Koně na volno

Terven napsal(a):
Znám lidi, kteří pouštějí navolno i dospělé koně a žádný problém. Není to o věku, je to o výchově a ovladatelnosti. Nevidím důvod, proč by dospělý kůň měl být pro okolí nebezpečnější než odrostlé hříbě.

Myslíte tím i situace, kdy můžete potkat cizí koňáky? Jak zabráníte nežádoucí interakci? Navíc, co budete dělat v případě, že vám kůň uteče? I sebevychovanější kůň se může polekat a vzít dráhu, ne?

Měla bych stažené půlky u max půlročního hribete.

U stáje máme kupu frekventovanych turistických cest, domnívám se že pro obě strany je nepříjemné mít koně na volno.

Nevím jak mi pomůže vychova, při nějakém úleku.

Dotaz napsal(a):
Myslíte tím i situace, kdy můžete potkat cizí koňáky? Jak zabráníte nežádoucí interakci? Navíc, co budete dělat v případě, že vám kůň uteče? I sebevychovanější kůň se může polekat a vzít dráhu, ne?

No tohle bych pak nechtěla vysvětlovat příslušníkům.
Za mne kůň na volno ne. Nikdy. Pochopím snad jen hříbě pod kobylou.

Jasně, půjdu-li za stájí po louce kolem lesa, první baráka cesta široko daleko žádná, no... rozumím. Ale jinak je to dle mého risk jak pro koně, tak pro okolí.
Ale dlužno dodat že s tím zkušenosti nemám vůbec žádné. Čistě myšlenkový pochod.

Chodím často s koňma/poňma na vodítku a jak jsem tucetkrat ráda, že mám nějakou páku (voditko) k ovládání.

Pro mě je teda cizí kůň navolno noční můra - na vyjížďce něco takového opravdu potkat nechci. Z představy, že kolem mě začne pobíhat kůň navolno, je mi mdlo. Natož, když si něco začnou vyříkávat, ale ono stačí, když kolem procválá, v lepším případě mi to naprosto zkazí vyjížďku, v horším to skončí úrazem mě nebo koně nebo obou.
Navíc to je nepříjemné a nebezpečné i pro kolemjdoucí a pro koně samotného - někam vběhne apod.
Hodně se řeší to, že jsou nebezpeční neodvolatelní psi navolno - jak pro koňáky, tak pro chodce. A kůň mi teda přijde ještě o úroveň horší, ten na přivolání neposlechne tuplem.
A taky teda i z hlediska cizího majetku - na mnoha místech republiky koňáky úplně nesnášejí z důvodu ničení porostu a znečišťování komunikací. Pouštění koní navolno mi přijde jako hřebík do rakve pro možnost volného pohybu jezdců na koni krajinou.
Beru to tak, že pokud nutně musím brát dalšího koně s sebou, mám ho na vodítku na ruce, z ohleduplnosti k okolí. Výjimka jsou pro mě hříbata do věku odstavu, zvlášť, pokud se ještě drží u matky.

My jsme na vyjížďce volného koně (navíc bez majitele) potkali - byl vypuštěn na neohraničené louce u nějakého domu a nikdo v dohledu ani doslechu - volali jsme. Nic příjemného to nebylo. Chtěl mi naskakovat na kobylu, málem s námi i odešel. Opravdu nikdy více to zažít nechci.

Dotaz napsal(a):
My jsme na vyjížďce volného koně (navíc bez majitele) potkali - byl vypuštěn na neohraničené louce u nějakého domu a nikdo v dohledu ani doslechu - volali jsme. Nic příjemného to nebylo. Chtěl mi naskakovat na kobylu, málem s námi i odešel. Opravdu nikdy více to zažít nechci.

To chápu, tahle móda vypouštění navolno mi přijde jako naprosto zbytečný hazard. Nehledě na to, že dost lidí jezdí na vyjížďky samostatně, a jejich kůň je samostatně dost koukavý a ne úplně spolehlivý (řeší se to co chvíli i tady), a tam ta reakce na koně navolno může být tuplem explozivní, a posunout ve výcviku k samostatným vyjížďkám hodně daleko zpět.

Je to 14 dní, co jsme šly s kámoškou s kobylama na vodítku na špacír. Já pro jistotu na uzdečce s lonží v ruce. Šly jsme po polňačce na konci zástavby. U ní je ohrada a přes cestu je stáj. Koně v ohradě, 2ks. Už se viděli s našimi koňmi za život xkrát, procházíme kolem nich vcelku často a bez povšimnutí. Je to cesta domů, jinudy se nedá.

Tentokrát se jedna kobyla na tom vodítku zastavila. Asi tak na patnáct vteřin. No kámoš v ohradě to vyhodnotil jako pozvání na rande a škubnul horní pásku. Vyskočil ven za náma.

Shodou okolností asi deset metrů od té ohrady procházkovalo asi deset důchodců. Ani jednoho nenapadlo udělat aspoň deset kroků zpátky. Nastalo kino. Kobyly nervní, kámoš dotěrný samozřejmě. Snažila jsem se lonží v ruce koně odehnat od sebe, ten kroužil kolem nás. Ve chviličce uklidnění jsem drapla kámoščinu kobylu do ruky a ona drapla kámoše za ohlávku.

A co teď, že... V ohradě zbyl druhý kámoš. Až shodou náhod jeden důchodce měl telefon na majitele a zavolal mu, aby si přišel pro utečence ven.

Jako fakt nechci nikde potkat cizího koně pobíhat volně, fakt ne.

Takže akceptovatelné je pro většinu jen hříbě pod matkou, rozumím tomu dobře?

Dotaz napsal(a):
Myslíte tím i situace, kdy můžete potkat cizí koňáky? Jak zabráníte nežádoucí interakci? Navíc, co budete dělat v případě, že vám kůň uteče? I sebevychovanější kůň se může polekat a vzít dráhu, ne?

Tak to samozřejmě může i s jezdcem na hřbetě a u odrostlého hříběte to riziko vidím minimálně stejně velké.

Slon Indický napsal(a):
To chápu, tahle móda vypouštění navolno mi přijde jako naprosto zbytečný hazard. Nehledě na to, že dost lidí jezdí na vyjížďky samostatně, a jejich kůň je samostatně dost koukavý a ne úplně spolehlivý (řeší se to co chvíli i tady), a tam ta reakce na koně navolno může být tuplem explozivní, a posunout ve výcviku k samostatným vyjížďkám hodně daleko zpět.

Tak jasně, no, pokud někdo takového koně vypustí někde navolno, tak je to deb.l, s prominutím.
Ale to neznamená, že takoví jsou všichni. Je to jako se vším.
Autem se dá jet 240 km /hod, přesto to neznamená, že odsoudíme šmahem všechny řidiče.
Pokud na tom někdo cíleně pracuje, vybírá koně i prostředí, tak jeho kůň navolno představuje pro okolí menší nebezpečí než někteří jiní s jezdci na zádech.

Já tedy vidím rozdíl mezi velkým koněm a hříbětem, které se spíše bude držet matky. Chytnou poplašeného velkého koně co se nechce nechat chytit, byť má ohlávku, není zrovna jednoduchá věc, jasně, vodítko se může vytrhnout, jezdec může spadnout ale v základu mají stále více šancí tomu předejít než u koně navolno.
Mě občas vadí i navolno puštění psi. Já na to hledím z pohledu, že i člověk se může leknout, nebo udělat jiný error, a to je mnohem inteligentnější než pes či kůň... a u těchto dvou spoléháme na to, že sou 'vycvičení'.... nevím, samozřejmě je to moc krásné, taky by se mi líbilo chodit se Sárou navolno po lese, ale za snížení bezpečnosti kobyly, mě a okolí mi to nestojí ani zkoušet...

Koně na volno vnímám jako zbytečné riziko, jak pro majitele, tak pro koně a okolí. Všeobecně všechna zvířata na volno vnímám dost negativně - pokud nejsou opravdu vychovaná, zažila jsem extrémy - pes na volno, útočící na koně, kůň na volno ohrožující kolemjdoucí, devastující soukromé pozemky a pole.
Máme více koní, u některých by setkání s koněm na volno v terénu nebylo až tak fatální, ale při představě takové situace s mým krevnatým hřebcem ve výcviku, no potěš, a to je to kůň velmi slušný, a na vyjížďky chodí s klisnami a slušně projde i okolo cizích koní pod sedlem, které potkáme.
V sousední stáji máme bohužel experty, kteří na volno pouštějí dospělé, velké koně, kteří rozdupávají cizí pozemky a díky tomu, jsou všichni koňáci u místních ve velké nemilosti, bohužel i my, ti slušní.
Hříbě pod matkou se dá akceptovat, přesto to nevidím jako značka ideál.

Terven napsal(a):
Tak to samozřejmě může i s jezdcem na hřbetě a u odrostlého hříběte to riziko vidím minimálně stejně velké.

Souhlasím v tomhle s Lenkou, velký nebo odrůstající kůň je proti hříběti pod matkou značný rozdíl. Dospělého koně a dorostence řadím na roveň. A zatímco jezdec nebo vodič má alespoň nějakou šanci zabránit problému, kůň volně ten problém s velkou pravděpodobností vytvoří. Přijde mi to k okolí neohleduplné.

Pouštět jakékoli koně navolno,obzvlášť někde v civilizaci,je zbytečný hazard.
Beru maximálně malá hříbata ,ani ne do půl roku.Takové ty prcky,co se ještě bojí od maminky.Jak jsou větší zůstávají doma,je to lepší zvyknou si oni i maminka,že je normální se oddělit.
A taky nemám ráda,když kolem mě něco neorganizovaně pobíhá,provokuje a kope po koních pod sedlem,potažmo po mých nohách
A to bydlíme v totální pr... kde končí i silnice 3.třídy a kolem jsou jen louky,pole,lesy,žádná trať ,žádná frekvence chodců atd.

No vida... Na to sem úplně zapomněla, a to sem to sama loni v říjnu zažila... Kobyla navolno ve výběhu co se používá jako jízdárna. Ostatní koně neřešila, ale na mě se Sárou nacouvala a vykopla. Snažila sem se od ní odejít dál, ale nato, že jí údajně bolely nohy byla v couvání jak blesk. Trefila mě přímo do holeně... A to můžu mluvit o štěstí, že na všechny 4 se nakovala až o tři dny později.

Vždy som chodila s koňmi na voľno, max tak s 5 kusmi, v ľudoprázdnych končinách, kde nebola šanca stretnúť nikoho, ani peších, iných jazdcov už vôbec nie.

Sú na to zvyknutí od malička, od malička sú aj zvyknutí prísť na povel, situáciu vyhodnocujú pozorovaním (to odkukali od pani šéfovej od žriebäcieho veku), pokiaľ ich niečo vyvedie z miery, tak idú ku mne.

Koňa na voľno som myslím nestretla nikdy, no že k nám pricválal cowboy na nejakej zdehline a zabrzdil v štýle starých westernov pol metra od nás sa mi stalo už neraz.
A teda občas utiekli susedom kone (aj moje občas, ale to iba v jednej konkrétnej lokalite, inde nie).

Naposledy som sa ocitla v kurióznej situácii keď som svojho koňa vybrala z výbehu, dávala mu príkrm a pred mojim užasnutým zrakom iný z miesta skočil cez pomerne byteľnú drevenú ohradu.
Potravu toho svojho som bránila vlastným telom, utečenec po zásahu snehovou guľou odtryskoval na vedľajšiu lúku, pričom ten môj len užasle prežúval a nenechal sa rušiť, samozrejme ho to mierne vyviedlo z miery a z nácviku odchodu od stáda veľa nebolo, lebo stále chcel monitorovať utečenca, no nakoniec sme od neho zvládli odísť a svojho som zaparkovala normálne domov.

Také nejsem příznivcem dospělých koní navolno. No v některých lokalitách tady pasou lesáci svoje begany "za barákem" na louce navolno, zhusta hřebce. Tyhle lokality máme už vytipované, a nelezeme tam. Jednou měl pán lesák takového hřebce "zaparkovaného" při práci na remízku u lesa, ale nijak nezajištěného (normálně se cvaknou rozporkou ke stromu), a já jsem jela na poníkovi okolo. Když jsem si ho všimla, chtěla jsem objet velkým obloukem (padesát, sto metrů). A kůň se za námi zvědavě rozešel. Tak to ve mně byla malá duše. Otočila jsem poníka a jela zpátky na cestu, co to dalo. Tažák se za námi líně rozklusal a za ním volal jeho kočí "Béďo, Béďo" (nebo tak nějak), pochopitelně bez reakce. Naštěstí to tažáka po dvaceti metrech přešlo a jal se pásti. Kdyby hrábnul po mně, tak mrtvá, kdyby hrábnul po poníkovi, tak mrtví dva.

Jinak pro pobavení. Není to tak úplně 'kůň navolno'...
Takhle sem před týdnem našla Sáru.
Utrhl se řetěz.
Stála tam takhle zaparkovaná, neudělala krok ven. A přesto tam protestativně předemnou, jakmile mě uviděla, začala hodinařit, že je chudák zavřená.. 😅

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lenacia napsal(a):
Jinak pro pobavení. Není to tak úplně 'kůň navolno'...
Takhle sem před týdnem našla Sáru.
Utrhl se řetěz.
Stála tam takhle zaparkovaná, neudělala krok ven. A přesto tam protestativně předemnou, jakmile mě uviděla, začala hodinařit, že je chudák zavřená.. 😅

podobným štýlom nám zdrhli kobyly, 6 kobýl v stáde, dve brvná na ohrade, horné "niekam zmizlo", spodné zostalo takto ležať. Päť odišlo a tá moja trumpeta tam nervózne pochodovala a nevedela odísť

Arbora napsal(a):
podobným štýlom nám zdrhli kobyly, 6 kobýl v stáde, dve brvná na ohrade, horné "niekam zmizlo", spodné zostalo takto ležať. Päť odišlo a tá moja trumpeta tam nervózne pochodovala a nevedela odísť

Vtipný bylo, že sem ale potřebovala ji tam mít zavřenou a další dva koně s ní. A co teď... 😅 Protože další koně se normálně pouštěli. Takže sem vzala vodítko a jen tak 'na efekt' ho tam natáhla (prostě kdyby chtěla tak ji fakt kuz provazu nezadrží... A tak tam kolem ní probíhali vypuštění koně do výběhu. Ona tam nervila, vztekala se, ale přes vodítko prostě nešla a respektovala ho.

Koňa na voľno som myslím nestretla nikdy, no že k nám pricválal cowboy na nejakej zdehline a zabrzdil v štýle starých westernov pol metra od nás sa mi stalo už neraz.

Přesně tak, anebo frajeři, kteří nikdy neslyšeli nic o míjení se krokem. Naposledy měla zážitek dcera, když se naproti ní vyřítil zoufalec na nekontrolovatelně cválajícím koni a křičel o pomoc.
Oproti tomu lidí, co znám a vycházkují s koňmi navolno, bych se nebála. Jednak mají své klidné lokality a druhak jsou to většinou pozitivkáři a jejich koně ne že by se nemohli leknout, ale díky způsobu výcviku nemají sklon k panickým a neadekvátním reakcím. Spíš hledají bezpečí u člověka.
Pořád si myslím, že menší nebezpečí pro okolí představuje dobře vychovaný kůň, byť úplně holý než magor jištěný bůhvíčím.
Mimochodem, v Plzni nedávno odchytávali koně u Kauflandu - a ten se nevenčil navolno, nýbrž pod sedlem
https://plzensky.denik.cz/zpravy_region/osedlany-kun-se-prochazel-plzni-bez-jezdce-odchytili-ho-straznici-20210111.html

Já osobně tuhle mánii koní na volno nechápu, snad max pro hříbě pod kobylou, u kterého je jistota, že se bude držet matky a i to ještě s rezervou. Přijde mi to vysloveně neohleduplné vůči všem ostatním, od majitelů pozemků (kůň co letí přes čerstvě zaseté pole nebo hodně vysokou louku těsně před sečením - mňam mňam a ods*rou si to pak i ti slušnější), přes koně neznající turisty a jiné pěšochodce až po jezdce na cizích koních případně na auta, které můžete cestou potkat. Přijde mi to jako projev absolutního nerespektu ke všemu a všem co v okolí máte a naprosto zbytečný hazard.

Potkat s mými hřebci koně (a ze všeho nejlíp kobylu...) na volno, tak z toho nikdo nevyvázne se zdravou kůží a to se ještě budu se modlit, aby byli zranění jen koně a nikoli fatálně. Kolikrát i když vidím jezdce na koních a už z dálky vidím, jak se na tom zvířeti kymácí, a alkoholem to fakt není, tak se raději s koněm otočím a jdu na opačnou stranu než riskovat velmi nepříjemné setkání.

Známá, která jezdila asi rok si koupila koně v pubertě. Samozřejmě kůň se zlozvyky a paní, která v podstatě neměla zkušenosti kolem koní, nenadělá nic dobrého. Začala s ním chodit na procházky- z počátku na vodítku a po pár vycházkách oznámila, že je to její miláček a že by jí nikdy neutekl. Měla zvyk pokaždé ho popást kousek nad výběhem. Vedla tudy celkem frekventovaná trasa koňáků. Jednou ho pustila a ejhle puberťákovi došlo, že ho nikdo nedrží. Tak se rozcválal k výběhu. Já na poničce, že pojedu na vyjížďku. No musela jsem seskakovat a chytat koně, jenž měl 700 kg. Panička za ním přiběhla, vzala si ho, že se nic nestalo, a já jsem šla raději zpátky do stáje. Od té doby minimálně jednou do měsíce se toto rodeo opakuje.
Psy nevycvičené a na volno vůbec neuznávám. Už dvakrát se mi stalo v lese, že se na mě od Pána vyřítil Pitbull bez košíčku a zaútočil na poničku. Naštěstí se nic nestalo, ponička ho nakopla a já v šoku odjela beze slova. Pán se neobtěžoval ho během incidentu ani jednou zavolat a šel si dál svou cestou.

Přijde mi to vysloveně neohleduplné vůči všem ostatním, od majitelů pozemků (kůň co letí přes čerstvě zaseté pole nebo hodně vysokou louku těsně před sečením - mňam mňam

Ale proč automaticky předpokládáte, že kůň, kterej jde na vycházku navolno, lítá po zasetým? Jak to tady čtu, tak většina lidí si představuje koně bezprizorně lítající krajinou...to je samozřejmě blbě.
Mimochodem, po tom zasetým někteří ignoranti běžně jezdí normálně v sedle a je jich podstatně víc.
Všechno je to o lidech.
Já třeba nesnáším motorky, ale uvědomuju si, že nejspíš existujou i slušní motorkáři. A že bych o těch druhých mohla vyprávět...

Terven napsal(a):
Přijde mi to vysloveně neohleduplné vůči všem ostatním, od majitelů pozemků (kůň co letí přes čerstvě zaseté pole nebo hodně vysokou louku těsně před sečením - mňam mňam

Ale proč automaticky předpokládáte, že kůň, kterej jde na vycházku navolno, lítá po zasetým? Jak to tady čtu, tak většina lidí si představuje koně bezprizorně lítající krajinou...to je samozřejmě blbě.
Mimochodem, po tom zasetým někteří ignoranti běžně jezdí normálně v sedle a je jich podstatně víc.
Všechno je to o lidech.
Já třeba nesnáším motorky, ale uvědomuju si, že nejspíš existujou i slušní motorkáři. A že bych o těch druhých mohla vyprávět...

Protože vy nemáte s koněm co dělat na cizích pozemcích a i v lese se musíte držet vyznačených cest a nezajíždět do něj. Jak koni na volno vysvětlíte "drž se jen na téhle cestě a nikam jinam nechoď" případně "neožírej ty mladé stromky"? Nijak, bude na vás z vysoka kašlat. Jako koně rychle přivoláte, když ho něco vyplaší nebo když uvidí cizího koně? Nijak, bude na vás z vysoka kašlat. A z toho jsou pak ty "nejhezčí" průsery.

Osobně i po loukách jezdím vždy krajem pokud jsou vysoko rostlé nebo hodně měkké, na pole pokud nemusím tak ani nepáchnu a když tak hodně krajem nebo po brázdě od traktoru a po lesních cestách nejezdím rychle, pokud vidím, že je cesta hodně měkká, ať ji ještě víc nezramuju. Pokud už na louce třeba přiježďuju, tak si dávám hodně velký pozor, abych ji nerozbila a louky střídám, aby si mnou využívaná místa odpočinula. Bohužel to u nás neplatí pro všechny jezdce na koních. Některé slečny v okolí se chovají na vyjíždce doslova jak stádo krav a roz*ebou na co přijdou navzdory prosbám, aby se chovaly ohleduplně. A protože jezdím normálně a v klidu a jsem slušná, většinou mě majitelé lesa, myslivci, majitelé pozemků vyhmátnou spíš než nanynku, co s koněm prosviští kolem jak raketa. Už se mi jednou stalo, že na mě jeden zemědělec vytáhl i hůl a to jsem byla na cestě a v kroku - za poničené pozemky mohl někdo jiný...

alfi pav napsal(a):
Já osobně tuhle mánii koní na volno nechápu, snad max pro hříbě pod kobylou, u kterého je jistota, že se bude držet matky a i to ještě s rezervou. Přijde mi to vysloveně neohleduplné vůči všem ostatním, od majitelů pozemků (kůň co letí přes čerstvě zaseté pole nebo hodně vysokou louku těsně před sečením - mňam mňam a ods*rou si to pak i ti slušnější), přes koně neznající turisty a jiné pěšochodce až po jezdce na cizích koních případně na auta, které můžete cestou potkat. Přijde mi to jako projev absolutního nerespektu ke všemu a všem co v okolí máte a naprosto zbytečný hazard.

Potkat s mými hřebci koně (a ze všeho nejlíp kobylu...) na volno, tak z toho nikdo nevyvázne se zdravou kůží a to se ještě budu se modlit, aby byli zranění jen koně a nikoli fatálně. Kolikrát i když vidím jezdce na koních a už z dálky vidím, jak se na tom zvířeti kymácí, a alkoholem to fakt není, tak se raději s koněm otočím a jdu na opačnou stranu než riskovat velmi nepříjemné setkání.

A ještě mě zaujalo, že píšete o neohleduplných hazardérech a pak jedním dechem dodáte, že jezdíte ven na hřebcích, u kterých by setkání s koněm navolno skončilo vážným zraněním, v lepším případě jenom zvířat.
Ono totiž spíš než volného koně na vycházce můžete potkat nějaké utečence, kteří protrhali pásky - to se děje běžně anebo koně, kteří ztratili jezdce cestou.
A má-li to končit tak, jak píšete, no potěš...

To je dobrý :D tak hajzlik největší je vyjizdkujici majitel hřebce :D

Protože vy nemáte s koněm co dělat na cizích pozemcích a i v lese se musíte držet vyznačených cest a nezajíždět do něj. Jak koni na volno vysvětlíte "drž se jen na téhle cestě a nikam jinam nechoď" případně "neožírej ty mladé stromky"? Nijak, bude na vás z vysoka kašlat. Jako koně rychle přivoláte, když ho něco vyplaší nebo když uvidí cizího koně? Nijak, bude na vás z vysoka kašlat. A z toho jsou pak ty "nejhezčí" průsery.

Z tohohle je jasně patrný, jak moc máte mylnou představu. Jak už jsem psala, vy si pořád představujete koně, kterej se kolem člověka pohybuje nekontrolovaně. Kůň pozitivkáře se buď pohybuje s vámi po cestě anebo na volném place i dál od vás, ale přichází na zavolání, které má spolehlivější než někteří psi. A v okamžicích vyplašení reaguje podstatně "rozumněji" než kůň učený tlakem. Rovněž cizí koně nepředstavujou problém ve smyslu, že by se dostal mimo kontrolu.
Samozřejmě, že pokud se vedle vás zřítí vrtulník, tak děj se vůle boží, ale takový riziko podstupuje každej, kdo se ke koním vůbec přiblíží.
A větu o cizích pozemcích jsem nepochopila - člověk s koněm navolno může jít úplně stejnou trasu, jakou by jel v sedle.

evcusik napsal(a):
To je dobrý :D tak hajzlik největší je vyjizdkujici majitel hřebce :D

No, nemusí být...ale je-li to tak:

Potkat s mými hřebci koně (a ze všeho nejlíp kobylu...) na volno, tak z toho nikdo nevyvázne se zdravou kůží a to se ještě budu se modlit, aby byli zranění jen koně a nikoli fatálně.

alfi pav: to by bylo pěkné, kdyby se takto chovali všichni (ohleduplně k okolí)... Ale spoustě lidí to prostě nedochází, protože se s tím nikdy nesetkali. Nenapadne je, že sešlapaná tráva se bude blbě sekat, že předzahrádku si lidi nesekají proto, aby jim v ní mohli nadělat koně díry (vlastně ani netuší, že kůň dělá díry - proč by se koukali za sebe). Bohužel v tom mají trochu alibi.... :-( Potkávám takových mraky. A když je upozorním, jsou překvapení a udivení. Nejsou ignoranti, nejsou hulváti, prostě jsou nevzdělaní.

Terven napsal(a):
A ještě mě zaujalo, že píšete o neohleduplných hazardérech a pak jedním dechem dodáte, že jezdíte ven na hřebcích, u kterých by setkání s koněm navolno skončilo vážným zraněním, v lepším případě jenom zvířat.
Ono totiž spíš než volného koně na vycházce můžete potkat nějaké utečence, kteří protrhali pásky - to se děje běžně anebo koně, kteří ztratili jezdce cestou.
A má-li to končit tak, jak píšete, no potěš...

Až budete jezdit ve výcviku mladé hřebce, tak pochopíte o čem mluvím. Nemám strach, ale nevyhledávám potencionálně nebezpečné situace, nestojí mi to za to, na to jsou mí koně a ti ostatní okolo příliš cenní.
Neznám žádného majitele hřebce, který by se do této situace dostal rád nebo ji nedejbože vyhledával. Do určité míry zvíře zvládnete a situaci dokážete uřídit k úspěšnému vyřešení, ale jakmile převládnou jeho přirozené pudy, tak máte proti sobě a druhému koni 400 kg testosteronu v ráži (v mém případě), který se bude chovat jak příroda nadělila, protože je to pořád zvíře a ne stroj a pak už je to spíš o štěstí, jestli si vzpomene, že vás ještě má na hřbetě... Málokdo si umí v reálu představit, co hřebec dokáže - já už po svých zkušenostech ano a nešlo jen o mé vlastní koně.

Utečence potkat nemůžu, u nás tolik koní není a když tak jsou solidně zajištění. A koně z kterého padne jezdec nepotkám taky, protože s koňmi pracuji velmi brzo ráno, kdy je většina lidí ještě v posteli nebo v práci.

Naopak z vás mám pocit, že vy byste vůbec neměla problém hřebcovi pod jezdcem kobylu navolno pod nos opravdu strčit, jen abyste viděla, co udělá.

Naopak z vás mám pocit, že vy byste vůbec neměla problém hřebcovi pod jezdcem kobylu navolno pod nos opravdu strčit, jen abyste viděla, co udělá.

Promiňte, tohle mě pobavilo a věřím, že kdybyste mě znala, pobavilo by to i vás

Jinak souhlasím s tím, co píšete, tohle já nerozporuju, jen jsem chtěla vyvrátit vaši představu o neovladatelných koních venčících se bez jakékoliv kontroly.
O 400 kg testosteronu mi nemusíte vykládat, jednou mě na říjící kobyle dohonil hřebec, kterej přeskočil ohradu, mimochodem velmi solidní.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
alfi pav: to by bylo pěkné, kdyby se takto chovali všichni (ohleduplně k okolí)... Ale spoustě lidí to prostě nedochází, protože se s tím nikdy nesetkali. Nenapadne je, že sešlapaná tráva se bude blbě sekat, že předzahrádku si lidi nesekají proto, aby jim v ní mohli nadělat koně díry (vlastně ani netuší, že kůň dělá díry - proč by se koukali za sebe). Bohužel v tom mají trochu alibi.... :-( Potkávám takových mraky. A když je upozorním, jsou překvapení a udivení. Nejsou ignoranti, nejsou hulváti, prostě jsou nevzdělaní.

Však právě. Nechápu, že si tohle jezdec, co s koněm jezdí ven pravidelně, neuvědomí notabene pokud je na to upozorňován opakovaně. To už to pak není ani ignorant nebo hulvát, ale prostě idiot.

A pro pohyb koní navolno podle mě naše dnešní příroda rozparcelovaná do soukromých pozemků už prostě není. Někde na horách ve velké samotě bych to pochopila, ale v "civilizaci" už na to z mnoha důvodů není místo.

Pokud má někdo koně na volno ve smyslu, že kůň jde jako na vodítku, pouze tam to vodítko není, pak za mě no problemo (akorát ve svém okolí nikoho takového neznám ). To potom nepovažuji za koně "na volno", stejně jako psa u nohy nepovažuji za psa "na volno". Je ve sféře vlivu majitele, a majitel po něm může kdykoli hmátnout, a je tam ta vteřinka, než zvíře ztratí "kontakt" s vodičem.

Pokud ale někdo jede na koni a druhého koně v lese prostě pustí, a ten kůň jde prošmejdit každé babce na houbách košík, jde očuchat rodinku na výletě, případně probíhá mimo cestu sem tam (a že takoví koně umějí i slušně křižovat, mrchy, když se jim nechce oním směrem), to je kůň na volno naprosto bez kontroly, který je nebezpečný.

U nás je praxe taková, že chodila na volno s kobylami pouze hříbata před odstavem (a přes silnici hříbě stejně někdo vedl). A dvakrát za rok z výběhu do výběhu jeden civilizovaný stařík, který poslouchá na slovo.

Moje kone nikdy nikde zbesile nepobiehali, neničili osiate, ani úrodu, neohlodávali stromčeky, proste sa pásli na lúkach po prvej kosbe, otavy družstvo roky nerobí. Nechodili sme ani po cyklotrasách, ani po turistických značených cestách.
Omladina sa vyblbla, preskočili si v lese pár jarkov, pár spadnutých stromov, zliezli aj do strmého jarku sa napiť a ďalej sa nudne pásli. Všetky ich lokomočné potreby mali bohate naplnené na pastvine a napriek bohatému príkmu nikdy nemuseli vypúšťať paru vonku, radi sa prebehli, lebo voľnosť je voľnosť a zvyšok času to bola proste nuda najväčšia.
Bavilo ma sledovať kobylu, ako vyberá miesta s najlepšou trávou, to, že tam sú spodné vody a tráva je zelenšia som zistila až tak, že som raz ostala sedieť na kopci a kobyla odviedla kone do takého ďolíku. Stále monitorovala, kde som.
Keď vzdialenosť prekročila isté medze, teda že sa mne, alebo jej zdalo, že už sme od seba ďaleko, tak som buď podišla bližšie ja, alebo ona.

Takých lúk je v slovensko-maďarskom pohraničí dobrých pár stovák hektárov, podnik vezme dotácie a všetci sú spokojní. Turistov sme stretli presne dva razy, kobyly okamžite hlásia prítomnosť zveri/ľudí a to tak, že zastanú, zízajú a monitorujú. Stoja ako soľné stĺpy.

Do tej doby než nejakí ľudia vôbec boli vidieť som si ja dávno šéfovú pripla, ak ľudia chceli, pohladkali si ju, mladé kone stáli obozretne obďaleč v hlúčiku, učili sa od starej, žltú by ani len nenapadlo ísť k nejakým cudzím ľuďom.

Tak isto reagovali na cowboja, zomkli sa do hlúčika okolo mňa, monitorovali a čakali, čo bude.

Vždy si spomeniem, ako som sa v 12 tich učila na žrebcoch dostihákoch jazdiť. A nie jednom, alebo dvoch. Na dráhe, v prírode. Aj sa stalo, že sme padli, aj sa stalo, že sme stretli cudzie kone, aj na voľno. Ale kone boli asi nejaké iné, či čo, nikto sa z toho nezbláznil. Jedinú riskantnú situáciu si pamätám, keď na žrebcovi šiel začiatočník, ale úúúplný. Ten jediný bolo taký macho, že brblal, ale normálne jazdec použil holeň, nechal ho ísť vpredu a bol kľud. S týmto chlapcom sa furt krútil a furt parkoval kobyle do zadku. Ale žiadna hrúza, normálne to všetci zvládli bez ujmy.
Nie raz si na hubertky sadli na svoje kone majitelia-úplní nejazdci. Aj na žrebcov. V lote, 10-12 koní, vrátane cudzích. A nič. Prišli všetci spolu tak, ako odchádzali z dvora.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pokud má někdo koně na volno ve smyslu, že kůň jde jako na vodítku, pouze tam to vodítko není, pak za mě no problemo (akorát ve svém okolí nikoho takového neznám ). To potom nepovažuji za koně "na volno", stejně jako psa u nohy nepovažuji za psa "na volno". Je ve sféře vlivu majitele, a majitel po něm může kdykoli hmátnout, a je tam ta vteřinka, než zvíře ztratí "kontakt" s vodičem.

Pokud ale někdo jede na koni a druhého koně v lese prostě pustí, a ten kůň jde prošmejdit každé babce na houbách košík, jde očuchat rodinku na výletě, případně probíhá mimo cestu sem tam (a že takoví koně umějí i slušně křižovat, mrchy, když se jim nechce oním směrem), to je kůň na volno naprosto bez kontroly, který je nebezpečný.

U nás je praxe taková, že chodila na volno s kobylami pouze hříbata před odstavem (a přes silnici hříbě stejně někdo vedl). A dvakrát za rok z výběhu do výběhu jeden civilizovaný stařík, který poslouchá na slovo.

Nemusí jít přímo u nohy, může běžet i kus napřed nebo se popást či proběhnout na louce. Pokud lítá v zasetým anebo obtěžuje houbaře, tak je to samozřejmě blbě aneb je to o těch lidech.
Zkuste se na to podívat jinou optikou - jako si alfi pav vybírá dobu a místo k vyjížďkám a snaží se eliminovat riziko, stejně odpovědně se může chovat majitel vycházkující s koňmi navolno.
Že to občas provozujou pipinky, které to viděly na fb, přijde jim to romantické a rizika si neuvědomujou, to už je jiná.
Celkem paradox je, že kůň na vodítku už by asi všem připadal OK, přitom to vodítko je spíš psychologická berlička pro lidi. V případě krizové situace většina majitelek nemá šanci ho udržet v ruce, nemá-li kůň naučenou jinou bezpečnou stopku.
Stejně tak vodění druhého koně ze sedla, což se běžně praktikuje.

S tím udržením v ruce záleží na tom, jak je kůň vychovaný. Stopka je to vodítko.

Samozřejmě považuji volného koně za nebezpečného pouze v kontaktu s jinými uživateli krajiny. Pokud se do kontaktu nemá jak dostat například tím, že je vychovaný k striktní poslušnosti, a nebo tím, že ho majitel venčí na pomezí Slovenska a Maďarska, kde spíš potká vlka než turistu, a nebo tím, že ho majitel venčí v pět ráno v pustém lese za posledním barákem, tak samozřejmě nic proti tomu :-)

Mám něco proti těm, se kterými já mohu přijít do konfliktu

S tím udržením v ruce záleží na tom, jak je kůň vychovaný. Stopka je to vodítko.

Vodítko je stopka fyzická a nemá-li k němu kůň vybudovanou i stopku mentální, tak je v krizové situaci celkem k ničemu. Člověk to pustí mj. i v pudu sebezáchovy.

Mám něco proti těm, se kterými já mohu přijít do konfliktu

Bohužel v našich končinách je to tak, že jezdec na zádech zdaleka nerovná se záruka bezpečnosti. Když vidím, kdo a na čem se běžně vydává do terénu...

Dotaz napsal(a):
My jsme na vyjížďce volného koně (navíc bez majitele) potkali - byl vypuštěn na neohraničené louce u nějakého domu a nikdo v dohledu ani doslechu - volali jsme. Nic příjemného to nebylo. Chtěl mi naskakovat na kobylu, málem s námi i odešel. Opravdu nikdy více to zažít nechci.

Já potkala koně na volno kdysi, když jsem byla s holkou v kočárku na procházce, jdu si po cestě (používaná cesta pro auta, vlevo řeka, vpravo kopec, okolo les, vedlo to k nefunkčnímu mlýnu) a vyjdu na prostranství, stále na cestě-soukromý pozemek cesta není , jezdí se tudy "po zadu" do blízké vesnice- a tam na nás vyběhl nějaký chladnokrevník, byl nově "ustájený" v tom mlýně a pásl se tam v okolí, no děs běs, klopil uši a hnal mě s kočárem zpátky....pravděpodobně šel po psovi, kterého jsem měla s sebou(skorojezevčík).
Na vyjížďky jsme s hříbatama taky jezdili, jen do polí a luk, ale když nám hříbě rejdilo po zamrzlém rybníce, vtipné to nebylo, ani jindy, ty hříbata si chtějí samozřejmě hrát a skáčou po mamině a mě to i kolikrát bolelo....
Potkat koně na volno když já jedu taky nechci, proto nerada jezdí v okolí cizích ohrad, i když někdy není zbytí, ohrada, oplůtek nemusí vydržet a co pak s cizím koněm v závěsu.

Terven napsal(a):
S tím udržením v ruce záleží na tom, jak je kůň vychovaný. Stopka je to vodítko.

Vodítko je stopka fyzická a nemá-li k němu kůň vybudovanou i stopku mentální, tak je v krizové situaci celkem k ničemu. Člověk to pustí mj. i v pudu sebezáchovy.

Mám něco proti těm, se kterými já mohu přijít do konfliktu

Bohužel v našich končinách je to tak, že jezdec na zádech zdaleka nerovná se záruka bezpečnosti. Když vidím, kdo a na čem se běžně vydává do terénu...

s tím souhlas. Co nadělám. Budu doufat, že takové nepotkám. Já rozhodně naše koně ven na volno tahat nebudu, neb nad nimi neudržím kontrolu ve volnosti takovou dobu ani na pastvině, natož někde po lukách, to by bylo "jupí" :-)

Já jednou potkala na vycházce pána s koněm. Šli vedle sebe na procházku.
Můj pes se koně bál a trošku vyváděl, tak jsem teda zešla z cesty, aby mohli projít. Kůň byl v klidu, zastavil, aby se koukl na psa, který se za mě statečně schovával, pán na něj houkl Pojď a kůň šel. Kdybych neměla brýle, tak nepoznám, že ten kůň není na vodítku.
Pokud mají ti koně být takto vychovaní, tak ať klidně chodí na volno, ať si majitelé vedou třeba slona.
Ale jakkoli hůř funkční kůň bez vodítka je hazard.

alfi pav napsal(a):
Protože vy nemáte s koněm co dělat na cizích pozemcích a i v lese se musíte držet vyznačených cest a nezajíždět do něj. Jak koni na volno vysvětlíte "drž se jen na téhle cestě a nikam jinam nechoď" případně "neožírej ty mladé stromky"? Nijak, bude na vás z vysoka kašlat. Jako koně rychle přivoláte, když ho něco vyplaší nebo když uvidí cizího koně? Nijak, bude na vás z vysoka kašlat. A z toho jsou pak ty "nejhezčí" průsery.

Osobně i po loukách jezdím vždy krajem pokud jsou vysoko rostlé nebo hodně měkké, na pole pokud nemusím tak ani nepáchnu a když tak hodně krajem nebo po brázdě od traktoru a po lesních cestách nejezdím rychle, pokud vidím, že je cesta hodně měkká, ať ji ještě víc nezramuju. Pokud už na louce třeba přiježďuju, tak si dávám hodně velký pozor, abych ji nerozbila a louky střídám, aby si mnou využívaná místa odpočinula. Bohužel to u nás neplatí pro všechny jezdce na koních. Některé slečny v okolí se chovají na vyjíždce doslova jak stádo krav a roz*ebou na co přijdou navzdory prosbám, aby se chovaly ohleduplně. A protože jezdím normálně a v klidu a jsem slušná, většinou mě majitelé lesa, myslivci, majitelé pozemků vyhmátnou spíš než nanynku, co s koněm prosviští kolem jak raketa. Už se mi jednou stalo, že na mě jeden zemědělec vytáhl i hůl a to jsem byla na cestě a v kroku - za poničené pozemky mohl někdo jiný...

Stejná zkušenost, se svištícími blběnami. Pole nepole, zahrada nezahrada, zaseto nezaseto.
A ano, vás, jako slušně jezdícího sprdnou, protože nanynky nechytí.
Jednou po mě jeden majitel louky chtěl několik balíků sena, že jsem mu na louce vyjezdila kruh( někdo tam lonžoval, vím kdo, ale nemůžu to dokázat). V tu dobu jsem měla koně nemocného, nikdy by tak daleko nedošel. Ale všichni mě tam znali, tak jsem to byla zaručeně já.
Volně pobíhající pejsci by byli na samostatnou a hodně rozsáhlou diskuzi.

Varaxi napsal(a):
Já jednou potkala na vycházce pána s koněm. Šli vedle sebe na procházku.
Můj pes se koně bál a trošku vyváděl, tak jsem teda zešla z cesty, aby mohli projít. Kůň byl v klidu, zastavil, aby se koukl na psa, který se za mě statečně schovával, pán na něj houkl Pojď a kůň šel. Kdybych neměla brýle, tak nepoznám, že ten kůň není na vodítku.
Pokud mají ti koně být takto vychovaní, tak ať klidně chodí na volno, ať si majitelé vedou třeba slona.
Ale jakkoli hůř funkční kůň bez vodítka je hazard.

Souhlasím.
Bohužel jsem jistou dobu venčila psy v okolí velké nájemní stáje a hazard byl i to, co jsem běžně vídala a to ti lidi seděli koním na zádech.
Nezřídka se stalo, že jsme já a mí dva malí psi na vodítku koně vyděsili tak, že caploval jako smyslů zbavenej a jezdec měl smrt v očích.
Tak jsem si zkoušela představit, jak to asi vypadá, když potkají čtyřkolku (běžně tam jezdily), motorku nebo cyklistu (vedla tam cyklostezka). Případně velké psy navolno apod.
A v podobně velké nájemní stáji mám známou a ta vypráví, že běžně potkává cestou na vyjížďku nacajkované běžící koně, kteří se vracejí do stáje bez jezdce.

alfi pav napsal(a):
Až budete jezdit ve výcviku mladé hřebce, tak pochopíte o čem mluvím. Nemám strach, ale nevyhledávám potencionálně nebezpečné situace, nestojí mi to za to, na to jsou mí koně a ti ostatní okolo příliš cenní.
Neznám žádného majitele hřebce, který by se do této situace dostal rád nebo ji nedejbože vyhledával. Do určité míry zvíře zvládnete a situaci dokážete uřídit k úspěšnému vyřešení, ale jakmile převládnou jeho přirozené pudy, tak máte proti sobě a druhému koni 400 kg testosteronu v ráži (v mém případě), který se bude chovat jak příroda nadělila, protože je to pořád zvíře a ne stroj a pak už je to spíš o štěstí, jestli si vzpomene, že vás ještě má na hřbetě... Málokdo si umí v reálu představit, co hřebec dokáže - já už po svých zkušenostech ano a nešlo jen o mé vlastní koně.

Utečence potkat nemůžu, u nás tolik koní není a když tak jsou solidně zajištění. A koně z kterého padne jezdec nepotkám taky, protože s koňmi pracuji velmi brzo ráno, kdy je většina lidí ještě v posteli nebo v práci.

Naopak z vás mám pocit, že vy byste vůbec neměla problém hřebcovi pod jezdcem kobylu navolno pod nos opravdu strčit, jen abyste viděla, co udělá.

Vyjížďka s mladými koňmi. Dva hřebci a dvě kobyly. Já a 3 dorostenky. Nechtěla jsem v této sestavě jet, ale pokud někdo pamatuje, jak to v některých stájích chodilo, když jste řekli, že na tom koni nepojedete? Tak jste pak byly čekanky, až se něco někdy uvolní.
Dokud všichni seděli na koních, tak ok, ale pak jedna holčina spadla z hřebce a ten si to šel vyříkat se stájovým kolegou.
Okamžitě jsem zbývající dvě holky z koní sundala. Potlučení koně, smůla, ale potlučené nezletilé? Katastrofa.
Já jsem sedět zůstala. Ani ne pro svůj jezdecký um, ale nikdo si mé kobyly nevšímal a ona taky nic neřešila. Později se zjistilo, že byla v té době březí.
Výsledek téhle idiotské sestavy na vyjížďku?
Jedna potlučená holka. Dva dobití hřebci, poškozená sedla a uzdečky. A navíc koně ve výcviku zjistili, že je možno se jezdce zbavit.
Na druhý den jsem si sbalila věci a odešla. Nebylo to poprvé, co se nerespektovala bezpečnost. A pro mě to bylo varování, že příště může být hůř.
Taky bylo. Do stáje letěl i vrtulník, pro pokopanou holčičku. Ale to už jsem tam nebyla.

sisi58 napsal(a):
Vyjížďka s mladými koňmi. Dva hřebci a dvě kobyly. Já a 3 dorostenky. Nechtěla jsem v této sestavě jet, ale pokud někdo pamatuje, jak to v některých stájích chodilo, když jste řekli, že na tom koni nepojedete? Tak jste pak byly čekanky, až se něco někdy uvolní.
Dokud všichni seděli na koních, tak ok, ale pak jedna holčina spadla z hřebce a ten si to šel vyříkat se stájovým kolegou.
Okamžitě jsem zbývající dvě holky z koní sundala. Potlučení koně, smůla, ale potlučené nezletilé? Katastrofa.
Já jsem sedět zůstala. Ani ne pro svůj jezdecký um, ale nikdo si mé kobyly nevšímal a ona taky nic neřešila. Později se zjistilo, že byla v té době březí.
Výsledek téhle idiotské sestavy na vyjížďku?
Jedna potlučená holka. Dva dobití hřebci, poškozená sedla a uzdečky. A navíc koně ve výcviku zjistili, že je možno se jezdce zbavit.
Na druhý den jsem si sbalila věci a odešla. Nebylo to poprvé, co se nerespektovala bezpečnost. A pro mě to bylo varování, že příště může být hůř.
Taky bylo. Do stáje letěl i vrtulník, pro pokopanou holčičku. Ale to už jsem tam nebyla.

Co k tomu dodat že... Vím, proč raději jezdím s hřebcem sama případně si spolujezdce velmi dobře vybírám. A nejvíc jsem obezřetná, když mi někdo z přehnanou jistotou tvrdí, že svého koně v pohodě zvládne, protože "on je hodný" .

Když jsem začínala na ponících, tak jednomu sousedovi utekl z výběhu hřebec poník, vzal to tryskem přes čerstvě zaseté pole za námi. A aby to nestačilo, tak bohužel zrovna mojí kobylu se pokusil obskočit když jsem na ní seděla, padl na záda mě než jsem si uvědomila co se děje (děcko 10let) a hned se snažil zakousnout. Byla jsem ráda, že jsem to odnesla jen s obrovskýma modřinama a jedním fest kousnutím - pak ho kobyla dokopala do kuličky a já ani nemohla spadnout či jinak zmizet, protože mě držel pod sebou a na ní než odpadl. To bylo poprvé, co jsem měla fakt strach, že je po mně a máti dostala skoro infarkt, když jsem přišla od koní domů a sundala tričko.

Hřebci jsou hold hřebci.

A za mě prostě koně navolno v "civilizaci" ani omylem.

Terven napsal(a):
Souhlasím.
Bohužel jsem jistou dobu venčila psy v okolí velké nájemní stáje a hazard byl i to, co jsem běžně vídala a to ti lidi seděli koním na zádech.
Nezřídka se stalo, že jsme já a mí dva malí psi na vodítku koně vyděsili tak, že caploval jako smyslů zbavenej a jezdec měl smrt v očích.
Tak jsem si zkoušela představit, jak to asi vypadá, když potkají čtyřkolku (běžně tam jezdily), motorku nebo cyklistu (vedla tam cyklostezka). Případně velké psy navolno apod.
A v podobně velké nájemní stáji mám známou a ta vypráví, že běžně potkává cestou na vyjížďku nacajkované běžící koně, kteří se vracejí do stáje bez jezdce.

Si tam stoupnu a nějakého si chytím .... i s cajkama
Já jednou fichtla v lese potkala, pád , vymknutý kotník...

Arbora napsal(a):
Vždy si spomeniem, ako som sa v 12 tich učila na žrebcoch dostihákoch jazdiť. A nie jednom, alebo dvoch. Na dráhe, v prírode. Aj sa stalo, že sme padli, aj sa stalo, že sme stretli cudzie kone, aj na voľno. Ale kone boli asi nejaké iné, či čo, nikto sa z toho nezbláznil. Jedinú riskantnú situáciu si pamätám, keď na žrebcovi šiel začiatočník, ale úúúplný. Ten jediný bolo taký macho, že brblal, ale normálne jazdec použil holeň, nechal ho ísť vpredu a bol kľud. S týmto chlapcom sa furt krútil a furt parkoval kobyle do zadku. Ale žiadna hrúza, normálne to všetci zvládli bez ujmy.
Nie raz si na hubertky sadli na svoje kone majitelia-úplní nejazdci. Aj na žrebcov. V lote, 10-12 koní, vrátane cudzích. A nič. Prišli všetci spolu tak, ako odchádzali z dvora.

Počuj, nám v drevných dobách nikto nepovedal, že žrebce, kobyly a valachy sa spolu nesmú chodiť pásť do výbehu :D

A tak sa spolu veselo pásli tri kobyly, dva žrebce, ST a hucul a valach ST.
Žrebce si pravidelne zatrtkali, kobyly boli všetky neplodné, hucul občas zložil 185 cm vysokého teplasa na zem v rámci vysvetlenia si, kto tam tomu velí, s druhým žrebcom sa normálne hral, každý obrábal svoju obľúbenú kobylu, do kapusty si neliezli a všetci boli spokojní. Nikdy nebol nikto zranený.

Keď občas kamoška jazdila a s druhou na ňu skočil hucul, my ostatní sme sa váľali od smiechu po zemi, dostal nejakým vŕbovým prútikom po funi, zoskočil, odjazdili a odkráčali sa spokojne pásť. Dievčatá sa potom pobili a aj oni boli spokojné :D
Nejaké helmy, alebo dokonca sedlá nehrozili.
Žili sme koňmi a žili sme s koňmi a boli to strašne krásne časy.
A či mal niekto žrebca, kobylu, či valacha sme absolútne neriešili a ani tie kone to neriešili.

Asi na všetkých fotkách je moja stará kobyla, Flóra, ktorá je a bola pevný pilier vo vesmíre mojich koní a mojom tiež.
Všetko, čo bolo potrebné si vyriešiť sme si povedali pred 10 rokmi a odvtedy svoj pokoj a rozvahu úspešne prenáša na mňa i moje zvyšné kone, bez nej by som si nejaké túlačky krajinou ťažko mohla dovoliť.

A dokonca som vyhrabala fotku, kedy sme vonku stretli cudzie kone, pochopiteľne navoľno, ich majiteľka je totiž dievčina, na ktorú v drevných dobách skákal hucul :D

Kvalita fotiek zodpovedá dobám dávnejším, sorry za kvalitu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Väčšinou, ako symbol voľnosti som koňom dala vždy dole aj ohlávky.

To bol jednak signál pre nich, že majú voľno a po druhé im vždy na ceste späť tie ohlávky bolo potrebné nasadiť, takže privolačka, pochvala, mrkvička, ohlávka na hlavu a hoci stále na voľno, vedeli, že sa ideme presúvať, prípadne domov.

Samozrejme v areáli družstva, kde boli ustajnení už cupkali na vazákoch, všetci.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Myslím, že většina z nás nepotkala ty uvědomělé pozitivkáře, ale právě ty běžně ovladatelné (t.j. neovladatelné) koně. A to je ten problém. To jsou lidi, kteří pustí koně volně a jedou na vyjížďku, zvíře rotuje kolem, dobíhá, předbíhá, tu to střihne polem, jindy přes neohraničený záhon, při setkáním s jinými koňmi není šance koně odchytit. Navíc třeba nám byl u toho koně volně bez dozoru sebelepší majitel, celkem k ničemu, když tam jaksi nebyl.

Hm, tak to je blbé.

Pravda je taká, že som kone púšťala dávno pred tým, než som tušila, čo je pozitívka, no aj to malo svoju postupnosť.
Najprv vodenie a povely zo zeme. Samozrejme privolanie.
Potom to isté z koňa, žiadne predbiehanie, žiadne tlačenie sa, pekne bok po boku, vedený kôň sa tak nejak naladí na to tempo toho vedúceho koňa, v mojom prípade kobyla, ktorá vždy chápala, kedy sa omladina trénuje.

A potom, keď ťapkali po dedine, po lúke aj po lese, aj okolo traktora, autobusu, cyklistu, psov, (to je asi najdôležitejšie, nepúšťať koňa hneď za prvým domom v dedine, keď ešte napríklad vstrebáva nejakého brechajúceho psa, skákajúceho na plechovú bránu) tak na pasenie odopnúť, cestou domov pripnúť. Pohodička, krok sem, krok tam, občas popasieme, občas budeme zízať dolu z kopca a spočítame cyklistov (ktorých ja nevidím, ale kobyla ich hlási 10 minút pred ich objavením sa), pozrieme si srnky, bažanta.

Je rozdiel, či človek naučí koňa vonku kľudu, pohode a istote, alebo že sa tam má hecovať a behať po ušiach v stave off.

Volný pohyb venku směla v dávných dobách mých začátků v klubech vždy jen hříbata pod matkami a i ta dostala "stopku"(zůstala v boxu), pokud matku několik vyjížděk po sobě nenásledovala a zůstávala pozadu nebo utíkala vpřed. Dospělý kůň nikdy. Ať už byl vychovaný jako pes (většinou na flašce odchovaná sirota) či starý a nemocný, pásl se volně na dvorech stájí a nikdy by nikam neodešel, tak ani u takových koní nikdy nikoho nenapadlo, že by je vzal bez ničeho do neohraničeného prostoru. Osobně mi toto přijde jako velký hazard vůči třetím osobám - ať už turistům, cyklistům či motoristům. Stále se jedná o citlivé, pudy ovládané pětsetkilové zvíře, které může zabít. Podívejte se, co udělá srna nebo divočák (200kg) s autem při střetu. Pusťte si na youtube cválajícího koně, kterému někdo vstoupí do cesty - co se stane s tím člověkem... Takový hazard si opravdu dovolíte jen pro utěšení vašeho holčičkovského ega? A to nemluvím o škodách na majetku, které volně vypuštěné zvíře dokáže napáchat. Ani kliker/horsemanship/pozitivka - říkejte tomu, jak chcete - nedokáží z koně dostat tisíce let zakódované chování v případě neočekávané situace.

xylofon napsal(a):
Volný pohyb venku směla v dávných dobách mých začátků v klubech vždy jen hříbata pod matkami a i ta dostala "stopku"(zůstala v boxu), pokud matku několik vyjížděk po sobě nenásledovala a zůstávala pozadu nebo utíkala vpřed. Dospělý kůň nikdy. Ať už byl vychovaný jako pes (většinou na flašce odchovaná sirota) či starý a nemocný, pásl se volně na dvorech stájí a nikdy by nikam neodešel, tak ani u takových koní nikdy nikoho nenapadlo, že by je vzal bez ničeho do neohraničeného prostoru. Osobně mi toto přijde jako velký hazard vůči třetím osobám - ať už turistům, cyklistům či motoristům. Stále se jedná o citlivé, pudy ovládané pětsetkilové zvíře, které může zabít. Podívejte se, co udělá srna nebo divočák (200kg) s autem při střetu. Pusťte si na youtube cválajícího koně, kterému někdo vstoupí do cesty - co se stane s tím člověkem... Takový hazard si opravdu dovolíte jen pro utěšení vašeho holčičkovského ega? A to nemluvím o škodách na majetku, které volně vypuštěné zvíře dokáže napáchat. Ani kliker/horsemanship/pozitivka - říkejte tomu, jak chcete - nedokáží z koně dostat tisíce let zakódované chování v případě neočekávané situace.

A to jen ještě upřesním, že při čelním střetu auta a vyššího koně s velikou pravděpodobností nevystřelí ani airbagy, protože nárazové čidla aut jsou na předním nárazníku a tenké nohy koně to nemusí ani zaregistrovat. Konkrétně s tím mají dost problém ve Švédsku s losama a takové nehody u nich končí z velké části hodně tragicky. Ano, los není kůň, ale pořád to je vysoké 4-nohé s relativně tenkýma nohama...

alfi pav napsal(a):
A to jen ještě upřesním, že při čelním střetu auta a vyššího koně s velikou pravděpodobností nevystřelí ani airbagy, protože nárazové čidla aut jsou na předním nárazníku a tenké nohy koně to nemusí ani zaregistrovat. Konkrétně s tím mají dost problém ve Švédsku s losama a takové nehody u nich končí z velké části hodně tragicky. Ano, los není kůň, ale pořád to je vysoké 4-nohé s relativně tenkýma nohama...

Tady bývají problémy při srážkách jelenů a laní; monstrózní divočák zničí auto, jelen zabije posádku, protože čumák auta mu podrazí nohy a on spadne na kabinu.
Prej. Říkal to myslivec. :)

Zaujímalo by ma, čo vám dáva odvahu sadať na tie pudmi ovládané monštrá, ktoré majú v sebe tisíce let zakódované chování v případě neočekávané situace, ktoré sa z nich nedá dostať, to musí byť blbý pocit, nie?

Strašný hazard voči tretím osobám, aj voči vlastnej, keďže dokážu zabiť!

Horsana napsal(a):
Zaujímalo by ma, čo vám dáva odvahu sadať na tie pudmi ovládané monštrá, ktoré majú v sebe tisíce let zakódované chování v případě neočekávané situace, ktoré sa z nich nedá dostať, to musí byť blbý pocit, nie?

Strašný hazard voči tretím osobám, aj voči vlastnej, keďže dokážu zabiť!

Já zde ale psal o životě, zdraví a škodě na majetku třetím osobám u koně na volno, bez jakéhokoliv vlivu člověka - ne, kliker ani pozitivka nemá vliv na koně pokud vznikne průšvih. Cítím váš další ironický dotaz, jak 80kg člověk zvládne 500kg zvíře v případě průšvihu alespoň na ohlávce a vodítku/lonži - no, minimálně tím, že mu při útěku cuknu a tím ho snad přepnu zpět do módu "vnímám" - takto fungují naše koně, na cuknutí ohlávky zbrzdí, zastaví, i když se vylekají. Když ne a kůň uteče, je větší šance, že ho chytí - za ohlávku či vodítko - někdo jiný.

Ano, hazard je to vždy při práci s koněm. To ale ví snad každý koňák a pokud míru hazardu ještě uměle zvyšuji pouštěním koně na volno, tak mě osobně to příjde nezodpovědné vůči ostatním.

To, že vlastní kůň způsobí újmu mně, není předmětem dotazu. Ale chápu, že potřebujete vyjít jako vítěz z diskuze kopáním po jiných názorech, když už vás válcují argumenty.

Arbora, Horsana: pridávam fotky pravdepodobne z tej istej éry krásnych spomienok. Motešice, pasenie stáda žrebcov a valachov. Na volno na strniskách a lúkach, v jednom človekokoňovi, niekedy vo dvoch. Hneď vedla cesta. 90tky, keď išiel autobus, vedela som, že už pasem dve hodiny. Jazdiť sme chodili aj s koňom na volno, keď sa nám nechcelo na dvakrát. Za x rokov sme v tej hore nestretli nikoho. Čo nám ušlo a nestihli sme nájsť, zožral medveď alebo zastrelili polovníci.

Teraz jazdím v lokalite Praha západ, ľudí ako nasr....
Pane, chyťte si toho psa (nejaký novofundlák), kobyla ho kopne. Ale on mě neposlouchá a nepřijde na zavolání...
Paní, chyťte si to dítě (jede na tříkolce koni pod nohy)....On se jen jede podívat blíž...
Mohli byste prosím počkat, než projedeme s kočárem? Kobyla je začátečník...Děti si jí jen chtějí pohladit...

Takže vlastního koně bych na volno nepustila, protože by mu mohl nějaký idiot ublížit.

Jezdíme na vyjížďku kolem výběhu dvou starých koní. Ohradník bez proudu se válí po zemi a starouši se bezkonfliktně pasou, kde je zrovna hezká tráva. No a ta cizí kobyla měla říji a nalepila se mi na valacha. Což o to, jí bych užila, hezká je. Jenže za ní vylítl kámoš poník a vzteklý, že má konkurenci, nám pokopal poníka, na kterém byl 8mi letý syn. Naštěstí jsem se dovolala majitelce, byla informována a pravidelně jí pošlu smsku, když jedeme kolem, že se herky pasou na volňase. Evidentně je jí to fuk. Hele, nechce někdo hezkou kobylu a středního poníka? Zadara:) Daruji k nim ohlávky, protože se pasou bez nich.:):)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Jo, staré dobrá časy, kto nezažil, nedokáže si to predstaviť.

Podotýkam, že na Muráni a nad Dobšinou sa tak pasie stále, na Veľkej lúke valachy a žrebce spolu, dole v Dobšinej matky a ročky bez rozdielu pohlavia.

Rovno cez pastviny vedie cesta pre autá (vstup je na povolenku, ale rampa je takmer vždy dole a ľudia tam proste chodia aj autami), cyklotrasy a viacero turistických značených trás.
Lenže pre kone to nie je nič nové, priestor bez ohrád vnímajú ako čosi prirodzené, nemajú dôvod tam behať ako blázni a rámovať ľudí, rýchlo chápu, že skôr je potrebné bystriť zmysly, či niekde nebehá medveď.

Kone, ktoré sa od stáda samovoľne vzďaľujú majú na krkoch zvonce, aby ich pastieri našli, tí tam samozrejme sú, ale nebehajú tam deň/noc ako v emerickom filme.

Aj keď si klient ide vybrať koňa, musia ho tam vyviezť Nivou, tie horské lúky sú neskutočne zašité kdesi v pérdeli hore, no sú aj pastviny, kde je jasne vidieť, že kone križujú cestu, podľa lokality ich musia preháňať aj k zdrojom vody, videla som nejaké lesné prechody akože zatarasené páskami, samozrejme bez elektriny, čisto symbolicky, lebo tých 30+ norikov ak by sa rozhodlo, tak odídu aj s tými stromami, o ktoré je to tam upnuté. Kone svoje trasy poznajú, na usmernenie omladiny majú vždy v stáde aj múdreho starešinu, v Dobšinej tá najstaršia kobyla je skutočne prastará a zažila vonku už asi všetko, no tá už asi ani so stádom nechodí.
Vstup do areálu v Dobšinej nie je ani len zabezpečený rampou, chodia tam cyklisti, peší, mamičky s kočíkmi aj deti, vpredu sú výbehy s ohradami, ale za budovami už vedie hore cesta a tam proste stádo už je navoľno.
Vždy, keď sme tam prišli, aj keď boli zamestnanci na žrebčíne, vedeli presne, kde stádo je a vždy sme ho tam aj našli, je pravda, že majú vysielačky, lebo signál hore nie je.

Ohlávky kone nemajú, jednak kvôli bezpečnosti, pastieri im ich dávajú jedine na manipuláciu a keď ich odvádzajú do výcviku, to je taký zvyk a rituál, to nasadenie ohlávky - znamená to, že sloboda skončila.

Nad tými chlapmi tam som zo začiatku strašne ohrňovala nos, dnes ich milujem, pretože naozaj to sú ľudia, ktorí žijú s koňmi a koňmi a z hlavy dokážu odrecitovať pôvody, rodiny, aké mal kto pôrody, žriebätá, povahy, problémy zdravotné, aký bol ktorý vo výcviku, na čo sa hodí a to všetko 6 generácií dozadu

Raz sme tam boli kastrovať, vonku a horárovi ušiel žrebec, hucul, značne nasratý divným ruchom a behal tam ako taký čierny Satan, zliaty bielou penou a ryčal na celú dolinu, obiehal nás v čoraz tesnejších kruhoch a nikto si ho nevšímal, my sme normálne kastrovali, občas si niektorý s chlapov odpľul a zahlásil: "Aha ho, zas tu behá, aký je zliaty", prípadne: "Mali by ste aj tú pliagu vymiškovať", odpľul si a pokračoval v práci :D

Podotýkam, že chápem nepríjemné, alebo traumatické zážitky s koňmi na voľno a veľmi dobre viem, čo sú to za chvíle hrôzy, žrebec už na nás vybehol, samozrejme kobyla sa utekala skyť za mňa, nejakú útek do stajne rozhodne nehrozil. Vyriešil to za mňa poník, žrebček šhetlanda, ktorý sa nejako dostal z ohradníka (kobylu som viedla domov na ohlávke), zdrapol besniaceho teplasa dole za krk a držal, kým ten smrad nekľakol na zem. Zavrela som kobylu, potom besniaceho ponyho a nakoniec zázračne utíšeného veľkého smrada.
Ten mimochodom vyskočil cez okno svojho boxu a to sa kone okolo neho vodili denne minimálne tri krát, roky rokúce.

Tak isto viem, že mladého asi nikdy na voľno nepustím, keď nemá starú kobylu, je fixovaný na stádo (pracujeme na tom, no to ešte potrvá) a že stará už je na nejaké dlhšie výlety proste príliš stará.
Ale boli to pekné časy a rada na nich spomínam, myslím, že sme si to bezpečne a na pohodu užili všetci.
Považujem sa za zodpovedného, zľahka paranoidného majiteľa a nikdy by som svoje kone neohrozila nejakými vyzývavými kúskami, rovnako cudzie zdravie, či majetok.

Horsana napsal(a):
Jo, staré dobrá časy, kto nezažil, nedokáže si to predstaviť.

Podotýkam, že na Muráni a nad Dobšinou sa tak pasie stále, na Veľkej lúke valachy a žrebce spolu, dole v Dobšinej matky a ročky bez rozdielu pohlavia.

Rovno cez pastviny vedie cesta pre autá (vstup je na povolenku, ale rampa je takmer vždy dole a ľudia tam proste chodia aj autami), cyklotrasy a viacero turistických značených trás.
Lenže pre kone to nie je nič nové, priestor bez ohrád vnímajú ako čosi prirodzené, nemajú dôvod tam behať ako blázni a rámovať ľudí, rýchlo chápu, že skôr je potrebné bystriť zmysly, či niekde nebehá medveď.

Kone, ktoré sa od stáda samovoľne vzďaľujú majú na krkoch zvonce, aby ich pastieri našli, tí tam samozrejme sú, ale nebehajú tam deň/noc ako v emerickom filme.

Aj keď si klient ide vybrať koňa, musia ho tam vyviezť Nivou, tie horské lúky sú neskutočne zašité kdesi v pérdeli hore, no sú aj pastviny, kde je jasne vidieť, že kone križujú cestu, podľa lokality ich musia preháňať aj k zdrojom vody, videla som nejaké lesné prechody akože zatarasené páskami, samozrejme bez elektriny, čisto symbolicky, lebo tých 30+ norikov ak by sa rozhodlo, tak odídu aj s tými stromami, o ktoré je to tam upnuté. Kone svoje trasy poznajú, na usmernenie omladiny majú vždy v stáde aj múdreho starešinu, v Dobšinej tá najstaršia kobyla je skutočne prastará a zažila vonku už asi všetko, no tá už asi ani so stádom nechodí.
Vstup do areálu v Dobšinej nie je ani len zabezpečený rampou, chodia tam cyklisti, peší, mamičky s kočíkmi aj deti, vpredu sú výbehy s ohradami, ale za budovami už vedie hore cesta a tam proste stádo už je navoľno.
Vždy, keď sme tam prišli, aj keď boli zamestnanci na žrebčíne, vedeli presne, kde stádo je a vždy sme ho tam aj našli, je pravda, že majú vysielačky, lebo signál hore nie je.

Ohlávky kone nemajú, jednak kvôli bezpečnosti, pastieri im ich dávajú jedine na manipuláciu a keď ich odvádzajú do výcviku, to je taký zvyk a rituál, to nasadenie ohlávky - znamená to, že sloboda skončila.

Nad tými chlapmi tam som zo začiatku strašne ohrňovala nos, dnes ich milujem, pretože naozaj to sú ľudia, ktorí žijú s koňmi a koňmi a z hlavy dokážu odrecitovať pôvody, rodiny, aké mal kto pôrody, žriebätá, povahy, problémy zdravotné, aký bol ktorý vo výcviku, na čo sa hodí a to všetko 6 generácií dozadu

To je z jiného světa!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je z jiného světa!

To áno, z veľmi krásneho a čarovného

Takmer každý, kto sa na Muráň v pastevnej sezóne vybral fotky koní má, držia sa ďalej, predsa len, ľudia ich keď sú takto na voľno nemajú tendenciu kŕmiť, takže nechodia žobrať, ono je to celkom iné, ak laici majú kone cez ohrádku a ak je 30 norických koní na voľno kdesi na planine a pastier v nedohľadne.
Vtedy zrazu zázračne každého počúvajú aj psy, aj deti :D

Žiadne spešl upozornenia o voľnom pohybe koní tam nie sú, možno jedna dopravná značka a niečo na informačnej tabuli, viac nič.

Národný park dokonca vydáva aj zvláštne povolenky, takže je možné tam putovať aj s vlastnými koňmi, samozrejme s rizikom, že stretnete stáda, čo už.

Raz nám mladé kone ohrýzli lak na služobnom aute, to bola najväčšia ujma, čo sa nám tam kedy stala :)
Lokalita Veľká Lúka sa totiž myslím aj kosí a tak sú kone na okolí na voľno, to býva v skorú jar, predsa len letná pastva je tam v horách trošku posunutá. Potom idú do hôr a na jeseň sú pomaličky zháňané zase dolu.

Je v tom systém, ktorý funguje desaťročia a všetci užívatelia NP to rešpektujú.

"30 norických koní na voľno kdesi na planine a pastier v nedohľadne.
Vtedy zrazu zázračne každého počúvajú aj psy, aj deti :D"

Rif Du Madon napsal(a):
"30 norických koní na voľno kdesi na planine a pastier v nedohľadne.
Vtedy zrazu zázračne každého počúvajú aj psy, aj deti :D"

No tomu ver :D

Akonáhle tam nie je nikto, na koho by človek mohol hodiť zodpovednosť za nejakú škaredú kolíziu, ide všetko ako po masle

No a ešte by som pridala, keďže mám pocit, že sú tu dva tábory: Je rozdiel, keď žije stádo roky v oblasti, ktorú pozná, cíti sa tam dobre a má možnosť odpochodovať kus ďalej od rušivých elementov a tiež obyvateľstvo už koňa videlo. A je iné, keď sa motá na volno sám koň, ktorého človek presťahuje x krát za život po ustajneniach, má celý deň a noc nervy zo všetkého okolo, musí byť v priestore, ktorý mu niekto určí a po okolí milión covidových turistov, čo sú prvý krát v prírode.

Rif Du Madon napsal(a):
No a ešte by som pridala, keďže mám pocit, že sú tu dva tábory: Je rozdiel, keď žije stádo roky v oblasti, ktorú pozná, cíti sa tam dobre a má možnosť odpochodovať kus ďalej od rušivých elementov a tiež obyvateľstvo už koňa videlo. A je iné, keď sa motá na volno sám koň, ktorého človek presťahuje x krát za život po ustajneniach, má celý deň a noc nervy zo všetkého okolo, musí byť v priestore, ktorý mu niekto určí a po okolí milión covidových turistov, čo sú prvý krát v prírode.

Taky to tak nějak vidím.
To co si dovolím doma se starou kobylou, nedá se už ani ve vedlejší vesnici. Prostě jako se vším - zlatá střední cesta a s rozumem. Co se může v Horní Dolní kdesi v pohraničí, je naprosto nevhodné u okresního města (natož v ještě hustěji využívané krajině).

No a na časy pasení opravdového stáda nezapomenu do smrti.
Měla jsem to štěstí jedno léto v 90. ve Slatiňanech s kladrubáky. (není to tak bez ohrad jak píše Horsana o Muráni, ale hodně mi to dalo)

Rif Du Madon napsal(a):
No a ešte by som pridala, keďže mám pocit, že sú tu dva tábory: Je rozdiel, keď žije stádo roky v oblasti, ktorú pozná, cíti sa tam dobre a má možnosť odpochodovať kus ďalej od rušivých elementov a tiež obyvateľstvo už koňa videlo. A je iné, keď sa motá na volno sám koň, ktorého človek presťahuje x krát za život po ustajneniach, má celý deň a noc nervy zo všetkého okolo, musí byť v priestore, ktorý mu niekto určí a po okolí milión covidových turistov, čo sú prvý krát v prírode.

Vieš čo, tých táborov je asi viac, ono veľa robí, či máš s voľným pasením príjemnú skúsenosť, alebo čo ťa fakt nejaký nevychovaný smrad sundal z koňa a dohrýzol, alebo si človek vyrobil nejhaký prúser, prípadne musel znášať následky za nejakého nezodpovedného majiteľa (posratá dedina, pošliapané obilie).

Ja nemám ani pozitívnu, ani negatívnu skúsenosť, ale viem si predstaviť, že v podmienkach, kde nikoho 364 dní v roku nestretnem ani nohu, toho koňa pokojne pustím. Iné je to, ak má človek v dojazdovej vzialenosti cestu, kde premávajú autá, iné kone, či turistov, atď. Ale to už o nejakom spolužití, kultivovanosti, tolerancii a empatii. A keď si deb*l, je jedno, či máš koňa, psa, alebo bicykel.