Zdravím všechny. Kdo to tu nějak sledujete, tak asi víte, že mi teď opakovaně onemocněl můj nejstarší kocour (6 let). Poprvé to bylo 31.7. - zvracení, průjem, nepřijímal potravu. Po jediné infúzi a ATB léčbě se úplně zázračně uzdravil. Ale jen do této neděle. Přijela jsem z kratičké dovolené a ještě v neděli to začalo - opět nejezení, opět párkrát (ne extra moc) zvracení šťáv. Na veterině včera dostal infúzi, dále injekci proti zvracení (Cerenie), dále meloxikam (úplně hořel horečkou) a pak ještě Convenii - dlouhodobě působící ATB (psala jsem v jiném vlákně). Já sama mám PN, takže je pro mě téměř nemožné se dostat na veterinu. Nicméně dnešek (tedy už včerejšek) přinesl prakticky stejný stav - kocour jen leží, nejí a posléze (večer jsem zjistila, že je úplně pokaděný (tudíž šílený průjem!). Takže jsem vyloženě ukecala naši vetku, aby po pracovní době přišla. Přidala k oněm dvěma injekcím ATB Synulox a pomohla mi jej napojit na infúzi. Nicméně poprvé vyslovila podezření na panleukopenii. Já měla zato, že jde především o nemoc koťat. Přečetla jsem si i článek Bodlinky na toto téma. Asi bych měla dodat, že jsem si včera vyloženě vyžádala opět biochemku a hematolku - a v ní skutečně leukopenie. Velmi prosím zkušené o názor - je možné, že by mi kocourek onemocněl před měsícem, zdárně se uzdravil a najednou se (tato) nemoc vrátila? Navíc u mě není možná karanténa a dočetla jsem se, že se jedná o extrémně nakažlivé onemocnění. Jsem z toho na dně, naše dr. zítra neordinuje. Zvažuji zavolat jinou vetku (měla jsem ji také předdomluvenou) - aby přijela i s testem na tuto nemoc. Dále bych se chtěla zeptat - naše vetka mi také sdělila, že snad lze aplikovat nemocnému zvířeti nějaké antidotum/protilátku. Tedy nevím, zda jsem to pochopila dobře. Omlouvám se za román, ale situace je opravdu vážná.
Ještě doplnění k té léčbě. Dr. mluvila o té protilátce, jinak má kocourek v sobě tedy z ATB Convenii a dostal první injekci Synuloxu (další mám už zítra a další dny aplikovat já). Mluvily jsme také o možnosti terapie metronidazolem - ale to bych musela opět nějak zajistit odvoz na veterinu - veterinární metronidazol je buď ve formě p.o. nebo i.v. A jinak dr. říkala, že nejde o tak smrtící onemocnění jako např. FIP, ale že prostě jsou nutné ty infúze, ATB, atd. Já ale přemýšlím i o té protilátce. Pokud se tedy někdo ozvete, prosím, napište, zda opravdu pomáhá, už v takto rozjetém stavu. A bude to asi ne levná záležitost, že? Teď jsem za ty dva dny platila dohromady již 3.5 tis. Kč (před měsícem to byly tuším 4 tis. Kč). Ale zvíře trpět rozhodně nenechám. Za odpovědi, zkušenosti, názory předem děkuji.
Uživatel s deaktivovaným účtem

spíš ne, hlavně pokud je očkovaný.
leukopenie není panleukopenie.
ale pokud je placatý, tak hospitalizaci potřebovat bude.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
spíš ne, hlavně pokud je očkovaný.
leukopenie není panleukopenie.
ale pokud je placatý, tak hospitalizaci potřebovat bude.
Moc děkuji Bodlinko za rychlou reakci. Začínám to nějak organizovat, tj. kde koho sehnat, kam jet, nebo zda ještě někdo z vet ke mně... Je to zlé.
lesnížínka
napsal(a):
Tak jsem si zhruba projela o co jde a zjistila, že se to běžně očkuje, je to součást kombinované vakcíny. Ty ho nemáš očkovaného?
Správný dotaz... Ne, neměla. Takto člověk, a mnohem víc milované zvíře, doplatí na tupost svého člověka, tj. mě - neumím si představit, že si to někdy odpustím (plus to, co jsem Ti psala do SZ - to, co se stalo v rámci té mé kratičké dovolené). Nicméně já už ani nevím, zda je to panleukopenie - jedná se o extrémně nakažlivé onemocnění a moje dvě další kočky jsou OK, a to v mém minibytě prostě izolace není možná. Rychlotest v domácím prostředí může udělat falešně pozitivní/negativní výsledek. Ač veterinární zásahy se u něj dělají každičký den celý tento týden (denně infúze, mnoho léků), situace je už naprosto kritická a kliniky mi jej odmítají přijmout. Jsem v totální pasti. Příznaky mám jako on, ale to je u mě psychika... Je to kocour, který mě spojuje ještě s maminkou - nesmírně jej milovala...
Naprosto tě chápu. Ale nemá cenu si to vyčítat, teď doufej, že to není ono. Spíš bych si ale myslela, že to bude nějaký jiný ha.zl, když má problém podruhé za sebou...nějaká rakovina někde. Je už starší, však to znáš. Jak u starých lidí, tak u starých zvířat je toho teď strašně moc. A není lepší? Ani po těch všech lécích a výživách? Myslím na vás, dej se trošku do kupy, víš, že to mu škodí taky.
Gucci neměla od koťátka naočkovanou FELV, protože chovatelé mají kočky jen doma, tak neočkují a ani vet, ke kterému s chovem chodí, vakcíny nemá. Takže jsem jela na jinou veterinu, kam kvůli očkování FELV chodí i Leon. Musel se udělat první nějaký test na protilátky(vzít krev) než jí to naočkovali. A musím s ní jet ještě jednou na přeočkování. Věř, že jsem byla dost na vážkách, jestli se na to nevykašlat(stejná procedura byla před lety s Leonkem) Tehdy jsem to s Leonem absolvovala, pro jistotu, i když si myslím, že tato choroba tu není, nerada bych kvůli tomu přišla o čistokrevné(a i poměrně drahé) kočky. Takže jsem nakonec zatnula zuby a s Gucci jela. Už právě i kvůli tomu, že se tu objevilo kolem tolik toulajících se koček.
lesnížínka
napsal(a):
Naprosto tě chápu. Ale nemá cenu si to vyčítat, teď doufej, že to není ono. Spíš bych si ale myslela, že to bude nějaký jiný ha.zl, když má problém podruhé za sebou...nějaká rakovina někde. Je už starší, však to znáš. Jak u starých lidí, tak u starých zvířat je toho teď strašně moc. A není lepší? Ani po těch všech lécích a výživách? Myslím na vás, dej se trošku do kupy, víš, že to mu škodí taky.
Bohužel není lepší. Hodně se ale v této mezní situaci vykrystalizovávají lidé kolem mě (přátelé a "přátelé") a hlavně veterináři. Ano, byla to moje chyba (neočkování + ta druhá věc = stres). Ale jsou vyloženě veterináři, kteří berou nehorázné peníze a pak takoví, kteří přijedou ke mně domů, udělají téměř nemožné v domácím prostředí a vezmou si zlomek toho, co ti druzí, kteří udělají minimum.
Dnes jsem od té asi nejlepší veterinářky obdržela sms, kde mj. napsala, že je "naprosto znechucena postupem velkých klinik, kteří si berou nehorázné peníze za své služby - NESLUŽBY".... Tak asi tak...
A ještě jednu obrovskou prosbu na všechny - proti zvracení kocourek léky dostává (s malým úspěchem), ale není něco na průjem - vím, že se o tom diskutovalo na Psech, zda Endiaron psovi dát či ne. Ta odporná nemoc (pokud to tedy je panleukopenie) se léčí vlastně jen symptomaticky (účinku protilátek, které jsem sehnala, nějak už moc nevěřím). Ale kocour nedostává nic na průjem - přitom kromě střevních dezinfeciencií typu Endiaron se u lidí dají dát třeba periferně působící opiáty (obchodní názvy Reasec, Imodium). Zkusím se zeptat dr., co mi kocourka léčí, ale kdybyste měl někdo nějakou zkušenost - jsem vděčná za vše.
Uživatel s deaktivovaným účtem

fikovnice
napsal(a):
A ještě jednu obrovskou prosbu na všechny - proti zvracení kocourek léky dostává (s malým úspěchem), ale není něco na průjem - vím, že se o tom diskutovalo na Psech, zda Endiaron psovi dát či ne. Ta odporná nemoc (pokud to tedy je panleukopenie) se léčí vlastně jen symptomaticky (účinku protilátek, které jsem sehnala, nějak už moc nevěřím). Ale kocour nedostává nic na průjem - přitom kromě střevních dezinfeciencií typu Endiaron se u lidí dají dát třeba periferně působící opiáty (obchodní názvy Reasec, Imodium). Zkusím se zeptat dr., co mi kocourka léčí, ale kdybyste měl někdo nějakou zkušenost - jsem vděčná za vše.
Náhodou jsem zabloudila od psů sem. A náhodou jsem včera pročítala knihu od Ireny Sehnerové "Jak krmit psy aneb Vraž do toho osm kostí" z roku 2005. Při slovu panleukopenie mi bliklo, že jsem to už četla. Nevím, nakolik vám babská rada z dob minulých bude ku pomoci, ale tohle Dr. Sehnerová kdysi napsala, str 8-9 z Krátce úvodem.
"Když před třiatřiceti lety vypukl v Soběslavi tzv. kočičí mor (panleucopenia infectiosa felinum), uhynula ve městě a v okolí většina koťat a mladých koček. Proti této spolehlivě vraždící infekci se totiž v raně socialistické republice neočkovalo. Moje macatá kočenka Marta onemocněla - a přežila. Když mi veterinář vysvětlil, že p. je de facto infekční zánět střev, sáhla jsem v zoufalství po prostředku, jímž bacily nejrůznějšího kalibru vždy spolehlivě bacil po palici náš dědoušek - po pravé stoličné vodce. Kočka zprvu hysterická, později rozverná a nakonec smířená s osudem alkoholika dostávala několikrát denně lžičku vodky. Týden byla namazaná jak zákon káže. Kočkožrout panleukopenie to po útoku ruské vodky vzdala také, jako to vzdali nacisté po útoku ruských vojsk a ruské zimy u Stalingradu. Marta se ve zdraví dožila šestnácti let. Nezemřela stářím ani na zhoubnou nemoc, ale pod koly auta."
Nedovolila bych si zvířeti dávat vodku staličnuju, ale třeba se tonoucí stébla chytá a něco vymyslíte po konzultaci s vetem v tomto smyslu. Ať je kocourkovi lépe.
Ty jo, to ale není špatná rada. Já osobně, bych to klidně zkusila, problém je teď jen v tom, že kocour je na všemožných lécích, tak s tím bych nemíchala určitě. Ale pokud nic nebude zabírat...je nakonec jedno, na co by umřel, jestli na vodku, nebo na nějakou hnusnou nemoc. A očividně je to vyzkoušené. Já sama nepiju, jenže tady se slivkou léčí každý...na všechno Zkoušela jsem jednou na rady na angínu - kloktat...no málem mne to zabilo a nepomohlo teda. Až ATB bohužel. Ale je fakt, že na různé střevní infekce se alkohol využívá běžně.
Janae1

XXX.XXX.160.6
Nevím, já bych měla strach, že alkoholem k tomu všemu popálím sliznice.
Před lety proběhla kauza týrání, kdy do kočky nalili Ferneta, teda asi ne jednoho a byla i jinak "pomordovaná", ale co si vybavuji, tak kromě jného se řešila i poleptaná sliznice.
Janae1
napsal(a):
Nevím, já bych měla strach, že alkoholem k tomu všemu popálím sliznice.
Před lety proběhla kauza týrání, kdy do kočky nalili Ferneta, teda asi ne jednoho a byla i jinak "pomordovaná", ale co si vybavuji, tak kromě jného se řešila i poleptaná sliznice.
Myslím, že když to nepoleptá člověku, dá to i kočka(zvíře) Pochopitelně trošku, mililitr třeba. Jen si moc neumím předstvit, jak to do kočky dostat, aby ji to ,,nezadrhnulo" - i tou stříkačkou do tlamky je to riziko. Sama bych to polknout nedokázala a to vážně.
Tak nevím....jsem na rozpacích. Byla tu sousedka, dohodly jsme se, že mi vypomůže s odstraněním nefunkční flexily, ještě s aplikací protilátek a s krmením. A sousedka mi řekla, že byla připravená na to, že se mnou pojede na veterinu kvůli eutanázii. No a že její představa se velmi liší od reality. Kocour - tedy podle ní - jeví zájem o okolí, komunikuje (je pravda, že byla vidět naštvanost při krmení, nicméně to je zvíře, které by v životě úmyslně nekouslo), má tendenci utéct při naší snaze o krmení...a hlavně co mě šokovalo pozitivně nejvíc - nesla jsem jej z chodby paneláku v náruči (tam mi zdrhl, což se stávalo někdy i v minulosti) a pokládám klíče na kočičí strom a on jak byl mnou držen pod zadkem, tak si začal brousit drápy o strom (opět jeho zaběhnutý rituál). Uvidím, co bude dál... Prosím, držte pěsti.
lesnížínka
napsal(a):
Myslím, že když to nepoleptá člověku, dá to i kočka(zvíře) Pochopitelně trošku, mililitr třeba. Jen si moc neumím předstvit, jak to do kočky dostat, aby ji to ,,nezadrhnulo" - i tou stříkačkou do tlamky je to riziko. Sama bych to polknout nedokázala a to vážně.
Mně přijde i ten jeden kubík hodně. Jedna vetka (za týden jsem poznala veterinářů více než za celý život) mu naaplikovala rozmixované jídlo - to bylo 20ml a poměrně rychle - snad během 3min! Co následovalo? Strašný průjem - téměř ihned a asi do 10min vyzvracení toho, co do něj bylo vecpáno. No a jiná vetka se pak obrazně křižovala - že když týden hladoví, tak aplikace 20ml nemohla vyústit v nic jiného. Takže on teď dostává jídlo v inzulínkách (1 ml) - a dávám mu max. 2-3. Pak třeba hoďku počkat a zase. No ale i tak mi přijde, že by se přinejmenším pozvracel.
Já samozřejmě "Place" jsem opravdu vděčná, že sem zavítala a že napsala to, co napsala, ale přece jen se toho bojím.
Uživatel s deaktivovaným účtem

...moc držím palce.......a zázraky se dějí, zřídka, ale dějí.......
Dáváš mu na udržení alespoň nějakou tu pastu výživnou? Nám vet tehdy dal pro Gucci toto: https://www.frodex.cz/aptus-reconvalescent-cat-pasta-60g Taky jsem jí dávala jídla malinko, či si malinko vzala sotva jednu 2ml stříkačku, 3x denně. Ale tak tam bylo všechno marné, jen jsem to nevěděla a chtěla jsem ji rozjíst zase Bojujte, držte se
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
...moc držím palce.......a zázraky se dějí, zřídka, ale dějí.......
Moc moc Ti děkuji!
Žiju již týden ochromena hrůzou, ale zároveň kvůli němu aspoň nějak fungovat musím... Ale...prostě když se pose.. x věcí po sobě, tak už se to velmi těžko ustává...
lesnížínka
napsal(a):
Dáváš mu na udržení alespoň nějakou tu pastu výživnou? Nám vet tehdy dal pro Gucci toto: https://www.frodex.cz/aptus-reconvalescent-cat-pasta-60g Taky jsem jí dávala jídla malinko, či si malinko vzala sotva jednu 2ml stříkačku, 3x denně. Ale tak tam bylo všechno marné, jen jsem to nevěděla a chtěla jsem ji rozjíst zase Bojujte, držte se
Bojujeme tak, že padám vysloveně na ústa! A můj kocour je nejvíc trpělivé a mírné zvíře pod Sluncem! O víkendu jsem chtěla naše vzájemné trápení se ukončit, ale vetka (mimochodem konečně jsem potkala Paní Veterinářku - paní dr. Černá) mi řekla, že ještě není kandidátem na eutanázii. Razí se heslo, že jakmile kočka projevuje zájem o něco/cokoli, má smysl ještě zachraňovat, a kocour noc na dnes vyskočil za mnou do postele (nemocný je od neděle 25.8.!!!), dokonce si lehl na mě, koukal mi do očí a předl! Projevuje emoce, občas jde i s ocasem vztyčeným a do esíčka, a dělá milimetrové krůčky v boji s tou hrůzou! Obdivuji jej a naše nová vetka řekla, že zase prý obdivuje mě. Je pravda, že něco tak vyčerpávajícího jsem už dlouho nezažila. Je odhadem na 7-8 lécích (injekčních) denně, na infúzích, výživových doplňcích, probioticích, atd.atd. Infúze (Hartmann + AMK + Glc) kape řádově hodiny denně....
lesnížínka
napsal(a):
Dáváš mu na udržení alespoň nějakou tu pastu výživnou? Nám vet tehdy dal pro Gucci toto: https://www.frodex.cz/aptus-reconvalescent-cat-pasta-60g Taky jsem jí dávala jídla malinko, či si malinko vzala sotva jednu 2ml stříkačku, 3x denně. Ale tak tam bylo všechno marné, jen jsem to nevěděla a chtěla jsem ji rozjíst zase Bojujte, držte se
Rady, já to už zas zapomněla, ale spíš jde o to, že jsem už úplně mimo....prosím Tě, co měla Gucci za nemoc?
fikovnice
napsal(a):
Rady, já to už zas zapomněla, ale spíš jde o to, že jsem už úplně mimo....prosím Tě, co měla Gucci za nemoc?
Gucci měla rakovinu. Už vím asi i jakovou, probrala jsem to teď v klidu s veterinářkou, která ji tehdy neléčila, ale ke které chodila pár let na očkování. Říkala jsem jí, že měla metastázy na plicích, ale nevím z čeho a ona si vzpomněla, že měla na zádech bolák před časem. Myslela jsem, že po klíštěti nebo nějaké bitce. Občas se objevil, byla to taková bulka, ze které někdy tekl i hnis, tak jsem vyčistila a zase se uklidnila, jen tam zůstal takový tvrdý hrbol. A třeba za rok se zase otevřel. Já tomu nevěnovala moc pozornost, nebyla jsem si ani jistá, že je to pořád na stejném místě. Trvalo to možná i tři roky. V zimě se to zase otevřelo a po vyčištění ztratilo a zdálo se, že úplně, nebyl tam už ani ten hrbol. Očividně to začalo růst směrem dovnitř, ale to jsem si domyslela, až zpětně. Vetka mi teď řekla, že to byl nejspíš jistý sarkom, který se udělá po očkování. A bohužel britky jsou na to vyloženě náchylné.
Jsem ráda, že je kočíkovi líp, abych pravdu řekla, bojím se to tu byť jen otevřít vždycky. Chudák, ale tedy naložily jste mu. Snad to pomáhá...očividně teda. Když jsem naposled léčila Leonkovi díru u ucha, tak zdrhal, jen mne viděl, musela jsem ho lapnout třeba rozespalého, jinak by se vytratil a neměla bych šanci. Ale když asi cítil, že už ho to bolí míň, tak už to snášel dobře. Muž mi říkal: ten kocour tě bude nesnášet za to, co mu pořád děláš. A pak koukal, že si za mnou sám přišel lehnout na lehátko, i když jsem se mu hodinu předtím, rýpala jehlou v hlavě Přijde mi, že kočky snad ještě víc než psi poznají, že jim chceš pomoct. Pak ovšem o to víc bolí, když to nezvládneš...stejně jako já u Gucci. Prostě se to někdy nedá
Uživatel s deaktivovaným účtem

..já se také bojím pokaždé nahlédnout do diskuze, když je tam nový příspěvek od tebe, ale mám obrovskou radost, že to sice po malinkých krůčkách, ale přeci jenom jde trochu nahoru.....držte se oba dva
Jste všichni úžasní a já opravdu věřím tomu, že když na nás myslíte, že pomáhá i toto!!! A hodně!
Můj názor je, že kocour už panleukopenii nemá, i když dostává stále denně protilátky, antibiotika, a jiné léky.... Ale má selhání jater, nechtěla jsem to sem psát, ale zasloužíte si mít info. Teď jde o to, zda je to ještě reverzibilní nebo ne... To nejezení je prostě děs. A krmit jej násilím mnoho a mnoho dní (týdnů) nebudu. Hodně je teď i na něm samotném, zda bude projevovat vůli žít. Já už opravdu nemůžu, je nepopsatelné, jak strašlivě je to vysilující. A víc než kdykoli jindy jsem v této situaci poznala heslo "V nouzi poznáš přítele."
lesnížínka
napsal(a):
Jsem ráda, že je kočíkovi líp, abych pravdu řekla, bojím se to tu byť jen otevřít vždycky. Chudák, ale tedy naložily jste mu. Snad to pomáhá...očividně teda. Když jsem naposled léčila Leonkovi díru u ucha, tak zdrhal, jen mne viděl, musela jsem ho lapnout třeba rozespalého, jinak by se vytratil a neměla bych šanci. Ale když asi cítil, že už ho to bolí míň, tak už to snášel dobře. Muž mi říkal: ten kocour tě bude nesnášet za to, co mu pořád děláš. A pak koukal, že si za mnou sám přišel lehnout na lehátko, i když jsem se mu hodinu předtím, rýpala jehlou v hlavě Přijde mi, že kočky snad ještě víc než psi poznají, že jim chceš pomoct. Pak ovšem o to víc bolí, když to nezvládneš...stejně jako já u Gucci. Prostě se to někdy nedá
Ano, já jsem si jistá, že můj kocour mi chodí teď v noci děkovat. A to hledění z očí do očí....skončí většinou mým pláčem - nad jeho mírností, nad jeho vděkem, velkorysostí z toho, co mu denně provádím. A to je pro mě to nejhorší. Doufám, že najdu ten čas poznat....no však všichni víte co.
fikovnice
napsal(a):
Jste všichni úžasní a já opravdu věřím tomu, že když na nás myslíte, že pomáhá i toto!!! A hodně!
Můj názor je, že kocour už panleukopenii nemá, i když dostává stále denně protilátky, antibiotika, a jiné léky.... Ale má selhání jater, nechtěla jsem to sem psát, ale zasloužíte si mít info. Teď jde o to, zda je to ještě reverzibilní nebo ne... To nejezení je prostě děs. A krmit jej násilím mnoho a mnoho dní (týdnů) nebudu. Hodně je teď i na něm samotném, zda bude projevovat vůli žít. Já už opravdu nemůžu, je nepopsatelné, jak strašlivě je to vysilující. A víc než kdykoli jindy jsem v této situaci poznala heslo "V nouzi poznáš přítele."
Selhání jater Tak ostropestřec hned, co nejdříve! Alespoň to zkuste. Já beru s přestávkama už skoro tři roky a víc než rok od Swiss. Jsou to tobolky, pro lidi stačí jedna denně, dají se vysypat, takže pro kocoura prostě trochu rozmíchat do stříkačky a stříknout do tlamky. Já ho Gucci míchala s tou výživnou pastou.
lesnížínka
napsal(a):
Selhání jater Tak ostropestřec hned, co nejdříve! Alespoň to zkuste. Já beru s přestávkama už skoro tři roky a víc než rok od Swiss. Jsou to tobolky, pro lidi stačí jedna denně, dají se vysypat, takže pro kocoura prostě trochu rozmíchat do stříkačky a stříknout do tlamky. Já ho Gucci míchala s tou výživnou pastou.
Já vím. Já mám od vetky přímo nějakou hepatoprotektivní pastu, ale on má prostě šílené nechutenství. Přemýšlela jsem, co na játra nebo teda co vím, ale jak to do něj dostat. Jinak úspěšně plive i při krmení stříkačkou plus samozřejmě tu pastu. Pokud je výtažek z ostropestřce v tobolkách, tak nevím, když to z toho vysypu, co tam přesně bude - bude tam slisovaná tuhá léková forma, nebo tam bude nějaký olejový roztok...??? Těžko říct...
Jdu se kouknout do tobolek, páč si to nepamatuju....takže - je to prášek, úplně najemno. Olej už se zjistilo, že není účinný. Jak rozjíst kočku, snad poradí někdo, komu se to povedlo U psů pangamin třeba? Ale u kočky netuším. Kozlík jsi mi radila kdysi pro kočky ty? Co tak mu ho namlít a sypat na jídlo. Já jsem už vyzkoušela (na tvou radu ) a pozorováním zjistila, že je nazajímá list, ale kořen jo, dneska se o něj málem semleli, musela jsem jim ho roztrhnout napůl(kozlík jsem vyplela v zahradě, rostl kde neměl) Okusovali ho a váleli se po něm.
Na rozjezení se nám vždy osvědčilo něco hodně aromatického a hodně nezdravého...
Hlavně ohřátého...
Ale sama asi nejlépe poznáte, jestli ještě bojovat, či nechat čičíka vklidu odejít...
Sama vím že je to jedno z nejtěžších rozhodnutí, které musí člověk udělat. Ale někdy je to třeba... Zvířata mají tu možnost,poskytovanou námi,my ne...
lesnížínka
napsal(a):
Jdu se kouknout do tobolek, páč si to nepamatuju....takže - je to prášek, úplně najemno. Olej už se zjistilo, že není účinný. Jak rozjíst kočku, snad poradí někdo, komu se to povedlo U psů pangamin třeba? Ale u kočky netuším. Kozlík jsi mi radila kdysi pro kočky ty? Co tak mu ho namlít a sypat na jídlo. Já jsem už vyzkoušela (na tvou radu ) a pozorováním zjistila, že je nazajímá list, ale kořen jo, dneska se o něj málem semleli, musela jsem jim ho roztrhnout napůl(kozlík jsem vyplela v zahradě, rostl kde neměl) Okusovali ho a váleli se po něm.
Ano, kořen kozlíku je pro kočky přímo droga. Možná máš pravdu a zkusím to... Včera se stala zvláštní věc. Je u mě příbuzná, ptž opravdu už padám na ústa slušně řečeno. Poprosila jsem ji, aby koupila filé, tak koupila, ale ne takovou tu mletinu, ale byly tam prostě celá masová vlákna. Omlouvám se za hloupý popis, já totiž filé nejím. No a večer se stal zázrak - nabídla jsem (syrové) kocourkovi a ten jedl a jedl a jedl... Pak byly nervy, že to z něj půjde ihned ven, ale nic jsem nenašla. Jen mě v noci probudilo šílené předení - můj milovaný kocourek ležel na mně a opět mi hleděl do obličeje a předl a předl... Takže dnes se jede na nákupy filé a možná i jiné rybiny. Dr. říkala nedávat syrové, já jsem vděčná Bohu, že něco/cokoli jí s chutí!
Lucy13
napsal(a):
Na rozjezení se nám vždy osvědčilo něco hodně aromatického a hodně nezdravého...
Hlavně ohřátého...
Ale sama asi nejlépe poznáte, jestli ještě bojovat, či nechat čičíka vklidu odejít...
Sama vím že je to jedno z nejtěžších rozhodnutí, které musí člověk udělat. Ale někdy je to třeba... Zvířata mají tu možnost,poskytovanou námi,my ne...
Ano, máte pravdu. Nicméně to filé jedl s velikou chutí a to předení a ležení na mně...to ještě pořád není o tom, že chce a měl by odejít...tedy doufám, že to odhaduji dobře.
Lucy13
napsal(a):
Na rozjezení se nám vždy osvědčilo něco hodně aromatického a hodně nezdravého...
Hlavně ohřátého...
Ale sama asi nejlépe poznáte, jestli ještě bojovat, či nechat čičíka vklidu odejít...
Sama vím že je to jedno z nejtěžších rozhodnutí, které musí člověk udělat. Ale někdy je to třeba... Zvířata mají tu možnost,poskytovanou námi,my ne...
K tomu nezdravému. Měly jsme s příbuznou roštěnou. Tak jsem mu to filé nejdříve pokapala šťávou s roštěnou...a to znechuceně odešel. Pak mě napadlo dávat mu kousíčky filé z ruky a to jedl tak, že mě příbuzná už musela brzdit, že se nesmí najednou přejíst...
Já mám totiž pořád pochyby, zda to vůbec byla/je panleukopenie. Zbylé dvě kočky jsou divné...ale ukazuje se prostě, že reagují jako smečka - na změnu chování mého (nejsem na tom logicky psychicky dobře) a na změnu chování nemocného nejstaršího kocoura. A dle všech info je panleukopenie extrémně nakažlivá. Ačkoli se tedy zbylé dvě kočky, chovají jinak, tak by podle všeho už měly mít rozjetý kočičí mor. Nemoc trvá od neděle 25.8.!!! Takže já stále pochybuji, oč se jedná... Každopádně prostě obrovský průsečík vznikl tím dlouhým nejezením a stále trvajícím nechutenstvím, které už ale není až tak strašlivé jako na začátku nemoci. Uvažuji i o otravě... Ale ono je to v podstatě jedno. Jinak kocourovi je 6 let, nejde tedy o staré zvíře.
Uživatel s deaktivovaným účtem

..nádherná správa, snad je z úplně nejhoršího venku........posílám mu pusu na ňufák a tobě hodně sil......snad bude už líp a líp.......
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
..nádherná správa, snad je z úplně nejhoršího venku........posílám mu pusu na ňufák a tobě hodně sil......snad bude už líp a líp.......
Víš, já nechci šířit optimismus, moc Ti děkuji!
Ale pořád to není o žádné výhře - jde o to, zda to selhání jater je ještě vratné nebo zda už nedošlo k ireverzibilnímu poškození.
fikovnice
napsal(a):
Víš, já nechci šířit optimismus, moc Ti děkuji!
Ale pořád to není o žádné výhře - jde o to, zda to selhání jater je ještě vratné nebo zda už nedošlo k ireverzibilnímu poškození.
Mj. má šílený ikterus - žloutenku = známka postižení jater, bilirubin obrovsky zvýšený.
Uživatel s deaktivovaným účtem

...moc věřím tomu, že to dopadne dobře........
fikovnice
napsal(a):
Víš, já nechci šířit optimismus, moc Ti děkuji!
Ale pořád to není o žádné výhře - jde o to, zda to selhání jater je ještě vratné nebo zda už nedošlo k ireverzibilnímu poškození.
Nesýčkuj. Začni s tím ostropestřcem! Já si říkala, kdyby jsme nespoléhali na to, že veterina pro Berryho udělá všechno, mají ty správné léky a nasadila mu ostropestřec(Tom se bál) tak jsme ho třeba zachránili, tak jak jsem se z toho pak pomalu vylízala já. Měla jsem také jasnou žloutenku. Když jsem pak viděla fotky z té doby, úplně jsem se zhrozila. A bylo mi divné, že na to teda rodina nereagovala, jen jednou a to jsem svedla na špatný výběr make-upu. Asi, že to nastupovalo plíživě a pomalu zase ustupovalo...
K té otravě...tak ta mne napadla jako první, protože chodí ven...a všichni tráví hraboše! Ale počítala jsem s tím, že i vetka to řešila jako první možnost?
lesnížínka
napsal(a):
Nesýčkuj. Začni s tím ostropestřcem! Já si říkala, kdyby jsme nespoléhali na to, že veterina pro Berryho udělá všechno, mají ty správné léky a nasadila mu ostropestřec(Tom se bál) tak jsme ho třeba zachránili, tak jak jsem se z toho pak pomalu vylízala já. Měla jsem také jasnou žloutenku. Když jsem pak viděla fotky z té doby, úplně jsem se zhrozila. A bylo mi divné, že na to teda rodina nereagovala, jen jednou a to jsem svedla na špatný výběr make-upu. Asi, že to nastupovalo plíživě a pomalu zase ustupovalo...
K té otravě...tak ta mne napadla jako první, protože chodí ven...a všichni tráví hraboše! Ale počítala jsem s tím, že i vetka to řešila jako první možnost?
Právě že ne... Ale včera mi to samé řekl jeden známý, že jak je přehrabošováno, tak jestli není otrávený. Jenže - já prostě bydlím ve velkém městě a myslím, že do městské zástavby se jed nekladl...leda by si jej dal někdo na tu zahradu, která je útočištěm mého kocoura...
Teď je to také i o zdravém rozumu a vůbec takové nějaké rozvaze. Kocourek před chvílí opět jedl - nově koupené filé. Ještě dva dny zpátky byl dokaděný, že jsme jej brali do náruče v plenách (klasické staré bavlněné savé). Teď jsem na něj u jídla koukala a úplně šokovaná vidím, že má okolí konečníku, nohy a část ocasu umytý!!! I to je extrémně pozitivní, že má zájem se čistit!
Jinak tedy se nají a zaleze pod postel, vyleze spíš v noci, to si vyleze na mě a přede mi a koukáme si z očí do očí. Jak jsem už psala dřív, tak mě to obvykle rozbrečí - ale já jsem takovej doják stran zvířat - a já prostě nechápu, že mu dělám milion nepříjemných úkonů a on mě pořád tak moc miluje. Je to naprosto výjimečný kocour a já pro jeho záchranu udělám maximum, co zvládnou moje síly - to je jediná jistota! Opět všem vám moc DĚKUJI, že na nás myslíte!
Strašně se bojím sem napsat, co se stalo. Protože jsem pověrčivá. Ale tak teda jo . Večer tu byla vetka - bylo předdomluveno, že se přepíchne flexila a dá se to kvantum léků. Dr. přijela (nadřízená dvou nejúžasnějších veterinářek, které jsem během této hrůzy potkala), řekla, že se na kocoura podívá a poté řekla cca:"No, kocour je lepší!" Informace měla ze záznamů jejích mladých vetek. Koukala mu do pusy, na skléry, a řekla, že se jí zdá, že ikterus (žloutenka) je menší. Dále rozhodla flexilu nezavádět, ale ještě pokračovat v injekční léčbě ATB a protilátek proti panleukopenii. Obě injekce mu naaplikovala - naprosto bleskově. To rozhodnutí nezavádět flexilu vyplynulo z toho, že kocourek začal jíst, stran dehydratace orientačně dle kožní řasy řekla, že je tam mírná dehydratace, ale ne nějak fatální.
Toto vše sem, milí kamarádi a vy, co na nás myslíte, píšu s tou úplně největší opatrností! Vše ukážou až kontrolní krevní testy, tj. jaká je dynamika především jaterních enzymů a bilirubinu...a to budu vědět nejdříve příští týden. Znovu vám děkuji za podporu, nápady, tipy, no prostě za VŠE!
To víš, že se snažíme poradit...jen kdyby to pomohlo. Dobré konce jsou ta nejlepší odměna, takže macíka pozdravuj a ať se drží
Já dneska 2x vyháněla ze zahrady toho cizího kocoura, co mi mlátí Leonka. Nerada, opravdu nerada jsem na něj hnusná, nikdy bych to neudělala, kdyby Leon vždycky nedopadnul, jak dopadne. Prostě k nám kočík nesmí.
Druhá věc: oblékám se v pracovně a koukám pod sakurou u velkých balvanů Gucci něco loví, ale tak nějak uskakuje...myslela jsem, že vosa nebo sršeň třeba. Vypravíme se se psem a naštěstí jsem chtěla jít zadem. Vyjdu za barák a hledím: Gucci tancuje po trávníku kolem poměrně velké, nasrané užovky stromové a seká po ní packou, užovka jak kobra po ní vyjíždí. Zařvala jsem, odhodila Gucci(dostala vyhubováno, že užovky v žádném případě!) a držela jsem ji bokem, dokud Žofie neodplazila k vodě. Snad do ní nevlezla, protože to by ji pro změnu zlikvidovaly ty naše ,,piraně" Ale kolem vody je to extrémě husté, tam ji nechytí.
lesnížínka
napsal(a):
To víš, že se snažíme poradit...jen kdyby to pomohlo. Dobré konce jsou ta nejlepší odměna, takže macíka pozdravuj a ať se drží
Já dneska 2x vyháněla ze zahrady toho cizího kocoura, co mi mlátí Leonka. Nerada, opravdu nerada jsem na něj hnusná, nikdy bych to neudělala, kdyby Leon vždycky nedopadnul, jak dopadne. Prostě k nám kočík nesmí.
Druhá věc: oblékám se v pracovně a koukám pod sakurou u velkých balvanů Gucci něco loví, ale tak nějak uskakuje...myslela jsem, že vosa nebo sršeň třeba. Vypravíme se se psem a naštěstí jsem chtěla jít zadem. Vyjdu za barák a hledím: Gucci tancuje po trávníku kolem poměrně velké, nasrané užovky stromové a seká po ní packou, užovka jak kobra po ní vyjíždí. Zařvala jsem, odhodila Gucci(dostala vyhubováno, že užovky v žádném případě!) a držela jsem ji bokem, dokud Žofie neodplazila k vodě. Snad do ní nevlezla, protože to by ji pro změnu zlikvidovaly ty naše ,,piraně" Ale kolem vody je to extrémě husté, tam ji nechytí.
Rady, tak Tebe nikdy nenavštívím!
Moje fobie z hadů je přímo patologická, nemůžu za to, nějaké říkat si, že jsou užiteční a neškodní, to u mě nepomáhá! Já mám na zahradě "mohutnou" obojkovku (takto ji dle fota popsal herpetolog), a zahrada už mě zdaleka netěší tak, jak dřív. Nevadí mi žádná zvířata - pavouci, hmyz, atd., ale hady teda nedávám. Nehledě na to, že stromovka a hlavně u.hladká jsou šíleně nasírací... Vidět ji, že má přední část zvednutou a ťafá, tak tam lehnu v mdlobách!
fikovnice
napsal(a):
Rady, tak Tebe nikdy nenavštívím!
Moje fobie z hadů je přímo patologická, nemůžu za to, nějaké říkat si, že jsou užiteční a neškodní, to u mě nepomáhá! Já mám na zahradě "mohutnou" obojkovku (takto ji dle fota popsal herpetolog), a zahrada už mě zdaleka netěší tak, jak dřív. Nevadí mi žádná zvířata - pavouci, hmyz, atd., ale hady teda nedávám. Nehledě na to, že stromovka a hlavně u.hladká jsou šíleně nasírací... Vidět ji, že má přední část zvednutou a ťafá, tak tam lehnu v mdlobách!
Pro případné milovníky hadů pro jistotu dodávám, že ač z nich mám panickou hrůzu, nikdy bych hada, natož pak užovku, nezabila. To ne, to není můj styl chování ke zvířatům. Jo, kdyby tak tu "moji" obojkovku někdo odchytil a odnesl si ji někam hodně daleko, tak platím zlatem!
lesnížínka
napsal(a):
Gucci měla rakovinu. Už vím asi i jakovou, probrala jsem to teď v klidu s veterinářkou, která ji tehdy neléčila, ale ke které chodila pár let na očkování. Říkala jsem jí, že měla metastázy na plicích, ale nevím z čeho a ona si vzpomněla, že měla na zádech bolák před časem. Myslela jsem, že po klíštěti nebo nějaké bitce. Občas se objevil, byla to taková bulka, ze které někdy tekl i hnis, tak jsem vyčistila a zase se uklidnila, jen tam zůstal takový tvrdý hrbol. A třeba za rok se zase otevřel. Já tomu nevěnovala moc pozornost, nebyla jsem si ani jistá, že je to pořád na stejném místě. Trvalo to možná i tři roky. V zimě se to zase otevřelo a po vyčištění ztratilo a zdálo se, že úplně, nebyl tam už ani ten hrbol. Očividně to začalo růst směrem dovnitř, ale to jsem si domyslela, až zpětně. Vetka mi teď řekla, že to byl nejspíš jistý sarkom, který se udělá po očkování. A bohužel britky jsou na to vyloženě náchylné.
Postvakcinační sarkom - teď se k tomu vracím. Byl to jeden ze strašáků, který přispěl k tomu, že jsem neočkovala. Ale víc v tom bylo to, že jsem kočky nechtěla tahat na veterinu - dvě jsou bytové, ale protože ten třetí chodí ven, musela bych očkovat všechny. A právě ten venkovní mi v autě zvrací po ujetí třeba půl kilometru. O peníze mi nešlo... Kdybych jen věděla, co tím způsobím...
Houby víš, třeba fakt sežral otrávenou myš. Vidíš, kočku poctivě očkuješ a způsobíš jí tohle - sarkom. Teď se bojím o Gucci II. aby to nedopadlo stejně. Ale všimnula jsem si, že je teď neočkovala do zad, ale spíš jako by do špíku na krku, z boku. Mám to stejně. Před dvěma lety jsem měla dilema co s Leonkem, když v autě dělá tak strašný virvál. Už jsem bylo skoro rozhodnutá přestat očkovat, protože poslouchat ten řev 30km bylo strašné, neřkuli, že protáhnul packu, poškrabal sedačky, vyrval si dráp, všechno kolem od krve a počůrané. Jenže při prvním očkování on neměl FELV a jelikož šel ven, také se dělaly první testy a pak dvakrát přeočkovávat. A každoroční vakcína pak díky FELV také dražší(dražší než psi) takže jsem si říkala, že za ta léta, co už do něj bylo vloženo, aby jsme ho ochránili, tak pak ho nezaočkuju a umře na nějakou pitomou zbytečnou nemoc? Naštěstí jsem našla tutrochu bližší veterinu, kde také FELV očkují.
Co se týče užovek...měli jsme jich tu hodně, když ještě bylo vlhko. Některé i ochočené. Jenže stará Gucci to notně protřídila Bylo mi to hodně líto. No a některé malé zabily i ty ryby, byla jsem toho jednou svědkem. Takže teď jsem byla nadšením bez sebe, že vidím po letech zase Žofinku(jak jim doma říkáme) a Gucci dostala důtku a doufám, že pochopila, že tohle teda ne, Žofie se lovit nebudou Hele před lety: Žofka si chytila rybku
A to by se jí ale mělo zakázat tohleto... (viz kočky vedle )
Ne, ne, nevyděsila, jsi daleko ode mě... Ale na té fotce je obojkovka.
S největší opatrností píšu, že kocour začal jíst, umyl se! (to považuji za obzvlášť důležité - měl fakt pokaděné celé pozadí - nejen zadek a nohy, ale i ocas!), chodí se za mnou mazlit, chodí obhlížet misky (jak jej honí mlsná) , a už se mi nezdá tak lehoučký jak byl (z původních skoro 8kg zhubnul tou hrůzou na něco přes 5 kg; váženo na veterině, doma váhu nemáme). Na noc vysedává před dveřmi a chce jít ven, tak jsem s ním byla na "našem" místečku - vylezl mi na klín, pozoroval okolí a předl! Včera dostal poslední protilátku a dnes má dostat poslední antibiotikum. Ale pořád budu raději pesimistka, která bude příjemně překvapena než naopak...
Jo, a když tu ještě byla příbuzná a třeba ohřívala něco v mikrovlnce, tak chodil za ní a nasával . Rozjedl se (tedy snad) na filé - ale takovém tom celistvějším, ne na takovém tom úplně rozšmelcovaném. Před chvílí sezobal pár granulek, pije,...
Přesto to beru tak, že ještě vyhráno nemá.
Jo, a břicho jej ještě bolí. Včera, jak jsem jej nesla z venku, tak jsem jej chytla nějak nešikovně, a to bolestivě zamňaučel... Poslední dr., co tu byla, jsem se ptala na její názor na dif.dg. - tj., co vše mu mohlo/může být. Opakovaně jsem zmiňovala i otravu. Řekla, že klinika vyloženě sedí na tu panleukopenii, navíc kocourek měl ze začátku hrozné horečky a to prý u otravy nebývá...
Ještě k užovkám Ano, na mole je obojková...tak ta se nesplete, ale onehdá Gucci tancovala kolem hladké, ne stromové, to jsem popletla. Stromová bývala jen vzadu, měla líheň na kompostu, ale teda ta byla fakt velká, měla tak metrdvacet a silná jak moje zápěstí. Kdysi ji tam překvapil muž, když vyvážel na kompost a to teda zdrhal Říkali jsme jí Matka rodu. Jak začala ta sucha, už se asi tři roky neobjevila
A kočíkovi podstrojuj samé laskominky, ať se má dobře Jí on vlastně třeba mleté maso? Zkusila bych mu tam nadrobounko nasekat alespoň pampeluchu - na ta játra. Jen nevím, jestli by to jedl, je to hořké. Psům to nevadí, ale nevím, jak kočka. Až onemocní Leonek, budu v pr..., protože do těch granulí, což je jediné, co žere, mu nic nepropašuju. On dostává jen homeo, to si ještě stříknout do tlamky nechá.
lesnížínka
napsal(a):
Ještě k užovkám Ano, na mole je obojková...tak ta se nesplete, ale onehdá Gucci tancovala kolem hladké, ne stromové, to jsem popletla. Stromová bývala jen vzadu, měla líheň na kompostu, ale teda ta byla fakt velká, měla tak metrdvacet a silná jak moje zápěstí. Kdysi ji tam překvapil muž, když vyvážel na kompost a to teda zdrhal Říkali jsme jí Matka rodu. Jak začala ta sucha, už se asi tři roky neobjevila
A kočíkovi podstrojuj samé laskominky, ať se má dobře Jí on vlastně třeba mleté maso? Zkusila bych mu tam nadrobounko nasekat alespoň pampeluchu - na ta játra. Jen nevím, jestli by to jedl, je to hořké. Psům to nevadí, ale nevím, jak kočka. Až onemocní Leonek, budu v pr..., protože do těch granulí, což je jediné, co žere, mu nic nepropašuju. On dostává jen homeo, to si ještě stříknout do tlamky nechá.
No on ten můj kocour je gurmán, a nešlo do něj dostat skoro nic. Každičkej den jsem dostávala víc a víc apelující info:Musíte jej rozkrmit násilím, stříkačkou! A to mi bylo víc proti srsti než píchat injekce a dávat infúze. Pak už se naučil i plivat, pak měl už i slepenou celou náprsenku. Každopádně teď jí prakticky vše!
A včera večer, když jsem koupila nové stelivo, tak se přihrnul do záchoda, že bude kadit. Tak jsem byla připravená na dozvuky děsnivého průjmu....a on udělal velké výstavní bobky! Teda netušila jsem, že budu někdy oslavovat hov..!
lesnížínka
napsal(a):
Ještě k užovkám Ano, na mole je obojková...tak ta se nesplete, ale onehdá Gucci tancovala kolem hladké, ne stromové, to jsem popletla. Stromová bývala jen vzadu, měla líheň na kompostu, ale teda ta byla fakt velká, měla tak metrdvacet a silná jak moje zápěstí. Kdysi ji tam překvapil muž, když vyvážel na kompost a to teda zdrhal Říkali jsme jí Matka rodu. Jak začala ta sucha, už se asi tři roky neobjevila
A kočíkovi podstrojuj samé laskominky, ať se má dobře Jí on vlastně třeba mleté maso? Zkusila bych mu tam nadrobounko nasekat alespoň pampeluchu - na ta játra. Jen nevím, jestli by to jedl, je to hořké. Psům to nevadí, ale nevím, jak kočka. Až onemocní Leonek, budu v pr..., protože do těch granulí, což je jediné, co žere, mu nic nepropašuju. On dostává jen homeo, to si ještě stříknout do tlamky nechá.
Jo a Matku rodu mám taky. Právě ten herpetolog pronesl tu větu, která už je v naší rodině proslavená:Takto mohutné obojkovky jsou dnes již k vidění zřídka! A já myslela, že mě budou vomejvat!
Ještě k těm játrům: To byla jedna z věcí, která mi dělala nejhůř. Dr. přijela, otevřela mu pusu a řekla:"Panebože, to je strašný!" A já bohužel stála za ní a viděla jak má patro, prostě vnitřek pusy úplně žlutý. Od toho dne jsem se mu do tlamky nepodívala, to mě tehdy šíleně zdeptalo... Současné info - pokud se játra upraví, tak prý to půjde hodně pomaličku a bude to chtít trpělivost. Ale tu hepatoprotektivní pastu už mu stříkačkou násilím rvát do pusy nebudu... Prý je stejně úplně nejdůležitější, že se rozjedl... V mikrovlnce jsme mu s tetou ohřívaly filé, pak je drobily na takové minikousíčky a z ruky mu je dávaly. Z misky ze začátku nejedl, teď už naštěstí ano...
Camicek

XXX.XXX.73.155
Ahoj fikovnice, prosím o radu v zoufale situaci, nás malý kocourek momentálně bojuje s panleukopenii, je na klinice za nehorázně peníze, ale nejsem přesvědčena, že dělají vše co lze. Žádné protilátky nedostává, dokonce dnes mu byl podán 1,5 roku prošly lék (modlím se, ať mu neuškodí). Na otázku zda někdy zachránili kočku s touto nemocí řekli, že ne. Prosím o radu k léčbě, co se osvědčilo, k protilatkam o co jde (název přípravku?) a taky tip na kvalitní lékaře, kliniku, veterinu, kde mají zájem pomocí. Jsem ze severní Moravy, ale dojedu kam bude třeba. Moc děkuji
Šáres

XXX.XXX.233.53
Mě na to dnes kočička zemřela 😭 Svině nemoc!!! Byla na skvělé klinice, dávali ji vše tak, jak měli a stejně to nepomohlo 😭
Camicek
napsal(a):
Ahoj fikovnice, prosím o radu v zoufale situaci, nás malý kocourek momentálně bojuje s panleukopenii, je na klinice za nehorázně peníze, ale nejsem přesvědčena, že dělají vše co lze. Žádné protilátky nedostává, dokonce dnes mu byl podán 1,5 roku prošly lék (modlím se, ať mu neuškodí). Na otázku zda někdy zachránili kočku s touto nemocí řekli, že ne. Prosím o radu k léčbě, co se osvědčilo, k protilatkam o co jde (název přípravku?) a taky tip na kvalitní lékaře, kliniku, veterinu, kde mají zájem pomocí. Jsem ze severní Moravy, ale dojedu kam bude třeba. Moc děkuji
Dobrý den, moc Vás zdravím!
Víte, já myslím, že my to vybojovali spíš zázrakem! Ale také úsilím jak kocoura, tak mým. Jsem z Brna, veterinářka jezdila téměř každý den k nám. Aplikovala protilátky - název si bohužel nepamatuji. Pak ATB, dále různé vitamíny. No a protože kocour vůbec nejedl, tak jsem jej měla téměř permanentně na kapačkách. Bylo to šílených mnohi dnů - už si nepamatuji kolik. Já to už úplně vzdávala. Základem je, aby kocour začal jíst, což ten můj nechtěl. Chytil se až po mnoha dnech hladovění na syrovou tresku! Nemá smysl v těžkém stavu přemýšlet nad nějakou dietou - potřebujete hlavně, aby se Vám kocour rozjedl... Jo, ale ta treska musela být z Lídlu (teď vypadám jak nějaká agentka :-)), nicméně Albertovskou tresku prostě nechtěl.
Jinak já tedy kocoura neměla na klinice, léčba byla doma, ale fakt jsem natrefila na vetku, která byla ochotná sem dennodenně jezdit + jsem mu já podávala léky a kapala infúze.
MOC Vám držím pěsti ; ozvěte se, jak se situace vyvíjí. Je to hrozná nemoc !