Před časem se u nás na dvorku u činžovního domu "zabydlela" cizí březí kočka. Začali jsme ji krmit, je přítulná. Domů si jí vzít nemůžeme, ale alespoň jsme jí připravili venku pelíšek, ve kterém porodila 6 koťat. Chtěli jsme se o ně postarat v rámci možností (zákl. lék. ošetření + po odkojení zkusit najít domov, kočku vykastrovat a nechat dál volně a krmit), ale to bylo naivní - koťata po 5 dnech zmizela. Kočka se dál chodí najíst a pomazlit. Nebyli jsme si jisti, jestli koťata ještě vůbec žijí. Teď jsme je našli ve sklepě na místě, kam se nedostaneme (nevíme tedy, kolik jich teď je.) Jsou jim právě tři týdny, zahlédla jsem jedno, že už chodí. Otázka zní: Co teď? Zasahovat, nebo nechat být? Hrozí, že když nejsme doma, kočka se občas nedostane ze sklepa ven nebo zpět dovnitř za nimi. Prostředí sklepa není nic moc a máme obavy, že koťata takhle budou divoká. Můžeme kočce dávat jídlo i dovnitř (jinak má misku venku), případně tam dát i kočičí záchod. Ale pokud bychom chtěli zasáhnout, nevím, kam s koťaty (domů je vzít nemůžeme, o prázdninách navíc střídavě odjíždíme, útulek je plný...) a jestli by nehrozilo, že je kočka opustí, případně stejně odstěhuje jinam. Možná je přivede ven k misce, až jim nebude stačit mléko? Ale co když zrovna nebudeme poblíž? (dovolená...) Doteď si kočka poradila, poradí si i dál? Že bychom ještě chvíli počkali? Ale podaří se nám později koťata odchytit a postarat se o ně? Od kdy je možné vzít je od matky? Co byste dělali? (S kočkami nemám moc zkušenosti a s koťaty už vůbec ne ...)
Uživatel s deaktivovaným účtem

KočkakočkaA
napsal(a):
Před časem se u nás na dvorku u činžovního domu "zabydlela" cizí březí kočka. Začali jsme ji krmit, je přítulná. Domů si jí vzít nemůžeme, ale alespoň jsme jí připravili venku pelíšek, ve kterém porodila 6 koťat. Chtěli jsme se o ně postarat v rámci možností (zákl. lék. ošetření + po odkojení zkusit najít domov, kočku vykastrovat a nechat dál volně a krmit), ale to bylo naivní - koťata po 5 dnech zmizela. Kočka se dál chodí najíst a pomazlit. Nebyli jsme si jisti, jestli koťata ještě vůbec žijí. Teď jsme je našli ve sklepě na místě, kam se nedostaneme (nevíme tedy, kolik jich teď je.) Jsou jim právě tři týdny, zahlédla jsem jedno, že už chodí. Otázka zní: Co teď? Zasahovat, nebo nechat být? Hrozí, že když nejsme doma, kočka se občas nedostane ze sklepa ven nebo zpět dovnitř za nimi. Prostředí sklepa není nic moc a máme obavy, že koťata takhle budou divoká. Můžeme kočce dávat jídlo i dovnitř (jinak má misku venku), případně tam dát i kočičí záchod. Ale pokud bychom chtěli zasáhnout, nevím, kam s koťaty (domů je vzít nemůžeme, o prázdninách navíc střídavě odjíždíme, útulek je plný...) a jestli by nehrozilo, že je kočka opustí, případně stejně odstěhuje jinam. Možná je přivede ven k misce, až jim nebude stačit mléko? Ale co když zrovna nebudeme poblíž? (dovolená...) Doteď si kočka poradila, poradí si i dál? Že bychom ještě chvíli počkali? Ale podaří se nám později koťata odchytit a postarat se o ně? Od kdy je možné vzít je od matky? Co byste dělali? (S kočkami nemám moc zkušenosti a s koťaty už vůbec ne ...)
Ano, koťata budou divoká. Když budete zasahovat, kočka je opustí nebo přestěhuje jinam. Vzít od matky ideálně ve třech měsících. Ale to je už nechytíte.
Prostě je to těžké. Snažíte se za jiné, taková kočka má být vykastrovaná. Neboli zkuste aspoň to.
Uživatel s deaktivovaným účtem

dala bych do sklepa krmení a vodu, možná i ten hajzlík, aby kočka a koťata neměly úplně důvod odcházet. kočku kastrovat klidně příští týden, jinak bude mít vzápětí další koťata.
tyhle... no zkuste za nimi co nejvíc chodit. jestli se kočka nechá pomazlit, koťata to odkoukají od vás. no a hledejte nové domovy.
rapotacka11
napsal(a):
Když je přestěhujete, kočka se pro ně vrátí ... moje zkušenost
Odebraná ve třech měsících budou skorodivoká.
Jedině jim pak najít domov někde na venkově.
Koťata od venkovní kočky nemusí být
vhodná do bytu. Touží ven, mají to v genech
a zavřená doma "zlobí".
Moji empatičtí příbuzní jednou naložili kočku i s koťaty a odvezli je do kravína za vesnicí - já nevím - cca 3km. Kočka se vrátila záhy, a záhy také všechna koťata (byla ještě hodně malinká tehdy) nanosila z kravína zpět k příbuzným v tlamce...
fikovnice
napsal(a):
Moji empatičtí příbuzní jednou naložili kočku i s koťaty a odvezli je do kravína za vesnicí - já nevím - cca 3km. Kočka se vrátila záhy, a záhy také všechna koťata (byla ještě hodně malinká tehdy) nanosila z kravína zpět k příbuzným v tlamce...
chudina kočice co dokáže zvířecí mateřská láska
No děvčata, asi to nechcete slyšet, ale zvířecí ,,mateřská láska", jak se nad ní rozplýváte většinou končí velmi rychle s první říjí a zvířata své dospělé děti už neřeší, neznají. Mateřská láska je u nich pudová záležitost, proto jsou feny neustále připravené postarat se o štěňata uhynulé alfy. Jakožto osoba, co by mateřkou láskou měla oplývat, no nějako chybí, mám na to střízlivější náhled
lesnížínka
napsal(a):
No děvčata, asi to nechcete slyšet, ale zvířecí ,,mateřská láska", jak se nad ní rozplýváte většinou končí velmi rychle s první říjí a zvířata své dospělé děti už neřeší, neznají. Mateřská láska je u nich pudová záležitost, proto jsou feny neustále připravené postarat se o štěňata uhynulé alfy. Jakožto osoba, co by mateřkou láskou měla oplývat, no nějako chybí, mám na to střízlivější náhled
ale jó porád ..nekaž nám tu radost aspoň z té chvíle kočičí starostlivosti ..ty bys určitě nesla děcko-několik-takovou dálku v zubech...Co pak je dál,to už neřeším...ale v ten daný moment,co dokázala,je obdivuhodné Pak je to samozřejmě koloběh přírody... ty tvoje pudy...
Bobča
napsal(a):
ale jó porád ..nekaž nám tu radost aspoň z té chvíle kočičí starostlivosti ..ty bys určitě nesla děcko-několik-takovou dálku v zubech...Co pak je dál,to už neřeším...ale v ten daný moment,co dokázala,je obdivuhodné Pak je to samozřejmě koloběh přírody... ty tvoje pudy...
Jj, a teď si představ, že jich měla myslím 5. A nosila je logicky zpět po jednom...
fikovnice
napsal(a):
Bohužel...
A spíš než sejří je to tak, že mě jejich chování neskutečně mrzí a vnímám je jako nevděk.
O tom bych ti mohla u svých příbuzných vyprávět. Ale jsem se poučila a moje rada zní: nikdy nic jako vděk nečekej. Pokud pomůžeš, už předem s tím počítej..pak tě to nebude mrzet. Znáš to: nevděk světem vládne....