Undulatus

XXX.XXX.142.23
Můj čtyřčlenný andulčí IT team mi u noťasu právě odhlodává kabel od myši a páčí klávesy ale dneska mě rozesmutnilo venkovní ptactvo:
Je 21.19 hod. Před půlhodinou mi straka na lodžii zlikvidovala kosáčata
Kosice si totiž udělala hnízdo na nejvyšším patře police na kytky. Bylo to moc prima na pozorování. Straku jsem vyplašila když jsem přišla k oknu. Zavřela jsem protestující anduly do klece, venku vylezla jsem na štokrdle co mám na škopek s prádlem a zkontrolovala hnízdo - zkáza - tam bylo poslední kosáče - už mrtvé s proklovnutým týlem. Bylo ještě teplé. Kosice za chvíli přiletěla z krmením, chvíli nechápavě stála na okraji hnízda a pak nadobro uletěla. Je mi to líto. Ať ta mrcha straka chcípne těžce a pomalu! A ať je jí po těch ´mých´ kosáčatech hodně špatně!
já vím že to sem nepatří ale...
undulatus

XXX.XXX.59.171
Príroda je nekompromisná. Smrti nezabránite, s tou sa treba iba zmieriť. Čím skôr to spravíte, tým skôr budete mať kľud.
Undulatus
napsal(a):
Můj čtyřčlenný andulčí IT team mi u noťasu právě odhlodává kabel od myši a páčí klávesy ale dneska mě rozesmutnilo venkovní ptactvo:
Je 21.19 hod. Před půlhodinou mi straka na lodžii zlikvidovala kosáčata
Kosice si totiž udělala hnízdo na nejvyšším patře police na kytky. Bylo to moc prima na pozorování. Straku jsem vyplašila když jsem přišla k oknu. Zavřela jsem protestující anduly do klece, venku vylezla jsem na štokrdle co mám na škopek s prádlem a zkontrolovala hnízdo - zkáza - tam bylo poslední kosáče - už mrtvé s proklovnutým týlem. Bylo ještě teplé. Kosice za chvíli přiletěla z krmením, chvíli nechápavě stála na okraji hnízda a pak nadobro uletěla. Je mi to líto. Ať ta mrcha straka chcípne těžce a pomalu! A ať je jí po těch ´mých´ kosáčatech hodně špatně!
já vím že to sem nepatří ale...
Paní, plně Vás chápu, ale lidské city do přírody nepatří. Straka se mimo rostlinné potravy živí i masem a pochoutkou pro ni jsou vajíčka v hnízdech. Proč ji nazýváte mrchou, která má pomalu chcípat? Cítíte soucit se zabitými mláďaty a sama přejete krutou smrt jinému živočichu, který tím zabitým kosem letěl nakrmit hladové krky svých mláďat. Těch mladých strak v hnízdě, až jejich matka chcípne, Vám líto nebude? Vy snad nejíte kuřecí? To kuře taky někdo zabil.
Je fakt, že straky se obrovsky přemnožily a likvidují drobné ptactvo. Bylo by třeba s tím něco dělat. Bohužel naše legislativa je značně nepružná a nereaguje na změny v přírodě, které jsou mnohdy nevratné.
Undulatus
napsal(a):
Můj čtyřčlenný andulčí IT team mi u noťasu právě odhlodává kabel od myši a páčí klávesy ale dneska mě rozesmutnilo venkovní ptactvo:
Je 21.19 hod. Před půlhodinou mi straka na lodžii zlikvidovala kosáčata
Kosice si totiž udělala hnízdo na nejvyšším patře police na kytky. Bylo to moc prima na pozorování. Straku jsem vyplašila když jsem přišla k oknu. Zavřela jsem protestující anduly do klece, venku vylezla jsem na štokrdle co mám na škopek s prádlem a zkontrolovala hnízdo - zkáza - tam bylo poslední kosáče - už mrtvé s proklovnutým týlem. Bylo ještě teplé. Kosice za chvíli přiletěla z krmením, chvíli nechápavě stála na okraji hnízda a pak nadobro uletěla. Je mi to líto. Ať ta mrcha straka chcípne těžce a pomalu! A ať je jí po těch ´mých´ kosáčatech hodně špatně!
já vím že to sem nepatří ale...
Určitě dokážeme pochopit Vaše rozladění z toho co se stalo a už se zde řešilo určité přemnožení například strak v naší přírodě. V některých lokalitách je úbytek zpěvného ptactva dosti citelný, zvláště asi ve městech a v příměstských oblastech. Straka, je v tomto případě velkým viníkem a její přemnožení je nepochybné. I u nás páchají velké škody na hnízdech zpěvného ptactva. Na druhou stranu, je to příroda a tam city nepatří. Dravec potřebuje ke své obživě a k obživě mláďat, zase maso jiných ptáků a zvířat. Spousty mláďat padne za potravu predátorům. Také se tomu říká, potravní řetězec. Je to kruté ale přirozené.
undulatus

XXX.XXX.59.171
Moudivláček
napsal(a):
Paní, plně Vás chápu, ale lidské city do přírody nepatří. Straka se mimo rostlinné potravy živí i masem a pochoutkou pro ni jsou vajíčka v hnízdech. Proč ji nazýváte mrchou, která má pomalu chcípat? Cítíte soucit se zabitými mláďaty a sama přejete krutou smrt jinému živočichu, který tím zabitým kosem letěl nakrmit hladové krky svých mláďat. Těch mladých strak v hnízdě, až jejich matka chcípne, Vám líto nebude? Vy snad nejíte kuřecí? To kuře taky někdo zabil.
Je fakt, že straky se obrovsky přemnožily a likvidují drobné ptactvo. Bylo by třeba s tím něco dělat. Bohužel naše legislativa je značně nepružná a nereaguje na změny v přírodě, které jsou mnohdy nevratné.
Niekedy treba zobrať spravodllvosť do svojich rúk.
undulatus

XXX.XXX.59.171
chovatelaustralie
napsal(a):
Určitě dokážeme pochopit Vaše rozladění z toho co se stalo a už se zde řešilo určité přemnožení například strak v naší přírodě. V některých lokalitách je úbytek zpěvného ptactva dosti citelný, zvláště asi ve městech a v příměstských oblastech. Straka, je v tomto případě velkým viníkem a její přemnožení je nepochybné. I u nás páchají velké škody na hnízdech zpěvného ptactva. Na druhou stranu, je to příroda a tam city nepatří. Dravec potřebuje ke své obživě a k obživě mláďat, zase maso jiných ptáků a zvířat. Spousty mláďat padne za potravu predátorům. Také se tomu říká, potravní řetězec. Je to kruté ale přirozené.
To je pravda.
undulatus

XXX.XXX.59.171
Moudivláček
napsal(a):
Paní, plně Vás chápu, ale lidské city do přírody nepatří. Straka se mimo rostlinné potravy živí i masem a pochoutkou pro ni jsou vajíčka v hnízdech. Proč ji nazýváte mrchou, která má pomalu chcípat? Cítíte soucit se zabitými mláďaty a sama přejete krutou smrt jinému živočichu, který tím zabitým kosem letěl nakrmit hladové krky svých mláďat. Těch mladých strak v hnízdě, až jejich matka chcípne, Vám líto nebude? Vy snad nejíte kuřecí? To kuře taky někdo zabil.
Je fakt, že straky se obrovsky přemnožily a likvidují drobné ptactvo. Bylo by třeba s tím něco dělat. Bohužel naše legislativa je značně nepružná a nereaguje na změny v přírodě, které jsou mnohdy nevratné.
Len musím poznamenať, že ľudské city do prírody patria, pretože aj človek je príroda.
Keď sa budete v tomto uistovat týmto smerom budete mať v tom riadny guláš. Ľudské city do prírody patria ale nie v zameraní na jeden objekt. Príroda je komplex malých častí ktoré je nutné menezovat ako celok. Pokiaľ budú prevládať ekonomické záujmy bez ľudského citu pre životné prostredie bude to horšie a horšie. Myslíte žeje správne kde si vybrala miesto pre svoje hniezdo samička drozda? Mala inú možnosť? Nestratila prirodzený inštinkt? Je váš pohľad ako milovníka vtáctva v absolútnom súlade s prírodou?... Pred dvomi týždňami som s mojou tri a pol ročnou vnučkou obdivoval práve vyletene mláďatá drozda ako vybiehajú spod zakrpateneho smrecka pre potravu ktorú im v blízkom okolí neúnavne zbierali a nosili ich rodičia. Malá žasla a ja tiež. Žiadna plachost ani u mláďat ani u dospelých vtákov. Okolo šla pani z labradorom. Pes od nej odbehol ku smrecku aby si urobil malú potrebu. Jedno z mláďat si asi myslelo že sa blíži niekto z rodičov a z žadonenim vbehlo psovi rovno do tlamy. Ten ho stisol a z nechuťou vyplul. Mám si z vnučkou priať aby ten pes...?
Uživatel s deaktivovaným účtem

kare
napsal(a):
Straku i jiné predátory je třeba redukovat. Dřív to věděli a taky to jinak vypadalo. Dneska všichni ti jakoby ochránci přírody dělají mnohem víc škody než užitku. Doufejme že na to už brzy přijdou.
Jasný. nejlépe všechno zabít a pak nad anglickým trávníkem a geometricky ostříhanými keři vyhlížet do lánů řepkového pole a kochat se přírodou :D.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jasný. nejlépe všechno zabít a pak nad anglickým trávníkem a geometricky ostříhanými keři vyhlížet do lánů řepkového pole a kochat se přírodou :D.
Dobrý den.
To určitě ne, ale člověk zasáhl do přírody takovým způsobem, že porušil její přirozenou rovnováhu. Pak se stává, že se některé druhy přemnožují a tím dále narušují rovnováhu. Příkladem jsou třeba klíšťata, divoká prasata a i straky.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jasný. nejlépe všechno zabít a pak nad anglickým trávníkem a geometricky ostříhanými keři vyhlížet do lánů řepkového pole a kochat se přírodou :D.
Dnes už je nutné přírodu člověkem také regulovat. Člověk zavinil situaci, která je téměř všude na světě kromě několika málo oblastí kde ještě rovnováha funguje. Přírodní rezervace například v Kongu, Mosambiku, JAR a i jinde, musí být regulován stav zvěře. Běžný je například i odstřel přemnožených slonů nebo kočkovitých šelem. Problémem jsou některé vlády, které jdou na ruku například těžařským společnostem v těžbě surovin a příroda ne příroda, zisk je prvořadý. Tak, že musíme jen konstatovat, že největší škodná na této planetě je člověk.
Tyto situace se strakami a kosy zažívám každý rok. Min. rok se mi dokonce kosí mladě na mé terase čelící organizovanemu stračímu napadení podařilo zachránit. Na druhou stranu jsem si pomyslela, že straky této hojnosti vlastně jen využívají. Kosům se ve městech, kde se pravidelně upravuje trávník velmi dobře daří, takže se nedivme, že se do měst stahují a hnízdí i straky nebo krahujci. Takový zdatný kosí pár dokaže během jara a léta vyprodukovat i tři hnízda, oproti např. stěhovavym druhům a rivalita o obsazení vhodných hnízdních stanovišť je značná.Tak si někteří najdou méně vhodná místa a jsou pak častějším terčem útoku predátorů. A kosi jsou v této přizpůsobivosti docela extremisti. Proto jsem toho názoru, jako někteří předchozí přispěvovatelé, že vztahy v přírodě nelze vnímat černobíle. To je příliš snadné pro naše pohodlí. Mne teď třeba mrzí jiné věci, třeba to že kvůli rekonstrukci naší obytné čtvrti vymizela celá populace rorysů.
aymy
napsal(a):
Tyto situace se strakami a kosy zažívám každý rok. Min. rok se mi dokonce kosí mladě na mé terase čelící organizovanemu stračímu napadení podařilo zachránit. Na druhou stranu jsem si pomyslela, že straky této hojnosti vlastně jen využívají. Kosům se ve městech, kde se pravidelně upravuje trávník velmi dobře daří, takže se nedivme, že se do měst stahují a hnízdí i straky nebo krahujci. Takový zdatný kosí pár dokaže během jara a léta vyprodukovat i tři hnízda, oproti např. stěhovavym druhům a rivalita o obsazení vhodných hnízdních stanovišť je značná.Tak si někteří najdou méně vhodná místa a jsou pak častějším terčem útoku predátorů. A kosi jsou v této přizpůsobivosti docela extremisti. Proto jsem toho názoru, jako někteří předchozí přispěvovatelé, že vztahy v přírodě nelze vnímat černobíle. To je příliš snadné pro naše pohodlí. Mne teď třeba mrzí jiné věci, třeba to že kvůli rekonstrukci naší obytné čtvrti vymizela celá populace rorysů.
A rorýs, absolutně nikomu neškodící pták, ledaže by někomu vadilo, že chytá i komáry opravdu mizí. Ubývá mu příležitostí najít na stavbách hnízdiště. Ale nikomu to nevadí jestli lítá nějaký rorýs nebo ne. Jen se mně při Vaší poznámce vybavila básnička jednoho českého básníka žijícího v dávné, skromné úplně jiné době...kdyby tu nic nebylo, jen ten rorýs pod oblaky, mně by se tu líbilo.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jasný. nejlépe všechno zabít a pak nad anglickým trávníkem a geometricky ostříhanými keři vyhlížet do lánů řepkového pole a kochat se přírodou :D.
Kare má pravdu a od bodlinka to bylo asi mylně pochopeno, protože i s těmi lány řepky má pravdu. A i v těch geometricky ostříhaných keřích rádi hnízdí konopky, zvonohlíci, někdy i pěnice. Nesmí je ovšem ty straky sežrat. Posečený trávník je hned plný kosů, špačků, drozdů, kvíčal, rehků a dalších, kteří by hmyz va vysoké trávě hledat nemohli. Jde jen o to, jestli se jen seká nebo chemicky ničí vše živé. Není trávník jako trávník.
Užitečný odkaz, pro ty, kdo ví že se někde chystá nebo se sami chystají na rekonstrukci a mají tam rorýse.
Mě mrzí že jsem o tomto nápadu nevěděla dřív, poslala bych našim radním připomínku
www.rorysi.cz.
Uživatel s deaktivovaným účtem

My máme straku (i s potrebným povolením)na dvoře ve voliéře, sousedi našich sousedů mají na stromě stračí hnízdo, straky (její rodiče a sourozenci) lítají k tý naší a sedají si na voliéru, hned vedle máme voliéru s křepelkama, zebrama a neofemama a ony si ji ani nevšímají..straky sedí na voliéře a vrabci jí a poskakují po zemi...
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
My máme straku (i s potrebným povolením)na dvoře ve voliéře, sousedi našich sousedů mají na stromě stračí hnízdo, straky (její rodiče a sourozenci) lítají k tý naší a sedají si na voliéru, hned vedle máme voliéru s křepelkama, zebrama a neofemama a ony si ji ani nevšímají..straky sedí na voliéře a vrabci jí a poskakují po zemi...
Ano straka si nevsimà dospele v tàctvo a dovolier sa akosi nedostane skrz pletivo, ale ked sa dostane k hniezdu je amen aj s vajcami aj s mlàdatami.
chovatelaustralie
napsal(a):
Dnes už je nutné přírodu člověkem také regulovat. Člověk zavinil situaci, která je téměř všude na světě kromě několika málo oblastí kde ještě rovnováha funguje. Přírodní rezervace například v Kongu, Mosambiku, JAR a i jinde, musí být regulován stav zvěře. Běžný je například i odstřel přemnožených slonů nebo kočkovitých šelem. Problémem jsou některé vlády, které jdou na ruku například těžařským společnostem v těžbě surovin a příroda ne příroda, zisk je prvořadý. Tak, že musíme jen konstatovat, že největší škodná na této planetě je člověk.
Ano velmi pekne napisanè ale zial do tejto nutnej regulàcie opat zasiahol clovek a to pseudo ochranàrstvom, druhy ktorè sa cele storocia regulovali sa dnes chrània a clovek tak zmenil prirodu ze je to vidiet z detstva si pametàm elektrickè droty doslova posiate beloritkami dnes pred odletom ich je len zo pàr oproti minulym dobàm.