Rozhovor u chovatele papoušků
Jednoho krásného dne tedy nastala hodina H a já se ještě s kolegou z našeho klubu KPEP Honzou Cvrčkem vypravil na návštěvu k jedné z našich členek, Šárce Ksandrové. Její chovatelské království se nachází v malé středočeské vesničce Nenačovice, takže nám cesta po Pražském okruhu a dálnici na Plzeň rychle utekla. Paní domu nás vřele uvítala a my nevěděli, co dříve, jestli se kochat nádherným výhledem do údolí, nebo lahodnou chutí připravené kávy. I když je chovatelské zaměření naší kolegyně tak široké, nás sem zavedla informace o krásných mutacích několika druhů papoušků. Přestože já i kolega Cvrček preferujeme původní divoce zbarvené ptáky, dokážeme ocenit opravdu prošlechtěné a jasně definované mutace, jediné, co nesnášíme, jsou všelijaké pseudomutace a strakatiny, kterých jsou plné všechny naše burzy i lecjaké výstavy.
První otázka byla tedy celkem pochopitelná:
Jaké druhy v jakých mutacích chováte?
„Chovám celou řadu převážně australských papoušků, za zmínku asi stojí Kakadu růžový lutino, papoušek královský straka, Barnard límcový velký modrý, barnard zelený červenočelý modrý, papoušek alexandrin lutino, Rozela žlutohlavá straka, rozela slámožlutá straka, rozela Pennantova creamino, rozela pestrá golden mantled, zlatá, modrá, žlutohlavá, rubino, lutino, červená, bělokřídlá straka, červená straka, papoušek zpěvavý rubino, z papoušků ostatních kontinentů bych ráda jmenovala papoušky mniší v mutacích olivová, modrá, šedá, lutino a modrá skořicová a alexandry malé v mutacích žluté, modré a bílé řady doplněné skořicovým a pastelovým faktorem včetně bělohlavých a žlutohlavých mutací.“
To je docela široký záběr, dá se zvládnout?
„U nás se chovu věnuje celá rodina, takže dá, i když jsou dny, kdy běháme pouze okolo zvířat. Navíc, jak vidíte kolem, uvedený výčet je pouze část chovu, dále chováme několik druhů arů – ararauna, zelenokřídlý, arakanga, harlekýn, kakaduů – inkové, žlutolící, naholící, Goffinovi, bílí, eklektuse v několika poddruzích, vazy velké a další. Zkrátka taková malá zoo, která nám sice sebere veškerý volný čas, občas si zanadávám, ale neměnila bych!“
Rád vám dávám za pravdu, kromě onoho nádherného výhledu do údolí vidím všude chovatelské zařízení, mimochodem opravdu krásné a zároveň účelné.
„To, co zde vidíte, je výsledkem zkušeností celé řady let, kdy se chovu věnuji, většina papoušků i dalších ptáků má jednak vnitřní prostor, jednak venkovní výlet, během zimy jsou jednotlivé části různě temperovány podle požadavků konkrétních druhů. Druhy, které chováme ve vnitřních boxech, alespoň jednu část roku umístíme do venkovních voliér, protože slunce stoprocentně prostě nenahradíte.“
Když už jsme nakousli chovatelskou kuchařku, co krmení, všichni chovatelé tvrdí, že je to základ chovu, vaše úspěchy hovoří samy za sebe …
„Nezbývá mi než souhlasit, i já mám jistý způsob krmení, a protože mi přináší výsledky, považuji ho za osvědčený. Jako základní směsi pro krmení papoušků používáme značky Avicentra, Deli Nature a Vogel Jungle, směsi podle ročního období samozřejmě podávám i namočené a naklíčené. Další složkou potravy je dostatek kvalitní zeleniny a ovoce, střídáme podle ročního období a dostupnosti na trhu, dostatek okusu naštěstí neřeším, les mám hned za pozemkem. Stejně tak je celoroční samozřejmostí grit. V chovné sezóně, která u mne probíhá kvůli mnoha druhům prakticky neustále, podávám speciální doplňkovou směs dle vlastní receptury, která se mi osvědčila. Smíchám žlutou, červenou a hmyzí průmyslovou míchanici, přidám vařené vejce, šrot, tvaroh, strouhanou mrkev, sekaný salát, gamarus a vitamínově – minerální preparáty, čímž vytvořím lehce navlhlou, ale sypkou směs, kterou pak ihned podávám všem svým ptákům bez rozdílu. Početné odchovy, perfektní zdravotní stav chovných párů, to vše mi snad napovídá, že nedělám nic, co by mým svěřencům uškodilo.“
Jako krmiváři pražské zoo mi nezbývá než potvrdit správnost výše uvedeného, ale vraťme se k mutacím, zvláště kolekce mutací rozely pestré vzbuzuje obdiv …
„Je pravdou, že jsme na tuto kolekci náležitě pyšní, ráda vám několika větami uvedené mutace přiblížím. Lutino a rubino jsou našim chovatelům dostatečně známé, stejně jako mutace červená, soustředím se proto na ty další. Golden mantled vlastně mutací není, je to pouze selektivně chovaná přírodní forma rozely pestré nádherné, dlouholetým chovem došlo k zesílení barevnosti jejích zad i k ustálení tohoto znaku. Další selekcí golden mantledů došlo k ustálení už mutace a tou je zlatá – golden, v Čechách známá pod pojmem zlatohřbetá, což vystihuje podstatu této mutace, která je recesivní. Plně vybarvuje až ve dvou letech, mláďata mají na zadní straně hlavy žluté skvrny. Žlutohlavá pestrá rozela je další mutací, kterou nelze jednoznačně zařadit do nějaké kategorie. Její dědičnost se jeví jako recesivní a mláďata vybarvují asi po dvanácti měsících. Navíc je třeba uvedenou mutaci umět rozeznat od dominantních strak, což ovšem není vůbec jednoduché. Modrá mutace je primární mutací rozely pestré, která se v chovech objevila už na počátku 80. let, nicméně je vzácněji chovaná až do dnešních dnů kvůli snížené životaschopnosti jedinců. Navíc je třeba odlišovat mutaci modrou – blue od mutace částečně modré – – parblue. V takovýchto situacích jsou neocenitelní přírodní ptáci, já jako přírodní používám již zmíněné golden mantled, momentálně zde mám jedince štěpitelné na modrou i zlatou neboli zlatohřbetou, takže už se těším na novou chovatelskou sezónu.“
Máte nějaké vyzkoušené praktiky z chovu mutací, které by se daly použít všeobecně, jinými slovy jako rada čtenářům tohoto příspěvku?
„Předně bych doporučila všem zájemcům nejdříve studium odborné literatury včetně barevných tabulí s jednotlivými mutacemi. Možná mi to nebudete věřit, ale opačně to nefunguje, pokud někdo špatně pochopí či se dokonce nenaučí základ, nikdy jeho chov nikam směřovat nebude. A pak ještě jedna důležitá věc – nikdy nepárovat více mutací mezi sebou, vždy používat přírodní ptáky. Jinak budete mít v chovu velice rychle pouze zmatek a spoustu ptáků, kteří se budou podobat té či oné mutaci, ale nebudou ani jednou z nich, budou dobří možná tak do výkupu, na takových ptácích se nedá kvalitní chov mutací vystavět!“
Čas naší návštěvy u Šárky Ksandrové vesele ubíhal a nám se přiblížil okamžik odjezdu. Tuto krásnou lokalitu plnou vitálních a zdravých papoušků i ostatních zvířecích obyvatel jsme opouštěli jen velice neradi, vždyť i z chovatelky a její rodiny jsme měli hřejivý pocit, že přes všechny letošní peripetie našeho chovatelství exotických ptáků plyne tato krásná záliba tím nejlepším směrem.
