťovala misky s masem a vývarem a vždy z nich nenapadně zmizel obsah. A ejhle, kotě se zabydlelo v altánu a vždycky počkalo na misku a až odejdu a šup k misce. Po třech dnech mě nechalo sedět u něj a sledovat ho. Tak nějak jsem mu naprosto propadla. Najednou už to nebylo jen "pomůžu toulavé kočce, jen proto, že je bezbranná". Totálně mě okouzlil. Bylo chladno a malý mi už lozil do náruče a já ho zahřívala. Vyrobili jsme mu bedýnku, ve které spával mimo čas krmení, venku však začínalo přituhovat a malý se mi cpal do svetru po každém krmení a víc a víc si mě omotával kolem packy. Plán byl jasný - dostat prcka domů. Naši jsou velmi konzervativní, byli dost proti, ale po kompletním veterinárním vyšetření, očkování, odčervení apod. nakonec svolili. A asi to bude znít jako klišé, ale od 24.12.2016 je Miky mým hrdým páníčkem. Já dostala ten nejkrásnější dar "pod stromeček" a zároveň nejlepšího parťáka. A taky můžu hrdě dodat, že se ze mě stal kočkomil.

A co vy? Taky si vás někoho kočička pořídila, aniž byste to plánovali? Máte-li taky nějaký příběh, podělte se smajlík

Uživatel s deaktivovaným účtem

20.4.2017 06:41
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Taky si vás někoho kočička pořídila, aniž byste to plánovali?"

Všechny, Maivi, všechny
Teda z aktuálního počtu 9 jsou 3 sestry, které se u nás narodily, ale kočce, která "si mě pořídila"

20.4.2017 07:58
janau.

XXX.XXX.162.61

To je fakt hezký příběh se šťastným koncem.
A jak u nás? Někdy na začátku prosince se manžel vrátil večer z hasičárny, kam si zašel "na jedno" na dobrou noc a při odchodu si všiml, že za ním běží za hlasitého mňoukání malinké kotě. Ten večer byla už pěkná zima a když se kotě neodpojilo a došlo za manželem až k našim vratům, bylo rozhodnuto - nemohl ho tam přece nechat. Dali jsme mu najíst, bylo však "rozhodnuto", že bude kotě prozatím bydlet v kotelně, kde jsme mu připravili krabici vystlanou slámou. Proběhlo odčervení a cca 14 dní pobytu kotěte v kotelně, kde měl přístup k oknu, písku, spoustě přírodních hraček a spoustu prostoru.. Pak se ale stalo něco velmi nepříjemného, jednou jsme se vrátili domů z práce a samozřejmě první cesta vždy vedla za kotětem, ale zjistili jsme, že nám přes den bouchl kotel na tuhá paliva. Nevím, zda si tu spoušť dokážete představit. Kotě naštěstí vypadalo, že žádné následky nemá, chovalo se normálně, vesele, jako vždy. Nicméně v tu chvíli jsem ho popadla, vzala domů, abych vypozorovala, zda je opravdu v pořádku a do té doby je to kocour bytový.
Je to malej ďáblík, který vládne naší domácnosti (do té doby vládl papoušek žako), je mu teď něco okolo 7 měsíců, zlobí jako každé správné kotě, ale vždycky mu všechno odpustím, jakmile za mnou přiběhne, stočí se mi do klína nebo na hruď a mazlí se a mazlí...
I já pořízení kočky neplánovala, ale nelituji, je to nová láska, o kterou bych byla tak ochuzena, kdybych ji nepoznala

Maivi

20.4.2017 08:22
Maivi

XXX.XXX.97.226

Ty kočky to prostě uměj smajlík Krásný příběh, janau. Já ani nevím, co bych bez toho svého blbouna dělala. I přes jeho lumpárny, kdy jsem třeba musela jet do ČNB vyměnit roztrhlé bankovky... nepozornost... ale je to miláček :-D.

20.4.2017 08:48
janau.

XXX.XXX.162.61

Maivi napsal(a):
Ty kočky to prostě uměj smajlík Krásný příběh, janau. Já ani nevím, co bych bez toho svého blbouna dělala. I přes jeho lumpárny, kdy jsem třeba musela jet do ČNB vyměnit roztrhlé bankovky... nepozornost... ale je to miláček :-D.


já jsem zase dnes ráno zjistila, že si chytrák Kulda umí už otevřít zavřenou! mikrovlnku, měla jsem tam přes noc přichystaná hovězí líčka k další dnešní úpravě, tak si kocour pošmáknul
No nic, zase jsem pro příště chytřejší.. Má to ale zase jiné výhody, doma musím mít v kuchyni a obýváku pořád všechno uklizeno, aby se mi k tomu kocour nedostal nebo něco nerozbil. Předpokládám, že na kuchyňskou linku ho už nebudu schopna nijak odnaučit skákat..?

20.4.2017 09:39
Janaaa

XXX.XXX.226.2

Maivi napsal(a):
Napadlo mne založit odlehčené téma, jelikož jsem sama ke kočce přišla jako slepá k houslím a o svůj příběh se s vámi ráda podělím. Říká se, že kočka si svého pána pořídí sama...

U nás v rodině nikdy moc koček nebylo. Vyrůstala jsem na sídlišti a vůbec bylo raritou potkat venku třeba i toulavku. Jediným exemplářem byl babiččin kocour, napůl venkovní, který přicházel pouze, když měl hlad. Odešel ve věku krásných 17ti let. Jako malá jsem se ho děsně bála a u babičky spávala v pokoji zásadně se zavřenými dveřmi, jelikož Mikešovy v šeru svítící oči pro mne byly noční můrou. On chudák byl hodný, jen já byla děsná posera. Ke kočkám jsem si tedy nikdy nevybudovala nijak zvlášť silné pouto.

Tedy až do Vánoc minulého roku.

S rodiči a druhou babičkou jsme se přestěhovali do RD na kraji města a těšili jsme se, jak konečně oslavíme druhé Vánoce v domečku a první bez jakéhokoliv vrtání, malování apod. Bylo kolem patnáctého prosince, když na mě houkla babi, že se nám "kočka promenáduje po terase". Na toulavé kočky jsme tu zvyklí, ale nikdy žádná nepřišla až na terasu, většina z nich je plachá. V té chvíli mi problesklo hlavou jen "odženu ji, nemá tu co dělat", otevřela dveře a za zvuku "kšššc" stvoření vyhnala.

Bylo to impulsivní a já si nevšimla, že je to jen malé vystrašené kotě, rychle utíkající přes terasu, parkovací místo až za plot, kde máme navezeno kamení, které odebíráme a používáme k dekoraci zahrady.

Vrátila jsem se dovnitř domů a za pár minut to začlo. Zvuk, na který nikdy nezapomenu. Pronikavý pláč kotěte. Nedalo mi to a vrátila jsem se a šla se podívat, co se děje. Kotě stále sedělo za hroudou kamení, skrčené a plakalo. A ve mě se něco zlomilo. Chtěla jsem mu nějak pomoct, alespoň ho vrátit na to místo na terase, kde se objevilo. Jediné, čeho jsem docílila, byl úctyhodný škrábanec na zápěstí. Nechtěla jsem to vzdát a na další pokus jsem se vybavila sušeným masem, který baští náš york. Kotě si drželo odstup, ale povedlo se mi kousek masa hodit tak, aby ho mělo na dosah. Odešla jsem a z povzdálí koukala, jak si kotě maso vzalo. A asi zachutnalo, jelikož se po chvíli podplazilo pod plotem a ukrylo se nad kolem našeho auta a bezpečně kontrolovalo okolí.

Následovalo pár dní, kdy jsem na terasu umisťovala misky s masem a vývarem a vždy z nich nenapadně zmizel obsah. A ejhle, kotě se zabydlelo v altánu a vždycky počkalo na misku a až odejdu a šup k misce. Po třech dnech mě nechalo sedět u něj a sledovat ho. Tak nějak jsem mu naprosto propadla. Najednou už to nebylo jen "pomůžu toulavé kočce, jen proto, že je bezbranná". Totálně mě okouzlil. Bylo chladno a malý mi už lozil do náruče a já ho zahřívala. Vyrobili jsme mu bedýnku, ve které spával mimo čas krmení, venku však začínalo přituhovat a malý se mi cpal do svetru po každém krmení a víc a víc si mě omotával kolem packy. Plán byl jasný - dostat prcka domů. Naši jsou velmi konzervativní, byli dost proti, ale po kompletním veterinárním vyšetření, očkování, odčervení apod. nakonec svolili. A asi to bude znít jako klišé, ale od 24.12.2016 je Miky mým hrdým páníčkem. Já dostala ten nejkrásnější dar "pod stromeček" a zároveň nejlepšího parťáka. A taky můžu hrdě dodat, že se ze mě stal kočkomil.

A co vy? Taky si vás někoho kočička pořídila, aniž byste to plánovali? Máte-li taky nějaký příběh, podělte se smajlík

No trochu slzím...jste hodná a kotě Vám to tisíckrát vrátí svou láskousmajlík

Maivi

20.4.2017 11:27
Maivi

XXX.XXX.95.142

Janaaa napsal(a):
No trochu slzím...jste hodná a kotě Vám to tisíckrát vrátí svou láskousmajlík

Vrací a denně... ale občas zůstane nepochopen. Například, když jsem si nechala pětistovku bankovku na komodě, zapomněla na ni a usla. A v noci mi ji Miky poslušně donesl a budil. Nutno dodat, že pětistovka byla napůl, tedy mi ji krásně "rozměnil" smajlík V ČNB paní cukaly koutky, když jsem ji to vyprávěla. smajlík

Maivi

20.4.2017 11:32
Maivi

XXX.XXX.95.142

janau. napsal(a):

já jsem zase dnes ráno zjistila, že si chytrák Kulda umí už otevřít zavřenou! mikrovlnku, měla jsem tam přes noc přichystaná hovězí líčka k další dnešní úpravě, tak si kocour pošmáknul
No nic, zase jsem pro příště chytřejší.. Má to ale zase jiné výhody, doma musím mít v kuchyni a obýváku pořád všechno uklizeno, aby se mi k tomu kocour nedostal nebo něco nerozbil. Předpokládám, že na kuchyňskou linku ho už nebudu schopna nijak odnaučit skákat..?

Miky naštěstí na linku nesmí a neskáče. Tedy neskáče, když tam jsme. Já pro jistotu spodní patro zavírám, když z domu odcházím, nedělám si totiž iluze, že by nic nerozbil

Spíše nevím, jak ho odnaučit okusovat klíčící papriky, které máme v ložnici a vyhrabávat hlínu z květináče s fíkusem. Sranda je, že v naši přítomnosti by to neudělal. On nás vždycky jde zkontrolovat, zmapuje si kdo kde je a pak už jen člověk vidí zdvižený ocásek do otazníku a jak "nenápadně" cupitá po schodech do ložnice k fíkusu. A jak ho člověk načapá, tak začne čuchat okolo fíkusu, jako by naznačoval "To já ne. Já ani nevěděl, že tu fíkus máte, právě jsem ho objevil."

20.4.2017 11:49
janau.

XXX.XXX.162.61

Maivi napsal(a):
Miky naštěstí na linku nesmí a neskáče. Tedy neskáče, když tam jsme. Já pro jistotu spodní patro zavírám, když z domu odcházím, nedělám si totiž iluze, že by nic nerozbil

Spíše nevím, jak ho odnaučit okusovat klíčící papriky, které máme v ložnici a vyhrabávat hlínu z květináče s fíkusem. Sranda je, že v naši přítomnosti by to neudělal. On nás vždycky jde zkontrolovat, zmapuje si kdo kde je a pak už jen člověk vidí zdvižený ocásek do otazníku a jak "nenápadně" cupitá po schodech do ložnice k fíkusu. A jak ho člověk načapá, tak začne čuchat okolo fíkusu, jako by naznačoval "To já ne. Já ani nevěděl, že tu fíkus máte, právě jsem ho objevil."

Kulda na linku taky nesměl a nesmí, ale chodí na ni jen když nejsem doma a v noci a šmejdí, co by kde ukradl a odnesl (nesmím zapomínat odklízet všechny lehké věci - všechno odnese a přijde mu všechno jako super věc na hraní ). Má k dispozici obývák s kuchyní (máme dohromady) a do ložnice chodí jen za mé přítomnosti. Do květináčů mi taky leze, skoro do všech, začla jsem na hlínu ke kytkám dávat kamínky, aby k hlíně nemohll tak lehce, pomohlo to.. S těma paprikama bych to vyřešila přendáním někam jinam, sazenice mám v pokoji pro hosty, kam bez dozoru nedostane.. Nechcete mu vyrejpnout kus hezké trávy i s hlínou? Jak se teď oteplí, chci to vyzkoušet, myslím, že to bude i jíst, pokud Vám okusuje ty papriky a udělá mu to dobře..
No máte dost podobné history jako já, je to fakt sranda, jak jsou vynalézaví a je s nimi zábava.. Myslím, že jsou si Váš i náš kocour podobni jak vzhledově, tak i stářím a hlavně chováním smajlík

20.4.2017 12:19
Bejina

XXX.XXX.112.69

Také máme černého nalezence, ale kočičku. Jako 4-měsíční kotě se najednou usadila na naší terase:... "Tady se mi líbí a nehnu se odsud za žádnou cenu!"... venku mráz, prázdné bříško a smutná kukadla... kdo by odolal, že?
A tak máme Lucinku u nás už 6 let...

20.4.2017 12:27
ladd

XXX.XXX.34.52

janau. napsal(a):
Kulda na linku taky nesměl a nesmí, ale chodí na ni jen když nejsem doma a v noci a šmejdí, co by kde ukradl a odnesl (nesmím zapomínat odklízet všechny lehké věci - všechno odnese a přijde mu všechno jako super věc na hraní ). Má k dispozici obývák s kuchyní (máme dohromady) a do ložnice chodí jen za mé přítomnosti. Do květináčů mi taky leze, skoro do všech, začla jsem na hlínu ke kytkám dávat kamínky, aby k hlíně nemohll tak lehce, pomohlo to.. S těma paprikama bych to vyřešila přendáním někam jinam, sazenice mám v pokoji pro hosty, kam bez dozoru nedostane.. Nechcete mu vyrejpnout kus hezké trávy i s hlínou? Jak se teď oteplí, chci to vyzkoušet, myslím, že to bude i jíst, pokud Vám okusuje ty papriky a udělá mu to dobře..
No máte dost podobné history jako já, je to fakt sranda, jak jsou vynalézaví a je s nimi zábava.. Myslím, že jsou si Váš i náš kocour podobni jak vzhledově, tak i stářím a hlavně chováním smajlík

"Nechcete mu vyrejpnout kus hezké trávy i s hlínou? Jak se teď oteplí, chci to vyzkoušet, "

Dělám to pravidelně na zimu, že vyrýpnu drn, zasadím do květináče a dám na okno, aby se mohli/y "pást".

Uživatel s deaktivovaným účtem

20.4.2017 12:32
Uživatel s deaktivovaným účtem

Bejina, teda fotit černou kočku v černé bedně...

20.4.2017 12:36
Bejina

XXX.XXX.112.69

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bejina, teda fotit černou kočku v černé bedně...

To ona se tak ráda pořád maskuje...

Accuracy

20.4.2017 13:13
Accuracy

XXX.XXX.1.187

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bejina, teda fotit černou kočku v černé bedně...

Nojo, z dálky to vypadá jak bedýnka s očima.
Ale je to fešanda.

20.4.2017 13:23
janau.

XXX.XXX.162.61

Bejina napsal(a):
Také máme černého nalezence, ale kočičku. Jako 4-měsíční kotě se najednou usadila na naší terase:... "Tady se mi líbí a nehnu se odsud za žádnou cenu!"... venku mráz, prázdné bříško a smutná kukadla... kdo by odolal, že?
A tak máme Lucinku u nás už 6 let...

Mně se tady u nás na vsi smějou (ale v dobrém), že by si tady nikdo černou kočku z ulice nevzal, že to nosí smůlu a vida, tady se to černými kočkami jenom hemží Někdo je nemusí a já mám tááák ráda ty zelený kukadla, který mě pozorují rošťáckým kukučem z toho černého kožíšku. A jak vidím, nejsem v tomhle sama.
Kočička je krásnááá a opět potvrzeno - kočka si hledá opravdu majitele sama, tedy aspoň ta obyčejná, nešlechtěná..

20.4.2017 13:52
Janaaa

XXX.XXX.226.2

Bejina napsal(a):
Také máme černého nalezence, ale kočičku. Jako 4-měsíční kotě se najednou usadila na naší terase:... "Tady se mi líbí a nehnu se odsud za žádnou cenu!"... venku mráz, prázdné bříško a smutná kukadla... kdo by odolal, že?
A tak máme Lucinku u nás už 6 let...

A je z ní krasavicesmajlík

20.4.2017 14:29
Bejina

XXX.XXX.112.69

Je-li na fotce naše Lucinka příliš maskovaná, tak tedy přidám ještě jednu fotku, kde je lépe vidět... je to jedna z mála fotek, kde se rozhodla chvíli nebýt chameleonem...

Maivi

20.4.2017 15:44
Maivi

XXX.XXX.95.142

Bejina napsal(a):
Je-li na fotce naše Lucinka příliš maskovaná, tak tedy přidám ještě jednu fotku, kde je lépe vidět... je to jedna z mála fotek, kde se rozhodla chvíli nebýt chameleonem...

Rozhodně lepší, než ta fotka v bedýnce

Nádherná je, jmenovkyně moje

20.4.2017 16:57
Acamar

XXX.XXX.29.135

"Maivi, janau" krásné příběhy a krásní kočičáci už vás kočky dostaly, vítejte do spolku stejně postižených ale nebojte, ony vám ten váš dobrý skutek mnohonásobně oplatí!

20.4.2017 19:53
rapotacka11

XXX.XXX.32.107

janau. napsal(a):
Mně se tady u nás na vsi smějou (ale v dobrém), že by si tady nikdo černou kočku z ulice nevzal, že to nosí smůlu a vida, tady se to černými kočkami jenom hemží Někdo je nemusí a já mám tááák ráda ty zelený kukadla, který mě pozorují rošťáckým kukučem z toho černého kožíšku. A jak vidím, nejsem v tomhle sama.
Kočička je krásnááá a opět potvrzeno - kočka si hledá opravdu majitele sama, tedy aspoň ta obyčejná, nešlechtěná..

Měli jsme kocourka i kočičku.
Naše dvě nejúžasnější kočky.
Oba byli černí .

Naše ostatní kočičky byly taky skvělé, ale
na černou kočku nedám dopustit.

21.4.2017 12:04
lavacca

XXX.XXX.24.30

Máma taky černé kocky moc nemusi, spis je na mourky, apod. Ale i tak jsme cernou cicu doma meli, rikali jsme ji Sazinka. :) Bohuzel se ji v necelem roce stala osudna silnice. ;( jinak to bylo moje zlaticko, hrozne rada se nosila ma rameni - bracha si ze me delal casto srandu, ze vypadam jako carodejnice. :D Ale ona to fakt milovala, i kdyz pozdeji se svymi 3,5 kily se teda na rameni fakt pronesla.

Jinak příběhy jsou to krasne, inu kocicky to s tim omotavani si lidi kolem pacek umi. :).

24.4.2017 12:00
Janaaa

XXX.XXX.226.2

Maivi napsal(a):
Miky naštěstí na linku nesmí a neskáče. Tedy neskáče, když tam jsme. Já pro jistotu spodní patro zavírám, když z domu odcházím, nedělám si totiž iluze, že by nic nerozbil

Spíše nevím, jak ho odnaučit okusovat klíčící papriky, které máme v ložnici a vyhrabávat hlínu z květináče s fíkusem. Sranda je, že v naši přítomnosti by to neudělal. On nás vždycky jde zkontrolovat, zmapuje si kdo kde je a pak už jen člověk vidí zdvižený ocásek do otazníku a jak "nenápadně" cupitá po schodech do ložnice k fíkusu. A jak ho člověk načapá, tak začne čuchat okolo fíkusu, jako by naznačoval "To já ne. Já ani nevěděl, že tu fíkus máte, právě jsem ho objevil."

Je to kotě, moje kočky jako koťata taky vyhrabávaly hlínu z květináčů, lezly po záclonách až kocour strhl garnyž...ale po cca 1,5 roce je to přešlo.Prostě je kotě v pubertěsmajlík
Jinak k tomu že okusuje papriky...chtělo by to nasadit mu trávu, já mám dvě pro kočky, ječmen setý a šáchor a ony si to okusují a jiných kytek si nevšimnou, jen kočka miluje kopr, ten jsem letos zasadila hlavně kvůli ní, protože jí chutná...někdy si dají meduňku a hlavně jim už roste čerstvá šanta kočičí, tu si okusují na balkoně taky a v zimě jí mají rády sušenou.
Jo, a podle toho, co píšete, bude pěkně chytrý

Součást týmu, smečky

24.4.2017 12:34
Součást týmu, smečky

XXX.XXX.45.176

Už brzy bude chtít Maivi alespoň na půl noci ven a když se vrátí tak bude spát (Nebo opačně, bude vás budit v noci že chce ven). Ale ne dřív než váš dům pořádně prozkoumá a nezačne ho nudit.

Nudící se kočka (a já dodávám že čtyř i dvoj nohá) to je peklo. Ještě rádi ho vypustíte ven a konečně se zase pořádně vyspíte. To ke kočce ale tak nějak patří, pokud spánek neruší nic jiného (hluk města, doprava) je to v pohodě a člověk není po noci unavený. Já mám třeba kočku (i jiná zvířata) i jako hlídače (a jak v poslední době zjišťuji i samostatné udatné bojovníky), a jak se něco semele musím se postavit na jejich stranu a společně čelíme vetřelci (kuně, cizí kočce,...).

24.4.2017 17:16
Maivi

XXX.XXX.97.226

Součást týmu, smečky napsal(a):
Už brzy bude chtít Maivi alespoň na půl noci ven a když se vrátí tak bude spát (Nebo opačně, bude vás budit v noci že chce ven). Ale ne dřív než váš dům pořádně prozkoumá a nezačne ho nudit.

Nudící se kočka (a já dodávám že čtyř i dvoj nohá) to je peklo. Ještě rádi ho vypustíte ven a konečně se zase pořádně vyspíte. To ke kočce ale tak nějak patří, pokud spánek neruší nic jiného (hluk města, doprava) je to v pohodě a člověk není po noci unavený. Já mám třeba kočku (i jiná zvířata) i jako hlídače (a jak v poslední době zjišťuji i samostatné udatné bojovníky), a jak se něco semele musím se postavit na jejich stranu a společně čelíme vetřelci (kuně, cizí kočce,...).

Ven chodí, ale na noc ho určitě pouštět nechceme. Před domem je cesta, po které často jezdí auta a v okolí spousta toulavých koček, nerada bych řešila blechy, nedejbože něco horšího. Venku chodí furt jen za námi, jakmile projede auto, letí hned domů a čeká ve dveřích. Navíc je to postelový povaleč a nějak si nedokážu představit, že bych ho po půl noci venku pustila do postele.

Nudit se zatím, podle mě, nenudí. Hrajeme si se škádlíky a proutky a kolem deváté večer odpadá a spí pěkně celou noc, budí se okolo deváté ráno. Jako student s ním můžu trávit veškerý čas. smajlík

Přidejte reakci

Přidat smajlík