Ochrnuté zadní nohy..

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

ivastritzkova

19.7.2013 15:06
ivastritzkova

XXX.XXX.211.130

Ahoj, narodilo se nám kotě se špatnýma zadníma nohama, po radě veterináře cvičíme a cvičíme a cvičíme. Za pár dní mu budou tři měsíce, utracení se bráním, je dost pohyblivé, zdravé, hravé... jen ty nohy. Klouby jsou asi v pořádku, vypadá to na nervy, když žebrá pod stolem dokonce i pomalu chodí. Bohužel asi moc neovládá svěrače, nevím jestli neovládá nebo nestíhá na záchod, občas to vypadá tak a občas tak. A jak lozí po venku tak má ty nožičky rozbité. Většinou se spíš plazí a nožičky jen pokrčuje, když se hodně snaží (což je teď celkem často) tak je skrčí tak že je dá pod sebe a tím pádem dokáže udělat krok. Každej mi nadává že ho mám utratit... nejde to... Prosím jestli někdo máte zkušenosti s něčím podobným. smajlíksmajlík

19.7.2013 22:13
danurba

XXX.XXX.60.8

Myslíte si, že taková kočka může někdy prožít plnohodnotný život? Odřené nohy jí pravděpodobně bolí, časem do nich dostane možná infekci, bude mít velké bolesti, horečky...opravdu tohle chcete? Má problémy s ovládáním svěračů - představte si, jak asi musí být tak čistotnému zvířeti, jako je kočka, když je znečištěné vlastními výkaly.
Prosím, přestaňte kočičku trápit a nechte jí v klidu bezbolestně odejít. Všude kolem nás jsou spousty opuštěných zdravých koček, které nikoho nemají a většina z nich někde bez povšimnutí umře hlady nebo na nějakou banální nemoc. Na ně můžete soustředt své spasiteské úsilí, tam to má smysl.

ivastritzkova

19.7.2013 22:51
ivastritzkova

XXX.XXX.211.130

Spasitelské úsilí...no, to ani tak ne, všechno probírám s veterinářem, nejsem typ, co by se za každou cenu snažil zvíře zachránit, jen když vidím, že to má smysl tak v tom pokračuju, nerada bych tady působila jako tyran, kocour má snahy dost, pro úplnost - je čistý, nožičky nebolí. Spíš mi šlo o to, jestli někdo nemáte s něčím takovým zkušenosti.

20.7.2013 08:18
rapotacka11

XXX.XXX.73.135

Každej mi nadává že ho mám utratit... nejde to...
----------------------------------------------------------
Měli jste to udělat hned !!

20.7.2013 13:08
krysak

XXX.XXX.119.126

Když půjdu ještě dál - dalo se tomu předejít, nejlíp kastrací kočky. Když to tak prožíváte, tak to berte jako trest za to, že necháte množit už tak hodně přemnožené kočky.
Kotě nezná nic jiného, neví, že by se mu mohlo žít líp, třeba si najde nějaký způsob jak se bezbolestně pohybovat a bude šťastné. Chápu, že váhat nad utracením je těžké.

22.7.2013 13:48
cherry1402

XXX.XXX.38.222

Jak snadné je říct, že máte nechat kotě uspat a jak nesnadné je poradit. Zdá se, že na téhle diskuzi jsou hned všichni se vším hotoví. Kdyby šlo o lidské dítě, asi by mluvili jinak. Měla jsem podobný problém, jen s tím rozdílem, že kotě ochrnulo po pádu z nízké poličky. Zadní nohy mělo úplně ochrnuté. Vaše kotě má s největší pravděpodobností neurologickou poruchu v oblasti pánve. Doporučuji ho nechat vyšetřit vetem-neurologem, nikoli běžným veterinářem. Zatím nemáte ani diagnózu, tak nevíte co a jak léčit. Každopádně na tyto poruchy se vždy dávají injekce B12 nebo můžete v lékárně koupit B-komplex(ten slabší) a dávat 1 tabletku denně. Léčba je dlouhodobá a chce to trpělivost. Pokud jde o vyprazdňování, některým koťatům trvá déle než spolehlivě chodí, kam mají, kdyby to mělo souvislost s nohama, všimla byste si, že kotě upouští samovolně třeba i při hře, aniž by si toho bylo vědomo. Nechala bych udělat i RTG nožiček, protože tímto příznakem se projevuje odvápnění kostí, které vždy postihne nejdřív zadní nohy. Náprava je snadná, stačí přidávat do jídla vápník. Nejlepší je strouhaná sepiová kost, stačí půl kávové lžičky na den. S kotětem cvičte, učte ho držet nožky rovně u těla a podkládejte mu je pod bříško, když se pohybuje. Příčinou může být i to, že se mu pomalu vyvíjí chrupavky, má je měkké a jednoduše nohy nepracují. Tohle všechno můžete udělat i bez veterináře, pokud to nepomůže, rozhodně to neuškodí, spíš naopak. Píšete, že kotě jinak prospívá, osobně bych ho uspat nenechala. Je malé a může společně s Vámi zabojovat. I handicapované kotě má právo na život, stejně jako člověk a na uspání už je hodně velké. Začněte s léčbou a navštivte určitě veta, který doporučí cílenou léčbu na základě určené diagnózy, která může být jakákoliv. Nevzdávejte to. Pokud budete chtít, budu Vám během léčení nápomocna radou, už jsem vyléčila horší případy. Můžete mi napsat na mail cherry1402@seznam.cz Držím palce!

22.7.2013 21:24
cinkalu

XXX.XXX.197.182

to vám toho zvířátka není líto ? Sobecky ho pipláte jen proto, že nedokážete najít trochu zdravého rozumu a odvahy a ukončit mu to trápení smajlík Připadá mi, že máte možná srdce a city, ale mozek chybí smajlík

22.7.2013 22:01
cherry1402

XXX.XXX.38.222

Typicky sobecký lidský přístup.smajlík Proč dát kotěti šanci na život, když jednodušší je ho zabít,že? A bez námahy...Vám je jedno, že majitelka nezná zatím diagnózu a příčinu potíží, klidně to může být něco, co se rychle vyléčí, ale Vy už máte jasnosmajlík. Proč investovat čas a peníze do kotěte, vždyť to není člověk, že? To byste nechala zabít každé zvíře, které onemocní? Kdyby měli všichni takový "rozum", jako Vy, tak by museli pozabíjet všechny kočky v útulcich, protože tam jsou nemocné všechny. Naštěstí existují lidi, kteří skutečně používají mozek a udělají maximum pro nemocné zvíře. Podívejte se třeba na web Srdcem pro kočky. Nedělejte ukvapené závěry, když nevíte, co kotěti je, myslím, že podobné rady majitelka nepotřebuje.smajlík

23.7.2013 07:28
cinkalu

XXX.XXX.245.18

cherry1402 napsal(a):
Typicky sobecký lidský přístup.smajlík Proč dát kotěti šanci na život, když jednodušší je ho zabít,že? A bez námahy...Vám je jedno, že majitelka nezná zatím diagnózu a příčinu potíží, klidně to může být něco, co se rychle vyléčí, ale Vy už máte jasnosmajlík. Proč investovat čas a peníze do kotěte, vždyť to není člověk, že? To byste nechala zabít každé zvíře, které onemocní? Kdyby měli všichni takový "rozum", jako Vy, tak by museli pozabíjet všechny kočky v útulcich, protože tam jsou nemocné všechny. Naštěstí existují lidi, kteří skutečně používají mozek a udělají maximum pro nemocné zvíře. Podívejte se třeba na web Srdcem pro kočky. Nedělejte ukvapené závěry, když nevíte, co kotěti je, myslím, že podobné rady majitelka nepotřebuje.smajlík

proč nedat kotěti šanci na život ? Proč se vlatně narodilo, když opuštěných koček je v útulcích něurekom, jak jste sama napsala. Kdyby někdo použil rozum hned v počátku, vůbec by se to kotě nenarodilo. A jestli jsem sobecká ? Ano jsem, protože tady upínáte energii k jednomu chudákovi, a co ty ostatní, které nikdo nechce ? Přesto množíte a množíte a nebo se jich aspoň zastáváte vy pseudoochránci zvířat. Jste obyčejní pokrytci ohánějící se láskou ke zvířatům, ale láska ke zvířatům není o zachraňování každého ubožátka.

29.7.2013 10:59
rapotacka11

XXX.XXX.73.135

Jé , já myslela , že už běhá . . .

31.7.2013 05:01
ruměnka

XXX.XXX.168.68

Pokud kotě nemá bolesti, chce žít a vy se o něj mát čas starat, tak si ho klidně nechte. Utratit ho můžete vždycky, ale život už mu nikdo nevrátí.

5.10.2013 20:36
fikovnice

XXX.XXX.99.69

Dobrý den, napsala jsem Vám mail. Moc Vás prosím o odpověď. Děkuji.
Jana

2.11.2013 08:37
rosemary1

XXX.XXX.107.140

Dobrý den, závidím všem, že mají takto jasno. Já jsem si nechala takto hendicapovaného kocourka a to jsem ho našla na silnici ve stavu, že jsme ho neutratili pouze z toho důvodu, že jsme oba ten večer pili a nikdo z nás nemohl řídit k veterináři. Když jsme ráno přišli k pelíšku, kam jsme ho na noc uložili a čekali mrtvého kocourka, tak se na nás kouknul, zavrněl a zvednul trochu hlavu a mě bylo jasné, že to chce zkusit. Kocourek byl sražený autem a pravděpodobně dlouho ponechán svému osudu. Nefungoval mu svěrač, takže stolice i moč odcházeli samovolně. Byl obalený krustou výkalů, pod kterou měl krvavé opruzeniny. Stolice, kterou měl na sobě nabalenou vážila více než on a my ho museli dlouho máčet, abychom ty nánosy zvládli sundat. Navíc zlomený ocas a vůbec neovládal zadní nohy. Během měsíce kocourek zdvojnásobil svou hmotnost a začal chodit. Nakonec lezl i po stromech, kdo to nevěděl, nepoznal by. Řádil jak černá ruka a nikdy se od nás nehnul. Byl tak vděčný, že byl jako pes, pokud se ztratil z očí, vždy přišel na zavolání. Léčba nás stála dohromady asi okolo pěti tisíc. Co se nikdy nezpravilo ani nezlepšilo byly bohužel ty svěrače. Kocourkovi se z toho důvodu zlomený a odumřelý ocas amputoval až u zadečku, aby se nešpinil stolicí. Základem bylo udržovat pevnou stolici. Horší to bylo s močí, ta odtékala samovolně, z tohoto důvodu jsme ho poustěli pouze do předsíně (vytápěné) a já denně vytírala. Kocourek si svůj handicap neuvědomoval. Vydržel nám něco přes rok a odešel na zánět ledvin a odešel náhle. Jeden den ještě lítal ze stromu na strom a druhý den mu bylo špatně. Když přišel čas, tu injekci jsem samozřejmě zaplatila, ale to prostě poznáte. Prostě už nebylo východisko tak jsme se rozloučili. Dokud chtěl žít, ani nás to nenapadlo. Dali jsme mu rok života a to né života s léčením a utrpením, ale plnohodnotného života a doteď jsem ráda, že jsme se takto rozhodli. Ta vděčnost a oddanost toho zvířete byla neuvěřitelná. Rady už tu padly, zkuste B12, ideálně v injekcí, zkonzultujte s veterinářem, ať stanoví dávku. Jestli nedoběhne jen občas a občas nožičky skrčí, jste na dobré cestě. Vápník určitě neublíží. Dávejte na něj pozor, ať ho nečapne třeba pes a dejte vědět, jak to dopadlo. Pokud je šťastnej a chce žít, proč hned utrácet. Na ostatní se vykašlete, je to Vaše zvíře a jen Vy sama jste za něj odpovědná. Jestli máte finance a energii, jděte do toho, ale na plno, bez kompromisů. Až a jestli to nepůjde, kocourek Vám to řekne sám. Budete ho znát dokonale a poznáte to, nebojte. A dejte vědět, jak to dopadlo.

3.11.2013 18:05
viva

XXX.XXX.153.1

rosemary1 napsal(a):
Dobrý den, závidím všem, že mají takto jasno. Já jsem si nechala takto hendicapovaného kocourka a to jsem ho našla na silnici ve stavu, že jsme ho neutratili pouze z toho důvodu, že jsme oba ten večer pili a nikdo z nás nemohl řídit k veterináři. Když jsme ráno přišli k pelíšku, kam jsme ho na noc uložili a čekali mrtvého kocourka, tak se na nás kouknul, zavrněl a zvednul trochu hlavu a mě bylo jasné, že to chce zkusit. Kocourek byl sražený autem a pravděpodobně dlouho ponechán svému osudu. Nefungoval mu svěrač, takže stolice i moč odcházeli samovolně. Byl obalený krustou výkalů, pod kterou měl krvavé opruzeniny. Stolice, kterou měl na sobě nabalenou vážila více než on a my ho museli dlouho máčet, abychom ty nánosy zvládli sundat. Navíc zlomený ocas a vůbec neovládal zadní nohy. Během měsíce kocourek zdvojnásobil svou hmotnost a začal chodit. Nakonec lezl i po stromech, kdo to nevěděl, nepoznal by. Řádil jak černá ruka a nikdy se od nás nehnul. Byl tak vděčný, že byl jako pes, pokud se ztratil z očí, vždy přišel na zavolání. Léčba nás stála dohromady asi okolo pěti tisíc. Co se nikdy nezpravilo ani nezlepšilo byly bohužel ty svěrače. Kocourkovi se z toho důvodu zlomený a odumřelý ocas amputoval až u zadečku, aby se nešpinil stolicí. Základem bylo udržovat pevnou stolici. Horší to bylo s močí, ta odtékala samovolně, z tohoto důvodu jsme ho poustěli pouze do předsíně (vytápěné) a já denně vytírala. Kocourek si svůj handicap neuvědomoval. Vydržel nám něco přes rok a odešel na zánět ledvin a odešel náhle. Jeden den ještě lítal ze stromu na strom a druhý den mu bylo špatně. Když přišel čas, tu injekci jsem samozřejmě zaplatila, ale to prostě poznáte. Prostě už nebylo východisko tak jsme se rozloučili. Dokud chtěl žít, ani nás to nenapadlo. Dali jsme mu rok života a to né života s léčením a utrpením, ale plnohodnotného života a doteď jsem ráda, že jsme se takto rozhodli. Ta vděčnost a oddanost toho zvířete byla neuvěřitelná. Rady už tu padly, zkuste B12, ideálně v injekcí, zkonzultujte s veterinářem, ať stanoví dávku. Jestli nedoběhne jen občas a občas nožičky skrčí, jste na dobré cestě. Vápník určitě neublíží. Dávejte na něj pozor, ať ho nečapne třeba pes a dejte vědět, jak to dopadlo. Pokud je šťastnej a chce žít, proč hned utrácet. Na ostatní se vykašlete, je to Vaše zvíře a jen Vy sama jste za něj odpovědná. Jestli máte finance a energii, jděte do toho, ale na plno, bez kompromisů. Až a jestli to nepůjde, kocourek Vám to řekne sám. Budete ho znát dokonale a poznáte to, nebojte. A dejte vědět, jak to dopadlo.

smajlík málem mi ukápla slzička smajlík
Obdiv !

4.11.2013 20:27
fikovnice

XXX.XXX.99.69

rosemary1 napsal(a):
Dobrý den, závidím všem, že mají takto jasno. Já jsem si nechala takto hendicapovaného kocourka a to jsem ho našla na silnici ve stavu, že jsme ho neutratili pouze z toho důvodu, že jsme oba ten večer pili a nikdo z nás nemohl řídit k veterináři. Když jsme ráno přišli k pelíšku, kam jsme ho na noc uložili a čekali mrtvého kocourka, tak se na nás kouknul, zavrněl a zvednul trochu hlavu a mě bylo jasné, že to chce zkusit. Kocourek byl sražený autem a pravděpodobně dlouho ponechán svému osudu. Nefungoval mu svěrač, takže stolice i moč odcházeli samovolně. Byl obalený krustou výkalů, pod kterou měl krvavé opruzeniny. Stolice, kterou měl na sobě nabalenou vážila více než on a my ho museli dlouho máčet, abychom ty nánosy zvládli sundat. Navíc zlomený ocas a vůbec neovládal zadní nohy. Během měsíce kocourek zdvojnásobil svou hmotnost a začal chodit. Nakonec lezl i po stromech, kdo to nevěděl, nepoznal by. Řádil jak černá ruka a nikdy se od nás nehnul. Byl tak vděčný, že byl jako pes, pokud se ztratil z očí, vždy přišel na zavolání. Léčba nás stála dohromady asi okolo pěti tisíc. Co se nikdy nezpravilo ani nezlepšilo byly bohužel ty svěrače. Kocourkovi se z toho důvodu zlomený a odumřelý ocas amputoval až u zadečku, aby se nešpinil stolicí. Základem bylo udržovat pevnou stolici. Horší to bylo s močí, ta odtékala samovolně, z tohoto důvodu jsme ho poustěli pouze do předsíně (vytápěné) a já denně vytírala. Kocourek si svůj handicap neuvědomoval. Vydržel nám něco přes rok a odešel na zánět ledvin a odešel náhle. Jeden den ještě lítal ze stromu na strom a druhý den mu bylo špatně. Když přišel čas, tu injekci jsem samozřejmě zaplatila, ale to prostě poznáte. Prostě už nebylo východisko tak jsme se rozloučili. Dokud chtěl žít, ani nás to nenapadlo. Dali jsme mu rok života a to né života s léčením a utrpením, ale plnohodnotného života a doteď jsem ráda, že jsme se takto rozhodli. Ta vděčnost a oddanost toho zvířete byla neuvěřitelná. Rady už tu padly, zkuste B12, ideálně v injekcí, zkonzultujte s veterinářem, ať stanoví dávku. Jestli nedoběhne jen občas a občas nožičky skrčí, jste na dobré cestě. Vápník určitě neublíží. Dávejte na něj pozor, ať ho nečapne třeba pes a dejte vědět, jak to dopadlo. Pokud je šťastnej a chce žít, proč hned utrácet. Na ostatní se vykašlete, je to Vaše zvíře a jen Vy sama jste za něj odpovědná. Jestli máte finance a energii, jděte do toho, ale na plno, bez kompromisů. Až a jestli to nepůjde, kocourek Vám to řekne sám. Budete ho znát dokonale a poznáte to, nebojte. A dejte vědět, jak to dopadlo.

Ano, také obdivuji! Jen mám obavu, že u zadavatelky dotazu už nejde o aktuální situaci a problém...

5.11.2013 11:43
rosemary1

XXX.XXX.98.1

Ano, už jsem si toho také všimla, že původní příspěvek je starší. Stejně bych moc ráda věděla, jak to s kotětem nakonec dopadlo. Vzpomněla jsem si také na kamarádku, které srazilo kocourka pravděpodobně auto či někdo nakopl. Též plné ochrnutí na zadek včetně svěračů avšak při domácí intenzivní péči v průběhu jednoho měsíce návrat do téměř (alespoň zdánlivě) perfektního stavu, tzn. chůze i vyměšování několik dalších let v normálu, nemožnost zvednout pořádně ocas zůstala. Kocour je venkovní s dobrou péčí. Nyní, cca po sedmi letech odchází kocourek postupně na ledviny, což může s úrazem souviset (pravděpodobně tomu úraz i napomohl). Jedná se však nyní již o staršího kocoura s aktivním životem bez problémů.

5.11.2013 23:50
fikovnice

XXX.XXX.99.69

rosemary1 napsal(a):
Ano, už jsem si toho také všimla, že původní příspěvek je starší. Stejně bych moc ráda věděla, jak to s kotětem nakonec dopadlo. Vzpomněla jsem si také na kamarádku, které srazilo kocourka pravděpodobně auto či někdo nakopl. Též plné ochrnutí na zadek včetně svěračů avšak při domácí intenzivní péči v průběhu jednoho měsíce návrat do téměř (alespoň zdánlivě) perfektního stavu, tzn. chůze i vyměšování několik dalších let v normálu, nemožnost zvednout pořádně ocas zůstala. Kocour je venkovní s dobrou péčí. Nyní, cca po sedmi letech odchází kocourek postupně na ledviny, což může s úrazem souviset (pravděpodobně tomu úraz i napomohl). Jedná se však nyní již o staršího kocoura s aktivním životem bez problémů.

Myslím, že kocourek z této diskuse již nežije...(ale s dovolením nechci psát více, notabene psát za někoho). Každopádně ještě jednou smekám před Vámi a Vaší péčí o kocourka sraženého autem smajlík .
Nám náš (můj) 12letý kocour odešel na druhý břeh (eutanázií) po nerovném boji se selháním ledvin před necelým měsícem. Můj stále trvající smutek a žal je nepopsatelný. Ačkoliv hned dva dny po smrti našeho kocoura jsme si pořídili z útulku kocourka nového (který je jedním slovem ÚŽASNÝ), pořád se nemůžu dostat z hlubokého smutnění, vzpomínek a také výčitek, co jsem mohla pro svého parťáka, který se mnou byl třetinu mého života, udělat více a lépe.

Monnikaa

4.8.2021 23:59
Monnikaa

XXX.XXX.64.12

A když je člověk na vozíku má plnohodnotný život? Nemůže sportovat,zajít si kam chce a spoustu jiných věcí dokonce ani normálně odžitý sex.!! Má právo mu někdo vzít život? Člověk si to uvědomuje. A jestli není ajťak tak je úplně k ničemu, jen na obtíž. Neříkám že všichni ale 80% takových lidí ano. A to nemluvím a to opravdu je můj názor za kterým si stojím. Co teprve postižení lidé co mají downův syndrom. Ti jsou uuuplne, ale úplně k ničemu jen vysávají energii nám normálním.a kdyby jen energii!!! Ti se mají taky nechat utratit? Zabít nebo jak to nazvat. Ty kočky pokud mají chuť do života si svůj hendikepu neuvědomují a dokážou sním žít. Dokonce lepší život jak postižení lidé. Nezlobte se za můj názor.

6.8.2021 14:09
fikovnice

XXX.XXX.132.187

Monnikaa napsal(a):
A když je člověk na vozíku má plnohodnotný život? Nemůže sportovat,zajít si kam chce a spoustu jiných věcí dokonce ani normálně odžitý sex.!! Má právo mu někdo vzít život? Člověk si to uvědomuje. A jestli není ajťak tak je úplně k ničemu, jen na obtíž. Neříkám že všichni ale 80% takových lidí ano. A to nemluvím a to opravdu je můj názor za kterým si stojím. Co teprve postižení lidé co mají downův syndrom. Ti jsou uuuplne, ale úplně k ničemu jen vysávají energii nám normálním.a kdyby jen energii!!! Ti se mají taky nechat utratit? Zabít nebo jak to nazvat. Ty kočky pokud mají chuť do života si svůj hendikepu neuvědomují a dokážou sním žít. Dokonce lepší život jak postižení lidé. Nezlobte se za můj názor.

Noo, názory máte kulantně řečeno zvláštní! Mám na mysli Vaše názory na postižené lidi...

Btw, znám rodinu, kde chlapec s Downem dělá rodičům především radost (starosti určitě také, ale to dělají i "normální" děti).

Uživatel s deaktivovaným účtem

6.8.2021 15:49
Uživatel s deaktivovaným účtem

fikovnice napsal(a):
Noo, názory máte kulantně řečeno zvláštní! Mám na mysli Vaše názory na postižené lidi...

Btw, znám rodinu, kde chlapec s Downem dělá rodičům především radost (starosti určitě také, ale to dělají i "normální" děti).

Vždyť je to zase takový výkřik do tmy. Po 8 letech se tady někdo potřebuje zviditelnit.

6.8.2021 18:34
Bobča

XXX.XXX.20.192

Monnikaa napsal(a):
A když je člověk na vozíku má plnohodnotný život? Nemůže sportovat,zajít si kam chce a spoustu jiných věcí dokonce ani normálně odžitý sex.!! Má právo mu někdo vzít život? Člověk si to uvědomuje. A jestli není ajťak tak je úplně k ničemu, jen na obtíž. Neříkám že všichni ale 80% takových lidí ano. A to nemluvím a to opravdu je můj názor za kterým si stojím. Co teprve postižení lidé co mají downův syndrom. Ti jsou uuuplne, ale úplně k ničemu jen vysávají energii nám normálním.a kdyby jen energii!!! Ti se mají taky nechat utratit? Zabít nebo jak to nazvat. Ty kočky pokud mají chuť do života si svůj hendikepu neuvědomují a dokážou sním žít. Dokonce lepší život jak postižení lidé. Nezlobte se za můj názor.

Schválně jsem si přečetla celé vlákno,a opravdu nechápu tenhle příspěvek...

Moniko,Vy musíte být opravdu hodně nešťastný člověk..Proč vlastně reagujete na tenhle-hodně starý příspěvek ?? si potřebujete asi ulevit od nějaké hodně silné bolesti,která vás postihla..jinak to nevidím..Je tolik lidí s postižením,nebo po haváriích,kteří žijí úplně plnohodnotným životem(i sexuálním)i když jsou na vozíčku..a já jim můžu akorát tak závidět jejich elán a chuť do života

Jak můžete mluvit za rodiče dětí s Downovým syndromem,že jejich děti jsou k ničemu a vysávají energii...atd..Jsou to milované děti a svým zpúsobem i šťastné,vděčné za všechno...Neznají zlobu,zášť,přetvářku...

a vy se nezlobte za můj názor...

Uživatel s deaktivovaným účtem

6.8.2021 19:48
Uživatel s deaktivovaným účtem

Monnikaa napsal(a):
A když je člověk na vozíku má plnohodnotný život? Nemůže sportovat,zajít si kam chce a spoustu jiných věcí dokonce ani normálně odžitý sex.!! Má právo mu někdo vzít život? Člověk si to uvědomuje. A jestli není ajťak tak je úplně k ničemu, jen na obtíž. Neříkám že všichni ale 80% takových lidí ano. A to nemluvím a to opravdu je můj názor za kterým si stojím. Co teprve postižení lidé co mají downův syndrom. Ti jsou uuuplne, ale úplně k ničemu jen vysávají energii nám normálním.a kdyby jen energii!!! Ti se mají taky nechat utratit? Zabít nebo jak to nazvat. Ty kočky pokud mají chuť do života si svůj hendikepu neuvědomují a dokážou sním žít. Dokonce lepší život jak postižení lidé. Nezlobte se za můj názor.

..Vy musíte být ale opravdu hodně nešťastná....znáte takové lidi, stykate se s nimi nebo pracujete, že si dovolíte takto soudit?

Přidejte reakci

Přidat smajlík