Respekt

Stejný problém bývá u našich rekreantů, když nejsou nějakou dobu na trávě. Při lonžování mi ale stačí ze začátku když dávají hlavu dolů zavlnit nebo lehce zatahat za lonž, abych je upozornila, a za chvíli toho nechají.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dobrý den, mam doma koně A1/1. -pracujeme spolu již 5 let, ale pořád me odmítá poslouchat při lonzivani. Mame ve stáji travnatou "jízdárnu", vždy když jdu koně lonzovat, tak sice prejde do určitého chodu, který pozaduji, ale při tom hryze u země trávu. Už opravdu nevím co s tím-při ježdění ani při prochazce na ruce toto nedělá-bojím se aby si nešlápnul na tlamu. Zkoušela jsen lonzovat na uzdecce s udidlem, na ohlavce, chtěla jsem zkusit i na obnosku, ale s tim nemám zkušenost. Můžete mi prosím poradit? Veškerá manipulace s koněm je bezchybná az na toto. Ještě dodám, že kůň normálně má přístup v ohradě k trávě. Sice po tomto suchu tam nic moc není, ale dostavaji každý 3 kolecka travy+cely den seno, takze hladem to není. Děkuji.

A opravdu ho musíte lonžovat?
Mám kobylu spolehlivou v terénu, je vidět, že jí i někdo základy naučil velmi dobře, ale lonžovat jsem ji zkusila 1 x. Na levou ruku to ještě šlo, i když nebyla vůbec vstřícná, ovšem na pravou ruku to byl horor. Kobyla je velká, silná a když vám kopyty mává nad hlavou, zajisté popřemýšlíte, zda to lonžování opravdu potřebuje.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dobrý den, mam doma koně A1/1. -pracujeme spolu již 5 let, ale pořád me odmítá poslouchat při lonzivani. Mame ve stáji travnatou "jízdárnu", vždy když jdu koně lonzovat, tak sice prejde do určitého chodu, který pozaduji, ale při tom hryze u země trávu. Už opravdu nevím co s tím-při ježdění ani při prochazce na ruce toto nedělá-bojím se aby si nešlápnul na tlamu. Zkoušela jsen lonzovat na uzdecce s udidlem, na ohlavce, chtěla jsem zkusit i na obnosku, ale s tim nemám zkušenost. Můžete mi prosím poradit? Veškerá manipulace s koněm je bezchybná az na toto. Ještě dodám, že kůň normálně má přístup v ohradě k trávě. Sice po tomto suchu tam nic moc není, ale dostavaji každý 3 kolecka travy+cely den seno, takze hladem to není. Děkuji.

A co uděláte, když si kousne?

Když ono asi na té travnaté jízdárně to pro něj bude velmi lákavé si kousnout.Stejně na co ti koně nepřijdou, co?

Než začnete pracovat na větším " zrespektování" koně, ujistěte se, že se nedíváte na přeskokové chování. U své kobyly celkem flegmatické fjordkoule jsem ho viděla po pouhým gestem vyvinutém tlaku, kdy měla v terénu sejít na ruce schody, které se jí nezdály. Plňasi jsou citliví.Četla jsem kdysi i názor " pokládače koní krzevá respekt", že jsou na zemi po jeho akci úplně v pohodě, dokonce se zkouší pást, mlsouni. Hrubé nepochopení viděného, podle mě.

Děkuji za odpověď, už když si chce kousnout, tak pobidnu vice dopředu, což zabere.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pokud s koněm pracujete 5 let a není schopný ani poznat, kdy má pracovat a kdy má volno, tak bude asi někde chyba :) Asi to bude chyba tak zásadní, že si nemyslím, že by vše ostatní bylo "bezchybné". Zaplaťte si každý týden 2 hodiny s trenérem, který vás naučí s koníkem pracovat, jak na ruce, tak pod sedlem, od samých začátků.

Je toto jediná chyba. S koněm pracovat umím, u koni jsem 20 let z toho 10let jsem měla trenéra, takže takové poznámky jako naučte se jezdit a sseženete si trenéra nejsou podle mě správné. Nikdo nejsme bez chyby a každý se u koní mame furt co učit, protoze nikdy nebudeme umět vše. To mam mít cely život za zadkem rrenera?

Beru své kone na lonz jen pro zábavu, rádi se vybehaji-mame male výběhy. Je to jednou do měsíce.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Beru své kone na lonz jen pro zábavu, rádi se vybehaji-mame male výběhy. Je to jednou do měsíce.

Tak pokud tím nesledujete nějaké cíle, mimo rozptýlení koně, nedělejte to. K ničemu to nevede, vzhledem k tomu, že si dělá, co chce. Jen koně utvrzujete v přesvědčení, že vás nemusí moc brát vážně.
Doporučila bych vám, sehnat si člověka, který umí lonžovat (ona to zas taková sranda není, jak si leckdo myslí), ale protože trenéra nechcete, doporučím vám, nechat toho. Než špatně, tak raději vůbec.
Pokud byste usoudila, že přečíst si o lonžování, by vás zajímat mohlo, velmi dobře ho popisuje pan A.Paalman v knize Skokové ježdění.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ja si ale nemyslím, že špatně lonzuji. Jak jsem psala, moji ostatní koně problém nemají.

Já vás, zadavatelko, nechci nijak nutit, ale co video? Natočit vlastní akci. Třeba je tam něco, co nevnímáte a jiný to uvidí. Kde a komu ho ukážete, je samozřejmě na vás, ale třeba by jiné oko bylo schopno zvenku líp posoudit "děj na plátně" než jeho přímý účastník. Možná i vy sama si něčeho všimnete, když se na sebe podíváte "jinýma" očima.

Souhlas s žofré- jedna z možností je, že se kůň zkouší samouklidňovat pokusy o ždíbání trávy. Existuje cosi, čemu se říká konejšivé signály, nezasvěcenému se může zdát, že kůň je v těžké pohodě, ve skutečnosti je to tak, že kůň se usilovně snaží se do té pohody uvést.
Co jsem vysledovala, lonžování je u koní poměrně neoblíbená a stresující záležitost, troufám si tvrdit, že správně lonžovat umí jen minimum lidí a většina krom toho, že to dělá blbě, to dělá i déle než je zdrávo.
Konkrétně u A1/1 je lonžování za účelem vypohybování značně kontraproduktivní, někteří méně senzitivní koně si na lonži možná upustí páru, plnokrevník si leda napumpuje adrenalin.
Též máme A1/1, lonž používáme jen sporadicky a nikoli za účelem vypohybování, ale pro pořešení některých technických problémů - a je to vždy záležitost pár minut.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je toto jediná chyba. S koněm pracovat umím, u koni jsem 20 let z toho 10let jsem měla trenéra, takže takové poznámky jako naučte se jezdit a sseženete si trenéra nejsou podle mě správné. Nikdo nejsme bez chyby a každý se u koní mame furt co učit, protoze nikdy nebudeme umět vše. To mam mít cely život za zadkem rrenera?

Ano, přesně tak, myslím, že pro všechny jezdce všech úrovní, kteří na sobě chtějí pracovat a překonávat své nedostatky, je alespoň občasná konzultace s trenérem - nebo zkrátka se zkušeným člověkem, který uvidí něco, co oni ne - nutností.

Pro vás, která po dvaceti letech u koní chcete lonžování používat na to, aby se kůň "vyběhal", protože jinak ho máte v nevhodném ustájení, kde se nemůže přirozeně vyběhat sám, je pak konzultace se zkušeným člověkem naprostou nutností.

S lonžovaním neporadím, nelonžujem, pohyb na kruhu považujem za činnosť, ktorá by mala trvať minimum času a mala by byť prekladaná aj niečím iným.

K tým signálom- vynikajúci postreh od žofré, pripomína mi jednu cestu po kopyte, kedy som viedla kobylu z jednej stajne do druhej, cez kopec, cca 8 km.
Nebola som si istá, čo ona na to, ale celú cestu sa ani neozvala, ani sa neľakala, ťapala za mnou, akurát že v lese úplne obsesívne trhala a žrala lístie zo stromov. Až mi to liezlo na nervy. Pravda, vtedy sa mi o týchto signáloch ani nesnívalo, chápala som, že je kobyla napätá, ale ani vo sne som si toto uždibávanie listov nespojila s uvoľňovaním a znižovaním stresu.

K vybehaniu - mám kone 24/7 na celkom slušnej ploche. Traja dôchodcovia a dva mladé kone. Vonku vo voľnosti to vedia neskutočne odpáliť, aj najchromší valach so shivers syndrómom sa evidentne teší z voľného pohybu, dokáže blbnú, kozlovať, hrať sa s mladými, aj mladšia kobyla.

Ale svojho jazdca si nosí ako najväčší poklad, kone sa radi vyblbnú, sú to zvieratá stvorené pre pohyb, a nadmiera energie nemusí vždy nutne znamenať nevhodné ustajnenie, alebo režim, len by som na to určite nepoužívala lonž.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, přesně tak, myslím, že pro všechny jezdce všech úrovní, kteří na sobě chtějí pracovat a překonávat své nedostatky, je alespoň občasná konzultace s trenérem - nebo zkrátka se zkušeným člověkem, který uvidí něco, co oni ne - nutností.

Pro vás, která po dvaceti letech u koní chcete lonžování používat na to, aby se kůň "vyběhal", protože jinak ho máte v nevhodném ustájení, kde se nemůže přirozeně vyběhat sám, je pak konzultace se zkušeným člověkem naprostou nutností.

Vidíte to všechno příliš jednoduše ;) kdyby byla možnost, ráda bych své koně dala jinam, ale bohužel každý nebydlí v dobré části republiky, kde je vše na dosah ;) myslim, že koně jsou rádi, když je vezmu si čas od času na lonz. Pokud nechodi každý den, tak v tom problém nevidím. To ze je z 365dní vezmu 8x na lonz jim neublíží myslete si co chcete ;).

To je marný, marný, marný.

Vyjdeme z axiomu, že koně držení v malých výbězích se jdou rádi vyběhat - na lonž,8x za rok, safra, to bude vylítaná, to je welfare. A co je pro ni zábava rozhoduji taky já, bude se bavit, kdyby na to měla scípnout.Budeme řešit, co ještě dát na hlavu, aby se mechanicky k tý trávě nedostala, protože prostě předem víme, že z hladu to není a pak už známe jen rozcapenost a nedostatek respektu, no, asi zkouší tu dominanci. Tak klusáckej " obršek" třeba ještě neměla, nebo vůbec nějak vyvázat, už jsme sice zrovna tohle řešili, ale řemení ono po světě je. Mozná rachejtlí za ocas by mohlo pomoct. Další axiom je " na všecnhy ostatní to funguje", to je taková garance, že když na tuhle ne, problém je v herce, já ok.
A sice deklarujeme, jak se máme celý život učit, ale ani jeden večer nedáme vyhledavači, pochopení a obrázkům a videím calming signals a přeskokovému chování, dajaká békovina jistě, v oddíle o tom nepoudali.
Příliš jednoduše to vidíte vy, netvrdím, že je to jistě calming, pokud ale jo a vyvážete nebo přitvrdíte, čekejte problémy, od chování po zdraví. Net a přístup k vyhledavači očividně máte.


L

No, nedávno tu byla takkvá debatka o starém dobrém drilu, nacepovaných automatismech v myšlení absolventů "třicetletukoní", tak já si ty přístupy představuji přesně takhle, před třiceti lety progres vzdělání a rozvoje obzorů začal - a na stejném obzoru skončil.

A neumím rozebrat uzdečku ani naskočit na koně, ani na poně, ani správně zametat, tproto ze mě mluví ta flustrace-).

OT horsana:jo, taky jsem tehdy nevěděla, nač koukám, jen jsem vnímala, že je v tensi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je marný, marný, marný.

Vyjdeme z axiomu, že koně držení v malých výbězích se jdou rádi vyběhat - na lonž,8x za rok, safra, to bude vylítaná, to je welfare. A co je pro ni zábava rozhoduji taky já, bude se bavit, kdyby na to měla scípnout.Budeme řešit, co ještě dát na hlavu, aby se mechanicky k tý trávě nedostala, protože prostě předem víme, že z hladu to není a pak už známe jen rozcapenost a nedostatek respektu, no, asi zkouší tu dominanci. Tak klusáckej " obršek" třeba ještě neměla, nebo vůbec nějak vyvázat, už jsme sice zrovna tohle řešili, ale řemení ono po světě je. Mozná rachejtlí za ocas by mohlo pomoct. Další axiom je " na všecnhy ostatní to funguje", to je taková garance, že když na tuhle ne, problém je v herce, já ok.
A sice deklarujeme, jak se máme celý život učit, ale ani jeden večer nedáme vyhledavači, pochopení a obrázkům a videím calming signals a přeskokovému chování, dajaká békovina jistě, v oddíle o tom nepoudali.
Příliš jednoduše to vidíte vy, netvrdím, že je to jistě calming, pokud ale jo a vyvážete nebo přitvrdíte, čekejte problémy, od chování po zdraví. Net a přístup k vyhledavači očividně máte.


L

No, nedávno tu byla takkvá debatka o starém dobrém drilu, nacepovaných automatismech v myšlení absolventů "třicetletukoní", tak já si ty přístupy představuji přesně takhle, před třiceti lety progres vzdělání a rozvoje obzorů začal - a na stejném obzoru skončil.

A neumím rozebrat uzdečku ani naskočit na koně, ani na poně, ani správně zametat, tproto ze mě mluví ta flustrace-).

OT horsana:jo, taky jsem tehdy nevěděla, nač koukám, jen jsem vnímala, že je v tensi.

Lip bych to nenapsala! Děkuji

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Beru své kone na lonz jen pro zábavu, rádi se vybehaji-mame male výběhy. Je to jednou do měsíce.

Pokud chcete koně něčemu naučit, frekvence četnosti musí být větší než 1x do měsíce Takto je to opravdu zábava pro koně včetně toho pasení se a ne cvičení (zamyslela bych se nad úvahou od žofre o přeskokovém chování), bohužel. Lonžovat se kůň musí naučit, jako každou jinou věc, sám od sebe poslušně kroužit nebude a nebude to ani smysluplná práce pro koně, jo hned to není a někdy to bolí... ... jízdárnu posekejte na drn a je to...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je marný, marný, marný.

Vyjdeme z axiomu, že koně držení v malých výbězích se jdou rádi vyběhat - na lonž,8x za rok, safra, to bude vylítaná, to je welfare. A co je pro ni zábava rozhoduji taky já, bude se bavit, kdyby na to měla scípnout.Budeme řešit, co ještě dát na hlavu, aby se mechanicky k tý trávě nedostala, protože prostě předem víme, že z hladu to není a pak už známe jen rozcapenost a nedostatek respektu, no, asi zkouší tu dominanci. Tak klusáckej " obršek" třeba ještě neměla, nebo vůbec nějak vyvázat, už jsme sice zrovna tohle řešili, ale řemení ono po světě je. Mozná rachejtlí za ocas by mohlo pomoct. Další axiom je " na všecnhy ostatní to funguje", to je taková garance, že když na tuhle ne, problém je v herce, já ok.
A sice deklarujeme, jak se máme celý život učit, ale ani jeden večer nedáme vyhledavači, pochopení a obrázkům a videím calming signals a přeskokovému chování, dajaká békovina jistě, v oddíle o tom nepoudali.
Příliš jednoduše to vidíte vy, netvrdím, že je to jistě calming, pokud ale jo a vyvážete nebo přitvrdíte, čekejte problémy, od chování po zdraví. Net a přístup k vyhledavači očividně máte.


L

No, nedávno tu byla takkvá debatka o starém dobrém drilu, nacepovaných automatismech v myšlení absolventů "třicetletukoní", tak já si ty přístupy představuji přesně takhle, před třiceti lety progres vzdělání a rozvoje obzorů začal - a na stejném obzoru skončil.

A neumím rozebrat uzdečku ani naskočit na koně, ani na poně, ani správně zametat, tproto ze mě mluví ta flustrace-).

OT horsana:jo, taky jsem tehdy nevěděla, nač koukám, jen jsem vnímala, že je v tensi.

Súhlasím do bodky !

Samozrejme jedna vec je vnímať, tušiť, niečo iné je rozkľúčovať a využiť, ja sama nemám vždy kapacitu - dokonca ani vnímať, takže cesta ďaleká, ale nejak treba začať.

Inak sorry, napriek všetkej vážnosti, výraz " v oddíle o tom nepoudali " mi spôsobil záchvat smiechu, to je niečo tak krásne naturálne a pravdivé

Jasne, ja som tiež vnímala, alebo skôr predpokladala, že je kobyla v tenzii, veď aj mala byť z čoho, veď som ju vytiahla rovno z výbehu a davaj samé dve cez kopec preč (že k staronovým kamarátom nemohla tušiť, asi), ale to trhnaie listov som si vtedy vysvetlila ako "ona je divná, ešte aj teraz by len žrala". Kobyla, ktorá zažila aj strádanie bola povestná svojou pažravosťou (tiež nie úplne normálnou a stavmi tranzu keď sa išlo kŕmiť, box pri kŕmneí nerozkopala iba preto, že v žiadnom už roky nebola, inak to bol hukot, vek a hierachia to v stabilnom stádečku pomohli zredukovať, to len ako OT).

Tak já samozřejmě mám velký problém vůbec vidět a vnímat, co to zvíře asi míní /"neberte si to osobně je to jen chování"/, natož pak vymyslet, jak a kudy vytvarovat a naprostá katastrofa je realizace, jsem slepá a pomalá a dávám tomu málo času, od hlavy k ruce daleko, s kosatkami určitě nikdy plavat nebudu, dokonce ani nemám ambice zkoušet něco na krevnaté koně, natož na ně lézt.
Ale dávám si plus, že když kouknu dozadu, trochu jsem se v těch komunikacích zlepšila- u slepice, kočky, koně...a plus si dávám i za to, že vím že nevím a než přijmu stanovisko, jdu se na věc podívat/ a protože nemám čas ani chuť zkoumat podrobně vše od jogurtu k snídaní po věrohodnost svého poslance, spoustu věcí prostě vypouštím a stanovisko k nim nemám/.
Když mi ale něco nefunguje a mám pocit, že mám problém, je mi jasné, že "moje" je i řešení, pak buď neřeším a smíříms e a vyhnu, nebo tomu tu pozornost dám, na instatní řešení nevěřím, i když je někdy vědomě taky použiju.
Ono u Mámdotaz se herky jistě nemají špatně, malý výběh je lepší než box a ten je lepší než štont, on to plňas přežije, když to bude probíhat takhle dál, ono to byl jen takový modelový příklad uvažování nejen zadavatelky, v podvědomí doutnal pocit z té debaty "zlatéoddílyastarévzdělání" a já doutnám před dovolenou, kde taky mrskám luštěninami a odpověď na návrhy možných posunů je přečasto "pleju len".
Mámdotaz: jestlis e fakt dáte do čtení, zkuste se podívat na termín "obrácená kruhovka"-pokud byste to zkusila bez přípravy instalovat, hned byste viděla, jestli koně baví se vyběhat dokola.Nereju, nabízím podněty k přemýšlení.

Jinak samozřejmě vím, že mezi "řešiči" je třeba odlišit návštěvníky/přícházejí si o problému jen popovídat, tečka/, stěžovatele /přicházejí si postěžovat, jak to mají na světě blbý a coby kdyby/ a pravé klienty/co vědí, že mají problém, a přicházejí se zakázkou na pomoc/.

Jinak jsem velká konzerva a ctitel klasického vzdělávání a způsobů. Tak jsem si objednala Jak napraviti zlé a pokažené koně z roku 1929, tuším nějaký MVDr z Moravy- to bude počteníčko.
A tohle je takypřeskok, můj- jsem ve stresu, už jsem měla mít hotovo asi milion jiných z mého pohledu obtížnějších věcí.

To jsou zase rady. Proč vůbec lonžujete, proč nemá kůň lepší ustájení, proč toho chudáčka týráte

Dle mého názoru je lonžování užitečná práce, se kterou běžný kůň nemá žádný problém a rozhodně pro něj není stresující. Samozřejmě je vhodné naučit koně pracovat tak, aby to mělo nějaký smysl. Bezcílné běhání vám užitek nepřinese - ale koně to fakt nezabije, jak tu zúčastnění tvrdí.

Sama jsem dřív lonžovala pravidelně, když jsem potřebovala koně nasvalit. Valach byl naučený pracovat perfektně i na ohlávce bez biče, na dobré slovo, prostě pohoda. Dostali jsme se ale na krátkou chvíli do ustájení, kde se kvůli nekvalitní kruhovce chodilo lonžovat na louku. No, byla to hrůza. Kůň je žrout a nic jiného než trávu neviděl. Za každým utrhnutím dostal pobídku, načež se šíleně vztekal, lítal do vzduchu a dvakrát mi dokonce utekl. Váš problém bych tipla na něco podobného. Pod sedlem nebo na ruce nežere, protože tam si ho ohlídáte, ale na lonži moc dobře ví, že na něj nemůžete. V zásadě postupujete správně, ale jestli lonžujete 8x do roka, tak si to bohužel nevštípí.

Tak trochu k tématu
http://www.konecesky.cz/index.php?kat=35&id=122.

žofré - njn, ja rozumiem, veľmi dobre. Ten jún je taký tenzný mesiac, heh. Váš text som si uložila, pretože je proste skvelý.

Podnety na premýšľanie - ach och ich

Terven super video, dík, Sue Dyson

Ľudia budú mať vždy rôzne prístupy. Niekto nedohliadne za koniec nosa, niekto sa pustí aj na neprebádané územia.

Napadl mě náhubek, aby nemohl jíst. Pak by si uvědomil, že prostě přes ten náhubek nedá ani trs do papule a mohl by přestat :).

Nebo zda tohle nedělá pod sedlem, co ho lonžovat se sedlem?

Já mám také A1/1 a také máme travnatou jízdárnu, naštěstí koník se hezky soustředí a trávy si vůbec nevšímá :).

Přeji hodně štěstí.

Mikimauska napsal(a):
Napadl mě náhubek, aby nemohl jíst. Pak by si uvědomil, že prostě přes ten náhubek nedá ani trs do papule a mohl by přestat :).

Nebo zda tohle nedělá pod sedlem, co ho lonžovat se sedlem?

Já mám také A1/1 a také máme travnatou jízdárnu, naštěstí koník se hezky soustředí a trávy si vůbec nevšímá :).

Přeji hodně štěstí.

Na konikovi se právě kvuli úrazu už nikdy jezdit nebude. Proto ho vezmu cas od času na louku, myslím to dobře vzdycky se vyblbne a jdeme domu. Je pravda že je to zrout a pro kousek trávy by udělal vše. Z ruky to dříve dělal také, ale uz jsem ho odnaucila ze na uzdecce se nezere, vi ze muze jen s ohlavkou, kdyz ho opravdu vezmu popasat. Asi opravdu s lonzovanim končím, hold se chudak neprobehne ani na lonzi. Tim bych to uzavřela, dekuji.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na konikovi se právě kvuli úrazu už nikdy jezdit nebude. Proto ho vezmu cas od času na louku, myslím to dobře vzdycky se vyblbne a jdeme domu. Je pravda že je to zrout a pro kousek trávy by udělal vše. Z ruky to dříve dělal také, ale uz jsem ho odnaucila ze na uzdecce se nezere, vi ze muze jen s ohlavkou, kdyz ho opravdu vezmu popasat. Asi opravdu s lonzovanim končím, hold se chudak neprobehne ani na lonzi. Tim bych to uzavřela, dekuji.

Hold se chudák neproběhne ani na lonži no, bude celej den zavřenej v boxe, sice nebude nadšenej, ale co jinýho se dá dělat?

Přesně takhle mi to od vás vyznívá. Co jinýho se dá dělat? Učit se, učit se, učit se. Ve vašem případě učit se lonžovat. Tak si zkuste najít někoho, kdo to opravdu umí, aby vám poradil. Ono ani lonžování není jen tak. Jedna věc je honit koně bezhlavě na kruhu, vyvázat ho, aby to přece mělo nějaký smysl, máchat mu za prdelí bičem aby běžel a tahat za lonž aby nezdrhnul. A druhá věc je vedět čeho chci lonžováním dosáhnout a podle toho postupovat, není to o tom že bude nějak máchat bičem a nějak tahat za lonž. Neříkám že takhle vy lonžujete. Ale ani lonžování není věc kterou umí každý. Naopak, je to složité, má-li to k být ku prospěchu, nikoliv ke škodě. Na každého koně musíte jinak, ne že na ostatní to funguje tak na tohohle musí taky. Není to jednoduché, proto říkám, a říkají to víceméně všichni - učte se, sežeňte si někoho zkušeného a uvědomte si, že každý kůň je jiný a nemůžete na to jít způsobem "na ostatní koně to funguje, tak na tohohle musí taky" (tedy jak jste vy psala "Ja si ale nemyslím, že špatně lonzuji. Jak jsem psala, moji ostatní koně problém nemají.").

Učit se, učit se, učit se. A tím bych to uzavřela.

"No, nedávno tu byla takkvá debatka o starém dobrém drilu, nacepovaných automatismech v myšlení absolventů "třicetletukoní", tak já si ty přístupy představuji přesně takhle, před třiceti lety progres vzdělání a rozvoje obzorů začal - a na stejném obzoru skončil.!"

Osobně jsem za "starý dobrý dril" a "nacepované automatismy" velice vděčná.

Díky nim jako první věc po příchodu do stáje beru do ruky kolečko a vidle. Uklizený box a výběh mají přednost před ježděním - vždy nejdříve udělám co je potřeba, i kdybych se kvůli tomu neměla dostat do sedla.

Díky "automatismům" mi nikdo nemusí připomínat, že kopyta je nutno vyčistit před i po jízdě. Nepotřebuji přemýšlet, které ruce se potkávají na jízdárně a nešlapu jiným koním na paty. Vím, že jezdecká hodina začíná a končí uvolňovacími cviky. Umím rozebrat a znovu složit uzdečku. Vím, jak a kam se pokládá sedlo atd.

Nikdo nevolá po koních 23 hodin denně odložených v boxech a štodnech, po brzkém obsedání, barování nebo jiných silových donucovacích prostředcích. Nicméně nepopiratelným faktem je, že mnoha lidem kolem koní chybí základní rutina nezbytná k tomu, aby se svým koněm i ostatními jezdci / koňmi ve stáji mohli dobře fungovat.

balisek napsal(a):
"No, nedávno tu byla takkvá debatka o starém dobrém drilu, nacepovaných automatismech v myšlení absolventů "třicetletukoní", tak já si ty přístupy představuji přesně takhle, před třiceti lety progres vzdělání a rozvoje obzorů začal - a na stejném obzoru skončil.!"

Osobně jsem za "starý dobrý dril" a "nacepované automatismy" velice vděčná.

Díky nim jako první věc po příchodu do stáje beru do ruky kolečko a vidle. Uklizený box a výběh mají přednost před ježděním - vždy nejdříve udělám co je potřeba, i kdybych se kvůli tomu neměla dostat do sedla.

Díky "automatismům" mi nikdo nemusí připomínat, že kopyta je nutno vyčistit před i po jízdě. Nepotřebuji přemýšlet, které ruce se potkávají na jízdárně a nešlapu jiným koním na paty. Vím, že jezdecká hodina začíná a končí uvolňovacími cviky. Umím rozebrat a znovu složit uzdečku. Vím, jak a kam se pokládá sedlo atd.

Nikdo nevolá po koních 23 hodin denně odložených v boxech a štodnech, po brzkém obsedání, barování nebo jiných silových donucovacích prostředcích. Nicméně nepopiratelným faktem je, že mnoha lidem kolem koní chybí základní rutina nezbytná k tomu, aby se svým koněm i ostatními jezdci / koňmi ve stáji mohli dobře fungovat.

Souhlas

balisek napsal(a):
"No, nedávno tu byla takkvá debatka o starém dobrém drilu, nacepovaných automatismech v myšlení absolventů "třicetletukoní", tak já si ty přístupy představuji přesně takhle, před třiceti lety progres vzdělání a rozvoje obzorů začal - a na stejném obzoru skončil.!"

Osobně jsem za "starý dobrý dril" a "nacepované automatismy" velice vděčná.

Díky nim jako první věc po příchodu do stáje beru do ruky kolečko a vidle. Uklizený box a výběh mají přednost před ježděním - vždy nejdříve udělám co je potřeba, i kdybych se kvůli tomu neměla dostat do sedla.

Díky "automatismům" mi nikdo nemusí připomínat, že kopyta je nutno vyčistit před i po jízdě. Nepotřebuji přemýšlet, které ruce se potkávají na jízdárně a nešlapu jiným koním na paty. Vím, že jezdecká hodina začíná a končí uvolňovacími cviky. Umím rozebrat a znovu složit uzdečku. Vím, jak a kam se pokládá sedlo atd.

Nikdo nevolá po koních 23 hodin denně odložených v boxech a štodnech, po brzkém obsedání, barování nebo jiných silových donucovacích prostředcích. Nicméně nepopiratelným faktem je, že mnoha lidem kolem koní chybí základní rutina nezbytná k tomu, aby se svým koněm i ostatními jezdci / koňmi ve stáji mohli dobře fungovat.

Chápu, jak to myslíte, ale možná jste tak úplně neporozumněla, jak to myslela žofré. Tam byl hlavně podstatný ten dovětek" před třiceti lety progres vzdělání a rozvoje obzorů začal - a na stejném obzoru skončil."

Díky nim jako první věc po příchodu do stáje beru do ruky kolečko a vidle. Uklizený box a výběh mají přednost před ježděním - vždy nejdříve udělám co je potřeba, i kdybych se kvůli tomu neměla dostat do sedla
též mám v životě zafixováno, že nejdřív práce a potom zábava, obvykle to tak praktikuju a nepotřebovala jsem k tomu léta v oddíle. Na druhou stranu jsem dospělá osoba a pokud jedu ke koním s vědomím, co vše je tam třeba udělat, pořadí úkonů je na mém uvážení. A dovedu si představit situaci, kdy se z organizačních důvodů nejdřív pověnuju koni a pak teprve odvezu bobky z přístřešků, dopustím vodu atakdále.
Troufám si tvrdit, že důležitější je mít znalosti a správně poskládané priority, pak budete ty podstatné věci dělat z vlastní vůle a bez předchozího drilu. Ono právě to "nadrilování" často svádí k nepoužívání hlavy, k automatismům, které mohou být minimálně zbytečné, někdy i škodlivé.
Jistě je dobré vědět, které ruce se potkávají na jízdárně, ale je to nepodstatná malichernost, pokud pokud majitel neumí číst emoce koně a nepozná blbě vystrouhané kopyto. A znám lidi, kteří měli jízdárenskou štábní kulturu v malíku a odříkali v noci poslepu, a když se tihle lidi objevili s vodítkem a ohlávkou ve výběhu, koně se otáčeli zády a odcházeli.
Pokud budu považovat za důležité umět rozebrat a složit uzdečku, budu to klidně trénovat na čas, pravda je ale taková, že na pohodu koně to nemá vůbec žádný vliv.

Re: původní zadavatelka

"Na konikovi se právě kvuli úrazu už nikdy jezdit nebude."

A proč teda chcete lonžovat? Lonžování není vhodné pro každého koně, svůj smysl má možná při obsedání nebo při zařazení do cíleného tréninku... a i tak je to celkem věda, která má spoustu fází... rozhodně nemá být jeho cílem nechat koně vyblbnout... a obzvlášť ne koně po úrazu. Pohyb na kruhu je pro koně jednak náročný, za druhé lehce začne nudit a za třetí ho koně rozhodně nepotřebují k životu ani k proježděnosti... Možná se vám koník opravdu snaží říct, že to není nic pro něj. A že by měl radši možnost volného pohybu, který si může diktovat sám, minimálně po větší část dne, což je pro koně základní životní potřebou.

Díky, Marťo. Cca tak.

Pokud budu mít na výběr, jestli vysbírám úplně hned výběh nebo půjdu s IRkou ven, nebo jestli prostě zvládnu jen jedno z toho, takjdem ven.I na ruce, většinou. A ne proto, že bych potřebovala vozit zadel, /já jsem takový sedec a ani nemusím jezdit, natož na výkon/, ale proto, že to považuji za lepší výběr pro pohodua zdraví toho koně.Bobky jsou mu celkem šumák, ty vadí mně nebo lidskému okolí, jemu až tehdy, když je pastvina jak cukrárna a není co kousat a červi padají viditělně/, ale jestli má omezený stále stejný nepodnětný prostor, tak uvítá procházku na pohodu a šanci kousnout jinou bylinu..
Podotýkám, že několik let jsem denně spíš 2x dočista vybírala a vyvážela na valník po čtyřech koních na cca 2 hektarech/ nedaleko je obytná zástavba a bobky ve výběhu vadí mně./Zahnojených "výběhy" bez vody a stínu jsem viděla i u lídí, kteří ví, jaks e míjet na jízdárně.Já mám priority viz výše.
Heslo "po práci legraci" má ten problém, že při troše perfekcionismu na tu legraci nedojde, nikdy.

Kopyta po vyjížďce a vůbec často čistím taky, ale krom toho, že nechci seklý kamínek, taky proto, abych si všimla, co se na tom kopytě děje. Jak se v čase mění střel, co dělají rozpěrky, patkový úhel, jak se tváří nášlapný mozol, úhly...a reagovala včas drobnými korekcemi.Čistosvoucí kopyto, kde vydrilovaný majitel problém nepozná, ani když je očividný, je koni krom té prevence kamínků a hniloby celkem na houby.

Netuším, kdo se kdy jak pohybuje po jízdárně a má přednost a jak se míjí. Pokud by hrozilo, že se na nějaké vyskytnu, nevlezu na ni, dokud se vší silou nenadřu, jak se na návštěvě chovat. Ale od tohoto základu mě bude zajímat dál víc to, jak moc gramů mám v ruce, jak se koňo tváří, jak reaguje na sed nebo nádech, co si o té jízdárně myslí, jestli nám je k tomu, k čemu bychom chtěli, aby nám byla- a tak.

Uzdečka dtto. Nepotřebuji ji rozebírat a skládat na rychlost. Potřebuji dobře odhadnout, jakou a proč, jak vysoko jaké udidlo, jak sedí v hubě, kde je nánosník a jak komfortní, jestli je koni příjemný nátylník, jestli mu nejde lícnice do oka půl doby ježdění atd-to je důležité pro mě.

Takže základní pravidla spolužití s ostatními v oddíle" určitě ano, zvládnout, ale kdybych si mohla vybrat, učte mě pls pozitivkou, nikoli drilem .
A neměla bych na tom zůstat, to je bazál, ne vrchol snažení, koňo ocení tu etologii a R+ místo R- nebo P+ a fyziologii a kopytářství, kde válím sedlo je mu šumák /to bude můj problém, když si ho poškodím/.

Terven napsal(a):
Chápu, jak to myslíte, ale možná jste tak úplně neporozumněla, jak to myslela žofré. Tam byl hlavně podstatný ten dovětek" před třiceti lety progres vzdělání a rozvoje obzorů začal - a na stejném obzoru skončil."

Díky nim jako první věc po příchodu do stáje beru do ruky kolečko a vidle. Uklizený box a výběh mají přednost před ježděním - vždy nejdříve udělám co je potřeba, i kdybych se kvůli tomu neměla dostat do sedla
též mám v životě zafixováno, že nejdřív práce a potom zábava, obvykle to tak praktikuju a nepotřebovala jsem k tomu léta v oddíle. Na druhou stranu jsem dospělá osoba a pokud jedu ke koním s vědomím, co vše je tam třeba udělat, pořadí úkonů je na mém uvážení. A dovedu si představit situaci, kdy se z organizačních důvodů nejdřív pověnuju koni a pak teprve odvezu bobky z přístřešků, dopustím vodu atakdále.
Troufám si tvrdit, že důležitější je mít znalosti a správně poskládané priority, pak budete ty podstatné věci dělat z vlastní vůle a bez předchozího drilu. Ono právě to "nadrilování" často svádí k nepoužívání hlavy, k automatismům, které mohou být minimálně zbytečné, někdy i škodlivé.
Jistě je dobré vědět, které ruce se potkávají na jízdárně, ale je to nepodstatná malichernost, pokud pokud majitel neumí číst emoce koně a nepozná blbě vystrouhané kopyto. A znám lidi, kteří měli jízdárenskou štábní kulturu v malíku a odříkali v noci poslepu, a když se tihle lidi objevili s vodítkem a ohlávkou ve výběhu, koně se otáčeli zády a odcházeli.
Pokud budu považovat za důležité umět rozebrat a složit uzdečku, budu to klidně trénovat na čas, pravda je ale taková, že na pohodu koně to nemá vůbec žádný vliv.

Na pohodu koně má vliv ledacos. Jedna z těch věcí, je majitel, který ví, co dělá a nemusí se kvůli každému prdu chodit radit na diskuzi.
Ta vámi neustále kritizovaná štábní kultůra slouží hlavně k tomu, aby všichni ve stáji/oddíle věděli, co a kdy mají dělat. Jinak vzniká chaos a nervozita, kterou koně neradi.
Pokud máte ve stáji zavedený systém, jsou všichni v pohodě, nikde to neskřípá. Proto ten dril.
K tomu potkávání na jízdárně. Mě sejmula na malém koni holka na mastodontovi, neboť si jaksi nevybavila, které ruce se míjí. Pokud je na jízdárně 10 dvojic, žádná anarchie být nesmí. Je to nebezpečné! Koně nejsou morčata či pudlíci. I ten nejmenší může ublížit, byť nechca a to většinou proto, že se nedodržují pravidla.
Pokud se na jízdárně motáte sama, klidně jezděte třeba pozpátku.
Rozebrat a složit uzdečku/uzdu je potřeba umět. Nedávno jsem opravovala uzdečku ženské, která měla vyměněnou přezku lícnice s přezkou podhrdelníku. Koně to táhlo. Taky se nikde neučila. Jen si koupila koníka.
Vy ale vodíte kobylu na parelce, takže opravdu nemusíte uzdečku znát.
Jediný člověk, ke kterému se koně NIKDY neotáčí zády, je oška, která svolává koně na večeři. Všichni ostatní majitelé zažili situaci, když s nimi jejich vlastní kůň nechce nic mít.
Emoce jsou bezva věc. U jiných. Mě třeba stačí, když se mnou kůň spolupracuje. Bez emocí.
Kobyla, která je emočně rozhrkaná, neboť je v říji, je na ránu mezi světla. Kůň závislák, který je emočně rozhozený, neboť ho kamarád s sebou nevzal na vyjížďku, tak ten může být i nebezpečný. Takže emoce odsud potud. Já mám raději stereotyp, kdy oba zúčastnění vědí, co bude.
Vážně mě nedožene k slzám, že na mě můj kůň radostně neřehtá, když mě vidí. Vím, že stejně přijde.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Re: původní zadavatelka

"Na konikovi se právě kvuli úrazu už nikdy jezdit nebude."

A proč teda chcete lonžovat? Lonžování není vhodné pro každého koně, svůj smysl má možná při obsedání nebo při zařazení do cíleného tréninku... a i tak je to celkem věda, která má spoustu fází... rozhodně nemá být jeho cílem nechat koně vyblbnout... a obzvlášť ne koně po úrazu. Pohyb na kruhu je pro koně jednak náročný, za druhé lehce začne nudit a za třetí ho koně rozhodně nepotřebují k životu ani k proježděnosti... Možná se vám koník opravdu snaží říct, že to není nic pro něj. A že by měl radši možnost volného pohybu, který si může diktovat sám, minimálně po větší část dne, což je pro koně základní životní potřebou.

Velmi dobře napsané!

sisi58 napsal(a):
Na pohodu koně má vliv ledacos. Jedna z těch věcí, je majitel, který ví, co dělá a nemusí se kvůli každému prdu chodit radit na diskuzi.
Ta vámi neustále kritizovaná štábní kultůra slouží hlavně k tomu, aby všichni ve stáji/oddíle věděli, co a kdy mají dělat. Jinak vzniká chaos a nervozita, kterou koně neradi.
Pokud máte ve stáji zavedený systém, jsou všichni v pohodě, nikde to neskřípá. Proto ten dril.
K tomu potkávání na jízdárně. Mě sejmula na malém koni holka na mastodontovi, neboť si jaksi nevybavila, které ruce se míjí. Pokud je na jízdárně 10 dvojic, žádná anarchie být nesmí. Je to nebezpečné! Koně nejsou morčata či pudlíci. I ten nejmenší může ublížit, byť nechca a to většinou proto, že se nedodržují pravidla.
Pokud se na jízdárně motáte sama, klidně jezděte třeba pozpátku.
Rozebrat a složit uzdečku/uzdu je potřeba umět. Nedávno jsem opravovala uzdečku ženské, která měla vyměněnou přezku lícnice s přezkou podhrdelníku. Koně to táhlo. Taky se nikde neučila. Jen si koupila koníka.
Vy ale vodíte kobylu na parelce, takže opravdu nemusíte uzdečku znát.
Jediný člověk, ke kterému se koně NIKDY neotáčí zády, je oška, která svolává koně na večeři. Všichni ostatní majitelé zažili situaci, když s nimi jejich vlastní kůň nechce nic mít.
Emoce jsou bezva věc. U jiných. Mě třeba stačí, když se mnou kůň spolupracuje. Bez emocí.
Kobyla, která je emočně rozhrkaná, neboť je v říji, je na ránu mezi světla. Kůň závislák, který je emočně rozhozený, neboť ho kamarád s sebou nevzal na vyjížďku, tak ten může být i nebezpečný. Takže emoce odsud potud. Já mám raději stereotyp, kdy oba zúčastnění vědí, co bude.
Vážně mě nedožene k slzám, že na mě můj kůň radostně neřehtá, když mě vidí. Vím, že stejně přijde.

K tomu je asi zbytečné cokoli psát...
jen ve zkratce
Emoce jsou bezva věc. U jiných. Mě třeba stačí, když se mnou kůň spolupracuje. Bez emocí.

téměř jistě s vámi spolupracuje s emocemi. To, že je neumíte rozpoznat nebo ignorujete, neznamená, že nejsou. A i rozmrzelost, nechuť, nespokojenost apod. jsou emoce.
Pokud by u zvířete, na kterém není závislá moje obživa, nýbrž jsem si ho pořídila pro radost a potěchu, měla moje přítomnost vzbuzovat převážně negativní emoce, neměla bych důvod ho vlastnit.

Všichni ostatní majitelé zažili situaci, když s nimi jejich vlastní kůň nechce nic mít.

s tímhle se naštěstí neztotožňuju a jsem ráda, že jsem se dokázala inspirovat a obklopit lidmi, pro které je toto nepřijatelné a jejich hlavním cílem je, aby nejen oni byli rádi s koněm, nýbrž aby i kůň byl rád s nimi. A možná vás to překvapí, ale ti lidé i JEZDÍ

Ja mam pocit, ze tohle je nekonecna debata jako mezi matkami a vychove jejich deti. Protoze to to same vlastne je. Lide se dostavaji k velkemu mnozstvi informaci a moznosti. Ty aplikuji dle sveho - nekteri dle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi, nekteri pohodlnosti, naivity, hlouposti...
Muzeme se o tom presvedcovat navzajem neustale a nikoho nepresvedcime.
Jsem za s oddilaky, protoze si tech zkusenosti proste take velmi vazim. Jsou mi napomocne, prinosne a rada je predavam dal svym sverencum. Samozrejme ruku v ruce i s dalsimi modernejsimi postupy a nahledy na vec. To ale nemeni nic na tom, ze se najde dalsi milion lidi, kteri to delaji jinak. Dle sveho lepe.

Zrovna jsem se vcera musela smat. Prvni den u more a potkali jsme pana s prenadhernym arabskym hrebcem. Sel mu delat masaz nemocne nohy do more. Moje holky prihlizeli a on, velmi hodny, je vyzval, jestli si chteji na kone sednout. Tak se zacla mladsi (5 let) pristavovat k levemu boku kone a on ji opravil, ze z druhe strany...kolik me to dalo prace svym holkam vysvetlit, ze se vse dela z leve strany, protoze aby to bylo celosvetove stejne a vsichni kone si se svymi jezdci rozumneli... mno...

To fakt ešte niekto na toto verí, že sa všetko robí z ľavej strany?

Upřímně? Já třeba nasednout zprava neumím. Možná mě za to odsoudíte, ale neumím. Ale věřím, že nejsem jediná. V armádě se nasedalo zleva, tradice zůstala.

A jak se tu někdo ošklíbal nad jízdárenskými pravidly, tak i to je součást tradice z hodin o více jezdcích. Nevědět, které ruce se na kolbišti míjejí, to je o úraz. Krásně je to vidět na opracovištích před soutěží, kdy jeden ohrožuje druhého, protože netuší, jak se má ve skupině více lidí bezpečně pohybovat a kdy kdo uhýbá.

Na tohle byly oddíly skvělé, vychovaly k metodické péči o koně, stáj a výstroj, naučily, že nejdřív se postarám o koně, pak teprve o sebe. Naučily člověka mít ohled k ostatním - vždy se tempo a hodina řídila dle nejslabšího jezdce a pokud je to pro celý oddíl krokovka, tak prostě bohužel. Většina lidí zažila pád kvůli jinému jezdci, kdy popadalo celé družstvo, člověk víc vnímal ostatní a snažil se neublížit, nevadit, protože věděl, že z toho může být úraz. Přijde mi, že ten dril dost chybí, přístup ke klientovi na koni se změnil a ne vždy to má pozitivní přínos ve výše zmiňovaném.

Každý se snaží vysvětlit to, co je pro něho blízké a v čem vidí smysl. A to je fajn, každý si může vybrat to, co mu vyhovuje. Prosazování jednoho směru, jako jediného správného a pohrdání pro všechno ostatní mi přínosné nepřijde. To pak není diskuze, ale spíš egoistické sebeprosazování a prohlubují se rozpory, přestože mnohdy jde oběma stranám ve výsledku o totéž. Vážím si mnohaletých uvědomělých koňáků, kteří se necítí jako mistři světa, nejsou to zabednění pitomci a tyrani a vážím si lidí, kteří jdou cestou nových alternativ a nikomu to neustále nepodsouvají, jako jedinou správnou cestu. Nic se nedá paušalizovat.
Za každého člověka stejně mluví nejlépe jeho kůň.

Horsana napsal(a):
To fakt ešte niekto na toto verí, že sa všetko robí z ľavej strany?

Je to jednodušší.
Vy si doma můžete nasedat třeba jako na "kozu" náskokem zezadu. Ale pokud by na jízdárně nasedal každý jak chce a byly tam vic než dvě dvojice, nejspíš se jezdci pokopou.
Výhodou "anglického" ježdění je to, že ať sednete na koně v Americe, Číně nebo v Austrálii, kůň vás bude poslouchat, neb je učený všude stejně. To mi přijde jako velmi dobré.
Už třeba westernoví koně mají v tomto problém, je několik "škol" výcviku a záleží, ke které škole trenér patří. K vedení takového koně potřebujete návod.

Terven napsal(a):
K tomu je asi zbytečné cokoli psát...
jen ve zkratce
Emoce jsou bezva věc. U jiných. Mě třeba stačí, když se mnou kůň spolupracuje. Bez emocí.

téměř jistě s vámi spolupracuje s emocemi. To, že je neumíte rozpoznat nebo ignorujete, neznamená, že nejsou. A i rozmrzelost, nechuť, nespokojenost apod. jsou emoce.
Pokud by u zvířete, na kterém není závislá moje obživa, nýbrž jsem si ho pořídila pro radost a potěchu, měla moje přítomnost vzbuzovat převážně negativní emoce, neměla bych důvod ho vlastnit.

Všichni ostatní majitelé zažili situaci, když s nimi jejich vlastní kůň nechce nic mít.

s tímhle se naštěstí neztotožňuju a jsem ráda, že jsem se dokázala inspirovat a obklopit lidmi, pro které je toto nepřijatelné a jejich hlavním cílem je, aby nejen oni byli rádi s koněm, nýbrž aby i kůň byl rád s nimi. A možná vás to překvapí, ale ti lidé i JEZDÍ

Nepřekvapí mě, že ti lidé jezdí. Chtějí jezdit, tak jezdí. Vy chcete při kobyle chodit, tak chodíte.
Má kobyla je plná emocí a umí je dát jaksepatří najevo. Byly doby, kdy se jí všichni báli. I já jsem z ní měla respekt. Je velká a právě že plná emocí.
Takže teď, po 10 letech, je z ní jezdecký kůň, který ví, že když se jde jezdit, tak se jde jezdit.
Na emoce má všechen zbývající čas a velmi velikou pastvinu + pět stájových kolegů.
Samozřejmě beru v potaz, při ježdění, v jakém je stavu.Nebudu 22 letou kobylu honit ve vedru, na kluzkém povrchu, cvalem dolů z kopce čí do kopce.
Možná překvapí vás, že pokud bych nebrala ohled na její rozpoložení, nezajezdím si a že se přizpůsobím, když není v pohodě. Mohu klidně jet na krokovku na zahozené otěži, mi to nevadí.
Ale nejezdit proto, že kobyla se nějak divně kouká, nepozdravila mě, když jsem přišla, přešlápla 3 x a ne 2x, tak to ne.
Klidně si kolem své kobyly choďte opatrně a sledujte, co si myslí, je to váš kůň a vaše právo. Má kobyla je má a můj přístup k ní, je takový, aby ani jedna ze zúčastněných stran, nedošla újmy.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Já jsem taky zvyklá nasedat zleva, ale umět nasednout zleva i zprava není na škodu.
Jednou jsem byla s koněm na vyjížďce. Byl tam docela prudký kopec, pak hned úzká cestička mezi stromy. Prostě louka a pak les. Valášek byl vyjukaný, kopec docela prudký, tak jsem sesedla a sešla s ním kopec na ruce. A dole bylo potřeba nasednout. Na 180cm koně já ze země tedy opravdu nevylezu tak jsem hledala něco, přes co bych nasedla. A vpravo byl pařez, výškově tak akorát, abych dala nohu do třmenu. Koně bych tam neotočila, tak jsem musela nasednout zprava No trochu jsem se tam sápala, koník se moc nadšeně netvářil, ale zleva to prostě nešlo. Jedině že bych ho tam točila víceméně na místě, a kvůli zádům by neměl dělat malé obraty. A že obrat na místě je sakra malý
Samozřejmě, když je místo, můžete koně jednodušše otočit, ale ne vždy to půjde

Jasně, že ten, kdo má svého jednoho, dva koně, nepohybuje se na jízdárně nebo kdekoliv jinde, s dalšími jezdci, nepotřebuje znát žádná pravidla. Já občas na pozemcích stáje řídím traktor a řidičák na něj nemám, ale na silnici bych si netroufla.
A u koní to je stejné, ti, co se chtějí pohybovat mezi ostatními jezdci, takže skoro všichni v nájemních ustájeních, by měli mít zažitá základní pravidla, když nic jiného, tak aspoň kvůli bezpečnosti.
Já teď s přechodem do nové stáje poznala, jak moc mi chybí to, že mi nikdo od začátku nevštěpoval, že jezdci se míjí levou rukou, že na stěně má jezdec přednost atd. Už je to přes rok, sice pravidla znám, ale nemám je zažité, nedělám je automaticky, musím nad tím přemýšlet a občas je to docela problém. Nedovedu si představit, že bych takhle "připravená" vjela na opracoviště mezi cizí koně...
Strany neřeším akorát u koní, které dobře znám, u ostatních předpokládám, že levá strana je jistota, jsou na to zvyklí, tak k nim přistupuju zleva.


sisi: Už třeba westernoví koně mají v tomto problém, je několik "škol" výcviku a záleží, ke které škole trenér patří. K vedení takového koně potřebujete návod.

nedávno jsem zjistila, jak naše westernově (nebo spíš neanglicky) přiježděná kobyla couvá, po 6 letech co ji znám Dloube se patou před lopatkou, nekecám Zkoušela jsem klasické anglické pobídky, nějaké to tahání za hubu, předklon, záklon, furt nic. Až jsem si vzpomněla, že jsem viděla na ní někoho couvat takhle divně a ono to najednou fungovalo Ale absolutně netuším, jak na takovouhle pobídku mohl někdo přijít... noha se musí vyndat ze třmenu a natáhnout co nejdál na plece.

Mellara napsal(a):
Já jsem taky zvyklá nasedat zleva, ale umět nasednout zleva i zprava není na škodu.
Jednou jsem byla s koněm na vyjížďce. Byl tam docela prudký kopec, pak hned úzká cestička mezi stromy. Prostě louka a pak les. Valášek byl vyjukaný, kopec docela prudký, tak jsem sesedla a sešla s ním kopec na ruce. A dole bylo potřeba nasednout. Na 180cm koně já ze země tedy opravdu nevylezu tak jsem hledala něco, přes co bych nasedla. A vpravo byl pařez, výškově tak akorát, abych dala nohu do třmenu. Koně bych tam neotočila, tak jsem musela nasednout zprava No trochu jsem se tam sápala, koník se moc nadšeně netvářil, ale zleva to prostě nešlo. Jedině že bych ho tam točila víceméně na místě, a kvůli zádům by neměl dělat malé obraty. A že obrat na místě je sakra malý
Samozřejmě, když je místo, můžete koně jednodušše otočit, ale ne vždy to půjde

Jj, dle mého striktní nasedání zleva nemá žádné opodstatnění. Jestli se nepletu, je to pozůstatek vojenského jezdectví, kdy to byla nutnost, protože se na pravé straně nosila zbraň.
Už před deseti lety nám Karol Hollý na kurzu vštěpoval, že nasedat je třeba z obou stran
Je to vhodné z více důvodů - jednak se tím jednostranně nezatěžuje a nekřiví kůň, sedlo i třmenový řemen, no a druhak, jak píšete vy, v terénu je to občas praktické. A do třetice - je to fajn i kvůli koni, aby si zvykal, že vše je možné a nevyvedlo ho z rovnováhy nabourání stereotypu
Pokud tu padl argument o více dvojicích na jízdárně a vzájemném pokopání - v čem je problém na jízdárně ve více lidech prostě dodržet pravidlo zleva a v jiných případech to střídat?
Ono teda...nasedání ze země přes třmen sice vypadá jezdecky a pro někoho je to otázka cti, ale co jsem vysledovala, pro koňská záda nic moc. Přiznejme si, že málokdo se tam křepce vyšvihne jako voják, častější je obzázek, jak jezdkyně visí plnou vahou ve třmenu, snaží se vytáhnout prd..l nahoru a dosedne jako pytel brambor. Určitě je fajn to ze země umět pro případ nutnosti, ale pro běžné nasedání bych volila stupínek - a pokud vím, většina lidí to tak dělá.

sisi58 napsal(a):
Je to jednodušší.
Vy si doma můžete nasedat třeba jako na "kozu" náskokem zezadu. Ale pokud by na jízdárně nasedal každý jak chce a byly tam vic než dvě dvojice, nejspíš se jezdci pokopou.
Výhodou "anglického" ježdění je to, že ať sednete na koně v Americe, Číně nebo v Austrálii, kůň vás bude poslouchat, neb je učený všude stejně. To mi přijde jako velmi dobré.
Už třeba westernoví koně mají v tomto problém, je několik "škol" výcviku a záleží, ke které škole trenér patří. K vedení takového koně potřebujete návod.

Sisi, pri všetkej úcte, toto je naozaj hlúposť. Anglické jazdenie má toľko rôznych vetiev, že sa vám naozaj môže pokojne stať, že nenaklušete koňa ani u susedov, nieto ešte v zahraničí. Bohate stačí výškový rozdiel medzi jazdcami a kôň už môže mať problém chápať pomôcky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Sisi, pri všetkej úcte, toto je naozaj hlúposť. Anglické jazdenie má toľko rôznych vetiev, že sa vám naozaj môže pokojne stať, že nenaklušete koňa ani u susedov, nieto ešte v zahraničí. Bohate stačí výškový rozdiel medzi jazdcami a kôň už môže mať problém chápať pomôcky.

Ale no tááák! Jezdím už opravdu spoustu let. Kdysi na koních oddílových, pak dlouhou dobu na různých rekreačních koních v komerčních stájích, teď na svém a občas na dalších dvou patřících jiným majitelům. Byli to koně různého určení, stupně výcviku, plemene, výšky, tělesné konstituce... A nikdy se mi nestalo, že bych si nevystačila se standardními pomůckami. Ano, každý kůň reaguje malinko jinak, je potřeba si ho "osahat", nicméně princip a mechanika pomůcky je stejná.

Učiť koňa, že sa nasadá a vodí z oboch strán, že sa nejde len plece na pleci, že sa občas treba zaradiť pred človeka, občas ísť za ním, zastať, keď zastane on považujem za úplný základ, ktorý práve prispieva k zvýšeniu univerzálnosti a snáď aj bezpečnosti koňa.

Rovnako ako to, že sa na ňom dá ísť aj na ohlávke, alebo nákrčáku, pri nasadaní z akéhokoľvek miesta že stojí a že neopúšťa človeka v teréne.

Ocenila som to po úraze, kedy som si vykĺbila jabĺčko, spadli sme do záveja aj s kobylou, uzdečka potrhaná, nikde nikto, na vychádzke bolo s nami ešte žriebä navoľno (kobyla sa strašne zľakla gigantického jeleňa, ktorý sa snažil preraziť si cestu cez zmrznutý hustý podrast).

Keď sa vyhrabala zo záveja, tak sa otriasla a počkala. Nasadnúť s jednou funkčnou nohou bolo fakt že ťažké, ale kobyla vrástla do zeme a čakala, kvôli nohe som musela nasadať sprava. Domov sme bezpečne došli na nánosníku, na ktorom bola pripevnená jedna oťaž.

Terven napsal(a):
Jj, dle mého striktní nasedání zleva nemá žádné opodstatnění. Jestli se nepletu, je to pozůstatek vojenského jezdectví, kdy to byla nutnost, protože se na pravé straně nosila zbraň.
Už před deseti lety nám Karol Hollý na kurzu vštěpoval, že nasedat je třeba z obou stran
Je to vhodné z více důvodů - jednak se tím jednostranně nezatěžuje a nekřiví kůň, sedlo i třmenový řemen, no a druhak, jak píšete vy, v terénu je to občas praktické. A do třetice - je to fajn i kvůli koni, aby si zvykal, že vše je možné a nevyvedlo ho z rovnováhy nabourání stereotypu
Pokud tu padl argument o více dvojicích na jízdárně a vzájemném pokopání - v čem je problém na jízdárně ve více lidech prostě dodržet pravidlo zleva a v jiných případech to střídat?
Ono teda...nasedání ze země přes třmen sice vypadá jezdecky a pro někoho je to otázka cti, ale co jsem vysledovala, pro koňská záda nic moc. Přiznejme si, že málokdo se tam křepce vyšvihne jako voják, častější je obzázek, jak jezdkyně visí plnou vahou ve třmenu, snaží se vytáhnout prd..l nahoru a dosedne jako pytel brambor. Určitě je fajn to ze země umět pro případ nutnosti, ale pro běžné nasedání bych volila stupínek - a pokud vím, většina lidí to tak dělá.

Nikde netvrdím, že se MUSÍ vždy nasedat zleva. Píšu, že na jízdárně je žádoucí, dodržovat zažitá pravidla, protože pravidla = bezpečnost, chaos = problémy až úrazy.
A s panem Hollým souhlasím. Také nasedám a sesedám dle potřeby, a to na všechny své koně a i na půjčené.
Nasedání ze země přes třmen je potřeba se naučit. Jinak pak přijdete domů z vyjížďky po loukách pěšky, pokud máte koně vyššího, než poníka.
Opět nikde není psané, že vy jako majitelka, si nemůžete přistavit koně ke schůdkům. I v jezdeckých oddílech už jsou většinou schůdky. Který normální jezdec by si ničil drahé sedlo nasedáním ze země, když to fakt není nutné?
Profesionálové se nechávají do sedla vyhazovat, aby si sedlo neposunuli ke straně.
Dodržovat pravidla u koní, je nutné, kvůli bezpečnosti. Pokud si vy vytvoříze svá pravidla a nikoho tím neohrožujete, je to na vás.

Horsana napsal(a):
Učiť koňa, že sa nasadá a vodí z oboch strán, že sa nejde len plece na pleci, že sa občas treba zaradiť pred človeka, občas ísť za ním, zastať, keď zastane on považujem za úplný základ, ktorý práve prispieva k zvýšeniu univerzálnosti a snáď aj bezpečnosti koňa.

Rovnako ako to, že sa na ňom dá ísť aj na ohlávke, alebo nákrčáku, pri nasadaní z akéhokoľvek miesta že stojí a že neopúšťa človeka v teréne.

Ocenila som to po úraze, kedy som si vykĺbila jabĺčko, spadli sme do záveja aj s kobylou, uzdečka potrhaná, nikde nikto, na vychádzke bolo s nami ešte žriebä navoľno (kobyla sa strašne zľakla gigantického jeleňa, ktorý sa snažil preraziť si cestu cez zmrznutý hustý podrast).

Keď sa vyhrabala zo záveja, tak sa otriasla a počkala. Nasadnúť s jednou funkčnou nohou bolo fakt že ťažké, ale kobyla vrástla do zeme a čakala, kvôli nohe som musela nasadať sprava. Domov sme bezpečne došli na nánosníku, na ktorom bola pripevnená jedna oťaž.

Je bezva, pokud máte takového koníka. Sama jste to ocenila.
Kobylku stání, při nasedání jezdce, musel někdo naučit.
Pravidla u koní platí nejen pro jezdce, ale i pro koně. A čím dřív se to naučí, tím lépe to budou mít zažité.
Nevím, jak často se dostanete mezi jezdce. Ale někdy je to fakt k uzoufání, jaký je to chaos, pokud je více koní pokopě a třeba se snaží seřadit. Mám koně slušné a okolí to ví. Nejedenkrát jsem slyšela:"Můžu za vás? Ten Váš nekope!"
Ještě že jsou koně vesměs mírumilovná zvířata a nemají potřebu na sebe útočit. Ale zásluhou jezdců to většinou není.

Trochu nostalgie...
Co se týče obratnosti v sedle na stojícím koni, nasedání a sesedání cca od 17. minuty:
https://www.youtube.com/watch?v=mHDMNCPPva0

Přiznám se, že jsem zamáčkla slzu, protože jsem tohle všechno kdysi uměla

Bohužel stárnu, kynu a rezavím...

sisi58 napsal(a):
Je bezva, pokud máte takového koníka. Sama jste to ocenila.
Kobylku stání, při nasedání jezdce, musel někdo naučit.
Pravidla u koní platí nejen pro jezdce, ale i pro koně. A čím dřív se to naučí, tím lépe to budou mít zažité.
Nevím, jak často se dostanete mezi jezdce. Ale někdy je to fakt k uzoufání, jaký je to chaos, pokud je více koní pokopě a třeba se snaží seřadit. Mám koně slušné a okolí to ví. Nejedenkrát jsem slyšela:"Můžu za vás? Ten Váš nekope!"
Ještě že jsou koně vesměs mírumilovná zvířata a nemají potřebu na sebe útočit. Ale zásluhou jezdců to většinou není.

Kobylu som to naučila ja.

Akurát že som ju to naučila tak, že pri nasadaní nestojí ako socha preto, že mám v jednej ruke bičík a v druhej oťaže. Naučila som ju, aby chcela stáť keď na ňu lezie človek za akýchkoľvek okolností, bez ohlávky, bez uzdečky, sprava, zľava, v stajni som nasadala zo starej stoličky, z traktora, z múrika, z čoho sa dalo, vonku z briežku, v prípade toho zranenia cez strmeň, ktorý som ale predĺžila na maximum.
Naučila som to všetky kone, o ktoré som sa starala a ľudia z môjho najbližšieho okolia tiež. Tak sme proste fungovali, chodili sme na túry a chceli sme, aby si to užili aj kone, takže ja osobne považujem za úplne normálne koňa v teréne odsedlať, oduzdiť a nechať pásť a oddychovať, privolať, nasedlať, pokračovať. Považujem za normálne, že ak dôjde k reálnej situácii, ktorá sa vymyká normálu, že jednak do nej vstúpime trošinku pripravení a druhak že to zviera, ktoré má ku mne istý vzťah ma proste nezradí, neujde, pomôže. Považujem za normálne položiť oťaže na krk a nechať kobylu hľadať cestu, alebo sa kochať prírodou. Považujem za normálne, že ak niekam ideme, tak spolu, nie že ja zvlášť, lebo ja som jazdec a kôň zvlášť, lebo je to len zviera, ja na ňom sedím a má mi slúžiť a musí počúvať keby čo bolo.
Nemusí.


Čo sa jazdcov týka, tak medzi tých sa dostávam sporadicky a to len v prípade výkonu povolania, na preteky nechodím ani na čumendu, ak nemusím, nie som stotožnená s tým, čo tam je k videniu.

Na závody ani nechoď, pokud ti můžu doporučit.Vůbec si tam neužiješ koní.Jo docela hezký ženský, ale to tebe asi nebude moc zajímat. Koně jsou dost z toho ruchu tam nervózní a někteří závodníci taky.To není místo pro milovníky koní..To je jen sport a to můžu jít klidně koukat na závod třeba ve skoku o tyči.Jinak já si taky myslím, že ideální je, když kůň chce s člověkem komunikovat a má v něm oporu.Sama ale víš jak je to časově náročné.Mě taky nestojí koby jak socha.Spíš dynamicky mění pozice bipolárních souřadnic jejího těla. Jenže třeba při osvěžování vodou je prostě jak žížala. Není nad to, když kůň chce s tebou něco dělat.Prostě cokoli, ale chce se mu to dělat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na závody ani nechoď, pokud ti můžu doporučit.Vůbec si tam neužiješ koní.Jo docela hezký ženský, ale to tebe asi nebude moc zajímat. Koně jsou dost z toho ruchu tam nervózní a někteří závodníci taky.To není místo pro milovníky koní..To je jen sport a to můžu jít klidně koukat na závod třeba ve skoku o tyči.Jinak já si taky myslím, že ideální je, když kůň chce s člověkem komunikovat a má v něm oporu.Sama ale víš jak je to časově náročné.Mě taky nestojí koby jak socha.Spíš dynamicky mění pozice bipolárních souřadnic jejího těla. Jenže třeba při osvěžování vodou je prostě jak žížala. Není nad to, když kůň chce s tebou něco dělat.Prostě cokoli, ale chce se mu to dělat.

Pochopte, že každý to máme hozené jinak. Vás baví cpát koně mrkví a vodit je na provázku, někoho zas baví jezdecký sport. Vám se líbí pít kafe ve výběhu, jiného koukat se na parkur, drezuru, military, vozatajské závody nebo westernové disciplíny. Tak prosím neřešte, co je a co není místo pro "milovníky koní".

O jezdeckém sportu nevíte lautr nic (a popravdě, o koních obecně jste toho zatím taky moc nepobral), ale cítíte se být povolaný soudit naprosto všechno a všechny.

kapička:
Nám vštěpovali, že se na stěně ve stejném chodu potkávají pravé ruce.

Dotaz napsal(a):
kapička:
Nám vštěpovali, že se na stěně ve stejném chodu potkávají pravé ruce.

Pokud jde o obecnou metodiku platnou pro ježdění pod FEI, tak Vám to vštěpovali špatně. Potkávají se levé ruce. Ta jednotnost musí být právě proto, aby když se na koňské akci v ČR nebo v zahraničí potká na jízdárně víc jezdců, všichni do jednoho věděli, kde a jak se mají vyhýbat.

Nebo dokonce ani nemusíte chodit na závody, stačí že svého koně přestěhujete do jiné stáje.

Je to jako s jízdou v autě. Není možné, aby se v Horní Maříkové dohodli, že se u nich na vesnici bude jezdit vlevo, zatímco v Dolní Maříkové vpravo. Protože jakmile opustíte svou rodnou ves a zajedete k sousedům, nastanou zmatky a kolizní situace.

Inak si myslím, že to musí byť skvelé, ísť spolu prezentovať to, čo sa človek s koňom naučil a nemyslím, že je na škodu poznať a ctiť akési všeobecné pravidlá, ktoré prispejú k plynulému a bezpečnému priebehu nejakého jazdeckého podujatia.

Sama mám sen, že si v nejakej senior kategórii prejdem na svojim koni Stezku. Pokiaľ sa na to naozaj začneme chystať, tak samozrejme si budem musieť naštudovať pravidlá, časy, techniku, atď.

Rada tu ctu to, ze je vic lidi, kteri take vidi smysl v jednotnosti zakladu. Je skoda, ze se to ted uz tak nevede. Rozumim ale, ze mistni hobby jezdci (vubec noc ve zlem), to nemohou docenit a zda se jim to jako prezitek.
Jeste k te pouzitelnosti zakl.pravidel na ruzne kone: za sebe take muzu potvrdit, ze jsem na stejnych pomuckach schopna ujezdit anglicky najezdene kone z ruznych statu. A to nejsem buhvijaky jezdec.
Za dalsi: kdyz se u nas v oddile poradavali kdysi Mistrovstvi sveta v modernim petiboji, pronajinali se kone z Cech jezdcum z celeho sveta. Tehda nikdo znas, osetrovatelu, neumel anglicky, ty kone jsme neznali, takze jezdci meli jen tu informaci, zda bic / ostruhy ano / ne, a jakeho je kin temperamentu. Presto vetsina jezdcu byla schopna s konmi absolvovat ZL (L?) parkur. A to navic vetsina z nich ma kone jako nutnou disciplinu a moc jezdit neumi... Pokid by jeste pouzivali jine pomucky, nez by kone znali, neprojeli by ani startem

balisek napsal(a):
Pochopte, že každý to máme hozené jinak. Vás baví cpát koně mrkví a vodit je na provázku, někoho zas baví jezdecký sport. Vám se líbí pít kafe ve výběhu, jiného koukat se na parkur, drezuru, military, vozatajské závody nebo westernové disciplíny. Tak prosím neřešte, co je a co není místo pro "milovníky koní".

O jezdeckém sportu nevíte lautr nic (a popravdě, o koních obecně jste toho zatím taky moc nepobral), ale cítíte se být povolaný soudit naprosto všechno a všechny.

Co jsem viděl, to jsem viděl.Nervózní koně, hluk a popravdě diváků bylo spíš pomálu.Nemá to nic společného s odborností.Nikoho nesoudím, jen píši můj dojem z celých závodů.Pro milovníky koní to není zábava.Uvidíte spíš místo porozumění jezdce s koněm, jeho pravý opak.Ještě se pojedu podívat na drezuru a pak už asi nikam.A měli příšerně hnusný bramborák za 80 korun.

balisek napsal(a):
Pokud jde o obecnou metodiku platnou pro ježdění pod FEI, tak Vám to vštěpovali špatně. Potkávají se levé ruce. Ta jednotnost musí být právě proto, aby když se na koňské akci v ČR nebo v zahraničí potká na jízdárně víc jezdců, všichni do jednoho věděli, kde a jak se mají vyhýbat.

Nebo dokonce ani nemusíte chodit na závody, stačí že svého koně přestěhujete do jiné stáje.

Je to jako s jízdou v autě. Není možné, aby se v Horní Maříkové dohodli, že se u nich na vesnici bude jezdit vlevo, zatímco v Dolní Maříkové vpravo. Protože jakmile opustíte svou rodnou ves a zajedete k sousedům, nastanou zmatky a kolizní situace.

Tak to omluva i kapičce, zřejmě někde udělali soudruzi chybu, ale opravdu nás drilovali, že se na stěně míjí pravé ruce a byli to trenéři, co působí jako rozhodčí. Díky za upozornění.

EDIT: Tak jsem se dočetla toto: "Dřív bylo pravidlo míjet se pravou rukou tj. jako auta v Anglii, ale někdy po roce 1990 byla změna pravidel týkající se práce na opracovišti a ta toto pravidlo změnila na potkávání se levou rukou tj. jako auta u nás.".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co jsem viděl, to jsem viděl.Nervózní koně, hluk a popravdě diváků bylo spíš pomálu.Nemá to nic společného s odborností.Nikoho nesoudím, jen píši můj dojem z celých závodů.Pro milovníky koní to není zábava.Uvidíte spíš místo porozumění jezdce s koněm, jeho pravý opak.Ještě se pojedu podívat na drezuru a pak už asi nikam.A měli příšerně hnusný bramborák za 80 korun.

Jako pomocníček na závodech, jsem si kupovala jen pití. Chleba s máslem a salámem, z domu, to jistil.
Na závodech uvidíte i dobré jezdce. A z těch špatných si vezmete příklad, jak to nedělat.
Pokud chcete vidět opravdu dobré jezdce, běžte se kouknout na militari. Tam si jezdec nemůže dovolit vůči koni nějaké zhůvěřilosti. Hapali by, oba.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co jsem viděl, to jsem viděl.Nervózní koně, hluk a popravdě diváků bylo spíš pomálu.Nemá to nic společného s odborností.Nikoho nesoudím, jen píši můj dojem z celých závodů.Pro milovníky koní to není zábava.Uvidíte spíš místo porozumění jezdce s koněm, jeho pravý opak.Ještě se pojedu podívat na drezuru a pak už asi nikam.A měli příšerně hnusný bramborák za 80 korun.

S tímhle musím souhlasit, byť nerada. Nedávno jsem se nedopatřením nachomýtla do Poděbrad - Spring Junior Cup. Něco jsem zkoukla, když už jsem tam byla - a opravdu nic pro milovníky koní, leda pro milovníky sportu. Ambiciózní dětičky a junioři, ambiciózní a nervní rodiče. Spousta řemení, šporničky. Kůň je tam jaksi mimochodem, jen jako prostředek k dosažení čehosi, matka hustí do dcery rady před startem, kůň se mezitím marně snaží nalézt pozici hlavy, kde mu neboudou vadit všechna ta omezovátka, nikoho to ale moc nezajímá. Nejsou tam spolu jezdec a kůň, nýbrž jezdec proti koni...jak ho zvládnout, jak ho donutit...kdo to nechce vidět, pochopitelně to nevidí. Jediné vstřícné gesto vůči koni je k vidění po dojezdu, holčička pochvalně zabuší do koňského krku, jako když vyklepává koberec, dojatá matka pak vyklepe koberec z druhé strany...zajímá je samozřejmě hlavně výsledek, ten kůň až tolik ne. Hotový koncert negativních emocí a konejšivých signálů.
Děkuju, nic pro mě...utěšuje mě ale, že existuje i sport přátelský koním a pevně doufám, že Horsana jednou dá tu Huculskou stezku

sisi58 napsal(a):
Jako pomocníček na závodech, jsem si kupovala jen pití. Chleba s máslem a salámem, z domu, to jistil.
Na závodech uvidíte i dobré jezdce. A z těch špatných si vezmete příklad, jak to nedělat.
Pokud chcete vidět opravdu dobré jezdce, běžte se kouknout na militari. Tam si jezdec nemůže dovolit vůči koni nějaké zhůvěřilosti. Hapali by, oba.

Zuzko co myslíte že já tam dělal? Objevil jsem tam dva dobrmany(ano dobrmany) co měli jistě hlad. Tak prý bramborák opravdu stál za prd, ale řízečky byli dobré. A paní na mě ještě abych si je dal na vodítko.To nemůžu nejsou moji. Krásně socializovaný zabijáci a chytří možná víc než někteří lidi.Já vůbec nevím čí byli, ale tak se ke mě přidali nějak.Rozhodně chytřejší než ta paní s kobylkou co chudák neví kam se vrtnout aby už to neviděla.Naprosto vystresovaná a paní ač hodná, má asi mozek vařený mírně na tvrdo.Tak jsme si začali o tom povídat a ptal jsem se jí jestli jí nevadí, že to koníka ničí ten stres.Nakonec jsem s jejím dovolením odpásl s kobčou mimo dosah "bordelu" a byla úplně v klidu.Nevím proč jí paní nutí jezdit na závody, když ví jak to špatně snáší a přitom doma zlatíčko.Asi že devčata z její stáje jezdí taky.Fakt nevím, no.

Terven napsal(a):
S tímhle musím souhlasit, byť nerada. Nedávno jsem se nedopatřením nachomýtla do Poděbrad - Spring Junior Cup. Něco jsem zkoukla, když už jsem tam byla - a opravdu nic pro milovníky koní, leda pro milovníky sportu. Ambiciózní dětičky a junioři, ambiciózní a nervní rodiče. Spousta řemení, šporničky. Kůň je tam jaksi mimochodem, jen jako prostředek k dosažení čehosi, matka hustí do dcery rady před startem, kůň se mezitím marně snaží nalézt pozici hlavy, kde mu neboudou vadit všechna ta omezovátka, nikoho to ale moc nezajímá. Nejsou tam spolu jezdec a kůň, nýbrž jezdec proti koni...jak ho zvládnout, jak ho donutit...kdo to nechce vidět, pochopitelně to nevidí. Jediné vstřícné gesto vůči koni je k vidění po dojezdu, holčička pochvalně zabuší do koňského krku, jako když vyklepává koberec, dojatá matka pak vyklepe koberec z druhé strany...zajímá je samozřejmě hlavně výsledek, ten kůň až tolik ne. Hotový koncert negativních emocí a konejšivých signálů.
Děkuju, nic pro mě...utěšuje mě ale, že existuje i sport přátelský koním a pevně doufám, že Horsana jednou dá tu Huculskou stezku

Poděbrady jsou kousek. Já byl v Nové vsi a bylo to od Z až po ST a nějaký hvězdy či co.Jo máte pravdu všichni koně plácali a přitom já vůbec nevím kde to vzali? Proč koně plácat když se koně mezi sebou nikdy neplácají?Valášek jedině když honí hovado tak mám prý plácnout.

Na různé lokální soutěže chodí jen rodinní příslušníci a masochisté .

Jako divák se vyplatí jít pouze na vyšší soutěže započítavané do pohárů FEI - např.3* parkur tento víkend v Olomouci, závody světového poháru vozatajů v Nebanicích (první srpnový víkend) nebo finále parkurové Global Champions League v prosinci v O2 aréně, kde už opravdu bude na co koukat. Pokud jde o drezuru, tak leda MS ČR (15.08.2018 - 19.08.2018, Kralovice).

"Objevil jsem tam dva dobrmany(ano dobrmany) co měli jistě hlad. Tak prý bramborák opravdu stál za prd, ale řízečky byli dobré. "

Milý Meify, promiňte, ale jste vážně DE...IL non plus ultra! Není to tak dávno, co jsme tady řešili, že jste nakrmil cizí koně něčím, co neměli dostat. Teď pro změnu cpete cizím psům mastný bramborák a řízky!

Nemůžete vědět, zda pes není alergik, zda není na ledvinové či jaterní dietě apod. Vám opravdu nedochází, že nesprávné krmení může zvíře bez nadsázky i zabít?!

Prosím, starejte se o svou kobylu, o svého ovčáka či co to máte a prosím nechte zvířata jiných lidí být!

Terven napsal(a):
S tímhle musím souhlasit, byť nerada. Nedávno jsem se nedopatřením nachomýtla do Poděbrad - Spring Junior Cup. Něco jsem zkoukla, když už jsem tam byla - a opravdu nic pro milovníky koní, leda pro milovníky sportu. Ambiciózní dětičky a junioři, ambiciózní a nervní rodiče. Spousta řemení, šporničky. Kůň je tam jaksi mimochodem, jen jako prostředek k dosažení čehosi, matka hustí do dcery rady před startem, kůň se mezitím marně snaží nalézt pozici hlavy, kde mu neboudou vadit všechna ta omezovátka, nikoho to ale moc nezajímá. Nejsou tam spolu jezdec a kůň, nýbrž jezdec proti koni...jak ho zvládnout, jak ho donutit...kdo to nechce vidět, pochopitelně to nevidí. Jediné vstřícné gesto vůči koni je k vidění po dojezdu, holčička pochvalně zabuší do koňského krku, jako když vyklepává koberec, dojatá matka pak vyklepe koberec z druhé strany...zajímá je samozřejmě hlavně výsledek, ten kůň až tolik ne. Hotový koncert negativních emocí a konejšivých signálů.
Děkuju, nic pro mě...utěšuje mě ale, že existuje i sport přátelský koním a pevně doufám, že Horsana jednou dá tu Huculskou stezku

Njn, vlastne, zabudla som, že na jedinú koňo-športovú akciu, na ktorú chodím každý rok sú Huculské dni v Aggteleku :)

Nemyslím si, že by medzi huculiarmi neboli aj ambiciózni ľudia, no vládne tam vždy skvelá atmosféra, všetky kone na stihlách, vrátane plemenných žrebcov, občas, ak niekto predvádza nejaký kroj, tak je páka, kozlíkové sedlo a tak ďalej. Jazdia hlavne deti a juniori, nielen Stezku.


Pravda, pri Uhorskej pošte tým koňom nezávidím, ale pred pár rokmi chlapíkovi spadol bič na zem a dal to, sypúc maďarské nadávky, bez straty kytičky. To sú myslím nóniusy ale.

balisek napsal(a):
"Objevil jsem tam dva dobrmany(ano dobrmany) co měli jistě hlad. Tak prý bramborák opravdu stál za prd, ale řízečky byli dobré. "

Milý Meify, promiňte, ale jste vážně DE...IL non plus ultra! Není to tak dávno, co jsme tady řešili, že jste nakrmil cizí koně něčím, co neměli dostat. Teď pro změnu cpete cizím psům mastný bramborák a řízky!

Nemůžete vědět, zda pes není alergik, zda není na ledvinové či jaterní dietě apod. Vám opravdu nedochází, že nesprávné krmení může zvíře bez nadsázky i zabít?!

Prosím, starejte se o svou kobylu, o svého ovčáka či co to máte a prosím nechte zvířata jiných lidí být!

Balísku, Balísku..Vy jste produkt této doby.Nemyslíte, že majitel by si měl pejsky hlídat? Zvlášť když by byli alergičtí jak píšete? Chodili tam normálně mezi lidmi a nic se nedělo.Místní je očividně znali.Ti byli tak alergičtí až se jim boule za ušima dělali. No a bramborák jsem musel sežrat já.Jim jsem koupil řizky.

Ja nevim, Balisku. Sice jsem trochu "z oboru", ale byla jsem hodne znechucena, co se da i na mistraku v drezure videt... Nastesti "mi lide" to delaji opravdu jako drezuru a zakladem je uvolneny a spolupracujici kun. Ne enormni chody a jezdec v SG, ktery budi pocit, ze jedine, o co celou ulohu jde, je, aby nevypadl ze sedla
Ale verim, ze ani tak nebude drezura pro nekoho pekna a bude to povazovat za umnele smontovane kone machajici nohama v neprirozenych pohybech... Jako vsechno se i slechteni a sport nekam vyviji. Tak to bohuzel odnaseji i ta zvirata.. Preslechtenim, prehnanymi naroky na mlada zvirata, hnanim se za neprirozenymi pohyby nohou, atp.
Ale na tu skokovou ligu v prosinci bych se fakt chtela dostat. Tam bude k videni naprosty vrchol jezd.umeni...

balisek napsal(a):
Na různé lokální soutěže chodí jen rodinní příslušníci a masochisté .

Jako divák se vyplatí jít pouze na vyšší soutěže započítavané do pohárů FEI - např.3* parkur tento víkend v Olomouci, závody světového poháru vozatajů v Nebanicích (první srpnový víkend) nebo finále parkurové Global Champions League v prosinci v O2 aréně, kde už opravdu bude na co koukat. Pokud jde o drezuru, tak leda MS ČR (15.08.2018 - 19.08.2018, Kralovice).

Já se obávám, že Spring Junior Cup není tak úplně lokální soutěž
A když už jsme u toho, párkrát jsem viděla soutěž Českého skokového poháru, jednou tuším dokonce i finále...a to mi přišlo ještě o dost horší, o vyšší drezuře ani nemluvím.
Pokud se to někomu líbí, je evidentní, že hodnotí podle jiných kritérií než já.
Pro mě je na prvním místě uvolněnost a spokojený výraz koně, harmonická spolupráce dvou bytostí. Místo toho bývá vidět napětí, zarputilost, nervozita, souboj "kdo s koho", diskomfort koně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Balísku, Balísku..Vy jste produkt této doby.Nemyslíte, že majitel by si měl pejsky hlídat? Zvlášť když by byli alergičtí jak píšete? Chodili tam normálně mezi lidmi a nic se nedělo.Místní je očividně znali.Ti byli tak alergičtí až se jim boule za ušima dělali. No a bramborák jsem musel sežrat já.Jim jsem koupil řizky.

Je naprosto jedno, zda psi byli na volno nebo na vodítku, zda je místní znali atd. Zkrátka pochopte, že cizí zvířata se bez svolení majitele nekrmí! Až Vám já nacpu Vaší milovanou kobylu něčím, z čeho pak dostane koliku, taky budete tak "sluníčkový"?!

Me se libi nastaveni pravidel pro Pony games. Tam rozhodci dbaji nejen na dodrzovani pravidel sportu, ale hkavne na chovanindeti vuci koni, vyhovujici jemnou vystroj a dalsi veci, ktere pomahaji k tomu pestovat v detech lepsi pohled na spolupracinse zivym zviretem. Ze je to spoluprace. Ne, ze pouze pouziji kone za ucelem zisku...

Terven napsal(a):
Já se obávám, že Spring Junior Cup není tak úplně lokální soutěž
A když už jsme u toho, párkrát jsem viděla soutěž Českého skokového poháru, jednou tuším dokonce i finále...a to mi přišlo ještě o dost horší, o vyšší drezuře ani nemluvím.
Pokud se to někomu líbí, je evidentní, že hodnotí podle jiných kritérií než já.
Pro mě je na prvním místě uvolněnost a spokojený výraz koně, harmonická spolupráce dvou bytostí. Místo toho bývá vidět napětí, zarputilost, nervozita, souboj "kdo s koho", diskomfort koně.

Uff.Už jsem se bál, že jsem fakt jediný, kdo kouká na ty nespokojené tváře koníků.Ideálem těchto lidí je strojově přesný, absolutně poslušný a neomylný kůň.Sony teď snad bude něco vyrábět.Stačí dobít baterku a dolévat olej občas.

balisek napsal(a):
Je naprosto jedno, zda psi byli na volno nebo na vodítku, zda je místní znali atd. Zkrátka pochopte, že cizí zvířata se bez svolení majitele nekrmí! Až Vám já nacpu Vaší milovanou kobylu něčím, z čeho pak dostane koliku, taky budete tak "sluníčkový"?!

Ježiš co je pořád? Cizí koně nekrmím abych nevěděl jestli není nějak nemocný.Naše koně tady dostávají pamlsky normálně i od jiných lidí a světe div se nic se neděje.Pokud si koně někde vehementně vynucují pamlsky, tak mají asi hlad a je záhodno je pořádně nakrmit.Jak v hřebčíně tak tady v novém jsou koně opravdu poctivě krmeni a neděje se nic.Zkrátka máš? Nemáš? Tak good.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ja nevim, Balisku. Sice jsem trochu "z oboru", ale byla jsem hodne znechucena, co se da i na mistraku v drezure videt... Nastesti "mi lide" to delaji opravdu jako drezuru a zakladem je uvolneny a spolupracujici kun. Ne enormni chody a jezdec v SG, ktery budi pocit, ze jedine, o co celou ulohu jde, je, aby nevypadl ze sedla
Ale verim, ze ani tak nebude drezura pro nekoho pekna a bude to povazovat za umnele smontovane kone machajici nohama v neprirozenych pohybech... Jako vsechno se i slechteni a sport nekam vyviji. Tak to bohuzel odnaseji i ta zvirata.. Preslechtenim, prehnanymi naroky na mlada zvirata, hnanim se za neprirozenymi pohyby nohou, atp.
Ale na tu skokovou ligu v prosinci bych se fakt chtela dostat. Tam bude k videni naprosty vrchol jezd.umeni...

Souhlasím, proto říkám v případě MS říkám "nanejvýš". Úroveň české drezury je bohužel nevalná. Je to disciplína, která je leta letoucí spíš na okraji zájmu, jelikož není pro jezdce ani diváky tak atraktivní jako např. parkur. Podobně je to i na Slovensku, kde se ruší drezurní závody kvůli nezájmu účastníků.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ježiš co je pořád? Cizí koně nekrmím abych nevěděl jestli není nějak nemocný.Naše koně tady dostávají pamlsky normálně i od jiných lidí a světe div se nic se neděje.Pokud si koně někde vehementně vynucují pamlsky, tak mají asi hlad a je záhodno je pořádně nakrmit.Jak v hřebčíně tak tady v novém jsou koně opravdu poctivě krmeni a neděje se nic.Zkrátka máš? Nemáš? Tak good.

No vidíte, cizí koně nekrmíte. Tak prosím nekrmte ani cizí psy. Díky!

PS: U nás ve stáji si nejvehementněji vynucuje pamlsky ten nejtluštější kůň, který rozhodně hlad nemá a poslední co potřebuje, je "pořádně nakrmit". Je to jen majitelem rozmazlený fracek, který je zvyklý pořád něco dostávat.

balisek napsal(a):
No vidíte, cizí koně nekrmíte. Tak prosím nekrmte ani cizí psy. Díky!

PS: U nás ve stáji si nejvehementněji vynucuje pamlsky ten nejtluštější kůň, který rozhodně hlad nemá a poslední co potřebuje, je "pořádně nakrmit". Je to jen majitelem rozmazlený fracek, který je zvyklý pořád něco dostávat.

To nemůžu slíbit. Balísku je jasné přece, že pamlsek od Fitminu z koně tlusťocha neudělá.Ten je na to právě dělaný aby ho mohli i koníci s dietou.Máme tady novou slečnu s irským cobečkem dvouletým.Z té by Vás ranila mrtvice. No a že by někoho otravoval? Dnes jsem jí pomáhal mu vyčistit ty jeho "zvony" chlupatý a nic nedělá špatného.Dokonce si pamlsek vzal tak jako no když teda musím. Maminka ho prý zásobuje dostatečně.

sisi58 napsal(a):
Jako pomocníček na závodech, jsem si kupovala jen pití. Chleba s máslem a salámem, z domu, to jistil.
Na závodech uvidíte i dobré jezdce. A z těch špatných si vezmete příklad, jak to nedělat.
Pokud chcete vidět opravdu dobré jezdce, běžte se kouknout na militari. Tam si jezdec nemůže dovolit vůči koni nějaké zhůvěřilosti. Hapali by, oba.

Tak jsem si Military okouknul a kašlu na celé jezdectví.Mě sporty páchané na zvířatech nikdy nebrali a vlastně mi to vadí.Bohužel nemám nervy na to, vidět umírat koně se zlomenou nohou.Nic proti nikomu tady nemám, ale jezdit na koni beru tak pohodovou vyjížďku do lesa.Závodit leda tak autem a nebo jen sám za sebe se svým tělem.Omlouvám se a nechci se nikoho dotknout.

Souhlas Meifi.
A čím vyšší úroveň sportu, tím vyšší ambice. A iluze o tom, co je za tím, jsem dávno ztratila, viděla jsem zázemí "sportovců", kteří měli problémy sami se sebou a ambice jejich povahu ještě násobily a koně byli chudáci. Nebudu rozhodně podporovat, a to ani svojí účastí na závodech, někoho, z jehož tréninků koně odcházejí s krvácením a s naštípnutými obratli z "lehké" ruky. A jezdec, který zmydlí svého koně za neposlušnost tak, že mu udělá díru do lebky a tváří se, že si za to může ten kůň sám, je hovado, prchlivost nikoho neomlouvá a může mít ve finále výsledky jakékoli, já mu rozhodně tleskat nebudu.
Tleskat jezdci, který celou úlohu odjede s těžce zarolovaným koněm na KMK, nechápu. Tleskáme tu každému, tak zatleskáme i prasárně.
Jasně, že ne zdaleka všichni jsou takoví, znám i sportující, pro které je pohoda koně na prvním místě a těch si vážím, jejich koně jsou s nimi srostlí, ale těch je mnohem méně, u hodně lidí minimálně účel světí prostředky..
Já se toho účastnit nechci žádným způsobem, nedělá mi to dobře.

Dovolím si přidat reakci k těm pomůckám a stylu ježdění.

Jsem anglicky se snažící jezdit osoba už několik dekád a nedávno - rok tomu nazpět jsem měla možnost sednout na koně plně westernového, ve westernovém sedle. Kůň plemený hřebec QH, velice charakterní a přiježděný zcela rozuměl mým pomůckám a to tak, že jsme na jízdárně bez jakéhokoliv nedorozumění z jeho či mé strany klusali, cválali, kontracválali, ustupovali, překrokovali a spinovali. V tlamě měl stihlo, ale stačila volná otěž, váha a otevřená mysl.
Nedostala jsem k němu žáden manuál a on ke mě také ne
Tož tak - jde to

Vtipný príklad od u nás zo stajne, prišla jazdiť známa, sama vyjazdená tak do drezúry S, ale kone jej vôbec nerozumeli, lebo holene dávala asi tak o 20cm vyslšie, než sú zvyknuté. Jasne, trvalo to 2-3 jazdy, kým s koňmi dohodla a pochopili to, ale tvrdiť, že “ všetci anglický jazdci jazdia na celom svete rovnako” mi fakt príde ako úlet.

Čo sa týka vysokého športu, ale športu s koňmi celkovo, radšej sledujem dvojice, ktoré sa mi páčia ako celok, nevidím dôvod, prečo by som si mala kaziť deň niekým, kto sa nevie správať.

bassrock napsal(a):
Dovolím si přidat reakci k těm pomůckám a stylu ježdění.

Jsem anglicky se snažící jezdit osoba už několik dekád a nedávno - rok tomu nazpět jsem měla možnost sednout na koně plně westernového, ve westernovém sedle. Kůň plemený hřebec QH, velice charakterní a přiježděný zcela rozuměl mým pomůckám a to tak, že jsme na jízdárně bez jakéhokoliv nedorozumění z jeho či mé strany klusali, cválali, kontracválali, ustupovali, překrokovali a spinovali. V tlamě měl stihlo, ale stačila volná otěž, váha a otevřená mysl.
Nedostala jsem k němu žáden manuál a on ke mě také ne
Tož tak - jde to

Sama píšete, že kůň byl "velice charakterní a přiježděný ". Pomůcky pro vedení koně by měly vycházet z běžných činností koně, člověk vlastně koníka jen podpoří v tom, co dělá.
Říká se, že kůň všechno umí, jde jen o to, aby ho jezdec patřičně požádal o spolupráci.
Takže ano, volila jste správné pomůcky a kůň vám vyhověl.
To, co píšu o různých westernových školách, tak tam se jedná spíš o byznys. Pokud oni nějakého koně přijezdí určitým způsobem, vy prostě musíte jejich školu navštívit, abyste se s koněm domluvila, pakliže nejste jezdec, který zvládá koně jaksi intuitivně a návod nepotřebuje a nebo si koníka chce předělat k obrazu svému.
Pracovala jsem na ranči asi 6 let. Za tu dobu majitel 3 x změnil systém ježdění koní. Většina koní z toho měla v hlavě guláš a nakonec jezdily stejně jen na nakopnutí a na tahání za otěže. Ono pak totiž nic jiného nefungovalo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vtipný príklad od u nás zo stajne, prišla jazdiť známa, sama vyjazdená tak do drezúry S, ale kone jej vôbec nerozumeli, lebo holene dávala asi tak o 20cm vyslšie, než sú zvyknuté. Jasne, trvalo to 2-3 jazdy, kým s koňmi dohodla a pochopili to, ale tvrdiť, že “ všetci anglický jazdci jazdia na celom svete rovnako” mi fakt príde ako úlet.

Čo sa týka vysokého športu, ale športu s koňmi celkovo, radšej sledujem dvojice, ktoré sa mi páčia ako celok, nevidím dôvod, prečo by som si mala kaziť deň niekým, kto sa nevie správať.

Jako základ pro správné anglické ježdění, beru způsob výcviku pana A.Paalmana. Klasické pomůcky na správných místech. Standard. Žádné vyfikundace.
Krásně je to vidět u koní Španělské jezdecké školy ve Vídni.
Pokud umíte správně jezdit, měli by vás ti hřebci poslouchat.
Samozřejmě můžete naučit koně, aby reagoval na jakékoliv povely. Hlasové, jedno, dvě, tři písknutí, nohy úplně vpředu, nohy úplně vzadu, nebo třeba jen bičík.
Smůla pro takového koně, pokud je prodán, bez návodu na použití.
Úlet je to, že někteří trenéři učí koně "nějak" a vydávají to za anglické ježdění, potom ano, ne všichni jezdí tak, jak se má. A ne všichni koně rozumí základním povelům.
To ovšem nemění nic na tom, že na správně přiježděném koni dle anglického klasického vzoru, můžete stejně jezdit tu i onde.

Ale jasne, ísť napríklad na vychádzku vo všetkých chodoch nebude problém, ale nejaká zmysluplňejšia napr drezúrna práca, u koňa ktorý je naozaj precízne prijazdený a reaguje aj na zmenu váhy( drezúrny jazdci hľadajúci b-reitera by mohli rozprávať) nebude iba “sadnem a idem”.
A áno, ja neviem správne jazdiť, takže usudzujem podľa seba, že mávam problémy na dobre prijazdených a citlivejších koňoch, že reagujú občas na moje pomôcky zmätene a ponúknu mi cvik aj keď napríklad nič od nich nechcem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vtipný príklad od u nás zo stajne, prišla jazdiť známa, sama vyjazdená tak do drezúry S, ale kone jej vôbec nerozumeli, lebo holene dávala asi tak o 20cm vyslšie, než sú zvyknuté. Jasne, trvalo to 2-3 jazdy, kým s koňmi dohodla a pochopili to, ale tvrdiť, že “ všetci anglický jazdci jazdia na celom svete rovnako” mi fakt príde ako úlet.

Čo sa týka vysokého športu, ale športu s koňmi celkovo, radšej sledujem dvojice, ktoré sa mi páčia ako celok, nevidím dôvod, prečo by som si mala kaziť deň niekým, kto sa nevie správať.

Samozřejmě nikdo nejezdí stejně, jelikož nejsme stroje - koně ani lidé. Nicméně jak jsem psala výše: STEJNÝ je princip a mechanika pomůcek.

Je to jako s autem se standardním levostraným řízením. Ať sednete do Škodovky nebo do Forda, vždycky se rozjedete, zacouváte, zabrzdíte... Možná budete chvíli hledat, kde se pouští stěrače a trochu "hopsat", jelikož spojka zabíra jinde než jste zvyklí, ale po pár jízdách to "vychytáte". Zato se s vozítkem poskládaným někde v garáži, kde je vše zpřeházené a funguje úplně jinak, se nejspíš vůbec nepohnete z místa.


PS: "Holeně o 20 cm výš" si nějak neumím představit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Souhlas Meifi.
A čím vyšší úroveň sportu, tím vyšší ambice. A iluze o tom, co je za tím, jsem dávno ztratila, viděla jsem zázemí "sportovců", kteří měli problémy sami se sebou a ambice jejich povahu ještě násobily a koně byli chudáci. Nebudu rozhodně podporovat, a to ani svojí účastí na závodech, někoho, z jehož tréninků koně odcházejí s krvácením a s naštípnutými obratli z "lehké" ruky. A jezdec, který zmydlí svého koně za neposlušnost tak, že mu udělá díru do lebky a tváří se, že si za to může ten kůň sám, je hovado, prchlivost nikoho neomlouvá a může mít ve finále výsledky jakékoli, já mu rozhodně tleskat nebudu.
Tleskat jezdci, který celou úlohu odjede s těžce zarolovaným koněm na KMK, nechápu. Tleskáme tu každému, tak zatleskáme i prasárně.
Jasně, že ne zdaleka všichni jsou takoví, znám i sportující, pro které je pohoda koně na prvním místě a těch si vážím, jejich koně jsou s nimi srostlí, ale těch je mnohem méně, u hodně lidí minimálně účel světí prostředky..
Já se toho účastnit nechci žádným způsobem, nedělá mi to dobře.

Já vlastně celou dobu závodů doufám hlavně aby se nic nestalo těm koním. Takže proč bych tam vůbec lezl.Pak se tam vyskytne nějaké takové "hovádko" jak popisujete Vy a večer pak kopat díru v lese se mi nechce.