Dotaz – metabolická nemoc dna u ptáků - projevy

Vazeny pane, moc mne mrzi uhyn Vaseho amazonana. Videla jsem ho a byl krasny. Moc Vam drzim palce, aby jste zachranil alespon druheho z paru. Skoda, ze nemam tolik zkusenosti. Byla bych nevahala poskytnout radu.

Moudivláček napsal(a):
Jsem docela zklamán, že za 14 dní nikdo nereagoval na mnou založené téma. To se nikdo s tímto problémem nesetkal? nebo o něm nic neví? Kolikrát se zde diskutují pitomosti a na jasně formulovanou otázku žádná odezva. Asi bych měl diskutovat na jiném fóru.
1. amazoňan uhynul, pitva, bakteriologické testy- pomnožení bakterií dlouhodobě bez vněšjších příznaků, překrvení orgánů, dna vyloučena. Chtěl jsem zjistit deficit vápníku v krvi z důvodu snížené neschopnosti létat, ale u uhynulého to prý už není možné. Druhému postiženému dávám doporučená antibiotika do pití, což je z hlediska dávkování trochu na vodě. Dřív jsem dal hadičkou do volátka, ale dnes staré ruce i oči mají problém, zvlášť se silným stiskem zobáku, ikdyž váleček tvrdého dřeva s dírkou pro hadičku po zakousnutí zobáku je velmi dobrá pomůcka pro vsunutí hadičky do volátka. Uvidím za deset dní, co stav udělá.

Dobrý den, nebuďte zklamán, že nikdo neodpověděl, já to objevil až dnes, moc to zde nečtu, ale někdy mám několikadení zápal se dění zde účastnit.
Málo chovatelů zná tuto nemoc u papoušků a její příznaky, sám jsem si kdysi myslel, že se jedná jen o zánětlivé onemocnění po vpichu nějakého cizího předmětu když jsem pozoroval na pozvolna chromnoucích nožičkách samečka neofémy tyrkysové bělavé uzlíky na kloubech.Počal jsem nad tím přemýšlet a hledat, internet nebyl, jen v mé paměti.že jsem to někde viděl na obrázku a našel.Dnu popisuje MVDr.Cupák ve veterinární příručce pro chovatele exotického ptactva, kterou vlastním hned od roku vydání 1970.
Moc možností léčby tam není, snížit bílkoviny, dodat hodně zeleného, jedlou sodu jeden gram na sto mililitrů vody.Bolavé klouby se zánětlivými ložisky mazat salicilovou mastí, nebo jodglycerinem.
Stále jsem pátral a ptal se nejen veterinářů a dospěl jsem k závěru, že by mohl zabrat lék, který rozpouští kameny vzniklé usazováním kyseliny močové a to alkalit nebo uralit, alkalit se již nevyrábí.
Než jsem k tomuto všemu došel, tyrkysák uhynul, léky jsem dále nesháněl.Setkal jsem se s touto nemocí ještě jednou u samečka neofémy modrohlavé ve stáří okolo patnácti let, jeho onemocnění nebylo vleklé, jako u předešlého tyrkysáka, rychle ochrnul a uhynul.
Škoda, že jsem nemohl odzkoušet léčbu zmiňovanými léky, byl bych dnes o něco dále.
Toto je moje osobní zkušenost s dnou .

lumpicek napsal(a):
Dobrý den, nebuďte zklamán, že nikdo neodpověděl, já to objevil až dnes, moc to zde nečtu, ale někdy mám několikadení zápal se dění zde účastnit.
Málo chovatelů zná tuto nemoc u papoušků a její příznaky, sám jsem si kdysi myslel, že se jedná jen o zánětlivé onemocnění po vpichu nějakého cizího předmětu když jsem pozoroval na pozvolna chromnoucích nožičkách samečka neofémy tyrkysové bělavé uzlíky na kloubech.Počal jsem nad tím přemýšlet a hledat, internet nebyl, jen v mé paměti.že jsem to někde viděl na obrázku a našel.Dnu popisuje MVDr.Cupák ve veterinární příručce pro chovatele exotického ptactva, kterou vlastním hned od roku vydání 1970.
Moc možností léčby tam není, snížit bílkoviny, dodat hodně zeleného, jedlou sodu jeden gram na sto mililitrů vody.Bolavé klouby se zánětlivými ložisky mazat salicilovou mastí, nebo jodglycerinem.
Stále jsem pátral a ptal se nejen veterinářů a dospěl jsem k závěru, že by mohl zabrat lék, který rozpouští kameny vzniklé usazováním kyseliny močové a to alkalit nebo uralit, alkalit se již nevyrábí.
Než jsem k tomuto všemu došel, tyrkysák uhynul, léky jsem dále nesháněl.Setkal jsem se s touto nemocí ještě jednou u samečka neofémy modrohlavé ve stáří okolo patnácti let, jeho onemocnění nebylo vleklé, jako u předešlého tyrkysáka, rychle ochrnul a uhynul.
Škoda, že jsem nemohl odzkoušet léčbu zmiňovanými léky, byl bych dnes o něco dále.
Toto je moje osobní zkušenost s dnou .

Děkuji za reakci. Vše, co píšete mám v knihovně. Ještě jednou děkuji za názor, snad bude i inspirací ostatním.

lumpicek napsal(a):
Dobrý den, nebuďte zklamán, že nikdo neodpověděl, já to objevil až dnes, moc to zde nečtu, ale někdy mám několikadení zápal se dění zde účastnit.
Málo chovatelů zná tuto nemoc u papoušků a její příznaky, sám jsem si kdysi myslel, že se jedná jen o zánětlivé onemocnění po vpichu nějakého cizího předmětu když jsem pozoroval na pozvolna chromnoucích nožičkách samečka neofémy tyrkysové bělavé uzlíky na kloubech.Počal jsem nad tím přemýšlet a hledat, internet nebyl, jen v mé paměti.že jsem to někde viděl na obrázku a našel.Dnu popisuje MVDr.Cupák ve veterinární příručce pro chovatele exotického ptactva, kterou vlastním hned od roku vydání 1970.
Moc možností léčby tam není, snížit bílkoviny, dodat hodně zeleného, jedlou sodu jeden gram na sto mililitrů vody.Bolavé klouby se zánětlivými ložisky mazat salicilovou mastí, nebo jodglycerinem.
Stále jsem pátral a ptal se nejen veterinářů a dospěl jsem k závěru, že by mohl zabrat lék, který rozpouští kameny vzniklé usazováním kyseliny močové a to alkalit nebo uralit, alkalit se již nevyrábí.
Než jsem k tomuto všemu došel, tyrkysák uhynul, léky jsem dále nesháněl.Setkal jsem se s touto nemocí ještě jednou u samečka neofémy modrohlavé ve stáří okolo patnácti let, jeho onemocnění nebylo vleklé, jako u předešlého tyrkysáka, rychle ochrnul a uhynul.
Škoda, že jsem nemohl odzkoušet léčbu zmiňovanými léky, byl bych dnes o něco dále.
Toto je moje osobní zkušenost s dnou .

Pozor ale na špenát, ten dnu velmi zhoršuje.

Před léty jsem si pořídil mladé králováky a po krátkém čase začal sameček chřadnout. Byl jsem s ním na veterině u MVDr Cupáka a ten mu dal injekci do prsního svalu, ale bohužel mu uhynul v ruce. V pitevní zprávě bylo, že měl vrozenou vadu, dnu. Na dnu u lidí je dobrý čaj z úporného plevele bršlice kozí nohy. Možná by pomohl její výluh dávat pít nemocným ptákům. Já dávám svým papouchům její listy, občas je berou občas ne.

Omlouvám se, pokud to vůbec není k danému tématu, ale před dvěma lety nám uhynul samec kakariki, dvouletý, ochrnuly mu nohy z ničeho nic v podstatě během tří dnů o velikonočních svátcích, kdy jsme byli mimo Prahu a MUDr. Nečasová v zahraničí. Na mimopražské poliklinice v podstatě doporučili podávat ovocné šťávy, vit. B v roztoku a infralampou nahřívat, což jsme dělali, ale ochrnutí se postupně zhoršovalo a i když pil a bral si i ovoce, třetí den ráno bohužel byl konec. Jestli to byla dna, netuším, předtím žádné potíže nikdy neměl, byl velký a silný.

Moudivláček napsal(a):
Toto téma zde zatím, pokud se nemýlím nebylo diskutováno. Většinou pod pojmem DNA se rozumí určování pohlaví atd. Mám na mysli úplně něco jiného. Jedná se o metabolickou nemoc nejen u lidí, ale i u ptáků.
Před desítkami let, když jsem posílal na pitvu uhynulé exoty, byla často konstatována jako jediná příčina dna - ukládání kyseliny močové v kloubech a s tím související problémy až úhyn.
Přebytek kyseliny močové ukládající se v kloubech působí bolest a problémy s pohybem a souvisí s poruchu ledvin. Příčinou můžebýt nadbytek bílkovin v potravě a omezený pohyb.
Zajímavý údaj je z lidské populace, kdy mužské pohlaví je postiženo 20 krát častěji než ženské.
Zajímal by mě názor někoho fundovaného nebo někoho, kdo se s tím setkal, protože se mě vyskytl problém u amazoňaů modročelých, pouze u dvou samců, samice jsou v pořádku. Dříve plodní samci nemají o nabízející se samice v toku zájem. Vypadají zdravě, špatná koordinace pohybů a rovnováhy, jeden dokonce přestal létat. Krmil jsem hodně luštěninami, které by neměly překročit 15 °/° krmné dávky. Neumím posoudit, kolik kdo z páru spotřeboval.
Zkoušel jsem vše možné, stav se nezlepšil. Škrkavky nemají, trus standartní, chuť do krmiva též.
Peří uhlazené, oko jasné, spí na jedné noze. Laboratorní rozbor krve bohužel nedělán. Až po diskuzi nechám vyšetřit na koncentraci kyseliny močové.

Zdravím, zdejší diskuzi sleduji asi dvacet let, takže si dovolím nesouhlasit, že to to téma zde nebylo diskutováno. Bylo, mnokrát.
Spíš reaguji na zmínku o MVDr. Miloši Cupákovi. To byl můj nejdůležitější učitel v oblasti literatury o našem koníčku. Poklona, uznání, dík.
Ale myslím, že právě od něj mám uloženou informaci, že v okamžiku, kdy se začnou viditelně projevovat příznaky, tak naděje na úspěšnou léčbu je minimální. Takže je nutné si uvědomit příčiny a zohlednit krmení a především se zaměřit na prevenci.

Děkuji všem, kteří zareagovali na mů příspěvek o problému choroby dny. Mé podezření vyvrátil pitevní nález. Domníval jsem se, když došlo k poruše pohybu a letu a trvalo to měsíce, že dna mohla být příčinou. Hodně krmím luštěninami, ale problém dny je spíš o živočišných bílkovinách.
Zkoušel jsem ledacos. V domění, že se jedná o nervovou příčinu jsem na radu odborníka použil injekční B 12 pro lidi,3 kapky do zobáku na den 400 g jedince a dotaci AD 3 E do pití. Výsledek žádný. Podzimní chlad stav zhoršil a chytáním jedince a jeho obranou byly způsobeny křeče, neschopnost pohybu, převracení na záda a do 3 hodin smrt.
Jak jsem se již zmínil, zajímal mně i nedostatek vápníku, ikdyž vše potřebné dávám.
V této otázce mě zaujal text Milana Bartla v publikaci ŽAKO r.2008 na str.157. Nemoc 11 let starého žaka a úspěšné vyléčení. Doporučuji k přečtení. Já se s jiným podobným případem příčiny špatného stavu jedince zatím v jiných informacích nesetkal. Třeba špatně hledám.

Moudivláček napsal(a):
Děkuji všem, kteří zareagovali na mů příspěvek o problému choroby dny. Mé podezření vyvrátil pitevní nález. Domníval jsem se, když došlo k poruše pohybu a letu a trvalo to měsíce, že dna mohla být příčinou. Hodně krmím luštěninami, ale problém dny je spíš o živočišných bílkovinách.
Zkoušel jsem ledacos. V domění, že se jedná o nervovou příčinu jsem na radu odborníka použil injekční B 12 pro lidi,3 kapky do zobáku na den 400 g jedince a dotaci AD 3 E do pití. Výsledek žádný. Podzimní chlad stav zhoršil a chytáním jedince a jeho obranou byly způsobeny křeče, neschopnost pohybu, převracení na záda a do 3 hodin smrt.
Jak jsem se již zmínil, zajímal mně i nedostatek vápníku, ikdyž vše potřebné dávám.
V této otázce mě zaujal text Milana Bartla v publikaci ŽAKO r.2008 na str.157. Nemoc 11 let starého žaka a úspěšné vyléčení. Doporučuji k přečtení. Já se s jiným podobným případem příčiny špatného stavu jedince zatím v jiných informacích nesetkal. Třeba špatně hledám.

Je to hrozně složité (nepoměr vápníku - fosforu atd.). Pozor i na dotaci AD3, protože když je ho moc, tak způsobuje opak než by měl, a to nedostatek vápníku.

Moudivláček napsal(a):
Toto téma zde zatím, pokud se nemýlím nebylo diskutováno. Většinou pod pojmem DNA se rozumí určování pohlaví atd. Mám na mysli úplně něco jiného. Jedná se o metabolickou nemoc nejen u lidí, ale i u ptáků.
Před desítkami let, když jsem posílal na pitvu uhynulé exoty, byla často konstatována jako jediná příčina dna - ukládání kyseliny močové v kloubech a s tím související problémy až úhyn.
Přebytek kyseliny močové ukládající se v kloubech působí bolest a problémy s pohybem a souvisí s poruchu ledvin. Příčinou můžebýt nadbytek bílkovin v potravě a omezený pohyb.
Zajímavý údaj je z lidské populace, kdy mužské pohlaví je postiženo 20 krát častěji než ženské.
Zajímal by mě názor někoho fundovaného nebo někoho, kdo se s tím setkal, protože se mě vyskytl problém u amazoňaů modročelých, pouze u dvou samců, samice jsou v pořádku. Dříve plodní samci nemají o nabízející se samice v toku zájem. Vypadají zdravě, špatná koordinace pohybů a rovnováhy, jeden dokonce přestal létat. Krmil jsem hodně luštěninami, které by neměly překročit 15 °/° krmné dávky. Neumím posoudit, kolik kdo z páru spotřeboval.
Zkoušel jsem vše možné, stav se nezlepšil. Škrkavky nemají, trus standartní, chuť do krmiva též.
Peří uhlazené, oko jasné, spí na jedné noze. Laboratorní rozbor krve bohužel nedělán. Až po diskuzi nechám vyšetřit na koncentraci kyseliny močové.

Dobrý den, neuvedl jste, jestli samci byli příbuzní, nebo každý naprosto jiný původ. Pokud byli naprosto nepříbuzní, tak bych hledal příčinu někde v krmivu, je to velice nezvyklé, že zrovna dva ptáci téhož druhu v jednom chovu mají tento problém.
Nepřidáváte papouškům nějaké, já tomu říkám srá... moderní doby prodávané a vychvalované z komerčních důvodů?
Musíte hledat sám, vylučovací metodou, co jiného dáváte amazoňanům od ostatních ptáků, nebo i nedáváte a oni žerou něco ve voliéře co ostatní nikoli.
Sám to vidím doma ve svém chovu, někteří ptáci likvidují dřevo, loupou omítku, okusují betonový základ výletů, hrabou se ve hlíně a písku, ostatní téhož druhu to nedělají.

lumpicek napsal(a):
Dobrý den, neuvedl jste, jestli samci byli příbuzní, nebo každý naprosto jiný původ. Pokud byli naprosto nepříbuzní, tak bych hledal příčinu někde v krmivu, je to velice nezvyklé, že zrovna dva ptáci téhož druhu v jednom chovu mají tento problém.
Nepřidáváte papouškům nějaké, já tomu říkám srá... moderní doby prodávané a vychvalované z komerčních důvodů?
Musíte hledat sám, vylučovací metodou, co jiného dáváte amazoňanům od ostatních ptáků, nebo i nedáváte a oni žerou něco ve voliéře co ostatní nikoli.
Sám to vidím doma ve svém chovu, někteří ptáci likvidují dřevo, loupou omítku, okusují betonový základ výletů, hrabou se ve hlíně a písku, ostatní téhož druhu to nedělají.

Samci naprosto nepříbuzní, krmení všech ptáků stejně, samozřejmě podíl složek podle druhu. Krmím naprosto nezávadným krmivem stejným způsobem už několik let. Míchám sám.
Stejné otázky kladla i veterinářka. Doporučila druhému samci podávat amoxicilin. Za 5 dní zázrak nebude, ale do 14. dní určitě uvidím, jestli nastal obrat. Nyní dávám hodně tučné a piškoty namočené do roztoku na pití, protože byl trochu hubenější. Nedávám ovoce, aby roztok pil. Jsem na nejnižší dávce půl g na l vody.
Možná by vzhledem k rychlému metabolismu ptáků byla vhodněší větší dávka. Je v teplotě 12° C, tak asi moc nepije. O výsledku budu informovat, ať to dopadne tak či onak. Třeba to někomu pomůže.

Moudivláček napsal(a):
Samci naprosto nepříbuzní, krmení všech ptáků stejně, samozřejmě podíl složek podle druhu. Krmím naprosto nezávadným krmivem stejným způsobem už několik let. Míchám sám.
Stejné otázky kladla i veterinářka. Doporučila druhému samci podávat amoxicilin. Za 5 dní zázrak nebude, ale do 14. dní určitě uvidím, jestli nastal obrat. Nyní dávám hodně tučné a piškoty namočené do roztoku na pití, protože byl trochu hubenější. Nedávám ovoce, aby roztok pil. Jsem na nejnižší dávce půl g na l vody.
Možná by vzhledem k rychlému metabolismu ptáků byla vhodněší větší dávka. Je v teplotě 12° C, tak asi moc nepije. O výsledku budu informovat, ať to dopadne tak či onak. Třeba to někomu pomůže.

Dobrý večer, zde je popsáno, že na vznik kyseliny močové mají vliv puriny a ty jsou mimo jiné obsaženy právě v luštěninách o kterých píšete, že je zkrmujete ve větším množství.
Z jakého důvodu je podáván amoxiklav na dnu?

http://www.bezhladoveni.cz/v-kterych-potravinach-najdete-nejvice-purinu/.

lumpicek napsal(a):
Dobrý večer, zde je popsáno, že na vznik kyseliny močové mají vliv puriny a ty jsou mimo jiné obsaženy právě v luštěninách o kterých píšete, že je zkrmujete ve větším množství.
Z jakého důvodu je podáván amoxiklav na dnu?

http://www.bezhladoveni.cz/v-kterych-potravinach-najdete-nejvice-purinu/.

Veterinářka dnu nezjistila. Zjistila dlouhodobé bezpříznakové pomnožení bakterií ve střevním traktu a proto amoxicilin. Já měl na tu dnu podezření, ale nebyla zjištěna. Jen mě zarazilo, že pták měl normální trus a problém s pohybovou koordinací. Ale jsem jen laik praktik a tak důvěřuji specialistům.

Moudivláček napsal(a):
Děkuji všem, kteří zareagovali na mů příspěvek o problému choroby dny. Mé podezření vyvrátil pitevní nález. Domníval jsem se, když došlo k poruše pohybu a letu a trvalo to měsíce, že dna mohla být příčinou. Hodně krmím luštěninami, ale problém dny je spíš o živočišných bílkovinách.
Zkoušel jsem ledacos. V domění, že se jedná o nervovou příčinu jsem na radu odborníka použil injekční B 12 pro lidi,3 kapky do zobáku na den 400 g jedince a dotaci AD 3 E do pití. Výsledek žádný. Podzimní chlad stav zhoršil a chytáním jedince a jeho obranou byly způsobeny křeče, neschopnost pohybu, převracení na záda a do 3 hodin smrt.
Jak jsem se již zmínil, zajímal mně i nedostatek vápníku, ikdyž vše potřebné dávám.
V této otázce mě zaujal text Milana Bartla v publikaci ŽAKO r.2008 na str.157. Nemoc 11 let starého žaka a úspěšné vyléčení. Doporučuji k přečtení. Já se s jiným podobným případem příčiny špatného stavu jedince zatím v jiných informacích nesetkal. Třeba špatně hledám.

Zdravím, soudím, že podle průběhu a nejvíc podle samotného konce by mohla být diagnóza příčiny úhynu celkem zřejmá. Jakou vlastně máte diagnózu v pitevní protokolu?

saroun napsal(a):
Zdravím, soudím, že podle průběhu a nejvíc podle samotného konce by mohla být diagnóza příčiny úhynu celkem zřejmá. Jakou vlastně máte diagnózu v pitevní protokolu?

Mně to zřejmé není. Cituji z pitvy a histopatologického vyšetření.
"Ložiskově akutní hepatitida. Chronický charakter, ložiskově nekrózy. Pomnožení škodlivých bakterií.
Hepatitida může být důsledkem průniku bakterií do krevního oběhu poškozenou sliznicí střeva.
Ledvina, slezina, střevo, mozek, slezina, slinivka: Hyperémie, bez zánětlivé reakce. Překrvení všech orgánů. Všechny orgány ve špatném stavu. Dlouhodobě bezpříznakové období."
Tak "a babo raď ".

Odešel na játra? Krmení moc "výživné"?
Jak je na tom ten druhý?

Jaké druhy bakterií byly nalezeny? To může být jisté vodítko.

marketag napsal(a):
Jaké druhy bakterií byly nalezeny? To může být jisté vodítko.

Coli.

Moudivláček napsal(a):
Coli.

Dobrý den, takže nic zvláštního, běžné bakterie, které jsou v těle stále, jen pravděpodobně převyšovaly normu, ale proč.Kdysi jsem měl coli přemnožené po nachlazení v močových cestách, neskutečný problém, řezání pálení, bolest.Dlouhodobá léčba chloramfenikolem až jsem skončil po jeho předávkování, ale lékaři v nemocnici.Zvířatům nezávidím, neumějí říci co kde bolí.

Jestli ten pták uhynul na kolisepsi, tak to není primární příčina. e-coli je dost běžná bakterie a běžně tvory nezabíjí - musí se stát něco, co umožní e-coli přemoci totálně imunitní systém hostitele. buď velký infekční tlak, tzn. hodně e.coli v prostředí, kde pták žije, či oslabení imunity zvířete v důsledku věku, stresu, jiných nemocí...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jestli ten pták uhynul na kolisepsi, tak to není primární příčina. e-coli je dost běžná bakterie a běžně tvory nezabíjí - musí se stát něco, co umožní e-coli přemoci totálně imunitní systém hostitele. buď velký infekční tlak, tzn. hodně e.coli v prostředí, kde pták žije, či oslabení imunity zvířete v důsledku věku, stresu, jiných nemocí...

Máte pravdu. Nic z toho jsem nezaznamenal, něco o tom vím, ale všichni ostatní ptáci i partneři nemocných zdraví, krmení stejné. Nedovedu si to vysvětlit. Antibiotika preventivně nepoužívám, pro zasvědcené z mnoha důvodů. Do 14. dnů budu něco vědět. Dávám amoxicilin i amazňanovi, který má stejné problémy. Neoddělil jsem ho od samice a ta bohužel tu kůru absolvuje s ním. Není to dobré, ale i oddělení harmonizujícího páru má svá negativa tak jsem je nechal spolu.

Moudivláček napsal(a):
Máte pravdu. Nic z toho jsem nezaznamenal, něco o tom vím, ale všichni ostatní ptáci i partneři nemocných zdraví, krmení stejné. Nedovedu si to vysvětlit. Antibiotika preventivně nepoužívám, pro zasvědcené z mnoha důvodů. Do 14. dnů budu něco vědět. Dávám amoxicilin i amazňanovi, který má stejné problémy. Neoddělil jsem ho od samice a ta bohužel tu kůru absolvuje s ním. Není to dobré, ale i oddělení harmonizujícího páru má svá negativa tak jsem je nechal spolu.

Dobrý den.

Důležité je také vědět, zda nemáte nějaký pravidelný zdroj e-coli v chovu, například v napájecí vodě. Může se totiž jednat o nějaký kmen, vůči kterému jsou imunní jiné druhy ve Vašem chovu a amazoňané jsou na tento kmen citlivější. Já měl pár let zpátky taky problémy v chovu a zjištěné e-coli, veterinář mě řekl, že je to normální nález, že to nemám řešit, ale pátral jsem dál, nakonec mě napadlo nechat si zkontrolovat vodu ve studni a věděl jsem odkud problém pramení. Musel jsem začít používat vodovod, jiná cesta nebyla.

M. Štěpán.

lumpicek napsal(a):
Dobrý den, takže nic zvláštního, běžné bakterie, které jsou v těle stále, jen pravděpodobně převyšovaly normu, ale proč.Kdysi jsem měl coli přemnožené po nachlazení v močových cestách, neskutečný problém, řezání pálení, bolest.Dlouhodobá léčba chloramfenikolem až jsem skončil po jeho předávkování, ale lékaři v nemocnici.Zvířatům nezávidím, neumějí říci co kde bolí.

Pokud byly nalezeny v těle uhynulého kusu E.coli, uvědomte si, že ptáci je běžně nemají. Muselo dojí ke kontaminaci krmiva nebo vody savčím trusem, většinou to mohou způsobit myši, ale příčinu už odhalíte vy. V těle ptáků se tyto bakterie chovají jako patogen a mohou méně odolné jedince zahubit. Antibiotika jsou zcela na místě, ale bez dalších opatření se kontaminace může opakovat.

marketag napsal(a):
Pokud byly nalezeny v těle uhynulého kusu E.coli, uvědomte si, že ptáci je běžně nemají. Muselo dojí ke kontaminaci krmiva nebo vody savčím trusem, většinou to mohou způsobit myši, ale příčinu už odhalíte vy. V těle ptáků se tyto bakterie chovají jako patogen a mohou méně odolné jedince zahubit. Antibiotika jsou zcela na místě, ale bez dalších opatření se kontaminace může opakovat.

Dobrý den, nyní opět pátrat jak jsem uvedl výše.Co rozdílného od samic samci ve voliéře požírali krom podaného krmiva.Ještě bych se také zaměřil na venkovní zvířectvo a ptactvo, pan Moudivláček má hezky po staru řešené chovatelské zařízení se spoustou zeleně, tudíž i návštěvníků z naší přírody, kteří čas od času kálejí do voliér, nebo nějakým jiným způsobem přicházejí do styku s jeho chovanci.Mám to řešeno podobně, po celý rok desítky vrabců, sýkorek, zvonků, kosáci, rehci, včetně jejich mláďat, prostě vše co patří k venkovské zahradě.Také to mám stále na paměti, aby se nic nezaneslo.Jediné co nedělám je zimní přikrmování migrujícího ptactva, nemám zájem o stovky cizích návštěvníků, kteří by mohli přinést problém.

elfkam napsal(a):
Odešel na játra? Krmení moc "výživné"?
Jak je na tom ten druhý?

Zatím stejně. Mně nejvíce překvapuje ta neschopnost letu. Přeletí 1 m vodorovně. Bylo to horší.
Uvidím po ukončení amoxicilinu a tučnější výživě, bez luštěnin. AD3 E, vápník a jen málo ovoce.

lumpicek napsal(a):
Dobrý den, nyní opět pátrat jak jsem uvedl výše.Co rozdílného od samic samci ve voliéře požírali krom podaného krmiva.Ještě bych se také zaměřil na venkovní zvířectvo a ptactvo, pan Moudivláček má hezky po staru řešené chovatelské zařízení se spoustou zeleně, tudíž i návštěvníků z naší přírody, kteří čas od času kálejí do voliér, nebo nějakým jiným způsobem přicházejí do styku s jeho chovanci.Mám to řešeno podobně, po celý rok desítky vrabců, sýkorek, zvonků, kosáci, rehci, včetně jejich mláďat, prostě vše co patří k venkovské zahradě.Také to mám stále na paměti, aby se nic nezaneslo.Jediné co nedělám je zimní přikrmování migrujícího ptactva, nemám zájem o stovky cizích návštěvníků, kteří by mohli přinést problém.

Může být. Strop přístupný hlavně vrabcům atd. Ale ten druhý pár měl krytou voliéru, pouze 1krát 2 m čelo otevřené. Vzimě všichni doma a stav stejný.

sunflowersman napsal(a):
Dobrý den.

Důležité je také vědět, zda nemáte nějaký pravidelný zdroj e-coli v chovu, například v napájecí vodě. Může se totiž jednat o nějaký kmen, vůči kterému jsou imunní jiné druhy ve Vašem chovu a amazoňané jsou na tento kmen citlivější. Já měl pár let zpátky taky problémy v chovu a zjištěné e-coli, veterinář mě řekl, že je to normální nález, že to nemám řešit, ale pátral jsem dál, nakonec mě napadlo nechat si zkontrolovat vodu ve studni a věděl jsem odkud problém pramení. Musel jsem začít používat vodovod, jiná cesta nebyla.

M. Štěpán.

Mnoho let víc jak půl roku dostávají ptáci vodu ze studny. V zimě v domě z vodovodu Vírské přehrady. Za poslední 4 roky jsem neměl úhyn, mimo invazi škrkavek u penantů a mláděte a. čínského. Ani ne 2 týdny po vylétnutí z budky měl střeva nacpaná škrkavkymi. Preventině neodčervuji, ale mláďata po osamostatnění je třeba ošetřit, aby nový majitel neměl úhyn.
Jen zajímavost.
17.10. mně vlastní hloupostí - nedovření krmného pultu ulétli 1,3 chovní 4 - 7 let staří a. čínští. Zem se po nich slehla. Za 3 týdny jsem dostal fotku z CHKO Žďárské vrchy a na ní můj 1,0 číňan sedící na suché větvi v lese na Pasecké skále 8 km vzdušnou čarou od voliéry.
Pokud je dravci nechytí, třeba se někde objeví, čísla kroužků mám. Byli zvyklí brát šišky, javorová semena, pecky švestek běžně rozlouskli. Za informaci budu vděčný, za zdravého jedince 1000, - Kč odměna.
O. Německý.

Moudivláček napsal(a):
Samci naprosto nepříbuzní, krmení všech ptáků stejně, samozřejmě podíl složek podle druhu. Krmím naprosto nezávadným krmivem stejným způsobem už několik let. Míchám sám.
Stejné otázky kladla i veterinářka. Doporučila druhému samci podávat amoxicilin. Za 5 dní zázrak nebude, ale do 14. dní určitě uvidím, jestli nastal obrat. Nyní dávám hodně tučné a piškoty namočené do roztoku na pití, protože byl trochu hubenější. Nedávám ovoce, aby roztok pil. Jsem na nejnižší dávce půl g na l vody.
Možná by vzhledem k rychlému metabolismu ptáků byla vhodněší větší dávka. Je v teplotě 12° C, tak asi moc nepije. O výsledku budu informovat, ať to dopadne tak či onak. Třeba to někomu pomůže.

Po následné konzultaci se specialistou na papoušky: Naprosto chybná koncentrace amoxicilinu. Na jeden l vody 10 g !
Jak často se na základě rad odborníků člověk těžko orientuje.

Dobrý den.Mohl by jste nám prosím říci toho pana doktora s kterým jste to konzultoval ? Jestli to není tajné.Děkuji.

kareta napsal(a):
Dobrý den.Mohl by jste nám prosím říci toho pana doktora s kterým jste to konzultoval ? Jestli to není tajné.Děkuji.

Odpovídám interně.

Je to nějaké divné.Když si chci přečíst správu od Vás a kliknu na ni tak se mě pokaždé vymaže profil.

kareta napsal(a):
Je to nějaké divné.Když si chci přečíst správu od Vás a kliknu na ni tak se mě pokaždé vymaže profil.

Tak ten veterinář, co doporučil neúčinnou dávku není specialista na papoušky. Chodím tam jen pro léky, které si přeji. Správnou dávku řekla po telefonu MVDr. Grymová z Brna, dělala pitvu. Je odborník na papoušky jako zesnulý MVDr. Tukač a mnoho dalších, abych někoho neurazil. MVDr. Nečasová, Vaidlová, Košťál, Kučerňák a další.

lumpicek napsal(a):
Dobrý den, nyní opět pátrat jak jsem uvedl výše.Co rozdílného od samic samci ve voliéře požírali krom podaného krmiva.Ještě bych se také zaměřil na venkovní zvířectvo a ptactvo, pan Moudivláček má hezky po staru řešené chovatelské zařízení se spoustou zeleně, tudíž i návštěvníků z naší přírody, kteří čas od času kálejí do voliér, nebo nějakým jiným způsobem přicházejí do styku s jeho chovanci.Mám to řešeno podobně, po celý rok desítky vrabců, sýkorek, zvonků, kosáci, rehci, včetně jejich mláďat, prostě vše co patří k venkovské zahradě.Také to mám stále na paměti, aby se nic nezaneslo.Jediné co nedělám je zimní přikrmování migrujícího ptactva, nemám zájem o stovky cizích návštěvníků, kteří by mohli přinést problém.

Napsal jste to velice pěkně o mém starém zařízení. Opravdu to je estetické, přiblížené přírodě, ale má to styk s volně žijícími ptáky s veškerým rizikem. Tak se to dřív stavělo. Myslím, že se to trochu s tím nebezpečím přehání. Samozřejmě je rozdíl mezi malo a velkochovem. To je jako by chtěl někdo srovnávat chov megafarem slepic s hejnem na dvoře.