Neregistrovaný uživatel

Mám tři kočky nemazlivky. Jejich projevy přízně jsou u všech dost
malé - jedna si přijde lehnout v noci ke mně tak na 5 minut a to ještě jen občas, jedna přijde na klín, ale nesmí s ní člověk nic dělat, další si lehne na nohy, abych na ni nedosáhla...
Je to 1 kocour a 2 kočky domácí, všichni po kastraci.
Pomalu se s tím smiřuji, i když bych moc toužila po mazlíkovi.
I tak jsou to moje zlatíčka. Ale někdy se stává, že kočka asi nemá náladu (- nenapadá mi nějaký jiný důvod, protože v běhu naší domácnosti žádná změna není) a prostě si mě absolutně nevšímá
třeba několik dní.
A teď dotaz - zkušení chovatelé a mazlitelé - doporučili byste v této situaci kočku nechat a čekat, zda si to zase rozmyslí a přijde za pár dní sama nebo na ni mluvit a přemlouvat ji...
Díky za odpověď.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám tři kočky nemazlivky. Jejich projevy přízně jsou u všech dost
malé - jedna si přijde lehnout v noci ke mně tak na 5 minut a to ještě jen občas, jedna přijde na klín, ale nesmí s ní člověk nic dělat, další si lehne na nohy, abych na ni nedosáhla...
Je to 1 kocour a 2 kočky domácí, všichni po kastraci.
Pomalu se s tím smiřuji, i když bych moc toužila po mazlíkovi.
I tak jsou to moje zlatíčka. Ale někdy se stává, že kočka asi nemá náladu (- nenapadá mi nějaký jiný důvod, protože v běhu naší domácnosti žádná změna není) a prostě si mě absolutně nevšímá
třeba několik dní.
A teď dotaz - zkušení chovatelé a mazlitelé - doporučili byste v této situaci kočku nechat a čekat, zda si to zase rozmyslí a přijde za pár dní sama nebo na ni mluvit a přemlouvat ji...
Díky za odpověď.
naše kočička byla to samé, nechali jsme vykastrovat. Teď je z ní mazel na entou, je jí rok. Museli jsme si počkat rok, než se tak stalo. Druhá kočička je na chov a ta také není moc mazlivá. Občas se snaží našpulit hřbet,a le ještě ani neví, jak se otřít nebo tak :). Takže vyčkáváme. Věřím tomu, že po roce z ní bude velká mazlivá kočka . Tak také vyčkejte, však ony jednoho dne přijdou sami. Když uvidí, že jim projevujete svou lásku, tak se časem také umoudří.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
naše kočička byla to samé, nechali jsme vykastrovat. Teď je z ní mazel na entou, je jí rok. Museli jsme si počkat rok, než se tak stalo. Druhá kočička je na chov a ta také není moc mazlivá. Občas se snaží našpulit hřbet,a le ještě ani neví, jak se otřít nebo tak :). Takže vyčkáváme. Věřím tomu, že po roce z ní bude velká mazlivá kočka . Tak také vyčkejte, však ony jednoho dne přijdou sami. Když uvidí, že jim projevujete svou lásku, tak se časem také umoudří.
Hm, díky za podporu! Doufala jsem právě, že po kastraci se to zlepší, ale je to úplně stejné - po kastraci jsou už rok, třičtvrtě roku
a nejmladší 3 měsíce.
Kastrace se projevila jen větší žravostí - a to u všech tří!
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Hm, díky za podporu! Doufala jsem právě, že po kastraci se to zlepší, ale je to úplně stejné - po kastraci jsou už rok, třičtvrtě roku
a nejmladší 3 měsíce.
Kastrace se projevila jen větší žravostí - a to u všech tří!
a věnujete se jim dostatečně, já jsem třeba naší kastrovanou chytla a pusinkovala jí, ona křičela, ale já jí nepustila :) dokud jsem jí neclou neoňuchňala, tak je možné, že takhle si navykla a kastrace to jenom podpořila.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
a věnujete se jim dostatečně, já jsem třeba naší kastrovanou chytla a pusinkovala jí, ona křičela, ale já jí nepustila :) dokud jsem jí neclou neoňuchňala, tak je možné, že takhle si navykla a kastrace to jenom podpořila.
No to jste mě rozesmála!
Samozřejmě, že to zkouším, beru je do náruče, načež oni se většinou hned vykroutí a skáčou na zem, když to chvíli vydrží,
tak je chválím, hladím, nosím, i pusinkuju,ale moc se nenechají.
Věnuji se jim, jak to jde. Mají venkovní voliéru spojenou s bytem
a tam moc rádi chodí, víceméně jsou tam teď stále. Mám tam s nimi i své posezení, ale pokud si mě v bytě moc nevšímají, tak venku už vůbec, tam mají hodně podnětů a já je mohu jen pozorovat.
Ale právě tou mojí první otázkou jsem myslela to, zda kočku nutit
a nebo ji nechat, jestli se uráčí přijít sama. Někdo tvrdí, že čím
víc kočku k něčemu nutíme, tím je to horší a je pak znechucená.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No to jste mě rozesmála!
Samozřejmě, že to zkouším, beru je do náruče, načež oni se většinou hned vykroutí a skáčou na zem, když to chvíli vydrží,
tak je chválím, hladím, nosím, i pusinkuju,ale moc se nenechají.
Věnuji se jim, jak to jde. Mají venkovní voliéru spojenou s bytem
a tam moc rádi chodí, víceméně jsou tam teď stále. Mám tam s nimi i své posezení, ale pokud si mě v bytě moc nevšímají, tak venku už vůbec, tam mají hodně podnětů a já je mohu jen pozorovat.
Ale právě tou mojí první otázkou jsem myslela to, zda kočku nutit
a nebo ji nechat, jestli se uráčí přijít sama. Někdo tvrdí, že čím
víc kočku k něčemu nutíme, tím je to horší a je pak znechucená.
a nedají se nějak oblafnout? Jedna naše kočka byla původně plašší a nerada se nechávala vzít do náruče. Ale přišli jsme na to, že jí dělá dobře česání hřbetu. Postupně jsme ji na to naučili, ona už sama hřbet nastavuje a div se blahem nerozpustí. A do náruče se pak dá vzít krásně, vrní, je spokojená, ale fakt je, že jenom chvilenku. Pak seskočí na zem. Nebo ji musím ulovit, položit si ji na klín a hladit. to taky chvilku vydrží a přede. Jsou to holt složité povahy. A mění se časem opravdu, taky se dočkáte:
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
a nedají se nějak oblafnout? Jedna naše kočka byla původně plašší a nerada se nechávala vzít do náruče. Ale přišli jsme na to, že jí dělá dobře česání hřbetu. Postupně jsme ji na to naučili, ona už sama hřbet nastavuje a div se blahem nerozpustí. A do náruče se pak dá vzít krásně, vrní, je spokojená, ale fakt je, že jenom chvilenku. Pak seskočí na zem. Nebo ji musím ulovit, položit si ji na klín a hladit. to taky chvilku vydrží a přede. Jsou to holt složité povahy. A mění se časem opravdu, taky se dočkáte:
No asi se opravdu mění, tak snad to nebude k horšímu
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No asi se opravdu mění, tak snad to nebude k horšímu
Já mám 4 měsíčního mainského kocourka a to je pro změnu zase obrovský mazel. Mazlivou má už ráno mezi 4-5 hodinou, kdy přijde, vrní, mačká se na mě, chce drbat všude možně, dává pusinky a nenechá se odbýt. To trvá pomalu hodinku, pak spokojeně spinká a já vstávám. Mazlí se ale i několikrát přes den. Jestli se to ještě po kastraci zlepší, tak z mazlení nevyjdeme, za což jsem ráda a šťastná, že ho mám.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mám 4 měsíčního mainského kocourka a to je pro změnu zase obrovský mazel. Mazlivou má už ráno mezi 4-5 hodinou, kdy přijde, vrní, mačká se na mě, chce drbat všude možně, dává pusinky a nenechá se odbýt. To trvá pomalu hodinku, pak spokojeně spinká a já vstávám. Mazlí se ale i několikrát přes den. Jestli se to ještě po kastraci zlepší, tak z mazlení nevyjdeme, za což jsem ráda a šťastná, že ho mám.
Ach jo! Závidím!!!!!!
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám tři kočky nemazlivky. Jejich projevy přízně jsou u všech dost
malé - jedna si přijde lehnout v noci ke mně tak na 5 minut a to ještě jen občas, jedna přijde na klín, ale nesmí s ní člověk nic dělat, další si lehne na nohy, abych na ni nedosáhla...
Je to 1 kocour a 2 kočky domácí, všichni po kastraci.
Pomalu se s tím smiřuji, i když bych moc toužila po mazlíkovi.
I tak jsou to moje zlatíčka. Ale někdy se stává, že kočka asi nemá náladu (- nenapadá mi nějaký jiný důvod, protože v běhu naší domácnosti žádná změna není) a prostě si mě absolutně nevšímá
třeba několik dní.
A teď dotaz - zkušení chovatelé a mazlitelé - doporučili byste v této situaci kočku nechat a čekat, zda si to zase rozmyslí a přijde za pár dní sama nebo na ni mluvit a přemlouvat ji...
Díky za odpověď.
Některé dospělé kočky už nerady lehají na klíně nebo na prsou (i když jako koťata byla přítulná), přijdou si občas pro pohlazení, lehnou si vedle nás, ale chovat se nechtějí. S tím se podle mě zas až tak moc dělat nedá, stejně jako s kočkou, která má zavedený rituál, že vám po žrádle vždycky leží na klíně, a nedá si to rozmluvit. Koťata se dají docela snadno "otahat", když je chováte, i proti jejich vůli, a za chvíli jsou z nich mazlíci, u dospělých koček asi taková "úspěšnost" nebude, ale klidně se jim věnujte dál, hlaďte je a chovejte. I velká kočka se ale dá "koupit" přes jídlo - hladit je předtím, než jim dáte něco dobrého, klidně i během jídla. Sice je to v zásadě podmíněný reflex, nic jiného, ale já jsem takhle časem "ochočila" i skupinku polodivokých koček, takže se ke mně před jídlem lísají a je možné je hladit a brát do náruče (i když v tomhle případě mi šlo hlavně o to, abych je mohla odchytit a dát vykastrovat).
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Některé dospělé kočky už nerady lehají na klíně nebo na prsou (i když jako koťata byla přítulná), přijdou si občas pro pohlazení, lehnou si vedle nás, ale chovat se nechtějí. S tím se podle mě zas až tak moc dělat nedá, stejně jako s kočkou, která má zavedený rituál, že vám po žrádle vždycky leží na klíně, a nedá si to rozmluvit. Koťata se dají docela snadno "otahat", když je chováte, i proti jejich vůli, a za chvíli jsou z nich mazlíci, u dospělých koček asi taková "úspěšnost" nebude, ale klidně se jim věnujte dál, hlaďte je a chovejte. I velká kočka se ale dá "koupit" přes jídlo - hladit je předtím, než jim dáte něco dobrého, klidně i během jídla. Sice je to v zásadě podmíněný reflex, nic jiného, ale já jsem takhle časem "ochočila" i skupinku polodivokých koček, takže se ke mně před jídlem lísají a je možné je hladit a brát do náruče (i když v tomhle případě mi šlo hlavně o to, abych je mohla odchytit a dát vykastrovat).
To jste mě moc nepotěšila, pořád jsem doufala, že se časem
přece jen kočky budou více mazlit. Někteří chovatelé to tak
uvádějí, že se mazlivost zvyšuje až třeba po letech.
Nebo že by to od nich byla jen jakási útěcha?
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To jste mě moc nepotěšila, pořád jsem doufala, že se časem
přece jen kočky budou více mazlit. Někteří chovatelé to tak
uvádějí, že se mazlivost zvyšuje až třeba po letech.
Nebo že by to od nich byla jen jakási útěcha?
začnou se mazlit, nezoufejte, dejte jim čas. Potom sami rády přijdou a budou vám spokojeně vrnět na klíně.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
začnou se mazlit, nezoufejte, dejte jim čas. Potom sami rády přijdou a budou vám spokojeně vrnět na klíně.
Já mám zkušenost že mazlivost se s věkem kočky velice pozvolna zvyšuje. Kočka která na sebe v mládí téměř nedala sáhnout je dnes v osmi letech velký mazlík a podobné je to i u mých dalších koček i když ty byly přítulnější už v mládí.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám tři kočky nemazlivky. Jejich projevy přízně jsou u všech dost
malé - jedna si přijde lehnout v noci ke mně tak na 5 minut a to ještě jen občas, jedna přijde na klín, ale nesmí s ní člověk nic dělat, další si lehne na nohy, abych na ni nedosáhla...
Je to 1 kocour a 2 kočky domácí, všichni po kastraci.
Pomalu se s tím smiřuji, i když bych moc toužila po mazlíkovi.
I tak jsou to moje zlatíčka. Ale někdy se stává, že kočka asi nemá náladu (- nenapadá mi nějaký jiný důvod, protože v běhu naší domácnosti žádná změna není) a prostě si mě absolutně nevšímá
třeba několik dní.
A teď dotaz - zkušení chovatelé a mazlitelé - doporučili byste v této situaci kočku nechat a čekat, zda si to zase rozmyslí a přijde za pár dní sama nebo na ni mluvit a přemlouvat ji...
Díky za odpověď.
Máme rok a půl roku starou britku s PP. Chovatelé mají kočky asi spíš jako business, kočka vůbec nebyla zvyklá na kontakt s lidmi a to měli chovatelé děti. Mysleli jsem si, že se to časem zlepší, ale je to zřejmě i dílem její náturou. Na klín si nikdy sednout nepřišla, v náručí vydrží jenom chvilinku, pak se dere pryč a na nějaké mazlení, hlazení, drbání ji neužije. Obvykle je trošku přítulnější, když se mrouská. Pořád čekám, že se to zlomí, ale asi bohužel.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme rok a půl roku starou britku s PP. Chovatelé mají kočky asi spíš jako business, kočka vůbec nebyla zvyklá na kontakt s lidmi a to měli chovatelé děti. Mysleli jsem si, že se to časem zlepší, ale je to zřejmě i dílem její náturou. Na klín si nikdy sednout nepřišla, v náručí vydrží jenom chvilinku, pak se dere pryč a na nějaké mazlení, hlazení, drbání ji neužije. Obvykle je trošku přítulnější, když se mrouská. Pořád čekám, že se to zlomí, ale asi bohužel.
Hm, o britkách se tvrdí, že takové jsou, i když při procházení
různých příspěvků se až moc často dočtu, jakou mazlivku britku mají.
Moje nemazlivky ( viz příspěvky výše ) jsou dom. kočky a exotka.
Přitom o těchto plemenech se říká, že jsou někdy až vtíravé...
No, bohužel a jak jsem zmínila již výše - kastrace také vůbec
nepomohla. Čtvrtou kočičku už nemám odvahu si pořídit....
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám tři kočky nemazlivky. Jejich projevy přízně jsou u všech dost
malé - jedna si přijde lehnout v noci ke mně tak na 5 minut a to ještě jen občas, jedna přijde na klín, ale nesmí s ní člověk nic dělat, další si lehne na nohy, abych na ni nedosáhla...
Je to 1 kocour a 2 kočky domácí, všichni po kastraci.
Pomalu se s tím smiřuji, i když bych moc toužila po mazlíkovi.
I tak jsou to moje zlatíčka. Ale někdy se stává, že kočka asi nemá náladu (- nenapadá mi nějaký jiný důvod, protože v běhu naší domácnosti žádná změna není) a prostě si mě absolutně nevšímá
třeba několik dní.
A teď dotaz - zkušení chovatelé a mazlitelé - doporučili byste v této situaci kočku nechat a čekat, zda si to zase rozmyslí a přijde za pár dní sama nebo na ni mluvit a přemlouvat ji...
Díky za odpověď.
Mám čtyřměsíční britku a ja to mazlíček největší. Jsem doma, nechodím v součastné době do práce a kočina se ode mně nehne. Cokoliv dělám tak při mně sedí a pozoruje. Když mně vidí ležet tak přijde a šlape mně, vrní a strká mi hlavičku pod ruku. Teď jsem byla týden pryč tak vzala zavděk i manželem, byl z toho na větvi, protože když jsem doma čiči se mazlí jen se mnou.Je to naše mazlivka největší. Když jsme si ji přivezli, tak byla dost plachá. Jsem s ní pořád, mluvím na ni, mazlím se. Tak si myslím, že mi to vrací.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám čtyřměsíční britku a ja to mazlíček největší. Jsem doma, nechodím v součastné době do práce a kočina se ode mně nehne. Cokoliv dělám tak při mně sedí a pozoruje. Když mně vidí ležet tak přijde a šlape mně, vrní a strká mi hlavičku pod ruku. Teď jsem byla týden pryč tak vzala zavděk i manželem, byl z toho na větvi, protože když jsem doma čiči se mazlí jen se mnou.Je to naše mazlivka největší. Když jsme si ji přivezli, tak byla dost plachá. Jsem s ní pořád, mluvím na ni, mazlím se. Tak si myslím, že mi to vrací.
Mám mainské mývalí 4x a všichni úžasní mazlíci. Kam se vrtnu tam kočky a když večerl ehnu je to paráda. Tento stav nastal při pořízení čtrvté kočky, dvouměsíčního kotěte vyproseného od chovatelky co nejdříve. Předtím se nikdo nemazlil. Přišlo kotě, všechny si omotalo a teď si hrají jak děcka a mazliví jsou neskutečně. V domě pouze jeden kastrát. Každá rada drahá, ale asi jsem z těch šťastnějších. Je pravda, že to jak se jim věnuji celý den je na hranici zblbnutí, teď mi to konečně vrátily.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme rok a půl roku starou britku s PP. Chovatelé mají kočky asi spíš jako business, kočka vůbec nebyla zvyklá na kontakt s lidmi a to měli chovatelé děti. Mysleli jsem si, že se to časem zlepší, ale je to zřejmě i dílem její náturou. Na klín si nikdy sednout nepřišla, v náručí vydrží jenom chvilinku, pak se dere pryč a na nějaké mazlení, hlazení, drbání ji neužije. Obvykle je trošku přítulnější, když se mrouská. Pořád čekám, že se to zlomí, ale asi bohužel.
Jistě jsou i chovatelé, kteří mají chov jako bysnys, ale je i spouta chovatelů, kteří mají kočky jako společníky. Já chovám britky deset let, koťátka hned od narození každý den bereme do ruky a mazlíme je, přesto jsou některá koťátka vyloženě mazlící, ale jsou i taková, která o mazlení moc nestojí. Čím víc se je snažíte chovat a mazlit, tím víc jsou plachá a nemazlící. Jestli nemáte kočičku na chov tak doporučuji kastraci, pokud se chcete chovu věnovat tak můžete čekat změnu k lepšímu po odchování koťátek.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám tři kočky nemazlivky. Jejich projevy přízně jsou u všech dost
malé - jedna si přijde lehnout v noci ke mně tak na 5 minut a to ještě jen občas, jedna přijde na klín, ale nesmí s ní člověk nic dělat, další si lehne na nohy, abych na ni nedosáhla...
Je to 1 kocour a 2 kočky domácí, všichni po kastraci.
Pomalu se s tím smiřuji, i když bych moc toužila po mazlíkovi.
I tak jsou to moje zlatíčka. Ale někdy se stává, že kočka asi nemá náladu (- nenapadá mi nějaký jiný důvod, protože v běhu naší domácnosti žádná změna není) a prostě si mě absolutně nevšímá
třeba několik dní.
A teď dotaz - zkušení chovatelé a mazlitelé - doporučili byste v této situaci kočku nechat a čekat, zda si to zase rozmyslí a přijde za pár dní sama nebo na ni mluvit a přemlouvat ji...
Díky za odpověď.
Dobrý den, my máme doma dvě britská pětiměsíční koťátka a tím, že jsou dvě, tak mám někdy pocit, že nás lidi vůbec nepotřebují. Kolikrát jsem se s nimi chtěla mazlit a oni mě tak maximálně poškrábali. Zvykla jsem si na to, že mazlit se s nimi budu jenom tehdy, když budou chtít oni. Kocourek se třeba k smrti nerad chová, kočička to už teď na mě zkouší taky. Ale chtěla bych s nimi zkusit jít na výstavu, tak to trénujeme. Chovatelka mi ukázala jak se nosí na výstavách britské kočky a to je snad jediná poloha, ve které chvíli vydrží. Věřím, že když jim dáte prostor a nebudete je do ničeho nutit, tak po čase přijdou samy a ještě budete překvapená, jaké mazlíky doma máte! Držím pěsti
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, my máme doma dvě britská pětiměsíční koťátka a tím, že jsou dvě, tak mám někdy pocit, že nás lidi vůbec nepotřebují. Kolikrát jsem se s nimi chtěla mazlit a oni mě tak maximálně poškrábali. Zvykla jsem si na to, že mazlit se s nimi budu jenom tehdy, když budou chtít oni. Kocourek se třeba k smrti nerad chová, kočička to už teď na mě zkouší taky. Ale chtěla bych s nimi zkusit jít na výstavu, tak to trénujeme. Chovatelka mi ukázala jak se nosí na výstavách britské kočky a to je snad jediná poloha, ve které chvíli vydrží. Věřím, že když jim dáte prostor a nebudete je do ničeho nutit, tak po čase přijdou samy a ještě budete překvapená, jaké mazlíky doma máte! Držím pěsti
Díky všem za Vaše zkušenosti i za podporu !