Ela29

XXX.XXX.144.25
Dobrý den. Prosím o radu! Máme doma kocoura (má teď skoro 7 měsíců) je přítulný, rád se mazlí a je to obecně zlatíčko. Před týdnem jsme zachránili malé koťátko, taky kocour (bude tak přes měsíc starý) a vzali si ho domu. Chtěli jsme kočky dát dohromady, aby se sblížili, ale velký kocour bohužel hodně agresivně útočí na malého a zakousává ho. Vypadá to, jako by ho lovil... Menší kocour je bohužel zatím teď až moc maličký a nedokáže se vůbec bránit. Když nejsou pod dohledem, tak je samozřejmě dáváme do odděleného pokoje. Máte prosím nějaké tipy nebo zkušenosti, jak kočky sblížit? Předem moc děkuji
Uživatel s deaktivovaným účtem

on si kocourek patrně hraje
jenom, hra je příprava na lov a u některých to hodně splývá, no.....
a malej zatím není schopen být přiměřeným partnerem
obecně - malého chránit, s větším si hrát, oba mazlit, s oběma si hrát......,
ale nechávat je spolu, pokud to bude v míru (zatím ne samotné)
malému udělat pár skrýší, kam se větší nedostane
a klid, bude hůř, až se spolu začnou natvrdo rvát a značkovat.....
Určitě nenechávat s kocourkem o samotě. Jeho hry jsou na takového drobka příliš drsné. Řekl bych, že dostatečně vyspělé a odolné hrám kočičího puberťáka a schopné útěku bude tak ve třech měsících. Podmínkou soužití je, aby si mladší kotě mělo kam zalézt, až bude mít hry už dost, -za skříň, pod pohovku, bedýnky s malým vstupním otvorem,…. Těch možností úkrytu musí být samozřejmě více.
Chce to čas.... u nás to bylo stejné.Když jsem přivezla roční kočce malého kocourka 12týdnů,stala se z klidné hodné kočičky syčivá saň. Nesnášela nás,kotě jsem myslela, že zabije.Také jsem je měla rozdělené v pokojích cca 14 dní ,kocourek spal u mě v pelíšku zakrytý ručníkem a kočka vždy okolo chodila a tak zle vrčela,že jsem se bála i já:-) .Když jsem je chvíli neuhlídala, malý si s ní chtěl hrát a ta mu dávala kapky,převracela ho ,odhazovala...Po 12ti dnech jsem jednou přijela domů a kocourek řval za dveřmi,kde byl oddělený a kočka stála za dveřmi z druhé strany. Otevřela jsem dveře a kocourek se s ní začal hned mazlit,zapnul motor a naše saň Nelinka ho začala mýt i zadeček,předla a potom ho vzala za svého jako své dítě.Dokonce ho kojila,i když mlíčko neměla a nikdy nerodila.Bylo to tak dojemný:-)
Pak už spolu spaly stále, packu v pacce,mazlili se krásně....Chce to čas.Váš kocourek je hodně malinký,nechte je ještě odděleně a zkuste je vždy jen na půl hodinky denně dávat k sobě a uvidíte....Nakonec budou kamarádi..
Nakonec náš kocour přerostl kočku o tři kila ale stejně vládne ona,jako jeho máma mu klidně i po 9 ti letech nafackuje:-))
Janaaa
napsal(a):
Chce to čas.... u nás to bylo stejné.Když jsem přivezla roční kočce malého kocourka 12týdnů,stala se z klidné hodné kočičky syčivá saň. Nesnášela nás,kotě jsem myslela, že zabije.Také jsem je měla rozdělené v pokojích cca 14 dní ,kocourek spal u mě v pelíšku zakrytý ručníkem a kočka vždy okolo chodila a tak zle vrčela,že jsem se bála i já:-) .Když jsem je chvíli neuhlídala, malý si s ní chtěl hrát a ta mu dávala kapky,převracela ho ,odhazovala...Po 12ti dnech jsem jednou přijela domů a kocourek řval za dveřmi,kde byl oddělený a kočka stála za dveřmi z druhé strany. Otevřela jsem dveře a kocourek se s ní začal hned mazlit,zapnul motor a naše saň Nelinka ho začala mýt i zadeček,předla a potom ho vzala za svého jako své dítě.Dokonce ho kojila,i když mlíčko neměla a nikdy nerodila.Bylo to tak dojemný:-)
Pak už spolu spaly stále, packu v pacce,mazlili se krásně....Chce to čas.Váš kocourek je hodně malinký,nechte je ještě odděleně a zkuste je vždy jen na půl hodinky denně dávat k sobě a uvidíte....Nakonec budou kamarádi..
Nakonec náš kocour přerostl kočku o tři kila ale stejně vládne ona,jako jeho máma mu klidně i po 9 ti letech nafackuje:-))
Píšete, že kočka je vůdce smečky. Jen bych se chtěla zeptat - na tom videu - to přehození zadní nohy seyšeláka přes ocicatku - myslíte, že to má nějaký význam/symboliku nebo tam jen prostě nemá místo? Mně to dělá můj nejstarší kocour - když si vedle mě lehne, já dám přes něj ruku, tak on musí zadní nohu dát nahoru - a přikrýt tak tu moji ruku. Přemýšlela jsem, proč to dělá, ale nevím.
Janaaa
napsal(a):
Chce to čas.... u nás to bylo stejné.Když jsem přivezla roční kočce malého kocourka 12týdnů,stala se z klidné hodné kočičky syčivá saň. Nesnášela nás,kotě jsem myslela, že zabije.Také jsem je měla rozdělené v pokojích cca 14 dní ,kocourek spal u mě v pelíšku zakrytý ručníkem a kočka vždy okolo chodila a tak zle vrčela,že jsem se bála i já:-) .Když jsem je chvíli neuhlídala, malý si s ní chtěl hrát a ta mu dávala kapky,převracela ho ,odhazovala...Po 12ti dnech jsem jednou přijela domů a kocourek řval za dveřmi,kde byl oddělený a kočka stála za dveřmi z druhé strany. Otevřela jsem dveře a kocourek se s ní začal hned mazlit,zapnul motor a naše saň Nelinka ho začala mýt i zadeček,předla a potom ho vzala za svého jako své dítě.Dokonce ho kojila,i když mlíčko neměla a nikdy nerodila.Bylo to tak dojemný:-)
Pak už spolu spaly stále, packu v pacce,mazlili se krásně....Chce to čas.Váš kocourek je hodně malinký,nechte je ještě odděleně a zkuste je vždy jen na půl hodinky denně dávat k sobě a uvidíte....Nakonec budou kamarádi..
Nakonec náš kocour přerostl kočku o tři kila ale stejně vládne ona,jako jeho máma mu klidně i po 9 ti letech nafackuje:-))
No já si myslím, že v zadavatelčině případu se jedná o hru, ale drsnou!, kdežto ve vašem případě to bylo nepřátelství vůči nové kočce v teritoriu. Pokud je zadavatelka doma a starší kocourek není příliš v ráži, aby malého příliš týral (pohrát si spolu mohou, co je přes míru dá snad zadavatelce cit) nenechal najíst a vyspat, ať je nechá pohromadě. Půl hodiny denně je zbytečně málo.
ladd
napsal(a):
No já si myslím, že v zadavatelčině případu se jedná o hru, ale drsnou!, kdežto ve vašem případě to bylo nepřátelství vůči nové kočce v teritoriu. Pokud je zadavatelka doma a starší kocourek není příliš v ráži, aby malého příliš týral (pohrát si spolu mohou, co je přes míru dá snad zadavatelce cit) nenechal najíst a vyspat, ať je nechá pohromadě. Půl hodiny denně je zbytečně málo.
u nás to také bylo drsné.Musela jsem kocourka stále hlídat,ta po něm šla takovým způsobem,že jsem we o malého fakt bála.Vždyť jsem psala,že když malý u mě spal,tak v pelášku a ještě přikrytý ručníkem a na něm jsem ještě měla ruku.Bála jsem se o něj.Kočka přešla okolo,snažila se do pelechu dostat a tak zle vrčela.Je to stejný případ.U nás to zabralo,jak jsem to napsala.Každý má jiné zkušenosti.
fikovnice
napsal(a):
Píšete, že kočka je vůdce smečky. Jen bych se chtěla zeptat - na tom videu - to přehození zadní nohy seyšeláka přes ocicatku - myslíte, že to má nějaký význam/symboliku nebo tam jen prostě nemá místo? Mně to dělá můj nejstarší kocour - když si vedle mě lehne, já dám přes něj ruku, tak on musí zadní nohu dát nahoru - a přikrýt tak tu moji ruku. Přemýšlela jsem, proč to dělá, ale nevím.
Samíček si tam tu nohu dává ,jen když nemá místo:-) Nelina se k němu vždycky nacpe,zavrčí a Samík jí i po těch letech ustupuje.Tak raději dá nohu na ní i když se mu už špatně leží.On je prostě hrozně milý zlatíčko,nekonfliktní.
Tady je jeden obrázek, kdy Samíček si leží v křesle,nacpe se k němu Nelinka a Samík dělá takovéto polohy,jenom aby se tam vešla a nechala ho na pokoji,protože ona je potvora,většinou si nechá nějaké místo od něj zahřát,pak se k němu nacpe a vyžene ho syčením...
Janaaa
napsal(a):
Samíček si tam tu nohu dává ,jen když nemá místo:-) Nelina se k němu vždycky nacpe,zavrčí a Samík jí i po těch letech ustupuje.Tak raději dá nohu na ní i když se mu už špatně leží.On je prostě hrozně milý zlatíčko,nekonfliktní.
Tady je jeden obrázek, kdy Samíček si leží v křesle,nacpe se k němu Nelinka a Samík dělá takovéto polohy,jenom aby se tam vešla a nechala ho na pokoji,protože ona je potvora,většinou si nechá nějaké místo od něj zahřát,pak se k němu nacpe a vyžene ho syčením...
Díky za odpověď. Můj nejstarší je moje nejmírumilovnější zvíře, jaké jsem kdy měla. Někdy se v posteli na mě úplně natiskne, já jej hladím, pak na něm třeba tu ruku nechám, a on po chvíli přehodí zadní nohu přes moji ruku...jak jsem psala výše.
Jen kdyby pořád neměl zdravotní trable... Je to vyčerpávající a frustrující. Má chuť k jídlu - téměř na vše. Ale teď zas asi 3 dny nepozoruji stolici snad žádnou, i když u 3 koček je to přece jen těžko identifikovatelné. Tak pro změnu jančím z toho, proč nevyměšuje. Dnes jsem přišla pozdě, dorazila mi zásilka ze ZOOHITU. Hned se vrhnul na granule (Purizon - ty mé kočky milují), a tak do 5-10min to vyzvracel. Byly to ty granule - komplet celé, nerozkousané. Snažím sama sebe uklidňovat, že je to třeba tím, že to fakt do sebe futroval ve velkém a rychle...
U nás Purizon (koupila jsem vzorečky) taky můj kocour nemůže.Jak moc nezvrací,tak z těchto granulí zvracel týden.A to jsem je hned vysadila a nasadila TROVET. Ten nám spolehlivě zabírá na trávení.
Purizon jsem dala dál jiným kočičkám.
Jinak já u svých 2 koček poznám,kdo byl na velký. Nelinka zásadně hovínko nezahrabává ,Samíček zahrabe důkladně:-))
U nás teď vedou granule Porta 21 pro citlivé žaludky,ty jim jedou,mají dva druhy.Ještě mám na zkoušku Taste of Wild,ale tu jsem se ještě neodvážila dát, aby mi zase Samík neblil.
On miluje i vařeného kapra,kuřecí řízek.Když maso dělám na olivovém oleji,tak chce taky:-)
Nelinka je spíš granulová,někdy si dá kousek syrového masíčka.
Janaaa
napsal(a):
U nás Purizon (koupila jsem vzorečky) taky můj kocour nemůže.Jak moc nezvrací,tak z těchto granulí zvracel týden.A to jsem je hned vysadila a nasadila TROVET. Ten nám spolehlivě zabírá na trávení.
Purizon jsem dala dál jiným kočičkám.
Jinak já u svých 2 koček poznám,kdo byl na velký. Nelinka zásadně hovínko nezahrabává ,Samíček zahrabe důkladně:-))
U nás teď vedou granule Porta 21 pro citlivé žaludky,ty jim jedou,mají dva druhy.Ještě mám na zkoušku Taste of Wild,ale tu jsem se ještě neodvážila dát, aby mi zase Samík neblil.
On miluje i vařeného kapra,kuřecí řízek.Když maso dělám na olivovém oleji,tak chce taky:-)
Nelinka je spíš granulová,někdy si dá kousek syrového masíčka.
Já jsem z komerčních zdravotních koupila Integra Protect Intestinal. Asi to nebude nic moc kvalita (Animonda), ale tak uvidíme...