Xx

XXX.XXX.70.158
Ahoj,
Mám 2 letého kocoura, který nikdy nebyl venku a sem tam přemýšlím co by se stalo kdybych ho na vodítku vzala ven? Jsme v bytě a neopustím ho protože je u nás příliš velký ruch a bojím se aby mi ho nezajeli. Ptám se spíš na relace kocoura: nezačal by mi skakat oknem? Nezačal by značkovat i když je vykastrovaný? Popř ničit nábytek?
Děkuji za názory
Janae1

XXX.XXX.160.6
Xx
napsal(a):
Ahoj,
Mám 2 letého kocoura, který nikdy nebyl venku a sem tam přemýšlím co by se stalo kdybych ho na vodítku vzala ven? Jsme v bytě a neopustím ho protože je u nás příliš velký ruch a bojím se aby mi ho nezajeli. Ptám se spíš na relace kocoura: nezačal by mi skakat oknem? Nezačal by značkovat i když je vykastrovaný? Popř ničit nábytek?
Děkuji za názory
Je pravděpodobný, že by začal.
Pár takových bytových koček jsem zažila a nakonec si i vzala několik, u nás jsou mají přístup ven a jsou vzorné.
Kočka je tvor citlivý na změny, já bych to nepokoušela.
Jsou kočky, které venčení zvládají, ale je jich málo.
Po té můžete řešit, jestli kočka "zlobí" ze stresu z venkovního prostředí nebo má stres, že chce ven. Ovšem obojí je v bytě téměř neřešitelné. V prvním případě už ví, že venku "něco" je a je potřeba se doma proti tomu bránit značkováním a v druhém případě se zas domáhá chození ven.
I kastrát může značkovat, akorát v běžném životě nemá potřebu.
Já mám smečku kastrovaných kocourů, doma naznačkují, ovšem venku kropí jak tygři, značkují si uzemí.
Já asi neznám ze svého okolí žádnou kočku, která by dobře snášela venčení na vodítku, vždy z toho byl problém, tím teda nevylulčuji, že existují.
Uživatel s deaktivovaným účtem

bych to taky nezkoušela....
dospělý kocour najednou v neznámém prostředí a bez možnosti volného pohybu - nemožnost útěku....no nic moc
venčím teď jednoho kocoura na vodítku, na volný pohyb není OK, venčí se ve svém známém prostředí a je to prostředí venkovské a relativně klidné, a on je opravdu velmi velmi šikovný co se týká postroje a pohybu na vodítku, ale lekne se, chce prchat - nemůže.....nejednou ho musím pevně bafnout do náruče a odnést domů, protože je vystresovaný
Xx

XXX.XXX.70.158
Rozumím tomu, kdybych bydlela v klidné lokalitě tak bych ho taky pouštěla ale u nás jezdí fakt hovada a ne jednou jsme ze silnice odstraňovali sraženého psa, kočku, ptacka a podobně jen mě napadlo co by se dělo. A konkrétně on bude asi citlivější protože jednou mi začal značkovat v bytě když jsem změnila jen blbou aviváž na prádlo jakmile jsem vrátila tu původní značkování přestalo :D hold mu budu muset zařídit nějakou zábavu doma, protože i když má hračky všude po bytě a že jich nemá zrovna málo tak občas mi připadá že se nudi.
Jinak děkuji za reakci
Uživatel s deaktivovaným účtem

Taky mám dotaz, máme kotě, dcera bydlí v přízemí, klidná lokalita, kocoura by chtěla na jaře, až vyroste pouštět ven, momentálně sedí u okna o zírá ven, holce se zdá že by chtěl, tak jsme koupili kšírky a malou flexinu aby jsme ho seznamovali s okolím a "trefil domu", moc z toho není nadšený, je neustále přikrčený,(nevíme jestli to je kšírkama nebo strachem) máme ho tedy jen nosit? aby si tak nějak zvykl ne okolní "svět" venku, ne jen doma.
Tady se rady nesou víceméně v duchu negativním. Já mám názor jiný. Pokud nemůžete kočku pouštět ven navolno, což je fakt riziko, tak kšíry a vodítko zase nejsou tak úplně strašné. Možná jsou kočky, co se to nenaučí, ale náš siamák si zvykl velmi rychle. Nečekejte ale procházky jako se psem. Kočka si bude dělat, co chce, takže budete chodit podle ní. Možná jsou i výjimky, ale náš chvíli třeba slušně šlape, ale pak ho něco zaujme a je nutné počkat, případně usměrnit.
Při zvykání doporučuji nejprve nechat se seznámit jentak s kšírami, pak je nasazovat, přitom si s kočkou hrát, možná si toho ani moc nevšimne. A teprve potom flexu. Nejlíp nejprve doma, kde o zná, ať neblázní z prostředí a až si zvykne, tak potom venku nejprve v klidnějším prostředí. Doporučuji zpočátku jen nakrátko, delší vodítko až si zvykne.
Je třeba počítat s tím, že jak pozná vycházky, může si je pak vynucovat.
Jen ještě poslední poznámku. Jednou jsem viděl kočku, co chodila se svými majiteli zcela navolno jako pejsek. Když došli, v hospůdce si způsobně lehla na zahrádce pod jejich stoleček. Zdálky jsem myslel, že nají čivavu nebo něco podobného. Kdybych to neviděl, tak asi neuvěřím. Ani psi si jí moc nevšímali, asi proto, že před nimi nezdrhala.
Zvažte, jestli to je pro vás vhodné a pak napište, jak jste si vedly.
asnipetr
napsal(a):
Tady se rady nesou víceméně v duchu negativním. Já mám názor jiný. Pokud nemůžete kočku pouštět ven navolno, což je fakt riziko, tak kšíry a vodítko zase nejsou tak úplně strašné. Možná jsou kočky, co se to nenaučí, ale náš siamák si zvykl velmi rychle. Nečekejte ale procházky jako se psem. Kočka si bude dělat, co chce, takže budete chodit podle ní. Možná jsou i výjimky, ale náš chvíli třeba slušně šlape, ale pak ho něco zaujme a je nutné počkat, případně usměrnit.
Při zvykání doporučuji nejprve nechat se seznámit jentak s kšírami, pak je nasazovat, přitom si s kočkou hrát, možná si toho ani moc nevšimne. A teprve potom flexu. Nejlíp nejprve doma, kde o zná, ať neblázní z prostředí a až si zvykne, tak potom venku nejprve v klidnějším prostředí. Doporučuji zpočátku jen nakrátko, delší vodítko až si zvykne.
Je třeba počítat s tím, že jak pozná vycházky, může si je pak vynucovat.
Jen ještě poslední poznámku. Jednou jsem viděl kočku, co chodila se svými majiteli zcela navolno jako pejsek. Když došli, v hospůdce si způsobně lehla na zahrádce pod jejich stoleček. Zdálky jsem myslel, že nají čivavu nebo něco podobného. Kdybych to neviděl, tak asi neuvěřím. Ani psi si jí moc nevšímali, asi proto, že před nimi nezdrhala.
Zvažte, jestli to je pro vás vhodné a pak napište, jak jste si vedly.
To není ale u koček nic vyjímečného, že chodí se svýma lidma jak pejsek, měli jsme tak několik koček. Dva kocouři(sourozenci) chodili s dědou nakupovat. Bylo to jen asi 200m po klidné ulici. S náma zase chodil kocour na stavbu domu, taky cca 200m. Já chodím se psem a jeden pán, zahrádkář jako já mi píše, že on chodí na podvečerní procházky zase s kočkou
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
bych to taky nezkoušela....
dospělý kocour najednou v neznámém prostředí a bez možnosti volného pohybu - nemožnost útěku....no nic moc
venčím teď jednoho kocoura na vodítku, na volný pohyb není OK, venčí se ve svém známém prostředí a je to prostředí venkovské a relativně klidné, a on je opravdu velmi velmi šikovný co se týká postroje a pohybu na vodítku, ale lekne se, chce prchat - nemůže.....nejednou ho musím pevně bafnout do náruče a odnést domů, protože je vystresovaný
Já venčím toho mého nejstaršího kocoura, v podstatě uprostřed Brna, ale to není klasické venčení. Chodí prostě na noc ven, ráno se na signál vrací do baráku, to už tady asi většina častých přispěvovatelů ví. Ale zároveň vím, že si to můžu dovolit jen a jen u něj, dvě zbývající kočky by se buď nechaly přejet nebo by se ztratily... No a na toho, co chodí ven, i když je maximálně obezřetný, tak zase číhají venku nemoci a paraziti, bohužel...
Takže přidávám se k ostatním - kocoura, který je řádově roky v bytě, bych ven nepouštěla.
Uživatel s deaktivovaným účtem

A jak je to teda s tím, aby se kocour vrátil domu, má se učit procházkama na okolí? a pak teda jednoho dne ho pustit samotného? Bude kastrovaný....
lesnížínka
napsal(a):
To není ale u koček nic vyjímečného, že chodí se svýma lidma jak pejsek, měli jsme tak několik koček. Dva kocouři(sourozenci) chodili s dědou nakupovat. Bylo to jen asi 200m po klidné ulici. S náma zase chodil kocour na stavbu domu, taky cca 200m. Já chodím se psem a jeden pán, zahrádkář jako já mi píše, že on chodí na podvečerní procházky zase s kočkou
Jj, s náma chodil náš první kocour dokonce do lesa na houby!!!
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
A jak je to teda s tím, aby se kocour vrátil domu, má se učit procházkama na okolí? a pak teda jednoho dne ho pustit samotného? Bude kastrovaný....
"Verun", já myslím, že je to strašně individuální. Můj nejstarší kocour se opravdu inteligencí vymyká asi všem kočkám, které jsem měla tu čest poznat... Já bydlím v paneláku (!), přesto kocour chodí na noc ven. Už si to přesně nepamatuji, ale myslím, že ze začátku jsem s ním šla třeba na hodinu ven, seděla jsem někde na lavce a on si pobíhal kolem mně. Pak třeba dvě hoďky, atd. No a pak jsem to jednou zkusila, že jsem jej tam nechala. Zase nejdříve kratičce a postupně čas prodlužovala. Pak jsem jej naučila, že cinkání mým svazkem klíčů je povel pro jeho příchod - splní jej vždy, když je nablízku, což je v 99% případů. Je kastrovaný stejně jako bude Váš. To s sebou nese trochu problém, voní venkovním kočkám jinak a má tu jednoho nepřítele - rezavého kocoura - jednou jej pokousal tak hrozně, že z toho byla tuším i ATB léčba... Pokusím se přiložit foto.
Každopádně u nás žádné kšíry nebyly, ale fakt si myslím, že je to velmi velmi individuální. Držím pěsti!
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
A jak je to teda s tím, aby se kocour vrátil domu, má se učit procházkama na okolí? a pak teda jednoho dne ho pustit samotného? Bude kastrovaný....
nijak se neučí
sám se učí
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nó..., to budou nervy.... ...vypipláme kočičáka on pak veme roha....
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Nó..., to budou nervy.... ...vypipláme kočičáka on pak veme roha....
No, já je tedy učila.
Odmala. Vzala jsem je buď v ruce nebo v přenosce,
prošly jsme se ven - zpět, aby věděly kudy dom, do bezpečí.
Když šlo kotě prvně ven, byla jsem u toho.
Když se kolem mihnul kos, vletělo by strachy-děsem
za plot, přímo psovi sousedů do zubů.
Chce to učit, hned a nebo riskovat.
Stát se může malér i když učíte.
Já - (my) doma trneme strachy 2x denně. Chce ven strašně.
Včera tu byl šílený provoz, nepustili jsme ji, byla
nervní, že se to popsat nedá . . .
rapotacka11
napsal(a):
No, já je tedy učila.
Odmala. Vzala jsem je buď v ruce nebo v přenosce,
prošly jsme se ven - zpět, aby věděly kudy dom, do bezpečí.
Když šlo kotě prvně ven, byla jsem u toho.
Když se kolem mihnul kos, vletělo by strachy-děsem
za plot, přímo psovi sousedů do zubů.
Chce to učit, hned a nebo riskovat.
Stát se může malér i když učíte.
Já - (my) doma trneme strachy 2x denně. Chce ven strašně.
Včera tu byl šílený provoz, nepustili jsme ji, byla
nervní, že se to popsat nedá . . .
To, co popisuji já výše, by se též dalo nazvat učením. Ale je pravdou, že opuštěnou zahradu jako útočiště, když třeba zaspím a nejdu pro něj ven včas, t.j. ještě za tmy, si našel sám...