Nechala jsem se inspirovat novou knihou Venkovní ustájení v souladu s přírodou...dočetla jsem teprve teď(nebyl čas) a hodně mě to inspirovalo...
Zvlášť tedy: MAJITEL POZEMKŮ BY SE MĚL POSTARAT,ABY PŮDA UŽIVILA ROSTLINY,ROSTLINY UŽIVILY CHOVANÁ ZVÍŘATA,ZVÍŘECÍ ODPADY A ROSTLINNÉ ZBYTKY ŽIVILY OPĚT PŮDU = UZAVŘENÝ KRUH.....Úplně mi to otevřelo oči,všechno to dává smysl a já blbec bych si nafackovala,protože hnůj vůbec nepoužívám,ale po většinou rozdávám..brala jsem to jako odpad no...a přitom to já blbec můžu využít..takže se do toho chci pustit,chci začít kompostovat,pohnojit pastvinu,udělat si záhon na zeleninu,využít i prořezané větve,když upravujeme stromy kolem pozemku..prostě to ,,hnojové bohatství,, využívat....
Dále mě zaujalo udržování vláhy v oůdě pomocí výsadby keřů a stromů.. s tím chci také začít..
ALE: Mám k tomu otázky:
1.) Mohu pastvinu pohnojit zkompostovanou slámou a rostlinnými zbytky bez bobků?Bude to půdě stačit? Výběhy každý týden komplet čistím,nechci mít začervený koně,ale zároveň to chci udělat správně a tý půdě dodat živiny..takže jak to je s tím hnojem?
2.) Mám keře rozmístit různě po pastvině nebo mám například udělat promyšlený seřazený hlouček a použít ho zároveň jako větrolam?Ale na vícero místech pastviny?
Budu ráda za každou radu,inspiraci,nápad..První roky jsem se o pastvinu starala,ale upřímně poslední 3 roky jsem na to úplně prděla(jen jsem nechala vždy 1 x za rok zmulčovat),ale teď bych se tomu chtěla začít věnovat...
Uživatel s deaktivovaným účtem

1) jakýkoli nutričně bohatý materiál, který na půdu aplikujete, bude přínosem, a samozřejmě to může být i samotná rostlinná biomasa. Co se týče "bude to půdě stačit", to by vyžadovalo zřejmě pedologa a bližší informace (typ půdy, orientace, vegetace, srážkové a vodní poměry, výška půdního profilu atd.). Rozhodně tím neuškodíte, vyzkoušejte a uvidíte. Můžete postudovat a zjistit, zda by ve vaší oblasti nebylo vhodné trochu přivápnit (pokud je půda kyselá).
Co se týče hnoje, sbíráme ho z pastvin a vyvážíme na plochy, které potřebujeme hnojit. Klademe kolečko vedle kolečka, nerozhrabujeme, neplanýrujeme, necháme tak. Hnůj si v té slušné vrstvě popracuje (zvýší se vnitřní teplota, spálí parazity), brzy na něm začnou narůstat plevely, které průběžně vysekáváme, a na druhý rok se na něm mohou již pást koně, a další 4 roky to místo nemusíme nijak ošetřovat.
Pokud chcete hnojit i hnojem a nejste si jistá, skladujte hnůj na standardním hnojišti-kompostu, nechte ho "projít varem" (teplota v hnojišti dosahuje až 70 stupňů, jsem se kdysi kdesi dočetla) a hnojte až uleželým hnojem. My jsme takto také v minulosti nechávali rozvážet letité až roční hnojiště po výbězích.
2) tohle v té chytré knize není? To záleží na vašich preferencích, orientaci a terénu na pastvině... Zkuste kouknout, kde by se vám co hodilo. Podél často využívaných cestiček by mohla být řada keřů, kořeny zpevní půdu. Pokud máte na některých místech pastviny větrno, bude asi šikovné udělat tam koním závětrný koutek. A nebo udělat ho koním tam, kde se už teď často zdržují. Také bude potřeba zvážit, zda máte na pěstování dost vláhy - my bychom třeba mohli výsadbu uskutečnit pouze tam, kde je na pastvině vlhčí místo, jsme na skále.... Na Eqch na tohle je řada inspirativních článků https://www.equichannel.cz/zelen-pro-kone-a-jejich-lidi
Uživatel s deaktivovaným účtem

https://www.equichannel.cz/hnojny-kompost-hnuj-premeneny-v-poklad
https://www.equichannel.cz/puda-bez-hnoje-je-jako-konak-bez-kone?fbclid=IwAR1mrSnA-UhpQKZf2E8z90HulHRCPx0ZzNPoo6N2kTuhJ-TXGiciZbpydPo
a tak dále. Je toho tam opravdu studnice informací :-)
Přidávám zkušenosti a fotky, jak to vypadá v reálu bez barevných kytiček v truhlíku:)
Výběh o rozloze 1,5ha, produkce hnoje od 2,5 koně. Odvážíme ještě i na naši zahradu pod zeleninu (ročně 2 vleky) a když už se někdo ptá, jestli dáme, tak stěží pustím chlup:). Sbíráme po výběhu pouze v zimě (7000m), v létě si hnůj zahrabou brouci pod zem a nic nám nenechají. Máme několik hromádek, abychom se nenaběhali při sbírání a každá je jinak stará. Než se dostaneme k rozvážení hnoje po pastvině, lhůta uzrávání je dávno prošlá. Hnojili jsme několik 10m v létě a něco teď na podzim. Víc ani fyzicky ručně na kolečku nelze. Ihned po navezení hnoje porost změnil barvu na zelenější.
Bylo v megalomanském plánu i dosetí pastviny, ale ani čas ani peníze. Když uzrála tráva v okolním pangejtu, poslali jsme děti s kyblíky odřít semínka a rozházet po výběhu na holá místa. Kubodivu se tráva chytla:)
Kompostní hromada vznikla po testování různých dodejců sena, zahučeli dva komplet celé balíky sena a několik malých senáží. Hromada byla vysoká cca 2m a běhěm léta se zdrcla na 1/3. Až dozraje, rozvezeme pod stromy ke kořenům. Základ je kompost prolejt vodou, když nezaprší a nezaprší, jinak se nehne. Plus tam vozíme hnůj z přístřešku.
Další zdroj humusu je podestýlka z venkovního ležení. První sezonu jsme měli vysypanou půlku vleku granofytu pod holým nebem. Naprostá pecka, stačilo sem tam prohrábnout a načechrat. Koncem jara granofyt bez jakéhokoli přičinění zmizel pod zem.
Po žních jsem pohrabala, co upadlo od kombajnu slámy (cca 15 koleček krátké pšeničné) a navezla pod širé nebe, během 3 měsíců zbyl jen hnědý poprašek na zemi.
Před měsícem jsme na místo granofytu rozházeli půlku 150cm balíku slámy a vypadá to, že se opět sama vstřebá pod zem, aniž bych tomu pomáhala.
Takže sečteno podtrženo, vše co upustíme na zem, se do ní propadne:) Příští balík slámy půjde pod veliký strom, ať má taky něco.
Jinak doporučuji nečíst článek o bio eko pastvině ihned po článku o odčervování:)
Díky moc za inspiraci..bohužel nemám možnost koně přehnat na jinou pastvinu,abych mohla pohnojit uleželým hnojem..a tak hledám právě alternativu..a tak mě napadlo,že právě od podzimu do jara nastýlám přístřešky slámou,tak proč tu vykydanou pomočenou slámu nevyužít jako hnojivo..ale nevím,jestli se to chytne..začala jsem vyvážet vždy po vykydání(každý den je to 1 plné kolečko) jen slámy a vytahaného zašlapaného sena a rozhazuji ho po pastvině(začínám zadní částí,kde se koně teď bez trávy vůbec nezdržují) tenkou vrstvou..tak aby se mírně přikryla půda,ale mohla furt dýchat...myslíte že i to pastvině pomůže? Začala jsem za výběhem na rovince za páskami zakládat základ na kompost..začínám bobkama,co posbír ve výběhu, a budu dále vršit slámou a shrabaným listím..+ mi tu stále rostou kopřivy,takže je posekám a také přidám..ale jde mi spíše o tu slámu,myslíte,že půdě pomůže,bez zapravení do země?Nebo mám rozházet po celé pastvině a nechat zbránovat??
No my taky nemáme jinou pastvinu. Když jsme navozili hnůj na kousek, koně se tam sami od sebe nepásli. Každý rok prostě pohnojíme jiný kus, stejně pouze s kolečkem a hráběma víc nezvádneme. Nic jsme neohrazovali, prostě tam koně nelezli a pásli se jinde.
Počúranou a posranou slámu vozíme na hromadu a až setleje, rozvezeme. Právě proto, že nemáme jiný prostor, kam koně dát. Čerstvá s močí a hovnami bych se bála, že spálí trávu. Po skompostování už lze. Tu co máme rozházenou na zemi, ta je čistá a pouze si hnije, na místě, kde tráva nebyla.
Jasně že pomůže, na zahradě rozhazujeme kompost bez bránování. Myšleno kompost opravdu luxusní, několikkrát přeházený, který vypadá už jako hlína. Ale u koní stačí nechat hromadu hnoje+sláma odležet a rozházet. Postupně aby se měli kde pást a aby se člověk nezhuntoval. Ty časy se tak akorát potkají.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jistě že půdě pomůže i jen vrstvička slámy. Udělejte si sama testovací plochy, na každé půdě je to jiné a záleží i na dalších mnoha faktorech, jak se konkrétní hnojení ujme. Na jednu testovací plochu vyvrhněte kolečka jedno vedle druhého a nic s tím do jara nedělejte, na druhou můžete kolečka po vyklopení rozhrabat do vyšší vrstvy a na třetí třeba rozprostřít jedno kolečko (nebo jak se bude hodit vám :-) Na jaře uvidíte, co se s tím stalo, a podle toho můžete aplikovat na další zimy. A samozřejmě pokračovat mezitím v tom, co jste si zvolila teď - teda nějakou tu zřejmě nejtenčí vrstvu. Pomůže i to minimum, to se rozhodně nebojte :-)
My máme celkem velikou pastvinu a musíme mít rozdělené stádo, takže oplůtkujeme, aby se dobře využila (jinak by plochy nedopasků byly moc veliké, a také se špatně bobkuje, když je moc velká plocha). Náš postup hnojení tedy probíhá vždy na tom nejvydrbanějším místě, ať už se v dané části výběhů koně zrovna pasou nebo ne. Výhoda je, že na čerstvém hnojoúložišti se nepasou, vypasou trávu okolo, ale dokud není hnůj alespoň rok starý (a i na tom ročním se ošklíbají a okusují jen vršky trsů), tak to nejedí. Měli jsme snahu zprvu čerstvé plochy oplocovat (kvůli parazitům), ale skutečně je to tam nezajímá, jdou tam maximálně přihodit bobek :-)
Jak vysekáváme plevele (příkladně ty kopřivy) a nedopasky, tak to pak také vše vezmeme a hodíme do kolečka, které se zrovna veze na hnojenou plochu. Na tu plochu se teda v našem případě rozmisťují zbytky velmi nerovnoměrně, z kompostu nebo hnojiště by to bylo lépe promísené. Máme tady třeba řádek čistých bobků z pastviny, pak půl řádku bobků s pilinami a zbytky sena z přístřešku a nakonec třeba čtyři kolečka jen shnilé seno. Ale ono se to nějak "vsákne"
Já hodně využívám horší seno přímo na půdu. Dávám na místa, kde je tráva příliš řídká nebo chybí. Postupně se to rozloží a naroste tam ze semínek i spousta jiných rostlinek včetně kopretin, zvonku atd. Vrstvě slámy trvá rozložení delší dobu a z mých zkušeností více drží vodu. Zkompostované bobky mi bohužel zatím na výběh nezbyly, vše jde do zahrady (zahradničím bez rytí jen ve vrstvě kompostu).
Sázím vrby a trnky, kolem výběhu a jednu malou skupinku ve výběhu (zatím je malá).
Uživatel s deaktivovaným účtem

horší seno přímo na půdu mi připomnělo, že v dobách, kdy bylo seno za hubičku, jsem koupila dva balíky po stovce za kus, které byly rok staré, a v jednom výběhu ve vydupané části jsem je prostě rozkulila :-) Byla tam zpočátku vrstva asi 10 cm utaženého sena, když se tam pustili koně, tak něco rozváleli, něco pohrabali, požrali, a druhý rok na jaro už nebylo poznat, že tam nějaké seno bylo :-)
Semínka zpod balíků také využíváme na dosévání holin nebo čerstvě navezeného hnoje. Nakoupila jsem také semínka "květnatá louka" (balíček půl kila asi za stovku?) a letos otestovala na pár místech, kde se nakupil hnůj, a byla to krása převeliká, takže na příští rok půjde květnatá louka hbitě na letos hnojenou plochu, aby si tam květinky pěkně vyrostly a vysemenily :-)
Ano zkusím letos zadní pastvinu a pak spodní výběh,který je celý do svahu...tyto dva výběhy jsou už totálně vyžrané a roste tu jen řepík a sem tam tráva...ty bych chtěla letos prubnout a uvidím,jak bude na jaře vypadat..jak jsem psala,každý den dovážím vykydané celé kolečko z přístřešků a o víkendu jsem přihodila něco z balíků sena a slámy...a mám tu jeden loňský balík slámy,který mi úplně rozložili myši na pidi kousky,tak to tam asi taky naházím...pokud se osvědčí,zkusím příští rok i velkou přední pastvinu
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
horší seno přímo na půdu mi připomnělo, že v dobách, kdy bylo seno za hubičku, jsem koupila dva balíky po stovce za kus, které byly rok staré, a v jednom výběhu ve vydupané části jsem je prostě rozkulila :-) Byla tam zpočátku vrstva asi 10 cm utaženého sena, když se tam pustili koně, tak něco rozváleli, něco pohrabali, požrali, a druhý rok na jaro už nebylo poznat, že tam nějaké seno bylo :-)
Semínka zpod balíků také využíváme na dosévání holin nebo čerstvě navezeného hnoje. Nakoupila jsem také semínka "květnatá louka" (balíček půl kila asi za stovku?) a letos otestovala na pár místech, kde se nakupil hnůj, a byla to krása převeliká, takže na příští rok půjde květnatá louka hbitě na letos hnojenou plochu, aby si tam květinky pěkně vyrostly a vysemenily :-)
Prosím, honem sem s odkazem na semínka květnaté louky za 100,- Kč půl kg.
(o to si napíšu Ježíškovi - se mi udržela jenom chrpa a pár kopretin)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pipilota
napsal(a):
Prosím, honem sem s odkazem na semínka květnaté louky za 100,- Kč půl kg.
(o to si napíšu Ježíškovi - se mi udržela jenom chrpa a pár kopretin)
na to není odkaz, to jsem koupila v místním konzumu Zkusím si vzpomenout u koní a kouknout na krabičku. A taky je klidně možné (jak jsem mladá, tak mám sklerózu), že jsou ty údaje jiné. Ale kytičky jsou fakt úžasné.
hele to by mohlo být ono https://www.nej-ceny.cz/620694/natura-travni-smes-kvetouci-louka-09-kg.html cena taky není odpudivá :-)
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
na to není odkaz, to jsem koupila v místním konzumu Zkusím si vzpomenout u koní a kouknout na krabičku. A taky je klidně možné (jak jsem mladá, tak mám sklerózu), že jsou ty údaje jiné. Ale kytičky jsou fakt úžasné.
hele to by mohlo být ono https://www.nej-ceny.cz/620694/natura-travni-smes-kvetouci-louka-09-kg.html cena taky není odpudivá :-)
No tohle právě vůbec nezaujalo - viz složení 4% vikvovité směs, 10% květiny a léčivé byliny směs. Je to hrozně nekonkrétní a klidně tam můžou mít i nevhodné druhy (třezalka je taky léčivá bylina)
To je lepší koupit si v únoru v Lídlu v semenech více kusů jejich malopěstitelského balení. Na záhonu to bylo nádherné, ale na louce se udržela jen chrpa a kopretina.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pipilota
napsal(a):
No tohle právě vůbec nezaujalo - viz složení 4% vikvovité směs, 10% květiny a léčivé byliny směs. Je to hrozně nekonkrétní a klidně tam můžou mít i nevhodné druhy (třezalka je taky léčivá bylina)
To je lepší koupit si v únoru v Lídlu v semenech více kusů jejich malopěstitelského balení. Na záhonu to bylo nádherné, ale na louce se udržela jen chrpa a kopretina.
Tak to jo, já jsem prostě zajásala, že tu něco takového prodávají a chňapla jsem po tom. Vůbec mi bylo jedno, co v tom je. Z toho, co vyrostlo, tam bylo skutečně dost "vikví" (různobarevné jetele, štírovníky, asi i vojtěška, lupina...) a pak nějaké kopretiny, možná měsíček, chrpy a zvonky, kohoutky, mák, asi mochna a kytky, které vůbec neznám... Do toho jsme nasypali ještě afrikány a lichořeřišnici, aby to stálo za to Vzhledem k tomu, že tráva v tom dost na tom hnoji zanikla, udržely se fakt spíš tyhle barevné kytičky a to mě bavilo. Jinak je mi to složení celkem šumák, pokud by se koně pustili do nějaké z těch kytek, kterou neznám, zjistila bych si, co to je, ale většinu doby byly ty kousky s květinami ohrazené, aby to zmetci okusovat právě nemohli, aby to zůstalo pěkné a co možná to dozrálo :-)
Takže celou zimu jsem na zadní pastvinu navážela z zbytky slámy a sena...no a dnes jsem ze zvědavosti zkusila kousek poodhrnout a kouknout se,jak to pod tím vypadá a super!Raší tam už první travička
Uživatel s deaktivovaným účtem

canka
napsal(a):
Takže celou zimu jsem na zadní pastvinu navážela z zbytky slámy a sena...no a dnes jsem ze zvědavosti zkusila kousek poodhrnout a kouknout se,jak to pod tím vypadá a super!Raší tam už první travička
no teda, to jste si dala! Dobrá práce
Neskutečné,jak rychle země využila tohoto pohnojení a většina doslova zmizela před očima