Jana34

XXX.XXX.112.225
Ahoj,
mám dotaz kdo rozumí kočkám, jejich schopnostem a chování.
Máme velký parapet u oken a chodí nám sem kočky plašanky. Respektive jedna s koťaty. Koťata se u okna nechají hladit (já jsem uvnitř, ony zvenku na parapetu), nechají se vzít do ruky, když okno otevřu hned ke mne běží, protože jim dám sem tam nějakou mňamku. U toho okna by jeden neřekl, že jsou plachá. Ale když jdu ven a chci jim něco dát venku, tak přede mnou utíkají a bojí se. To nedokáží poznat, že jsem to já, ke komu se před tím v okně lísala?
Nebo mne poznají, ale venku se najednou bojí, ale proč, to nedává smysl. Kdybych jim chtěla ublížit, tak v tom okně jsou ve větším nebezpečí, protože bych je mohla šoupnout dovnitř a už by neutekla, zatímco venku by měla větší šanci se vysmeknout a utéct.
Dokáže tomuto chování někdo rozumět?
Úplně tomu nerozumím taky, protože totéž umí naše kočka. Doma přijde, lísá se, i když ona nějak mazel není, má světlé chvilky No venku skoro není šance se k ní přiblížit, zdrhne takřka vždycky. A to si myslím, že s náma nemá žádnou špatnou zkušenost. A je to britka, žádná venkovní micina. Prostě tohle chování má v sobě. Doufám, že to od ní nepochytí mladej, který je zatím OK, na zavolání přijde.
Uživatel s deaktivovaným účtem

ale to není nic zvláštního
na okně se vytvořil rituál, příjemný, známá věc, ostražitost poleví
stejně tak doma
venku je venku se vším nebezpečím a kočky jsou ostražité, nedůvěřivé....nezapomínejme, že to jsou šelmy, instinktivní
" to nedává smysl."
je nesmysl hledat ve zvířecím chování lidský smysl
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jana34
napsal(a):
Ahoj,
mám dotaz kdo rozumí kočkám, jejich schopnostem a chování.
Máme velký parapet u oken a chodí nám sem kočky plašanky. Respektive jedna s koťaty. Koťata se u okna nechají hladit (já jsem uvnitř, ony zvenku na parapetu), nechají se vzít do ruky, když okno otevřu hned ke mne běží, protože jim dám sem tam nějakou mňamku. U toho okna by jeden neřekl, že jsou plachá. Ale když jdu ven a chci jim něco dát venku, tak přede mnou utíkají a bojí se. To nedokáží poznat, že jsem to já, ke komu se před tím v okně lísala?
Nebo mne poznají, ale venku se najednou bojí, ale proč, to nedává smysl. Kdybych jim chtěla ublížit, tak v tom okně jsou ve větším nebezpečí, protože bych je mohla šoupnout dovnitř a už by neutekla, zatímco venku by měla větší šanci se vysmeknout a utéct.
Dokáže tomuto chování někdo rozumět?
Je to normální. Spousta koček se venku chová jinak než doma nebo za oknem. Jak píše hmn. Předchozí kocour na zavolání venku taky nepřišel, ani když se schovával na půdě před vetřelcem - tam jsem ho musela ulovit i za cenu poškrábání, jinak by se domů nevrátil. Prostě najednou jsem nebezpečí představovala i já.
Jana34

XXX.XXX.112.225
Tak hlavně asi není divu když jsou vlastně původem plaché.
Doma mám 2 vlastní kočky, kastrované, rozmazlené a vymazlené, ty jsou venkovně/vnitřní. Když jsou venku tak na zavolání, nebo zapískání z 90% přiběhnou jako pejsci. Zbylých 10% je na vrub jejich kočičí svéhlavé povaze. Pokud jsem venku neutíkají předemnou. Kdykoliv k nim můžu přijít a pohladit je, nebo ony sami přijdou a lísají se. Utíkají předemnou jen někdy, třeba večer když vědí, že už je chci vzít domů a ony ještě nechtějí