Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.243.212
Ahoj! Můžete mi poradit? Asi jsem něco zvrtala...
Od ledna máme 5-letou kastrovanou kočku z útulku. Je hodná, zvykla si rychle, ráda se mazlí. V útulku se k ostatním kočkám chovala spíš odtažitě, krmení musela dostávat zvlášť. Já i přítel pracujeme, tak číča zůstává sama doma. Uvažovali jsme pořídit kotě, aby měla společnost. Když jí zmizíme z dohledu, nosí v tlamě plyšáka a žalostně mňouká. Někdy u ní tohohle plyšáka najdeme i po příchodu z práce. Jinak si s ním vůbec nehraje.
Jelikož na víkendy jezdíme k rodičům, kočku bereme s sebou. Na cestování si zvykla, navenek působí i v autě spokojeně (jak se pozná kočičí nepohoda?), v domě rodičů byla cca 10 x a taky si zvykla. Teď si pořídili kotě a to je kámen úrazu...
Chtěli jsme je seznámit na relativně cizí půdě (on je tam nový, ona tam není denně), ale ouha! Naše kočka prská, vrčí a odmítá se ke kotěti přiblížit, prská i na nás. Ale skoro to vypadá, že se toho kotěte bojí ona. Kocourek si chce hrát, ale vyloženě pronásledovat ji nenecháme. Je to definitivní nebo je ještě šance na seznámení a spřátelení?
Ono se to takhle složitě popisuje, to by bylo "na román". Předem děkuju za všechny nápady a rady.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.79.244
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj! Můžete mi poradit? Asi jsem něco zvrtala...
Od ledna máme 5-letou kastrovanou kočku z útulku. Je hodná, zvykla si rychle, ráda se mazlí. V útulku se k ostatním kočkám chovala spíš odtažitě, krmení musela dostávat zvlášť. Já i přítel pracujeme, tak číča zůstává sama doma. Uvažovali jsme pořídit kotě, aby měla společnost. Když jí zmizíme z dohledu, nosí v tlamě plyšáka a žalostně mňouká. Někdy u ní tohohle plyšáka najdeme i po příchodu z práce. Jinak si s ním vůbec nehraje.
Jelikož na víkendy jezdíme k rodičům, kočku bereme s sebou. Na cestování si zvykla, navenek působí i v autě spokojeně (jak se pozná kočičí nepohoda?), v domě rodičů byla cca 10 x a taky si zvykla. Teď si pořídili kotě a to je kámen úrazu...
Chtěli jsme je seznámit na relativně cizí půdě (on je tam nový, ona tam není denně), ale ouha! Naše kočka prská, vrčí a odmítá se ke kotěti přiblížit, prská i na nás. Ale skoro to vypadá, že se toho kotěte bojí ona. Kocourek si chce hrát, ale vyloženě pronásledovat ji nenecháme. Je to definitivní nebo je ještě šance na seznámení a spřátelení?
Ono se to takhle složitě popisuje, to by bylo "na román". Předem děkuju za všechny nápady a rady.
Nechte tomu volný průběh a dejte jim trochu času. Většinou trvá seznamování 1-2 týdny a postupně se vše upraví. Prskání je normální, pokud si nejdou po krku tak je nechte ať si to mezi sebou vyjasní sami a do sbližování zasahujte co nejméně.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.72.25
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nechte tomu volný průběh a dejte jim trochu času. Většinou trvá seznamování 1-2 týdny a postupně se vše upraví. Prskání je normální, pokud si nejdou po krku tak je nechte ať si to mezi sebou vyjasní sami a do sbližování zasahujte co nejméně.
Souhlasím - chce to hlavně čas a trpělivost, prskání a syčení je normální, také to, že dospělá kočka se kotěte jakoby "bojí" a utíká před ním.... Buďte v pohodě, oběma kočkám se věnujte, ať jsou spokojené, určitě nějaké pokroky budou....
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.28.59
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Souhlasím - chce to hlavně čas a trpělivost, prskání a syčení je normální, také to, že dospělá kočka se kotěte jakoby "bojí" a utíká před ním.... Buďte v pohodě, oběma kočkám se věnujte, ať jsou spokojené, určitě nějaké pokroky budou....
Starší kočka se kotěte "bojí" oprávněně. Má své spolehlivé instinkty a ty jí říkají, že kde je kotě, tam bude nedaleko i matka kočka. Nemůže vědět, že v konkrétním případě je to jinak, že kočka už kotě odstavila nebo prostě už žijí odděleně. Vaší kočičce je jasné, co by matka kotěte dělala, kdyby se jí nelíbilo, že se k jejímu kotěti někdo přiblížil, a tak před ním raději zdrhá. Nebojte, všechno se upraví, kotě odroste a dá se čekat, že si obě zvířátka na sebe zvyknou a třeba se i spřátelí.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.181.11
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj! Můžete mi poradit? Asi jsem něco zvrtala...
Od ledna máme 5-letou kastrovanou kočku z útulku. Je hodná, zvykla si rychle, ráda se mazlí. V útulku se k ostatním kočkám chovala spíš odtažitě, krmení musela dostávat zvlášť. Já i přítel pracujeme, tak číča zůstává sama doma. Uvažovali jsme pořídit kotě, aby měla společnost. Když jí zmizíme z dohledu, nosí v tlamě plyšáka a žalostně mňouká. Někdy u ní tohohle plyšáka najdeme i po příchodu z práce. Jinak si s ním vůbec nehraje.
Jelikož na víkendy jezdíme k rodičům, kočku bereme s sebou. Na cestování si zvykla, navenek působí i v autě spokojeně (jak se pozná kočičí nepohoda?), v domě rodičů byla cca 10 x a taky si zvykla. Teď si pořídili kotě a to je kámen úrazu...
Chtěli jsme je seznámit na relativně cizí půdě (on je tam nový, ona tam není denně), ale ouha! Naše kočka prská, vrčí a odmítá se ke kotěti přiblížit, prská i na nás. Ale skoro to vypadá, že se toho kotěte bojí ona. Kocourek si chce hrát, ale vyloženě pronásledovat ji nenecháme. Je to definitivní nebo je ještě šance na seznámení a spřátelení?
Ono se to takhle složitě popisuje, to by bylo "na román". Předem děkuju za všechny nápady a rady.
V pohodě. Vezměte je domů a dohlížejte. Já mám doma už čtyři miciny a venku pár kocourů a všichni se nakonec můžou potkávat jak na chodbě tak u misek. Dokonce spolu začínají spát stočení v klubíčku. Když jsem ale přinesla měsíční kotě (nekamenovat, již o den později by dopadla mnohem hůř) k našemu kastrovanému tehdy osmiletému briťákovi, musela jsem kočinu zavírat do jednoho pokoje a kocoura do druhého. Bez dozoru a obav, že kocour kotě sežere jako zákusek jsem je pak společně mohla nechat asi po dvou měsících a to často jen proto, že velký kocour se do kotěcích skrýší nevešel (naštěstí). Teď úplně v pohodě. Kočce budou dva a na těžké začátky již jen vzpomínám. Každá další kočka/kocour pak už byla lehčí a lehčí a poslední bílá tříměsíční briťulka to tu zpacifikovala tak, že když papá ona, tak všichni ostatní jen koukají :-).
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.243.212
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj! Můžete mi poradit? Asi jsem něco zvrtala...
Od ledna máme 5-letou kastrovanou kočku z útulku. Je hodná, zvykla si rychle, ráda se mazlí. V útulku se k ostatním kočkám chovala spíš odtažitě, krmení musela dostávat zvlášť. Já i přítel pracujeme, tak číča zůstává sama doma. Uvažovali jsme pořídit kotě, aby měla společnost. Když jí zmizíme z dohledu, nosí v tlamě plyšáka a žalostně mňouká. Někdy u ní tohohle plyšáka najdeme i po příchodu z práce. Jinak si s ním vůbec nehraje.
Jelikož na víkendy jezdíme k rodičům, kočku bereme s sebou. Na cestování si zvykla, navenek působí i v autě spokojeně (jak se pozná kočičí nepohoda?), v domě rodičů byla cca 10 x a taky si zvykla. Teď si pořídili kotě a to je kámen úrazu...
Chtěli jsme je seznámit na relativně cizí půdě (on je tam nový, ona tam není denně), ale ouha! Naše kočka prská, vrčí a odmítá se ke kotěti přiblížit, prská i na nás. Ale skoro to vypadá, že se toho kotěte bojí ona. Kocourek si chce hrát, ale vyloženě pronásledovat ji nenecháme. Je to definitivní nebo je ještě šance na seznámení a spřátelení?
Ono se to takhle složitě popisuje, to by bylo "na román". Předem děkuju za všechny nápady a rady.
Děkuju moc všem za odpovědi, uuuf, to se mi ulevilo. Už máme zamluvený kotě i pro nás, tak snad nás těch bojů moc nečeká a kočičáci se brzo skamarádí.
Dataz

XXX.XXX.95.181
Dobrý, mám dotaz... Mám 2 letou kočku která neni kastrovana, u které zemřelo kotě (3 měsíční kotě), a pořád ho shání a hleda okolo baráku. Můžu ji poridi kotě? Předem děkuji za odpověd.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Dataz
napsal(a):
Dobrý, mám dotaz... Mám 2 letou kočku která neni kastrovana, u které zemřelo kotě (3 měsíční kotě), a pořád ho shání a hleda okolo baráku. Můžu ji poridi kotě? Předem děkuji za odpověd.
Můžete, ale proč? Nechcete ji nechat vykastrovat?
My spřátelujem kolem 2 měsíců 2 kocourky. Pokroky jsou znát, ale stejně ještě nejsou ,,bráchové".. Holt u kočiček to může trvat i dlouho než se uplně skamarádí...A třeba se i nemusí bratříčkovat nikdy.. Záleží na povahách