Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

26.10.2005 19:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.97.130

Dobry den,mam dotaz ,mame doma kastrata kocorka ale chteli bychom si poridit kocicku.A tak se prosim ptam mame se obavat ze strany kocora nejake agrese vuci koketi?Nebo to prochazi docela ostojne a nebyva s tim velky problem.Dekuji za odpoved

Neregistrovaný uživatel

26.10.2005 19:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.46

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobry den,mam dotaz ,mame doma kastrata kocorka ale chteli bychom si poridit kocicku.A tak se prosim ptam mame se obavat ze strany kocora nejake agrese vuci koketi?Nebo to prochazi docela ostojne a nebyva s tim velky problem.Dekuji za odpoved

Já jsem to realizovala cca před měsícem a byli jsme dost překvapeni. Báli jsme se, protože dokud měl přítel domek se zahrádkou, pravidelně jsme zabraňovali soubojům při vstupu do kocourova (britská modrá, kastrát, 8 let) teritoria a nebo jsme nezabránili a pak sbírali jen chlupy - vždy cizí. Teď jsme v paneláku a já k našemu kocourkovi přinesla kotě - bez přípravy, bez rozmyslu - prostě buď smrt nebo já. Je to malá kočička a světe div se, kocour si to malé nic nejdříve nedokázal zařadit ani do kategorie kočka a strašně se jí bál. Pak si začal zvykat a přišly malé šarvátky. Dokud byla dost malá, tak jsem se o ní bála, ale nějak jsem si říkala, že to k tomu asi patří. Matka neměla šanci kočičku dlouho vychovávat, tak to za ní vzal kocour. S malou se teď snáší snad dobře, jen nechápe její touhu neustále běhat a hrát si. Když to hodně přežene, zasyčí a upozorní zubama, ale nekousne. Mám malou měsíc, už povyrostla a nechávám je tu spolu už i samotné. Zatím oba živí a bez úhony a kocour má alespoň minimální pohyb, když ho občas donutí zvednout. Doufám, že to nezakřiknu.

Neregistrovaný uživatel

26.10.2005 20:34
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.175.66

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobry den,mam dotaz ,mame doma kastrata kocorka ale chteli bychom si poridit kocicku.A tak se prosim ptam mame se obavat ze strany kocora nejake agrese vuci koketi?Nebo to prochazi docela ostojne a nebyva s tim velky problem.Dekuji za odpoved

Pokud si ke kocourkovi pořídíte koťátko (kočičku), tak by neměl být vůbec žádný problém. Našemu sedmiměsíčnímu kocourkovi jsme pořídili kočiičku a je z ní nadšený a pronásleduje ji na každém kroku :-). Hlavně nepořizujte kocourka, to by mohl nastat problém.

Neregistrovaný uživatel

27.10.2005 05:07
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.189.229

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem to realizovala cca před měsícem a byli jsme dost překvapeni. Báli jsme se, protože dokud měl přítel domek se zahrádkou, pravidelně jsme zabraňovali soubojům při vstupu do kocourova (britská modrá, kastrát, 8 let) teritoria a nebo jsme nezabránili a pak sbírali jen chlupy - vždy cizí. Teď jsme v paneláku a já k našemu kocourkovi přinesla kotě - bez přípravy, bez rozmyslu - prostě buď smrt nebo já. Je to malá kočička a světe div se, kocour si to malé nic nejdříve nedokázal zařadit ani do kategorie kočka a strašně se jí bál. Pak si začal zvykat a přišly malé šarvátky. Dokud byla dost malá, tak jsem se o ní bála, ale nějak jsem si říkala, že to k tomu asi patří. Matka neměla šanci kočičku dlouho vychovávat, tak to za ní vzal kocour. S malou se teď snáší snad dobře, jen nechápe její touhu neustále běhat a hrát si. Když to hodně přežene, zasyčí a upozorní zubama, ale nekousne. Mám malou měsíc, už povyrostla a nechávám je tu spolu už i samotné. Zatím oba živí a bez úhony a kocour má alespoň minimální pohyb, když ho občas donutí zvednout. Doufám, že to nezakřiknu.

A bude to stále jen lepší, snad až na období kdy bude kočička pohlavně dospívat. Nebojte se já už mám koček doma šest a když jsem naposledy přinesla nové kotě tak si toho ostatní snad ani nevšimli.

Neregistrovaný uživatel

27.10.2005 06:14
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.81

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobry den,mam dotaz ,mame doma kastrata kocorka ale chteli bychom si poridit kocicku.A tak se prosim ptam mame se obavat ze strany kocora nejake agrese vuci koketi?Nebo to prochazi docela ostojne a nebyva s tim velky problem.Dekuji za odpoved

Ahoj. My měli podobné obavy.Kocour byl roční, těsně po kastraci, když jsme domů přivezli kočičku. První dny byly dost náročné, oba na sebe hrozně syčeli, kocour s námi "nemluvil", moc nežral, nepředl.Kočka si chtěla hrát, byla celkem v pohodě.Po týdnu už se snesli, jen se tu a tam děsně servali-kocour musel ukázat kdo je doma pánem. Dnes - po 3 měsících je to už skvělý pár "šílenců" lítajících po bytě jak dělové koule, spí spolu na škrabadle, navzájem si myjí kožichy....Dokonce i můj muž uznal, že je dobře, že má kocour kamarádku(původně byl zásadně proti další kočce-tvrdil že to nebude dělat dobrotu).Až si kočičku přinesete, nechte je se sem tam porvat, nezasahujte do toho(i když rvačky vypadají hrozivě).Oni se sami domluví.

Neregistrovaný uživatel

28.10.2005 17:23
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.24.199

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobry den,mam dotaz ,mame doma kastrata kocorka ale chteli bychom si poridit kocicku.A tak se prosim ptam mame se obavat ze strany kocora nejake agrese vuci koketi?Nebo to prochazi docela ostojne a nebyva s tim velky problem.Dekuji za odpoved

Mám podobnou zkušenost, co předchozí přispěvatelé. Kocourkovi (rok starý, bez kastrace) jsme pořídili kamarádku (a pak ještě jednu). Seznamování bylo takové očichávací a uvrčené, semtam padla facka. Pak ji statečně znásilnil a situace se zklidnila -kočka hned měla navrch. Nezapomenu jak na ni dělal smutné voči a že chce ještě... a kočena na něj jen zachrula - měla ho v hrsti (teda v tlapce). Pak šel na kastraci a pár měsíců poté jsme domů přinesli pět koťátek - nalezenců, do pěstounské péče jako výpomoc Azýlku paní Stejskalové. Byl z toho rozpačitý, co mu to tam lítá mezi nohama, držel se dál a pozoroval šrumec. Semtam některé popadl pod krkem a začal rdousit, ale jakmile začlo kvílet, tak mu cosi secvaklo v kebuli a on je začal náruživě olizovat. A po čase se z něj stal náhradní máma, co jedno po druhém popadl pod svou obrovskou tlapajznu a bez milosti je volízal dočista do čista. Asi je to povahou, je to fakt dobrák, co počká až se najedí mimča a pak jde sežrat co zbylo. Jen ho znervózňuje, když se mimča zapomenou a chcou u něho cucat - to potom maže pryč jak namydlenej

Přidejte reakci

Přidat smajlík