LucieT

XXX.XXX.0.181
Ahoj, prosím o váš názor - před měsícem jsme přišli o naší kočičku a zůstala nám doma 12ti letá kastrovaná kočička a 2letá fenka labradora. Nejprve jsem nápad s pořízením druhé kočičky úplně zavrhla, ale před pár dny mi to nedalo a náhodou jsem v jednom depozitu našla jednu tříletou kastrovanou kočičku, která plně vyhovuje našim potřebám - tj. je zvyklá na ostatní kočky, větší psy (což nebývá u koček úplně běžné) a děti. Nic nebrání tomu si kočičku vzít, ale manžel mě od toho nápadu odrazuje, že tím naší starší kočku připravím o klid a že toho kroku budu prostě litovat. Je mi jasné, že ptát se na názor je zavádějící, protože každé zvíře je jiné, ale přesto… máte prosím někdo podobnou zkušenost, že jste pořídili mladší kočku ke starší, jak jejich zvykání si probíhalo a jak dlouho trvalo období syčení a případně bojů…? Nelitovali jste třeba svého rozhodnutí? Děkuji všem za příspěvky.
Uživatel s deaktivovaným účtem

To záleží přece na té kočce. Když kočka nenávidí jiné kočky, tak jí nový přírůstek nebude vyhovovat bez ohledu na věk. Naopak přátelské kočce uděláte radost v každém věku.
A dvanáct let není žádná stařena nad hrobem.
LucieT

XXX.XXX.0.181
Ta naše kočka, o kterou jsme na konci března přišli, tak byla opravdu mega mazel - jakmile jsem si sedla, hned byla na klíně. To ta druhá nikdy dříve nedělala. Ale za ten měsíc, co je teď sama (když psa nepočítám), tak se hrozně povahově změnila, myslím jako k lepšímu, začala být hrozně mazlivá, vyloženě chce pořád drbat na bříšku (což dříve nesnášela, to hned sekla a odcházela) a chodí za mnou všude jako ocásek. Manžel říká, že jí to prospívá, že je sama a že si to hlavně i užívá - což je asi pravda. Přesto bych ráda druhou kočičku měla, často někam na víkendy jezdíme a rve mi to srdce, že je tu doma sama (psa bereme s sebou), i když jí je to možná úplně fuk :think:
K našemu tehdy osmnáctiletýmu kastrovanýmu kocourovi nám přibyl mladej.Nemůžu teda říct,že bychom si ho pořídili,on se k nám sám nastěhoval-původně ho švagrová darovala tchýni,ale kocourek během týdne emigroval k nám.Bála jsem se co bude,starej byl roky jediná kočka v domácnosti a s cizími se nikdy nedružil.Nebylo vůbec nic-mladej byl vtěrka a ke starýmu hodně přilnul,chodil si k němu lehnout a starej jakoby omládl.
LucieT
napsal(a):
Ta naše kočka, o kterou jsme na konci března přišli, tak byla opravdu mega mazel - jakmile jsem si sedla, hned byla na klíně. To ta druhá nikdy dříve nedělala. Ale za ten měsíc, co je teď sama (když psa nepočítám), tak se hrozně povahově změnila, myslím jako k lepšímu, začala být hrozně mazlivá, vyloženě chce pořád drbat na bříšku (což dříve nesnášela, to hned sekla a odcházela) a chodí za mnou všude jako ocásek. Manžel říká, že jí to prospívá, že je sama a že si to hlavně i užívá - což je asi pravda. Přesto bych ráda druhou kočičku měla, často někam na víkendy jezdíme a rve mi to srdce, že je tu doma sama (psa bereme s sebou), i když jí je to možná úplně fuk :think:
Asi bych tady souhlasila s manželem. Když jsme přišli o druhého psa, ten co zůstal, nebyl vůbec smutný(čehož jsme se báli) a vysloveně si pozornost, která zůstala jen jemu užívá a změnil se i v chování k lepšímu. Nemínili jsme pořizovat druhého psa a vidím, že jsme udělali dobře.
11letý kocour také zůstal sám, bez kočičky. Když jsem viděla, že chodí od ničeho k ničemu a neví, co má vlastně sám dělat...kočičku jsme hned pořídili. Sem tam mu leze na nerva ale je vidět, že ho život zase baví
Uživatel s deaktivovaným účtem

ptát se na názor je zavádějící, protože každé zvíře je jiné
tak, tohle je celá pravdivá odpověď......
LucieT
napsal(a):
Ahoj, prosím o váš názor - před měsícem jsme přišli o naší kočičku a zůstala nám doma 12ti letá kastrovaná kočička a 2letá fenka labradora. Nejprve jsem nápad s pořízením druhé kočičky úplně zavrhla, ale před pár dny mi to nedalo a náhodou jsem v jednom depozitu našla jednu tříletou kastrovanou kočičku, která plně vyhovuje našim potřebám - tj. je zvyklá na ostatní kočky, větší psy (což nebývá u koček úplně běžné) a děti. Nic nebrání tomu si kočičku vzít, ale manžel mě od toho nápadu odrazuje, že tím naší starší kočku připravím o klid a že toho kroku budu prostě litovat. Je mi jasné, že ptát se na názor je zavádějící, protože každé zvíře je jiné, ale přesto… máte prosím někdo podobnou zkušenost, že jste pořídili mladší kočku ke starší, jak jejich zvykání si probíhalo a jak dlouho trvalo období syčení a případně bojů…? Nelitovali jste třeba svého rozhodnutí? Děkuji všem za příspěvky.
Jen takové upozornění. Kdybyste sem chodila často a dlouho, věděla byste a znala moji anabázi s útulkovými či depozitními kočkami - je zde na to plno diskuzních vláken. Také jsem chtěla udělat dobrý skutek - opakovaně. Ale zážitky s umíráním prvního kotěte na FIP a pak hlavně kocourka, na nějž jsem si již zvykla, na FeLV, přebily moje další snahy o pořízení kočky z těchto zařízení. I ty nervy, zda můj tehdejší jediný kocour není též FeLV pozitivní...no, prostě bych do toho už nešla. Možná máte vybráno depozitum, kde jsou kočky testovány, to samozřejmě nevím. Ale chtěla jsem Vám napsat moje zkušenosti.