Dobry den. Prosim jaky mate nazor na tuto letosni samicku rosely pestre. Rodice jsou 1.0 step na modrou + 0.1 modra skorice. Rodice pochazi z Nemecka od pana Antonina.
Dobrý den, myslím si, že k úvaze o 2F tmavozelené vás vede celkové tmavší zbarvení těla této rozely. Především břišní část, která by měla být i u mláďat právě vylétávajících z budky žlutá, je u tohoto jedince světlezelená. Rovněž lze vidět, že pták má lehce promodralé okraje bílých lícních skvrn. Nezřídka se tento fenotypový projev ukazuje především u rozel pocházejících z line rodičů, kteří jsou buď homozygotně modří, anebo mohou být oba heterozygoti v kontextu modrého genu (štěpitelní jedinci).
Pochází-li tedy tato rozela od takového páru, je dost pravděpodobné, že po přepeření ji zůstane břicho žluté (bude asi o něco tmavší) a rovněž i namodralé okraje bílých lícních skvrn. Pro určení 2F tmavozelené by nutně museli být oba rodiče minimálně 1F tmavozelení. Je tomu tak? Vidíte na rodičovském páru tmavší modré, anebo černé (melaninové) části opeření? /např. modré ohbí křídel je tmavomodré, anebo zabarvení ručních letek je uhlově černé a pod./
Napište, co jste zjistil a pak můžeme eventuálně pokračovat v genotypové analýze. Upozorňuji, že existuje i fenomén vzájemné genové interakce, kdy vznikají odchovy melanistického fenotypu, ale s mutačním genem tmavozelené to nemá nic společného. Přikládám foto takového vlastního odchovu. Tento samec papouška zpěvavého měl mít jako vylétavající mládě světlé žluté břicho, namísto toho jej měl světle zelené, tj vykazoval podobné znaky jako rozela na kterou jste se ptal.
S pozdravem,
P. Lukáč.
parrotss
napsal(a):
Dobrý den, myslím si, že k úvaze o 2F tmavozelené vás vede celkové tmavší zbarvení těla této rozely. Především břišní část, která by měla být i u mláďat právě vylétávajících z budky žlutá, je u tohoto jedince světlezelená. Rovněž lze vidět, že pták má lehce promodralé okraje bílých lícních skvrn. Nezřídka se tento fenotypový projev ukazuje především u rozel pocházejících z line rodičů, kteří jsou buď homozygotně modří, anebo mohou být oba heterozygoti v kontextu modrého genu (štěpitelní jedinci).
Pochází-li tedy tato rozela od takového páru, je dost pravděpodobné, že po přepeření ji zůstane břicho žluté (bude asi o něco tmavší) a rovněž i namodralé okraje bílých lícních skvrn. Pro určení 2F tmavozelené by nutně museli být oba rodiče minimálně 1F tmavozelení. Je tomu tak? Vidíte na rodičovském páru tmavší modré, anebo černé (melaninové) části opeření? /např. modré ohbí křídel je tmavomodré, anebo zabarvení ručních letek je uhlově černé a pod./
Napište, co jste zjistil a pak můžeme eventuálně pokračovat v genotypové analýze. Upozorňuji, že existuje i fenomén vzájemné genové interakce, kdy vznikají odchovy melanistického fenotypu, ale s mutačním genem tmavozelené to nemá nic společného. Přikládám foto takového vlastního odchovu. Tento samec papouška zpěvavého měl mít jako vylétavající mládě světlé žluté břicho, namísto toho jej měl světle zelené, tj vykazoval podobné znaky jako rozela na kterou jste se ptal.
S pozdravem,
P. Lukáč.
Dobry den, Dekuji za fundovanou odpoved. Na chovnem paru nejake zasadni barevne odchilky nejsou tak pockam az preperi a uvidim. Zatim je rosela velmi pekna a zvlastni je hodne tmava zelena i cervenou ma dosti tmavou od beznych ptaku. Na fotkach to neni tak dobre videt ale jeste sem nejake dam.
Zdravím, pokud rodičové nevykazují žádné fenotypové změny, o kterých jsem psal v předešlém příspěvku, pak je vysoce pravděpodobné, že mládě není mutační. Jediné možné řešení jste popsal vy sám, tj. počkat pár měsíců až přepeří a znovu jej celé prohlédnout.
Až přijde jeho čas tak jej vyfoťte, rádi se všichni podíváme jak vypadá. Zatím přeji hodně úspěchů v chovu. PL.
zbosace
napsal(a):
Vracia sa to ku predkom, odtieň zelenej, namodrale líca.
Samozřejmě možné je i to...Osobně by jsem spíš prognózoval, že pták pocházející z chovu E. Antonína může byt heterozygotním jedincem genu Aqua / Oranžová / Tyrkysová. Ty všechny by mohli být v alelické sérii s genem modrým, který mají homozygotně rodičové mláděte a dokáže ovlivnit (alespoň u papoušků zpěvavých) barvu některých potomků.
Ten samec ze zeleným břichem, jehož foto jsem vložil byl po přepeření normálně zelený, barvy měl více zářivé a co mne udivilo nejvíce bylo, že na sytě zlatožlutém břiše mu vyskočilo několik zcela červených pírek. Tohle zbarvení si zachoval i v dospělosti.
Tenkrát jsem se domníval, že by se časem dalo z těchto odchovů selekcí vyšlechtit nová mutace – zelená červenobčichá.
PL.
Myslím, že nic jiného ani nezbývá. Chovatel, který použije imbríding rozumně, může smysluplně naplnit myšlenku šlechtění a neublížit svým chovancům. I když, v tomto případě jsem dost skeptický, co se týká genotypu této rozely. Její rodičové jsou pravděpodobně beze změny v opeření a to samo je již limitující. Mutace, jako takové samozřejmě vznikají i spontánně, ale v naprosté většině případů se vyskytují u přírodních jedinců U mutačních ptáků, kteří vykazují další změny v opeření, se již zpravidla jedná o kombinace genů.
Napsal jsem o to krátké pojednání ve své knize o genetice papouška zpěvavého. Genetické zákony platí jak pro rozely, tak in pro jiné rody papoušků...
PL.