Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

18.9.2006 13:34
Neregistrovaný uživatel

Dobrý den,
jedná se o mou brzy dvouroční kočičku, je to kočka domácí, její maminka žila (žije) na vesnici, ale měla přístup i do domu. Byla hodně brzy odstavená, neměla ani dva měsíce, ale majitelé její matky už ji chtěli dát pryč. Moje je čistě kočka bytová, sem tam ji vezmu ven, ale není z toho nějak odvázaná, spíše se cpe zpátky a chce prozkoumávat chodbu v domě, sklepy a tak. Náš problém spočívá v tom, že dokáže být hodně zlá. Z ničeho nic, se mi třeba tělem omotá kolem ruky, zatne drápy a vší silou kouše. Je to možná hra, ráda aportuje myšku nebo se třeba honí po bytě, naježí se a honíme se, ona mě, já ji, hrajeme na schovku. Tuhle hru ale chápe, i když se tváří bojovně, když se k ní sehnu, mění se v okamžiku a dá mi třeba pusinku čumáčkem. Často se ale stává, že ji chceme pohladit, ona ale rychle vyskočí a kousne do ruky a drží… Nejde to s ní po dobrém, ani po zlém – voda, křik, noviny, to ji ještě více provokuje. Sem tam má účinek, když s ní jednám po kočičím – vycením zuby, zasyčím (už jsem ji dokonce i kousla do ucha). Ale takto to přece nejde, nechci aby s námi jednala jako s rovnými po zvířecím. Já se jí nebojím, ale občas návštěva trne, no pokud ji neotravují, tak je to nejhodnější a nejkrásnější kočička na světě … Asi jsem ji příliš rozmazlila… Dokáže být opravdu velmi milá a přítulná, ale občas ji prostě rupne v hlavě a kousne. Přítel je z ní už na nervy. Vím, že kočka není jako pes, ale jak ji usměrnit, aby věděla, že se takhle k lidem chovat nemůže? Možná by pomohla kočičí společnice, ale další kočka, která by nedejbože mohla mít podobnou povahu jako naše dračice, by přicházela v úvahu jen přes přítelovu mrtvolu...
Děkuji moc za Vaše rady.
Alena

Neregistrovaný uživatel

18.9.2006 14:02
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.80.62

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
jedná se o mou brzy dvouroční kočičku, je to kočka domácí, její maminka žila (žije) na vesnici, ale měla přístup i do domu. Byla hodně brzy odstavená, neměla ani dva měsíce, ale majitelé její matky už ji chtěli dát pryč. Moje je čistě kočka bytová, sem tam ji vezmu ven, ale není z toho nějak odvázaná, spíše se cpe zpátky a chce prozkoumávat chodbu v domě, sklepy a tak. Náš problém spočívá v tom, že dokáže být hodně zlá. Z ničeho nic, se mi třeba tělem omotá kolem ruky, zatne drápy a vší silou kouše. Je to možná hra, ráda aportuje myšku nebo se třeba honí po bytě, naježí se a honíme se, ona mě, já ji, hrajeme na schovku. Tuhle hru ale chápe, i když se tváří bojovně, když se k ní sehnu, mění se v okamžiku a dá mi třeba pusinku čumáčkem. Často se ale stává, že ji chceme pohladit, ona ale rychle vyskočí a kousne do ruky a drží… Nejde to s ní po dobrém, ani po zlém – voda, křik, noviny, to ji ještě více provokuje. Sem tam má účinek, když s ní jednám po kočičím – vycením zuby, zasyčím (už jsem ji dokonce i kousla do ucha). Ale takto to přece nejde, nechci aby s námi jednala jako s rovnými po zvířecím. Já se jí nebojím, ale občas návštěva trne, no pokud ji neotravují, tak je to nejhodnější a nejkrásnější kočička na světě … Asi jsem ji příliš rozmazlila… Dokáže být opravdu velmi milá a přítulná, ale občas ji prostě rupne v hlavě a kousne. Přítel je z ní už na nervy. Vím, že kočka není jako pes, ale jak ji usměrnit, aby věděla, že se takhle k lidem chovat nemůže? Možná by pomohla kočičí společnice, ale další kočka, která by nedejbože mohla mít podobnou povahu jako naše dračice, by přicházela v úvahu jen přes přítelovu mrtvolu...
Děkuji moc za Vaše rady.
Alena

a je kastrovaná?

Neregistrovaný uživatel

18.9.2006 15:04
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a je kastrovaná?

Ano, kastrovaná je, ale po kastraci se její povaha moc nezměnila. Ona umí být moc miloučká, ale zároveň... Prosím poraďte. Díky.

Neregistrovaný uživatel

18.9.2006 16:48
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.54.226

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, kastrovaná je, ale po kastraci se její povaha moc nezměnila. Ona umí být moc miloučká, ale zároveň... Prosím poraďte. Díky.

Je dost dobře možné, že se samotná nudí a nemá kde vybít energii. Právě tak, jak to líčíte si spolu 2 kočky bojovně hrají. Určitě by jí prospěl kamarád, s nímž by se vyřádila.
Navíc by měla společnost v době vaší nepřítomnosti.

Neregistrovaný uživatel

19.9.2006 07:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.139.168

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je dost dobře možné, že se samotná nudí a nemá kde vybít energii. Právě tak, jak to líčíte si spolu 2 kočky bojovně hrají. Určitě by jí prospěl kamarád, s nímž by se vyřádila.
Navíc by měla společnost v době vaší nepřítomnosti.

měla jsem stejný problém .perský kocour si me dost často pletl se škrabadlem ,už jsemm nemohla ani chodit v krátkým triku .Pak jsme mu pořídili kámoše a od tý doby je to mazel ,,otravka, a řadí jen s druhým kocourem proto doporučuji pořídit ještě jednu čičinu

Neregistrovaný uživatel

19.9.2006 08:28
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.24.5

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
měla jsem stejný problém .perský kocour si me dost často pletl se škrabadlem ,už jsemm nemohla ani chodit v krátkým triku .Pak jsme mu pořídili kámoše a od tý doby je to mazel ,,otravka, a řadí jen s druhým kocourem proto doporučuji pořídit ještě jednu čičinu

já vám tedy nechci moc kazit iluze... na radu okolí (ne tady) jsem k "agresivnímu" kocourkovi pořídila kámošku. Výsledek???
Prostě mu rupne v bedně a jde po všem. Cokoliv vidí na zemi, na skříni, všechno nosí po bytě nebo rozhazuje a agresivita??
Docela hrubě si ji vybíjí na kočce. Chlupy lítají vzduchem, kočka syčí, prská škrabe... kocour počká v záloze a už je zakousnutý v jejím krku. Kočka ví, že u mě má zastání, tak furt utíká a už jsou spolu přes rok.
¨
Pokud se rozhodnete pro dalšího miláčka, doporučuji většího než je ten váš. Není moc pěkný pohled když vidíte jak si ubližují a jeden je ve velké silové nevýhodě.

Taky nevím co s ním. Zatím po něm vždy skočím, chytnu pod krkem a držím dokud se nezklidní. Na mě si už nedovolí, ale na ní....
Nevím taky jak na něj.

Neregistrovaný uživatel

19.9.2006 10:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.201

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
jedná se o mou brzy dvouroční kočičku, je to kočka domácí, její maminka žila (žije) na vesnici, ale měla přístup i do domu. Byla hodně brzy odstavená, neměla ani dva měsíce, ale majitelé její matky už ji chtěli dát pryč. Moje je čistě kočka bytová, sem tam ji vezmu ven, ale není z toho nějak odvázaná, spíše se cpe zpátky a chce prozkoumávat chodbu v domě, sklepy a tak. Náš problém spočívá v tom, že dokáže být hodně zlá. Z ničeho nic, se mi třeba tělem omotá kolem ruky, zatne drápy a vší silou kouše. Je to možná hra, ráda aportuje myšku nebo se třeba honí po bytě, naježí se a honíme se, ona mě, já ji, hrajeme na schovku. Tuhle hru ale chápe, i když se tváří bojovně, když se k ní sehnu, mění se v okamžiku a dá mi třeba pusinku čumáčkem. Často se ale stává, že ji chceme pohladit, ona ale rychle vyskočí a kousne do ruky a drží… Nejde to s ní po dobrém, ani po zlém – voda, křik, noviny, to ji ještě více provokuje. Sem tam má účinek, když s ní jednám po kočičím – vycením zuby, zasyčím (už jsem ji dokonce i kousla do ucha). Ale takto to přece nejde, nechci aby s námi jednala jako s rovnými po zvířecím. Já se jí nebojím, ale občas návštěva trne, no pokud ji neotravují, tak je to nejhodnější a nejkrásnější kočička na světě … Asi jsem ji příliš rozmazlila… Dokáže být opravdu velmi milá a přítulná, ale občas ji prostě rupne v hlavě a kousne. Přítel je z ní už na nervy. Vím, že kočka není jako pes, ale jak ji usměrnit, aby věděla, že se takhle k lidem chovat nemůže? Možná by pomohla kočičí společnice, ale další kočka, která by nedejbože mohla mít podobnou povahu jako naše dračice, by přicházela v úvahu jen přes přítelovu mrtvolu...
Děkuji moc za Vaše rady.
Alena

Kocourka jsme si brali mrňavého, sotva mu ocásek koukal ven z dlaně, kojila jsem, myla, čistila....taky si chtěl se mnou hrát po kočičím, ale to je něco, co po zkušenostech se psy nepřipustím ani v náznaku. Ani kočičí mimino si nesmí dovolit vzít si cokoli z vás do tlamičky. Ona je to sice strašná sranda, jak vám žmoulá prst,že? , ale je to začátek problémů. Já při prvním pokusu drápnout nebo kousnout ječím AUUUU a většinou se ani moc nemusím přetvařovat. Příště stačí zasyčet a pak si to jen příležitostně při rozdovádění pohlídat dalším zasyčením. Kousající a škrábající kočka je něco, co nehodlám připustit a je to na mě, jestli si to nechám nebo zda k tomu dokonce kočku navedu strkáním prstů nebo ruky do tlamičky. Nejvíc tohle baví děti a ty je třeba upozornit, aby to nedělaly.
K tomuhle rozhodnému řešení jsem přistoupila po návštěvě rodiny, kde jsem pohladila kočku a ona se mi okamžitě zakousla do ruky - s takovým jednáním jsem se do té doby u kočky nikdy nesetkala, netušila jsem, že je možné vychovat a rozmazlit kočku tak, že si troufne kousnout do člověka. Znala jsem jen kočky vděčné za každé pohlazení a člověka respektující. Vždyť kočky nejradši hladí malé děti...pokud kočka po někom vyjede, je všechno špatně.

Neregistrovaný uživatel

19.9.2006 10:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.24.5

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kocourka jsme si brali mrňavého, sotva mu ocásek koukal ven z dlaně, kojila jsem, myla, čistila....taky si chtěl se mnou hrát po kočičím, ale to je něco, co po zkušenostech se psy nepřipustím ani v náznaku. Ani kočičí mimino si nesmí dovolit vzít si cokoli z vás do tlamičky. Ona je to sice strašná sranda, jak vám žmoulá prst,že? , ale je to začátek problémů. Já při prvním pokusu drápnout nebo kousnout ječím AUUUU a většinou se ani moc nemusím přetvařovat. Příště stačí zasyčet a pak si to jen příležitostně při rozdovádění pohlídat dalším zasyčením. Kousající a škrábající kočka je něco, co nehodlám připustit a je to na mě, jestli si to nechám nebo zda k tomu dokonce kočku navedu strkáním prstů nebo ruky do tlamičky. Nejvíc tohle baví děti a ty je třeba upozornit, aby to nedělaly.
K tomuhle rozhodnému řešení jsem přistoupila po návštěvě rodiny, kde jsem pohladila kočku a ona se mi okamžitě zakousla do ruky - s takovým jednáním jsem se do té doby u kočky nikdy nesetkala, netušila jsem, že je možné vychovat a rozmazlit kočku tak, že si troufne kousnout do člověka. Znala jsem jen kočky vděčné za každé pohlazení a člověka respektující. Vždyť kočky nejradši hladí malé děti...pokud kočka po někom vyjede, je všechno špatně.

no, tak to jste tedy napsala pěkně.

Rozmazlené kočky....? Proč to tedy dělá jedna kočka ze 3?? A jak má páník řešit už kousajícího kocoura. To že nekousne mě se povedlo, ale kočku???

Dělá to od mala.

Neregistrovaný uživatel

19.9.2006 11:08
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kocourka jsme si brali mrňavého, sotva mu ocásek koukal ven z dlaně, kojila jsem, myla, čistila....taky si chtěl se mnou hrát po kočičím, ale to je něco, co po zkušenostech se psy nepřipustím ani v náznaku. Ani kočičí mimino si nesmí dovolit vzít si cokoli z vás do tlamičky. Ona je to sice strašná sranda, jak vám žmoulá prst,že? , ale je to začátek problémů. Já při prvním pokusu drápnout nebo kousnout ječím AUUUU a většinou se ani moc nemusím přetvařovat. Příště stačí zasyčet a pak si to jen příležitostně při rozdovádění pohlídat dalším zasyčením. Kousající a škrábající kočka je něco, co nehodlám připustit a je to na mě, jestli si to nechám nebo zda k tomu dokonce kočku navedu strkáním prstů nebo ruky do tlamičky. Nejvíc tohle baví děti a ty je třeba upozornit, aby to nedělaly.
K tomuhle rozhodnému řešení jsem přistoupila po návštěvě rodiny, kde jsem pohladila kočku a ona se mi okamžitě zakousla do ruky - s takovým jednáním jsem se do té doby u kočky nikdy nesetkala, netušila jsem, že je možné vychovat a rozmazlit kočku tak, že si troufne kousnout do člověka. Znala jsem jen kočky vděčné za každé pohlazení a člověka respektující. Vždyť kočky nejradši hladí malé děti...pokud kočka po někom vyjede, je všechno špatně.

Díky, ale to co mi tu pišete, je mi bohužel už dávno jasné, je to moje první kočka a teď bych chtěla sjednat nápravu. Teď je už pro mě a mou kočku pozdě myslet na to, že jsem ji od mala rozmazlovala, protože byla malinka, začervená a uši plné svrabu... Nemám ale pocit, ze by nás jako kotě kousala a žmoulala, to opravdu ne. A odjakživa je čistotná. Potřebuju radu pro mou současnou situaci, ne co jsem měla udělat dříve. Bohužel jiná kočka jako společnice nepřichází v úvahu.
K příspěveku výše - vaší nové kočičky je mi vážně líto, kocour musí být ale asi opravdu pěkný divoch. Plánujete něco, jak tuto situaci vyřešit?

Neregistrovaný uživatel

19.9.2006 12:57
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.201

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Díky, ale to co mi tu pišete, je mi bohužel už dávno jasné, je to moje první kočka a teď bych chtěla sjednat nápravu. Teď je už pro mě a mou kočku pozdě myslet na to, že jsem ji od mala rozmazlovala, protože byla malinka, začervená a uši plné svrabu... Nemám ale pocit, ze by nás jako kotě kousala a žmoulala, to opravdu ne. A odjakživa je čistotná. Potřebuju radu pro mou současnou situaci, ne co jsem měla udělat dříve. Bohužel jiná kočka jako společnice nepřichází v úvahu.
K příspěveku výše - vaší nové kočičky je mi vážně líto, kocour musí být ale asi opravdu pěkný divoch. Plánujete něco, jak tuto situaci vyřešit?

Hlavní problém bude asi v tom, že kočka domácí není zrovna štěstím bez sebe, že ji nutíte být kočkou bytovou. Takhle zakousnout ptáčka nebo myšku, vylovit si pstruha.....Zalovit si....... je to dravec a ne hračka.

Neregistrovaný uživatel

19.9.2006 13:52
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.1.115

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Díky, ale to co mi tu pišete, je mi bohužel už dávno jasné, je to moje první kočka a teď bych chtěla sjednat nápravu. Teď je už pro mě a mou kočku pozdě myslet na to, že jsem ji od mala rozmazlovala, protože byla malinka, začervená a uši plné svrabu... Nemám ale pocit, ze by nás jako kotě kousala a žmoulala, to opravdu ne. A odjakživa je čistotná. Potřebuju radu pro mou současnou situaci, ne co jsem měla udělat dříve. Bohužel jiná kočka jako společnice nepřichází v úvahu.
K příspěveku výše - vaší nové kočičky je mi vážně líto, kocour musí být ale asi opravdu pěkný divoch. Plánujete něco, jak tuto situaci vyřešit?

Píšete, že byste nerada, aby byla komunikace mezi váma a kočkou po kočičím, ale právě tomu kočka rozumí nejlépe. Mám doma 2 kocoury, takže nejsem úplný laik, ale osvědčilo se mi, že když se některý choval tak, jak neměl, dostalo se mu napomenutí po kočičím- s vyceněnýma zubama důrazně syčet, eventuelně čapnout za kůži za krkem, jen přidržet a ještě zasyčet. Kluci pak sprašovali a když zjistili, že nežádoucí chování má tutéž odezvu opakovaně (to je důležité- opakovat, opakovat),tak už to nedělají. Starší třeba zkoušel při odnášení (např. na noc z děcáku, aby nechali dceru vyspat) kousat a škrábat- zkusil to asi 3x, rafnul a oplátkou okamžitě dostal rafanec taky-samozřejmě že výchovný a ne do krve, ale tak aby to skutečně cítil. A zasyčení. Víckrát to neudělal, teď už ví, že se prostě bez odmluv jde. Samozřejmě, že jako každá kočka zkouší zakázané věci- lézt do kytek, na linku a na stůl, i když vědí, že nemají, ale co se týče rafání, tak se nám tenhle postup více než osvědčil. Zkuste s kočkou komunikovat po kočičím, nám se to vyplatilo.

Neregistrovaný uživatel

19.9.2006 14:14
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.24.5

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Píšete, že byste nerada, aby byla komunikace mezi váma a kočkou po kočičím, ale právě tomu kočka rozumí nejlépe. Mám doma 2 kocoury, takže nejsem úplný laik, ale osvědčilo se mi, že když se některý choval tak, jak neměl, dostalo se mu napomenutí po kočičím- s vyceněnýma zubama důrazně syčet, eventuelně čapnout za kůži za krkem, jen přidržet a ještě zasyčet. Kluci pak sprašovali a když zjistili, že nežádoucí chování má tutéž odezvu opakovaně (to je důležité- opakovat, opakovat),tak už to nedělají. Starší třeba zkoušel při odnášení (např. na noc z děcáku, aby nechali dceru vyspat) kousat a škrábat- zkusil to asi 3x, rafnul a oplátkou okamžitě dostal rafanec taky-samozřejmě že výchovný a ne do krve, ale tak aby to skutečně cítil. A zasyčení. Víckrát to neudělal, teď už ví, že se prostě bez odmluv jde. Samozřejmě, že jako každá kočka zkouší zakázané věci- lézt do kytek, na linku a na stůl, i když vědí, že nemají, ale co se týče rafání, tak se nám tenhle postup více než osvědčil. Zkuste s kočkou komunikovat po kočičím, nám se to vyplatilo.

jak hodlám řešit kočičku? No, to nevím. Přemýšlím i nad nějakými zklidňovadly. Kočky je mi fakt líto. Kocour je docela pitomej, protože na ní i útočí když kočenda leží na zádech a "vzdává se". Prostě je to paňár.
Kromě tady toho, tak poslouchá. Na ""povel"" seskočí z nežádaného místa, sice s kecy, ale odejde z místnosti... jinak je hodný. Do lidí nekouše (pokud mu tedy někdo nejde ubližovat-to i prokousl dlaň - ale pokousaný byl varován - neposlechl).

Nevím jak to řešit. Když za ním jdu a chci se tedy chovat "pokočičím"... no, tak je to veeeliká sranda a hrajeme na honěnou a jakmile si sednu, tak je zase v kočce.
Neútočí na ní stále, ale prostě někdy mu rupne a třeba 2 dny ji skoro nenechá.

Neregistrovaný uživatel

19.9.2006 15:54
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.201

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Píšete, že byste nerada, aby byla komunikace mezi váma a kočkou po kočičím, ale právě tomu kočka rozumí nejlépe. Mám doma 2 kocoury, takže nejsem úplný laik, ale osvědčilo se mi, že když se některý choval tak, jak neměl, dostalo se mu napomenutí po kočičím- s vyceněnýma zubama důrazně syčet, eventuelně čapnout za kůži za krkem, jen přidržet a ještě zasyčet. Kluci pak sprašovali a když zjistili, že nežádoucí chování má tutéž odezvu opakovaně (to je důležité- opakovat, opakovat),tak už to nedělají. Starší třeba zkoušel při odnášení (např. na noc z děcáku, aby nechali dceru vyspat) kousat a škrábat- zkusil to asi 3x, rafnul a oplátkou okamžitě dostal rafanec taky-samozřejmě že výchovný a ne do krve, ale tak aby to skutečně cítil. A zasyčení. Víckrát to neudělal, teď už ví, že se prostě bez odmluv jde. Samozřejmě, že jako každá kočka zkouší zakázané věci- lézt do kytek, na linku a na stůl, i když vědí, že nemají, ale co se týče rafání, tak se nám tenhle postup více než osvědčil. Zkuste s kočkou komunikovat po kočičím, nám se to vyplatilo.

Ano, jedině tohle je rozumný přístup .

Neregistrovaný uživatel

20.9.2006 07:23
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Píšete, že byste nerada, aby byla komunikace mezi váma a kočkou po kočičím, ale právě tomu kočka rozumí nejlépe. Mám doma 2 kocoury, takže nejsem úplný laik, ale osvědčilo se mi, že když se některý choval tak, jak neměl, dostalo se mu napomenutí po kočičím- s vyceněnýma zubama důrazně syčet, eventuelně čapnout za kůži za krkem, jen přidržet a ještě zasyčet. Kluci pak sprašovali a když zjistili, že nežádoucí chování má tutéž odezvu opakovaně (to je důležité- opakovat, opakovat),tak už to nedělají. Starší třeba zkoušel při odnášení (např. na noc z děcáku, aby nechali dceru vyspat) kousat a škrábat- zkusil to asi 3x, rafnul a oplátkou okamžitě dostal rafanec taky-samozřejmě že výchovný a ne do krve, ale tak aby to skutečně cítil. A zasyčení. Víckrát to neudělal, teď už ví, že se prostě bez odmluv jde. Samozřejmě, že jako každá kočka zkouší zakázané věci- lézt do kytek, na linku a na stůl, i když vědí, že nemají, ale co se týče rafání, tak se nám tenhle postup více než osvědčil. Zkuste s kočkou komunikovat po kočičím, nám se to vyplatilo.

Jak jsem psala, po kočičím s ní komunikuju, když dělá co nemá, vytrestám ji po kočičím, protože po lidském to nemá smysl. Jenže Ona třeba kousne, ja zasyčím, vycením zuby, někdy i kousnu, ona se stáhne, ja jsem jako kočka "vyhrála", postavim ji na zem, a ona treba skočí a kousne mě do nohy. Jako kočku mě možná bere, právě proto si mě dovolí tak kousat. Vím jak řešit to, když už kouše, jak na ni, ale nevím jak prostě udělat, aby nekousla už příště. A ještě jak někdo psal výše - moje hračka to rozhodně není. Jak Vás tohle mohlo vůbec napadnout? A je to rozhodně kočka bytová, ze zahrady a procházek nadšená není, mimo byt je hodně bázlivá. Vyrůstá v bytě od malinka.

Neregistrovaný uživatel

20.9.2006 08:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.174.69

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak jsem psala, po kočičím s ní komunikuju, když dělá co nemá, vytrestám ji po kočičím, protože po lidském to nemá smysl. Jenže Ona třeba kousne, ja zasyčím, vycením zuby, někdy i kousnu, ona se stáhne, ja jsem jako kočka "vyhrála", postavim ji na zem, a ona treba skočí a kousne mě do nohy. Jako kočku mě možná bere, právě proto si mě dovolí tak kousat. Vím jak řešit to, když už kouše, jak na ni, ale nevím jak prostě udělat, aby nekousla už příště. A ještě jak někdo psal výše - moje hračka to rozhodně není. Jak Vás tohle mohlo vůbec napadnout? A je to rozhodně kočka bytová, ze zahrady a procházek nadšená není, mimo byt je hodně bázlivá. Vyrůstá v bytě od malinka.

Zkuste Bachovy květy, je to sice zdlouhavé, ale při troše trpělivosti, se dočkáte žádoucí změny. A ještě je poradna na www.allcats.cz, myslím že doktorka Navarová.

Neregistrovaný uživatel

20.9.2006 10:42
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.74.45

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak jsem psala, po kočičím s ní komunikuju, když dělá co nemá, vytrestám ji po kočičím, protože po lidském to nemá smysl. Jenže Ona třeba kousne, ja zasyčím, vycením zuby, někdy i kousnu, ona se stáhne, ja jsem jako kočka "vyhrála", postavim ji na zem, a ona treba skočí a kousne mě do nohy. Jako kočku mě možná bere, právě proto si mě dovolí tak kousat. Vím jak řešit to, když už kouše, jak na ni, ale nevím jak prostě udělat, aby nekousla už příště. A ještě jak někdo psal výše - moje hračka to rozhodně není. Jak Vás tohle mohlo vůbec napadnout? A je to rozhodně kočka bytová, ze zahrady a procházek nadšená není, mimo byt je hodně bázlivá. Vyrůstá v bytě od malinka.

Nejde o to, že vyrůstá v bytě, jde o geny, není to plemeno vyšlechtěné na pobyt v bytě, nudí se.

Neregistrovaný uživatel

20.9.2006 13:19
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejde o to, že vyrůstá v bytě, jde o geny, není to plemeno vyšlechtěné na pobyt v bytě, nudí se.

Máte asi pravdu (její matku ale bohužel vůbec neznám), ale já nemám možnost pouštet ji ven. Bydlím ve měste, sice v klidnějším místě a auta tam jezdí. Taky nebydlim v rodinném domku, takže by se nemohla vracet, kdy se jí zlíbí. Stejně se ven nehrne, bojí se, ještě by se jí něco stalo... Ach jo, nejlepší by byla kočičí kámoška, ale to mi neprojde... Mrknu na ty Bachovy květy
http://www.kockaapravo.cz/zdravi-clanek.php?id=8

Neregistrovaný uživatel

6.10.2006 18:34
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.155.69

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máte asi pravdu (její matku ale bohužel vůbec neznám), ale já nemám možnost pouštet ji ven. Bydlím ve měste, sice v klidnějším místě a auta tam jezdí. Taky nebydlim v rodinném domku, takže by se nemohla vracet, kdy se jí zlíbí. Stejně se ven nehrne, bojí se, ještě by se jí něco stalo... Ach jo, nejlepší by byla kočičí kámoška, ale to mi neprojde... Mrknu na ty Bachovy květy
http://www.kockaapravo.cz/zdravi-clanek.php?id=8

Tak mám takový pocit, že všechny tyhle agresivnější kočičky byly odebrané od maminky příliš brzy (dříve, než v deseti týdnech). Čehož může být agresivita důsledkem.

Přidejte reakci

Přidat smajlík