Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

15.12.2014 20:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.11.17

Zdravím,

mám malé dilema. Nabídla se mi možnost pořídit si kotě MaineCoon po rodičích s PP. Jednoho mají naši, vím co je to za zlatíčko (mimochodem mají také brita a jsou nerozluční parťáci)
Nicméně, nabízené kotě je hluché. Od mala, je to albínek s modrýma očima.

Četla jsem mnoho rad jak vychovávat hluché kotě, venku ho mít nebudu, bude vykastrovaný aby se nestalo, že se hluchota bude dál "rozdávat"

Má otázka je spíše o tom zda do toho jít. Máte někdo zkušenosti? Nebojí se?

Neregistrovaný uživatel

15.12.2014 21:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.229.85

Dobrý večer, a je opravdu hluchý. Vím o kočce je také čistě bílá ale hluchá není.smajlík

Neregistrovaný uživatel

15.12.2014 23:21
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.27.102

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím,

mám malé dilema. Nabídla se mi možnost pořídit si kotě MaineCoon po rodičích s PP. Jednoho mají naši, vím co je to za zlatíčko (mimochodem mají také brita a jsou nerozluční parťáci)
Nicméně, nabízené kotě je hluché. Od mala, je to albínek s modrýma očima.

Četla jsem mnoho rad jak vychovávat hluché kotě, venku ho mít nebudu, bude vykastrovaný aby se nestalo, že se hluchota bude dál "rozdávat"

Má otázka je spíše o tom zda do toho jít. Máte někdo zkušenosti? Nebojí se?

Hluchá kočka je jako jakákoliv jiná kočka. Některé se jsou bojácné, jiné oprsklé... kvůli hluchotě však bojácné nebývají. Jediné, co je u hluchých koček potřeba, jí opravdu nikdy nepouštět ven, ale to je všechno. Časem si místo na čiči zvyknete používat nějaký posunek, kterému kočka bude rozumět. Snad jen, když taková kočka spí, tak jí nepřivoláte a s buzením opatrně, aby se nelekala. Prostě nejdřív třeba pošimrat na nožičce, ne, že spící kočku hned popadnete na ruku.

Neregistrovaný uživatel

16.12.2014 03:21

Neregistrovaný uživatel

16.12.2014 07:19
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.2.202

No a ostatních vad, které jsou u mainek, ale na rozdíl od hluchoty jsou neléčitelné a smrtelné, těch se nebojíte?

Neregistrovaný uživatel

16.12.2014 07:34
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.243.202

Zvířata se neumí litovat jako lidé a přizpůsobí se životu, jak je to možné, i když jsou do určité míry omezené... Kočička se naučí přijít třeba na poklepání na podlahu. Jak už bylo napsáno, jsou i jiné dorozumívací prostředky. Hodně štěstí a hezkých chvilek s novým členem rodiny smajlík

Neregistrovaný uživatel

16.12.2014 11:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.91

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No a ostatních vad, které jsou u mainek, ale na rozdíl od hluchoty jsou neléčitelné a smrtelné, těch se nebojíte?

Víte o této problematice něco bližšího? Mohu poprosit o odkaz, abych si mohla něco přečíst? Docela o maince přemýšlím, tak ať vím, co mě čeká.smajlík

Neregistrovaný uživatel

16.12.2014 15:23
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.42.78

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Víte o této problematice něco bližšího? Mohu poprosit o odkaz, abych si mohla něco přečíst? Docela o maince přemýšlím, tak ať vím, co mě čeká.smajlík

Ano vím. Mainky určitě z chovu testovaného minimálně na HCM, raději i na PKD případně další nemoci. Lepší je genetický test, který byl vyvinut přímo pro toto plemeno a je průkaznější, než sono. Každý zodpovědný chovatel by měl o těchto nemocích nové zájemce informovat a také předložit negativní testy rodičů, na testech musí být číslo čipu. Každý chce mít doma veeelikého kocoura, ale právě ti jsou HCM nejohroženější. Přitom existují plemena pro laické oko téměř stejná, která na onemocnění netrpí.
Podobné je to třeba se skotskou klapouchou. Lidem se líbí milý obličejíček a sklopená ouška. Což o to, kočka je to pěkná, ale zájemce ani netuší, že ta sklopená ouška jsou způsobena genem, díky kterému jsou degenerované chrupavky. Ovšem ne jen v těch uších, ale i jinde na těle. A mít pak doma kočku, která je v 8mi letech díky degeneraci chrupavek mezi páteřními obratli chromá, to není nic moc. A jelikož je to gen dominantní, pak postižená je každá kočka, která ten gen nese. Pokud je to navíc homozygot, je to o to horší. A protože se přikřižují i britky, navíc k problémům s pohybovým aparátem se přidává ještě HCM a PKD. Zkrátka chovatelé vytvořili genetickým postižením prolezlé plemeno. A ještě chytřejší chovatelé tohle zkřížili s bezsrstým sphynxem, který má svých zdravotních rizik také dost, a vytvořili ukrajinského levkoye.

Neregistrovaný uživatel

16.12.2014 16:03
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.91

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano vím. Mainky určitě z chovu testovaného minimálně na HCM, raději i na PKD případně další nemoci. Lepší je genetický test, který byl vyvinut přímo pro toto plemeno a je průkaznější, než sono. Každý zodpovědný chovatel by měl o těchto nemocích nové zájemce informovat a také předložit negativní testy rodičů, na testech musí být číslo čipu. Každý chce mít doma veeelikého kocoura, ale právě ti jsou HCM nejohroženější. Přitom existují plemena pro laické oko téměř stejná, která na onemocnění netrpí.
Podobné je to třeba se skotskou klapouchou. Lidem se líbí milý obličejíček a sklopená ouška. Což o to, kočka je to pěkná, ale zájemce ani netuší, že ta sklopená ouška jsou způsobena genem, díky kterému jsou degenerované chrupavky. Ovšem ne jen v těch uších, ale i jinde na těle. A mít pak doma kočku, která je v 8mi letech díky degeneraci chrupavek mezi páteřními obratli chromá, to není nic moc. A jelikož je to gen dominantní, pak postižená je každá kočka, která ten gen nese. Pokud je to navíc homozygot, je to o to horší. A protože se přikřižují i britky, navíc k problémům s pohybovým aparátem se přidává ještě HCM a PKD. Zkrátka chovatelé vytvořili genetickým postižením prolezlé plemeno. A ještě chytřejší chovatelé tohle zkřížili s bezsrstým sphynxem, který má svých zdravotních rizik také dost, a vytvořili ukrajinského levkoye.

Poradíte nějaké stránky, kde se o tom dočtu podrobněji? Proto jsem se ptala, abych se něco dozvěděla dřív, než se rozhodnu kočku pořídit, chci být v obraze. smajlík

Neregistrovaný uživatel

17.12.2014 22:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.128.24

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zvířata se neumí litovat jako lidé a přizpůsobí se životu, jak je to možné, i když jsou do určité míry omezené... Kočička se naučí přijít třeba na poklepání na podlahu. Jak už bylo napsáno, jsou i jiné dorozumívací prostředky. Hodně štěstí a hezkých chvilek s novým členem rodiny smajlík

Máme několik bílých koček. Před dvěma lety se mezi normálními koťaty narodila jedna bílá hluchá kočička. Matku jsem nechala vykastrovat, aby nemohla mít další hluchá koťata a tu hluchou kočičku později také. Nicméně ta kočička zůstala u nás. Orientovala se podle ostatních, takže jsme zpočátku ani nepoznali, že je hluchá. Žije normálně venku a není moc velký rozdíl mezi ní a ostatními kočkami. Jen od malička byla hodně malinká (asi se po narození nenažrala vždycky, kdy měla příležitost, protože návštěvu kojné matky jednoduše zaspala) a malá zůstala. Když někde spí, nebo nás nevidí, tak ji samozřejmě nezavoláme. Není schopná sama chytat myši, takže k myši se dostane jen tehdy, když ji donesou ostatní kočky. Musíme na ni dávat větší pozor, protože neuteče před autem, resp. klidně spí pod naším autem, se kterým chceme odjet, a nevzbudí ji ani když auto nastartujeme. Klidně bude ležet na trávníku, kdy 10 cm od ní projíždí muž se sekačkou - žádný kravál jí nevadí. Ale zvláštní je, že silnici se ZATÍM nějak instinktivně vyhýbá, protože kdyby vlezla na silnici, mám za to, že by to nepřežila. To je pro ni opravdu reálné nebezpečí. Když má hlad, nebo něco chce, tak mňouká, ale dost protivně a strašně hlasitě. Jsem přesvědčená, že má daleko lepší čuch než ostatní kočky. Např. když jim nesu žrádlo a někde ho "odložím", ona ho ucítí a najde daleko dřív než ostatní kočky. Taky hůře navazuje kontakty s jinými kočkami - právě proto, že se chová trošičku jinak, než zdravá kočka. Naše hluchá kočka nejlépe vychází se svojí matkou a tetami, se kterými vyrůstala. S dalšími koťaty, která se u nás narodila později, si nerozumí, bojí se jich, prská a raději před nimi utíká. Na druhou stranu jsem zažila situaci, že k nám vlezla úplně cizí kočka a tahle hluchá ji vyhnala ze zahrady s takovou razancí, že jsem se divila. Když ji pozoruji, mám pocit, že se pohybuje trošku zvláštně - asi jako duch a přitom se neustále rozhlíží a ohlíží. Což zase mate ostatní kočky, hlavně ty cizí. Život s hluchou kočkou má svoje omezení a specifika, ale není to nic dramatického. Myslím, že tento handicap vidíme více dramaticky my, lidé, než samotná kočka.

Neregistrovaný uživatel

18.12.2014 15:57
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.131.221

Ano, je to potvrzené od majitele rodičů. Dělali všem bílým koťatům (táta je bílý a v pořádku)

Takže je to 100% že to není je dočasné

Irdies

9.2.2016 20:44
Irdies

XXX.XXX.33.9

Pro rady ohledně hluchých koček nás naleznete na fb: Bílé a hluché kočky.

9.2.2016 22:08
koňadra

XXX.XXX.128.31

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máme několik bílých koček. Před dvěma lety se mezi normálními koťaty narodila jedna bílá hluchá kočička. Matku jsem nechala vykastrovat, aby nemohla mít další hluchá koťata a tu hluchou kočičku později také. Nicméně ta kočička zůstala u nás. Orientovala se podle ostatních, takže jsme zpočátku ani nepoznali, že je hluchá. Žije normálně venku a není moc velký rozdíl mezi ní a ostatními kočkami. Jen od malička byla hodně malinká (asi se po narození nenažrala vždycky, kdy měla příležitost, protože návštěvu kojné matky jednoduše zaspala) a malá zůstala. Když někde spí, nebo nás nevidí, tak ji samozřejmě nezavoláme. Není schopná sama chytat myši, takže k myši se dostane jen tehdy, když ji donesou ostatní kočky. Musíme na ni dávat větší pozor, protože neuteče před autem, resp. klidně spí pod naším autem, se kterým chceme odjet, a nevzbudí ji ani když auto nastartujeme. Klidně bude ležet na trávníku, kdy 10 cm od ní projíždí muž se sekačkou - žádný kravál jí nevadí. Ale zvláštní je, že silnici se ZATÍM nějak instinktivně vyhýbá, protože kdyby vlezla na silnici, mám za to, že by to nepřežila. To je pro ni opravdu reálné nebezpečí. Když má hlad, nebo něco chce, tak mňouká, ale dost protivně a strašně hlasitě. Jsem přesvědčená, že má daleko lepší čuch než ostatní kočky. Např. když jim nesu žrádlo a někde ho "odložím", ona ho ucítí a najde daleko dřív než ostatní kočky. Taky hůře navazuje kontakty s jinými kočkami - právě proto, že se chová trošičku jinak, než zdravá kočka. Naše hluchá kočka nejlépe vychází se svojí matkou a tetami, se kterými vyrůstala. S dalšími koťaty, která se u nás narodila později, si nerozumí, bojí se jich, prská a raději před nimi utíká. Na druhou stranu jsem zažila situaci, že k nám vlezla úplně cizí kočka a tahle hluchá ji vyhnala ze zahrady s takovou razancí, že jsem se divila. Když ji pozoruji, mám pocit, že se pohybuje trošku zvláštně - asi jako duch a přitom se neustále rozhlíží a ohlíží. Což zase mate ostatní kočky, hlavně ty cizí. Život s hluchou kočkou má svoje omezení a specifika, ale není to nic dramatického. Myslím, že tento handicap vidíme více dramaticky my, lidé, než samotná kočka.

Tento příspěvek je můj. Ta hluchá kočka, o které píši výše, jednoho dne beze stopy zmizela. Nebyla přejetá na silnici, nikdo ji neukradl (nenechala se od cizích chytit). Mám za to, že ji mohl odnést dravec, patrně v noci výr. I když se snažím kočky na noc zavírat, tak právě ta hluchá kočka se nedá přivolat, takže často večer zřejmě někde spala na půdě, takže jsem ji zavřít nemohla, když se nedostavila, a ráno prostě nebyla. Bylo mi líto, že zmizela, říkala jsem jí "moje asistentka", nevadil jí žádný kravál, a tak často klidně seděla na stole a pozorovala, co dělám, i když jsem něco řezala nebo vrtala elektrickými nástroji, před kterými všechny ostatní kočky zdrhaly. Možná mě někteří odsoudí, že mám hluchou kočku venku, tím pádem asi nežila dlouho, ale věřím, že alespoň ten život, který měla, byl pro ni hezký.
Shodou okolností se ke mně dostalo další bílé hluché kotě (i se svojí také bílou sestrou, která je pravděpodobně hluchá na jedno ucho - má totiž jedno oko žluté a druhé modré). Původní majitelé také nepoznali, že je kotě hluché, protože se orientovalo podle své sestry.
I tato druhá hluchá kočička se chová podobně jako ta první. Tzn., že se drží baráku, k silnici se ani nepřiblíží, když volám kočky na žrádlo, přiběhne s nimi (pokud zrovna někde nespí), orientuje se podle nich. Také zůstala menší než ostatní kočky. Na rozdíl od té první ale nemá ŽÁDNÝ čich. To mě docela udivilo, protože si myslím, že když příroda ubere na jednom smyslu, vyváží to přemírou jiného.
Typické pro hluché kočky je to, že mňoukají hlasitěji a nepříjemněji než zdravé kočky, nedají se v tom moc usměrnit.
Jinak si myslím, že v bytě může hluchá kočka bez problémů strávit dlouhý život. Jen, když někam zaleze a vy nevíte, kde je, tak ji zrovna teď, když chcete, prostě nepřivoláte.
Obě hluché kočky byly ke mně (ne k cizím) kontaktní a mazlivé.

10.2.2016 08:23
koňadra

XXX.XXX.128.31

Vím, že příspěvek zadavatelky je staršího data, moje rady tedy zadavatelce už asi nepomohou, tak snad pro ty budoucí... Chtěla bych ale ještě dodat, že když se někdo rozhodne pro hluchou kočku, že je nejlepší si vzít kočky rovnou dvě. Ta hluchá se alespoň orientuje podle té slyšící a hodně to zjednodušuje "komunikaci" s hluchou kočkou.

Přidejte reakci

Přidat smajlík