Pupalka
Vzpomínám si velmi dobře na den svého dětství, kdy jsem přinesl domů svého prvního stehlíka. Tedy, asi jakýmsi nedopatřením se přihodilo, že byl...
Vzpomínám si velmi dobře na den svého dětství, kdy jsem přinesl domů svého prvního stehlíka. Tedy, asi jakýmsi nedopatřením se přihodilo, že byli zrovna dva. Když na to vzpomínám, tak uvykání ptáků na klec bylo dost improvizované, ale přesto úspěšné. Kromě knih prof. J. Jandy jsem tehdy neměl vedle sebe žádného učitele. Především je mi však dnes docela s podivem, že jsem ptáky dokázal úspěšně krmit nepříliš standardní stravou. Samozřejmě jsem té době nevěděl, co je to nemít čas, a tak v prvních dnech dostávali pracně vybraná semena lopuchu a semínka krásenky zpeřené (Cosmos bipinnatus), kytky ze zahrádky. Získávání těchto semínek bylo opravdu časově velmi náročné, a tak zásoba semínek krásenky zmizela velmi rychle. Mák z kuchyňských zásob jim chutnal také, i když byl pomletý, jak jej máma chystala do buchet. Protože jsem celou tuto akci dlouhodobě připravoval, měl jsem nachystané i další druhy pochoutek. Třeba čerstvě rozdrcená jádra vlašského ořechu. Bohužel obchod s ptáky a krmením pro ně u nás nebyl, a tak se museli smířit jen s prosnými jáhly, lnem, řepkou a drcenou slunečnicí. Na tehdejší dobu to bylo asi na hranici možností.
Moje záliba v chovu podobných ptáků mne neopustila doposud. Technologie chovu se však musela změnit, popisovaný způsob krmení mohl vyhovovat asi jen chovu jednoho ptáčka v kleci pro zpěv. Později se už prodávala v obchodech směs zrní, nazývaná ptačí zob, která se skládala z řepky, prosa, lnu a loupaného ovsa. Vzpomínám si, že lesknici a semenec jsem znal jen z knížek. Fyzicky jsem je objevil až po letech. Ještě později jsem poznal dokonce i niger, výjimečně jsem nějakou náhodou sehnal trochu salátového semínka nebo čekanku. Pamatuji si ještě okamžik, kdy jsem poprvé viděl v plastové lahvi semeno kardi. Přivezl ho belgický chovatel a kromě toho kardi mě velmi zaujala i ta plastová láhev.
V našich podmínkách může pupalka růst asi bez zvláštní péče na stanovištích podobajících se rumišti. Vyhovuje jí písčitá půda. Je to však dvouletka a stvoly s tobolkami vytvoří až druhým rokem. K získání čistých semen nepotřebujeme žádnou mlátičku ani kombajn, ze suchých rostlin semínka vypadávají velmi ochotně při pouhém otočení stvolu.
• První rok.
• Druhý rok.
Moje záliba v chovu podobných ptáků mne neopustila doposud. Technologie chovu se však musela změnit, popisovaný způsob krmení mohl vyhovovat asi jen chovu jednoho ptáčka v kleci pro zpěv. Později se už prodávala v obchodech směs zrní, nazývaná ptačí zob, která se skládala z řepky, prosa, lnu a loupaného ovsa. Vzpomínám si, že lesknici a semenec jsem znal jen z knížek. Fyzicky jsem je objevil až po letech. Ještě později jsem poznal dokonce i niger, výjimečně jsem nějakou náhodou sehnal trochu salátového semínka nebo čekanku. Pamatuji si ještě okamžik, kdy jsem poprvé viděl v plastové lahvi semeno kardi. Přivezl ho belgický chovatel a kromě toho kardi mě velmi zaujala i ta plastová láhev.
• Planá lokalita pupalky v blízkosti nové silnice.
• Detail stvolu s dozrávajícími semeny.
V našich podmínkách může pupalka růst asi bez zvláštní péče na stanovištích podobajících se rumišti. Vyhovuje jí písčitá půda. Je to však dvouletka a stvoly s tobolkami vytvoří až druhým rokem. K získání čistých semen nepotřebujeme žádnou mlátičku ani kombajn, ze suchých rostlin semínka vypadávají velmi ochotně při pouhém otočení stvolu.
• Detail dozrávajících semen v úboru.
Autor textu: Mojmír Brázdil
Autor fotografií zdroj: Mojmír Brázdil
Ohodnotťe tento článek:
Celkové hodnocení (0x):