Neregistrovaný uživatel

V květnu jsem si pořídila dva kocourky, jednomu jsou nyní 4 měsíce a druhému 3 měsíce. Každé ráno kolem 4-5h nám škrábají na dveře do ložnice a dožadují se naší přítomnosti. Asi dvakrát jsme je vpustili dovnitř, ale ihned začali po nás rajtovat na posteli a řádit, takže se také nedalo spát. Řeším to tak, že vždy vstanu, dám jim na jíst, ale mám klid tak na půl hodinky, pak škrábání začne nanovo. Nevíte někdo, jak toto kocourky odnaučit?
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
V květnu jsem si pořídila dva kocourky, jednomu jsou nyní 4 měsíce a druhému 3 měsíce. Každé ráno kolem 4-5h nám škrábají na dveře do ložnice a dožadují se naší přítomnosti. Asi dvakrát jsme je vpustili dovnitř, ale ihned začali po nás rajtovat na posteli a řádit, takže se také nedalo spát. Řeším to tak, že vždy vstanu, dám jim na jíst, ale mám klid tak na půl hodinky, pak škrábání začne nanovo. Nevíte někdo, jak toto kocourky odnaučit?
Řešila jsem podobné již dříve. Je to jako s dětmi. Když si kočičky dřív začaly ráno u dveří vyžadovat pozornost, vydržela jsem co nejdýl dělat že neslyším a když už to nešlo, vstala jsem a lehce napruděná jsem je od dveří vyhnala s patřičným nadáváním. Chce to trpělivost, ale přestaly. Když jim jdete dát jídlo, vlastně dosáhly svého, nedostaly vynadáno a navíc se mohly nabaštit. Proč by to nezkusily znova. Tak hodně štěstí a dobrou noc i ráno. R
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Řešila jsem podobné již dříve. Je to jako s dětmi. Když si kočičky dřív začaly ráno u dveří vyžadovat pozornost, vydržela jsem co nejdýl dělat že neslyším a když už to nešlo, vstala jsem a lehce napruděná jsem je od dveří vyhnala s patřičným nadáváním. Chce to trpělivost, ale přestaly. Když jim jdete dát jídlo, vlastně dosáhly svého, nedostaly vynadáno a navíc se mohly nabaštit. Proč by to nezkusily znova. Tak hodně štěstí a dobrou noc i ráno. R
Vydržela jsem to podobně asi měsíc a pak mi manžel řekl: Žiješ s kočkama nebo vedle koček?
Od té doby mají přístup do ložnice volný a když je to stále, není jim to tak vzácne, aby toho
využívaly k nějakému zvláštnímu řádění. Je pravda,
že někdy přese mne přeběhnou, když jdou do okna,
někdy se honí, ale to spíš v ostatních pokojích a k nám do ložnice pak přijdou celkem spořádaně spát. Vstávají zároveň se mnou - o půl páté.
Já moc nevydržím ani o víkendu spát, takže jim
dám granule a znovu si lehnu a oni v podstatě také. A jsou to také koťata a umějí pěkně divočit.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
V květnu jsem si pořídila dva kocourky, jednomu jsou nyní 4 měsíce a druhému 3 měsíce. Každé ráno kolem 4-5h nám škrábají na dveře do ložnice a dožadují se naší přítomnosti. Asi dvakrát jsme je vpustili dovnitř, ale ihned začali po nás rajtovat na posteli a řádit, takže se také nedalo spát. Řeším to tak, že vždy vstanu, dám jim na jíst, ale mám klid tak na půl hodinky, pak škrábání začne nanovo. Nevíte někdo, jak toto kocourky odnaučit?
Zkuste společnou ložnici! Naše kočky jsou s námi i v noci a naučily se, že když se zhasne a my se nehýbeme, lehnou si a usnou taky. A když se přece jen v noci po bytě pohybují, tak potichoučku, nemňoukají a nezlobí. Nedomáhají se pozornosti a čekají, až se probudíme. Vaše kočky prostě nerozumí tomu, proč je určitou část dne nechcete u sebe a chtějí být s vámi. To, že začnou řádit, je přirozená reakce - chtějí vám dokázat svou radost!
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zkuste společnou ložnici! Naše kočky jsou s námi i v noci a naučily se, že když se zhasne a my se nehýbeme, lehnou si a usnou taky. A když se přece jen v noci po bytě pohybují, tak potichoučku, nemňoukají a nezlobí. Nedomáhají se pozornosti a čekají, až se probudíme. Vaše kočky prostě nerozumí tomu, proč je určitou část dne nechcete u sebe a chtějí být s vámi. To, že začnou řádit, je přirozená reakce - chtějí vám dokázat svou radost!
Souhlas bez diskuzí. Máme 1+1, takže zavírání dveří nepřicházelo v úvahu, a dvě koťata, nejdřív bláznily a nechtěly nás moc nechat vyspat. Na 3 dny jsem jim vše přemístila do předsíně a po ránu byly jak míliusové, ale byly "zaražený", pak jsem už nechala vše na svém místě, nejdříve trochu divočely, ale dneska stráví oba celou noc na mém polštáři a spí jak nemluvňata, jen tu a tam zadrnčí a chtějí se mazlit, ale rozhodně nijak nelítají a zbytečně nás nebudí. Takže jediné doporučení, sžít se s nimi i na noc a neodělovat je
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
V květnu jsem si pořídila dva kocourky, jednomu jsou nyní 4 měsíce a druhému 3 měsíce. Každé ráno kolem 4-5h nám škrábají na dveře do ložnice a dožadují se naší přítomnosti. Asi dvakrát jsme je vpustili dovnitř, ale ihned začali po nás rajtovat na posteli a řádit, takže se také nedalo spát. Řeším to tak, že vždy vstanu, dám jim na jíst, ale mám klid tak na půl hodinky, pak škrábání začne nanovo. Nevíte někdo, jak toto kocourky odnaučit?
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
V květnu jsem si pořídila dva kocourky, jednomu jsou nyní 4 měsíce a druhému 3 měsíce. Každé ráno kolem 4-5h nám škrábají na dveře do ložnice a dožadují se naší přítomnosti. Asi dvakrát jsme je vpustili dovnitř, ale ihned začali po nás rajtovat na posteli a řádit, takže se také nedalo spát. Řeším to tak, že vždy vstanu, dám jim na jíst, ale mám klid tak na půl hodinky, pak škrábání začne nanovo. Nevíte někdo, jak toto kocourky odnaučit?
AHOJKY,
musím jen souhlasit. Máme doma skoro dvouletého kocoura a od určité doby je prostě ložnicový. Z počátku jsem také zavírala, ale nakonec si prosadil svou a vnutil si neomezený přístup. Od té doby spí s námi, jen co se zhasne, přitulí se a spí. I když občas někam odběhne, nikdy nás nebudí, ani po nás nerajtuje.
To spíš já rozčiluju kocoura, jsem v devátém měsíci a můžu říct, že moje noční courání na záchod mu jde pěkně na nervy!