Dobrý den,
od konce května máme pony valacha, letos mu bylo 11 let. Kupovali jsme ho pro dceru na naučení ježdění. Bohužel valach hřebčí. Ve stáji, kam se přivezl po koupi jsme si mysleli, že ho rozhodily kobyly, které byly napíchané hormony, jelikož se připouštěly (u předchozí majitelky prý nehřebčil, tak jsme to svedli na hormony). Vzhledem k tomu, že se po nich furt vozil a kopal je, což se majitelce kobyl (samozřejmě) nelíbilo, tak se stádo rozdělilo a poník byl jen s klukama. Nebyl tak z tohoto důvodu žádný problém a naopak poník se mezi kluky choval submisivně. Kobyly za páskou mu nevadily.
V létě byl s dcerou na soustředění, kde byl v ministádečku s chronicky nemocnou, mlaďounkou kobylkou (starší hříbě) a osličkou. Zde taky žádný problém.
Nyní je ve velkém stádě na pastvinách a od převozu začaly problémy. Opět hřebčí, nicméně tady se žádná z kobyl nepřipouští a tak žádná z nich nemá uměle vyvolané, silné říje. Hřebčení po koupi tedy nebylo z důvodů větší voňavosti kobyl po injekcích, ale valach prostě hřebčí. Oddělit kluky od kobyl není možné (i v minulé stáji to bylo jen dočasné řešení před zabřeznutím kobyl). Valach ojíždí všechny - i ty, které nechtějí postát - ty hodně kope a kouše, ostatní valachy od kobyl odhání dost agresivním způsobem. Kompletně z kobyl zmagořel, není možná ani běžná manipulace s poníkem. Nejde odvést od stáda (za kobylami ještě jde, za jiným valachem ne), vodiči se vytrhává z ruky, začal po člověku hrabat předníma nohama, furt si kobyly nahání, řehtá, přijde mi, že nevidí a neslyší nic, krom kobyl :(
Hřebčení jsem konzultovala i s vetkou, která doporučuje okamžité oddělení od kobyl, než se chování zhorší. Což znamená buď koně prodat někam, kde mají podmínky pro hřebce, vrátit původní majitelce ( která ho už nechce, prý u nich byl v pohodě) a nebo ustájit někam, kde mají jen kluky a budu to mít tak nějak v dojezdu (a takovou stáj neznám).
Jak lze tohle řešit? Jde nějak zmírnit jeho chování? Když je mimo přímý dosah kobyl, tak je to hodný, milý a přátelský poník, který na sobě nechá dříví štípat a manipulovat s ním může bez problémů i dítě. Ale kobyla v říji = magor. Ve stádě máme 17 koní, půlka z toho jsou kobyly....
nyin
napsal(a):
Dobrý den,
od konce května máme pony valacha, letos mu bylo 11 let. Kupovali jsme ho pro dceru na naučení ježdění. Bohužel valach hřebčí. Ve stáji, kam se přivezl po koupi jsme si mysleli, že ho rozhodily kobyly, které byly napíchané hormony, jelikož se připouštěly (u předchozí majitelky prý nehřebčil, tak jsme to svedli na hormony). Vzhledem k tomu, že se po nich furt vozil a kopal je, což se majitelce kobyl (samozřejmě) nelíbilo, tak se stádo rozdělilo a poník byl jen s klukama. Nebyl tak z tohoto důvodu žádný problém a naopak poník se mezi kluky choval submisivně. Kobyly za páskou mu nevadily.
V létě byl s dcerou na soustředění, kde byl v ministádečku s chronicky nemocnou, mlaďounkou kobylkou (starší hříbě) a osličkou. Zde taky žádný problém.
Nyní je ve velkém stádě na pastvinách a od převozu začaly problémy. Opět hřebčí, nicméně tady se žádná z kobyl nepřipouští a tak žádná z nich nemá uměle vyvolané, silné říje. Hřebčení po koupi tedy nebylo z důvodů větší voňavosti kobyl po injekcích, ale valach prostě hřebčí. Oddělit kluky od kobyl není možné (i v minulé stáji to bylo jen dočasné řešení před zabřeznutím kobyl). Valach ojíždí všechny - i ty, které nechtějí postát - ty hodně kope a kouše, ostatní valachy od kobyl odhání dost agresivním způsobem. Kompletně z kobyl zmagořel, není možná ani běžná manipulace s poníkem. Nejde odvést od stáda (za kobylami ještě jde, za jiným valachem ne), vodiči se vytrhává z ruky, začal po člověku hrabat předníma nohama, furt si kobyly nahání, řehtá, přijde mi, že nevidí a neslyší nic, krom kobyl :(
Hřebčení jsem konzultovala i s vetkou, která doporučuje okamžité oddělení od kobyl, než se chování zhorší. Což znamená buď koně prodat někam, kde mají podmínky pro hřebce, vrátit původní majitelce ( která ho už nechce, prý u nich byl v pohodě) a nebo ustájit někam, kde mají jen kluky a budu to mít tak nějak v dojezdu (a takovou stáj neznám).
Jak lze tohle řešit? Jde nějak zmírnit jeho chování? Když je mimo přímý dosah kobyl, tak je to hodný, milý a přátelský poník, který na sobě nechá dříví štípat a manipulovat s ním může bez problémů i dítě. Ale kobyla v říji = magor. Ve stádě máme 17 koní, půlka z toho jsou kobyly....
Začala bych tím, že bych zjistila, zda je dobře vykastrován - jestli mu nezůstala jedna koule spadlá
Vykastrovaný je dobře, asi týden-dva po koupi jsem volala veterinářku, aby nabrala krev kvůli testosteronu. Kdyby měl kouli v břiše, tak by byla hladina mnohonásobně vyšší, tenhle je v normě. Proto jsem to chování přikládala jen tomu, že jsou kobyly napíchané hormony a tím pádem jsou pro něj voňavější.
Po oddělení od kobyl byl naprosto v pohodě, vždycky se nechal chytit, od koní odcházel bez problémů, nepral se s člověkem, fungoval. Až na občasné vylomeniny pod sedlem, které když na to koukám zpětně, také můžou (a nemusí) souviset s kobylama. Dělal nám brajgl v kruhovce, jen a vždy na jednom místě - v bodě, odkud bylo nejlépe vidět na výběh holčiček (kruhovka utopená ve svahu, buď mohl koukat do svahu, na kluky a nebo tento jeden bod k holkám) a jednou zlobil na vyjížďce - s kobylou v říji. Jinak se choval vzorně. V klučičím stádě byl až ten poslední blboun na konci, i starý dědek měl vyšší postavení, než on.
V novém stádě se nebojí jít do tvrdých bojů o holky. Je jak když přepne. Ojel by i sud na vodu. Majitelé koní jsou samozřejmě nešťastní (i můj druhý valach, se kterým se poník zná dostává dost nafrak), koně mají pobité, okousané, dnes už byl i úraz - kobylu, která mu nechtěla podržet, kopnul do hlezna a ta tahá nohu za sebou (naštěstí nic vážného, bude dobrá, je jen naražená, ale na pohled nás to vyděsilo). Bohužel nejen že nefunguje ve stádě, on přestal fungovat i s člověkem. Neodvedu ho z výběhu, max 30 metrů od kobyl, pak se mi urve a beží k nim. Bývalá majitelka mi poradila, ať ho ve výběhu nasedlám, nauzdím a vyvážu, že pak ho odvedu. Tak jo, tohle zabírá, kompletně sešněrovaného jsem ho schopná odtáhnout, ale probůh, koně kupovaného začátečníkovi musím odvést i na ohlávce...Nějak si nedovedu představit, že za ním lezu 3km po pastvině s cajkama v krosně, nehledě na to, že ho tím naseru tak, že se pak už nenechá ani chytit. Je to prostě obrovský průser.
Přitom bez kobyl je to zvíře k nezaplacení, naprostý pohodář, fakt milionový koník. Když se potká třeba na jízdárně s kobylou mimo říji, tak je taky v klidu. Ale s počtem kobyl ve stádě bude furt nějaká v říji. Vůbec nevím, kam s ním. Dnes mi ustajovatelka řekla, že pokud se to nesrovná, tak musí pryč (naprosto souhlasím).
Řešila jsem i s veterinářkou, zda neexistuje nějaká medikace k potlačení hřebčení a vše jen krátkodobě.
Jinak si nemyslím, že to začal dělat až u mě. Bývalá majitelka mi říkala (až poté, co jsem jí volala, že se nám vozí na kobyle), že u nich při silných jarních říjích na kobylu občas vylezl. To dělá i můj druhý valach, jen na jaře. Ale tenhle malý Casanova má i vcelku doboru techniku, vůbec není jak ten druhý, na kterém je vidět na první pohled, že je nezkušený.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Bývalá majitelka mi poradila, ať ho ve výběhu nasedlám, nauzdím a vyvážu, že pak ho odvedu...Jinak si nemyslím, že to začal dělat až u mě..."
Podle popisu si tak myslím, že bývalá majitelka věděla.Vrátila bych ho.
Nechci dělat chytrou,ale pamatuji na jeden případ u nás ve stáji..paní někde od Prahy,handlářka,prodala poníka pro holčičku začátečníka. Po převozu do nové stáje začal hřebčit. Brutálně,asi jako popisujete vy. Kousal,kopal v boxe,jak se postupně zvyšovala agresivita a flustrace z toho,že nemohl do výběhu k ostatním koním,které následně pokopal,potrhal,poskákal...Ani ve vlastní ohradě,dál od ostatních koní problém nevyřešilo.
A teď proč to píšu. Dělali mu testy na hormony,ale posílalo se to do laboratoře do Rakouska. Protože v čechách taková laboratoř nebyla. Je to sice už 6 let,tak se mohlo hodně změnit,ale opravdu,při následném soudu s původní majitelkou,která nechtěla poníka vzít zpět,musel být znalecký posudek a výška hladiny testosteronu v krvi poníka ze zahraničí.
Zjistilo se,že poník byl údajně kastrován u jednoho velmi váženého veterináře (převoz na kliniku),ale protože majitelka nějak čarovala s průkazy a také si dost vymýšlela,koník měl jednu kulku nadále v břiše. A díky tomu byly takové problémy. I když existoval papír z kliniky,že je kastrovaný.
jesie
napsal(a):
Nechci dělat chytrou,ale pamatuji na jeden případ u nás ve stáji..paní někde od Prahy,handlářka,prodala poníka pro holčičku začátečníka. Po převozu do nové stáje začal hřebčit. Brutálně,asi jako popisujete vy. Kousal,kopal v boxe,jak se postupně zvyšovala agresivita a flustrace z toho,že nemohl do výběhu k ostatním koním,které následně pokopal,potrhal,poskákal...Ani ve vlastní ohradě,dál od ostatních koní problém nevyřešilo.
A teď proč to píšu. Dělali mu testy na hormony,ale posílalo se to do laboratoře do Rakouska. Protože v čechách taková laboratoř nebyla. Je to sice už 6 let,tak se mohlo hodně změnit,ale opravdu,při následném soudu s původní majitelkou,která nechtěla poníka vzít zpět,musel být znalecký posudek a výška hladiny testosteronu v krvi poníka ze zahraničí.
Zjistilo se,že poník byl údajně kastrován u jednoho velmi váženého veterináře (převoz na kliniku),ale protože majitelka nějak čarovala s průkazy a také si dost vymýšlela,koník měl jednu kulku nadále v břiše. A díky tomu byly takové problémy. I když existoval papír z kliniky,že je kastrovaný.
Neřešilo se to i tady? Poník Lupínek?
No tak tohle bych viděla na problém tak závažný, že je na vrácení koně. Jenže u nás je potřeba aby měl vracející nějaký důkaz v ruce (viz. jesie).
Je mi hrozně líto všech těch hřebečků v inzerci, co je jejich majitelé nedávají včas kastrovat. Protože jak to hřebčení jednou začne, natož když si opravdu skočil, už to bývají klidně potíže až nadosmrti... Dá se to ukočírovat u koní co opravdu makají (tažáci v lese, dostiháci) a takový rozhodně nechodí do smíšeného stáda.
Tohle je prostě na život poníka mimo kobyly. (no a to zajistit není vůbec snadné)
Dotaz
napsal(a):
Neřešilo se to i tady? Poník Lupínek?
Jj to je on! Nemohla jsem si vzpomenout na jméno...
Měla jsem tu čest,že jsem byla i u soudních stání a viděla spis....paní nakonec prohrála,ač se nový majitelé od začátku chtěli domluvit na vrácení poníka za kupní cenu...a tím se jí to prodražilo na vážně velký balík
Pak jsem ho viděla v inzerci prodávat dál jako milého a hodného koně....
Uživatel s deaktivovaným účtem

pokud si chcete poníka nechat, tak holt budete muset oddělit. Pouvažujte, zda byste si nemohli vzít koně "domů" - třeba na najatý pozemek, kde by byli holt jen vaši dva koně, když nemáte poblíž vhodné ustájení. Případně zkusit něco vyčarovat se současnou ustajovatelkou s tím, že byste si je třeba obstarávali vy, nebo připlatili stájnici, aby vám je obstarávala zvlášť, sami si postavili pro ně v jejich vámi ohrazeném výběhu přístřešek apod. Pokud toto nelze, prodat dál, s příslušnými informacemi. Je jen otázka času, než se stane nějaké velké neštěstí.
jesie
napsal(a):
Jj to je on! Nemohla jsem si vzpomenout na jméno...
Měla jsem tu čest,že jsem byla i u soudních stání a viděla spis....paní nakonec prohrála,ač se nový majitelé od začátku chtěli domluvit na vrácení poníka za kupní cenu...a tím se jí to prodražilo na vážně velký balík
Pak jsem ho viděla v inzerci prodávat dál jako milého a hodného koně....
Tak aspoň víme, jak věc dopadla.
Jestli máte chuť, nervy a zvyklou sitzfleisch, vygooglete si danou diskuzi. Upozorňuji, že to je fakt masakr, paní tu tvořila příspěvky přes dvě tři obrazovky dlouhé, byla to jedna z prvních diskusí, která se pro neúnosnost uzavírala.
Dotaz
napsal(a):
Tak aspoň víme, jak věc dopadla.
Jestli máte chuť, nervy a zvyklou sitzfleisch, vygooglete si danou diskuzi. Upozorňuji, že to je fakt masakr, paní tu tvořila příspěvky přes dvě tři obrazovky dlouhé, byla to jedna z prvních diskusí, která se pro neúnosnost uzavírala.
Dívala jsem se na ni před chvílí a dost mě zarazilo,že původní majitelka píše tolik nesmyslů,i když je dokáže zaobalit do velké pravdy.
Nebudu se vyjadřovat k Dr.Hyksovi,to je její osobní spor.
Nicméně poník byl kupován pro malou slečnu. Rodiče toto i prezentovali prodávající.Po příjezdu se chování Lupínka zhoršilo natolik (a to do 2 týdnů od příjezdu),že i vedoucí stáje,kde byl umístěn,zakazoval dětem ho ošetřovat a chodili k němu pouze dospělý. Doteď se na něj vzpomíná jako na "pěkného hajzla".
Protože nový majitelé jsou oba lékaři,řešili celou věc okamžitě a prodávající uvedla,že takové chování u ní nevykazoval a nevidí důvod vzít poníka zpět. A tím vše začalo. Vzhledem k příznakům chování přivolaný veterinář (a místní kapacita) indikoval odběry na testosteron ( mylně u pí Rosické uváděný jako HCG - hormon těhotných žen) a byly zjištěny vysoké hodnoty,které poukazovali na kryptoorchismus. I v této fázi nový majitelé nabízeli pí.Rosické vrátit poníka zpět za kupní cenu a nepožadovali žádné další úhrady nákladů ( ustájení,veterinář,odběry).
Protože nedošlo ke shodě a pí Rosická přišla s argumentem,že za vše může Dr.Hyksa,nový majitelé podali žalobu k soudu...ALE POZOR! Ne kvůli zdravotnímu stavu koně,ale že ho chtějí vrátit pro jeho nejezditelnost a nevhodnost v tomto stavu pro dítě začátečníka. A v tomto bodě soud rozhodl pro nové majitele - jejich žalobu za oprávněnou.
Během 3 let trvajícího soudního procesu bylo nabízeno opakovaně paní Rosické ukončení sporu s tím,že převezme poníka a uhradí pouze kupní cenu a ustájení do té doby. Nepřistoupila na to a nadále pletla hrušky s jabkama ( tedy zatahovala osobní spor s Dr.Hyksou),odvolávala se.
Spor rozhodl soud v hlavním líčení,že pí.Rosická musela zaplatit kupní cenu poníka,ustájení po celé 3 roky,náklady na veterináře i náklady na soud a právníka...Ale to už bylo její rozhodnutí,že to nechala dojít takto daleko.
Poníka si pak odvezla za týden z ustájení.
Na poníkovi se v podstatě nejezdilo,byl nebezpečný pro děti a příliš malý na to,aby na něm jezdil dospívající.
Jinak krásný byl,o tom žádná.
Jestli má nyní nějakou sportovní výkonnost se mi už dohledat nepovedlo,přece jenom je to skoro 5 let
Já bych toho poncla okamžitě prodala dál a do samoty případně dala na maso, pokud se s ním nechcete trápit a řešit další a další problémy. Je to to nejlevnější řešení, zvlášť jestli se původní majitel koně zdráhá si ho vzít zpátky a vyřezaný je opravdu dobře.
U mých hřebců (nikoliv valachů) pozoruji zvýšené hřebčení, když jsou kolem hodně kobyly v říji nebo když je vevnitř něco bolí - většinou žaludek. Bolest = vylučování adrenalinu = výraznější samčí chování hraničící až s agresivitou, pokud se to včas nepodchytne. Za vznik takového chování málokdy může pouze on, protože dost závisí na tom, jaký má management a jak je krmený. Jednoho, který je hodně hřebec, může rozjet velký stres a i bohatější pastva nebo víc jablek naráz, které mají vyšší obsah cukru a dráždí žaludek a střeva.
V sezóně mí koně berou hořčík Magnezium pony od Orlingu v potřebném množství, který jim výrazně pomáhá udržet chování v přijatelných mezích i když jsou pod výkonovým tlakem a hodně pracují = větší riziko podrážděného žaludku.
Jak byl ten poncl krmený u původního majitele a jak je krmený u vás? sice pochybuji, že by šlo o zázračné řešení, ale pokud je nějaký rozdíl v krmné dávce před/po, tak to může být jeden z faktorů, který chování poncla dokáže dost ovlivnit
Já bych poníka taky nejradši vrátila, ale prodávající na to nechce přistoupit. Prý u nich byl naprosto v pohodě ve smíšeném stádě. Nicméně paní zároveň chová a tak, pokud byly kobyly březí, tak neměly říje a poník mohl být opravdu v naprosté pohodě.
Oddělit ho od kobyl nemůžu, v ustájení na to nejsou podmínky. A sehnat si pozemek, kde budu mít moje kluky jen spolu, taky není reálné. Prodat ho - kdo si koupí hřebčícího valacha? Stál mě hodně peněz na to, že není ve 100% zdravotním stavu (artroza a podotrochloza - oboje v lehkém stavu). Brala jsem ho proto, že měl být naprosto bezproblémový a vhodný pro začátečníka - dítě. A on takový je, ale jen když nemá v blízkosti říjící kobylu. Pak ho nezvládám ani já :( Přitom když nemá důvod k hřebčení, tak je to poník s vyjímečným charakterem, takový, který se vyvažuje zlatem...
Je reálné, že opravdu nikdy nehřebčil, byl s kobylami naprosto běžně a hřebčit se naučil až u mě? Trošku mě mrzí, že jsem to neřešila hned po koupi, jak začal skákat na kobyly v první stáji. Prodávající jsem to samozřejmě volala, ujišťovala mně, že to musí být jen přechodné, kvůli převozu a tím, že kobyly jsou v procesu připouštění a jsou napíchané hormony. Týden vídal ostatní koně jen přes pásku, pak se dali všichni dohromady a po třech dnech se kvůli tomu museli oddělit a zůstal jen s kluky. Pak byl s dcerou na táboře, kde byl ustájen jen s hříbětem a oslíkem a taky v pohodě. Ale pastvinu se smíšeným stádem nedává. Z hodného poníka je nic nevnímající, vše ošukávající pitomec.
jesie
napsal(a):
Dívala jsem se na ni před chvílí a dost mě zarazilo,že původní majitelka píše tolik nesmyslů,i když je dokáže zaobalit do velké pravdy.
Nebudu se vyjadřovat k Dr.Hyksovi,to je její osobní spor.
Nicméně poník byl kupován pro malou slečnu. Rodiče toto i prezentovali prodávající.Po příjezdu se chování Lupínka zhoršilo natolik (a to do 2 týdnů od příjezdu),že i vedoucí stáje,kde byl umístěn,zakazoval dětem ho ošetřovat a chodili k němu pouze dospělý. Doteď se na něj vzpomíná jako na "pěkného hajzla".
Protože nový majitelé jsou oba lékaři,řešili celou věc okamžitě a prodávající uvedla,že takové chování u ní nevykazoval a nevidí důvod vzít poníka zpět. A tím vše začalo. Vzhledem k příznakům chování přivolaný veterinář (a místní kapacita) indikoval odběry na testosteron ( mylně u pí Rosické uváděný jako HCG - hormon těhotných žen) a byly zjištěny vysoké hodnoty,které poukazovali na kryptoorchismus. I v této fázi nový majitelé nabízeli pí.Rosické vrátit poníka zpět za kupní cenu a nepožadovali žádné další úhrady nákladů ( ustájení,veterinář,odběry).
Protože nedošlo ke shodě a pí Rosická přišla s argumentem,že za vše může Dr.Hyksa,nový majitelé podali žalobu k soudu...ALE POZOR! Ne kvůli zdravotnímu stavu koně,ale že ho chtějí vrátit pro jeho nejezditelnost a nevhodnost v tomto stavu pro dítě začátečníka. A v tomto bodě soud rozhodl pro nové majitele - jejich žalobu za oprávněnou.
Během 3 let trvajícího soudního procesu bylo nabízeno opakovaně paní Rosické ukončení sporu s tím,že převezme poníka a uhradí pouze kupní cenu a ustájení do té doby. Nepřistoupila na to a nadále pletla hrušky s jabkama ( tedy zatahovala osobní spor s Dr.Hyksou),odvolávala se.
Spor rozhodl soud v hlavním líčení,že pí.Rosická musela zaplatit kupní cenu poníka,ustájení po celé 3 roky,náklady na veterináře i náklady na soud a právníka...Ale to už bylo její rozhodnutí,že to nechala dojít takto daleko.
Poníka si pak odvezla za týden z ustájení.
Na poníkovi se v podstatě nejezdilo,byl nebezpečný pro děti a příliš malý na to,aby na něm jezdil dospívající.
Jinak krásný byl,o tom žádná.
Jestli má nyní nějakou sportovní výkonnost se mi už dohledat nepovedlo,přece jenom je to skoro 5 let
Děkuji za podrobné info.
Pamatuju si, že nedokázala rozlišit svůj spor od toho sporu s kupujícími a vůbec jí to nešlo vysvětlit. Komunikace s ní byla strašně frustrující.
Ke krmení - u původní majitelky pouze pastva, v zimě seno, nyní je taky pouze pastva. Tam prý chodil pod sedlo cca 3x týdně (někdy víc, někdy míň) a i když měl pauzu od ježdění, tak byl zlatý, spíš línější a rozvážnější typ.
Když byl u nás mezi kluky, tak to byl takový hodný valibuk, co neudělá zbytečně krok navíc (ale tlačivý nebyl, spíš příjemně klidný).
Tak možnosti sú v podstate dve, buďto zariadiť ustajnenie tak, že nebudú prítomné žiadne kobyly, alebo sa obrátiť na právnika a vyriešiť vrátenie pôvodnej majiteľke.
Mali sme v ustajnení neskoro kastrovaného valacha, aź do svojej smrti netoleroval žiadnu konkurenciu, občas naložil aj novým kobylám. Kým mal svoje stabilné stádo, bolo všetko ukažkové. Akonáhle sa niečo zmenilo, vždy bol z toho problém. Jednu svoju kobylu pri každej ruji pravidelne pripúšťal, pričom do kontaktu s kobylami prisliel až niekoľko rokov po kastrácii.
Arbora
napsal(a):
Tak možnosti sú v podstate dve, buďto zariadiť ustajnenie tak, že nebudú prítomné žiadne kobyly, alebo sa obrátiť na právnika a vyriešiť vrátenie pôvodnej majiteľke.
Mali sme v ustajnení neskoro kastrovaného valacha, aź do svojej smrti netoleroval žiadnu konkurenciu, občas naložil aj novým kobylám. Kým mal svoje stabilné stádo, bolo všetko ukažkové. Akonáhle sa niečo zmenilo, vždy bol z toho problém. Jednu svoju kobylu pri každej ruji pravidelne pripúšťal, pričom do kontaktu s kobylami prisliel až niekoľko rokov po kastrácii.
Ano, pozdní kastrace může být příčinou takového chování.
Proto ta moje lítost nad hřebečky v inzerci...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pipilota
napsal(a):
Ano, pozdní kastrace může být příčinou takového chování.
Proto ta moje lítost nad hřebečky v inzerci...
Tak tak. Pokud to není původem potencionální plemeník, proč držet "v koulích".