Britská modrá a ruská modrá kočička - obě k darování

Tak zatím nám tu přibyla první kočka - ta ruská. Není modrá, ale bílá s želvovinovoo. Je určitě mladá, prý je kastrovaná, je hodně štíhlá, na vyších nohách, velké kulaté oči. Je krásná. prý je hodně mazlivá, to zatím nemůžu posoudit, zatím jsem jí zavřela v ložnicic, abych jí separovala od těch našich obludek. Je zalezlá pod prádelníkem, nechci na ní násilím, počkám, až sama vyleze a nechá se pomazlit. Zatím mě pozoruje. Majitelka jaksi zapoměla sdělit jméno, říkám jí Micinka.
Druhá kočká prý té paní, co jí měla přivézt, utekla v bytě někam za nábytek, budou muset počkat, až vyleze, přivezou jí asi zítra. Prý je krásně modrá a má něco se zadní nohou, prý jí nějak zvláštně zvedá, asi je po úraze.
Před chvílí jsem si všimla, že Micinka má v uších trochu svrabové špíny, škoda, že jsem si toho nevšimla dřív, dneska tu byl celé odpoledne kamarád veterinář. Zítra mu řeknu o injekci Ivomecu a píchnu jí to, takže by měla být v tomhle směru v pořádku. zablešená se nezdá, ale ivomec řeší i to.
Micinka právě vylezla a zkoumá mě, je krásná, když nám zůstane, uživíme jí, máme kolem stovky zvířat, o dvě víc nebo míň ... Ale když si někdo bude chtít udělat radost, ozvěte se. Bydlíme v jihozápadních Čechách u Horažďovic.
můj email je dana.urbanicsova@seznam.cz

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Micinka - je to focené narychlo, docela se schovává

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

teď zrovna něco čtu o ruskch kočkách, že jsou jen v modrý, bílý a černý barvě, tak tohle asi bude kříženka, nebo kdybyste někdo v ní poznal plemeno....Už tu běhá kolem mě a hraje si, ale nesmím se moc prudce hýbat. je moc milá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Micinka - je to focené narychlo, docela se schovává

Ta je hodně zajímavě zbarvená. :) Ale ruskou kočku v ní teda moc nevidím, abych se přiznala...

Tak jsme zvědavá na tu britku. :) Je to možný, náš kocour původní majitelce "vypadl" z okna a měl v noze železo, do teď (už je to přes 2,5 roku) je to trochu poznat. Hlavně, když si sedne, jelikož ji tak nepokrčí, tak mu trochu odjíždí. Ale jinak s ní skáče, atd. že by v tu chvíli člověk nevěřil, že mu kdy něco bylo. Tak se z toho snad číča taky vylíže.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
teď zrovna něco čtu o ruskch kočkách, že jsou jen v modrý, bílý a černý barvě, tak tohle asi bude kříženka, nebo kdybyste někdo v ní poznal plemeno....Už tu běhá kolem mě a hraje si, ale nesmím se moc prudce hýbat. je moc milá.

Ruska je vždy JEN a POUZE v barvě MODRÉ bez jakýchkoliv dalších barevných příměsí nebo známek kresby (proužků, teček atd.) - nakonec má to i v názvu plemene "ruská modrá"". Kromě toho existuje i zbarvení colorpoint (tzv. archangeská kočka), což je ale neuznaná varieta. Tj. ruská kočka nemůže být černá, bíla a už vůbec ne v barvě želovovinovinové s bílou a tygrováním. Obávám se, že máte doma normální hezky vybarvenou mícu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ruska je vždy JEN a POUZE v barvě MODRÉ bez jakýchkoliv dalších barevných příměsí nebo známek kresby (proužků, teček atd.) - nakonec má to i v názvu plemene "ruská modrá"". Kromě toho existuje i zbarvení colorpoint (tzv. archangeská kočka), což je ale neuznaná varieta. Tj. ruská kočka nemůže být černá, bíla a už vůbec ne v barvě želovovinovinové s bílou a tygrováním. Obávám se, že máte doma normální hezky vybarvenou mícu.

To, že se jedná o kříženku píšu už výše. Vlákno jsme zadala dřív, než jsem kočku viděla, jen podle toho, co mi bylo sděleno manželem do telefonu, ale ani on ty kočky předtím neviděl. Byla to asi chyba, omlouvám se za ní. To nic nemění na faktu, že ani tahle Micinka si nezasloužila být vyhozena v polích napospas počasí, hladu, liškám a myslivcům. Podle postavy se mi zdá, že to může být kříženka buď ruské nebo nějaké orientální kočky. Je hodně upovídaná, strávili jsme s ní poměrně prokecanou noc. Už se pomalu otrkává, je mazlivá, ale nesmí se na ní násilím. Několikrát k nám v noci přišla do postele, ale neuvelebila se. Písek začala používat okamžitě, granule Eminent, kterými krmím ostatní kočičáky, jí nechutnají. Bohužel majitelka se neobtěžovala dát ke kočičce sebemenší informace o jejím krmení, dokonce ani netuším, jak se původně jmenovala. Dali jsme jí pracovní jméno Micinka.
Mimochodem, o ruské kočce v barvě černé a bílé jsem se dočetla na netu, sama jsem na živo ještě nikdy neviděla ani tu modrou:
" V současné době je ruská modrá kočka známým plemenem ve všech zemích, kde se kočky chovají. Okruh jejich příznivců sice není příliš velký, zato je však stálý. Milovníci ruské modré kočky se snaží o udržení plemene, kde je to možné i o jeho vylepšení. V omezené míře se nyní chovají i ruské bílé a černé kočky."
http://www.nashira.cz/russian/russian.htm
Druhou kočku asi přivezou dnes, ta je prý opravdu modrá (tedy oni říkali, že je krásně šedá). Možná je i britská.
Dana

Danko, já to nemyslela nějak zle:-) Máte pravdu i v tom, že ruská kočka má i bílou a černou variantu. Pak se už nejedná o ruskou modrou, ale o tzv. ruskou krátkosrtou (russian shorthair). Je to hybridní plemeno, které vzniklo v 70' letech v Austrálii. Uznávají jej také na Novém Zélandu, omezeně v USA (organizace ACFA) na v Evropě (britská GCCF) V Evropě se vyskytuje minimálně, je to záležitost pouze pár chovatelů a pár desítek koček. Zcela určitě žádná není v ČR ani blízkém okolí.

Kromě bílé a černé barevné variety existuje ještě tzv. Nebelung, což je ruská modrá dlouhosrtá (velice krásná kočka). Pro nebelunga má standard i FIFe, i když je zatím mezi neuznanými plemeny.

Tak Micinka bude mít v neděli snad novou rodinu. Bere si jí moje kamarádka, kočička sice nebude bydlet v bytě, ale u rodiného domku, bude mít svůj pelíšek na půdě na seně a ročního kočičího kamaráda. Hlavně vím, že bude mít vždycky plnou misku a budou jí mít rádi.
Dneska nám přivezli i tu britku, je to opravdu krásně modrá kočka a možná i britská, ale na tom vůbec nezáleží. Dostala ode mně jméno Myška. Co mě opravdu znechutilo je její silně zdeformovaná zadní noha, jako by tam měla kolenní a hlezenní kloub protočený naopak, nebo jak to nazvat. Neodhadnu, jestli to má vrozené, nebo zda se jedná o neléčenou zlomeninu. Kočka při pomalé chůzi je schopná na nohu došlápnout, naštěstí šlapě pěkně na tlapičku, ale při běhu natáhne nohu pod břichem. Poradím se s veterinářem, co by bylo možné s nohou udělat, ale tisíce do operace bohužel investovat nemohu. Pro ty lidi, co jí takhle zanedbali a pak jí chtěli vyhodit do polí nemám slov. Myška je hrozně plachá, naštěstí se Micinka už trochu otrkala a je na nich vidět, že jsou to kamarádky, tak doufám, že i Myška se brzy zklidní. Dana
Chtěla jsem Myšku vyfotit, ale zrovna mi došly baterky ve foťáku, tak až zítra

Konečně se mi podařilo cvaknout i druhou kočičku, tu britku.
Dneska odjela Micka do nového domova, snad jí tam bude dobře. Čím déle ty kočky sleduju, tím mám větší pocit, že jsou z nějaké množárny. Nejsou zvyklé na mazlení a pochování, nanejváš se otřeou člověku o nohy. Když se k nim skloním, abych je pohladila, v panické hrůze utečou. Přitom znají kočičí záchod, určitě bydlely v bytě, ale pravděpodobně nebyly v přímém denním kontaktu se "svým" člověkem. Ach jo, s Myškou bude ještě spousta práce. Dana

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

tady je dobře vidět ta její postižená noha, přemýšlím, jestli by nebyla lepší amputace, než žít s takovýmhle patvarem. Noha vypadá, jako by měla všechny klouby převrácené naopak.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Chuděrka :( .. Je nádherná, kdybych mohl, hned bych si ji vzal a tu nožičku bude asi opravdu lepší amputovat, ale na život to prakticky nebude mít vliv, pravděpodobně ji ani teď už skoro nepoužívá, že? :) ..

Při pomalé chůzi se o ní opírá, ale jelikož je o hodně delší než ta druhá (protože není ohnutá v hleznu), dost ošklivě při tom vybočuje páteř. Při běhu jí má nataženou pod břichem.
Netušíte, jak náročná operace je amputace zadní nohy a kolik asi stojí? Dana

Kolik stojí nevím, ale myslím si, že zase tolik náročná nebude .. Největší riziko tam bude se ztrátou krve (Tepny ve stehnech, ..) a narkóza a její obecná rizika, ale s tím by vám měl poradit veterinář :) ..

Mám psa s amputovanou levou zadní, myslím, že samotná amputace nepatří k nejnáročnějším operacím. Můj pes den po operaci chodil jako by byl bez nohy odjakživa a do měsíce běhal tryskem u vaší kočky je "výhoda" to, že už je zvyklá nohu používat minimálně. Cena byla kolem 5 tis, ale u nás to bylo o to dražší, že pes byl po autonehodě, takže jeho stav byl vážnější a nešlo jen o to "uříznout" nohu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tady je dobře vidět ta její postižená noha, přemýšlím, jestli by nebyla lepší amputace, než žít s takovýmhle patvarem. Noha vypadá, jako by měla všechny klouby převrácené naopak.

Nožka vypadá hrozně, ale není potřeba hned přemýšlet nad amputací. Nejdříve to chce kontrolní rontgen a konzultaci u kvalitního ortopeda. S nohou může být cokoliv - počínaje vrozenou vývojovou vadou, přes neošetřenou zlomeninu až po zapomenutý hřeb. Možná to půjde zreponovat a i kdyby ne - pokud kočku noha nebolí a může jí alespoň částečně používat, amputace by byla zbytečná.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nožka vypadá hrozně, ale není potřeba hned přemýšlet nad amputací. Nejdříve to chce kontrolní rontgen a konzultaci u kvalitního ortopeda. S nohou může být cokoliv - počínaje vrozenou vývojovou vadou, přes neošetřenou zlomeninu až po zapomenutý hřeb. Možná to půjde zreponovat a i kdyby ne - pokud kočku noha nebolí a může jí alespoň částečně používat, amputace by byla zbytečná.

Samozřejmě bych radši, kdyby se noha dala "opravit", ale nedělám si iluze o ceně takové operace. Bydlíme na vesnici, máme ost dobrého "venkovského" veterináře, ale netuším, kde bych hledala kvalitního ortopeda, snad v Plzni, ta je od nás 60km. A na tu operaci prostě nemám. Nevím, jestli kočku noha bolí, ale když jí sleduju, mám pocit, že jí poměrně překáží v pohybu. A když si představím, v jakém stavu asi má kloubní pouzdro v kyčli a co by to mohlo kočce způsobovat, jak bude stárnout...
Jinak na tuhle kočičku už jsou možná zájemci, starší manželé, pán je v důchodu celý den doma, paní má malý krámek. Jen jsem jim slíbila, že se pokusím tu nožičku nějak vyřešit. Svému veterináři dost věřím, když řekne, že jí ta noha nebude v budoucnu dělat problémy, do té amputace nepůjdeme. Dana

Tak co? :) .. Už jste byli u veterináře? A jak jste dopadli? :) ..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak co? :) .. Už jste byli u veterináře? A jak jste dopadli? :) ..

Ještě nebyli. Poslala jsem vetovi email s fotkou, dneska volal, že noha je fakt ošklivá, ale musel by jí vidět naživo (což chápu). Jenže kočka je šíleně vystresovaná, celý den tráví zalezlá uvnitř gauče, při pokusu o kontakt jí chytá panika. Vylézá až večer, když se tu všechno zklidní, v noci jí slyším žrát a hrabat v písku (máme jí v ložnici, je tu největší klid). Ještě jsem se s takhle vystreslou kočkou žijící v bytě nesetkala. Takže jsme se s vetem dohodli, že jelikož už s tím dost dlouho žije, není to akutní a nebylo by dobré jí ještě víc stresovat, takže počkáme, až se zklidní a získám si její důvěru a pak teprve budeme řešit nohu. Jsem trpělivá, už mi pár koček rukama prošlo. Dana

Dneska jsem mluvila s vetem, říkal, že kouknul podrobněji na tu fotku a prý to vypadá, že má nějak posunutou achilovku a ta jí takhle zkroutila nohu. Vůbec jsem to nepochopila a nebyl čas na podrobnější vysvětlování. Prý to na amputaci nevidí, spíš by to chtělo rehabilitovat, ale pořád ještě neviděl kočku naživo, jen hádá podle obrázku. A dneska jsem Myšku sledovala, jak se tou špatnou nohou drbe za uchem.
Kočička je pořád stejně plachá, rozhodla jsem se k rychlejšímu zvyknutí použít žrádlo - sebrala jsem jí misku s granulema a dala misku s masem kousek ode mě, přišla až k misce, ale jamile viděla, že se na ní dívám, zase utekla do gauče. Ale za chvilku se proháněla po pokoji s kuličkou. A včera vyběhla ven otevřeným oknem, ale venku zaštěkal pes a rychle běžela zpátky domů. Takže je to na dobré cestě, začala se tu cítit bezpečně, teď ještě aby se přestala bát lidí. Dana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dneska jsem mluvila s vetem, říkal, že kouknul podrobněji na tu fotku a prý to vypadá, že má nějak posunutou achilovku a ta jí takhle zkroutila nohu. Vůbec jsem to nepochopila a nebyl čas na podrobnější vysvětlování. Prý to na amputaci nevidí, spíš by to chtělo rehabilitovat, ale pořád ještě neviděl kočku naživo, jen hádá podle obrázku. A dneska jsem Myšku sledovala, jak se tou špatnou nohou drbe za uchem.
Kočička je pořád stejně plachá, rozhodla jsem se k rychlejšímu zvyknutí použít žrádlo - sebrala jsem jí misku s granulema a dala misku s masem kousek ode mě, přišla až k misce, ale jamile viděla, že se na ní dívám, zase utekla do gauče. Ale za chvilku se proháněla po pokoji s kuličkou. A včera vyběhla ven otevřeným oknem, ale venku zaštěkal pes a rychle běžela zpátky domů. Takže je to na dobré cestě, začala se tu cítit bezpečně, teď ještě aby se přestala bát lidí. Dana

S tím pouštěním ven bych byla opatrná. Aby nevyběhla dál a pak v panice neutekla někam do neznáma.
Jinak smekám, že kočičce takhle pomáháte

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S tím pouštěním ven bych byla opatrná. Aby nevyběhla dál a pak v panice neutekla někam do neznáma.
Jinak smekám, že kočičce takhle pomáháte

Ven bych jí nepouštěla, ale ložnici vyvětrat musím . Bydlíme na statku, okno je v přízemí, za oknem oplocená předzahrádka, za ní náš dvůr. Pak další plot 160cm vysoký a pak teprve naše "vesnice" - 6 chalup, asfaltka končí na návsi. Myslím, že pro kočky je tu poměrně bezbpečno.
Dneska byla rušná noc, Myška měla hravou náladu, v pět ráno začala cosi honit po dřevěné podlaze, rachotilo to jako když se sypou kameny po schodech, ráno jsem zjistila, že to byla tvrdá patka rohlíku, kterou tu někde zahodil náš vnouček. Když jí omrzel rohlík, našla gumovou kuličku s rolničkou, kdysi se mi zdálo jako dobrý nápad koupit to koťatům na hraní. Už se mi to jako dobrý nápad nezdá. Ale důležité je, že si hraje, včera večer dokonce prošla těsně kolem mě (tvářila jsem se, že jí nevidím) a proklouzla až do kuchyně, asi jí láká přítomnost našich kočičáků. Je vidět, že byla zvyklá spíš na společnost koček než lidí. Čím dál víc přemýšlím nad možností, že si jí necháme . Tolik toho nesežere a mít kočky 4 nebo 5, to už takový rozdíl není. Dana

No, když byste si ji mohla, nechat, bylo by to pro ni nejlepší, už si u vás začíná zvykat, věřím, že časem si zvykne i na vaši přítomnost a přestane se vás bát, ale asi neprožila dosud nic moc hezkého, když se tak bojí lidí a kdyby se musela stěhovat zase k někomu jinému, byl by to pro ni další obrovský stres a zase nový kolotoč zvykání. Jestli máte kočky 4 nebo 5, to až takový rozdíl není, znám to sama, jen jich mám poněkud víc a taky to jde. Jste moc hodná, že jste se jí ujala, moc vám fandím a věřím, že už u vás kočička zůstane.

Tak po týdnu pobytu u nás je kočička jen o trochu méně plachá než na začátku. Už je schopná přijít až na 2m ke mě a nevadí jí, když se na ní koukám, při pokusu o přiblížení uteče do gauče. Tak nevím, jestli to mám brát jako úspěch nebo neúspěch. Když přecházím po pokoji, mám pocit, že jí zajímají hlavně moje nohy, možná jí něko někdy nakopnul. Bydlí s námi v obývací ložnici, už jsem si navykla pohybovat se tam jen bosa, pomalu a potichu. Potřebovala bych vyluxovat, ale obávám se, že by se to Myšce vůbec nelíbilo, holt ten prach ještě chvilku vydrží.
V sobotu večer seděla na křesle a z ničeho nic začala řvát, znělo to jako dětský pláč, já se lekla, že jí něco bolí, ale seděla úplně klidně a řvala. A to se opakovalo celou noc na včerejšek i na dnešek. Znám kočky, které se při mrouskání neustále staví před člověka a nastavují mu zadek, pořád se o ně zakopává a při tom dělají takové mrrrrúú.Ale tohle mi znělo spíš jako křik, kterým se kocouři vzájemně hecují před rvačkou. Ale pokud je to její známka mrouskání, budu jí muset vzít co nejdřív na kastraci, a nečekat až se ochočí. Ale taky mě napadlo, že vlastně vůbec nevím, jestli je to kočka nebo kocour, v ruce jsem jí měla jen když jsem jí vyndavala z přepravky a to hned zajela za gauč. Od té doby jí vidím jen zepředu.
Vypadá to, že si Myšku necháme, na pohlaví mi nezáleží, ale další přesun už by asi pro ní (nebo pro něj?) bylo silné kafe. Dana

Tak dneska, po měsíci od chvíle, kdy nám tu kočičky přistály, se opět ozývám. Před chvilkou nastal ohromný zlom v chování britulky Myšky: poprvé za ten měsíc jsem si na ní mohla sáhnout, pohladit jí, pak jí poškrabat za ušima a kočička si to opravdu užívala. nemohla se toho mazlení nabažit. Při té příležitosti jsem nahmatala jakousi vyrážku za krkem, netuším, jestli je to od blech nebo do dravčíků (doufám, že jsou to jen blechy). Na víkend je naplánovaná kastrace, takže jsem ráda, že jí tu snad nebudu muset lovit násilím, ale že si do té doby najde ke mě takovou důvěru, že přijde sama. Jsem fakt šťastná, že se mi vyplatil trpělivý přístup, že jsem na ní nijak netlačila. Dana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak dneska, po měsíci od chvíle, kdy nám tu kočičky přistály, se opět ozývám. Před chvilkou nastal ohromný zlom v chování britulky Myšky: poprvé za ten měsíc jsem si na ní mohla sáhnout, pohladit jí, pak jí poškrabat za ušima a kočička si to opravdu užívala. nemohla se toho mazlení nabažit. Při té příležitosti jsem nahmatala jakousi vyrážku za krkem, netuším, jestli je to od blech nebo do dravčíků (doufám, že jsou to jen blechy). Na víkend je naplánovaná kastrace, takže jsem ráda, že jí tu snad nebudu muset lovit násilím, ale že si do té doby najde ke mě takovou důvěru, že přijde sama. Jsem fakt šťastná, že se mi vyplatil trpělivý přístup, že jsem na ní nijak netlačila. Dana

Tak to je skvělá zpráva. S tou vyrážkou mě akorát napadá nějaká plíseň - známé si to přinesl kocour z milostných výletů. Musel vytrpět pár dní koupání v hypermanganu a bylo po plísni. Prý ten hyparmangan tu ránu vysuší nebo tak něco.

Pokud by to byla plíseň, bylo by to horší a jen hypermangan to nespraví, léčení plísně je na delší dobu a ráda se vrací, protože spory plísně mohou zůstávat v prostředí dlouhou dobu. Až povezete kočičku na kastraci, ukažte to místo veterináři a když bude v narkoze, nebylo by na škodu udělat stěr na plísně. Jinak je to super zpráva, že se kočička začíná mazlit. Jste skvělá.

Tak Myška od chvíle, kdy se nechala poprvé pohladit, dělá další a další pokroky. Bez bránění se nechá vzít na klín, není z toho nadšená, ale nezatíná drápy ve snaze se vysmeknout. Položila jsem si jí na stůl k počítači, docela pěkně se tu mazlila. Jsem teď nemocná, takže s ní trávím víc času, už si troufla i do kuchyně, překvapilo mě, že náš alfa kocour jí poměrně snese, zato to pod ním na ní prskají a syčí. Mám otevřené dveře z kuchyně na terasu a zahradu, už tam nakoukla, ale zase se stáhla. Bude to dobré, kastrace asi pokrok na chvíli zarazí, ale to se zase srovná. Jen dohnat veterináře, má toho moc.

a tady úplně čerstvá fotka

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

mazlivka

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Samé skvělé zprávy, moc vám fandím!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mazlivka

skvělá zpráva, že se takhle mazlí. Jen tak dál.

To mě těší, že mi někdo fandí, byla bych radši, kdyby si jí někdo vzal.
Kočičku Myšku pořád ještě nabízím, ale jen do absolutně perfektních rukou a určitě ne dětem na hraní. Spíš k někomu postaršímu klidnému, kdo už kočku měl a aspoň trochu se s nimi umí dorozumět. Takže kdybyste o někom věděli, dejte mu vědět prosím. Dana

Jen začne trochu získávat důvěru, tak půjde zase pryč, chudák, to jsou pecky do duše....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen začne trochu získávat důvěru, tak půjde zase pryč, chudák, to jsou pecky do duše....

Mám už 4 jiné kočky, kromě dalších zvířat. Myšku jsem si nikdy nechat nechtěla, ujala jsem se jí proto, že jinak by skončila jako neprodejná vyhozena někde v polích. Od začátku jsem jí brala s tím, že u mě nezůstane, ale pokusím se jí najít jiného majitele.
Pokud jí nechcete, nechte si prosím tyhle svoje "útlocitné" žvásty. Nebo myslíte, že jí tím nějak pomůžete? Nebo mě? Nebo mi budete posílat měsíčně na účet peníze na její potřeby? V tom případě vám za Myšku děkuju.
Nevím, kolik krků živíte vy, ale mě ten můj zvěřinec dává co proto, spadne do něj významná část našich rodinných příjmů a bohužel jsem ve stavu, že musím peníze počítat, jinak bych taky mohla třeba skončit s exekutorem za zády.

Tohle v žádném případě neznamená, že když si jí nikdo nevezme, že jí vyhodím.

{iČím dál víc přemýšlím nad možností, že si jí necháme . Tolik toho nesežere a mít kočky 4 nebo 5, to už takový rozdíl není. Dana}

Od začátku to vypadalo, že si jí chcete nechat. Měla jste jí nabízet a ne až teď, víc než po měsíci, kdy si na vás začíná zvykat. Jestli jste jí inzerovala i jinde, pak se omlouvám. Kočičí inzerci radši nečtu, je mi jich líto, taky jich mám víc.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
{iČím dál víc přemýšlím nad možností, že si jí necháme . Tolik toho nesežere a mít kočky 4 nebo 5, to už takový rozdíl není. Dana}

Od začátku to vypadalo, že si jí chcete nechat. Měla jste jí nabízet a ne až teď, víc než po měsíci, kdy si na vás začíná zvykat. Jestli jste jí inzerovala i jinde, pak se omlouvám. Kočičí inzerci radši nečtu, je mi jich líto, taky jich mám víc.

Taky jsme to tak pochopila, ale to je už jedno. Kočička je ještě mladá, takže si snad v pohodě zvykne na 3.domov.

My máme kocoura, který do svých 8 měsíců vystřídal už 3 lidi - chovatele, slečnu, co si ho vzala a nechala ho spadnout z paneláku, takže měl zlomenou nohu a paní, která se ho ujala po té, co ho slečna nechala na veterině, ať si s ním dělají co chtějí, že platit tisíce za operaci nebude. Nakonec "zakotvil" u nás a už je tu skoro 3 roky. :) Ze začátku trochu člověku nevěřil, ale cca po měsíci by člověk nepoznal, že tu nevyrostl. ;) Naštěstí to bylo ještě celkem kotě - stejně jako Myška..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
{iČím dál víc přemýšlím nad možností, že si jí necháme . Tolik toho nesežere a mít kočky 4 nebo 5, to už takový rozdíl není. Dana}

Od začátku to vypadalo, že si jí chcete nechat. Měla jste jí nabízet a ne až teď, víc než po měsíci, kdy si na vás začíná zvykat. Jestli jste jí inzerovala i jinde, pak se omlouvám. Kočičí inzerci radši nečtu, je mi jich líto, taky jich mám víc.

Od začátku říkám, že bych si jí nejraději nenechala, ale když mi zbyde, uživím jí. Holt se zase trošku uskromníme. Do inzerátů jsem jí nechtěla dát, dokud jsem neměla jasno, v čem vlastně spočívá poškození její nohy, jestli nebude třeba nutná amputace a dokud nebude vykastrovaná. A to se zatím nedalo uskutečnit, protože byla tak vyděšená a vystresovaná z lidí, že vlastně nebyla ani polapitelná. Tedy byla, ale jen pomocí hrubého násilí. A to v žádném zvířeti důvěru nevzbudí.
Takže teď, když už začíná důvěřovat lidem kolem sebe - nejen mě, ale i jiným, uzrál čas na tu kastraci a podrobné lékařské vyšetření. Už i proto, že se pravidelně mrouská a začíná mít choutky chodit ven. Myslím, že když se dá psychicky do pořádku, vůbec nebude problém, aby si zvykla na někoho dalšího. Je mladá, je jí asi 7 měsíců
Doufala jsem, že když sem chodí hodně kočkomilů, mohl by se tu najít někdo, kdo by třeba o ní projevil zájem. Jenže jak vidím, tady má každý svých chlupáčů dost. Dana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Od začátku říkám, že bych si jí nejraději nenechala, ale když mi zbyde, uživím jí. Holt se zase trošku uskromníme. Do inzerátů jsem jí nechtěla dát, dokud jsem neměla jasno, v čem vlastně spočívá poškození její nohy, jestli nebude třeba nutná amputace a dokud nebude vykastrovaná. A to se zatím nedalo uskutečnit, protože byla tak vyděšená a vystresovaná z lidí, že vlastně nebyla ani polapitelná. Tedy byla, ale jen pomocí hrubého násilí. A to v žádném zvířeti důvěru nevzbudí.
Takže teď, když už začíná důvěřovat lidem kolem sebe - nejen mě, ale i jiným, uzrál čas na tu kastraci a podrobné lékařské vyšetření. Už i proto, že se pravidelně mrouská a začíná mít choutky chodit ven. Myslím, že když se dá psychicky do pořádku, vůbec nebude problém, aby si zvykla na někoho dalšího. Je mladá, je jí asi 7 měsíců
Doufala jsem, že když sem chodí hodně kočkomilů, mohl by se tu najít někdo, kdo by třeba o ní projevil zájem. Jenže jak vidím, tady má každý svých chlupáčů dost. Dana

Za sebe - kdybych si mohla vzít další kočku, tak zajdu k místnímu domovu důchodců, kam lidi odkládají nechtěná koťata Bohužel se tam vždycky nějaká nemocná kočka najde, na jednu chudinku teď pořád musím myslet, možná u nás nakonec skončí. Tahle vypadá exoticky, tak snad se pro ní domov najde. Že je jí teprve 7 měsíců jsem nějak zapomněla, tak se omlouvám, to si určitě jinde zvykne taky. Držím pěsti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Za sebe - kdybych si mohla vzít další kočku, tak zajdu k místnímu domovu důchodců, kam lidi odkládají nechtěná koťata Bohužel se tam vždycky nějaká nemocná kočka najde, na jednu chudinku teď pořád musím myslet, možná u nás nakonec skončí. Tahle vypadá exoticky, tak snad se pro ní domov najde. Že je jí teprve 7 měsíců jsem nějak zapomněla, tak se omlouvám, to si určitě jinde zvykne taky. Držím pěsti.

Ano, ve městech jsou to domovy důchodců, na vesnicích kravíny. A naštve mě, když měšťáci odvezou kočku na vesnici s tím, že tam se jí určitě někdo ujme...proč by měl? Kdo na vesnici kočku chtěl, ten jí má a většinou několik. A kdo jí nechtěl, ten jí má taky, jenom ne v posteli. A když o kočku přijdete, okamžitě vám za dveřma stojí fronta dalších hladovců. A já jsem holt ten blbec, který nedokáže ty smutné pohledy odmítnout. Tímhle tempem tu do deseti let budu mít slušný kočičí útulek. Ach jo. Dana

No, abych přiznala, trochu mi spadla čelist po sdělení, že byste ji dala pryč, kdyby jí někdo chtěl. Protože jste psala, že (cituji) Čím dál víc přemýšlím nad možností, že si jí necháme . Tolik toho nesežere a mít kočky 4 nebo 5, to už takový rozdíl není. Takže hlavně proto jsem vám moc fandila. Jestli bude muset kočička putovat do nového domova, věřte, že to pro ni bude šok a když už si u vás zvykla a začíná vám důvěřovat, není nikde psané, že začne důvěřovat novému majiteli. Víte, já živím koček 16 a dá se to zvládnout ....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, abych přiznala, trochu mi spadla čelist po sdělení, že byste ji dala pryč, kdyby jí někdo chtěl. Protože jste psala, že (cituji) Čím dál víc přemýšlím nad možností, že si jí necháme . Tolik toho nesežere a mít kočky 4 nebo 5, to už takový rozdíl není. Takže hlavně proto jsem vám moc fandila. Jestli bude muset kočička putovat do nového domova, věřte, že to pro ni bude šok a když už si u vás zvykla a začíná vám důvěřovat, není nikde psané, že začne důvěřovat novému majiteli. Víte, já živím koček 16 a dá se to zvládnout ....

No jo, ale zas berte v potaz to, že Vy je máte chtěné, kdežto paní se kočičky ujala tzv. "na určitou dobu". Mívali jsme doma koček i 8 a zvládlo se to, ale to neznamená, že to tak bude mít každý. Pokud otáčí korunu, prostě je to znát zda krmí 4 nebo 5 koček. Můžeme být rádi, že si k sobě vůbec kočičku paní vzala, zaplatí ji kastraci a najde jí pořádný nový domov. Vím, není to ideální, ale zas lepší než kdyby kočka původně skončila někde v poli...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, ale zas berte v potaz to, že Vy je máte chtěné, kdežto paní se kočičky ujala tzv. "na určitou dobu". Mívali jsme doma koček i 8 a zvládlo se to, ale to neznamená, že to tak bude mít každý. Pokud otáčí korunu, prostě je to znát zda krmí 4 nebo 5 koček. Můžeme být rádi, že si k sobě vůbec kočičku paní vzala, zaplatí ji kastraci a najde jí pořádný nový domov. Vím, není to ideální, ale zas lepší než kdyby kočka původně skončila někde v poli...

Díky za pochopení.

Nejhorší na tom je, že když to čtu, mám slzy v očích a Myšku bych si z placu vzala, jenže kromě koček živím dva útulkové psy, párek pávů, dva párky hus, tři slepice masného plemene - všechno jsou to "přebytečná" zvířata, které si majitelé pořídili a pak je neměli kam dát...další zvíře se nevejde, ale paní Daně moc a moc rozumím. Taky se děsím dne, kdy nám na dveře zaklepe další poloutopené nebo přejeté kotě a skončí u nás s doživotním VIP servisem...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, abych přiznala, trochu mi spadla čelist po sdělení, že byste ji dala pryč, kdyby jí někdo chtěl. Protože jste psala, že (cituji) Čím dál víc přemýšlím nad možností, že si jí necháme . Tolik toho nesežere a mít kočky 4 nebo 5, to už takový rozdíl není. Takže hlavně proto jsem vám moc fandila. Jestli bude muset kočička putovat do nového domova, věřte, že to pro ni bude šok a když už si u vás zvykla a začíná vám důvěřovat, není nikde psané, že začne důvěřovat novému majiteli. Víte, já živím koček 16 a dá se to zvládnout ....

Ano, zvládnout se dá kde-co - včetně bydlení pod mostem... Každý však má mít pouze tolik koček, o kolik se umí dobře postarat se přihlédnutím ke svým časovým, finančním, rodinným a nakonec i psychickým možnostem! Sama mám v bytě 3 kočky a tento počet nehodlám (v jejich vlastním zájmu) překročit! Je jich totiž přesně tolik, kolik jich umím kvalitné uživit, kolika mohu poskytnout dostatek životního prostoru bez zbytečného stresu, kolika mohu dát v případě potřeby odpovídající veterinární péči... A současně tolik, abych tím neomezovala ostatní členy domácnosti, kteří můj kočičí koníček trpělivě a vstřícně tolerují!

Lamentace přispěvatele s IP 119.126 nad tím, proč paní neizerovala kočku dřív, jsou zcela mimo mísu! Nabízet chorobně plachou nekastrovanou kočku s křivou nohou bez diagnostiky a tudíž i s neodhadnutelnými veterinárními výdaji - to by paní určitě stály u dveři fronty! Maximálně by projevil zájem nějaký množitel, který by na kočce mrskal bezpapírová koťata bez ohledu na její zdravotní a psychický stav.

Paní Dana udělala to nejlepší, co mohla - dala kočku psychicky trochu dopořádku, vykrmila jí, v blízké budoucnosti zajistí kastraci a veterinární vyšetření... Jestli je či není v její možnostech dát kočce trvalý domov prosím nechte na ní!

Paní Dano, pokud budete potřebovat pomoc s hledáním adoptivní rodiny pro Myšku, zkuste se obrátit na jednu z administrátorek portálu www.kocky-online.cz - paní Zuzanu s e-mailovou adresou sue@kocky-online.cz. Na těchto stránkách jsou inzerovány potřebné kočky z depozit a od soukromých nálezců, jistě nebude problém přidat k nim i Myšku (musí však být kastrovaná a očkovaná). Taktéž Vám poradí kontakt na nějaké depozitum ve Vašem okoli, které by kočku mohlo zařadit do nabídky na svých internetových stránkách. Úspěšnost při umísťování takhle pěkných, mladých zvířat je vysoká.

7měsíční kočka si ještě bez větších problémů zvykne na novou domácnost. Větší stres než změna člověka pro ní bude představovat změna prostředí. Pokud se však dostane do dobrých podmínek, dříve či později se krásně adaptuje. Nejspíš z ní nikdy nebude seběvědomý a "vlezlý" mazlík, ale příjemný společník určitě.

Děkuju za zastání. Chvíli jsem si tu připadala jak ta nejhorší hyena...
Myška byla včera na kastraci, vše proběhlo dobře. V narkóze jí doktor vyšetřil pořádně nohu, i když jen pohmatem, protože nemá rtg. Vypadá to, že buď má vrozenou deformaci kolene, nebo byla noha v koleni zlomená nejspíš při porodu. V každém případě se s tím už nic nedá dělat. Vet se přiklání k tomu, nohu jí nechat a amputovat jen v případě nějakého úrazu. Taky je docela zablešená, takže vyrážka za krkem bude pravděpodobně jen reakce na bleší kousnutí. Odblešíme, až se zahojí po kastarci, nechceme její organismus teď ještě víc zatěžovat.
Potěšilo mě to, že dneska se Myška chová úplně stejně jako před operací, pevně jsem počítala s tím, že se mě zase začne bát a budeme ve svém vztahu opět na začátku. Když leží na své oblíbené skříňce, nechá nás přijít k ní a hladit jí. To miluje a nastavuje krk. Když je na zemi, je stále hodně plachá a mizí při prvním pokusu o kontakt. Ale když jsem v klidu a nevšímám si jí, hodně nahlas se dožaduje mé pozornosti a abych se s ní mazlila. Je s tím až trochu protivná, pomalu se z ní stává ten vlezlý mazel. Ale nesnese jakékoliv omezování, třeba když si jí vezmu na klín.
Až bude po operaci v pořádku, znovu jí budu nabízet, myslím, že se mezitím i zlepší její psychika. Nechci jí dát do depozita nebo jiného provizoria. Ráda bych, aby našla konečně trvalý domov nejlépe bez malých dětí a psů. Z obojího má hrůzu. Když nám zůstane, určitě kvůli tomu nebudeme hladovět my ani má zvířata. Veterinární péči taky neošidím, mimo jiné mám veterináře kamaráda, který mi vše dělá za režii a někdy ani za to ne. Ale každý máme jen omezenou kapacitu, já kromě koček mám ještě psy, ovce, kozy, krávu, koně a hejno drůbeže. Stokrát nic prý zabilo vola a já už toho mám víc než 100. Krmím, tahám vodu, kydám, dojím, zpracovávám mléko, hlídám porody a líhnutí, porážím, škubu, kuchám, suším seno, vozím obilí ... to vše potom, co se vrátím z práce. K tomu opravujeme 200 let starý statek. Pomáhá mi při tom nevidomý manžel, dcera studentka, zeť počítačoholik a dvouletý vnuk. To je jen náčrt pro ty, co měli pocit, že se jí chci zbavit z jakéhosi rozmaru.
Dana

Pani Dano,odkud jste? Priblizne kraj. Mate to tezke,ja take,ale par minut,desitek minut,bych Vam mohla venovat s pomoci. O sveho kone jsem tragicky prisla,finance nemam, ALE...Fyzickou,psychickou pomoc mohu nabidnout ...mate -li email,sem,ozvu se. JM kraj

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pani Dano,odkud jste? Priblizne kraj. Mate to tezke,ja take,ale par minut,desitek minut,bych Vam mohla venovat s pomoci. O sveho kone jsem tragicky prisla,finance nemam, ALE...Fyzickou,psychickou pomoc mohu nabidnout ...mate -li email,sem,ozvu se. JM kraj

Jsem ze západních Čech, těsně na hranicích s jihočeským krajem, Horažďovicko. Takže od vás dost daleko. Ale díky za ochotu.
dana.urbanicsova@seznam.cz

mám 5 koček,dve kočičky a tři kocourky.nejsou žádné urozené krve.první mi byla darována,když jsem se stěhovala do domečku na venkovrok na to manžel přivez druhou,že jeho známý háže kotata psům,byla jsem štastná,že jsme kočenku zachránilitza třetí rok jsem našla inzerát,že se nabízí kocourek,kterého paní přinesla na utracení k veterináři.vždycky jsem milovala kočky,tak proč ne.milujeme hoje to tak,ale další rok přinesla toulavá místní kočička kotátko,překrásné.zanesla ho tam kde věděla,že se bude mít dobře,pracovala jsem v zahradnictví,kam běžně lidi vyhazují nechtěná kotata.už mě 4taky stačili.o doby než tu vyhodili mourečka,ale ten nebyl vhod majitelce zahradnictví,prý je moc obyčejný.a tak jel se mnou domůchci tím říct,že mám 5nádherných koček a ani jedinou bych nikdy nikomu nedala.mají se moc obře a okolí nechápe jak tohle můžem doma mít.když odjíždím,už je mi po nich smutno,každá má svoji osobnost a jedinečnost.a o pár granulí víc,no tak si jednou nekoupím šunčičku,ne....bud ji chcete a pak takhle nepište,a nebo ji opravdu darujte.ona pozná že není chtěná,ja to kočka a ta má lepší smysly

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám 5 koček,dve kočičky a tři kocourky.nejsou žádné urozené krve.první mi byla darována,když jsem se stěhovala do domečku na venkovrok na to manžel přivez druhou,že jeho známý háže kotata psům,byla jsem štastná,že jsme kočenku zachránilitza třetí rok jsem našla inzerát,že se nabízí kocourek,kterého paní přinesla na utracení k veterináři.vždycky jsem milovala kočky,tak proč ne.milujeme hoje to tak,ale další rok přinesla toulavá místní kočička kotátko,překrásné.zanesla ho tam kde věděla,že se bude mít dobře,pracovala jsem v zahradnictví,kam běžně lidi vyhazují nechtěná kotata.už mě 4taky stačili.o doby než tu vyhodili mourečka,ale ten nebyl vhod majitelce zahradnictví,prý je moc obyčejný.a tak jel se mnou domůchci tím říct,že mám 5nádherných koček a ani jedinou bych nikdy nikomu nedala.mají se moc obře a okolí nechápe jak tohle můžem doma mít.když odjíždím,už je mi po nich smutno,každá má svoji osobnost a jedinečnost.a o pár granulí víc,no tak si jednou nekoupím šunčičku,ne....bud ji chcete a pak takhle nepište,a nebo ji opravdu darujte.ona pozná že není chtěná,ja to kočka a ta má lepší smysly

Nezlobte se na mě, ale kočka to nepozná, to je pěkný blábol. Pokud má kočička lásku, péči a zajištěné základní potřeby, tak je jí dobře a není žádný důvod, jak by měla poznat, že současný domov není napořád. My míváme v dočasné péči koťátka z depozita, mají se u nás dobře, hrají si s dětmi, ale když se ozve nějaký zájemce, tak prostě jdou a jsou šťastná někde jinde. Smuto je nám. Tak paní Danu nechte být, o kočičku se stará a snaží se pro ni najít šťastný domov.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám 5 koček,dve kočičky a tři kocourky.nejsou žádné urozené krve.první mi byla darována,když jsem se stěhovala do domečku na venkovrok na to manžel přivez druhou,že jeho známý háže kotata psům,byla jsem štastná,že jsme kočenku zachránilitza třetí rok jsem našla inzerát,že se nabízí kocourek,kterého paní přinesla na utracení k veterináři.vždycky jsem milovala kočky,tak proč ne.milujeme hoje to tak,ale další rok přinesla toulavá místní kočička kotátko,překrásné.zanesla ho tam kde věděla,že se bude mít dobře,pracovala jsem v zahradnictví,kam běžně lidi vyhazují nechtěná kotata.už mě 4taky stačili.o doby než tu vyhodili mourečka,ale ten nebyl vhod majitelce zahradnictví,prý je moc obyčejný.a tak jel se mnou domůchci tím říct,že mám 5nádherných koček a ani jedinou bych nikdy nikomu nedala.mají se moc obře a okolí nechápe jak tohle můžem doma mít.když odjíždím,už je mi po nich smutno,každá má svoji osobnost a jedinečnost.a o pár granulí víc,no tak si jednou nekoupím šunčičku,ne....bud ji chcete a pak takhle nepište,a nebo ji opravdu darujte.ona pozná že není chtěná,ja to kočka a ta má lepší smysly

Pokud je Vám kočky tak líto, tak si ji vemte sama. Ale to ne, že? Jen si hezky rýpnout... tohle já nechápu. Buď chcete pomoct - pomůžete hledat nový domov, apod. nebo si aspoň nechte své rýpání. Paní Daně ani kočce to nijak nepomůže.

A věřím, že kočku paní Dana nijak neodstrkuje - zvlášť když se už sama chodí mazlit, apod. Navíc paní Dana přišla ke kočce náhodou a snaží se jí pomoci než ji najde nový domov. Další možností bylo nechat kočku vypustit někam do polí. To by Vám snad bylo milejší? To asi ne, že? Tak si laskavě odpusťte poznámky typu "radši nekoupím šunčičku", když nejste v situaci dané paní (kterou obdivuji za to, že ač sotva vyjde, ještě se aspoň dočasně ujme kočičky navíc).

to není rýpání.jen je mi líto kočky.a myslím,že vzít si každou kočku,které je mi líto není nej.nápad.psala sem,že mám 5koček.a vím co to stojí i peněz.taky mě nikdo nelituje,ale já si tu nepřišla stěžovak na koruny,že.znám dost perfektních chovných stanic a útulkú,kde by se o ni postaraly.imochodem na ně přispívám,takže vaše rýpání do mě.není na místě

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to není rýpání.jen je mi líto kočky.a myslím,že vzít si každou kočku,které je mi líto není nej.nápad.psala sem,že mám 5koček.a vím co to stojí i peněz.taky mě nikdo nelituje,ale já si tu nepřišla stěžovak na koruny,že.znám dost perfektních chovných stanic a útulkú,kde by se o ni postaraly.imochodem na ně přispívám,takže vaše rýpání do mě.není na místě

Chovatelská stanice se o ní nepostará žádná, to si pište! Ne že by chovatelé byli nějací necitové, ale nikdo nebude riskovat, že si mezi svá drahá chovná zvířata přivede cizí nekastrovanou kočku z neznámého prostředí s neznámou epidemiologí. Odpovědný chovatel se zpravidla postará o kočku ze svého chovu, pokud se ocitne v nouzi - vždy se však snaží takové zvíře rychle umístit do náhradního domova a drží jej v přísné karanténě oddělené od ostatních.

A útulek? Proč by kočka, o kterou se paní Dana řádně stará, měla jít do útulku?! Co myslíte, kde je jí lépe? V individuální náhradní péči paní Dany (která je v přpadě neúspěšných pokusů o adopci ochotná si kočku ponechat), nebo v zařízení určeném na přechodný pobyt , kde žije dalších 10, 20 či více koček a často je na to jen jeden či několik málo párů rukou?! A co v tom útulku s kočkou asi udělají? Budou jí nabízet k adopci stejně, jako to dělá paní Dana...

Aby bylo jasno, nijak neznevažuji práci depozit!!! Jejich primárním určením je však zachraňovat kočky, o které skutečně nikdo nestojí a skončily by v lepším případě na ulici. Tahle kočka svou pečovatelku má!

PS to Dana: Pokud jsem výše psala, že by bylo fajn kontaktovat depozitum v okolí, nemyslela jsem tím, abyste tam kočku umístila. Depozita jí však mohou inzerovat na svých stránách jako kočku od soukromých nálezců.

Žádný depozit jsem nekontaktovala, jen jsem poslela email té paní, na kterou jste mi dala odkaz, zatím se neozvala. Inzerovat Myšku začnu, až se vyhojí po kastraci a zbaví se blech a vyrážky za krkem. Nechtěla bych nabízet kočku, se kterou by majitelé museli od prvního dne obrážet doktory. Křivá noha stačí.
Pravdu má paní, která píše, že je ta kočka nechtěná. Ano, je nechtěná stejně jako další mé 4 kočky. Ani jednu z nich jsem nechtěla, nikdy jsem si je neplánovala vzít, našly si mě samy. To, že byly nechtěné však neznamená, že nejsou milované! A právě proto, že mám Myšku ráda bych chtěla, aby žila někde, kde se nebude muset o člověčí lásku a pozornost dělit s dalšími zvířaty. A věřte mi, už teď je mi smutno při představě, že tu nebude.
Mimochodem - udělali jsme další velký pokrok: Myška s námi strávila noc v posteli a moc se jí tam líbilo.
Dana

paní Dano,prostě mi to nedá,ale musím prosit za mišku.prosím nedávajte ji pryč,je sice postižená ale takový většinou dávají lásky víc.a i vy jste si našla k ní cestu a kočička je na to všechno sama.nemůže se poradit.i ona určitě hledá cestu k vám,a vypadá to,že vám začala věřit. je mi jí líto.opravdu není poznat jestli živím 4 nebo 5 koček.jen té lásky je o jednu kočičí víc.asi se do mě zase někdo pustí,ale já sem vám to napsat musela.rozhodněte se sama podle sebe,ale vím,že vám bude vdečně příst na klíně,když jí uděláte z toho nic života pekný a klidný domov

Take se moc PRIMLOUVAM ZA MYSKU,AT ZUSTANE S VAMI

Prosím nechte už toho citového vydírání!!! Dana je dospělá, svéprávná a sama se umí rozhodnout, zda je či není schopná "utáhnout" další kočku... A jestli má někdo tak zásadní obavy o její další osud, nic mu nebrání adoptovat si jí sám.

Když někdo napíše, že další kočka se po finanční stránce nepozná, tak asi doma žádnou kočku nemá.

Já před váma Dano smekám. Jste úžasná a obětavá, že si domů vezmete plachou kočku, věnujete se jí, necháte ji vykastrovat, investujete do ní a to všechno děláte s vědomím, že ji najdete časem nový domov. Fandím vám a držím palce

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
paní Dano,prostě mi to nedá,ale musím prosit za mišku.prosím nedávajte ji pryč,je sice postižená ale takový většinou dávají lásky víc.a i vy jste si našla k ní cestu a kočička je na to všechno sama.nemůže se poradit.i ona určitě hledá cestu k vám,a vypadá to,že vám začala věřit. je mi jí líto.opravdu není poznat jestli živím 4 nebo 5 koček.jen té lásky je o jednu kočičí víc.asi se do mě zase někdo pustí,ale já sem vám to napsat musela.rozhodněte se sama podle sebe,ale vím,že vám bude vdečně příst na klíně,když jí uděláte z toho nic života pekný a klidný domov

No, řekla bych, že to rozdíl je, zda mám o kočku víc či míň - krmení, stelivo, veterinář, nedej bože úraz, apod.

Myslim, že člověk sám dobře ví, kolik si těch zvířat může naložit do péče - lepší mít všechny dobře zabezpečené - dobře krmené, očkované, odčervované, apod. než jich mít o x víc a aby měly horší péči. A pokud paní sotva vyjde, tak se to prostě projeví...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když někdo napíše, že další kočka se po finanční stránce nepozná, tak asi doma žádnou kočku nemá.

no myslím že špatně čtete.MÁM 5 KOČEK . všech 5koček se má u mne velmi dobře

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím nechte už toho citového vydírání!!! Dana je dospělá, svéprávná a sama se umí rozhodnout, zda je či není schopná "utáhnout" další kočku... A jestli má někdo tak zásadní obavy o její další osud, nic mu nebrání adoptovat si jí sám.

niko nikoho nevydírá.je to diskuze,tak diskutujeme.ne nadarmo sem paní šla s kůží na trh.asi si neví rady a tady jen čte"já vám faním,,no já ji taky přeji a snažím se napsat i ze svých zkušeností.je dětinské a hloupé psát,,když si tak chytrá tak si ji vem,nebo aoptuj"nikde jsem nepsala že bych o ni měla zájem.snažím se aby kočka z téhle situace vyšla co nejlépe.jak píšete paní je dospělá,ona to nějak rozseknout bude muset.já tu lobuji za kočku

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no myslím že špatně čtete.MÁM 5 KOČEK . všech 5koček se má u mne velmi dobře

Jenže paní Dana nemá jen 5 koček, v tom je možná zásadní rozdíl mezi vámi. Pokud Vy máte možnost postarat se o pět koček, dobře děláte - proč jich vlastně nemáte třeba šest nebo sedm - taky byste to zvládla?
My jsme začínali s kočkou jednou, pak byly tři, pak jsme přibrali slepého kocoura, protože mu majitelka hrozila utracením, pak jsme začali vypomáhat depozitu a světe div se, ty nejplašší kočky vždycky zůstanou - takže teď jich máme sedm, k tomu psa, kterého jsme vytáhli z útulku a hospodářská zvířata ani nepočítám, jelikož ty jsme si pořídili víceméně dobrovolně... a už je to na rozpočtu sakra znát

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenže paní Dana nemá jen 5 koček, v tom je možná zásadní rozdíl mezi vámi. Pokud Vy máte možnost postarat se o pět koček, dobře děláte - proč jich vlastně nemáte třeba šest nebo sedm - taky byste to zvládla?
My jsme začínali s kočkou jednou, pak byly tři, pak jsme přibrali slepého kocoura, protože mu majitelka hrozila utracením, pak jsme začali vypomáhat depozitu a světe div se, ty nejplašší kočky vždycky zůstanou - takže teď jich máme sedm, k tomu psa, kterého jsme vytáhli z útulku a hospodářská zvířata ani nepočítám, jelikož ty jsme si pořídili víceméně dobrovolně... a už je to na rozpočtu sakra znát

věřte mi že bych vzhledm ke své finanční situaci zvládla i více koček než mám.ale proč ?a proč se tu pořát navážíte do mě a řešíte mne???i já mám 30 slepic,15 kačen a husy a myslíte,že nevím co to stojí a obnáší.ale tohle není chlubírna,kdo toho má více,vážený,ná

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
věřte mi že bych vzhledm ke své finanční situaci zvládla i více koček než mám.ale proč ?a proč se tu pořát navážíte do mě a řešíte mne???i já mám 30 slepic,15 kačen a husy a myslíte,že nevím co to stojí a obnáší.ale tohle není chlubírna,kdo toho má více,vážený,ná

navážím se proto, že mi vadí Váš přístup. Řešíte tu, že když Vy máte 5 koček a uživíte je, tak jiní musí taky. Nemusí a paní Dana nejlíp ví, co zvládne.

Čas od času médii proběhne zpráva o člověku, který má doma desítky koček, a většinou je to velký problém, zvířata bývají špatně živená, začervená, nekastrovaná, nemocná a neléčená. Umím si živě představit, jak se k nim ten člověk dostal: prostě se ujímal nechtěných, opuštěných, vyhozených nebo ztracených čičinek. Možná je ze začátku nechával kastrovat, očkoval a léčil, určitě taky přesvědčoval sám sebe, že když jich uživí X, tak X+1 je skoro to samé. Jenže tahle matematika bohužel nefunguje. Jak přibývají zvířata, přibývají i náklady - nejen na krmení, ale hlavně na veterinární péči. A peněz nepřibývá, spíš naopak. Takže člověk začne šetřit, nejprve začne šidit sebe - nejprve si nekoupí šunčičku, pak už ani mléko, nakonec mu zbývá sotva na chleba. Pak začne šidit kočky, zpočátku nenápadně, kupuje stále levnější a levnější krmení, až začne krmit šrotový shit. Pak odkládá kastrace, protože mu na ně nezbývá, takže kočky začnou přibývat geometrickou řadou. A čím víc koček, tím více nemocí. Není to kruh, je to rostoucí spirála. Taková situace nemá žádné dobré řešení. V lepším případě to končí násilným odchytem a humánním utracením, v horším případě po smrti majitele jsou kočky vypuzeny a ocitají se zpět na ulici. A všechno to začalo tím, že někdo chtěl pomoct pár kočkám.
Podle mě není žádné hrdinství pořídit si více zvířat, než na kolik se člověk cítí. Pro milovníky koček je více než snadné ztratit soudnost a v dobrém úmyslu sklouznout do takové "kočičí spirály". Já osobně k tomu mám velmi blízko. Takže se tomu bráním, dokud jsem soudnost neztratila. Jen tento týden jsem potkala asi 4 špinavá zablešená hubená koťata. Teď na konci léta je jich všude plno. Mám se snad všech ujmout? Jak ráda bych to udělala!!! Jenže co s nimi dál... Žijeme ve smutném světě.
Dana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Čas od času médii proběhne zpráva o člověku, který má doma desítky koček, a většinou je to velký problém, zvířata bývají špatně živená, začervená, nekastrovaná, nemocná a neléčená. Umím si živě představit, jak se k nim ten člověk dostal: prostě se ujímal nechtěných, opuštěných, vyhozených nebo ztracených čičinek. Možná je ze začátku nechával kastrovat, očkoval a léčil, určitě taky přesvědčoval sám sebe, že když jich uživí X, tak X+1 je skoro to samé. Jenže tahle matematika bohužel nefunguje. Jak přibývají zvířata, přibývají i náklady - nejen na krmení, ale hlavně na veterinární péči. A peněz nepřibývá, spíš naopak. Takže člověk začne šetřit, nejprve začne šidit sebe - nejprve si nekoupí šunčičku, pak už ani mléko, nakonec mu zbývá sotva na chleba. Pak začne šidit kočky, zpočátku nenápadně, kupuje stále levnější a levnější krmení, až začne krmit šrotový shit. Pak odkládá kastrace, protože mu na ně nezbývá, takže kočky začnou přibývat geometrickou řadou. A čím víc koček, tím více nemocí. Není to kruh, je to rostoucí spirála. Taková situace nemá žádné dobré řešení. V lepším případě to končí násilným odchytem a humánním utracením, v horším případě po smrti majitele jsou kočky vypuzeny a ocitají se zpět na ulici. A všechno to začalo tím, že někdo chtěl pomoct pár kočkám.
Podle mě není žádné hrdinství pořídit si více zvířat, než na kolik se člověk cítí. Pro milovníky koček je více než snadné ztratit soudnost a v dobrém úmyslu sklouznout do takové "kočičí spirály". Já osobně k tomu mám velmi blízko. Takže se tomu bráním, dokud jsem soudnost neztratila. Jen tento týden jsem potkala asi 4 špinavá zablešená hubená koťata. Teď na konci léta je jich všude plno. Mám se snad všech ujmout? Jak ráda bych to udělala!!! Jenže co s nimi dál... Žijeme ve smutném světě.
Dana

Paní Dano, máte pravdu.Držím Vám i kočičkám palce od začátku diskuze a jsem stejně ,,postižená,,.Máme nejstaršího kocourlka s PP,ale nestandartního, nepovedl se, tak ho nechtěli,chovali se k němu hnusně, radši jsem ho odkoupila.Je trochu asociál, ale neva, patří k nám.Další kočku nám někdo jako odrostlé kotě hodil přes plot do zahrady.Nebála se psa, lidí, baráku.Byla tak tlustá, že jsme mysleli, že je březí, nebyla, poznali jsme to vlastně pozdě, až opravdu porodila.Nechali jsme si jejího syna, obě kočky už jsou kastrované.Mezitím prošel domem ještě jeden kocourek, před kastrací ho přejelo auto.Nejnověji, první červencovou neděli nám někdo před barák na silnici vysypal tři koťata, jestli jim byl měsíc, tak je to dost.No, mohli jsme je tam nechat, buď by je někdo přejel, bydlíme na začátku vsi a auta tu jezdí dost šíleně, nebo by je spláchl děšť, který hlásili a taky za půl hodiny nastal.Tak je máme doma, kočičku jsme udali, ale kocourci nám zůstali.Manžel nadával, ale já jsem tehdy tragicky přišla o koně, tak je vzal na milost(má kočky ostatně rád).Jenže už je 5 koček akorát.Děsím se toho, až se objeví další.Copak, když utíkají , to si řeknu, stejně bych je nechytila, ale třeba tihle nalezenci se nebáli ani lidí, ani psa.A další kočka neprojde, ani nechci.Nešidím ani rodinu, ani zvířata, ale všechno něco stojí a jak píšete, od určitého počtu už to sklouzne k inprovizace, která není ideální.Tak Vám, sobě a vlastně nám všem, kterým není osud nalezenečků lhostejný, držím palce, ať jdou lidi do sebe a je jich co nejméně(nalezenečků).Jarka

Já mám momentálně nejstaršího kocoura 6 letého Mourka, narodil se na půdě nad našimi stájemi. Jeho matka patřila místním lufťákům, kteří jí sem přivezli, nechávali jí tu množit a přes zimu jí sypali granule do stodoly na celý týden. Měla tady 4 koťata, když jim byl měsíc, odstěhovala si někam pryč tři potomky a tohodle tu zapoměla. Tři dny jsem poslouchala jeho zoufalé volání, než se mi ho podařilo odchytit. Má hodně zvláštní povahu, je mazlivý, ale nevyrovnaný, z ničeho nic z plného mazlení přejde do agresivního útoku. Má sklony k tvorbě močového písku, pravidelně dostává Uropet. Myšku s přehledem ignoruje.
Druhá kočička je čtyřletá (skoro)peršanka Klea. Měli jsme kdysi krásnou dlouhosrstou stříbrnou kočičku Mithrilku, ale bohužel zemřela a nám bylo po ní moc smutno. A pak jsem viděla inzerát, že někdo z důvodu stěhování do zahraničí daruje kříženou peršanku a na fotce byla, jako by Mithrilce z oka vypadla. Psali jsme tam email, ale majitelka se neozvala. Až po dvou měsících se najednou ozvala, že jí nemůže udat a jestli bysme ještě měli zájem, že za dva dny odjíždí pryč. Klea je jediná kočka, kterou jsme si vyhledali my. Má velký problém se zařadit do zbytku smečky, od té doby, co máme Myšku, prakticky nechodí domů.
Třetí je tříletý bílomourovatý kocour Spazzi, neboli Pazour. Kolegyně v práci mi říkala, že její bratr má měsíční koťata, jestli nějaké nechci, protože on je jinak nahází do rybníka. Snad se podařilo udat i jeho sourozence... Je to protivný vtíravý mazel, jakmile si kdokoliv sedne, okamžitě ho má na klíně. Ale je milý a šéfuje smečce, na Myšku pořádá přátelské přepady. Hrozně se na něm drží blechy, nedaří se nám ho ničím odblešit.
Čtvrtý je tříletý zrzoun Jazz. Kupovali jsme od jedné starší paní krávu a po stáji se motalo drobné rezavé koťátko. Byl to prcek krmený mlékem. Pro zrzky jsem měla vždycky slabost, mazlila jsem se s ním, až mi ho paní strčila do ruky, ať si ho vezmu. Vyrostl z něho krásný sebevědomý vyrovnaný kocour. Jediný ze smečky žije hlavně venku, domů se stáhne až v zimě. Je to velký myšilovec, tím pádem trpí na vnitřní parazity, každé odčervení znamená lítý boj. Na Myšku kouká jako na strašidlo, když jí vidí, rychle mizí ven.
Kdo někdy zapojival dospělou kočku do smečky, ví jak náročné to je a jak to dokáže nabourat křehké vztahy. Mám starost hlavně o Kleu, její srst není vhodná pro venkovní pobyt, snad se brzy vyrovná se změnou a vrátí se domů. Dana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já mám momentálně nejstaršího kocoura 6 letého Mourka, narodil se na půdě nad našimi stájemi. Jeho matka patřila místním lufťákům, kteří jí sem přivezli, nechávali jí tu množit a přes zimu jí sypali granule do stodoly na celý týden. Měla tady 4 koťata, když jim byl měsíc, odstěhovala si někam pryč tři potomky a tohodle tu zapoměla. Tři dny jsem poslouchala jeho zoufalé volání, než se mi ho podařilo odchytit. Má hodně zvláštní povahu, je mazlivý, ale nevyrovnaný, z ničeho nic z plného mazlení přejde do agresivního útoku. Má sklony k tvorbě močového písku, pravidelně dostává Uropet. Myšku s přehledem ignoruje.
Druhá kočička je čtyřletá (skoro)peršanka Klea. Měli jsme kdysi krásnou dlouhosrstou stříbrnou kočičku Mithrilku, ale bohužel zemřela a nám bylo po ní moc smutno. A pak jsem viděla inzerát, že někdo z důvodu stěhování do zahraničí daruje kříženou peršanku a na fotce byla, jako by Mithrilce z oka vypadla. Psali jsme tam email, ale majitelka se neozvala. Až po dvou měsících se najednou ozvala, že jí nemůže udat a jestli bysme ještě měli zájem, že za dva dny odjíždí pryč. Klea je jediná kočka, kterou jsme si vyhledali my. Má velký problém se zařadit do zbytku smečky, od té doby, co máme Myšku, prakticky nechodí domů.
Třetí je tříletý bílomourovatý kocour Spazzi, neboli Pazour. Kolegyně v práci mi říkala, že její bratr má měsíční koťata, jestli nějaké nechci, protože on je jinak nahází do rybníka. Snad se podařilo udat i jeho sourozence... Je to protivný vtíravý mazel, jakmile si kdokoliv sedne, okamžitě ho má na klíně. Ale je milý a šéfuje smečce, na Myšku pořádá přátelské přepady. Hrozně se na něm drží blechy, nedaří se nám ho ničím odblešit.
Čtvrtý je tříletý zrzoun Jazz. Kupovali jsme od jedné starší paní krávu a po stáji se motalo drobné rezavé koťátko. Byl to prcek krmený mlékem. Pro zrzky jsem měla vždycky slabost, mazlila jsem se s ním, až mi ho paní strčila do ruky, ať si ho vezmu. Vyrostl z něho krásný sebevědomý vyrovnaný kocour. Jediný ze smečky žije hlavně venku, domů se stáhne až v zimě. Je to velký myšilovec, tím pádem trpí na vnitřní parazity, každé odčervení znamená lítý boj. Na Myšku kouká jako na strašidlo, když jí vidí, rychle mizí ven.
Kdo někdy zapojival dospělou kočku do smečky, ví jak náročné to je a jak to dokáže nabourat křehké vztahy. Mám starost hlavně o Kleu, její srst není vhodná pro venkovní pobyt, snad se brzy vyrovná se změnou a vrátí se domů. Dana

Na uražené kočky pozor - nám se chystala z domu odstěhovat naše 8letá, když se k nám minulý rok na podzim dostalo kotě - kocourek nalezeneček, co skákal mezi lukama pod kamiony. Naštěstí jsme ho za 3 týdny udali - těžce ho snášela ta naše kočka, ona vůbec nesnáší jiné kočky a nikdy si na žádnou nezvykne (máma má 3 letou - také nalezenkyni a díky ní se odstěhovala k nám, pokud se potkají, tak je z toho bitka).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no myslím že špatně čtete.MÁM 5 KOČEK . všech 5koček se má u mne velmi dobře

To že Vy máte pět koček přece neznamená, že je musí mít každý! Nechte už paní na pokoji, dělá co může, snaží se o kočku postarat, pomoci jí, najít jí hezký domov.
To se Vám zdá málo? Jak už tu někdo psal, tak si kočku vezměte a nevydírejte člověka, který si ji z jakéhokoliv důvodu nechat nemůže nebo prostě jen nechce.
A jestli Vám tak vadí, že paní píše sem, tak to nečtěte. Já myslím, že je dobře, že sem píše. Případný zájemce o kočku totiž bude vědět, do čeho jde a má možnost se zodpovědně rozhodnout.
Myslím, že paní Dana pro tu kočku udělala dost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To že Vy máte pět koček přece neznamená, že je musí mít každý! Nechte už paní na pokoji, dělá co může, snaží se o kočku postarat, pomoci jí, najít jí hezký domov.
To se Vám zdá málo? Jak už tu někdo psal, tak si kočku vezměte a nevydírejte člověka, který si ji z jakéhokoliv důvodu nechat nemůže nebo prostě jen nechce.
A jestli Vám tak vadí, že paní píše sem, tak to nečtěte. Já myslím, že je dobře, že sem píše. Případný zájemce o kočku totiž bude vědět, do čeho jde a má možnost se zodpovědně rozhodnout.
Myslím, že paní Dana pro tu kočku udělala dost.

no vždyt už nic nepíšijen se zájmem sleduji co dál,a ono se nic neděje.vždyt už tady jen dokola melete tu svou.no tak fajn,kočka půjde zase o dům dál,tak co ještě řešit???

Dano, a nezkoušela jste třeba Myšce udělat inzerát na Facebooku?

Paní Dano, zkuste se spojit s útulkem Šanta kočičí. Mohli by Vám pomoci s hledáním vhodných majitelů pro kočičku, mají s tím zkušenosti. Kočičku si necháte u sebe a oni ji pouze nabídnou na svých stránkách k adopci. Případného zájemce Vám taky pomohou "prolustrovat".
Přeji Vám všem, aby situace dopadla co nejlépe pro všechny. Jak se má Myška?

Myšce se daří dobře, po operaci neměla vůbec žádné problémy ani bolesti. Ještě není odblešená, doktor chce počkat, až se zahojí. V úterý jdeme na stehy, tak snad potom. Vyrážku od blech za krkem má ošklivou, hodně rozškrábanou, má tam úplně strupy. (což mi připomělo, že jí musím nechat ostříhat drápky).
Do postele k nám chodí už pravidelně, dneska ráno mě přišla vzbudit, abych jí nasypala do misky. Ale když je na zemi a někdo jde okolo nebo se k ní shýbne, panicky mizí. Bezpečně se cítí ve výškách, ale kvůli noze má problémy vyskočit.
Na ten útulek se zkusím obrátit, díky za tip. Moc se mi nechce jí dávat někomu anonymnímu přes inzerát, takže zatím sonduju jen po svých známých a poprosila jsem veterináře, aby se poptal svých klientů. Dana

Hlásím, že dneska doktor Myšce vyndal stehy, vše je v pořádku. Bála jsem se, že další stres - naložení do přepravky, převoz do města, dvouhodinový pobyt v přepravce, vyndavání stehů a další cesta autem domů - na ní zanechá psychické následky, ale je v pohodě, právě se tu motá kolem mě a nahlas se dožaduje pozornosti. Taky jí ostříhal drápky, vypadá to, že si je vůbec nebrousí, měla je hrozně dlouhé. Odblešili jsme jí Bolfo pudrem, strupy za krkem ale ještě má, chvíli to bude trvat, než se zahojí.
Včera už se nechala asi pět minut pochovat, nebyla při tom sice uvolněná, ale předla si.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hlásím, že dneska doktor Myšce vyndal stehy, vše je v pořádku. Bála jsem se, že další stres - naložení do přepravky, převoz do města, dvouhodinový pobyt v přepravce, vyndavání stehů a další cesta autem domů - na ní zanechá psychické následky, ale je v pohodě, právě se tu motá kolem mě a nahlas se dožaduje pozornosti. Taky jí ostříhal drápky, vypadá to, že si je vůbec nebrousí, měla je hrozně dlouhé. Odblešili jsme jí Bolfo pudrem, strupy za krkem ale ještě má, chvíli to bude trvat, než se zahojí.
Včera už se nechala asi pět minut pochovat, nebyla při tom sice uvolněná, ale předla si.

tak to je super, je moc krásná

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hlásím, že dneska doktor Myšce vyndal stehy, vše je v pořádku. Bála jsem se, že další stres - naložení do přepravky, převoz do města, dvouhodinový pobyt v přepravce, vyndavání stehů a další cesta autem domů - na ní zanechá psychické následky, ale je v pohodě, právě se tu motá kolem mě a nahlas se dožaduje pozornosti. Taky jí ostříhal drápky, vypadá to, že si je vůbec nebrousí, měla je hrozně dlouhé. Odblešili jsme jí Bolfo pudrem, strupy za krkem ale ještě má, chvíli to bude trvat, než se zahojí.
Včera už se nechala asi pět minut pochovat, nebyla při tom sice uvolněná, ale předla si.

Gratuluji Ať se Vám všem daří

Dneska by si měli pro Myšku přijet noví majitelé. Jsou to milí lidé, nedávno přišli o kocourka, kterého vypiplali injekční stříkačkou a chtějí kočičku, která nebude chodit ven. Myška se jim moc líbí, křivá noha a nedůvěřivá povaha jim nevadí. Ti lidé bydlí nepříliš daleo a paní chodí na masáže k mému manželovi, takže budeme v pravidelném kontaktu.
Bude se mi po Myšce stýskat, každý večer seděla vedle počítače a koukala se, co to dělám, dokonce už se nebránila ani pochování na klíně. Spala se mnou v posteli, uprostřed noci mě budila, že chce hladit. Ale bude se mít dobře a beru to tak, že uvolní místo pro dalšího nalezence, kterému budu moci pomoct. Dana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dneska by si měli pro Myšku přijet noví majitelé. Jsou to milí lidé, nedávno přišli o kocourka, kterého vypiplali injekční stříkačkou a chtějí kočičku, která nebude chodit ven. Myška se jim moc líbí, křivá noha a nedůvěřivá povaha jim nevadí. Ti lidé bydlí nepříliš daleo a paní chodí na masáže k mému manželovi, takže budeme v pravidelném kontaktu.
Bude se mi po Myšce stýskat, každý večer seděla vedle počítače a koukala se, co to dělám, dokonce už se nebránila ani pochování na klíně. Spala se mnou v posteli, uprostřed noci mě budila, že chce hladit. Ale bude se mít dobře a beru to tak, že uvolní místo pro dalšího nalezence, kterému budu moci pomoct. Dana

Skvělá zpráva. Však ona si čičina určitě zvykne - když zvíře nejde z lepšího do hrošního, bývá to vždy ok. :)

Pro ty z vás, kdo sledovali záchranu kočičky Myšky, mám zprávy z jejího nového domova:
Myška byla přejmenovaná na Maryšku a má se moc dobře. Žije v bytě v rodině, která jí má moc ráda a už váží přes 4kg. S majitelkou je manžel v pravidelném kontaktu.
Kočička se psychicky naprosto srovnala, je mazlivá a velmi kontaktní, ale přece jen trochu nedůvěřivá k cizím a stále se nerada chová. To už jí asi zůstane. Je závislá na své paničce, od ní si nechá líbit vše.
Když to porovnám s tím, v jakém stavu se dostala k nám, stále víc mě to utvrzuje v dojmu, že musela pocházet z příšerných podmínek.
A pro ty, kdo nechápali, proč jí dávám pryč: příchod Myšky zcela rozházel křehké vztahy mezi ostatníma mýma kočkama a ty se ani doteď nedaly úplně do pořádku. Peršanka Kleopatra se stala silně agresivní na jednoho kocoura a neskutečně žárlí. Dva kocouři, kteří spolu vyrůstali od koťátek a opravdu se měli rádi se nyní při setkání na sebe vrhají se zlostným syčením a občas i lítají chlupy. Asi měsíc kočky odmítaly vstoupit do pokoje, kde Myška bydlela, takže byly nuceny dohromady sdílet naší nevelkou kuchyň. Jsem zvědavá, za jak dlouho se vztahy zase znormalizují.
Jo, a před dvěma týdny jsem se ujala dalšího nechtěňátka, je to malinký černý kocourek, ale ten u nás naštěstí pobyl jen jeden den a vzala si ho domů moje dcera.
Dana

Tak to jsem moc ráda, že to s Myškou takhle dopadlo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to není rýpání.jen je mi líto kočky.a myslím,že vzít si každou kočku,které je mi líto není nej.nápad.psala sem,že mám 5koček.a vím co to stojí i peněz.taky mě nikdo nelituje,ale já si tu nepřišla stěžovak na koruny,že.znám dost perfektních chovných stanic a útulkú,kde by se o ni postaraly.imochodem na ně přispívám,takže vaše rýpání do mě.není na místě

Takovýhle rýpaly mám nejradši, máte 5 koček, ale asi jste přehlédla, kolik toho má ještě paní Dana..takže buď pořádně čtěte, anebo si nestěžujte, Vy si tady totiž jediná stěžujete že Vás ty kočky stojí koruny, ony to ale nejsou koruny, ony jsou to stokoruny měsíčně u takto postižené kočky kastrace a k tomu odpovídající léky, potom odblešení, odčervení, očkování...ale hlavně nervy, ono totiž každé zvíře navíc jsou nervy, pokud si ho nepořizujete záměrně s tím, že jste si vědoma všech rizik, ale chcete prostě jen nezištně pomoci jako paní Dana...to už nejsou jen stokoruny, to už jsou tisíce, i kdyby "jen" 2, tak na ulici je nikdo nenajde a za 2 tis. já nakrmím 3 kočky minimálně 2 měsíce vč.steliva, kvalitním krmivem v ceně více jak 100kč/kg granulí + masem, útulek by z toho méně kvalitními granulemi krmil mnohem víc koček třeba měsíc...a to vydírání, aby si paní Dana kočku nechala, to jsou jen plané řeči, je vidět, že si je vědoma toho, že už je to moc, takže kočičku raději nabídne, ať člověk chce nebo nechce, tak se prostě nemůže omezovat( a svou rodinu) až na hranici chudoby a jíst suchý chleba, to fakt po nikom nemůžete chtít! Ani za tu kočku ne! A to kočky miluju,ale nic se nemá přehánět a 7 měs. kočka si jinde zvykne stejně jako tady, jen to chce najít opravdu správnou rodinu.

ta krasna takovou hledam uz dost dlouho mate ji jeste??

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ta krasna takovou hledam uz dost dlouho mate ji jeste??

obě kočky už dávno našly novou rodinu

Zdravím,ještě jsou kočičky k mání ?Přišli jsme o kocourka Ruského modrého,děkuji

Om řádek výše se píše, že už mají nové rodiny, už dost dlouho

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak po týdnu pobytu u nás je kočička jen o trochu méně plachá než na začátku. Už je schopná přijít až na 2m ke mě a nevadí jí, když se na ní koukám, při pokusu o přiblížení uteče do gauče. Tak nevím, jestli to mám brát jako úspěch nebo neúspěch. Když přecházím po pokoji, mám pocit, že jí zajímají hlavně moje nohy, možná jí něko někdy nakopnul. Bydlí s námi v obývací ložnici, už jsem si navykla pohybovat se tam jen bosa, pomalu a potichu. Potřebovala bych vyluxovat, ale obávám se, že by se to Myšce vůbec nelíbilo, holt ten prach ještě chvilku vydrží.
V sobotu večer seděla na křesle a z ničeho nic začala řvát, znělo to jako dětský pláč, já se lekla, že jí něco bolí, ale seděla úplně klidně a řvala. A to se opakovalo celou noc na včerejšek i na dnešek. Znám kočky, které se při mrouskání neustále staví před člověka a nastavují mu zadek, pořád se o ně zakopává a při tom dělají takové mrrrrúú.Ale tohle mi znělo spíš jako křik, kterým se kocouři vzájemně hecují před rvačkou. Ale pokud je to její známka mrouskání, budu jí muset vzít co nejdřív na kastraci, a nečekat až se ochočí. Ale taky mě napadlo, že vlastně vůbec nevím, jestli je to kočka nebo kocour, v ruce jsem jí měla jen když jsem jí vyndavala z přepravky a to hned zajela za gauč. Od té doby jí vidím jen zepředu.
Vypadá to, že si Myšku necháme, na pohlaví mi nezáleží, ale další přesun už by asi pro ní (nebo pro něj?) bylo silné kafe. Dana

Dobrý den myslíte že kdybych si koupila ruskou kočičku mohla by zit napůl venku a kdykoli by měla pristup do tepla a sucha.máme nato vhodné prostředí.

Tak může žít každá kočka!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den myslíte že kdybych si koupila ruskou kočičku mohla by zit napůl venku a kdykoli by měla pristup do tepla a sucha.máme nato vhodné prostředí.

Pokud jste si naprosto jistí, že Vaše okolí je bezpečné, proč ne. Počítejte však s tím, že chovatelé tomu nejsou moc nakloněni, takže bych se s plánem pouštět kočku ven moc nechlubila...

Chcete-li kočku či kocoura pouštěte ven, podmínkou je včasná kastrace (kočky kolem 6 měsíce, kocoura cca v 9. měsíci). Nechte jí také zavést mikročip, který zaregistrujete v majitelské databázi, aby v případě zatoulání byla větší šance na nalezení. Samozřejmostí musí být kompletní očkování a pravidelná ochrana před vnějšími i vnitřními parazity.