Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.0.234
Zajímaly by mě rozdíly v povahách mainek, norek a sibřek. Na netu jsem našla spoustu popisů, ale myslím, že člověk musí v tom číst tak trochu mezi řádky, což u koček neumím, tak bych radši praktické zkušenosti.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.79.20
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zajímaly by mě rozdíly v povahách mainek, norek a sibřek. Na netu jsem našla spoustu popisů, ale myslím, že člověk musí v tom číst tak trochu mezi řádky, což u koček neumím, tak bych radši praktické zkušenosti.
Tato plemena jsou přírodní a nemyslím si že by pro ně byl typický nějaký povahový rys. Řekla bych že často může být větší rozdíl v povaze např. mezi dvěma mainkami než mezi mainkou a sibiřkou. Důležité je hlavně aby kočka byla dobře socializovaná.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.206.139
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zajímaly by mě rozdíly v povahách mainek, norek a sibřek. Na netu jsem našla spoustu popisů, ale myslím, že člověk musí v tom číst tak trochu mezi řádky, což u koček neumím, tak bych radši praktické zkušenosti.
težko někdo napíše konkrétní rozdíly, lidé většinou chovají jedno plemeno. Mám maina a je to takový kočkopes. Kocouři bývají velcí mazlíci, ale když se jim něco nelíbí, umí to dát najevo. Mého miláčka se bojí půlka rodiny, protože když se řekne "nechte ho na pokoji", tak se to má udělat. Ale jsou kocouři, kteří na sobě nechají dříví štípat. Opravdu moc a moc záleží na povaze daného jedince. My jsme chtěli temperamentní zlobidlo , ale co mají snad všichni maincooni společné je to jejich něžné vrkání. Zní to jako holubička. Norky a sibiřky neznám. Jediné, co můžu doporučit je navštívit pár chovatelů a tam uvidíte, jaký mají jejich zvířata vztah k návštěvám, jak se chovají k domácím zvířatům nebo ke svým lidem. Každý si bude vychvalovat to "své", stejně tak jako já už bych neměnila. Zamilujete se určitě do každého z těchto tří plemen, jistě mají co nabídnout.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.0.234
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
težko někdo napíše konkrétní rozdíly, lidé většinou chovají jedno plemeno. Mám maina a je to takový kočkopes. Kocouři bývají velcí mazlíci, ale když se jim něco nelíbí, umí to dát najevo. Mého miláčka se bojí půlka rodiny, protože když se řekne "nechte ho na pokoji", tak se to má udělat. Ale jsou kocouři, kteří na sobě nechají dříví štípat. Opravdu moc a moc záleží na povaze daného jedince. My jsme chtěli temperamentní zlobidlo , ale co mají snad všichni maincooni společné je to jejich něžné vrkání. Zní to jako holubička. Norky a sibiřky neznám. Jediné, co můžu doporučit je navštívit pár chovatelů a tam uvidíte, jaký mají jejich zvířata vztah k návštěvám, jak se chovají k domácím zvířatům nebo ke svým lidem. Každý si bude vychvalovat to "své", stejně tak jako já už bych neměnila. Zamilujete se určitě do každého z těchto tří plemen, jistě mají co nabídnout.
Zadavatelka - děkuji moc za odpovědi. Určitě bych si zamilovala všechna tato plemena, to je právě můj problém, moc se mi líbí všechny tři vzhledově a nemůžu se rozhodnout. Tak hledám alespoň rozdíly v povahách, které by mi rozhodování usnadnily, ale zdá se že ani to moc nepomůže, protože i podle popisů se zdají všechny povahově stejné. Tak jsem jen tak nějak doufala, že tady někdo vyrukuje s nějakými rozdíly z praxe.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.146.38
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zadavatelka - děkuji moc za odpovědi. Určitě bych si zamilovala všechna tato plemena, to je právě můj problém, moc se mi líbí všechny tři vzhledově a nemůžu se rozhodnout. Tak hledám alespoň rozdíly v povahách, které by mi rozhodování usnadnily, ale zdá se že ani to moc nepomůže, protože i podle popisů se zdají všechny povahově stejné. Tak jsem jen tak nějak doufala, že tady někdo vyrukuje s nějakými rozdíly z praxe.
My máme norku a maina a jsou každý povahově úplně jiní. Kocour je pohodář a nechá si i od děcek všechno líbit, ale cizí člověk na něho nesmí šáhnout, uteče a vrčí. Kočka je tak trochu slušněji řečeno vtěrka, plete se pod nohy a pořád dotírá a když se pro něco ohnete máte její ocas v puse. Manžel ji nesnáší a po pravdě i mě dokáže pěkně hnout žlučí (leze do kočárku i když tam spí mimino a není schopná s tím přestat i když už dostala na zadek).
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.79.20
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
My máme norku a maina a jsou každý povahově úplně jiní. Kocour je pohodář a nechá si i od děcek všechno líbit, ale cizí člověk na něho nesmí šáhnout, uteče a vrčí. Kočka je tak trochu slušněji řečeno vtěrka, plete se pod nohy a pořád dotírá a když se pro něco ohnete máte její ocas v puse. Manžel ji nesnáší a po pravdě i mě dokáže pěkně hnout žlučí (leze do kočárku i když tam spí mimino a není schopná s tím přestat i když už dostala na zadek).
Jenže podle jednoho jedince od každého plemene nemůžete posoudit plemeno jako celek. Je docela dobře možné že jiné kočky těchto pleme v jiné rodině budou úplně jiné. Já chovám britky, mám jich doma šest a už jich mým chovem prošlo 14 a každá je jiná. Najde se mezi nimi dominantní potvora, plašanka, která chce být neviditelná i mazlivá vtěrka, která se dokonce ráda chová (i když o to britky většinou nestojí), navíc se jejich povaha mění i s věkem.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.2.117
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jenže podle jednoho jedince od každého plemene nemůžete posoudit plemeno jako celek. Je docela dobře možné že jiné kočky těchto pleme v jiné rodině budou úplně jiné. Já chovám britky, mám jich doma šest a už jich mým chovem prošlo 14 a každá je jiná. Najde se mezi nimi dominantní potvora, plašanka, která chce být neviditelná i mazlivá vtěrka, která se dokonce ráda chová (i když o to britky většinou nestojí), navíc se jejich povaha mění i s věkem.
osobní zkuaenosti nemám, ale napr. u mainek se píse, ze to jsou ,,psi mezi kockami,,
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.220.117
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
osobní zkuaenosti nemám, ale napr. u mainek se píse, ze to jsou ,,psi mezi kockami,,
Jsem dlouholetý chovatel sibiřských koček. Z domácností svých chovateských kolegů jsem měla možnost se seznámit i s maincoony, s noriněmi zkušenosti nemám, ale z doslechu se jedná o ototéž jako u maincoonu a sibiřek. Obecně se jedná o plemena, která nepatří mezi ta "neurotická". Je rozdíl v chování mezi kočkou a kocourem a to má na "svědomí" reprodukční cyklus u koček. Kočky jsou obecně méně kontaktní (muchlování není příliš jejich parketa) než kocouři. S kočkou je zase lepší vyjití než s kocourem. Kdo chce držet kocoura "v koulích", měl by mít určité zkušenosti. Tříbení názorů s osmikilovým sibiřákem nemusí pro nezkušeného chovatele dopadnout právě nejlépe.
Ale zpět k dotazu. Tazatelce bych doporučila navštívit některou z mnoha výstav pořádaných v průběhu roku. Porozhlédnout se které z plemen Vám padne nejvíce do oka a pak se na tyto kočky ptát chovatelů. Právě chovatelé Vám mohou poskytnout největší penzum relevantních odpovědí.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.113.77
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jsem dlouholetý chovatel sibiřských koček. Z domácností svých chovateských kolegů jsem měla možnost se seznámit i s maincoony, s noriněmi zkušenosti nemám, ale z doslechu se jedná o ototéž jako u maincoonu a sibiřek. Obecně se jedná o plemena, která nepatří mezi ta "neurotická". Je rozdíl v chování mezi kočkou a kocourem a to má na "svědomí" reprodukční cyklus u koček. Kočky jsou obecně méně kontaktní (muchlování není příliš jejich parketa) než kocouři. S kočkou je zase lepší vyjití než s kocourem. Kdo chce držet kocoura "v koulích", měl by mít určité zkušenosti. Tříbení názorů s osmikilovým sibiřákem nemusí pro nezkušeného chovatele dopadnout právě nejlépe.
Ale zpět k dotazu. Tazatelce bych doporučila navštívit některou z mnoha výstav pořádaných v průběhu roku. Porozhlédnout se které z plemen Vám padne nejvíce do oka a pak se na tyto kočky ptát chovatelů. Právě chovatelé Vám mohou poskytnout největší penzum relevantních odpovědí.
"Kdo chce držet kocoura "v koulích", měl by mít určité zkušenosti. Tříbení názorů s osmikilovým sibiřákem nemusí pro nezkušeného chovatele dopadnout právě nejlépe."
To je pěkně napsané a výstižně. U mě nedopadalo dobře ani tříbení názorů s osmikilovým briťákem bez koulí, ještě že jsem objevila, že se bojí smetáku!!!!
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.206.139
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
"Kdo chce držet kocoura "v koulích", měl by mít určité zkušenosti. Tříbení názorů s osmikilovým sibiřákem nemusí pro nezkušeného chovatele dopadnout právě nejlépe."
To je pěkně napsané a výstižně. U mě nedopadalo dobře ani tříbení názorů s osmikilovým briťákem bez koulí, ještě že jsem objevila, že se bojí smetáku!!!!
také se mi tato fráze moc líbila. 8 kilo je asi zakletá váha, protože s mým maincoonem v pubertě jsem dotříbila názory až na pohotovost. 2x za sebou a pak už si tam ze mě dělali srandu. Jenže já mám ručičky tenké a on má ty zuby fakt velké, takže prokousnout mi předloktí mu nepůsobilo žádný problém A smetáku se nebojí, jenom pánička a ten při tom samozřejmě nebyl
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.220.117
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
také se mi tato fráze moc líbila. 8 kilo je asi zakletá váha, protože s mým maincoonem v pubertě jsem dotříbila názory až na pohotovost. 2x za sebou a pak už si tam ze mě dělali srandu. Jenže já mám ručičky tenké a on má ty zuby fakt velké, takže prokousnout mi předloktí mu nepůsobilo žádný problém A smetáku se nebojí, jenom pánička a ten při tom samozřejmě nebyl
Ještě jednou k tříbení názorů - nemám ráda žádný druh násilí a vždy jsem se snažila a snažím se svými kočičáky vyjít po dobrém. tedy vyjít po dobrém - pokud oni mě respektují jako "kocoura" č. 1. Můj první krycí kocour byl fakt "hvězda" a ještě byl příliš teritoriální. Jednou jsme se na procházce jaksi neshodli v dalším směru špacíru. Já ho vzala do náruče a ještě jsem mu u toho vykládala nějaké blbůstky a najednou jsem měla tygra na hlavě a myslel to smrtelně vážně. Na šití jsem tehdy nešla (můj chirurg by umřel smíchy!), ale kocour měl s chovnými ambicemi tehdy vystaráno. Než ale k tomu došlo, onemocněl s ledvinami a bylo to onemocnění neslučitelné se životem. I když to byl raubíř, byl to můj miláček a rozhodování o ukončení jeho trápení nepatřilo k těm jednoduchým.
Jak už jsem předeslala jsem chovatel a tak jsem řešila nákup kocourů. Jednoho jsem importovala ze SRN a druhého z Ruska. Jedním z hlavních a rozhodujících kritérií při výběru byla povaha. Oba kluci jsou z vybraných linií a i jejich puberta byla ve srovnání s předchozím kocourem úplná pohodička. Jsou to spíš takoví kočkopsi. Povaha je u kočky chované v bytě a v rodině s dětmi nesmírně důležitá. Ale nejen tam, kde jsou děti. Ostatně, kdo by si chtěl pořizovat kočičího kamaráda a pak se bál chodit domů z práce s tím, že tam na něho číhá kočičí terorista? Nebo se bál svého tichošlápka pohladit aniž by přišel o kus kůže?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.216.60
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ještě jednou k tříbení názorů - nemám ráda žádný druh násilí a vždy jsem se snažila a snažím se svými kočičáky vyjít po dobrém. tedy vyjít po dobrém - pokud oni mě respektují jako "kocoura" č. 1. Můj první krycí kocour byl fakt "hvězda" a ještě byl příliš teritoriální. Jednou jsme se na procházce jaksi neshodli v dalším směru špacíru. Já ho vzala do náruče a ještě jsem mu u toho vykládala nějaké blbůstky a najednou jsem měla tygra na hlavě a myslel to smrtelně vážně. Na šití jsem tehdy nešla (můj chirurg by umřel smíchy!), ale kocour měl s chovnými ambicemi tehdy vystaráno. Než ale k tomu došlo, onemocněl s ledvinami a bylo to onemocnění neslučitelné se životem. I když to byl raubíř, byl to můj miláček a rozhodování o ukončení jeho trápení nepatřilo k těm jednoduchým.
Jak už jsem předeslala jsem chovatel a tak jsem řešila nákup kocourů. Jednoho jsem importovala ze SRN a druhého z Ruska. Jedním z hlavních a rozhodujících kritérií při výběru byla povaha. Oba kluci jsou z vybraných linií a i jejich puberta byla ve srovnání s předchozím kocourem úplná pohodička. Jsou to spíš takoví kočkopsi. Povaha je u kočky chované v bytě a v rodině s dětmi nesmírně důležitá. Ale nejen tam, kde jsou děti. Ostatně, kdo by si chtěl pořizovat kočičího kamaráda a pak se bál chodit domů z práce s tím, že tam na něho číhá kočičí terorista? Nebo se bál svého tichošlápka pohladit aniž by přišel o kus kůže?
Zadavatelka - teď jsem se tedy nasmála, kočičí terorista a kocour v koulích ale dovedu si to představit, mám kocoura křížence asi nejspíš taky s nějakou velkou polodlouhosrstou kočkou, má 6 kg a v pubertě byl dost vzteklý, ale teď už je hodný, asi taky že se vyřádí venku, bydlíme skoro na samotě a doma je pak milý a hodný a ještě dostane pochvalu za myšku. Ale taky samozřejmě je kastrovaný, což je nejspíš něco úplně jiného než kocour v koulích.
Nad návštěvou výstavy jsem taky uvažovala, ale pak jsem to zavrhla, protože jak jsem se dozvěděla, kočky jsou tam celý den v kleci, tedy se těžko odhadne povaha tak jako na výstavě u psů a ptát se chovatelů je sice hezké, ale od psů mám zkušenosti, že každý chovatel si samozřejmě chválí to svoje plemeno, ale ty potřebné doplňující trochu možná negativní věci se člověk dozví jen takhle bokem.
Každopádně jsem se poptala i jinde, zatím předběžně vyloučila mainku, přece jen se mi zdá moc velká, byla by větší než jeden můj pes a norka a sibiřka mi připadají jako dvě varianty téhož, takže nejspíš jestli na koupi dojde, bude záležet spíš na sympatiích ke konkrétnímu kotěti než na tom, jestli je kotě norka nebo sibiřka.
Ale díky všem za odpovědi.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.54.27
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zadavatelka - teď jsem se tedy nasmála, kočičí terorista a kocour v koulích ale dovedu si to představit, mám kocoura křížence asi nejspíš taky s nějakou velkou polodlouhosrstou kočkou, má 6 kg a v pubertě byl dost vzteklý, ale teď už je hodný, asi taky že se vyřádí venku, bydlíme skoro na samotě a doma je pak milý a hodný a ještě dostane pochvalu za myšku. Ale taky samozřejmě je kastrovaný, což je nejspíš něco úplně jiného než kocour v koulích.
Nad návštěvou výstavy jsem taky uvažovala, ale pak jsem to zavrhla, protože jak jsem se dozvěděla, kočky jsou tam celý den v kleci, tedy se těžko odhadne povaha tak jako na výstavě u psů a ptát se chovatelů je sice hezké, ale od psů mám zkušenosti, že každý chovatel si samozřejmě chválí to svoje plemeno, ale ty potřebné doplňující trochu možná negativní věci se člověk dozví jen takhle bokem.
Každopádně jsem se poptala i jinde, zatím předběžně vyloučila mainku, přece jen se mi zdá moc velká, byla by větší než jeden můj pes a norka a sibiřka mi připadají jako dvě varianty téhož, takže nejspíš jestli na koupi dojde, bude záležet spíš na sympatiích ke konkrétnímu kotěti než na tom, jestli je kotě norka nebo sibiřka.
Ale díky všem za odpovědi.
Na vystave se povaha prave pozna velmi dobre, protoze je tam hodne rusivych elementu, hluk, spousta lidi, jinych kocek, pachu, na kocku sahaji cizi lide... Koukat na kocku v kleci vam o povaze asi nic nerekne, ale koukat na posuzovani jednotlivych plemen uz vam napovedet muze.