Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.106.200
Prosím, vysvětlete mi někdo, jak to mají kočky v hiearchii. Kocouři maj nějak navrch? Máme doma kočku a kocoury (její syny) a kočka se nechá vyhnat od žrádla, naopak si nedovolí, když jedí kluci, se k nim přidat (nebo jen velmi pomalu a opatrně, a to i když je tam jen jeden u toho jídla)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.73.135
Myslím , že je to u koček jako u muslimů . . . .
(aspon' z mého pozorování)
- mám dvě , ale sousedů šikanér je občas potrápí. . .
- chce to ještě hafana . . .
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.181.114
Spíš to záleží na jednotlivci. V jedné skupině koček mám 3 chovné kocoury, jednoho kastrovaného a jednu chovnou kočku. Pod drápem to má rozhodně kočka, kocouři sedí okolo v uctivé vzdálenosti a čekají až madam dojí. U nás tedy rozhodně vládne matriarchát .
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.113.77
Já myslím, že kočky nemají nějakou pevnou hierarchii. Aspoň u nás ne, tvrdí se, že kastráti jsou na konci žebříčku, tak to u nás neplatí, u nás vládne nejstarší kastrátka a stěží si na ni troufne i nevykastrovaný kocour. Nejmladší chovná kočka občas propleskne každého ...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.106.200
Díky
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.1.3
Ono se to někdy i časem mění. U nás "vládla" nejstarší vesnická číča, pak přišla ještě starší briťulka a dost jí prala, odháněla od žrádla, apod. Přitom druhou kočku /taková trubka odjakživa) naopak měla ráda a klidně s ní jedla z jedné misky. V létě jsme starší obyč. číce (dříve vůdkyni) nechali dceru, která teď začíná briťuli prohánět. Je na ní vidět, že jediný kdo na ní může vztáhnout packu je zatím jen máma. A myslím, že i ta brzy blbě pochodí. Mladá je taková šikovná, žravá...no, mimino pubertální. :D
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.40.197
Kočky ve své přirozenosti nejsou společenská zvířata, takže nic jako pevná hierarchie, jak to známe třeba ze psích smeček, mezi nimi neexistuje. Většinou v kočičí smečce vládne zvíře s největším sebevědomím. Takové jde první k misce, nebo si přednostně vybírá místo k ležení. Ale je to velmi volné postavení, každou chvíli se mění, možná je to i podle momentální nálady.
Často jsem zažila, že když jsem měla doma kotě, ať narozené nebo nalezené, dospělí kocouři mu nosili živé myši, nejspíš proto, aby se naučilo lovit. Ale jinak k němu neprojevovali většinou žádnou náklonost nebo symaptie. Kocouři jsou všichni vykastrovaní na začátku dospělosti, zakže nehrozí, že by kotě pokládali za svého potomka.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.106.200
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Kočky ve své přirozenosti nejsou společenská zvířata, takže nic jako pevná hierarchie, jak to známe třeba ze psích smeček, mezi nimi neexistuje. Většinou v kočičí smečce vládne zvíře s největším sebevědomím. Takové jde první k misce, nebo si přednostně vybírá místo k ležení. Ale je to velmi volné postavení, každou chvíli se mění, možná je to i podle momentální nálady.
Často jsem zažila, že když jsem měla doma kotě, ať narozené nebo nalezené, dospělí kocouři mu nosili živé myši, nejspíš proto, aby se naučilo lovit. Ale jinak k němu neprojevovali většinou žádnou náklonost nebo symaptie. Kocouři jsou všichni vykastrovaní na začátku dospělosti, zakže nehrozí, že by kotě pokládali za svého potomka.
díky, to je pěkně vysvětlené. Já se právě věnuji spíše psům, jen mě to zajímalo, i když jsou venku tak si člověk všimne pár zajímavých věcí co se týče vztahu mezi nima :)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.1.3
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
díky, to je pěkně vysvětlené. Já se právě věnuji spíše psům, jen mě to zajímalo, i když jsou venku tak si člověk všimne pár zajímavých věcí co se týče vztahu mezi nima :)
Ve většině případů bývají kočky odchovávající koťata v té době na "špici". Pak se to zase může měnit. Vím o případech, kde vládne "tvrdou" packou nejstarší kočka - kastrátka, ale i o vládnutí chovného kocoura. Ale řekla bych, že spíš kočky inklinují k tomu vládnout,. Kocouři se většinou oddělují, popř. se s kočkou nehádají. :) Aspoň ten náš je takový bambula, co mu o půlku menší kočky klidně nabuší a on se nechá.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.40.197
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
díky, to je pěkně vysvětlené. Já se právě věnuji spíše psům, jen mě to zajímalo, i když jsou venku tak si člověk všimne pár zajímavých věcí co se týče vztahu mezi nima :)
Jak je to s kočkami, s tím si lámou hlavu i mnozí etologové. Proč se kočky čas od času scházejí ke společnému "zpívání"? Co si tím sdělují? Proč kocouři vodí na toulky dospívající kocourky - své potenciální soky? Proč si kočka po kocouří bitce vybere často toho prohrávajícího? Je spousta neznámých kolem chování koček - myslím tím svobodné kočky, ne zavřené v bytě.
Kočky jsou silně teritoriální, své území opouští jen v době říje, jinak nevyvolávají vzájemné konflikty. Když dvě kočky obcházejí svá sousedící teritoria a mají s n a hranicích potkat, často usednou v bezpečné vzdálenosti proti sobě a dělají, že se o sebe vůbec nezajímají. Často se u toho čistí nebo vypadají, že podřimují. Vydrží tak i několik hodin. Pak jedna z nich ustoupí druhé z cesty a ta královsky projde. Jestli ustoupila ta slabší, nervóznjší nebo moudřejší - kdo ví? Kočce nikdo do hlavy nevidí a málokdo jim rozumí. Vyrostla jsem mezi nimi, bydlela jsem u babičky v suterénním bytě na konci města, všechny kočky z okolí si volně přicházely i odcházely, občas jich bylo i hodně přes deset. Zažila jsem spoustu nepochopitelných situací, které se už nikdy neopakovaly. Kočky vždycky něčím překvapí. Jsou naprosto úžasné.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.113.77
To společné zpívání mi opravdu vrtá v hlavě. Moje první kočka byla obyčejná, venkovská, ale odmala vyrůstala v bytě, když jsme se přestěhovali do baráku, tak byla taky uvnitř, teprve po kastraci jsem jí občas pouštěla ven. Spolehlivě přibíhala na přivolání nebo chrastění krabice s granulkami. Ale jen do půl jedenáctý. Pak už vůbec nereagovala. Seděla na konci zahrady a poslouchala. V okolních zahradách taky seděly kočky. Občas nějaká zamňačela, občas některá někde popoběhla, ale vůbec se nesetkávaly. Ale něčím to pro ně muselo být tak strašně zajímavé, že ani žrádlo je nelákalo. Trvalo to vždy tak do půl druhé nebo do dvou, pak naše dáma naznala, že je načase jít domů spát a tak urputně řvala pod oknem, že jsem musela vstát a vpustit jí. Nevím, jestli v sobě měla nějakého budíka nebo co, prostě od půl jedenáctý večer do cca dvou do rána měla schůzi s kočkama, my jsme pro ni neexistovali. Něco tajuplného a hodně důležitého si na dálku sdělovaly ...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.136.250
tuhle tajemnost a individualismus na kočkách zbožňuji. Mají svého člověka rády, ale nejsou jeho otroky, rozhodly se s námi žít, ale nevzdaly se svých tajemství, zvyků, pudů a tužeb. Nechávají se rozmazlovat, zbožňovat a opečovávat, ale nám dávají jen tolik lásky, abychom si připadali milováni, ale abysme zůstali pokorní a skromní, jemní a něžní a nemysleli si o sobě, že jsme páni všeho tvorstva. Moje kočky mi každý den ukazují, jak mě mají rády, co bych na sobě mohla zlepšit (rychleji otvírat konzervu...co to je, chceš nás otrávit?....), nechávají mě naslouchat jejich předení, hladit jejich krásnou srst, dívat se do jejich tajemných divokých očí. A hlavně si díky nim každý den uvědomím, jak je příroda a celý život krásně tajemný, překvapující, neprozkoumatelný a nezaškatulkovatelný. Možná že si myslíme, že známe vesmírné galaxie, umíme spočítat hmotnost zeměkoule, vyrobit nanopočítače..... ale o tom, co se honí hlavou jedné obyčejné kočce, když na nás večer při usínání pohlédne, jsme krátcí. A za to kočkám velký dík
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.40.197
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
tuhle tajemnost a individualismus na kočkách zbožňuji. Mají svého člověka rády, ale nejsou jeho otroky, rozhodly se s námi žít, ale nevzdaly se svých tajemství, zvyků, pudů a tužeb. Nechávají se rozmazlovat, zbožňovat a opečovávat, ale nám dávají jen tolik lásky, abychom si připadali milováni, ale abysme zůstali pokorní a skromní, jemní a něžní a nemysleli si o sobě, že jsme páni všeho tvorstva. Moje kočky mi každý den ukazují, jak mě mají rády, co bych na sobě mohla zlepšit (rychleji otvírat konzervu...co to je, chceš nás otrávit?....), nechávají mě naslouchat jejich předení, hladit jejich krásnou srst, dívat se do jejich tajemných divokých očí. A hlavně si díky nim každý den uvědomím, jak je příroda a celý život krásně tajemný, překvapující, neprozkoumatelný a nezaškatulkovatelný. Možná že si myslíme, že známe vesmírné galaxie, umíme spočítat hmotnost zeměkoule, vyrobit nanopočítače..... ale o tom, co se honí hlavou jedné obyčejné kočce, když na nás večer při usínání pohlédne, jsme krátcí. A za to kočkám velký dík
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.106.200
Je to všechno hrozně moc zajímavé. Ještě jsem si myslela, že se toulají jen kocouři, ale naše kočka nebyla tři týdny doma. Už jsme mysleli že je po ní, sousedka říkala že nějakou pohřbila. Avšak naši údajně mrtvou kočku jsem potkala dva dny po tom co to sousedka říkala :D No a teď se zdejchla ta druhá, ta první se vrátila. TeĎ jsme přišli nešťastně o kocourka, zakous ho pes co tu byl na návštěvě. Takže máme už jen jednu kočku a jejího syna. A ten jí prostě k žrádlu nepustí (je květnovej).
Ještě dotaz, kolik stojí kastrace u kočky a kolik u kocoura? Jsme z Písku, nechci obvolávat všechny veteriny, tak jestli někdo tady nejezdí do Písku na veterinu....
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.73.135
U každýho je cena jiná a někdy to je sakra rozdíl.