Zastavení, vztekání

Řekla bych že tu stranu jízdárny může mít s něčím spojenou? Ví že se tam třeba nacválává a je tak netrpělivá? Nebo je tam vchod na jízdárnu, vidí tam na stáje nebo pastvinu? Nenasedáte nebo nesesedáte tam?

Dál bych se v rámci sebereflexe zamyslela, zda já jako jezdec zastavuji korektně, stejně jako jinde, zda sedím dobře, zda nejsem ztuhlá v očekávání že bude protivná a něčím její nelibost nevyvolávám.

A já bych právě na tom zastavování tam pracovala. Přechody dolů ve všech chodech, nejen zastavování, zastavování na vnitřní stopě stěny, z různých cviků, couvání atd. A jakýkoliv náznak klidu a ochoty pochválit.

Ještě můžete zkusit posílit zastavování bez otěží, na hlas a sed a v rámci hodiny při okrokování na té stěně zastavovat a zůstat stát, dlouho, v klidu. To samé třeba po práci, kdy už má hotovo a ona to ví, v rámci vykrokování zastavit a zůstat dlooouho stát.

A co to nechat být? Je květen, říjové projevy jsou prostě výraznější a podivnější...

Zrovna jsem si dočetla Marka Rashida - Koně nikdy nelžou. Vlastně celou knihu radí problémy v klidu ignorovat. Je to jeden ze způsobů komunikace prostě vědomě nedělat něco co vím, že koni vadí. Pokud se moc tlačí na pilu, vše se dá výrazně zhoršit.

Takže řešením může být na další cca 2 měsíce na té straně jízdárny nezastavovat. Pak to jednoho dne zkusit a třeba to zas půjde. Nebo to vyzkoušet na jiné jízdárně. Prostě tam koni něco vadí a než zkoumat co to je, nebo ještě hůř snažit se koně přeprat - je lepší to na čas nedělat. Taky by jste z toho mohla mít zcela špatně zastavovatelnou a nakonec úplně rozhozenou kobylu. Prostě když v tom místě nemusíte zastavovat a víte, že kobyle se to nelíbí, tak zastavujte jinde. Je to malý ústupek a třeba zrovna dodá koni důvěru v jezdce (to že koni naslouchá).

kallisto napsal(a):
Řekla bych že tu stranu jízdárny může mít s něčím spojenou? Ví že se tam třeba nacválává a je tak netrpělivá? Nebo je tam vchod na jízdárnu, vidí tam na stáje nebo pastvinu? Nenasedáte nebo nesesedáte tam?

Dál bych se v rámci sebereflexe zamyslela, zda já jako jezdec zastavuji korektně, stejně jako jinde, zda sedím dobře, zda nejsem ztuhlá v očekávání že bude protivná a něčím její nelibost nevyvolávám.

A já bych právě na tom zastavování tam pracovala. Přechody dolů ve všech chodech, nejen zastavování, zastavování na vnitřní stopě stěny, z různých cviků, couvání atd. A jakýkoliv náznak klidu a ochoty pochválit.

Ještě můžete zkusit posílit zastavování bez otěží, na hlas a sed a v rámci hodiny při okrokování na té stěně zastavovat a zůstat stát, dlouho, v klidu. To samé třeba po práci, kdy už má hotovo a ona to ví, v rámci vykrokování zastavit a zůstat dlooouho stát.

první odstavec- všechno z toho je naopak na té druhé 'pozitivní' straně :D, na tý 'negativní' fakt není nic, ...

K druhému odstavci to jsem si také myslela, byly doby kdy mi podél té stěny ani nechtěla rozumějít a ustupovala a celkově byla nervózní (i pod zkušeným jezdcem to pak dělala taky), ale na to jsem se právě zaměřila jako hned první, ale na obou stranách se chovám stejně, zasednu, hlasová pobídka k zastavení a nakonec otěž a ona zastaví, zastaví vždycky, a pak je to 50 na 50 buďto povolím otěž (ale zůstávám zasedlá) a ona se rozejde, nebo začne s tou svou palicí.

jelikož práci ve vyšších chodech zatím příliš neovládám zeptám se slečny co trénuje, až bude mít čas si na ni sednout.

lenacia napsal(a):
první odstavec- všechno z toho je naopak na té druhé 'pozitivní' straně :D, na tý 'negativní' fakt není nic, ...

K druhému odstavci to jsem si také myslela, byly doby kdy mi podél té stěny ani nechtěla rozumějít a ustupovala a celkově byla nervózní (i pod zkušeným jezdcem to pak dělala taky), ale na to jsem se právě zaměřila jako hned první, ale na obou stranách se chovám stejně, zasednu, hlasová pobídka k zastavení a nakonec otěž a ona zastaví, zastaví vždycky, a pak je to 50 na 50 buďto povolím otěž (ale zůstávám zasedlá) a ona se rozejde, nebo začne s tou svou palicí.

jelikož práci ve vyšších chodech zatím příliš neovládám zeptám se slečny co trénuje, až bude mít čas si na ni sednout.

Takže vy chodíte na jazdiareň iba krokovať? A nebude len znudená?

Obvykle je toto následok nedôslednosti( ktorý osobne poznám veľmi dobre). Zastavovala by som inde- kde stojí spoľahlivo, vyžadovala by som zastavenie na moju pomôcku a rozídenie na moju pomôcku. žiadne môžeme ísť, veď už som chcela aj tak vykročiť. a pokiaľ by sa predsalen chcela rozísť aj bez pomôcoky, tak by som ju nechala cúvať pár krokov a znovu pomôcka do zastavenia.

Arbora napsal(a):
Takže vy chodíte na jazdiareň iba krokovať? A nebude len znudená?

Obvykle je toto následok nedôslednosti( ktorý osobne poznám veľmi dobre). Zastavovala by som inde- kde stojí spoľahlivo, vyžadovala by som zastavenie na moju pomôcku a rozídenie na moju pomôcku. žiadne môžeme ísť, veď už som chcela aj tak vykročiť. a pokiaľ by sa predsalen chcela rozísť aj bez pomôcoky, tak by som ju nechala cúvať pár krokov a znovu pomôcka do zastavenia.

tak co se týče mě pořád se plácám na jednom místě, takže já osobně zatím jezdím v kroku a pouze krátké úseky naklusávám. Nicméně se ji snažím zabavovat jiným způsobem, vlnky, kruhy, změny směru.
Když zastaví a rozejde se, tak dělám právě to, chci aby zacouvala. Což už chápe velice dobře na druhé straně, kde zastaví ihned, ale na té dané se takhle vzteká, a mě to prostě vrtá hlavou proč se tak strašně vzteká.

lenacia napsal(a):
takže...
jdu si tak trochu pro radu alá úvahu, čím by to mohlo být, protože mi to trochu motá hlavu.
Už nějakou dobu trochu boujeme se zastavováním. Sáře se moc zastavovat nechce, na čemž pracujeme. Teď se ale k jejímu obvyklému chování, které zahrnuje že zastaví, a hned jak člověk jenom uvolní otěž, tak se okamžitě rozejde, přidává to, že se zastaví a začne vztekle házet hlavou, vytahovat mi otěže z rukou a hrabat kopytem. A já přemýšlím proč to dělá. Dělá to jen na jedné dlouhé stěně jízdárny, na té druhé nejenom, že to nedělá, ale vpodstatě rozdíl mezi prací s ní na té jedné straně a na druhé je o skoro 100% ... Kromě toho že na té 'negativní' straně stojí nedaleko jízdárny stará ruina baráku a je tam dvůr tak tam není nic co by mohlo rozptylovat, žádný plachty, nic co by se hýbalo, nic blýskavého, žádný hluky.
Pokud by to dělal váš kůň, v čem byste viděli problém? A jak ho zkusit vyřešit? Mám ji nechat stát dokud ji to nepřestane bavit? Nebo ji naopak rozejít či ji jinak zabavit?

Je na té lepší straně východ z jízdárny, jsou tam stáje?
Rozchází se podle mého mínění a vytahuje otěže že se jí lepší nesete v chůzi. Potřebuje se protáhnout, krokem můžete chodit i na prověšené otěži.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je na té lepší straně východ z jízdárny, jsou tam stáje?
Rozchází se podle mého mínění a vytahuje otěže že se jí lepší nesete v chůzi. Potřebuje se protáhnout, krokem můžete chodit i na prověšené otěži.

ano na té lepší straně je východ, tím směrem jsou výběhy a taky stáj. Nicméně v části té druhé strany je taky výběh takže na koně vidí.
V kroku to já jí ráda otěž prověsím. Ona ty otěže vytahuje když stojí a právě se vzteká, vzhledem k její palici jsou trošku katší takže i když je držím úplně na konci tak když skloní hlavu úplně dolů tak mě táhne sebou

No já když budu uvažovat nad takovým chováním, tak mě napadne že koně jsou zvířata rutiny. Takže bych si řekla že tady na té dlouhé stěně se mi podařilo nacvičit pořádně blbou rutinu. Jak z téhle rutiny udělám jinou rutinu? Budu jí muset nahradit něčím jiným a abych se propracovala dál, budu muset jít od toho a vymyslet jak do toho vlézt odjinud a dělat to jinak.
Jestli k zastavení musíte použít ruku, tak kobyla nezastavuje vůbec, a začala bych nacvičovat zastavování tak, aby mi zastavovala jen na sed.
S koněm který nezastavuje ze začátku necvičím zastavování vůbec, ale cvičím s ním věci, které zastavování předcházejí – a to může být pro každého něco jiného. Já začínám klidným krokem, odžvýknutím, snížením nosu, ohnutím v krku, zatáčením, obloučky, dovnitř plec atd. Zastavení nacvičím někde kde zastavuje nejlíp nebo dovolím zastavit současně s mojí pomůckou sedem když navrhuje že by zastavil.
Pokud se mi kůň rozchází na povolení otěže tak si to vyhodnotím tak, že jsem ho naučila špatnou pomůcku na rozcházení a že nepochopil, že povolení otěží znamená něco úplně jiného. Moje pobídka k pohybu dopředu je přiložení holení. Projedu si co dělám když kobyla stojí – mám napnuté otěže a současně přiložené holeně? Je kobyla naučená že napnuté otěže = stát? Zkontroluji si abych eměla přiložené holeně a zkusím zlehka povolit otěže. Hodně jemně, po milimetrech, protože když v tom kůň nemá jasno, tak musím najít to tenké místo, kdy ještě stojí i když já už dělám něco nového a chci od něj něco jiného a tam mu říci “dobrý!” a pak to zopakovat dokud jí nebude jasný jako facka že povolení a zahození otěží při stání nemá nic společného s povelem k hýbání nohama.
Holeně do toho přidám až když kobyla klidně stojí na zahozené otěži a nebude hrozit nebezpečí, že si znovu splete pobídku dopředu holení. Napadá mě, že to pro Sáru musí být frustrující situace – jestli má možná zafixované že napnuté otěže = stůj a na povolení otěží má jít dopředu a když to udělá, tak jako to udělala tisíckrát předtím, tak místo pochvaly se dozví že je neposlušná…

dsj napsal(a):
No já když budu uvažovat nad takovým chováním, tak mě napadne že koně jsou zvířata rutiny. Takže bych si řekla že tady na té dlouhé stěně se mi podařilo nacvičit pořádně blbou rutinu. Jak z téhle rutiny udělám jinou rutinu? Budu jí muset nahradit něčím jiným a abych se propracovala dál, budu muset jít od toho a vymyslet jak do toho vlézt odjinud a dělat to jinak.
Jestli k zastavení musíte použít ruku, tak kobyla nezastavuje vůbec, a začala bych nacvičovat zastavování tak, aby mi zastavovala jen na sed.
S koněm který nezastavuje ze začátku necvičím zastavování vůbec, ale cvičím s ním věci, které zastavování předcházejí – a to může být pro každého něco jiného. Já začínám klidným krokem, odžvýknutím, snížením nosu, ohnutím v krku, zatáčením, obloučky, dovnitř plec atd. Zastavení nacvičím někde kde zastavuje nejlíp nebo dovolím zastavit současně s mojí pomůckou sedem když navrhuje že by zastavil.
Pokud se mi kůň rozchází na povolení otěže tak si to vyhodnotím tak, že jsem ho naučila špatnou pomůcku na rozcházení a že nepochopil, že povolení otěží znamená něco úplně jiného. Moje pobídka k pohybu dopředu je přiložení holení. Projedu si co dělám když kobyla stojí – mám napnuté otěže a současně přiložené holeně? Je kobyla naučená že napnuté otěže = stát? Zkontroluji si abych eměla přiložené holeně a zkusím zlehka povolit otěže. Hodně jemně, po milimetrech, protože když v tom kůň nemá jasno, tak musím najít to tenké místo, kdy ještě stojí i když já už dělám něco nového a chci od něj něco jiného a tam mu říci “dobrý!” a pak to zopakovat dokud jí nebude jasný jako facka že povolení a zahození otěží při stání nemá nic společného s povelem k hýbání nohama.
Holeně do toho přidám až když kobyla klidně stojí na zahozené otěži a nebude hrozit nebezpečí, že si znovu splete pobídku dopředu holení. Napadá mě, že to pro Sáru musí být frustrující situace – jestli má možná zafixované že napnuté otěže = stůj a na povolení otěží má jít dopředu a když to udělá, tak jako to udělala tisíckrát předtím, tak místo pochvaly se dozví že je neposlušná…

Sára moc dobře ví, že se má rozejít až po stisknutí holení, a opravdu jsem ji nikdy neučila opak, to bych byla sama proti sobě abych jí učila že na povolenou otěž může vyrazit dopředu. Ona tohle suverénně zkouší. Když nezareaguje poprvé na sed a slovní pomůcku prostě přijde otěž, nemůžu jí věčně nechat chodit a zastavovat jen když ona bude mít dobrou náladu a dobré místo. A nemůžu jí nechat jít když mi jen na sed nezareaguje. Nejsem už na jízdráně sama, během tréninku jsou tam další jezdci, když musím zastavit tak musím zastavit.

Kdybych s ní dělala nějaké chujoviny budu si toho vědomá, ale na té dlouhé straně sme nedělali nikdy vůbec nic, jediný co sem na ní kdy s kobylou trénovala bylo to, aby byla ochotná jít krokem normálně podél hrazení a ne nějakým obřím obloukem protože se tam něčeho snad bojí nebo co. Ona tu část jízdárny nemá ráda od začátku, už když jsem jí tam vedla na ruce tak tam nechtěla, později pak na ní tam mi prostě podél celé stěny v sedle neprošla, moje kamarádka, velice dobrá jezdkyně ji musela přemlouvat několikrát aby jí tam neustupovala do strany a šla přímo.
Proto mi vrtá hlavou co by mohl být problém... až budu u koní tak tu část jízdrány nafotím, možná to někoho trkne... ale prostě to jak se chová na té polovině jízdárny je těžce iracionální...

Spíš než nafotit jízdárnu by pomohlo video z ježdění. Pak můžete dostat konkrétní rady a ne jen divoké dohady ohledně možných bubáků :)

akscha napsal(a):
Spíš než nafotit jízdárnu by pomohlo video z ježdění. Pak můžete dostat konkrétní rady a ne jen divoké dohady ohledně možných bubáků :)

no tak to se dostaneme do patové situace, protože já sem pořád začátečník pod dozorem trenéra. Takže čí to bude vina už vím i bez videa

Však jsem celou dobu chtěla napsat, že zrovna u vás je určitě potřeba dozor trenéra. A ideálně na každé druhé ježdění :) Pokud to dobře chápu, bubáci tam nejsou a jiní koně s tím místem problém nemají, takže problém bude zakletý někde ve vaší komunikaci se Sárou (zřejmě matoucí pomůcky plus nedůslednost). Nemyslím, že je zde něco, s čím by diskutující mohli pomoct... A i když tady nastudujete teorii zastavení, neznamenát to, že vám Sára zastaví dobře.

Jinak samotné zastavování z kroku bych nijak extra nedrilovala. Mám pocit, že to není žádný povznášející cvik, který koni rozbije nudu na jízdárně, zejména pokud není kombinován s nějakým akčnějším přechodem do rychlejšího chodu (např. vyklusání ze zastavení). Takže klidně třikrát na každou ruku a dost.

akscha napsal(a):
Však jsem celou dobu chtěla napsat, že zrovna u vás je určitě potřeba dozor trenéra. A ideálně na každé druhé ježdění :) Pokud to dobře chápu, bubáci tam nejsou a jiní koně s tím místem problém nemají, takže problém bude zakletý někde ve vaší komunikaci se Sárou (zřejmě matoucí pomůcky plus nedůslednost). Nemyslím, že je zde něco, s čím by diskutující mohli pomoct... A i když tady nastudujete teorii zastavení, neznamenát to, že vám Sára zastaví dobře.

Jinak samotné zastavování z kroku bych nijak extra nedrilovala. Mám pocit, že to není žádný povznášející cvik, který koni rozbije nudu na jízdárně, zejména pokud není kombinován s nějakým akčnějším přechodem do rychlejšího chodu (např. vyklusání ze zastavení). Takže klidně třikrát na každou ruku a dost.

No ono to zastavování bylo na radu trenérky, doslova řekla ať jdu tu stranu a cvičím tam...
Jinak jako Sára vidí bubáky v čemkoliv v čem ostatní koně ne. Další dva koně co jsou pro jezdce je profesionální reiningová kobyla a kobyla irskýho coba, které může jezdit za prdelí traktor a oba se ani nehne, to nejde srovnávat s žlutým máslem, který se může podělat z toho, že spadlo drezurní písmeno z hrazení a leží na písku

pokiaľ celý tréning spočíva v chodení po jazdiarni v kroku a ostatné kone robia aj iné aktivity, myslím si, že kobyla sa proste nudí a "pýta si" viac aktivity. Vlnovky, ani zmeny smeru nie sú žiadna zábava. skúste aspoň kavalety, prípadne slalom, nejaké prekážky, plachtu, neviem. Možno by som dala nejaký čas pauzu od tej jazdiarenskej nudy, prípadne tam s kobylou porobila niečo zo zeme- trebárs sa dá skombinovať lonžovanie a cviky na dlhej stene, whatever.

lenacia napsal(a):
takže...
jdu si tak trochu pro radu alá úvahu, čím by to mohlo být, protože mi to trochu motá hlavu.
Už nějakou dobu trochu boujeme se zastavováním. Sáře se moc zastavovat nechce, na čemž pracujeme. Teď se ale k jejímu obvyklému chování, které zahrnuje že zastaví, a hned jak člověk jenom uvolní otěž, tak se okamžitě rozejde, přidává to, že se zastaví a začne vztekle házet hlavou, vytahovat mi otěže z rukou a hrabat kopytem. A já přemýšlím proč to dělá. Dělá to jen na jedné dlouhé stěně jízdárny, na té druhé nejenom, že to nedělá, ale vpodstatě rozdíl mezi prací s ní na té jedné straně a na druhé je o skoro 100% ... Kromě toho že na té 'negativní' straně stojí nedaleko jízdárny stará ruina baráku a je tam dvůr tak tam není nic co by mohlo rozptylovat, žádný plachty, nic co by se hýbalo, nic blýskavého, žádný hluky.
Pokud by to dělal váš kůň, v čem byste viděli problém? A jak ho zkusit vyřešit? Mám ji nechat stát dokud ji to nepřestane bavit? Nebo ji naopak rozejít či ji jinak zabavit?

Nečetla jsem všechny příspěvky,možná se budu opakovat.
Vy s kobylou hodně chodíte na ruce,ne? Tak byste měla mít naučený slovní povel,na který spolehlivě postojí?
Pokud ano,praktikovala bych to i na jízdárně.Jednoduše řeknete obvyklé slovo ,nebudete tahat za otěže,ani mačkat pozadím či holeněmi .
Za mě bych přidala klidně nějaký pamlsek.
Zastaví ,bude li vteřinu v klidu,chváááálím ,raduji se a začnu tahat z kapsy .To tedy trvám na tom,aby se kůň neotáčel a neobracel za pamlskem ,prostě stál a těšil se .
Já tak učím mladé při nasedání .Kdy je šteluji k vyvýšenému místu,aby byli zvyklí libovolnou dobu postát,než se vydrapu a usadím.
Potom nemám problémy při stání a zastavení ,ani venku.Tlaky zadkem ,vahou a holení přidávám mladým stejně až po, prvotních slovních základech.
Oni si spojí,stojíme,bude pohoda ,tak proč do toho nejít ?
Možná by na to zabrala i ta vaše

lenacia napsal(a):
No ono to zastavování bylo na radu trenérky, doslova řekla ať jdu tu stranu a cvičím tam...
Jinak jako Sára vidí bubáky v čemkoliv v čem ostatní koně ne. Další dva koně co jsou pro jezdce je profesionální reiningová kobyla a kobyla irskýho coba, které může jezdit za prdelí traktor a oba se ani nehne, to nejde srovnávat s žlutým máslem, který se může podělat z toho, že spadlo drezurní písmeno z hrazení a leží na písku

A můžu se jen zeptat,proč už na jízdárně neklušete?Nemyslím to vůbec nijak zle,já jen že už Sáru máte přeci docela dlouho,takže jestli jste byla úplný začátečník,tak ke klusu už jste se asi postupně dostala?Jestli nechcete odpovídat,tak to chápu samozřejmě..

A vám jezdi kobylku ještě někdo jiný? Necvala na této stěně?

canka napsal(a):
A můžu se jen zeptat,proč už na jízdárně neklušete?Nemyslím to vůbec nijak zle,já jen že už Sáru máte přeci docela dlouho,takže jestli jste byla úplný začátečník,tak ke klusu už jste se asi postupně dostala?Jestli nechcete odpovídat,tak to chápu samozřejmě..

prostě to pořád neumím. Já na Sáře tedy klušu, ale zatím jen krátké úseky, případně na lonži. Mám problém s udržením rovnováhy a taky se trochu bojím že mi třeba vyrazí a rozcválá se...
Je to takový trošku zamotaný na vysvětlování, ale po prvním roce vlastnění jsem z ní tenkrát spadla a skončila v té nemocnici, pak jsem se už začala i bát, a následně jsem se plácala na místě, protože co člověk, kterého jsem pak v bývalém ustájení sehnala na trénink tak po mě chtěli ať řeším kobylu. Ať ji nutím dávat hlavu dolu, ať ji nutím ohýbat krk, ať ji nutím tohle a tamto... a jako jasně, dobře fungující kůň je taky základ, ale jediná jejich starost u mě byla, abych prošlápla paty, takže se na mě jaksi zapomínalo. A když už sem občas naklusala, opět byla starost to jak kobyla nese hlavu ...
Inu můžu si za to sama, ale beru to teď najdějně, slečna co mě trénuje má jednak cvičitelák a druhak sme si padly tak do noty že je rozhodnutá že se mnou chce jezdit na vyjížďky a prostě mě jezdit naučí.

etnies86 napsal(a):
A vám jezdi kobylku ještě někdo jiný? Necvala na této stěně?

jako jo, teď od jara na ní jezdí i někdo jiný, a ano na té straně teď i cválá, ale to podivné chování u té strany měla už loni od doby, co sem ji tam přivezla, takže nemyslím že to bude tím.

lenacia napsal(a):
prostě to pořád neumím. Já na Sáře tedy klušu, ale zatím jen krátké úseky, případně na lonži. Mám problém s udržením rovnováhy a taky se trochu bojím že mi třeba vyrazí a rozcválá se...
Je to takový trošku zamotaný na vysvětlování, ale po prvním roce vlastnění jsem z ní tenkrát spadla a skončila v té nemocnici, pak jsem se už začala i bát, a následně jsem se plácala na místě, protože co člověk, kterého jsem pak v bývalém ustájení sehnala na trénink tak po mě chtěli ať řeším kobylu. Ať ji nutím dávat hlavu dolu, ať ji nutím ohýbat krk, ať ji nutím tohle a tamto... a jako jasně, dobře fungující kůň je taky základ, ale jediná jejich starost u mě byla, abych prošlápla paty, takže se na mě jaksi zapomínalo. A když už sem občas naklusala, opět byla starost to jak kobyla nese hlavu ...
Inu můžu si za to sama, ale beru to teď najdějně, slečna co mě trénuje má jednak cvičitelák a druhak sme si padly tak do noty že je rozhodnutá že se mnou chce jezdit na vyjížďky a prostě mě jezdit naučí.

já myslím že děláte dobře, že s koněm který nezastavuje v kroku neklušete. Když kůň nezastavuje v kroku tak je celkem jasné, že když vám někde samovolně vyrazí a rozcválá se, tak také nezastaví na váš povel, ale až bude chtít a jak bude chtít a to je stav kterému já se snažím vyhýbat. Čím jsem starší, tím hůř snáším když se se mnou kůň někde urve, takže to zastavování cvičím furt a furt, dokud ho nemáme zautomatizované a kůň nezastavuje na myšlenku. On ale nácvik zastavování může být docela fajn záležitost, vůbec to nebývá nuda, když se naladíte vzájemně na sebe a začnete vnímat pokroky. Na koni o kterém víte že zastaví když ho o to požádáte budete mít víc důvěry v něj i sebe a míň strachu. Držím vám palce, ať se s novou trenérkou dopracujete nějakého pokroku a hlavně ve zdraví a s radostí z ježdění.

dsj napsal(a):
já myslím že děláte dobře, že s koněm který nezastavuje v kroku neklušete. Když kůň nezastavuje v kroku tak je celkem jasné, že když vám někde samovolně vyrazí a rozcválá se, tak také nezastaví na váš povel, ale až bude chtít a jak bude chtít a to je stav kterému já se snažím vyhýbat. Čím jsem starší, tím hůř snáším když se se mnou kůň někde urve, takže to zastavování cvičím furt a furt, dokud ho nemáme zautomatizované a kůň nezastavuje na myšlenku. On ale nácvik zastavování může být docela fajn záležitost, vůbec to nebývá nuda, když se naladíte vzájemně na sebe a začnete vnímat pokroky. Na koni o kterém víte že zastaví když ho o to požádáte budete mít víc důvěry v něj i sebe a míň strachu. Držím vám palce, ať se s novou trenérkou dopracujete nějakého pokroku a hlavně ve zdraví a s radostí z ježdění.

jojo, právě to způsobilo moje 3 pády, že sem ji nezastavila a rozjela se... nicméně teď když mi to plánuje udělat tak ji prostě stočím do kontaktu... Ale raději bych aby zastavila na sed samozřejmě.

Úplně nejvíc jsem vždy cvičila a upevňovala zastavení a následné stání. Na ruce, pod zadkem i v zápřahu. V období tlakovém i pozitivkovém..
Minimálně od doby, kdy jsem několikrát skákala z fjordkoule ve cvalu dolů a zlomila si žebra o v místě dopadu přítomnou krtinu:-).A pak se začala bát a rozhodně nechtěla být už nikdy nesena jak špinavé prádlo.A totéž v tahu, minimálně od doby, kdy jsme si zpraženou zápřeží splašili fjordkouli v sulce.
Nejvíc jsem posilovala, odměňovala procvičovala zastavení na gesto, na nádech, na slovo.
Naprosto nikdy jsem nijak/třeba větším tlakem, káravým hlasem,silnější holení,opratěma na hřbet/ netrestala zastavení bez mého vědomého signálu / neb jsem nikdy nezávodila ani netahala s beganem v lese těžký tan ani nejezdila v zápřeži v silničním provozu, kde by to mohl být problém..
Naopak jsme vždy učila koně "když nevíš nebo se ti něco nezdá, zastav a stůj".
Mockrát se to opravdu hodně vyplatilo.
Ano, taky jsem se naučila, že pokud něco nefunguje stopro v kroku, neklušu, když to enfunguje stopro doma, nelezu ven.

Naprostý souhlas s žofré.

Zastavit a zůstat stát je základní dovednost každého koně, pokud neumí zastavit na požádání kdykoliv a kdekoliv, je potřeba opravit tento nedostatek a pak se teprve posouvat dál.

(Ale neberte to jako dogma, zase když se kůň někde bojí, je nervózní, koukavý, je lepší to projet a vzít ho na kruh než se s ním prát, k čemuž by, pokud neumí zastavovat, došlo.)

Já bych vzala kobylu ze země (na ohlávce, na provazovce, na čem ji normálně zvládnete ze země) a učila zastavovat. Vždy stejně, já zastavím, řeknu Prrr nebo Stůj, tušírkou nepustím plece přes sebe. Po pár dnech cvičení (třeba 3x denně 5 minut - výhoda je, že se to dá dělat kdekoliv, třeba jen cestou do výběhu, na procházce), pokud už umí zastavit jen na hlasový povel (a na to, že vidí, že já zastavuji), bych ji vzala na jízdárnu na místo, kde ráda chodí rychle a zastavovala a stála tam. Kroužek v jednom rohu, zastavit. Projití dlouhé stěny tak, že tři kroky, stop, tři kroky, stop atd. Odhadnout to tak, abyste se nedostala do situace, kdy se s koněm musíte prát a přetahovat se s ním silou, tzn. začít s opravdu minimálními požadavky a v intervalu několik dní je stupňovat. Za vše chválit, pasivně trestat pouze pokud by šel kůň přes vás.

No a pak to samé ze sedla, s použitím toho samého hlasového povelu. Když to nepůjde, tak snížit požadavky (zastavit třeba ne přímo na té stěně, ale uprostřed jízdárny), za vše dobře splněné chválit, vše špatně udělané ignorovat. Případně zpátky na zem.

Zjemňovat a zjemňovat, až koník pod sedlem kdykoliv a kdekoliv zastaví a bude stát prostě jen na vaše ztuhnutí, vydechnutí.

(Všechny rady platí jen pro koně, který má dostatek volného pohybu, tzn. nevyvedete ji "nevycválanou" z boxu hned pod sedlo a není překrmován jádrem. Pro koně by mělo být zastavení odměnou.)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Naprostý souhlas s žofré.

Zastavit a zůstat stát je základní dovednost každého koně, pokud neumí zastavit na požádání kdykoliv a kdekoliv, je potřeba opravit tento nedostatek a pak se teprve posouvat dál.

(Ale neberte to jako dogma, zase když se kůň někde bojí, je nervózní, koukavý, je lepší to projet a vzít ho na kruh než se s ním prát, k čemuž by, pokud neumí zastavovat, došlo.)

Já bych vzala kobylu ze země (na ohlávce, na provazovce, na čem ji normálně zvládnete ze země) a učila zastavovat. Vždy stejně, já zastavím, řeknu Prrr nebo Stůj, tušírkou nepustím plece přes sebe. Po pár dnech cvičení (třeba 3x denně 5 minut - výhoda je, že se to dá dělat kdekoliv, třeba jen cestou do výběhu, na procházce), pokud už umí zastavit jen na hlasový povel (a na to, že vidí, že já zastavuji), bych ji vzala na jízdárnu na místo, kde ráda chodí rychle a zastavovala a stála tam. Kroužek v jednom rohu, zastavit. Projití dlouhé stěny tak, že tři kroky, stop, tři kroky, stop atd. Odhadnout to tak, abyste se nedostala do situace, kdy se s koněm musíte prát a přetahovat se s ním silou, tzn. začít s opravdu minimálními požadavky a v intervalu několik dní je stupňovat. Za vše chválit, pasivně trestat pouze pokud by šel kůň přes vás.

No a pak to samé ze sedla, s použitím toho samého hlasového povelu. Když to nepůjde, tak snížit požadavky (zastavit třeba ne přímo na té stěně, ale uprostřed jízdárny), za vše dobře splněné chválit, vše špatně udělané ignorovat. Případně zpátky na zem.

Zjemňovat a zjemňovat, až koník pod sedlem kdykoliv a kdekoliv zastaví a bude stát prostě jen na vaše ztuhnutí, vydechnutí.

(Všechny rady platí jen pro koně, který má dostatek volného pohybu, tzn. nevyvedete ji "nevycválanou" z boxu hned pod sedlo a není překrmován jádrem. Pro koně by mělo být zastavení odměnou.)

No ze země jak popisujete je Sára ukázková. Zastaví na povel, když ví že udělala krok navíc, sama si couvne. Umí to i bez vodítka navolno když pracujeme. A ze sedla jako by najednou neslyšela.

tak update... Sára je sice furt kekel, ale očividně o něco menší než posledně. Už se skoro nevzteká a dokonce i častěji stojí když má. Dokonce umí i překvapit jak sem dneska zjistila a čučela jak okoun.

Zdá se, že 90% lidí by ani nevylezlo s koněm z boxu, říditi se vaší radou.
I špičkovým jezdcům, na které tu nikdo z těch, co radí,prostě nemá, se občas kůň utrhne.Je to kůň.Ne mašina. Chcete tvrdit, že těmto jezdcům kůň nezastavuje na povel?
Kůň je živé zvíře a navíc lovná zvěř. Ten bude utíkat i kdybyste ho upovelovali k smrti. I kůň, který stojí na dvou nohách se rozběhne, když si bude myslet, že jde o život.
A nějaký nácvik stání má v tu chvíli někde.A kůň má jiná měřítka pro to, co ho ohrožuje, než lidi.
U koní musí být jezdec ten, kdo nejvíc umí. Aby případnou krizovou situaci vyřešil bez následků.
Kdybych měla čekat na to, až všichni koně, co jsem kdy na nich jezdila, budou mít 100% zastavení, dodnes se chodím na koně jen dívat.

lenacia napsal(a):
tak update... Sára je sice furt kekel, ale očividně o něco menší než posledně. Už se skoro nevzteká a dokonce i častěji stojí když má. Dokonce umí i překvapit jak sem dneska zjistila a čučela jak okoun.

Stavějte si menší cíle. Budete jich lépe dosahovat. A bude vás to víc bavit.

sisi58 napsal(a):
Stavějte si menší cíle. Budete jich lépe dosahovat. A bude vás to víc bavit.

Mě to baví vždycky. Žádný cíl vyloženě nemám, hlavně sem vždy ráda že na ní sedím a jezdím. Pravda, někdy mě naštve, nebo kvůli ní necítím ruce, ale na konci jsem vždycky spokojená.

PS funny story: po ježdění jsem jí přinesla kýbl vody, aby se nemusela tlačit ve výběhu u napáječky, položím tu čistou vodu před ní a vidím, že mezi kousky chleba co jí hodily holčiny na trávu k nohám leží náplast, tak se pro ni chci ohnout a sebrat ji... A zničehonic ji ten žlutej kekel sežral, marná byla moje snaha, když sem jí hrabala do držky .
Pak si několikrát čuchla ke kyblu s vodou ale měla totální nezájem, tak sem se na ni vyprdla a tu vodu použila k tomu, abych jí umyla od prachu a potu od ježdění. A když už sem měla hotovo, tak ta trubka se rozhodla že tu, teď už, špinavou vodu z kýble vychlastá 🤷‍♀️.
Pak sem přinesla druhý kýbl s čistou vodou. Opět čuchla, ale nenapila se, tak vezmu svou novou deku, která má vespod neopren, a umeju ji od potu a prachu a povesim přes uvaziště. Co udělá Sára? Vychlastá opět špinavou vodu a ještě půl vody z držky vyblemcá přímo na tu podsedlovku 🤷‍♀️

Srandičky s vodou jsou klasika. Já žízeň nemám. Co mi cpeš kýbl s VODOU? Kdyby žrádlo, ale voda???? Fuj
Kýbl se tedy postaví koni vedle.
Cože??? On mi pije MOJI vodu??? Tak to teda ne, to ne moje voda! Umírám žízní a musím tu vodu hned teď mít.

Jinak gratuluji k posunu. Důležitý je, že jste spokojená vy.

Sůl.

kapička napsal(a):
Srandičky s vodou jsou klasika. Já žízeň nemám. Co mi cpeš kýbl s VODOU? Kdyby žrádlo, ale voda???? Fuj
Kýbl se tedy postaví koni vedle.
Cože??? On mi pije MOJI vodu??? Tak to teda ne, to ne moje voda! Umírám žízní a musím tu vodu hned teď mít.

Jinak gratuluji k posunu. Důležitý je, že jste spokojená vy.

Sára a kýble s vodou. Loni sem jeden den musela běhat s kyblem sem a tam. Nesu si vodu na vyčištění rány co měla na noze, a jen co kýbl položím hned ho vychlastá, tak du znova a zase ho vypije, potřetí už trochu zoufale volám neee, protože opět měla hlavu v kýblu. A přitom tam mají funkční napáječku. No až pátý kýbl mi konečně nechala