Chov zvonka zeleného a jeho mutací

• Mladí achátové mutace – 12 dní.

• Mladí hnědé mutace – 11 dní.

Chov zmíněného druhu co do náročnosti nepatří k těm nejobtížnějším a mnozí chovatelé se o tom již přesvědčili. Jiná věc je, že u tohoto druhu, navzdory pokročilé domestikaci, stále přežívá fenomén v zahraničí nazývaný Going Light. V jeho důsledku úspěšně vyvedení mladí ptáci začnou nenadále hubnout a následně poměrně rychle hynou, takže skutečné procento úspěšného odchovu se sníží asi na polovinu.

• Hnědý sameček.





• Hnědá samička.





• Sameček lutino.





• Samička lutino.

Vedle původního přírodního zbarvení chovatele přirozeně lákají barevné mutace tohoto druhu. Dá se říci, že z mutačních evropských ptáků se jedná o druh nejdostupnější. Pokud se setkáte s nabídkou v tuzemsku, cena za kus jistě nepřekročí 1 000Kč, ačkoliv v případě samečků bude asi blízká. Samičky, pokud nejsou nabízeny páry kompletní, lze koupit levněji. V zahraničí je to trochu jinak, tam nejnižší cena bude kolem 50 euro, ale může to být klidně i dvojnásobek. To už závisí na mutaci a samozřejmě také na kvalitě ptáka.

Myslím, že se nejčastěji můžeme setkat s mutací achát. Ptáci se od přírodních až tak moc neliší, jsou však světlejší. U samiček je rozdíl výraznější.

• Achátový sameček.





• Mladý achátový sameček.





Satén.





Topas

Nemohu souhlasit s občas tradovaným tvrzením, že nejčastěji vyskytovanou mutací je hnědá. Z genetických důvodů by se hnědí ptáci měli vyskytovat ve stejných počtech jako achátoví, ale není tomu tak. Je to mutace už velmi výrazná a od původního zbarvení hodně odlišná.

Rovněž mutace isabelová je nezaměnitelně výrazná. Skutečný isabelový odstín (stejně jako u hnědé barvy) je lépe znatelný u samiček, zatímco u samců je barva dost změněna přítomností žluté základní barvy.

• Mladí lutino mutace – 14 dnů.





• Odshora po směru hod. ručiček – – přírodní, isabel, 2× achát, hnědý.





• Zelený (přírodní) sameček.

Mutaci satén, podobající se mutaci lutino, rozlišíme naznačenou kresbou na koncích křídel a ocase a podle šedého prachového peří.

Mutace lutino je žlutý pták, kterému i v dospělosti zůstává červené oko. Samice se poznají podle menšího množství žluté barvy, která místy přechází skoro do bílých partií, samec je po celém těle celistvě žlutý. Vůči všem ostatním shora uvedeným je tato mutace recesivní.

• Isabel sameček.





• Isabel samička.





• Kombinace nazývaná agate lutinos nebo mascherato.





• Lutino + mascherato.

Všechny mutace Zvonka zeleného jsou recesivní a vázané na pohlaví. Znamená to, že při páření vždy jedna barva nad druhou dominuje podle následujícího vzoru:

přírodní samec×lutino samice => 50 % přírodních samců štěpitelných na lutino

50 % přírodních samiček

lutino samec×přírodní samice => 50 % přírodních samců štěpitelných na lutino

50 % lutino samiček

Isabelová mutace je tzv. kombinovaná. Pářením hnědého ptáka s achátovým získáme samičky v barvě otce a samečky v barvě přírodní štěpitelné nejen na achát a hnědou, ale ještě i na isabelu. Obráceně také pářením isabelového ptáka s přírodním získáme stejně štěpitelné ptáky na isabel, hnědou a achát. Vlastně první hnědý pták v mém chovu vznikl tímto způsobem.

• Achátový pastel.





• Hnědý a přírodní zvonek čínský.





• Isabelový zvonek čínský.





• Strakatý pták ze zahraničního

Novinkou jsou ptáci pasteloví, kteří se mohou vyskytovat v kombinaci se všemi uvedenými mutacemi. Dochází pak k tomu, že pastel na ptácích z řady klasického melaninu (hnědí, achátoví a isabeloví) se vizuálně velmi podobají téměř lutino ptákům.

I saténová mutace má původ v kombinaci mutací běžných, podaří se to však jen za přítomnosti tzv. crossing-ower. Podobně se objevují ještě další variety např. mascherato, což v překladu neznamená škraboškový, ale spíše zastřený, zahalený. Existují dokonce také ptáci topas. Rozlišení nových, vesměs světlých variet je velmi obtížné, bez genetických zdrojů o rodičích ani dost dobře není možné. Chov běžných mutací zvonka je však propracovaný a jsou známy genetické výsledky pro páření různých barevných kombinací vzájemně mezi sebou, pochopitelně i se zohledněním třeba štěpitelnosti samečků. Bez zajímavosti pak není ani možnost, že s ohledem na plodnost Kříženců zvonků černohlavého (Carduelis ambiqua,) čínského (C. sinica) a himalájského (C. spinoides) s naším zvonkem zeleným (Carduelis chloris), lze všechny uvedené mutace přenést i na tyto druhy.