Během včerejšího odpoledne nám zničeho nic přestal jíst kocour..neviděla jsem ho do večera ani pít..přes noc jsem ho hlídala,došel si na zachod,močil i kálel..ráno,když jsme šli do práce,kocourek spal..zkontrolovala jsem ho,v klidu oddechoval,čumáček horký neměl..když jsem přišla z práce,našla jsem kocourka v posteli,pomočeného a totálně apatického a slabého..ihned jsme jeli k veterináři..změřil mu teplotu,zkontroloval stav chrupu a dutiny ústni celkově,prohmatal celé břicho..prý to vypadá na zánět žaludku..dostal dvě injekce,antibiotika a nějaký mix vitamínů a minerálů na nakopnutí metabolismu..zítra máme přijet znovu na injekce a kontrolu..prý zda nesnědl nějakou kytku,že to může být i otrava..teplota prý byla nižší,kocour nezvrací,nemá průjem..
Mě se to ale upřímně moc nezdá..z čeho dostane kočka ze dne na den zánět žaludku? Kocourkovi bude příští rok 9 let,je čistě domácí,ven nechodí..bojím se,že je to něco jiného..nemáte prosím někdo zkušenost??
Kocourek celé odpoledne leží,na záchodě ještě nebyl,nepije,nejí..stále pospává..doktora jsem se ptala,zda mu nemám pomocí stříkačky dát alespoň do tlamičky trochu vody..prý ne..nevím,jak mu pomoci,ulevit mu..dala jsem mu všechno do jedné místnosti,aby měl všechno blízko..kočkolit,domečky,pelíšky,misky s jídlem a vodou..
Asi bohužel moc neporadím, s kočkami nemám velké zkušenosti mimo úrazů (zuby, nohy a tak), ale na vašem místě bych rozhodně alespoň vodu stříkačkou dávala. Nebo slabý černý čaj s glukopurem.
Bez tekutin bych ho nenechala.
Neolizoval se moc či nepečoval přehnaně o srst? Nemůže být ucpaný smotkem chlupů?
saola
napsal(a):
Asi bohužel moc neporadím, s kočkami nemám velké zkušenosti mimo úrazů (zuby, nohy a tak), ale na vašem místě bych rozhodně alespoň vodu stříkačkou dávala. Nebo slabý černý čaj s glukopurem.
Bez tekutin bych ho nenechala.
Neolizoval se moc či nepečoval přehnaně o srst? Nemůže být ucpaný smotkem chlupů?
Volala jsem ted na veterinarni pohotovost,doktorka se omlouvala,ze uz na klinice neni..ale ze nechape,ze na veterine,kde jsme byli odpoledne,kocoura poradne nevysetrili,ze mu meli udelat krevni obraz..ach jo,v tech doktrorech,aby se prase vyznalo..poradila alespon po telefonu,at ho za kazdou cenu zahrejeme,ze mu to pomuze v tom,aby telo nemuselo vyrabet tu energii na zahrati..takze kocourek je ve svem oblibenem domecku latkovem,pod nej jsme dali tlusty spacak na trikrat prelozeny do -20°C,kocourka v domecku prikryli pletenym svetrem a trochu zatopili..lezi,trochu rychleji dycha,hodne spi..taky rekla,at mu dame strikackou vodu,ze je to dulezite,aby mel tekutiny..tak jedna doktorka rekne ne,druha ano..ale logicky kocour tekutiny potrebuje,takze jsem do nej dostala zhruba 15 ml vody,vic uz se hodne cukal..pockam treba do pulnoci a zkusim znovu alespon zase tech 15 ml..bohuzel uz mi ta doktorka nerekla,kolik vody mu mam dat..kdyz je zdravy,spi se mnou celou noc az do rana a jde se napit az rano..ale kdyz mu ted neni dobre..dat mu alespon trikrat za tu noc?Jsem z toho nestastna..chudak muj maly
Určitě, udělala bych to stejně, klidně po dvou hodinách alespoň 10 nebo 15 ml stříkačkou, klidně trochu oslazené. Možná bude víc čůrat, ale to nevadí. Zahřívání je rozumné, pokud máte termofor, dala bych ho na zem pod boudičku, ale možná je mu dost teplo i tak.
Držím palce, ať to zvládne.
Z veterinářky nebuďte smutná, ono se často v krevní obraze nic moc neukáže, i když je zvířeti hodně špatně, spíš bych určitě trvala na rtg a sonu.....uvidíte ráno.
Uživatel s deaktivovaným účtem

pokud dožije. ono tyhle náhlé kolapsy nebývají úplně prkotina. aby se zvíře takhle složilo, to znamená, že vevnitř něco hodně nefunguje.
bohužel jen klinickým vyšetřením, tedy prohlédnutím zvířete, se obvykle nedá zjistit, co se pokazilo.
a takovému zvířeti je nejlépe na hospitalizaci. pokud má nižší teplotu, trpí poruchami krevního oběhu. nízká teplota je v tomhle horší než horečka.
Uživatel s deaktivovaným účtem

rovněž velmi souhlasím, vyšetření nula nula nic.....
se záněty žaludku/střev nějakou tu zkušenost mám, ale takový kolaps to nikdy neprovázel
držím palce a snad už jste u fakt veterináře.......
Uživatel s deaktivovaným účtem

Achjo, tak co, je lepší?
Naše kočka prodělala zánět žáludku a střev dvakrát (jsou ji tři roky a je to takový "chcípáček" určitě nás to ještě čeká). Nicméně nikdy na tom nebyla až tak zle, nelezla na škrabadlo, držela se spíše při zemi, byla bez nálady, nepředla, polehávala, nejedla, nepila, šel z ní krvavý hlen....., ale nikdy to nebylo tak hrozné, jako v úvodním příspěvku.
Aj tak se veterinářka tvářila hodně vážně, vždy jsme přijeli ráno, kromě asi tří injekcí jsme dostali nakázáno, že kdyby se během dne viditelně nezlepšila, máme přijet, dostane kapačku a hospitalizuje ji.
Váš veterinář mi přijde trošku liknavý.
Uživatel s deaktivovaným účtem

kočky jsou v tomhle citlivá zvířata. jakákoliv dehydratace jim nedělá dobře na ledviny a hladovění jim zase velmi rychle - u tlusté kočky třeba už po jednom jediném dni, u hubené třeba druhý třetí den - poškozuje játra. takže i "jen" zánět žaludku a střev, kdy kočka zvrací a nežere a nepomůžou okamžitě injekce proti zvracení je důvodem k tomu překlenout to kapačkou.
no a obecně, když je zvíře takhle tzv "placaté", naprosto apatické, slabé a studené, ve veterináři by to okamžitě mělo rozsvítit varovné světýlko "pozor, tady jde o život". Asi stejně jako kdybyste našli počůranou zkolabovanou v posteli vlastní maminku. Co uděláte? Jdete k obvoďákovi, spokojíte se s vysvětlením, že to je jen gastritida a že má maminka pít po doušcích černý čaj, nebo voláte rychlou?
Marně jsme včera hledali pohotovost,kde nás přijmou..obvolali jsme kde co,nakonec se nad nami v pul druhe rano jeden doktor slitoval..kocour uz jen lezel,velmi tezce dychal..hned vedel,o co jde..ptal se me jeste po telefonu na priznaky a plemeno..kdyz jsem rekla,ze je to Britska,hned vedel..udelal se rentgen plic a vysetreni srdce..byla to HCM v nejtezsim stadiu,selhaval obehovy system,plice byly zaplnene vodou..i pres veskerou snahu veterinare nam kocourek umrel v 5 hodin rano..nemohu se z toho vzpamatovat,furt jen brecim,doma bo vsude vidim..byl to clen rodiny..kdo mohl vedet,ze tuto nemoc ma..jak jsme to meli zjistit?Zadne priznaky nemel..nejhorsi je,ze tak trpel,strasne me to boli..u veta uz se po podani leku na odvodneni dusil vlastni krvi..nic tak hrozneho jsem nezazila a doufam,ze mi to kocourek odpusti..jsem psychicky znicena,meli jsme ho 8 let..
Uživatel s deaktivovaným účtem

canka
napsal(a):
Marně jsme včera hledali pohotovost,kde nás přijmou..obvolali jsme kde co,nakonec se nad nami v pul druhe rano jeden doktor slitoval..kocour uz jen lezel,velmi tezce dychal..hned vedel,o co jde..ptal se me jeste po telefonu na priznaky a plemeno..kdyz jsem rekla,ze je to Britska,hned vedel..udelal se rentgen plic a vysetreni srdce..byla to HCM v nejtezsim stadiu,selhaval obehovy system,plice byly zaplnene vodou..i pres veskerou snahu veterinare nam kocourek umrel v 5 hodin rano..nemohu se z toho vzpamatovat,furt jen brecim,doma bo vsude vidim..byl to clen rodiny..kdo mohl vedet,ze tuto nemoc ma..jak jsme to meli zjistit?Zadne priznaky nemel..nejhorsi je,ze tak trpel,strasne me to boli..u veta uz se po podani leku na odvodneni dusil vlastni krvi..nic tak hrozneho jsem nezazila a doufam,ze mi to kocourek odpusti..jsem psychicky znicena,meli jsme ho 8 let..
Je to tak, že u britek je HCM častá nemoc. Proto bych si nikdy nekoupila britku nebo mainu nebo ragdolla bez PP. Je to geneticky daná nemoc!
A zjistit se dá jen sonografickým vyšetřením srdce, ale že o ní víte jí nedělá léčitelnou. Akorát to můžete trochu zpomalit, ale podstata je degenerace srdečního svalu. Jinak nic si nevyčítejte, nejčastějším příznakem je náhlý úhyn. Ani nevíte, kolik "otrav" je právě HCM.
Tak to je mi líto... HCM je progresivní choroba, u některých plemen, včetně britské, se má zato, že k tomu existují genetické predispozice. Já britku mám, ale když jsem si ji pořizovala, dostalo se mi rady, aby byl chov na tuto chorobu testován, tzn. matka i otec by měli být v pořádku. Ale ta problematika je složitější a já nejsem ani vet, ani chovatel.
Každopádně pro příště, když se něco podobného přihodí (a nejen Vám, nechť Váš případ slouží jako osvěta pro ostatní...), tzn. apatická kočka, co nežere a nepije, tak šupem k vetovi, ovšem tam, kde prostě mají aspoň základní vybavení typu rentgen...
JJ, kocourek Vám odpustí, protože už ho nic nebolí...
Uživatel s deaktivovaným účtem

canka, to je mi velice líto.......
Uživatel s deaktivovaným účtem

....je mi moc líto, že to takhle dopadlo, ale dělala jste co jste v tu chvíli mohla......hodně sil......
Snažím se držet,ale furt jen brečím..všude ho doma vidím..už nikdy se mnou neposnídá ráno jogurt..už nikdy se nebude slunit na parapetu a cpat se hned ven,když ho otevřu..už nikdy se mi nebude večer plést pod nohy,dokud mu nedám najíst..už nikdy mě nebude vítat ustavičným.mňoukáním,ldyž přijdu z práce..už niž nikdy za mnou neskočí jako každou noc do postele a nestočí se do klubíčka a nebude vrnět,dokud neusnu...je to šílená bolest..kdyby mi kocourek umřel stářím,tak se s tím smířím,protože by prožil dlouhý krásný život,který smrtí prostě končí...ale to,že mi ze dne na den umře nejlepší kamarád kvůli nemoci,kterou jsem nemohla odhalit mě úplně ničí..hlavně to,že se musel trápit..
Pohřbili jsme ho na naší zahradě a vím,že na něj nikdy nezapomenu..takový kocour byl jen jeden..
V květnu mi umřela kočička. Bylo to podobné, jen nebyla v tak špatném stavu,jako váš kocourek. Všimla jsem si, že hubne. Pak jsem ji pár dnů sledovala a zjistila, že nežere. Chce, ale jako by nemůže. Tak jsem se sbalila a jela s ní na veterinu. Diagnoza byla pneumotorax. Z čeho se netušilo, já si myslela, že ji snad bouchlo auto. Musela tam zůstat na kapačkách. Když jsem pro ni druhý den přijela, byla to doslova troska, která jsem si myslela, že umře do rána. 3 týdny se lepšila, pak náhle obrat a bylo vidět, že je zle, začala být apatická. Dva dny jsem se snažila dovolat na veterinu, ať se znovu mrknou na rentgeny, jestli nenajdou jinou příčinu. Pak se mi konečně vetka ozvala: ona ještě žije, bez léků? Tak to určitě není pneumotorax, to jsou metastázy v plicích a už i všude kolem. Přijeďte si ji uspat. Umřela druhý den ráno doma...
canka
napsal(a):
Snažím se držet,ale furt jen brečím..všude ho doma vidím..už nikdy se mnou neposnídá ráno jogurt..už nikdy se nebude slunit na parapetu a cpat se hned ven,když ho otevřu..už nikdy se mi nebude večer plést pod nohy,dokud mu nedám najíst..už nikdy mě nebude vítat ustavičným.mňoukáním,ldyž přijdu z práce..už niž nikdy za mnou neskočí jako každou noc do postele a nestočí se do klubíčka a nebude vrnět,dokud neusnu...je to šílená bolest..kdyby mi kocourek umřel stářím,tak se s tím smířím,protože by prožil dlouhý krásný život,který smrtí prostě končí...ale to,že mi ze dne na den umře nejlepší kamarád kvůli nemoci,kterou jsem nemohla odhalit mě úplně ničí..hlavně to,že se musel trápit..
Pohřbili jsme ho na naší zahradě a vím,že na něj nikdy nezapomenu..takový kocour byl jen jeden..
Canko, tohle je vždycky smutné, ale udělala jste maximum, co jste v posledních hodinách jeho života mohla. Víc udělat nešlo. Podle toho, co píše Bodlinka, neexistuje žádný lék. Nic jste nezanedbala a nepropásla. Prostě se nedalo nic dělat.
Ale do budoucna to vypadá dobře: posnídá s vámi ještě mnohokrát jiný kocour či kočka, bude se zase slunit na parapetu a spěchat ven, jakmile otevřete, bude se jiné zvíře plést pod nohy, vrnět dokud neusnete a bude mnoho dalších společných radostí......ono se nové zvíře objeví, zvlášť když tomu půjdete trochu naproti.
Tenhle kocour s vámi prožil krásných osm let, byl s vámi moc rád, a další kocouři a kočky na tom budou stejně. To , že na něj nezapomete, je dobře a je to normální, protože byl moc fajn. Ale jedna věc je na kratší délce života zvířat proti člověku přece jen pozitivní - máte možnost těch úžasných, co vás mohou v životě doprovázet, poznat víc.
Děkuji Vám všem za slova podpory...je to tak jak říkáte,do života mi musí přijít další kočičák..když viděl manžel,v jakým jsem stavu,řekl,že už na to nemůže koukat a potřebujeme akutně nového kočičího kamaráda..dnes jedeme pro Bengálského kocourka s PP..tak doufám,že mi pomůže trochu zapomenout na tu bolest..
canka
napsal(a):
Děkuji Vám všem za slova podpory...je to tak jak říkáte,do života mi musí přijít další kočičák..když viděl manžel,v jakým jsem stavu,řekl,že už na to nemůže koukat a potřebujeme akutně nového kočičího kamaráda..dnes jedeme pro Bengálského kocourka s PP..tak doufám,že mi pomůže trochu zapomenout na tu bolest..
Ani jsem to nechtěla psát, protože každý to má jinak. Po smrti psa jsme se s mužem doslova sesypali a o novém jsem já uvažovala jen kvůli druhému psu, který najednou zůstal bez brášky, se kterým byl celý svůj život a bylo mi ho strašně líto. Muž ten je racionální a uvažoval spíš směrem - jestli si psi nesednou, uděláš mu spíš ze života na stará kolena peklo - než radost. Uznala jsem, že má pravdu. Když na jaře umřela kočička(mám britky, první diagnoza byla báj očko ta, na kterou umřel váš kocourek, ta se ovšem nepotvrdila) nedovedla jsem si představit, že už ji v zahradě neuvidím, že nikdo nebude chodit klepat na okno atd. - kocour to neumí. Ještě ten den jsem sedla k počítači a hledala v chovkách, kde se narodila úplně stejná kočička. Muž byl rozhozený, první do mne hučel, že jsem v šoku a nevím co dělám, když po pár dnech viděl, že to myslím vážně, byl čím dál víc naštvaný a řval, že nemůžu jen tak nahradit mrtvé dítě, to prostě nejde. Když viděl, že neustoupím, prohlásil, že na mou zodpovědnost a jestli budou problémy se psem a kocourem, řeším si to sama. Teď je kočičce už půl roku a je to ,,tatínkova holčička" Je stejná, jen mohutnější, má stejné jméno. Ano, vím, že to není ona, ale pro mne ano, mě se vrátila zpátky. Hodně štěstí při výběru
Uživatel s deaktivovaným účtem

canka
napsal(a):
Děkuji Vám všem za slova podpory...je to tak jak říkáte,do života mi musí přijít další kočičák..když viděl manžel,v jakým jsem stavu,řekl,že už na to nemůže koukat a potřebujeme akutně nového kočičího kamaráda..dnes jedeme pro Bengálského kocourka s PP..tak doufám,že mi pomůže trochu zapomenout na tu bolest..
..nechtěla jsem Vám to navrhnout, ale je to jediný lék........já jsem po odchodu pejska takhle bojovala dva měsíce a nakonec jsem si jela pro dalšího - nedalo se i když jsem se zařekla, že psa už nikdy.......
Meli jste pravdu a moc Vam tu vsem dekuji..od patku mame doma noveho kocicaka..je sice jeste trochu vyplaseny,preci jen je to pro nej stres,kdyz sel od maminy a do noveho prostredi...vsechno zkouma a ocuchava,ale zvyka si rychle..ale dnes se mnou poprve spinkal v posteli a byl to zase tak hezky pocit mit kociciho kamarada..
Uživatel s deaktivovaným účtem

canka
napsal(a):
Meli jste pravdu a moc Vam tu vsem dekuji..od patku mame doma noveho kocicaka..je sice jeste trochu vyplaseny,preci jen je to pro nej stres,kdyz sel od maminy a do noveho prostredi...vsechno zkouma a ocuchava,ale zvyka si rychle..ale dnes se mnou poprve spinkal v posteli a byl to zase tak hezky pocit mit kociciho kamarada..
.....je opravdu nádherný, ale asi bych šla do dvou - tohle je opravdu dost akční plemeno......ať se Vám daří......
Úplně v pořádku to není, nevím jak to popsat...stále mám v sobě takové divné prázdno..dneska jsem mu zase byla na hrobečku a pokaždé to spustí příval emocí a breku..ještě furt s tím nejsem smířená..prostě vím, že byl vyjímečný..
Sám není, máme 2 letou fenečku čivavy, takže už si spolu začínají hrát, asi tu bude hodně veselo
Uživatel s deaktivovaným účtem

canka
napsal(a):
Úplně v pořádku to není, nevím jak to popsat...stále mám v sobě takové divné prázdno..dneska jsem mu zase byla na hrobečku a pokaždé to spustí příval emocí a breku..ještě furt s tím nejsem smířená..prostě vím, že byl vyjímečný..
Sám není, máme 2 letou fenečku čivavy, takže už si spolu začínají hrát, asi tu bude hodně veselo
..chce to čas, já měla doma přes rok urničku s popelem naší fenky......teprve teď v létě jsem ji dokázala dát do lesíka kam ráda chodila pod kámen (na našem pozemku), ale ten její následovník mi nedává moc dlouho smutit, vyžaduje stálou pozornost a blbnutí, tak to tak nějak jde, ale trvalo to také dlouho...........no oni ty bengálky jsou takové šelmičky, já je pár krát zažila v akci a bylo to docela výživné....tak ať jim to spolu s čivkou vyjde a jsou z nich prima kamarádi.......
Pejskovi jsem na hrob chodila zapalovat svíčky dva roky. Kočičce nechodím, nechodím vůbec. Odstonala jsem to a shledala, že víckrát to nedám. Proto hned nová kočička a myslím na ni ve smyslu, jako by to byla ona. Vím, že není, ale také vím, že není nade mnou na obláčku a nevyčítá mi to, že jsem ji nahradila novou kočkou. Prostě se mi vrátila, jako nová kočička a hotovo.
Uživatel s deaktivovaným účtem

lesnížínka
napsal(a):
Pejskovi jsem na hrob chodila zapalovat svíčky dva roky. Kočičce nechodím, nechodím vůbec. Odstonala jsem to a shledala, že víckrát to nedám. Proto hned nová kočička a myslím na ni ve smyslu, jako by to byla ona. Vím, že není, ale také vím, že není nade mnou na obláčku a nevyčítá mi to, že jsem ji nahradila novou kočkou. Prostě se mi vrátila, jako nová kočička a hotovo.
..jela jsem se podívat na úplně jiné plemeno, byl tam poslední pejsek z vrhu, seděl a čučel, vzala jsem ho úplně intuitivně do ruky a už nepustila, chovatelka se vracela z kávou řkouc, že zrovna tohohle mi chtěla nabídnout, že je ještě volný - no z ruky už jsem ho nepustila, chovatelka na jeho odchod nebyla připravena - že se prý všichni nestačili rozloučit, ale seznala, že z ruky už ho dobrovolně nevydám.......nakonec jsem zjistila, že se tenhle pejsek narodil den před tím než nám fenečku uspali.......
Ja mam spis problem,ze se snazim noveho kocoura porovnavat s tim mym puvodnim..a proste neni to ono..mozna jsem si mela poridit stejne plemeno,jako jsme meli..ta Bengalka je takova urvana,zatim se jeste dost boji..mazli se,ale nejak ne tolik,jak bych si predstavovala..a to jsme uvazovali,ze si vezmeme domu naseho kocourka,co mame ve staji,protoze ma milionovou povahu.ale zase jsme si rekli,ze by se asi doma trapil,kdyz je od kotete venku(je mu 8 mesicu).Ale dneska jsme s nim byli na kastraci a vzali ho domu,nez mu bude dobre..a chova se uplne vzorne,spinka v pelisku s pejskem..a ted je mi uplne lito,ze jsme to nezkusili ho vzit domu
Uživatel s deaktivovaným účtem

canka
napsal(a):
Ja mam spis problem,ze se snazim noveho kocoura porovnavat s tim mym puvodnim..a proste neni to ono..mozna jsem si mela poridit stejne plemeno,jako jsme meli..ta Bengalka je takova urvana,zatim se jeste dost boji..mazli se,ale nejak ne tolik,jak bych si predstavovala..a to jsme uvazovali,ze si vezmeme domu naseho kocourka,co mame ve staji,protoze ma milionovou povahu.ale zase jsme si rekli,ze by se asi doma trapil,kdyz je od kotete venku(je mu 8 mesicu).Ale dneska jsme s nim byli na kastraci a vzali ho domu,nez mu bude dobre..a chova se uplne vzorne,spinka v pelisku s pejskem..a ted je mi uplne lito,ze jsme to nezkusili ho vzit domu
..jste ještě rozjitřená po ztrátě Vašeho kocourka.....základem je nesrovnávat - nejde to prostě, nikdy nebudou dvě zvířata stejná.......ony ty bengálky jsou pravdu povahově takové specifické......no a tak si nechte kocourka doma, uvidíte jak to bude klapat a určitě bude pro bengálku lepší parťák než křehká čivka, ony ty bengálky dokáží být hodně živé, mně se líbí, ale ta živost mně od nich vždy odradila, já raději takové ty klidné obříky.......
já raději takové ty klidné obříky....... - já taky, ani jsem neuvažovala nad jiným plemenem, než britkou. Já mám kočky polovenkovní, bengálky jsou na to myslím dost závislé na člověku. Srovnávám také, ale zatím to šlo, chovají se se starou kočičkou takřka stejně, jen je to ještě kotě, takže doma občas tropí, co nemá a neumí bohužel škrábat na okno, natož ještě na to správné okno, když chce domů. Třeba se to naučí, nebo vymyslí nějaký nový způsob, no..
Hrozně se mi po něm stýská..nemůžu o tom ani s nikým mluvit,je to moc čerstvé...
Ano,také jsem vždycky prahla k Britkám,jsou to takový milý pučmelounkové,kteří se rádi povalují a jsou správný gaučáci..ségra má taky Briťáka a už by jiného nechtěla..
Ale zase ta Bengálka mě zaujala tou živostí,zvědavostí...jen jsem myslela,že to bude větší mazel,drží si takový odstup..možná bych mohla vyzkoušet buď kocourka ze zahrady(buď bude chtít být doma v teple,nebo prostě bude chtít být venku s velkým prostorem),nebo pořídit ještě jednu kočičku,právě tu Britku..i když ta se povahově zase k Bengálce nehodí..
Uživatel s deaktivovaným účtem

lesnížínka
napsal(a):
já raději takové ty klidné obříky....... - já taky, ani jsem neuvažovala nad jiným plemenem, než britkou. Já mám kočky polovenkovní, bengálky jsou na to myslím dost závislé na člověku. Srovnávám také, ale zatím to šlo, chovají se se starou kočičkou takřka stejně, jen je to ještě kotě, takže doma občas tropí, co nemá a neumí bohužel škrábat na okno, natož ještě na to správné okno, když chce domů. Třeba se to naučí, nebo vymyslí nějaký nový způsob, no..
..mám ragdola a ragdolku a rádobyperšanku od popelnice - ta je extrémně muchlovací, ale i velmi živá...nejvíc si spolu vyhrají vylítají se s naším papillonem....
Uživatel s deaktivovaným účtem

canka
napsal(a):
Hrozně se mi po něm stýská..nemůžu o tom ani s nikým mluvit,je to moc čerstvé...
Ano,také jsem vždycky prahla k Britkám,jsou to takový milý pučmelounkové,kteří se rádi povalují a jsou správný gaučáci..ségra má taky Briťáka a už by jiného nechtěla..
Ale zase ta Bengálka mě zaujala tou živostí,zvědavostí...jen jsem myslela,že to bude větší mazel,drží si takový odstup..možná bych mohla vyzkoušet buď kocourka ze zahrady(buď bude chtít být doma v teple,nebo prostě bude chtít být venku s velkým prostorem),nebo pořídit ještě jednu kočičku,právě tu Britku..i když ta se povahově zase k Bengálce nehodí..
,,už to vidím jak sobě přivezete britku a bengálce ještě jednu....... kocourkovi nakonec uděláte ve dveřích dvířka aby mohl střídavě pobývat s vámi všemi doma i na zahradě....... .
Uživatel s deaktivovaným účtem

už to vidím jak sobě přivezete britku a bengálce ještě jednu....... kocourkovi nakonec uděláte ve dveřích dvířka aby mohl střídavě pobývat s vámi všemi doma i na zahradě.......
tak tak
proto jsem velmi velmi ráda, že jsem jakéhokoliv výběru ušetřena a jenom přijímám příchozí....
Mohla bych se prosím ještě zeptat? Už jsem to tedy konzultovala s chovatelkou a ta tvrdí, že je to normální..možná jsem už paranoidní z toho strachu, co jsem prožila s naším kocourkem..tento nový kocourek hodně pije, ale opravdu hodně. např. včera večer ve 22 hodin jsem mu dala čerstvou vodu, plnou misku..do rána bylo třičvrtě misky vypito...je to normální? Bojím se, aby to třeba nebylo nějaké ledvinové onemocnění. Hodně tedy i čůrá, takže vylučuje to normálně..ale radši se ptám..předchozí kocourek pil tak nějak normálně, u tohohle mě to množství překvapuje
Když jsme přivezli nové kotě, taky se mi zdálo, že hodně pije, oproti starým kočkám, které jsem viděla pít jen občas. A to jedlo maso. Teď na maso kašle a žere s kocourem Royalky a vidím ji pít také celkem často. Si říkám, že mladé kočky za a) ještě asi pijou víc a za b) bylo pořád dost teplo.
Nepatří to sem, ale hodím: včera jsem ráno vezla 11letého briťáka na veterinu. Před pár dny se porval, ale nic jsem na něm, kromě ožužlané srsti nenašla. Kulhal na přední, tak mne napadlo, že ho protivník kousnul, ale další den už kulhal míň, navíc v té husté srsti člověk nenajde nic. Předevčírem celý den zalezlý v boudě, až mi to už přišlo divné. Večer jsem ho vytáhnula ven a to už řval jak tur. Kouknu na nohu a tu jak konev. Ráno veterina, pochopitelně prokouslá, těžká infekce, hrůza hnisu z toho prý vyteklo(měl ji minimálně dvojnásobnou) Vet říkal, že jediné štěstí, že je jinak perfektně zdravý, jinak by to nedal, měl už otravu. Do večera tam byl na infuzi, dál má atb, mastičku do rány. A nenávidí mne, protože ven ještě nesmí, což je pro něj peklo, jelikož je venkovní.