Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

9.12.2005 19:57
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.17

Pomohly jste nekdy nejake kocicce z ulice?ja ano.nejdriv se moc bala chudinka,ale ted uz je takova hrava a doufam ze je spokojena.Lezi na sedacce a porad spinka.Napiste nejaky ten pribeh jak jste nasli kocicku a vzali si ji dom.Prosim zajima me to.

Neregistrovaný uživatel

9.12.2005 20:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.198.4

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pomohly jste nekdy nejake kocicce z ulice?ja ano.nejdriv se moc bala chudinka,ale ted uz je takova hrava a doufam ze je spokojena.Lezi na sedacce a porad spinka.Napiste nejaky ten pribeh jak jste nasli kocicku a vzali si ji dom.Prosim zajima me to.

Také máme číču z ulice, rozdíl byl jen v tom, že ona si našla nás .
Bydlíme v Praze - Dejvicích v klasickém "cihláku" - několika patrovém domě. Jednou večer mamka nesla něco známé do vedlejšího vchodu a před jejich dveřma našla mrňavé kotě (později ho vet tipl na necelé dva měsíce). Už jsme číču měli, ač jen na chatě, takže ho tam pochopitelně nenechala. Vzala ho domů s tím, že ho nakrmíme a vymyslíme co dál. Ovšem konec je asi všem jasný . Kotě bylo podvyživené, přiměřeně vystrašené, mokré (našli jsme ho na podzim) a patřičně nemocné. No konec byl dobrý i když celá rodina se léčila z kožní plísně. Nyní je z našeho nalezence 4 letá kočičí aristokratka bez původu. Asi proto, že byla tak ubohá, je z ní normální terorista - poněkud jsme si ji rozmazlili . Takže mít v rodině miminko vyžadovalo by méně péče a pozornosti než naše Batmanka - tak jsme ji pokřtili, protože jako kotě měla uši větší než celou hlavu. Také proti všem tehdejším zásadám zůstala kočkou bytovou, která na chatu jezdí pouze na dovolenou.
Tedy má zkušenost s kočkou z ulice je následující:
vystrašená jen chvíli, potom dělová koule
spousta nemocí a tedy i peněz a starostí
v důsledku výše napsaného potenciální rozmazleneček
naše konkrétní kočička je dosti nemazlivá
kdyby to u koček šlo, tak nosí nos nahoru, jaká je to dáma.
Sečteno a podtrženo je to stejné, jako s vytouženou a dlouho vybíranou kočičkou, i tu z ulice budete milovat a nakonec to bude ona, kdo bude v rodině šéfovat

Neregistrovaný uživatel

9.12.2005 20:42
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.17

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Také máme číču z ulice, rozdíl byl jen v tom, že ona si našla nás .
Bydlíme v Praze - Dejvicích v klasickém "cihláku" - několika patrovém domě. Jednou večer mamka nesla něco známé do vedlejšího vchodu a před jejich dveřma našla mrňavé kotě (později ho vet tipl na necelé dva měsíce). Už jsme číču měli, ač jen na chatě, takže ho tam pochopitelně nenechala. Vzala ho domů s tím, že ho nakrmíme a vymyslíme co dál. Ovšem konec je asi všem jasný . Kotě bylo podvyživené, přiměřeně vystrašené, mokré (našli jsme ho na podzim) a patřičně nemocné. No konec byl dobrý i když celá rodina se léčila z kožní plísně. Nyní je z našeho nalezence 4 letá kočičí aristokratka bez původu. Asi proto, že byla tak ubohá, je z ní normální terorista - poněkud jsme si ji rozmazlili . Takže mít v rodině miminko vyžadovalo by méně péče a pozornosti než naše Batmanka - tak jsme ji pokřtili, protože jako kotě měla uši větší než celou hlavu. Také proti všem tehdejším zásadám zůstala kočkou bytovou, která na chatu jezdí pouze na dovolenou.
Tedy má zkušenost s kočkou z ulice je následující:
vystrašená jen chvíli, potom dělová koule
spousta nemocí a tedy i peněz a starostí
v důsledku výše napsaného potenciální rozmazleneček
naše konkrétní kočička je dosti nemazlivá
kdyby to u koček šlo, tak nosí nos nahoru, jaká je to dáma.
Sečteno a podtrženo je to stejné, jako s vytouženou a dlouho vybíranou kočičkou, i tu z ulice budete milovat a nakonec to bude ona, kdo bude v rodině šéfovat

Jo přesne to je neco podobneho.Tu nasi jsem take jen vzala domu ze ji dam nazrat a tak,ale nakonec uz u nas zustala.Mame ji rok.Ale nastesti zadnou nemoc nema ani mi jsme nemeli nejake problemy.Teda doufam že ji nic neni,ale aspon se mi nezda.

Neregistrovaný uživatel

9.12.2005 20:58
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.198.4

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo přesne to je neco podobneho.Tu nasi jsem take jen vzala domu ze ji dam nazrat a tak,ale nakonec uz u nas zustala.Mame ji rok.Ale nastesti zadnou nemoc nema ani mi jsme nemeli nejake problemy.Teda doufam že ji nic neni,ale aspon se mi nezda.

Ještě jsem zapomněla dodat, že kromě Pražské bytové kočky, kterou jsem popsala výše, máme nyní ještě další dvě, které si nás adoptovaly na chatě.
To bylo tak, loni koncem léta přišlo kotě - krásné barvy whiskas (šedě mourovaté) a bylo hrozně přátelské. To na vesnici není nic neobvyklého, ale tenhle prcek se stále vracel, tak jsme si s ním opět proti všem zásadám začali hrát a krmit ho. Pomalu jsme došli k názoru, že ho k nám někdo hodil, prostě že nikde nebydlí. Nakonec jsme zjistili, že je sousedů, ale u nás se má prostě lépe , tak emigrovalo. Takže kdykoli jsme přijeli na víkend nebo svátek číča přilítla k nám a bydlela u nás, protože měla lepší žrádlo, víc lásky (lépe řečno asi vůbec nějakou ) a mohla do baráku, což pro ni bylo něco jako ráj na zemi. Pro její barvu a činorodost jsme ji pojmenovali Tryskomyš.
Jenže aby toho nebylo málo na jaře nás podarovala koťaty (nyní už je vykastrovaná - zaplatili jsme si to než stále hledat domov koťatům ), protože byla koťata u nás nechtěli jsme je zavraždit tak jsem začala hledat zuřivě nový domov. Jedno také whiskasové jsem tu udala, ale druhé celočerné nám zůstalo. Takže nyní máme na chatě Myšku a jejího syna Šišku.
Proto když jsme na chatě vypadá to jako kočičí útulek, naše pražská kočka Betka stále nad věcí, kolem šílená Tryskomyš a bláznivý Šišák - ten je přiblblý po mamince.
Prostě je veselo

Neregistrovaný uživatel

9.12.2005 21:25
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.17

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě jsem zapomněla dodat, že kromě Pražské bytové kočky, kterou jsem popsala výše, máme nyní ještě další dvě, které si nás adoptovaly na chatě.
To bylo tak, loni koncem léta přišlo kotě - krásné barvy whiskas (šedě mourovaté) a bylo hrozně přátelské. To na vesnici není nic neobvyklého, ale tenhle prcek se stále vracel, tak jsme si s ním opět proti všem zásadám začali hrát a krmit ho. Pomalu jsme došli k názoru, že ho k nám někdo hodil, prostě že nikde nebydlí. Nakonec jsme zjistili, že je sousedů, ale u nás se má prostě lépe , tak emigrovalo. Takže kdykoli jsme přijeli na víkend nebo svátek číča přilítla k nám a bydlela u nás, protože měla lepší žrádlo, víc lásky (lépe řečno asi vůbec nějakou ) a mohla do baráku, což pro ni bylo něco jako ráj na zemi. Pro její barvu a činorodost jsme ji pojmenovali Tryskomyš.
Jenže aby toho nebylo málo na jaře nás podarovala koťaty (nyní už je vykastrovaná - zaplatili jsme si to než stále hledat domov koťatům ), protože byla koťata u nás nechtěli jsme je zavraždit tak jsem začala hledat zuřivě nový domov. Jedno také whiskasové jsem tu udala, ale druhé celočerné nám zůstalo. Takže nyní máme na chatě Myšku a jejího syna Šišku.
Proto když jsme na chatě vypadá to jako kočičí útulek, naše pražská kočka Betka stále nad věcí, kolem šílená Tryskomyš a bláznivý Šišák - ten je přiblblý po mamince.
Prostě je veselo

To je nahodou hezky že si berete kocicku z ulice.A kolikrat jsou vdecnejsi nez nejake perske,britske nebo co si to ti lidi porad kupuji.A to mate dobre ze jste ty kotata meli na chalupe,protoze mi bydlime take ve meste a nemam je kam dat.Mam 2 a nikdo je nechce.Moje smula mela jsem si ji vykastrovat driv ja vim.A dik za prispevek

Neregistrovaný uživatel

9.12.2005 22:23
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.72.127

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je nahodou hezky že si berete kocicku z ulice.A kolikrat jsou vdecnejsi nez nejake perske,britske nebo co si to ti lidi porad kupuji.A to mate dobre ze jste ty kotata meli na chalupe,protoze mi bydlime take ve meste a nemam je kam dat.Mam 2 a nikdo je nechce.Moje smula mela jsem si ji vykastrovat driv ja vim.A dik za prispevek

Dobrý večer. Známí našli u silnice 6 asi 6 týdeních koťátek a protože jsou milovníky koček,rozhodli se, že je vezmou domů.Já jsem po kočce vždycky toužila, a proto jsem neváhala a 1 kočičku si vzala (ostatní se rozdali do rodin, kde už aspoň jedno takové zvíře mají).Samozřejmě jsem s ní zašla na prohlídku k veter., kterého navštěvujeme z důvodu očkování a v případě jiných problémů.Do doby, než byla vykastrovaná byla jen doma, ale teď je nejradši venku na zahrádce, i když na noc vždycky přijde a vleze si k přítelovi do peřin.Kočička nám dělá radost, je to naše sluníčko.Mě má ráda, ale mého přítele přímo miluje.Jinak je to samozřejmě vznešená dáma a to právě na kočkách obdivuji.

Neregistrovaný uživatel

9.12.2005 23:34
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.153.201

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je nahodou hezky že si berete kocicku z ulice.A kolikrat jsou vdecnejsi nez nejake perske,britske nebo co si to ti lidi porad kupuji.A to mate dobre ze jste ty kotata meli na chalupe,protoze mi bydlime take ve meste a nemam je kam dat.Mam 2 a nikdo je nechce.Moje smula mela jsem si ji vykastrovat driv ja vim.A dik za prispevek

Marko, hodne kotat z ulice nenajde novy domov, prejede je auto, roztrha pes, atd. Takze si nedelej iluze a reste s mamkou ty kotata nejak normalne (napr.zkuste utulek, kdyz jim tam za to, ze vas zbavi starosti, nabidnete nejake penize nebo krmeni, treba si je i vezmou...), zbavit se zvirete je vlastne trestny.

Neregistrovaný uživatel

10.12.2005 08:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.17

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Marko, hodne kotat z ulice nenajde novy domov, prejede je auto, roztrha pes, atd. Takze si nedelej iluze a reste s mamkou ty kotata nejak normalne (napr.zkuste utulek, kdyz jim tam za to, ze vas zbavi starosti, nabidnete nejake penize nebo krmeni, treba si je i vezmou...), zbavit se zvirete je vlastne trestny.

Fajn ja to vše zkusim dik za radu.

Neregistrovaný uživatel

13.12.2005 21:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.136.18

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pomohly jste nekdy nejake kocicce z ulice?ja ano.nejdriv se moc bala chudinka,ale ted uz je takova hrava a doufam ze je spokojena.Lezi na sedacce a porad spinka.Napiste nejaky ten pribeh jak jste nasli kocicku a vzali si ji dom.Prosim zajima me to.

Ahoj, já co si pamatuji, tak za tu dobu, co jsme měli několik koček, jenom 5 bylo opravdu "našich", tzn. že jsme si je od někoho přinesli nebo nechali kotě od naší kočičky, jinak jsme měli doma samé nalezence (a to převážně mou iniciativou). Když jsem ještě chodila na základní školu, objevili jsme koťata v opuštěném kravíně a chodili je pravidelně s kamarádkami krmit. Časem se někam rozutekly, ale jeden kocourek, který tam zůstal jako poslední, přišel k nám domů. To bylo hrozně dojemný, že přišel až k nám. Jenže asi za 2 roky mi umřel na půdě ve spánku - otrávil se. Mezitím jsme objevili jedno divoké kotě, ale jak se k nám dostalo, to nevíme, ale nikdy se neochočil natolik, abychom ho mohli chovat. Nechal se jen hladit a to ještě výjimečně, většinou se bál a při větším hluku utekl. Ale ani jeho osud nebyl veselý - po jedné pranici s cizím kocourem na půdě nějak nešikovně spadl a zabil se. Dalšího nalezence jsem přinesla domů před 2 lety, kdy jsme se jely s kamarádkami projet na kole a když jsme projížděly ovocnou álejí třešní, slyšíme, jak někde mňouká nějaká kočka. Zastavily jsme tedy a dívaly se, odkud se to mňoukání se ozývá a najednou vidíme malé kotě na stromě, které se na sebe snažilo za každou cenu upozornit. Byl malý a hrozně hubený, ale brzy se u nás doma spravil:-)) Další čičinkou byla bílá kočička, která se k nám taky dostala neznámým způsobem. Jednou v noci jsem šla kolem hlavních vchodových dveří a slyším divné mňoukání. Říkala jsem si, jestli se těm našim kočičkám něco nestalo, že tak divně mňoukají, tak otevřu a domů se nahrnulo malé skoro celé bílé kotě - kočička. Byla strašně jedinečná, hrozně živá a o všechno se zajimala, občas nás sledovala, až jsme měli pocit, jako když vás sleduje člověk - tak zaujatě. Jenže po pár měsících pobytu u nás jednoho dne zmizela a už se neobjevila. Mé tušení je, že si jí asi někdo vzal, protože jednak byla skoro celá bílá a jednak se nestalo, že by nikdy nepřišla domů. A na koťata a toulání taky měla čas, protože byla sama skoro ještě kotě. Ani koucourka, kterého jsme nalezly na stromě, už taky nemám, protože mi ho zajelo auto. Většinou jsme o všechny nalezence po nějakém čase přišli. Někdy se mi po všech těch našich zlatíčkách opravdu stýská. Teď mi zůstala už jen naše černá kočička, která je u nás asi už 7 let. Vendy

Neregistrovaný uživatel

14.12.2005 12:11
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.184.190

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, já co si pamatuji, tak za tu dobu, co jsme měli několik koček, jenom 5 bylo opravdu "našich", tzn. že jsme si je od někoho přinesli nebo nechali kotě od naší kočičky, jinak jsme měli doma samé nalezence (a to převážně mou iniciativou). Když jsem ještě chodila na základní školu, objevili jsme koťata v opuštěném kravíně a chodili je pravidelně s kamarádkami krmit. Časem se někam rozutekly, ale jeden kocourek, který tam zůstal jako poslední, přišel k nám domů. To bylo hrozně dojemný, že přišel až k nám. Jenže asi za 2 roky mi umřel na půdě ve spánku - otrávil se. Mezitím jsme objevili jedno divoké kotě, ale jak se k nám dostalo, to nevíme, ale nikdy se neochočil natolik, abychom ho mohli chovat. Nechal se jen hladit a to ještě výjimečně, většinou se bál a při větším hluku utekl. Ale ani jeho osud nebyl veselý - po jedné pranici s cizím kocourem na půdě nějak nešikovně spadl a zabil se. Dalšího nalezence jsem přinesla domů před 2 lety, kdy jsme se jely s kamarádkami projet na kole a když jsme projížděly ovocnou álejí třešní, slyšíme, jak někde mňouká nějaká kočka. Zastavily jsme tedy a dívaly se, odkud se to mňoukání se ozývá a najednou vidíme malé kotě na stromě, které se na sebe snažilo za každou cenu upozornit. Byl malý a hrozně hubený, ale brzy se u nás doma spravil:-)) Další čičinkou byla bílá kočička, která se k nám taky dostala neznámým způsobem. Jednou v noci jsem šla kolem hlavních vchodových dveří a slyším divné mňoukání. Říkala jsem si, jestli se těm našim kočičkám něco nestalo, že tak divně mňoukají, tak otevřu a domů se nahrnulo malé skoro celé bílé kotě - kočička. Byla strašně jedinečná, hrozně živá a o všechno se zajimala, občas nás sledovala, až jsme měli pocit, jako když vás sleduje člověk - tak zaujatě. Jenže po pár měsících pobytu u nás jednoho dne zmizela a už se neobjevila. Mé tušení je, že si jí asi někdo vzal, protože jednak byla skoro celá bílá a jednak se nestalo, že by nikdy nepřišla domů. A na koťata a toulání taky měla čas, protože byla sama skoro ještě kotě. Ani koucourka, kterého jsme nalezly na stromě, už taky nemám, protože mi ho zajelo auto. Většinou jsme o všechny nalezence po nějakém čase přišli. Někdy se mi po všech těch našich zlatíčkách opravdu stýská. Teď mi zůstala už jen naše černá kočička, která je u nás asi už 7 let. Vendy

To je mi moc lito.Ale jeto hezky ze to vsechno byly nalezenci

Přidejte reakci

Přidat smajlík