Uživatel s deaktivovaným účtem

od kolika let může dítě jezdit samo na vyjížďku ?
Dany Lip
napsal(a):
Podle zodpovědnosti. Ve staré stáji nechali jezdit na vyjížďky 10 leté holky které neuměly pořádně jezdit.
V nové stáji nesmí být ani zkušený jezdec bez dozoru na trenérove koni
a tak je to správně. Tátova přítelkyně letos na jaře byla na pohřbu své kamarádky, která jezdila na koních. Vyrazila sama na vyjížďku. Kůň se vrátil bez ní, bohužel ji našli mrtvou v lese
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
od kolika let může dítě jezdit samo na vyjížďku ?
Samotný může jezdit ven jen opravdu zkušený jezdec. Zde nezáleží na věku, ale zkušenostech. Začátečníka dospělého také ven samotného nepustím ani na "hodném" koni. Nikdy nevíte co se může stát. Slabší jezdec vždy s doprovodem zkušeného jezdce, který musí umět myslet, předvídat a jednat! za oba dva lidi a sledovat dva koně. Zkušenému jezdci bych také nedala s sebou více než dva začátečníky.
Jinak pokud si pamatuju tak dle vyhlášky až do 15 let by nemělo samo opustit areál stájí/jízdárny. Zkusím to někde dohledat
Uživatel s deaktivovaným účtem

Děkuji, já jsem právě zkoušela hledat, ale nic jsem zatím nenašla.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
od kolika let může dítě jezdit samo na vyjížďku ?
Jeden jezdec jedoucí samostatně na vyjížďku je porušení bezpečnosti práce (bezpečnosti manipulace se zvířaty). Měl by mít vždy doprovod druhého člověka (kdyby jste vedle měli jet na kole, krokem na mopedu atd.). Kůň je jen zvíře a v případě úleku (splašení) může dojít k pádu a zranění. Jak si pomoc z mobilu zavolá člověk co se praštil o větev do hlavy a je v bezvědomí? Kdo mu pomůže, když se to stalo např. v lese 500 m od stezky? Atd.
Jasně, že si to občas za nějakých okolností lajznul asi každý... Ale pokud by se něco nehezkého stalo, asi by se z toho pojišťovna vykroutila. On ten sám kůň bez jezdce taky nemusí vždy jít rovnou domů, nebo se pást opodál. A než prohledáte celou trasu plánované vyjížďky už může být pozdě... Kdo pak platí za autonehodu, srážku s vlakem a podobně (moje noční můry, jako majitele)?
A děcko samo na vyjížďku je dnes fakt hazard. To není jako v 80. kdy jelo jedno auto co půl hodiny. Dneska i ty vrtulníky, nebo horkovzdušný balon když přidá plyn do plamene - to je hukot, kdo to má pak usedět...
Vždy minimálně ve 2. A děcka s jednou dospělou osobou! Navíc se dneska i méně soustředí - klidně si na vyjížďce vytáhnou mobil a odpoví na kdejaké plky a ještě se vyfotí - o srnkách v poli co šli směrem k příkopu u mostku kam dojde kůň za 7 minut nemají tušení... Ne děcko samotné ven na koni nepouštět!
tony-jcb
napsal(a):
to je relativní moje holky můžou od 10 nahlasí trasu a čas navratu
Mozek odumira po 4 minutach. Nejaka nahlasena trasa vam pri urazu,kdy dojde k zastave,bude k prdu. Pokud jedou dva,muze nezraneny privolat pomoc. I kdyz,vzhledem k tomu,ze vase deti jezdi bez prilby i vesty,asi je jedno,jestli spadnou na hlavu samotne nebo v doprovodu.
Pipilota
napsal(a):
Jeden jezdec jedoucí samostatně na vyjížďku je porušení bezpečnosti práce (bezpečnosti manipulace se zvířaty). Měl by mít vždy doprovod druhého člověka (kdyby jste vedle měli jet na kole, krokem na mopedu atd.). Kůň je jen zvíře a v případě úleku (splašení) může dojít k pádu a zranění. Jak si pomoc z mobilu zavolá člověk co se praštil o větev do hlavy a je v bezvědomí? Kdo mu pomůže, když se to stalo např. v lese 500 m od stezky? Atd.
Jasně, že si to občas za nějakých okolností lajznul asi každý... Ale pokud by se něco nehezkého stalo, asi by se z toho pojišťovna vykroutila. On ten sám kůň bez jezdce taky nemusí vždy jít rovnou domů, nebo se pást opodál. A než prohledáte celou trasu plánované vyjížďky už může být pozdě... Kdo pak platí za autonehodu, srážku s vlakem a podobně (moje noční můry, jako majitele)?
A děcko samo na vyjížďku je dnes fakt hazard. To není jako v 80. kdy jelo jedno auto co půl hodiny. Dneska i ty vrtulníky, nebo horkovzdušný balon když přidá plyn do plamene - to je hukot, kdo to má pak usedět...
Vždy minimálně ve 2. A děcka s jednou dospělou osobou! Navíc se dneska i méně soustředí - klidně si na vyjížďce vytáhnou mobil a odpoví na kdejaké plky a ještě se vyfotí - o srnkách v poli co šli směrem k příkopu u mostku kam dojde kůň za 7 minut nemají tušení... Ne děcko samotné ven na koni nepouštět!
Pipiloto, prosím, mohla byste mi sem dát odkaz na zákon a § kde se píše že k jízdě na koni musíte mít doprovod? Shodou okolností jsem tohle probírala na podzim s naším bezpečákem, který dělá BOZP a PO pro velký agropodnik a chtěla jsem po něm konkrétní zákon a číslo § a dodnes ho nemám, tak abych to s ním mohla probrat? Nemluvíte spíš o interním předpisu nebo provozním řádu, kde se tohle může upravit ve vztahu k zaměstnancům a třetím osobám?
Jako soukromé osobě která chce jet do terénu na vlastním koni hádám, že mi volný pohyb po krajině (samozřejmě při dodržování všeho možného) nikdo nemůže zakázat. Tuším že ani ve vyhl. 100 o silničním provozu není nic o povinném doprovodu povozu nebo jezdce. Že bych sebou potřebovala běžce s praporkem, když budu chtít jet na koni po silnici, to se mi nezdá...
Já tedy jezdím tak z 50% sama ven praviddelně a dlouho a posledních 10let, kdy mi odpadaly staré parťačky se kterýma jsem jezdívala, tak mi to přijde bezpečnější jet sama než mít sebou nezvládajícího nebo nevychovaného rajťáka/koně.
Nevím žádné číslo §. Ale vím, že jsem vždy v rámci nástupu do práce (nebo i jen na brigádu) při školení bezpečnosti práce podepisovala i tohle. Jedno jestli to bylo v JZD, nebo hřebčín. A nejen selský rozum, ale i zkušenost tomu rozumí.
Jasně že poněkud přeháníte s běžcem s praporkem. Ale jak je jasné že na dálnici nesmí cyklista či povoz, stejně tak i na jiné označené úseky. Každý jezdec s rozumem v hlavě zná svoje okolí a vyhne se afaltce kde dnes řidiči jezdí jak po dvouproudovce a nemusí tam být kvůli koním žádná značka. Stejně tak si o umístění značky může zažádat...
Jako trochu s rozumem k tomu ježdění v terénu. Asi si v "Sudetech" na podhorském a horském terénu můžu dovolit víc riskovat, než u krajského města kde je z jedné strany vlakový koridor z druhé dálnice a mezi tím dvoje místní koleje a nespočet silnic mezi vesnicemi. Poku jezdec riskuje svůj život, je to jeho volba je li dospělý a svéprávný (já třeba vím, že bych své rodině chyběla a proto nosím i helmu zodpovědněji než za mlada). Jen je potřeba myslet i na ostatní lidi v okolí... např. splašený kůň se sedlem přetočeným pod břicho se jen tak nezklidní a zrovna vnímavý k okolí, aby se vyhnul autům taky nebude...
Prostě předcházet problémům je snazší než čelit následkům.
A děcka u koní se musí naučit poslouchat, podvolit se pravidlům která mají smysl. Naučit se disciplíně a zodpovědnosti ke zvířeti, k jiným lidem, k sobě. Chápu všechno to pubertální bouření atd. Ale jsou meze za které lozit se nevyplácí (vždycky jim říkám Tebe to bude bolet a nikdo Ti tu bolest jen tak nevezme. Klidně se zeptej Vlaďky jak ji bolívá koleno po tom úraze jak se s ní kůň otřel o kmen stromu a už je to 20 let zpátky atd. - v každé stáji je starší jezdec co nasbíral těchto šrámů...)
Stane se i tak, ale proč chodit úrazům naproti nevhodným chováním.
Ve stáji máme v sedlovně nápis: Při příchodu do stáje vždy zapni mozek!
Pipilota
napsal(a):
Nevím žádné číslo §. Ale vím, že jsem vždy v rámci nástupu do práce (nebo i jen na brigádu) při školení bezpečnosti práce podepisovala i tohle. Jedno jestli to bylo v JZD, nebo hřebčín. A nejen selský rozum, ale i zkušenost tomu rozumí.
Jasně že poněkud přeháníte s běžcem s praporkem. Ale jak je jasné že na dálnici nesmí cyklista či povoz, stejně tak i na jiné označené úseky. Každý jezdec s rozumem v hlavě zná svoje okolí a vyhne se afaltce kde dnes řidiči jezdí jak po dvouproudovce a nemusí tam být kvůli koním žádná značka. Stejně tak si o umístění značky může zažádat...
Jako trochu s rozumem k tomu ježdění v terénu. Asi si v "Sudetech" na podhorském a horském terénu můžu dovolit víc riskovat, než u krajského města kde je z jedné strany vlakový koridor z druhé dálnice a mezi tím dvoje místní koleje a nespočet silnic mezi vesnicemi. Poku jezdec riskuje svůj život, je to jeho volba je li dospělý a svéprávný (já třeba vím, že bych své rodině chyběla a proto nosím i helmu zodpovědněji než za mlada). Jen je potřeba myslet i na ostatní lidi v okolí... např. splašený kůň se sedlem přetočeným pod břicho se jen tak nezklidní a zrovna vnímavý k okolí, aby se vyhnul autům taky nebude...
Prostě předcházet problémům je snazší než čelit následkům.
A děcka u koní se musí naučit poslouchat, podvolit se pravidlům která mají smysl. Naučit se disciplíně a zodpovědnosti ke zvířeti, k jiným lidem, k sobě. Chápu všechno to pubertální bouření atd. Ale jsou meze za které lozit se nevyplácí (vždycky jim říkám Tebe to bude bolet a nikdo Ti tu bolest jen tak nevezme. Klidně se zeptej Vlaďky jak ji bolívá koleno po tom úraze jak se s ní kůň otřel o kmen stromu a už je to 20 let zpátky atd. - v každé stáji je starší jezdec co nasbíral těchto šrámů...)
Stane se i tak, ale proč chodit úrazům naproti nevhodným chováním.
Ve stáji máme v sedlovně nápis: Při příchodu do stáje vždy zapni mozek!
... zeptám se bezpečáka až se s ním na jaře uvidím jestli něco našel, a jestli ano, tak to sem napíšu (snad nezapomene on ani já). Chápu že ve hřebčíně jako zaměstnanec sama být nesmím - také jsem to kdysi podepisovala. Jen mě zajímala opora v zákoně zákazu samostatného ježdění ve vztahu k soukromé osobě.
Chápu, musím jezdit ohleduplně, přiměřeně a přizpůsobeně podmínkám. Vím, že koně jsou stvoření chaosu a náhoda je vůl a nemůžu ovlivnit všechno a jsem připravena nést odpovědnost.
Vím, že to zní hloupě, ale jak sleduji dnešní dobu, tak si myslím, že třeba za 50let už může být ježdění na koni prohlášeno zákonem za týrání. Anebo budou požadovány tak přísné podmínky "welfare" chovu, že vytvořit je moc lidí nedokáže. Také s tím, jak vidím stále častěji boháče skupovat pozemky a zakládat si soukromé a -set a tisíci hektarové obory si myslím, že ani toho volného ježdění po krajině už si dlouho užívat nebudem. Ale mohlo by to vydržet ještě tak 10-15let, já dýl už jezdit nebudu zvládat. A mladý se s tím nějak budou muset naučit žít.
Zákon o silničním provozu, § 2
(5) Na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci smí jet na zvířeti jen jezdec starší 15 let. Osoba starší 12 let smí jet na zvířeti na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci jen pod dohledem osoby starší 15 let. Jezdci na zvířatech smějí jet jen jednotlivě za sebou. Jezdec smí vést jen jedno zvíře.
Takže do 12 let leda kolem komína, ani dospělý doprovod nepomůže, na cesty podle zákona nesmí, od 12 s doprovodem osoby 15+ a od 15 let jakkoliv, ale do 18 zodpovídají rodiče.
Ono záleží na tom, co je účelová komunikace, respektive, jestli jsou do této kategorie zařazeny i polní cesty v okolí nebo ne, podle toho, co jsem našla, tak klidně můžou být všechny cesty v okolí účelové a s dítětem do 12 let legálně na vyjížďku nemůžete.
"Ono záleží na tom, co je účelová komunikace, respektive, jestli jsou do této kategorie zařazeny i polní cesty v okolí nebo ne, podle toho, co jsem našla, tak klidně můžou být všechny cesty v okolí účelové a s dítětem do 12 let legálně na vyjížďku nemůžete."
Jo jo je to o znalosti místa. U nás je polní cesta mezi vesnicemi často zpevněná a s asfaltem a i tam kde je jen zpevněná recyklátem je celkem hustý automobilový provoz (na 1 km jezdce běžně minou 2-3 auta a ne všichni řidiči jsou slušní - zvláště mladí ve velké dodávce PPL atd., spěchají bezhlavě s vidinou že mají moc práce).
Zas ale na rovinu, kdo zažil nějakou kontrolu od policie na vyjížďce? Vždy jsme se jen pozdravili a to tam v těch polňačkách vyloženě číhají na ty pod vlivem. Tedy by mi taky mohli dát dýchnout, případně se zeptat kolik let je tomu děcku na poníkovi (na vodítku). Nikdy se mi to nestalo. Vždy jen milý pozdrav s úsměvem.
tony-jcb
napsal(a):
sisi moje děti mužou dnešním plnoletym slečnam dělat tak doprovod
Vaše děti, váš rozum!
Já mám své děti a vnuka ráda, takže problémům předcházím. I tak je milion a jedna věcí, které neovlivním. Mohu si tedy říct, že jsem udělala možné i nemožné.
Vy byste si výčitky svědomí zřejmě nedělal. Tak vám to může být fuk.
Pipilota: Zas ale na rovinu, kdo zažil nějakou kontrolu od policie na vyjížďce? Vždy jsme se jen pozdravili a to tam v těch polňačkách vyloženě číhají na ty pod vlivem. Tedy by mi taky mohli dát dýchnout, případně se zeptat kolik let je tomu děcku na poníkovi (na vodítku). Nikdy se mi to nestalo. Vždy jen milý pozdrav s úsměvem.
Jako u spousty dalších věcí je to o tom, že dokud se nic nestane, tak se v tom nikdo nijak nešťourá....
Ještě k tomu hledání §, myslím že na to nejspíš nějaký konkrétní nebude myslet. Jako když chodci mají povinnost být vidět - mít odrazky. Tak koně tohle za povinnost nařízenou paragrafem nemají. Přesto celý podzim a zimu na koně věšíme světýlka (kdo dává chrániče, má je s odrazkovým pásem atd.) a sami si dáme reflexní vestu...
Na rozumné počínání snad nemusí být nějaký §, zákon, norma...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pipilota
napsal(a):
Ještě k tomu hledání §, myslím že na to nejspíš nějaký konkrétní nebude myslet. Jako když chodci mají povinnost být vidět - mít odrazky. Tak koně tohle za povinnost nařízenou paragrafem nemají. Přesto celý podzim a zimu na koně věšíme světýlka (kdo dává chrániče, má je s odrazkovým pásem atd.) a sami si dáme reflexní vestu...
Na rozumné počínání snad nemusí být nějaký §, zákon, norma...
S tím označením za snížené viditelnosti to zákon jezdcům nařizuje, viz. zde bod 10) http://zakony.centrum.cz/zakon-o-provozu-na-pozemnich-komunikacich/cast-1-hlava-2-dil-3-oddil-5-paragraf-60
Co se týče plemenných samců, mám dojem (když tak mě opravte), že to vychází ze zákoníku práce, tj. zaměstnavatel to nemůže požadovat po zaměstnankyni, tak jako po ní nemůže požadovat přenášení břemen nad určitou hmotnost apod. Co si člověk dělá na vlastním písečku je jeho věc. Např. osobně vím o zemědělkyni chovající masný skot, kdy má samozřejmě na pastvině i plemenného býka a na denní bázi s ním zachází a pečuje o něj. Mimochodem, kráva už ji párkrát napadla a zramovala, býk nikdy - je to zlatíčko voditelné na ohlávce.
Také jsem bývala ve stáji, kde byli pony plemenní hřebci, o které pečovaly nejen ženy, ale také (pod dohledem) děti. Všem to přišlo naprosto normální, vč. ježdění dětí na dotyčných hřebcích - jízdárna, vyjížďky i účast na závodech. Dospělý muž prostě na 120 cm ponďovi výkonnost nevyskáče. U koní je žena zacházející s hřebcem docela běžný obrázek. V oné stáji se nikdy nic nestalo, ale bylo by zajímavé jak by se soudy zachovaly, kdyby např. hřebec v nájemní stáji poranil ošetřovatelku - zaměstnankyni.
Pipilota
napsal(a):
Tak je to zase téma s plemeníky... (se mi vybavil případ z hřebčína, kdy těhotná mladá žena byla od kobyl přeřazena na testační stanici hřebců, protože tam byla lehčí práce)
ani bych se tomu nedivila, já měla práci s hřebci ráda, jen po nich člověk prostě něco musel chtít, nebyli to moc mazlové a nějaký hlazení, měli rádi když jim člově řekl co maj dělat- no prostě chlapi :D, a všichni se kterými sem přišla do kontaktu byli hrozní djetlemani, inu jejich majitelka je taky velkej profík co se výcviku koní týče, . Jejich zvedání nohou na vybrání kopyt bylo jak když milady podává ručku na polibek. Kam se na ně hrabe Sára, a to je co říct, když ta zvedá kopyta automaticky hned jakmile mám v ruce kopyťák.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
S tím označením za snížené viditelnosti to zákon jezdcům nařizuje, viz. zde bod 10) http://zakony.centrum.cz/zakon-o-provozu-na-pozemnich-komunikacich/cast-1-hlava-2-dil-3-oddil-5-paragraf-60
Co se týče plemenných samců, mám dojem (když tak mě opravte), že to vychází ze zákoníku práce, tj. zaměstnavatel to nemůže požadovat po zaměstnankyni, tak jako po ní nemůže požadovat přenášení břemen nad určitou hmotnost apod. Co si člověk dělá na vlastním písečku je jeho věc. Např. osobně vím o zemědělkyni chovající masný skot, kdy má samozřejmě na pastvině i plemenného býka a na denní bázi s ním zachází a pečuje o něj. Mimochodem, kráva už ji párkrát napadla a zramovala, býk nikdy - je to zlatíčko voditelné na ohlávce.
Také jsem bývala ve stáji, kde byli pony plemenní hřebci, o které pečovaly nejen ženy, ale také (pod dohledem) děti. Všem to přišlo naprosto normální, vč. ježdění dětí na dotyčných hřebcích - jízdárna, vyjížďky i účast na závodech. Dospělý muž prostě na 120 cm ponďovi výkonnost nevyskáče. U koní je žena zacházející s hřebcem docela běžný obrázek. V oné stáji se nikdy nic nestalo, ale bylo by zajímavé jak by se soudy zachovaly, kdyby např. hřebec v nájemní stáji poranil ošetřovatelku - zaměstnankyni.
V oné stáji se nikdy nic nestalo, ale bylo by zajímavé jak by se soudy zachovaly, kdyby např. hřebec v nájemní stáji poranil ošetřovatelku - zaměstnankyni.
V případě pracovního úrazu způsobeného ženě hřebcem by soud vůbec nebyl činný, leda by ho jedna ze stran zaiteresovala. Prakticky by se nejspíše stalo to, že zaměstnankyni by byl vyplacen nižší podíl za prac. úraz. V případě pracovního úrazu máte nárok na bolestné, náhradu škody a náhradu mzdy v plné výši. Pokud by tedy došlo k modelovému pracovnímu úrazu, snížila by se náhrada mzdy o určitý podíl (co já vím, třeba 20 %, ale třeba taky 80 %, taky záleží, jestli bude pojišťovna vůbec ochotna něco vyplatit), a to proto, že zaměstnankyně vědomě porušila zákon. Spolu s ní by byl pravděpodobně sankciován její vedoucí, protože vědomě dopustil zaměstnankyni porušit zákon.
Pokud by s tím zaměstnankyně nesouhlasila, může podniknout jisté kroky, např. na zaměstnavatele poslat hygienu, inspektorát práce apod., což jí ale nemůže zajistit náhradu mzdy v plné výši. Může však docílit toho, že zaměstnavatel dostane pokutu (zaměstnavatel se provinil tím, že umožnil zaměstnankyni pracovat na pozici, na kterou nebyla způsobilá), bude muset zaměstnat na danou práci muže aj.
Nebo se může obrátit právě na soud. A jak by to posuzoval soud, nikdo netuší, dokud se tak nestane.
Vinni jsou v tomto případě všechny tři strany, tj. ta zaměstnankyně, která vědomě koná práci, na kterou není způsobilá; její nadřízený, který jí to vědomě umožňuje; a zaměstnavatel, který jí umožnil práci na pracovní pozici, na kterou není způsobilá. Domnívám se, že soud by se hodně protáhl, pokud by zaměstnavatel měl všech pět pohromadě, bude se také bránit soudně, nakonec mohou dostat pokuty všichni tři. Obecně platí, že pokud mají zaměstnanec a zaměstnavatel jen trochu rozumný přístup, je vhodné se domluvit a úřady a hlavně soudy do toho netahat. Nevěřím, že by se zaměstnankyni soudní proces mohl vyplatit - pokud nepůjde o trvalé následky nebo něco podobného.
Celý můj elaborát teda stojí na tom, že zaměstnankyně byla prokazatelně proškolena, případně v pravidelných lhůtách přeškolována, má prokazatelně platnou lékařskou prohlídku, nebyla pod vlivem alkoholu a jiných omamných látek, nebyla prokazatelně přepracována nepřiměřenými přesčasy, firma nemá odbory apod.
Hmm, to je zajímavý právní rozbor, ale není to přece jen čistě věc zaměstnavatele? Protože pokud přijme na místo ošetřovatele hřebců ženu, je to primárně jeho problém a porušení zákona, když mu to ten zákon zakazuje, ne?
Ta žena to přece nemusí vědět, že to nesmí dělat. Jasně, při prvním školení BOZP (teoreticky ještě před zahájením jakékoliv práce na pracovní pozici) by se to pravděpodobně od školitele dozvěděla, ale i tak je to problém zaměstnavatele a mohla by po něm chtít, aby ji přeřadil na jinou pozici, kterou vykonávat může?
A druhá věc - může zaměstnavatel na takové pracovní místo vůbec vypsat inzerát, kde výslovně uvede, že nepřijme na tuto pozici ženu? Není to dnes diskriminace?
Přitom na dvoře můžete mít hřebců, kolik chcete, trochu paradox.
Předpokládám, že zaměstnankyně dělá to, co jí zaměstnavatele nařídí Málokdo pracuje jen tak nad rámec svých povinností a v takovém případě by zas nešlo o pracovní úraz. Takže v případě pracovního úrazu u hřebců, kam byla poslána, by ona měla nárok na plnou náhradu od zaměstnavatele a do problémů se může dostat tak leda on, když mu to odmítne pojišťovna proplatit. (reálně se samozřejmě v takovém případě řekne, že úraz způsobila kobyla, pokud to půjde). Těžko může zaměstnavatel na jedné straně uložit zaměstnanci nějakou práci a na druhé odmítnout následné plnění s tím, že pracovník práci tedy neměl dělat. To by měl soud jasno dost rychle.
Jinak diskriminace v inzerátu by to samozřejmě nebyla, když je to omezeno přímo zákonem.
saola
napsal(a):
Hmm, to je zajímavý právní rozbor, ale není to přece jen čistě věc zaměstnavatele? Protože pokud přijme na místo ošetřovatele hřebců ženu, je to primárně jeho problém a porušení zákona, když mu to ten zákon zakazuje, ne?
Ta žena to přece nemusí vědět, že to nesmí dělat. Jasně, při prvním školení BOZP (teoreticky ještě před zahájením jakékoliv práce na pracovní pozici) by se to pravděpodobně od školitele dozvěděla, ale i tak je to problém zaměstnavatele a mohla by po něm chtít, aby ji přeřadil na jinou pozici, kterou vykonávat může?
A druhá věc - může zaměstnavatel na takové pracovní místo vůbec vypsat inzerát, kde výslovně uvede, že nepřijme na tuto pozici ženu? Není to dnes diskriminace?
Přitom na dvoře můžete mít hřebců, kolik chcete, trochu paradox.
Tak paradox to je, ale je to tak.
Primárně problém zaměstnavatele to je či za určitých okolností může být, ale kde není žalobce... Jinak ano, každý má právo a povinnost odmítnout práci, na kterou není ze zákona způsobilý. A pokud je v zákoně uvedeno, že žena nemůže pracovat jako ošetřovatelka hřebců a tato o tom byla prokazatelně poučena (a možná i kdyby ne, neboť základní právní poučka říká, že neznalost zákona neomlouvá, ale to je dotaz na právníka), je to částečně její vina. A částečně je to vina i jejího vedoucího, příp. jiné odpovědné osoby, někde přímo zaměstnavatele nebo třeba technika BOZP. (Jiná situace je, kdyby zákaz nevyplýval ze zákona, ale „jen“ z vnitropodnikových směrnic, tam, pokud vím, má zaměstnanec pouze právo, nikoli povinnost odmítnout.)
Je to v principu stejné, jako kdyby Vám zaměstnavatel uložil řídit auto, a Vy neměla řidičák, ale stejně souhlasila a do toho auta sedla a odjela. Jasně, že vinen je i zaměstnavatel, který nežádal doložení řidičského oprávnění, a jasně, že vinna je i odpovědná osoba (což je obvykle vedoucí, ale může to být i někdo jiný), ale částečně to bude i vina Vaše. Je to tedy extrémní příklad, ale pro ilustraci snad stačí.
Já neříkám, že to je rozumné, jen říkám, že to tak je. A ten příklad s řidičákem mi uvedl sám inspektor z OIP, když jsem se ptala na podobnou otázku.
Ještě do toho teda vstupuje otázka majitele, neboť za zvíře je odpovědný majitel, takže ono je to celé ještě složitější. Proto se hodí, když si majitel zvířete přímo dohodnou s ustajovatelem, kdo má za jakých okolností jaké povinnosti, práva a odpovědnosti. Opět otázka na právníka.
Jinak reálně se příčetný zaměstnavatel samozřejmě snaží se zaměstnankyní domluvit, jak píše jazzinka. Ale vina to skutečně je všech tří (+ teda je otázka ten majitel), i když pravda v různé míře.
Podstatné je, že vyvoláním soudního sporu si může naše modelová zaměstnavatelka víc uškodit než pomoci. A opět, neříkám, že je to správné, jen říkám, že to tak je.
Napsat do inzerátu požadované pohlaví zaměstnavatel může, je-li to nutné, např. když chcete herečku, a ne herce, baletku, a ne tanečníka, ošetřovatele hřebců, a nikoli ošetřovatele/ku koní.
jazzinka:
Málokdo pracuje jen tak nad rámec svých povinností a v takovém případě by zas nešlo o pracovní úraz.
Šlo by o pracovní úraz, pokud zaměstnanec neporuší pravidla (zákon, předpisy, směrnice apod.) a pokud jedná v zájmu zaměstnavatele a vykonaná práce je přiměřená. Pak je jedno, že toto nemá v popisu práce. Například máme zaměstnance, který při dešti začal z vlastní iniciativy stěhovat vlhnoucí krabice s majetkem zaměstnavatele pod střechu. Při tom utrpěl úraz, který byl po řádném nahlášení plně uznán. Ovšem výše uvedený příklad pod toto nespadá, stejně jako by nespadalo, kdyby ty krabice vážily třeba 80 kg nebo byl venku uragán nebo na krabicích bylo vedeno, že obsahují nebezpečný obsah apod.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pipilota
napsal(a):
Nevím žádné číslo §. Ale vím, že jsem vždy v rámci nástupu do práce (nebo i jen na brigádu) při školení bezpečnosti práce podepisovala i tohle. Jedno jestli to bylo v JZD, nebo hřebčín. A nejen selský rozum, ale i zkušenost tomu rozumí.
Jasně že poněkud přeháníte s běžcem s praporkem. Ale jak je jasné že na dálnici nesmí cyklista či povoz, stejně tak i na jiné označené úseky. Každý jezdec s rozumem v hlavě zná svoje okolí a vyhne se afaltce kde dnes řidiči jezdí jak po dvouproudovce a nemusí tam být kvůli koním žádná značka. Stejně tak si o umístění značky může zažádat...
Jako trochu s rozumem k tomu ježdění v terénu. Asi si v "Sudetech" na podhorském a horském terénu můžu dovolit víc riskovat, než u krajského města kde je z jedné strany vlakový koridor z druhé dálnice a mezi tím dvoje místní koleje a nespočet silnic mezi vesnicemi. Poku jezdec riskuje svůj život, je to jeho volba je li dospělý a svéprávný (já třeba vím, že bych své rodině chyběla a proto nosím i helmu zodpovědněji než za mlada). Jen je potřeba myslet i na ostatní lidi v okolí... např. splašený kůň se sedlem přetočeným pod břicho se jen tak nezklidní a zrovna vnímavý k okolí, aby se vyhnul autům taky nebude...
Prostě předcházet problémům je snazší než čelit následkům.
A děcka u koní se musí naučit poslouchat, podvolit se pravidlům která mají smysl. Naučit se disciplíně a zodpovědnosti ke zvířeti, k jiným lidem, k sobě. Chápu všechno to pubertální bouření atd. Ale jsou meze za které lozit se nevyplácí (vždycky jim říkám Tebe to bude bolet a nikdo Ti tu bolest jen tak nevezme. Klidně se zeptej Vlaďky jak ji bolívá koleno po tom úraze jak se s ní kůň otřel o kmen stromu a už je to 20 let zpátky atd. - v každé stáji je starší jezdec co nasbíral těchto šrámů...)
Stane se i tak, ale proč chodit úrazům naproti nevhodným chováním.
Ve stáji máme v sedlovně nápis: Při příchodu do stáje vždy zapni mozek!
Moc hezky sepsáno!
sasas

XXX.XXX.249.110
nezáleží na věku záleží na tom jak to dítě umí ovšem na silnici je to od 15 mě je třeba 11 let a jezdím sama na mém shetlad pony a haflingovi ale jezdím v lese a na louce