fikovnice
napsal(a):
Ne, nepouštět!
Už jen to, že já bych se tedy bála, že mi egyptskou mau někdo šlohne. Mmch. fotka by nebyla? Jde o mé oblíbené plemeno...
Dodávám - asi nejoblíbenější. Ale poněkud jsem se bála jejího temperamentu a snášenlivosti s jinými kočkami (mám 3), jinak bych do ní také šla. Písněte prosím jaká je povahově. Nebo nějaké video by nebylo?
fikovnice
napsal(a):
Dodávám - asi nejoblíbenější. Ale poněkud jsem se bála jejího temperamentu a snášenlivosti s jinými kočkami (mám 3), jinak bych do ní také šla. Písněte prosím jaká je povahově. Nebo nějaké video by nebylo?
Až budu doma tak vám ji sem dám teť jí hlídá babička, s ostatními kočkami se ta naše snáší dobře. Protože byla na hlídání u babičky už několikrát, a ta má 2 kočky. Pokuď nemáte teritoriální kočky tak by neměl být problém 😉.
Jirka02
napsal(a):
Až budu doma tak vám ji sem dám teť jí hlídá babička, s ostatními kočkami se ta naše snáší dobře. Protože byla na hlídání u babičky už několikrát, a ta má 2 kočky. Pokuď nemáte teritoriální kočky tak by neměl být problém 😉.
No já už mám stop stav .Mám relativně nově Mainku, čerstvě oslavila jeden rok, slečna... tak se budu těšit na fotky - Egyptská mau byla opravdu v mém velmi úzkém výběru...
Jirka02
napsal(a):
Dobrý den, máme doma Egyptskou mau, nedávno jsem se přestěhovali do rodinného domku. Před tím jsme bydleli v bitě a Matěj (kocour) nikdy venku nebyl. A tak se ptám jestli bych ho po 6letech pustil ven tak by se mi vrátil? Děkuji za odpověď Jirka.
Respektive, možná bych vložila peníze do voliéry - ať čičin taky pozná venek - máte-li na voliéru prostor.
Jirka02
napsal(a):
Dobrý den, máme doma Egyptskou mau, nedávno jsem se přestěhovali do rodinného domku. Před tím jsme bydleli v bitě a Matěj (kocour) nikdy venku nebyl. A tak se ptám jestli bych ho po 6letech pustil ven tak by se mi vrátil? Děkuji za odpověď Jirka.
Taky bych se primlouvala za volieru. Mám doma 2 obyc kastráty. Oba se naučili chodit ven přes prolezaci dvířka v okně koupelny. Je to hodně o venkovním prostředí. Jestli na ni někdo nebafne venku, aby se nelekla a nezpanikarila. Naši si to venku v klidu prošli a vraceli se pravidelně. Doma je přeci mňam krmení a teplý pelíšek 😃. Sem tam nám přinesli nějaké překvápko v podobě malého zajíčka, živého potkana, kosaka atd... Myšky nepočítám.
Taky pouštím, dělám dveřníka / okníka, holky se drží spíš na zahradě, ale chodí i mimo, do dalších zahrad, na ulici... Taky mám strach. Ale když je ta možnost, a ony ven chtějí, nebudu je nutit toužit za oknem. Voliéra asi lepší než nic, ale přijde mi to pro kočku stejně málo.
Začala jsem pouštět asi tři měsíce po nastěhování, nejdřív oknem vedoucím dozadu na větší část zahrady, která sousedí s dalšími zahradami, a ne dopředu na ulici, ale to bylo stejně spíš takový moje placebo. :-) No a snažila jsem se ze začátku mít čas být doma (nebo na zahradě, samozřejmě), když jsou kočky puštěné. Domů trefí bez problémů, každá má oblíbené okno, za kterým pak sedí a intenzivně civí, nebo si mňoukne. Občas chodí i dveřmi, když zrovna jde někdo dovnitř či ven z domu. Malá daleko častěji zůstává venku celou noc (s oblibou i v zimě, což mi trochu drásá nervy, ale co už, no), ráno zapíná bezchybný radar, a zjeví se na okně koupelny v momentě, kdy se jdu sprchovat. A ne, nevstávám každý den ve stejnou dobu. :-)