Žil v obrovských, hlučných hejnech čítajících až 200–300 ptáků. Ačkoliv byl tento druh příbuzný aratingám, měl přizpůsobení chladu podobné jako papoušek mniší a to v podobě opeřeného ozobí. Hnízdo si stavil v dutinách stromů a snesl dvě až pět (většina účtů uvádí dvě) kulaté bílé vejce o velikosti 4,1 cm. Druh měl nejsevernější rozšíření ze všech známých papoušků. Byl nalezen od jižní Nové Anglie a New Yorku a Wisconsinu po Kentucky, Tennessee a Mexický záliv. Také na západ od řeky Mississippi, až na západ jako východní Colorado. Tento druh se mohl objevit jako velmi vzácný návštěvník v místech tak dalekého severu, jako je jižní Ontario.
Živil se semeny lesních stromů a keřů, včetně cypřišů, ostřice , buku, klenu, jilmu, borovice, javoru, dubu a dalších rostlin, jako jsou bodláky. Živil se také ovocem, včetně jablek, hroznů. Papoušci byli užiteční tím, že eliminují jedovatý polní plevel - řepeň durkoman. Papoušci se konzumací těchto rostlin stávali sami jedovatými, glykosid se jim ukládal do svalů a predátoři kteří je žrali hynuli na otravu (což byly většinou zavlečené kočky, protože místní se jim vyhýbali). Pozdější výzkum papoušků ukázal jejich genetickou odolnost jedu.
Byli vyhubeni masovým vybíjením, novými nemocemi a údajně i působením nepůvodních včel, které jim zabíraly hnízdní. Areál ptáků se zhroutil z východu na západ s osídlením a vymýcením východních a jižních listnatých lesů. Poslední známý divoký exemplář byl zabit v Okeechobee County na Floridě v roce 1904 a poslední pták chovaný v zajetí zemřel v Cincinnati Zoo 21. února 1918. V Německu se prý vyskytovala populace zdivočelých ptáků, ti však byli vystříleni.
Druh byl chován v zajetí, bohužel i přes odchovy nebyl zachován. Papoušky karolinské také bohužel nikdo nekřížil s aratingami, čímž by se zachovala část jejich genů a taková hybridní populace by vyhynulého "čistého" p. karolinského mohla snáze evolučně nahradit a přiblížit se původní formě. V oblastech původního výskytu druhu dnes volnou niku zaplňují některé zavlečené druhy papoušků.
alex66
napsal(a):
V pohodě, ale tohle téma už tu bylo.
I když tu bylo, a pokud se bude rozvíjet, určitě bude zajímavější než témata typu: andulka nemá drápek, andulku pálí bidýlko, kanárek divně kouká, atd..., kterých je zde v poslední době dost .. Osobně jsem si přečetl po dlouhé době smysluplný a přínosný článek- jako jeden z mála v poslední době zde na ifauně...
Uživatel s deaktivovaným účtem

bylo by fajn uvádět zdroje, takhle je to jen nesmyslný post se spoustou v podstatě kradených informací...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Venca Škvor
napsal(a):
I když tu bylo, a pokud se bude rozvíjet, určitě bude zajímavější než témata typu: andulka nemá drápek, andulku pálí bidýlko, kanárek divně kouká, atd..., kterých je zde v poslední době dost .. Osobně jsem si přečetl po dlouhé době smysluplný a přínosný článek- jako jeden z mála v poslední době zde na ifauně...
Až na to křížení, co by mělo zachránit nevím co - % genů? Vyhubili jsme mnoho druhů, některé ani nebyly vědecky popsány - budeme zde brečet nad každým zvlášť?
Nechtěl tím básník třeba říci, že by bylo dobré zaměřit se na chov přírodních, neštěpících ptáků ? Aby případný odchov mohl nahradit ubývající jedince v přírodě. Chov mutací je sice pěkný a zajímavý, ale popravdě se dožijeme doby, kdy přírodní zbarvení nebude. Už takhle u spousty ptáků nejde pomalu rozlišit zda je to přírodně zbarvený jedinec.
Osobně tímto krokem chci v chovu jít. Mutační chci dělat jen andulky, ty zatím ohroženy nejsou. I když i u nich chci do budoucna založit přírodní linii. Ale on takový papoušek nádherný, kterého u nás už pomalu nikdo nechce chovat, je třeba v domovině na ústupu...o papoušcích žlutoramenných ani nemluvím.
Uživatel s deaktivovaným účtem

PapaAus
napsal(a):
Nechtěl tím básník třeba říci, že by bylo dobré zaměřit se na chov přírodních, neštěpících ptáků ? Aby případný odchov mohl nahradit ubývající jedince v přírodě. Chov mutací je sice pěkný a zajímavý, ale popravdě se dožijeme doby, kdy přírodní zbarvení nebude. Už takhle u spousty ptáků nejde pomalu rozlišit zda je to přírodně zbarvený jedinec.
Osobně tímto krokem chci v chovu jít. Mutační chci dělat jen andulky, ty zatím ohroženy nejsou. I když i u nich chci do budoucna založit přírodní linii. Ale on takový papoušek nádherný, kterého u nás už pomalu nikdo nechce chovat, je třeba v domovině na ústupu...o papoušcích žlutoramenných ani nemluvím.
Na konci původního příspěvku máte zmíněno, že je škoda, že nedošlo ke křížení s aratingami - na to reaguju 😑
Přírodní andulky už jsou problém - někdo psal, že získal vzhledově původní zvířata a potomci šli do žluta..
Uživatel s deaktivovaným účtem

PapaAus
napsal(a):
Nechtěl tím básník třeba říci, že by bylo dobré zaměřit se na chov přírodních, neštěpících ptáků ? Aby případný odchov mohl nahradit ubývající jedince v přírodě. Chov mutací je sice pěkný a zajímavý, ale popravdě se dožijeme doby, kdy přírodní zbarvení nebude. Už takhle u spousty ptáků nejde pomalu rozlišit zda je to přírodně zbarvený jedinec.
Osobně tímto krokem chci v chovu jít. Mutační chci dělat jen andulky, ty zatím ohroženy nejsou. I když i u nich chci do budoucna založit přírodní linii. Ale on takový papoušek nádherný, kterého u nás už pomalu nikdo nechce chovat, je třeba v domovině na ústupu...o papoušcích žlutoramenných ani nemluvím.
Ano, je pravda, že většina chovatelů jde cestou mutací a na přírodní ptáky se zapomíná.
My máme mutační jen menší australské druhy, větší druhy (+ latamy vlaštovčí a neofémy modrohlavé ) + alexandry máme v přírodní formě a nebylo úplně snadné je sehnat. Mám v merku ještě alexandřiny a tam teda nabídka přírodní ptáků taky dost tragédie. Buď mutační nebo štěpitelní...
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ano, je pravda, že většina chovatelů jde cestou mutací a na přírodní ptáky se zapomíná.
My máme mutační jen menší australské druhy, větší druhy (+ latamy vlaštovčí a neofémy modrohlavé ) + alexandry máme v přírodní formě a nebylo úplně snadné je sehnat. Mám v merku ještě alexandřiny a tam teda nabídka přírodní ptáků taky dost tragédie. Buď mutační nebo štěpitelní...
přírodní ptactvo je to nejkrásnější, žádné mutace mu nesahají ani po kotníky, čistí neštěpící ptáci se u spousty druhů velmi ale velmi špatně shání, ale pro malý zájem i špatně prodávají, jejich cena roste, je tedy zřejmé, že kdo má přírodní ptáky je má pro radost nikoli na zisk, protože jejich chov je prodělečný, nicméně ani to mě od jejich chovu neodrazuje koukat se na hejno přírodních andulek ve velké volieře je nádhera, pozorovat čisté bažanty zlaté nebo diamantové v obrovské zarostlé volieře kde je nad nima početné hejno přírodních zebřiček a holoubků diamantových nemá konkurenci, prostě kus přírody doma a to že skoro nic neprodám mě netrápí, bohužel u zebřiček stále probíhá selekce a bohužel se objevují v hnízdech i mutační ptáci, ale věřím že se mi chov povede vyčistit
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Na konci původního příspěvku máte zmíněno, že je škoda, že nedošlo ke křížení s aratingami - na to reaguju 😑
Přírodní andulky už jsou problém - někdo psal, že získal vzhledově původní zvířata a potomci šli do žluta..
Výskyt mutace u přírodních ptáků je normální. V případě zelených andulek je vznik žluté způsoben poruchou tmavého pigmentu. Což se normálně děje i v přírodě, ovšem tam je ve většině případů takový jedinec brzy zlikvidován.
Problém chovu přírodních ptáků je velice obtížný, zejména už jen kvůli tomu, že spousta lidí nezná, či cíleně nerozlišuje poddruhy. Chovatelů čistých jedinců je hrstka, většina z nich je ze zahraničí, kde se o přírodním chovem zajímají o něco více.
Každopádně já se touhle cestou chci vydat. Nebude to nic jednoduchého, už jen kvůli tomu že část chovu budu muset pustit do světa, ale snad mi to bude vynahrazeno :-)
O křížení ptáků se raději ani nebudu zmiňovat a nějak to komentovat...občasné návštěvy burz mi úplně stačí :-)
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ano, je pravda, že většina chovatelů jde cestou mutací a na přírodní ptáky se zapomíná.
My máme mutační jen menší australské druhy, větší druhy (+ latamy vlaštovčí a neofémy modrohlavé ) + alexandry máme v přírodní formě a nebylo úplně snadné je sehnat. Mám v merku ještě alexandřiny a tam teda nabídka přírodní ptáků taky dost tragédie. Buď mutační nebo štěpitelní...
To bude veliký problém se sháněním čistých přírodních ptáků. Doporučuji prolistovat starší číslo Nové exoty, byl tam rozhovor s chovatelem myslím ameriky a jeho syn se zabýval chovem "čisté" Austrálie. Oba jezdily na zahraniční burzy. Ovšem je nutno počítat i s vyšší cenou, oproti burzám.
Uživatel s deaktivovaným účtem

PapaAus
napsal(a):
To bude veliký problém se sháněním čistých přírodních ptáků. Doporučuji prolistovat starší číslo Nové exoty, byl tam rozhovor s chovatelem myslím ameriky a jeho syn se zabýval chovem "čisté" Austrálie. Oba jezdily na zahraniční burzy. Ovšem je nutno počítat i s vyšší cenou, oproti burzám.
Je mi to jasné, že to bude docela oříšek. No, nijak to nespěchá, bude se muset udělat nová voliéra, tak mám čas v klidu shánět kontakty. :) . My bereme papoušky jen přímo od chovatelů, na burzy ani nejezdíme. :)