mladyamlada

XXX.XXX.99.75
Dobrý den,
ráda bych se zeptala na váš názor, zda a pokud ano, pak jak je možné otevřít dušičku mladého koně - je to vlastně ještě hříbě. Jedná se o slabé, spíše málo sebevědomé zvíře, celkem vysoko v krvi, které v podstatě nedělá problémy. Ale chová se občas nevypočitatelně - nejspíš je to jeho strategie, jak přežít, i když nemá tu potřebnou fyzickou sílu...
Chtěla bych, aby začal svému okolí důvěřovat natolik, aby začal ukazovat navenek svoje pocity, aby s ním šlo bez potíží pracovat. On jakoby neměl radost z pohlazení, vůbec jako by mu na celém světě nezáleželo, jen a pouze na krmení, a to jako kdyby ani nažrat nedostal - přitom má seno k dispozici (jsou ve výběhu dva a krmiště jsou dvě, takže se stoprocentně nažere) neustále a ještě dostává něco navíc, aby trošku nabral...
Je u nás teprve pár měsíců, takže možná se ještě vylepší, ale mám přece jen obavy, že pokroky moc nejsou. Mě se nebojí, ale někoho, koho nevidí tak často, se asi děsí, nedůvěřuje mu - nejprve je vše v pohodě, jde třeba v klidu na vodítku nebo klidně dá nohu, a pak najednou pohár přeteče a on je schopen skočit proti stěně, zlomit si vaz, zabít sebe nebo někoho vedle něj (ne útokem, ale divokým úprkem). Zatím není obsedlý, ještě má čas, pouze chodí na vodítku, dává nohy, nic víc. Je to už nevratný povahový rys, nebo je možné to ještě změnit a ukázat mu, že má projevovat své nepohodlí/strach hned, aby okolí mohlo zareagovat, prostě víc navenek "mluvit" řečí těla?
Cílem je, aby se třeba nebál kováře, kterého nevidí tak často, a vůbec až začne nějak pracovat, může být takové skrývání emocí životu nebezpečné, kdybych na něm jela někde v lese, všechno v klidu a on se náhle rozběhl proti stromu nebo něco...
Díky za rady a PF 2021
S takými panickými reakciami by som koňa cudzím ľuďom vystavovala minimálne, aj za cenu toho, že by úpravy kopýt neboli na tak pravidelnej báze a automaticky by som na korektúry sedovala.
Čo sa týka panických reakcií, môžu mať aj nejakú neurologickú príčinu, na nejaké “schovávanie emócií” veľmi neverím. Obsadanie by som odložila na veeeľmi dlhú dobu. Ako sa chová kôň stáde?
mladyamlada

XXX.XXX.99.75
Já si nemyslím, že hraje divadlo. Ale jistě mi dáte za pravdu, že:
- existují i takoví koně, kteří když jim bez varování sáhnete na zadek nebo nohy, po vás prostě okamžitě vystřelí. Žádné varování, které jste přehlídli, tam nemusí být. Takové chování vznikne například tím, že kůň mírné projevy nevůle ukazuje, ale nikdo je nebere vážně, nevidí je, a on časem sáhne po těžším kalibru. Vrátit takového koně k tomu, aby zase začal ukazovat i ty mírnější příznaky, je těžké.
- existují zvířata extrémně poslušná, která se snaží za každou cenu vyjít člověku vstříc a udělat, co si přeje. V tom případě může být, že pro vás překonává svůj strach, svou bolest, snaží se splnit, co se čeká (klidně stát a nechat si něco konkrétního líbit, třeba to zvednutí nohy), ale může se stát, že ten strach či bolest přerostou přes nějakou hranici, která už pro něj není únosná. Pak může zareagovat rychle, neočekávaně.
- a třeba víte jiné příklady, jiné vysvětlení.
Takže - já mu nepodsouvám nic zlého, žádnou zákeřnost ani neupřímnost. Jen si myslím,že z nějakého důvodu ty projevy jsou, jaké jsou. Hledám radu, jak mu pomoci, aby se zase naučil projevy ukazovat více, dříve...
mladyamlada

XXX.XXX.99.75
Arbora
napsal(a):
S takými panickými reakciami by som koňa cudzím ľuďom vystavovala minimálne, aj za cenu toho, že by úpravy kopýt neboli na tak pravidelnej báze a automaticky by som na korektúry sedovala.
Čo sa týka panických reakcií, môžu mať aj nejakú neurologickú príčinu, na nejaké “schovávanie emócií” veľmi neverím. Obsadanie by som odložila na veeeľmi dlhú dobu. Ako sa chová kôň stáde?
dobrý den, ve stádě je velmi podřízený a vždy se uklidí. Koník pochází z takového spíše většího stáda, tady jsou jen v několika kusech a navíc je oddělen jen s jedním koněm (ten je hodný, sice udává tón, ale neubližuje mu).
Uživatel s deaktivovaným účtem

mladyamlada
napsal(a):
Já si nemyslím, že hraje divadlo. Ale jistě mi dáte za pravdu, že:
- existují i takoví koně, kteří když jim bez varování sáhnete na zadek nebo nohy, po vás prostě okamžitě vystřelí. Žádné varování, které jste přehlídli, tam nemusí být. Takové chování vznikne například tím, že kůň mírné projevy nevůle ukazuje, ale nikdo je nebere vážně, nevidí je, a on časem sáhne po těžším kalibru. Vrátit takového koně k tomu, aby zase začal ukazovat i ty mírnější příznaky, je těžké.
- existují zvířata extrémně poslušná, která se snaží za každou cenu vyjít člověku vstříc a udělat, co si přeje. V tom případě může být, že pro vás překonává svůj strach, svou bolest, snaží se splnit, co se čeká (klidně stát a nechat si něco konkrétního líbit, třeba to zvednutí nohy), ale může se stát, že ten strach či bolest přerostou přes nějakou hranici, která už pro něj není únosná. Pak může zareagovat rychle, neočekávaně.
- a třeba víte jiné příklady, jiné vysvětlení.
Takže - já mu nepodsouvám nic zlého, žádnou zákeřnost ani neupřímnost. Jen si myslím,že z nějakého důvodu ty projevy jsou, jaké jsou. Hledám radu, jak mu pomoci, aby se zase naučil projevy ukazovat více, dříve...
Nejsem odborník a vás neznám, ale jste si jistá, že opravdu vidíte i "neviditelné" signály?
Mám valacha, kterého v mládí mlátili, asi po hlavě a bůhví kde všude ještě.
Dejte mu prostor a čas. A počítejte s tím, že si vzpomene vždy, když na něj přitlačíte a nebude mít prostor k úniku.
Všechno co s ním budete dělat, dělejte s co nejmenším omezením pohybu. Neuvazovat, žádné rohy, kam ho strčíte, aby neodcházel. Nedělejte nic, co mu způsobuje bolest ani to nikomu nedovolte.
Při čištění ho nechte na volno a pozorujte, kdy odejde. Nechte ho od všeho, co mu způsobuje stres odejít a registrujte to a pamatujte si to. Postupně ho vystavujte i tomu co nemá rád, ale nezpůsobuje bolest a nechte ho uhnout a odejít. Netvařte se nelibě, když prchne. Jen pro něj zas v klidu dojděte a začněte něco jiného a pak zas to samé, od čeho odešel. A do zblbnutí. Časem zjistí, že ho to nebolí a je zbytečná ztráta energie prchat nebo odcházet.
Bolestivé nebo fakt nepříjemné úkony jako ošetření ran, zuby,...v sedaci.
Kopyta buď vy, nebo nějaká hodná ženská kopytářka /jestli preferuje ženskou společnou, většina valachů ano).
Vždy, když ho kdokoli zažene do kouta a kůň to vyhodnotí jakože bude bolest, vzpomene si a je připravený zbořit zeměkouli. Má na to plné právo a já to respektuji a počítám s tím. Je mu 20 a za ta léta, co ho mám mi to nepřineslo žádný úraz ani zásadní omezení. Naučil se vyhýbat konfliktním situacím pouze více nebo méně okatě uhnutím, které respektuju já i všichni, co k němu můžou. Většinou stačí chvíli ho nechat být a počkat a lze ho přesvědčit i do věcí, s kterými na první vyhodnocení nesouhlasí.
Mám něco takového doma, 8-letá shagya. Začátky byly krušné, jako dvouletá odhodila kováře. I teď ve strachu (nebo prostě tlak z více stran*) je vybušná a jde do strachu. Citlivost na kůži též.
*příkladem může být přeprava; omezený prostor z mnoha stran, "pohyb přívěsu" při nakládání = a tady může být hranice snesitelnosti. Víc (např napnutí vodítka) už generuje vybuch.
Napište mi do SZ, můžu Vám napsat co nám pomohlo či naopak dost podělalo. (veřejně se mi tu už moc psát nechce)
(mám ji od dvou let, do dvou let byla s maminkou ve stádě u chovatele s několika hříbaty ročně = žádný divnochov či špatné podmínky)
mladyamlada

XXX.XXX.99.75
Dobrý den,
moc děkuji za reakce.
"Nejsem odborník a vás neznám, ale jste si jistá, že opravdu vidíte i "neviditelné" signály? "
Jistěže si jistá nejsem, je možné, že jen přehlížím, co říká. Ale to doufám, že tak není - musím se na to zaměřit - to by bylo hodně špatné, pokud bych mu nebyla schopná trochu porozumět.
Rif du Manon - děkuji za přínosný text, mnoho věcí s ním dělám obdobně, jak píšete, mnohé můžeme ještě vylepšit. Obecně každé zvíře, které neznám, tak k němu přistupuji tak, že ho nejdříve nechám naprosto volně a jdeme na to metoudou, kterou popisujete - nikam ho nevážu, ani vodítku si nejprve neberu, a prostě když se ho dotýkám moc nebo něco, tak to zvíře odejde, ale mně se nic nestane - takže tlak v tomto směru na něj není. Vozíkem přijel také normálně, vlastně na něm nebylo nic zvláštního. Asi jsem ale nebyla stoprocentní v tom, jak píšete, aby ani nikdo druhý nic takového nedělal. Ano, asi jsem dopustila, aby se dostal ze svého pohledu do úzkých a měl strach.
Ale nemyslím si, že by mu v minulosti někdo ubližoval - je to mlaďoch z dobrých chovatelských podmínek... No pokusím se jít cestou, kterou popisujete, i v dalších bodech :) budu se snažit mít oči na stopkách, abych viděla, co dosud přehlížím.
evcusik - děkuji, zkusím se tu zaregistrovat, abych vám mohla napsat :)
sisi - jistě máte pravdu, asi jsem prostě jen přecenila jeho síly, no tak se vrátíme o krok nazpět. Já hlavně nechci, aby se něco takového opakovalo.
děkují vám všem za reakce!
Uživatel s deaktivovaným účtem

mladyamlada
napsal(a):
Dobrý den,
moc děkuji za reakce.
"Nejsem odborník a vás neznám, ale jste si jistá, že opravdu vidíte i "neviditelné" signály? "
Jistěže si jistá nejsem, je možné, že jen přehlížím, co říká. Ale to doufám, že tak není - musím se na to zaměřit - to by bylo hodně špatné, pokud bych mu nebyla schopná trochu porozumět.
Rif du Manon - děkuji za přínosný text, mnoho věcí s ním dělám obdobně, jak píšete, mnohé můžeme ještě vylepšit. Obecně každé zvíře, které neznám, tak k němu přistupuji tak, že ho nejdříve nechám naprosto volně a jdeme na to metoudou, kterou popisujete - nikam ho nevážu, ani vodítku si nejprve neberu, a prostě když se ho dotýkám moc nebo něco, tak to zvíře odejde, ale mně se nic nestane - takže tlak v tomto směru na něj není. Vozíkem přijel také normálně, vlastně na něm nebylo nic zvláštního. Asi jsem ale nebyla stoprocentní v tom, jak píšete, aby ani nikdo druhý nic takového nedělal. Ano, asi jsem dopustila, aby se dostal ze svého pohledu do úzkých a měl strach.
Ale nemyslím si, že by mu v minulosti někdo ubližoval - je to mlaďoch z dobrých chovatelských podmínek... No pokusím se jít cestou, kterou popisujete, i v dalších bodech :) budu se snažit mít oči na stopkách, abych viděla, co dosud přehlížím.
evcusik - děkuji, zkusím se tu zaregistrovat, abych vám mohla napsat :)
sisi - jistě máte pravdu, asi jsem prostě jen přecenila jeho síly, no tak se vrátíme o krok nazpět. Já hlavně nechci, aby se něco takového opakovalo.
děkují vám všem za reakce!
Já to myslela tak, že koňské signály jsou pro člověka často strašně miniaturní, jako třeba vráska na nozdrách nebo na oku. Já bych je taky neviděla, kdyby mě na to neupozornili ti zkušenější. Nic proti vám.
mladyamlada

XXX.XXX.99.75
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já to myslela tak, že koňské signály jsou pro člověka často strašně miniaturní, jako třeba vráska na nozdrách nebo na oku. Já bych je taky neviděla, kdyby mě na to neupozornili ti zkušenější. Nic proti vám.
Já jsem spíš za ten komentář ráda, člověk by se neměl držet pevně svého přesvědčení: prostě ano, je možné, že nějak reaguje a nikdo z nás, kdo u toho byli, si nevšimli (ale nikdo z nás není žádný extra specialista na chování koní)... člověk se často řídí pocity :)
díky za podmět :)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Vyloučit zdravotní problém....hm, ale těžko veterinář asi odebere krev(doplnit vitamíy, mikroprvky, aminokyseliny)... posoudit koně v pohybu- vyloučit neurologický problem s páteří (zůžený páteřní kanál), zhodnotit krmnou dávku...
Máte zkušenost s manipulací s koňmi? někdy může vyvolat panickou reakci "nedůvěryhodný " slabý, bázlivý majitel.....
A v neposlední řadě, někdy i mezi zvířaty můžou být "autisti" a jiné duševní choroby...
Uživatel s deaktivovaným účtem

mladyamlada
napsal(a):
Já jsem spíš za ten komentář ráda, člověk by se neměl držet pevně svého přesvědčení: prostě ano, je možné, že nějak reaguje a nikdo z nás, kdo u toho byli, si nevšimli (ale nikdo z nás není žádný extra specialista na chování koní)... člověk se často řídí pocity :)
díky za podmět :)
Já si na základě impulsu z ifauny koupila knihu Konejšivé signály a řeč těla u koní - není dokonalá, některé postřehy se tam opakují, ale já začala vidět věci, které předtím ne. A zase jsem se někam posunula.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já si na základě impulsu z ifauny koupila knihu Konejšivé signály a řeč těla u koní - není dokonalá, některé postřehy se tam opakují, ale já začala vidět věci, které předtím ne. A zase jsem se někam posunula.
A mě děsně rozčiluje , že je černobílá, do psí díry, kdyby byla barevná, jako originál, hned by měla lepší rozměr...víc by bylo na fotkách rozlišitelné ....
mladyamlada
napsal(a):
dobrý den, ve stádě je velmi podřízený a vždy se uklidí. Koník pochází z takového spíše většího stáda, tady jsou jen v několika kusech a navíc je oddělen jen s jedním koněm (ten je hodný, sice udává tón, ale neubližuje mu).
A není ve stresu z toho,že byl zvyklý na stádo a teď je jen s jedním ?
Třeba ho evidentně netluče atd. ,ale nesednou si ?Nemá s kým komunikovat,jak byl zvyklý.
Jinak bych vsadila na stereotyp,jak píše Sisi .
Důsledně ,pravidelně ,od nejjednodušších věcí,autisticky, pořád stejně vykonávaných.
Podle toho jak se přizpůsobí,tak postupně přidávat .Podněty ,vjemy,požadavky.
Dát čas,ale z navyklého už neustupovat
Žárovka

XXX.XXX.79.13
Když už bych byla úplně v pasti a vůbec nic nefungovalo, kontaktovala bych Mirku Zagozdovou na (N)emoce zvířat. Používá homeopatika, podle recenzí otevřela cestu pár lidem ke svým zvířatům. Někteří těmto věcem nevěří, ale tonoucí se stébla chytá.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Píšete, že je to hříbě a je u vás pár měsíců.
Vlastní zkušenost: přivezla jsem ročku, která byla do té doby pod matkou a chodila s ní jen do výběhu a na noc do boxu. Znala veškerou manipulaci, ale nikdy se nepodívala mimo areál narození, nikdy nebyla na procházce třeba v lese apod. a vždy u sebe měla matku. Když jsem ji odvezla, bylo vidět, že je hodně bojavá, všechno pro ní bylo nové, máma najednou nebyla, občas byla až hysterická, ale v podstatě se nebylo čemu divit. Prvních pár týdnů až měsíců jsem nedělala nic jiného, než že jsem si k ní chodila sedat do boxu a/nebo na pastvinu. Nic jsem po ní nechtěla, šmatlala jsem po ní jen minimálně a jen když sama ze zvědavosti přišla. A taky ze mě bohatě padaly pamlsky (byl teda nejdřív oříšek přijít na to, co jí chutná, protože pamlsky neznala; třeba chleba, mrkev nebo jablko do huby ani nevzala; zachránil to oves). Pokaždé když za mnou přišla, nechala jsem se několik minut jen očichávat, pak dostala pamlsky a pak jsem jí opatrně začla otlapkávat. Vše si řídila sama, kdykoliv jí bylo něco nepříjemné, mohla svobodně odejít. Po asi dvou měsících jsme ve stejném duchu začly objevovat areál stáje, stále vše v klidu a na pohodu, a už jsem jí začala osahávat víc a všude, protože už věděla, že jí ode mě nic nehrozí a necukala a nechala si vše líbit. Zhruba tady někde se pak ta její vyjukanost a přehnaná opatrnost zlomila a po dalším asi měsíci jsem s ní začla normálně chodit ven na procházky na vodítku, do lesa, přes vesnici, po silnici, všude. I když občas víc kouká, věří mi a jde za mnou všude, neleká se, netrhá, necuká, prostě normální spokojený koník.
Takže já bych navrhovala ubrat "práci" (manipulaci apod.) a spíš s koníkem jen být, aby si zvykl na přítomnost a když bude chtít, sám si přijde očuchnout a třeba pro pohlazení. Ale ať si ze začátku vše řídí sám a tím získá jistotu. Prostě v tomto případě je dle mě míň mnohdy víc.
Snad to píšu srozumitelně.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
A mě děsně rozčiluje , že je černobílá, do psí díry, kdyby byla barevná, jako originál, hned by měla lepší rozměr...víc by bylo na fotkách rozlišitelné ....
Tu už se tady probíralo, když byla knížka čerstvě v prodeji. Že by barevné fotky byly mnohem lepší. A někdo tady psal, že v originále barevné byly.