LD

XXX.XXX.105.90
Dobrý den,
jdu si k vám pro radu. Před pár dny jsme pohřbili naši necelý rok starou kočičku. Doma nám zbyl kocourek-stejně starý- její sourozenec. Byl to úžasný pár, měla jsem velkou radost, že jsme si vzali oba, ani vteřinu jsem nelitovala až doteď. Přemýšlím, jestli mu pořídit nového parťáka, ale zároveň se bojím, aby nedopadl jako naše míca. Našli jsme ji v lese, asi ji něco ulovilo (nikdy jsem nic podobného neřešila, všechny moje kočky se dožily vysokého věku). Bydlíme kousek od lesa, ale myslíme si, že to byla práce nějakého psa (divoké zvíře by ji asi chtělo sežrat-což se nestalo). Každopádně nás to hodně zasáhlo a jedna z otázek je- chci ještě někdy takovou bolest zažít?
Kočička byla bohužel dost toulavá, ale vždycky přišla domů a s kocourkem byli na sebe zvyklí. Kocourka jsme nechali s kočičkou se rozloučit, očichal si jí, ale nezdá se mi, že by byl nějak zásadně smutný-ale oni to kočičáci asi nedají na sobě tak znát-nevím...nicméně večer je dost znuděný (přes den spí) a je vidět, že mu chybí kočičí společnost, byli zvyklí se spolu prát, hráli si, honili se, teď tu kocour chodí jak tělo bez duše, sám si moc hrát neumí, mňouká a nějak neví co by. Venku podle mě moc kočičí společnost nevyhledává, zatím asi ani neměl důvod, měl číču, kterou mohl plácnout a už byla sranda.
Tak a teď o co se mi jedná. Bylo by lepší vzhledem k okolnostem případně pořídit kočku (lépe se snesou?) nebo kocourka (bude větší a lépe se ubrání potenciálnímu nebezpečí)? Dá se odhadnout kdo se bude víc toulat, s kým se lépe kocourek sžije? Je na nás dost fixovaný, nerada bych, aby to bral jako zradu. A navíc v sousedství žije velký kocour, se kterým ti naši dva měli dost dlouho bitky, než si rozdělili území. Nejde mi teď tak o nás, nám by asi jeden kočičák stačil-někdy i bohatě, ale spíš mi jde o něj, aby se z něj nestal ještě větší mamánek a měl si s kým zablbnout-byť má neomezený přístup ven kočičíma lítačkama, tak je raději doma. Máte někdo podobnou zkušenost? Co byste dělali? Novou kočku nebo to nechat být a nechat si jen kocourka? Jak poznám, že je mu smutno a mám řešit parťáka?
Snad jsem to popsala dobře a poradíte. děkuji
Měla jsem 10leté britky, kočku a kocourka, každý odjinud, ale brali jsme je oba jako stejně stará koťata a od té doby byli spolu. Vloni na jaře kočička umřela, šlo to rychle, rakovina. Byl to pro nás šok pro všechny. První jsem si postavila hlavu já, že bez své kočky nebudu a chci přesně tu stejnou jako byla ona. Muž byl zásadně proti a přesvědčilo ho až to, že kocour totéž co váš...byl smutný, nevěděl sám, co má dělat i přesto, že se občas doopravdy semleli. Takže jsme byli bez kočičky jen měsíc a přivezli nové koťátko. Kocour, i když už starý chlapisko si zvyknul a je na něm vidět, že je rád, že tu na všechno není sám. Máme to skoro totéž jako vy, kočky jsou prakticky venkovní a po zahradě jim chodí i cizí kocour, někdy i lišák, nebo cizí psi, co přijdou za našim psem. Ve dvou se to lépe táhne i když ten velký strach o ně mám pořád Vzala bych kočičku, jen si musíte protrpět kastraci My máme kastrované oba.
LD

XXX.XXX.105.90
kocourek je vykastrovaný, budoucí kočku by to samozřejmě taky čekalo. Má fakt dilema, nechci aby mým kočičkám ještě někdy někdo ublížil, tak bych raději, kdyby se moc netoulala. Uvidím, jak se bude kocourek tvářit, kdyby byl moc apatický, tak asi nebudu váhat, hlavně aby byl spokojený.
Uživatel s deaktivovaným účtem

obecně mají menší teritorium kočky, a obecně by kastrace měla přispět k menšímu toulání. Dalším faktorem je zvyk - čím déle bude kotě drženo doma, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se bude pohybovat blízko domu a bude se doma víc zdržovat.
Jistotu člověk nemá nikdy.