Uživatel s deaktivovaným účtem

Ahoj, moc ráda bych se zeptala na pár věcí. Mám svého prvního králíčka, Rexe, a je to samička. Řekla bych, že teď už bude mít tak 8 měsíců, já ji mám z toho pouze tři. Jde o to, že mám problém s jejím ochočením, potažmo chováním. Přijde mi, že jsme si k sobě nenašli cestu. Mám pocit, že se mě stale přehnaně bojí a vyjíždí po mě (I mimo klec, což by dělat neměla.). Dokonce na mě vrčí, když ji dávám potravu. Takže se chci zeptat - Půjde to ještě nějak odnaučit nebo tak? :( Je mi to totiž hrozně líto.
Známá od mé mámy říkala, že se to odnaučit už nejspíš nedá, pokud mi to nejde a nabídla mi, že sežene nějakého z chovu její známe. Je to sice krásné, ale já tu svou nechci jen tak darovat, pokud nebudu mít jistotu. Abych se přiznala, tak také nechci mít mazlíčka, který o mě nestojí, jsou to hrozné dilemata :/.
Jestli nebyla odmala zvyklá na blízký, častý kontakt,
nikdy nebude "přítulná", jako králíček, se kterým si
děti od začátku hrály.
Chce to zjistit přesný věk !
Teď by
(v 8 měs ?)
chtěla připustit, aby později nebyla
stará na PRVNÍ porod.
mohla by uhynout.
Píši to proto, že může někde skončit
a tam ji třeba později z neznalosti klidně
připustí a králička to nepřežije.
Mám také jednu zděděnou "vrčivku". Je to nepříjemné - člověk jí nosí modré z nebe a místo vděku na něj zavrčí. Zjistila jsem, že vrčí ze strachu. Když si jí nevšímám a je navolno, tak sama přijde, jestli nemám něco dobrého a nechá se i hladit. někdy na její vrčení kašlu a prostě ji pohladím nebo vezmu do náruče a ona se za chvíli zklidní a mžourá slastně oči.
Ostatní její sourozenci jsou v pohodě.
Doporučuji ji dávat jen seno kolik chce a ostatní jen málo a třeba z ruky, aby si spojila člověka s příjemnými zážitky. Také Vás pak bude kvůli mlsání vyhledávat.
Hodně úspěchu.
Mám taky zkušenost s něčím takovým. Jedná dědova samice na mě pokaždé začala prskat jen když jsem přišla ke králíkárně. Pak když jsem ji začala krmit z ruky a učit zvykat na pohlazení (dřív se na ni sáhlo jen když se odstavovala od matky a vezla k nam) z ní byl největší mazlík. Chce to hodně trpělivosti teď tady máme jednu co se se mnou zkamaradila až asi po roce (pravda je že jsem na ni neměla zase tolik času ) zajímavé je že největší zlom nastal když jsem ji ostříhala drápy