Kozy a mláto

Asi ted budu za naprostýho debila,ale co je to mláto??pořád o něm někde čtu,ale nevím co to je?to je nějaká smíchaná šlichta,nebo co?Se omlouvám,ale můžete to blbečkovi upřesnit??děkuji

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Asi ted budu za naprostýho debila,ale co je to mláto??pořád o něm někde čtu,ale nevím co to je?to je nějaká smíchaná šlichta,nebo co?Se omlouvám,ale můžete to blbečkovi upřesnit??děkuji

Pivovarské mláto je zbytek po vyluhování šrotovaného sladu zbaveného při výrobě piva extraktivních látek. Je to vodnaté krmivo, které velmi rychle, zvláště v letních měsících, podléhá zkáze. Proto se často suší odpadním teplem přímo v pivovarech, čímž se získá poměrně dosti hodnotné krmivo. Vzhledem se podobá hrubšímu ječnému šrotu, jeho barva však bývá poněkud tmavší. Vůni má chlebovou. Ze 120 kg sladu se získá 120 - 130 kg čerstvého (odkapaného) mláta o sušině kolem 20 % a ze 100 kg čerstvého mláta se získá asi 20 kg sušeného mláta. V čerstvém i v sušeném stavu se uplatňuje v krmných dávkách dojnic, vykrmovaného skotu a prasat ve výkrmu.

A ještě zde zajímavý článek:
http://www.agroweb.cz/zivocisna-vyroba/Pivovarske-mlato-jako-alternativa__s45x25020.html

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pivovarské mláto je zbytek po vyluhování šrotovaného sladu zbaveného při výrobě piva extraktivních látek. Je to vodnaté krmivo, které velmi rychle, zvláště v letních měsících, podléhá zkáze. Proto se často suší odpadním teplem přímo v pivovarech, čímž se získá poměrně dosti hodnotné krmivo. Vzhledem se podobá hrubšímu ječnému šrotu, jeho barva však bývá poněkud tmavší. Vůni má chlebovou. Ze 120 kg sladu se získá 120 - 130 kg čerstvého (odkapaného) mláta o sušině kolem 20 % a ze 100 kg čerstvého mláta se získá asi 20 kg sušeného mláta. V čerstvém i v sušeném stavu se uplatňuje v krmných dávkách dojnic, vykrmovaného skotu a prasat ve výkrmu.

Blbeček moc děkuje za podrobné vysvětleníJe to běžně k dostání,nebo se to sehnat nijak snadno nedá?známosti v pivovarech totiž nemám

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A ještě zde zajímavý článek:
http://www.agroweb.cz/zivocisna-vyroba/Pivovarske-mlato-jako-alternativa__s45x25020.html

Bezva,díky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Blbeček moc děkuje za podrobné vysvětleníJe to běžně k dostání,nebo se to sehnat nijak snadno nedá?známosti v pivovarech totiž nemám

mají to třeba zde:
http://www.mrazagro.cz

a jinak myslím, že by se dalo sehnat i tam, kde silážují. Ale osobní zkušenost nemám.

My mláto kupujeme z vedlejší vsi od místního zemědělského družstva, kde s tím přikrmují krávy.Když jsme se ptali v pivovaru, mají veškeré mláto už zamluvené a nasmlouvané. Je o něj velký zájem, ve velkém ho odebírají právě ZD z celého okolí. Jahůdka

Jaké množství mláta dáváte na jednu kozu? Krmíte mláto každý den nebo jen jako občasné přilepšení?

Z pivovarů mláto do ZD a na farmy distribuje právě již zmiňovaná firma MrázAgro CZ. Je to největší a téměř jediný distributor mláta v ČR. Shodou okolností je to firma mého velice dobrého známého, tak že pokud by někdo o mláto zájem měl bylo by možné nejaké sehnat.

jaká je cena

cenu zjistim a co nejdrive napisu

Byl by tu zájem o mláto? Máme ho v pivovaru nadbytek, dáváme za odvoz! Pivovar je v Plzni- Bolevci. případně mě kontaktujte. Seifi@centrum.cz.

Dobrý den, mám možnost si brát mláto z pivovaru v sušeném stavu v barelech, jak dlouho vydrží?
Chtěla bych tím přikrmovat s mačkaným ječmenem a ovsem březí kozy a ovce.A ta krná dávka prosím?
Děkuju.

Zkuste si nejdřív vzít méně, jako vzorek a pár dní / týdnů to krmit. Mě to nechtěly žrát ani z domácí produkce :( měla jsem čerstvé.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zkuste si nejdřív vzít méně, jako vzorek a pár dní / týdnů to krmit. Mě to nechtěly žrát ani z domácí produkce :( měla jsem čerstvé.

Ono to asi trvá než si zvyknou, se zvědavá-zatím asi nebylo nic co by nesluply .Pivovar to je místní, ale docela velký.A mláto vyhazujou-nemaj zájemce.
Myslíte čerstvé jako v tekutým stavu?

V tekutém stavu...? Mláto je zcezený drcený pivovarnický ječmen (slad) po svaření... tedy je to jako když namelete nahrubo zrní a namočíte. Proto se dá sehnat i sušené - kdy se prostě z tohohle odstraní voda a je to sypká směs, podobná šrotu.

Divím se, že mláto vyhazujou. Když nic jiného, tak v bioplynové stanici by po něm skočili :) a těch je teď jak hub po dešti.

Každopádně dobrý zdroj. Je to výživné krmení, tak jestli máte tu možnost a chcete jádro krmit, je to skvělá volba hlavně vždy čerstvé - velmi snadno a rychle kvasí.

Jejda, to by pěkně přirůstali vepříci. Co já bych dal za takový zdroj krmení!

Tak se omlouvám, v tom tekutém stavu jsem myslela jako namočeném
Taky se divim, že to vyhazujou.Tak sušené to nebude, špatně jse se se švagrovou pochopili.
Psalo se tu že v létě vydrží do týdne tak nevim jak v zimě a asi to budu muset uskladnit někde kde nemrzne, ale psali tu i o formě zmraženého mláta?

Mačkanej oves a ječmen kupuju-takže tohle by bylo navíc a zdarma.
Dala by jste to mláto jako směs zamíchanou s tím ovsem a ječmenem?


Jo čuníci asi to vypadá, že si je kvůli tomu mlátu budu muset pořídit...
Kupujeme vykrmené tak další radost a starost na cestě

Ovce i koze se nám můžou UMLÁTIT. Teda doslova, je potřeby jim udělat dobré žlaby, aby měly všechna zvířata dobrý přístup. Jinak se může stát, že se toho jich pár přežere a zbytek utře. U mladých kusů byl problém s tím, že se napažraly mláta a pak jim nezbylo místo na seno a krmnou slámu a chyběla vláknina. Takže dobře zorganizovat krmení - nejdřív objemné krmivo a pak mláto.

Pokud ho budete mít větší objemy, chce to rychle roztáhnout na větší plochu v tenké vrstvě - jak je víc než cca 10 stupňů, tak to začíná kvasit během nějakých 12 hodin i v 50l kalfasu. V zimě to vydrží tak týden.

Pokud jste schopni silážovat, tak je to asi ideál, jak si to uskladnit.

Jj, Tom to potvrdil - VELMI rychle kvasí. Týden v létě je naprosté sci-fi - ledaže byste ho právě v létě mrazila

Vzhledem k tomu, že mláto je ječmen, přijde mi blbost to míchat s klasickým ječmenem. Maximálně s ovsem, pokud ho chcete před porody přidávat...

Co by mě ale zajímalo - má někdo zmáklé, jaké hodnoty má to mláto oproti ječmeni? Měla jsem možnost se dostat k pivovarnickému ječmeni a krmím ho napůl s ječmenem klasickým koni a zdá se mi, že je kobyla nějaká veselá... nemám jak porovnávat - mám jí relativně krátce a měnily jsme stáj, takže to můžu připisovat i aklimatizaci... každopádně mě ale napadá, že jak jsou ve slad.ječmeni (tedy i mlátu) ty rozštěpené cukry na jednodušší formy, tak by měl být i snáze vstřebávatelný, tedy něco jako "rychlé cukry"...tedy energie.

Co, pánové? Názory? Díky.

"Podle teoretických výpočtů čerstvé mláto obsahuje při 20% sušině zhruba pět procent dusíkatých látek, dvě procenta tuku, čtyři procenta vlákniny, jedno procento popelovin a deset procent bezdusíkatých látek výtažkových zastoupených i ve vodě rozpustnými sacharidy.
Nutriční význam podtrhují výborné dietetické vlastnosti související především s vyšším obsahem vitamínů skupiny B. Mezi neopominutelná pozitiva dále patří i vysoká hodnota stravitelnosti organické hmoty pohybující se v rozmezí 64 až 65 %. Pivovarské mláto v krmné dávce podporuje sekreci mléka, příznivě ovlivňuje mikrobiální aktivitu v bachoru dojnic a při vyšších dávkách vedoucích k nárůstu nádojů omezuje množství tuku v mléce."

více tu:http://naschov.cz/pivovarske-mlato-jako-alternativa/.

Je tam popsáno, jak silážovat s přídavkem sladového květu. Já jsem jinde četla o silážování mláta s přidáním sena. Nemám s tím ale zkušenost ani s jedním. Jen při krmení sladovým květem i v nevelkých dávkách nebylo mléko tak chutné, i když ho asi bylo víc. Přestala jsem ho kvůli tomu dávat.

Tak to by mohlo jít zas v létě dobře usušit, rozložené na plachtě či plátně...

A v zimě když si připravim porce na den, nechám zamrazit a večer vždy vyndám na ráno?

Jak to maj kozy, koně, ovce se sladem a co to v nich vyvolává netušim, ale jak to mám já vím v tom tekutém , že by to bylo těma cukrama?

Každopádně je to energetic a jontovic bomba Ale bohužel tak jako sevším - všeho moc škodí

Vysušit tak ve vrstvě do 1 cm a 100x za den obracet.

Pokud to nemáte tak, že mláto je jen pr krát tejdně o větším objemu než dokážete v čerstvým zpracovat, tak je to akorát spousta sr.ního navíc. Ideál je sjet si každý den pro čerstvý.

Jinak množství cukru je v mlátě různý - podle toho, jak moc se vysladí.

Tak to je se všim...všeho moc škodí

No tak to je asi fakt pakárna,... nemam to tak blízko do pivovaru, ale ten barel týdně by šel.

Kolik je ta krmná dávka na březí kozu, v laktaci a normal stav?

Počítejte s tím, že U ovcí se uvádělo 2 až 3 kg/ks/den. Při krmení pouze mlátem.
Ale na těch internetech jde dohledat jak podrobné výživové hodnoty mláta, tak tabulky ideálních krmných dávek pro ovce/kozy v různých vývojových stadiích. A pak si to jen spočítat.

Jinak ten týden je to při teplotách kolem nuly a skladování v tenké vrstvě. V 200l barelu vám to bude pracovat a bude tam klidně 20 stupňů...

Mláto plus seno?
Tak to chápu, že když člověk nebydlí vedle pivovaru nebo nejezdí denně kolem tak je to těžký. Ale 2kg je dost, tak to zkrím denně i přez 50kgJeště to musim vymyslet.
Díky za informace, budu hledat.

Jamarov napsal(a):
Mláto plus seno?
Tak to chápu, že když člověk nebydlí vedle pivovaru nebo nejezdí denně kolem tak je to těžký. Ale 2kg je dost, tak to zkrím denně i přez 50kgJeště to musim vymyslet.
Díky za informace, budu hledat.

Myslí se naložit do pytle mláto spolu se senem, které pohltí vlhkost, zavřít a nechat kysat na siláž. Ale nezkusila jsem to nikdy.

2kg je podle mne hodně, ono ale záleží kolik k tomu sežerou sena, pokud neomezí seno na mimimum a nezačnou čekat jen na mláto, tak proč ne.
Já si takhle musím hlídat senáž, protože ty potvory by žraly jen ji.

No, ono to má dost vysokou vlhkost.
Pokud by se brala denní dávka 3kg sena (20% vlhkost) tak v čerstvým je to 12 kg čerstvé píce.
Takže 3 kg mláta zas není tak moc...

No jo, dle výpočtů to má i dost sušiny, ale přesto to co udělá s bachoren suché stéblo sena tak to sušina z mláta nedokáže, tak je to nebezpečné z hlediska funkce bachorů. Za další vyrovnávání ph atd. Seno prostě musí být.
Ale to jsou jen mé lajcké úvahy, tak že možná špatné ).

Sena maj neomezeně.
No vak na siláž mám, vozíme v něm seno domů ze zahrady od babičky, ale neumim si představit jak ted v mrazu vymýšlím jámu na siláž už tak mě maj za blázna.

Na senáž jsou podmínky uchovávání asi stejné.ne?

Jj, měli jsme s tím problém u mladejch kusů. Starý ovce v pohodě.
Pokud bych to krmil menímu počtu zvířat, tak to asi míchám v kalfasech s krmnou slámou a rovnou zkrmím. Jinak ráno založit seno, a navečer mláto. No, trochu blbárna s tím dávkováním. "Ideální" tabulkový poměr jde asi spočítat, kdyby se někomu chtělo .

Jo jsou - jáma vystlaná igelitem, zhora utěsněná igelitem a zatížená, plastový sud zhora utěsněný, zatížený, no a kulaté balíky obalené strečfólii, což asi u mláta nehrozí Viz. foto :.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Aby se hlava nevykroutila

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

TRochu bolí za krkem

No tak to fakt nijak ted nevyřeším, v létě nic jiného nezbyde.
Ale když vezmu v potaz menší hospodářství, kde tedy denně bude spotřeba okolo 50kg mláta (i stím čuníkem) tak to skrmím denně čerstvé.
Představuju si to jinak jak krtečkuv domeček, mláto a seno naložim uzavřu a pohřbím na šest týdnů..
To bude spausta jam?

AgroKonzulta – poradenství, s. r. o.
Žamberk
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
v Brně
Metodika
Silážování čerstvého pivovarského mláta se
sladovým květem a systémy jeho zkrmování
u vysokoprodukčních dojnic a ve výkrmu býků.
František Mikyska, Petr Doležal,
Ladislav Zeman, Jan Šeda
Žamberk,2008
Kolektiv autorů:
Ing. František Mikyska
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.
Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc.
Ing. Jan Šeda
Metodika byla vytvořena v podpůrném programu 9.F.g. Metodická činnost k podpoře zemědělského
poradenského systému, Ministerstvo zemědělství ČR.
Předkládané doporučené metodické postupy vycházejí jak z vlastních získaných poznatků na
základě modelových nádobových i provozních pokusů, tak i z dostupných literárních informací
s podporou projektu NAZV QF č.4027 „Využití odpadů sladařského a pivovarnického průmyslu jako
zdroje bílkovin pro výživu zvířat s ohledem na životní prostředí“. Základním podkladem pro metodiku
byly však výsledky provozních pokusů, které proběhly v letech 2005 až 2007. Příručka má za cíl přenos
praktických výsledků a informací, získaných z realizovaných pokusů, do široké zemědělské praxe.
Recenzenti:
Prof. MVDr. Ing. Pavel Suchý, CSc.
MVDr. Ing. Jan Dvořáček
Autor fotografií: Ing. František Mikyska
© František Mikyska 2008
AgroKonzulta - poradenství, s. r. o.2008
ISBN: 978-80-7375-217-0
Obsah strana
1. Úvod a cíl metodiky...............................................4
2. Vlastní metodika..................................................6
2.1. Charakteristika čerstvého pivovarského mláta a sladového květu............6
2.1.1. Pivovarské mláto..................................................6
2.1.2. Omezená stabilita čerstvého pivovarského mláta.........................6
2.2. Problematika uvolňování silážních tekutin z čerstvého pivovarského mláta....7
2.2.1. Vliv sorbentu sladového květu a pšeničných otrub na odtok silážních šťáv.....7
2.2.2. Vliv diferencovaného přídavku sorbentu - sladového květu.................12
2.2.3. Vliv sorbentu vlhkosti, sladového květu a pšeničných otrub ve stanoveném
poměru..........................................................13
2.3. Příklady silážování čerstvého pivovarského mláta se sladovým květem při
rozdílných vzájemných poměrech....................................16
2.4. Vlastní metodický postup silážování čerstvého pivovarského mláta se sladovým
květem..........................................................20
2.5. Zkrmování siláže mláta dojnicím a býkům..............................22
2.5.1. Trávení v bachoru skotu............................................22
2.5.2. Bakterie.........................................................22
2.5.3. Nálevníci........................................................23
2.5.4. Bachorové anaerobní houby.........................................24
2.6. Zkrmování čerstvého pivovarského mláta..............................24
2.7. Krmný pokus na dojnicích se silážovaným pivovarským mlátem se sladovým
květem..........................................................25
2.8. Krmný pokus se siláží z mláta a sladového květu s vykrmovanými býky......28
2.9. Závěrečné zhodnocení výsledků silážování mláta a jeho zkrmování skotu......31
3. Novost postupů...................................................32
4. Popis uplatnění metodiky...........................................32
5. Seznam použité související literatury..................................33
6. Seznam publikací.................................................34
7. Dedikace – odkaz na příslušné projekty VaV............................35
8. Přílohy..........................................................36
8.1. Tabulková příloha.................................................36
8.2. Fotografická příloha...............................................56
4
1. Úvod a cíl metodiky
V České republice každoročně vzniká při výrobě piva okolo 380 tisíc tun pivovarského mláta
a při výrobě sladu celá řada odpadů, z nichž největší roční produkci představuje sladový květ
s 20.000 tunami. Také ostatní sladovnické odpady jsou produkty s velmi dobrou výživnou hodnotou
a představují levný zdroj koncentrovaného bílkovinného krmiva pro hospodářská zvířata. Sladový
květ patří k nejdůležitějším a nejhodnotnějším zbytkům sladovnického průmyslu. Kromě vysokého
obsahu bílkovin je sladový květ významný také příznivým obsahem minerálních a aromatických látek.
Organický podíl ostatních zbytků, vznikajících při výrobě sladu, jako sladová krupice, prach a plevy má
podobné chemické složení jako sladový květ.
Pivovarské mláto, jakož i sladové odpady, jsou pro vysoký obsah různých biologicky významných
složek, ale i pro svoji cenovou dostupnost, vyhledávanou surovinou v krmivářském průmyslu. Jejich
nutriční využití je poměrně široké, avšak jejich praktická aplikace je často problematická a to zejména
v oblastech, kde je jejich produkce vysoká. Velkým problémem je značná nestabilita těchto produktů
z hlediska uchování živin a hygienické jakosti. Sladový květ i další odpady přijímají velmi rychle
vlhkost a musí se proto skladovat v suchém a chladném prostředí, jinak se brzy kazí, plesniví a podléhají
hnilobným změnám. Stejně tak čerstvé mláto rychle podléhá zkáze, a proto se doporučuje jej zkrmit
do 48 hodin. Bezpečné krmivářské využití těchto krmných odpadů je limitováno zejména výskytem
nežádoucí mikroflóry (plísně, kvasinky, bakterie), popř. jejich metabolitů. Z toho vyplývá potenciální
riziko intoxikace zvířat při jeho zkrmování a postupném zvyšování obsahu toxinů a jiných cizorodých
látek v živočišné a následně i v lidské populaci.
Dalším problémem, vyplývajícím z krátké uchovatelnosti těchto odpadů v čerstvém stavu, jsou
často vysoké přepravní náklady. U pivovarského mláta se k tomu přiřazuje i otázka nehospodárného
využívání bílkovin, ke kterému dochází při celoročním pravidelném zkrmování mláta v čerstvém stavu,
tedy i v období, kdy krmná dávka obsahuje dostatek proteinů rostlinného původu. Kromě konzervace
pivovarského mláta sušením, které spotřebovává velké množství energie, existuje možnost uchování
mláta konzervací silážováním (WYSS,1997; DOLEŽAL a kol.,2006).
V řadě států EU je v poslední době zkoumána konzervace pivovarského mláta organickými
kyselinami. Tyto siláže jsou využívány především ve výživě dojnic a býků ve výkrmu. První výsledky
z využití těchto siláží v krmných dávkách býků a dojnic publikovali DAENICKE, ROHR a ENGLING
(1991), MOREL a LEHMAN (1997), MUNGER a JANS (1997); BUCHGRABER a RESCH (1997),
ALLEN a kol.,1975) a další. Výsledky ze studia a využití pivovarského mláta v České republice nebyly
v dostupné literatuře publikovány.
První výzkum, který se zabýval konzervací čerstvého pivovarského mláta v naší republice byl
vyřešen v projektu NAZV QF č.4027 „Využití odpadů sladařského a pivovarnického průmyslu jako
zdroje bílkovin pro výživu zvířat s ohledem na životní prostředí“. Vyřešením konzervace mláta je dána
možnost k rozšíření nabízeného sortimentu kvalitního a poměrně levného zdroje bílkovin pro výživu
jak monogastrických, tak především polygastrických zvířat. Výhodnost takto řešené konzervace mláta
spočívá ve správné aplikaci vhodné kombinace organických kyselin jako konzervačního přípravku,
který zajistí zastavení degradačních procesů při silážování a skladování mláta. Pozitivním přínosem
je vytvoření kvalitní siláže, která může sekundárně pozitivně ovlivnit stabilitu krmné dávky pro
zvířata a pomoci vytvořit prostředí pro lepší bachorovou fermentaci a tím zvýšení produkční účinnosti
krmné dávky. Významným přínosem při řešení tohoto problému je využití sladového květu při úpravě
a silážování pivovarského mláta, jako nositele energie pro fermentační proces a jako absorbentu pro
zvýšení sušiny čerstvého mláta na optimální hodnotu pro silážování a pro zamezení odtoku silážních
šťáv. Výroba konzervovaného pivovarského mláta v kombinaci se sladovým květem ve výživě zvířat,
5
pak významně přispěje ke snížení zátěže vodních zdrojů (životního prostředí) dusíkem a silážními
šťávami, což je plně v souladu s tzv. „Nitrátovou směrnicí“ (Směrnice rady 91/676/EHS).
Cílem metodické příručky je předat řešení konzervace pivovarského mláta se sladovým květem,
kde zvýšením sušiny čerstvého mláta na optimální hodnotu se zamezí odtoku silážních šťáv (kladný
vliv na životního prostředí). Důležitým cílem metodické příručky je předvést systémy zkrmování
pivovarského mláta vysokoprodukčním dojnicím a býkům ve výkrmu. Využitím metodiky se efektivně
zhodnotí náklady na výrobu kvalitní bílkovinné suroviny ze siláže mláta a sladového květu a to je cíl
nejen metodiky, ale i cíl pro zemědělský podnik.
6
2. Vlastní metodika
2.1. Charakteristika čerstvého pivovarského mláta a sladového květu
Pivovarské mláto, které je levným zdrojem kvalitního bílkovinného krmiva pro hospodářská
zvířata, představuje nerozpustný podíl rmutu po oddělení sladiny. Čerstvé pivovarské mláto obsahuje
při cca 22,2 % sušině, v přepočtu na 100% sušinu, přibližně 27,3 % dusíkatých látek,15,5 % vlákniny,
5,4 % škrobu,1,1 % cukrů a 5,1 % popelovin. Obsah netto energie se pohybuje v průměru na 5,43 MJ
NEL v kg sušiny (DOLEŽAL a kol.,2006; MIKYSKA a kol.,2007 ). Vlivem zvýšeného využití škrobu
při výrobě piva, klesá podíl energie, a naopak stoupá podíl kvalitních dusíkatých látek. Mláto proto
řadíme ke kvalitním bílkovinným krmivům.
Sladový květ patří k nejdůležitějším a nejhodnotnějším zbytkům sladovnického průmyslu. Při
sušině okolo 94 % obsahuje v průměru 28 % N-látek,13 % vlákniny (nejvýše 15 %),9 % škrobu,
11 - 13 % cukrů,2 % tuku,6 - 7 % popele,40 % BNLV (DOLEŽAL a kol.,2006; MIKYSKA
a kol.,2007). Z celkových bílkovin sladového květu je 50 - 60 % v nerozpustné formě, které dojnice
využívají především k produkci mléka. Kromě vysokého obsahu bílkovin je sladový květ významný
také příznivým obsahem minerálních látek, vitamínů a enzymů. Z enzymů obsahuje hlavně významné
proteolytické a amylolytické enzymy (ZEMAN a kol.,1995). Při sušině okolo 96 % obsahuje sladový
květ asi 11 % sacharózy. Sladový květ se vyznačuje také významnými mlékotvornými (sekrečními)
účinky.
2.1.1. Pivovarské mláto
Pivovarské mláto je cenným krmivem i z hlediska výborných dietetických vlastností, souvisejících
především s vyšším obsahem vitamínu B (SPANN,1993). Do pivovarského mláta přechází z ječmene
asi 1/7 obsahu BNLV a téměř 75 % z obsahu všech dusíkatých látek. Biologická hodnota bílkovin je
pak odvislá od obsahu aminokyselin sladovnického ječmene a je obohacena dále činností kvasinek
(DOLEŽAL a kol.,2005). Čerstvé mláto pak má poměrně vysokou hodnotu stravitelnosti organické
hmoty (64 – 65 %). Pivovarské mláto v krmné dávce dojnic podporuje sekreci mléka, neboť se
vyznačuje významnými mlékotvornými (sekretorickými) účinky. Specifickou vlastností kvalitního
pivovarského mláta je pozitivní vliv na bachorové prostředí skotu a na mikrobiální aktivitu. Pivovarské
mláto zařazené ve větší dávce (nad 3 kg sušiny) má tendenci redukovat obsah mléčného tuku, zejména,
pokud je v krmné dávce přebytek škrobu.
2.1.2. Omezená stabilita čerstvého pivovarského mláta
Čerstvé pivovarské mláto je prakticky sterilní. V průběhu dopravy a skladování však dochází k jeho
sekundární kontaminaci. Slabě kyselé pH, obsah živin a vysoká vlhkost z něj činí ideální substrát pro
rozvoj mikroorganismů. Čerstvé pivovarské mláto je mimo jiné charakteristické tím, že se relativně
rychle kazí. Zejména vysoký obsah dusíkatých látek a nižší obsah sušiny je častou příčinou mikrobiálního
rozkladu za vzniku produktů nevhodných pro bezrizikové zkrmování. Čerstvé nekonzervované mláto
vydrží ve zkrmitelném stavu, především v letních měsících, bez problémů 24 – 48 hodin (DOLEŽAL
a kol.,2005,2006). Po této době začíná docházet k hlubokým změnám, nejen smyslovým a nutričním,
ale zejména k mikrobiálnímu rozkladu.
7
2.2. Problematika uvolňování silážních tekutin z čerstvého pivovarského mláta
Kromě konzervace mláta sušením je nejrozšířenější metodou konzervace čerstvého pivovarského
mláta silážování. Ne vždy jsou však zajištěny všechny nezbytné předpoklady ke zdárnému průběhu
celého procesu konzervace a zajištění likvidace silážních šťáv, které mohou kontaminovat životní
prostředí. Nízký obsah sušiny čerstvého mláta způsobuje rozsáhlé uvolňování a odtok tekutin a to ihned
po zasilážování. Ukazuje se, že dynamika odtoku silážních šťáv u mláta je odlišnější než třeba u silážní
kukuřice, kde 50 % šťáv odteče do 4 – 6 dnů a zbytek se uvolní do 10 – 12 dnů. Odtok silážních šťáv je
také závislý i na použitém konzervačním přípravku (DOLEŽAL a kol.,2005).
Odtok silážních šťáv u silážovaného pivovarského mláta vrcholí již druhý den a končí až 20. – 25.
dne (DOLEŽAL a kol.,2006). Odtoku šťáv lze prakticky zamezit přídavkem absorbentů, respektive
úpravou sušiny nad 28 %. Pro zdokumentování problematiky konzervace pivovarského mláta je zařazen
příklad z laboratorních pokusů.
V laboratorních pokusech se zkoušel vliv sorbentů na odtok šťáv a účinnost konzervačních
přípravků. Byly založeny tři modelové pokusy.
2.2.1 Vliv sorbentu sladového květu a pšeničných otrub na odtok silážních šťáv
V 1. pokusu byly založeny modelové siláže pivovarského mláta dvou odlišných variant. Ve variantě
A byl použit jako sorbent sladový květ a ve variantě B pšeničné otruby, které byly přimíchány v množství
1,76 kg k 8,24 kg pivovarského mláta při průměrné sušině 222 g/kg. Procentuální poměr mláta
ke sorbetům byl 4,68:1, resp. podíl mláta z výsledné směsi byl 82,4:17,60. Výsledná sušina silážované
hmoty se pohybovala v rozmezí 32 – 33 %. Vedle kontrolních skupin byly založeny pokusné skupiny
po přidání testovaných silážních aditiv podle schématu (A – se sladovým květem, B s pšeničnými
otrubami):
Vliv různých konzervantů na silážování mláta se sladovým květem - varianta A
A1: kontrolní siláž
A2: 3 litry chemického přípravku „KEM“ na bázi (kys. mravenčí 43,5 %, kys. propionové 10 %,
mravenčanu amonného 30,9 %, kys. benzoové 2,2 %)
A3: 2 litry chemického přípravku „KOF“ s účinnou látkou na bázi NaNo2 E 250, hexamethylentetramin
E 239, voda v poměru 24,40 + 16,30 + 59,30)
A4: 4 litry přípravku „KEM“ s přídavkem sladového květu se změněnou kvalitou (delší doba
skladování)
A5: 3 litry přípravku „KOF“ s přídavkem sladového květu
A6: s přídavkem sladového květu (s delší dobou skladování) a inokulantu „BON“ v dávce 2 g/t (účinnou
látkou jsou kmeny bakterií mléčného kvašení Lactobacillus paracasei (DSM 16245), Lactobacillus
lactis (NCIMB 30160, Pediococcus acididlactici (DSM 16243) v celkové koncentraci cfu 1*1011/g).
A7: s přídavkem sladového květu (s delší dobou skladování) a monovalentního inokulantu „LAC“
(s účinnou látkou Lactobacillus plantarum, LP 286 v koncentraci cfu 1,5*10 10).
8
Vliv různých konzervantů na silážování mláta s pšeničnými otrubami – varianta B
B1: kontrolní siláž
B2: 3 litry chemického přípravku „KEM“
B3: 2 litry přípravku „KOF“.
Všechny siláže byly vystaveny stejnému tlaku o síle 2,831 kg/dm2. V modelovém pokusu bylo
založeno celkem 10 variant ve třech opakováních: Modelové siláže byly uskladněny v laboratoři při
průměrné laboratorní teplotě 26–28 ºC. Změny, ke kterým dochází v průběhu fermentace a skladování,
byly sledovány v modelovém pokusu v závislosti na čase a přídavku silážních aditiv. Fermentační
charakteristiky a kvalita siláží byly hodnoceny ve dvou rozdílných intervalech odběru a sice 56. a 112.
den po naskladnění. U siláží byly stanoveny obsah sušiny, pH, kvasné kyseliny, kyselost vodného
výluhu (KVV), čpavek, etanol.. U modelových siláží byl současně sledován v jednotlivých odběrech
také výskyt silážních tekutin. Byla provedena analýza kvality fermentačního procesu siláží. Za účelem
zjištění změn smyslových znaků u jednotlivých variant odebraných siláží, bylo provedeno také
mikrobiální vyšetření vzorků všech siláží po vyskladnění v určených intervalech (0,24,48,72 hodin).
Byl diagnostikován celkový obsah kvasinek, plísní rodu Geotrichum, celkový výskyt kolonií plísní,
a dohromady obsah kvasinek a plísní.
Výsledky modelových siláží mokrého pivovarského mláta s přídavkem testovaných sorbentů
a silážních aditiv prvního pokusu jsou uvedeny v následujících tabulkách.
V tabulkách jsou uvedeny obsahy sušiny silážovaných variant. Sušina samotného lisovaného
pivovarské mláta byla pouze 22,20 % a bez úpravy sušiny by mláto patřilo k velmi obtížně silážovatelným
a současně i hůře skladovatelným krmivům, zatímco přídavkem sorbentů došlo k úpravě sušiny
na hodnotu v rozmezí 31,4-33,5 %.
Předmětem našeho sledování bylo zhodnotit současně nejen vliv sušiny a konzervačního prostředku,
ale také doby skladování. Z výsledků vyplývá, že obsah sušiny siláží potéto skladovací periodě se pohybují
v rozmezí 29,15–33,72 %, přičemž nejmenší obsah sušiny vykázala inokulovaná siláž monovalentním
aditivem (29,15 %). Obě inokulované modelové siláže vykázaly nižší obsah sušiny než siláž kontrolní.
Kontrolní siláže vykazovaly horší znaky fermentační kvality, neboť měly nejhorší smyslové hodnocení
(nepříjemný pach po kyselině máselné, zhoršenou strukturu). Fermentační proces vykazoval významné
rozdíly mezi jednotlivými variantami. Oproti očekávání byly zjištěny u obou inokulovaných siláží
Tab.2 - Obsah sušiny siláží (%) při odběru
po 56 dnech
Sušina (%) Průměr Sm. od. Vx
Varianta A 1 32,169 0,388 1,207%
Varianta A 2 32,685 0,404 1,236%
Varianta A 3 32,519 0,070 0,216%
Varianta B 1 33,191 0,140 0,421%
Varianta B 2 33,723 0,108 0,321%
Varianta B 3 33,378 0,140 0,421%
Varianta A 4 31,467 0,169 0,538%
Varianta A 5 30,514 0,506 1,659%
Varianta A 6 30,650 0,054 0,178%
Varianta A 7 29,153 0,081 0,278%
Tab.1 - Obsah sušiny (%) při silážování
Sušina (%) start Průměr Sm. od. Vx
Samotné mláto 22,195 0,113 0,510%
Varianta A 1 32,729 0,512 1,565%
Varianta A 2 34,016 0,634 1,864%
Varianta A 3 33,503 0,225 0,672%
Varianta B 1 32,812 0,533 1,623%
Varianta B 2 31,695 0,147 0,464%
Varianta B 3 31,427 1,313 4,179%
Varianta A 4 31,986 0,769 2,404%
Varianta A 5 32,719 0,366 1,119%
Varianta A 6 32,901 0,414 1,259%
Varianta A 7 32,766 0,095 0,290%
9
mláta s přídavkem sladového květu vyšší hodnoty pH (4,23 resp.4,56) než ve srovnání s kontrolními
silážemi (3,91 resp.3,90). Siláže s přídavkem pšeničných otrub měly obecně nižší hodnoty pH (rozmezí
3,90–3,96), než siláže se sladovým květem. Vysoké hodnoty pH byly stanoveny i u siláží varianty A5,
tzn. ošetřených preparátem na bázi dusitanu a hexamethylentetraminu.
Titrační kyselost siláží (Tab.4) je
rozdílná mezi jednotlivými variantami
a pohybuje se v rozmezí od 1234,2
do 1866,3 mg KOH/100 g siláže.
Nejnižší hodnota byla nalezena v siláži
kontrolní siláž s přídavkem pšeničných
otrub (1234,2 mg/100 g), největší
v inokulované siláži s přídavkem
sladového květu polyvalentním
preparátem (1866,3 mg KOH/100
g). Hodnoty KVV nekorespondují
s hodnotou pH, ale spíše s produkcí
kvasných kyselin, zejména s podílem
kyseliny mléčné a nebo se způsobem
acidifikace. Byla potvrzena dřívější
teorie, že příliš vysoká koncentrace
kyselin použitých při silážování bílkovinných krmiv s nízkým obsahem sušiny zpravidla způsobuje
i redukci mléčného kvašení s nižší tvorbou laktátu (WEISSBACH et al.,1977,1992; ŠKULTÉTY et
al.,1983; KALAČ,1975 a jiní). Příznivý efekt oproti kontrolní siláži lze však spatřovat ve snížení
tvorby těkavých mastných kyselin, zejména kyseliny octové a propionové. Nejvyšší průměrný obsah
nejvýznamnějšího fermentačního produktu - kyseliny mléčné v siláži po 8 týdnech skladování byl
nalezen v kontrolní siláži A1 (7,87 % v sušině), ale také v inokulované siláži A6 (7,59 %), zatímco
nejnižší množství laktátu bylo obsaženo v siláži B2 (3,94 %). Ukazuje se, že v této siláži přídavek
organických kyselin ve stejné dávce více inhiboval tvorbu kyseliny mléčné, než v siláži obsahující
jako sorbent sladový květ. V této siláži však kyselina mléčná tvořila z celkových kvasných kyselin
78,62 %, zatímco v kontrolní siláži A1 79,04 % a v inokulované siláži A6 74,52 %, z čehož je zřejmé,
že jednotlivé siláže se lišily v celkové produkci kyselin a jejich vzájemného poměru z důvodu vlivu
a principu konzervačního účinku aditiva. Siláže obsahující jako sorbent pšeničné otruby, měly nižší
Tab.14 - Obsah sušiny (%) při odběru
po 112 dnech
Sušina (%) Průměr Sm. od. Vx
Varianta A 1 31,581 0,340 1,075%
Varianta A 2 32,413 0,510 1,574%
Varianta A 3 31,626 1,242 3,926%
Varianta B 1 33,613 0,125 0,372%
Varianta B 2 32,777 0,145 0,444%
Varianta B 3 33,689 0,264 0,783%
Varianta A 4 32,626 0,146 0,447%
Varianta A 5 30,326 0,374 1,234%
Varianta A 6 30,032 0,846 2,818%
Varianta A 7 29,232 0,606 2,074%
Legenda variant
Mláto Slad. květ kontrola Varianta A 1
Mláto Slad. květ Kemisile 3,5l Varianta A 2
Mláto Slad. květ Kofasil 2l Varianta A 3
Mláto Pšen. otruby kontrola Varianta B 1
Mláto Pšen. otruby Kemisile 3,5l Varianta B 2
Mláto Pšen. otruby Kofasil 2l Varianta B 3
Mláto Slad. květ Kemisile 4l (květ starý) Varianta A 4
Mláto Slad. květ Kofasil 3l (květ starý) Varianta A 5
Mláto Slad. květ Bonsilage 2g Varianta A 6
Mláto Slad. květ Lactofix 1g Varianta A 7
Tab.4 - Hodnota KVV siláží při odběru po 56 dnech (mg KOH)
KVV mg KOH Průměr Sm. od. Vx
Varianta A 1 1847,333 175,746 9,513%
Varianta A 2 1574,667 30,310 1,925%
Varianta A 3 1764,167 68,799 3,900%
Varianta B 1 1538,500 57,678 3,749%
Varianta B 2 1234,167 27,644 2,240%
Varianta B 3 1439,333 24,566 1,707%
Varianta A 4 1628,500 73,200 4,495%
Varianta A 5 1341,667 31,772 2,368%
Varianta A 6 1868,333 22,331 1,197%
Varianta A 7 1669,333 68,561 4,107%
10
množství laktátu, jako stejné siláže s obsahem sladového květu. Obsah kyseliny octové v silážích byl
zjištěn nejvyšší v inokulovaných siláží A7 (3,98 % v sušině), A6 (2,41 %), ale také v kontrolní siláži
A1 (2,09 % ), jakož i v chemicky ošetřené siláži (A5 – 2,55 %). Vyšší hladina acetátu v siláži naznačuje
heterofermentativní průběh kvašení (v případě kontrolních siláží a inokulované siláže A7), nebo
jako produkt s použitím inokulantu s obsahem bakterií mléčného kvašení pro posílení stability. Podíl
kyseliny octové ze sumy kvasných kyselin se pohyboval v rozmezí 20,9 % u siláže A1,44,14 % u siláže
A7, zatímco nejnižší množství acetátu bylo v siláži B2 (1,07 %) a představuje podíl ze všech kyselin
21,42 %. Obecně prokázána tendence nižší tvorby kyseliny octové v silážích s přídavkem pšeničných
otrub, ve srovnání se stejnými silážemi s přídavkem sladového květu. Kyselina máselná nebyla proti
očekávání v silážích zjištěna a to v žádné variantě, tedy ani v kontrolní. Kyselina propionová byla
prokázána pouze v inokulovaných silážích A6 a A7, v množstvích 0,179 resp.0,452 % v sušině. Horší
znak byl tak nalezen v inokulované siláži monovalentním inokulantem. Celková koncentrace kvasných
kyselin v sušině byla nejvyšší v inokulované siláži A6 a siláži A3, zatímco nejnižší v silážích B2.
Siláže s přídavkem pšeničných otrub měly v termínu odběru po 56 dnech skladování tendenci nižšího
obsahu kyselin v sušině.
Poměr KM/TMK, který byl nejnižší u inokulované siláže A7 (1,03), zatímco nejpříznivější byl
nalezen u siláží A3 (4,94), B3 (4,21), B1 (4,15). Siláže s přídavkem pšeničných otrub měly příznivější
poměr, než siláže s sladovým květem. Uvedené hodnoty korespondují s obsahem kyseliny mléčné
a octové v silážích.
Proti očekávání byl diagnostikován
relativně nízký obsah čpavku u všech
siláží, včetně kontrolních (Tab.12).
Množství čpavku se pohybovalo
v rozmezí 0,15 – 0,40 % v 1 kg sušiny.
Inokulanty (A6 a A7) a prostředek
KOF (A5) neměly ve srovnání s jinými
zásahy na redukci čpavku pozitivní vliv.
Relativně vyšší obsah čpavku v siláži A4
- s přídavkem směsi organických kyselin
s obsahem formiátu amonného (0,33 %),
obsahuje větší podíl z NH3-N pocházející
z vlastního přípravku.
Při odběru siláží bylo dále sledováno,
zda nedošlo v průběhu konzervace
k tvorbě a úniku šťáv. I když vyšší obsah
sušiny pokusných siláží v obou zbývajících
termínech odběru naznačují, že by
teoreticky nemělo docházet k úniku šťáv.
Tento poznatek dokladují také jiní autoři
např. WYSS (1997); BUCHGRABER
a RESCH (1997) a další.
Z výsledků uvedených v (Tab.13)
je patrný zásadní technologický rozdíl
mezi sorpční schopností obou sorbentů.
K tvorbě šťáv došlo pouze v silážích
mláta, kde byly použity pšeničné otruby,
ale žádné šťávy nevznikly v silážích
se sladovým květem. Uvedené zjištění
je důležité i z hlediska bilance ztrát
živin a sušiny, ke kterým by mohlo
v praktických podmínkách docházet.
Tab.12 - Obsah čpavku (% v suš.) při odběru po 56 dnech
Čpavek (%) v suš. Průměr Sm. od. Vx
Varianta A 1 0,264 0,030 11,357%
Varianta A 2 0,250 0,025 10,019%
Varianta A 3 0,272 0,024 8,660%
Varianta B 1 0,146 0,023 15,843%
Varianta B 2 0,213 0,035 16,292%
Varianta B 3 0,175 0,023 13,140%
Varianta A 4 0,334 0,017 5,244%
Varianta A 5 0,399 0,026 6,563%
Varianta A 6 0,310 0,018 5,768%
Varianta A 7 0,394 0,019 4,771%
Tab.13 - Silážní šťávy (ml) při odběru po 56 dnech
Silážní šťávy (ml) Průměr Sm. od. Vx
Varianta A 1
Varianta A 2
Varianta A 3
Varianta B 1 407,500 67,175 16,485%
Varianta B 2 385,500 63,640 16,530%
Varianta B 3 440,000 14,142 3,214%
Varianta A 4
Varianta A 5
Varianta A 6
Varianta A 7
11
Odebrané vzorky po 112 dnech
skladování dokumentují následující
výsledky rozborů siláží. U siláží mláta
se sladovým květem, zejména A 1 a A5
došlo vlivem dlouhodobého skladování
k nárůstu hodnoty pH (Tab.15), zatímco
siláže s pšeničnými otrubami si udržely
hodnotu pH na stále nízké hodnotě. S delší
dobou skladování došlo k celkovému
zvýšení hodnot KVV a to u většiny
siláží, což souvisí s větším obsahem
kvasných kyselin. U všech chemicky
ošetřených siláží, včetně kontrolní siláže,
byl zaznamenán nárůst kyseliny mléčné
ve srovnání s hodnotami z prvního odběru.
Uvedená zjištění naznačují, že průběh
fermentace silážovaného mláta nemá
rychlý průběh, zejména po přídavku chemických konzervačních prostředků. Pouze u inokulovaných
siláží zůstal obsah laktátu na srovnatelné úrovni. Kyselina mléčná u siláže A1 byla dominantní kyselinou
a tvořila 80,7% podíl, podobně jako u siláží A3 (80,1 %), naopak nejnižší podíl byl zjištěn u siláží B3
(22,9 %), nebo A7 (36,83 %). Byla potvrzena opět tendence nižšího obsahu kyseliny mléčné v silážích
s pšeničnými otrubami ve srovnání se silážemi se sladovým květem. Delší doba skladování modelových
siláží vedla ke zvýšení množství kyseliny octové, jejiž obsah byl vyšší ve všech variantách. Nejvyšší
obsah byl zjištěn u siláže B3 (31,95 %), což je 77,1% podíl ze sumy kvasných kyselin. Tato kyselina
je tak dominantní kvasnou kyselinou a uvedené množství by mohlo mít negativní vliv na dobrovolný
příjem zvířaty. Zvýšený podíl acetátu na celkovém množství kyselin vykazuje také inokulovaná siláž
A6 (33,97%). Kyselina máselná nebyla v silážích detekována a kyselina propionová byla nalezena
pouze v inokulovaných silážích A6 a A7, její podíl tvořil 5,9%, resp.7,02% podíl.
V modelových silážích A1 až A5, B1 – B3 došlo s delším skladováním k rozšíření poměru KM/
TMK. Výjimkou jsou inokulované siláže A6 a A7, ve kterých byl tento ukazatel snížen ve srovnání
s prvním odběrovým termínem (1,51, resp.0,68). Uvedené hodnoty lze považovat za zcela nevyhovující
a naznačují na určitou nestabilitu siláží. V obsahu čpavku byla zjištěna tendence nárůstu s dobou
skladování, zejména v silážích A3, A4. Proti očekávání byl obsah čpavku u všech siláží včetně
kontrolních, relativně nízký. Tvorba silážních tekutin byla prokázána v silážích s přídavkem pšeničných
otrub i po 112 dnech skladování.
V ostatních variantách
nedocházelo k úniku šťáv.
Z mikrobiálních výsledků
rozborů siláží odebraných
v 56. a 112 dnu po naskladnění
je zřejmé, že v silážích po 8
týdnech skladování byl nalezen
rozdílný počet kvasinek, kolonií
plísní i plísní (Tab.32) rodu
Geotrichum, nejen bezprostředně
po otevření, ale i v průběhu
prvních 72 hodin po aeraci.
Největší počet kvasinek byl
nalezen v siláži A5, (117,5*103),
nejvyšší množství plísně
Geotrichum a celkových plísní
Tab.15 - Hodnota pH siláží při odběru po 112 dnech
pH Průměr Sm. od. Vx
Varianta A 1 4,392 1,638 37,240%
Varianta A 2 3,708 0,008 0,203%
Varianta A 3 3,702 0,015 0,398%
Varianta B 1 3,635 0,016 0,452%
Varianta B 2 3,592 0,023 0,645%
Varianta B 3 3,652 0,023 0,634%
Varianta A 4 3,862 0,015 0,381%
Varianta A 5 5,002 2,434 48,668%
Varianta A 6 4,202 0,012 0,278%
Varianta A 7 4,442 0,070 1,569%
Tab.32 - Počet kolonií plísní v 1 g siláže po 112. dnu fermetace v
průběhu 72 hodin aerace
x 103 0 24 48 72
Varianta A 1 10,60 2,77 4,05 3,17
Varianta A 2 0,50 0,05 0,46 0,00
Varianta A 3 0,05 0,04 0,05 0,33
Varianta B 1 4,48 1,55 1,36 50,00
Varianta B 2 2,80 0,32 0,00 0,45
Varianta B 3 4,43 3,64 15,00 0,00
Varianta A 4 0,03 0,00 0,02 0,70
Varianta A 5 0,00 0,09 0,00 0,00
Varianta A 6 3,60 1,03 1,82 2,63
Varianta A 7 12,80 2,68 2,68 1,50
12
bylo nalezeno v silážích B3
(17,4*103, resp.17,50*103/g)
s přídavkem pšeničných otrub.
Pro praktické zohlednění bude
důležité věnovat maximální
pozornost hygienické jakosti
sorbentů. S dobou aerace
se zvyšoval výrazně počet
kvasinek, zatímco Geotrichum
a kolonie plísní se zvyšovaly
po dobu 24 hodin. Kolonie
kvasinek a plísní v 1 g siláží
měly rostoucí tendenci po celou
dobu sledování. V silážích
vyskladněných za 112 dnů byl
zjištěn nižší počet jednotlivých
skupin mikroorganismů, než
v prvním odběru. V počtu
kvasinek byly nalezeny výrazně nižší počty, zejména u siláže A5 (Tab.30). Počty kolonií plísní
v silážích mají variabilní hodnoty. Nebyl potvrzen jednoznačný vztah mezi sumou kvasných kyselin
a počtem plísní či kvasinek, resp. tendence k obsahu acetátu v silážích. Z výsledků vyplývá zjištění, že
siláž mláta je citlivá k účinkům kvasinek při následné aeraci, zejména v prvních 48 hodinách.
2.2.2 Vliv diferencovaného přídavku sorbentu - sladového květu
Ve 2. modelovém pokusu bylo vytýčeným cílem sledování vlivu diferencovaného přídavku sorbentu
- sladového květu přidávaného v rozmezí 0,5,10,15,20 a 25 %, resp. modelování rozdílného obsahu
výsledné sušiny silážované hmoty na kvalitu siláží. Schéma pokusu bylo následující:
Po 133 dnech skladování byly modelové siláže
odebrány a analyzovány na hlavní ukazatele
kvality fermentace siláží a zjišťováno množství
uvolněných šťáv.
Z výsledků druhého modelového pokusu
byl sledován vliv diferencovaného přídavku
sladového květu k pivovarskému mlátu (0, + 5, +
10, + 15, + 20, + 25 %) na kvalitu fermentace.
Siláže byly odebírány a hodnoceny po 133 dnech
po naskladnění. Žádný konzervační přípravek
nebyl přidáván.
Obsah sušiny siláží po 133 dnech skladování (Tab.34 a 35) se pohyboval
v rozmezí 24,8 až 39,2 %). Hodnota pH měla rostoucí tendenci, teprve přídavek
15 % sorbentu vedl k redukci hodnoty pH. Naopak s rostoucí sušinou siláží
byla zaznamenána vzrůstající tendence hodnoty KVV, což je v relaci s tvorbou
kvasných kyselin a průběhem fermentace. Nejvyšší hodnota KVV byla nalezena
u siláže s nejvyšším přídavkem sladového květu (2316,0 mg KOH/100 g),
nejnižší naopak u siláže bez přídavku sorbentu (1039,8 mg KOH/100 g).
V pokusu bylo prokázáno, že samotné pivovarské mláto je těžce
Tab.30 - Počet kolonií kvasinek v 1 g siláže po 112. dnu fermetace v
průběhu 72 hodin aerace
x 103 0 24 48 72
Varianta A 1 2,30 1,09 2,05 3,67
Varianta A 2 59,00 22,14 48,18 8,90
Varianta A 3 2,80 0,42 1,77 1,50
Varianta B 1 1,05 5,82 77,27 31050,00
Varianta B 2 3,10 4,82 64,55 40,91
Varianta B 3 9,95 132,73 15605,00 264000,00
Varianta A 4 0,13 0,02 0,00 0,00
Varianta A 5 3,60 4,77 13,68 93,18
Varianta A 6 2,40 0,13 0,01 0,00
Varianta A 7 2,80 0,73 4,32 17,17
Přídavek sladového květu % Výsledná sušina (%)
0 22,2
5 25,5
10 29,0
15 31,5
20 35,9
25 39,7
Legenda variant
Mláto Slad. květ 0%
Mláto Slad. květ 5%
Mláto Slad. květ 10%
Mláto Slad. květ 15%
Mláto Slad. květ 20%
Mláto Slad. květ 25%
13
silážovatelným krmivem, neboť v siláži ze samotného mláta bylo nalezena kyselina mléčná jen
ve stopách (0,18 % v sušině), vysoký obsah kyseliny octové (3,53 %) a nízký obsah celkových kvasných
kyselin (4,75 % v sušině). S rostoucím přídavkem sorbentu, resp. se zvyšujícím se osmotickým tlakem
dochází k větší tvorbě kyseliny mléčné a k redukci kyseliny propionové. Tvorba kyseliny
máselné vzrůstá až do přídavku sladového květu do výše + 15 % (0,523 % v sušině siláže), úplná
inhibice tvorby kyseliny máselné nastává až po přídavku sladu ve výši 20 %, což je z technologického,
ale hlavně ekonomického hlediska nezajímavé. Potvrzuje to dřívější poznatky o nezbytné konzervaci
mláta po částečné úpravě sušiny do hranice zamezení odtoku šťávy (WYSS,1997; BUCHGRABER
a RESCH,1997 a další). Poměr KM:TMK je v prvních 4 variantách nevyhovující a menší než 1, teprve
až po přídavku sladu ve výši 20 a 25 % došlo k rozšíření poměru. Podobná tendence byla zjištěna
i u ukazatele etanolu a čpavku v modelových silážích.
Za původní a zajímavý poznatek lze
považovat zjištění tvorby a úniku šťáv. Šťávy
se tvořily a unikaly až do hranice přídavku
sladového květu ve výši 10 %, další zvýšení
přídavku způsobilo zastavení úniku šťáv (Tab.
46). S rostoucím množstvím sladu se snižoval
odtok tekutin z 871 ml na 210 ml, resp. ze 1 kg
siláže samotného mláta uniklo 111,7 ml, ze siláže
varianty s přídavkem + 5 % sladu 34,3 ml/kg
a s přídavkem + 10 % sladu 25,8 ml/kg.
2.2.3. Vliv sorbentu vlhkosti, sladového květu a pšeničných otrub ve stanoveném
poměru
Ve 3. modelovém pokusu byl sledován vliv odlišného zastoupení a složení směsi sorbentů -
sladového květu a pšeničných otrub) a přídavku silážních aditiv. Byly vytvořeny 2 hlavní skupiny siláží
s rozdílným obsahem sušiny podle schématu:
Tab.34 - Obsah sušiny silážované hmoty (%)
Sušina % start Průměr Sm. od. Vx
Varianta 0% 22,195 0,113 0,510%
Varianta 5% 25,554 0,418 1,637%
Varianta 10% 29,014 0,212 0,729%
Varianta 15% 31,542 0,888 2,816%
Varianta 20% 35,934 0,300 0,835%
Varianta 30% 39,724 0,929 2,339%
Tab.35 - Obsah sušiny siláže při odběru po 133 dnech (%)
Sušina % Průměr Sm. od. Vx
Varianta 0% 24,832 0,128 0,517%
Varianta 5% 26,369 0,473 1,795%
Varianta 10% 39,486 0,230 0,779%
Varianta 15% 31,346 0,339 1,081%
Varianta 20% 35,890 0,487 1,358%
Varianta 30% 39,155 0,006 0,014%
Tab.46 - Silážní šťávy (ml) při odběru po 133 dnech
Sušina % Průměr Sm. od. Vx
Varianta 0% 871,000 6,557 0,753%
Varianta 5% 280,667 4,041 1,440%
Varianta 10% 210,000 4,000 1,905%
Varianta 15%
Varianta 20%
Varianta 30%
A
sušina
(28,30%)
Mláto 8,90 kg
B
sušina
(33,41%)
Mláto 8,15 kg
Sladový
květ
0,73 kg Sladový
květ
1,23 kg
Pšeničné
otruby
0,37 kg Pšeničné
otruby
0,62 kg
Celkem 10,00 kg Celkem 10,00 kg
14
„BON“ – vodorozpustný
inokulant obsahující jako účinnou
látku vybrané kmeny bakterií
mléčného kvašení: Lactobacillus
paracasei (DSM 16245),
Lactobacillus lactis (NCIMB 30160,
Pediococcus acididlactici (DSM
16243) v celkové koncentraci cfu
1*1011/g).
„BAC“ mikrobiálně enzymatické aditivum obsahující jako účinnou látku vybrané kmeny
bakterií mléčného kvašení: Lactobacillus plantarum (CCM 3769), Lactobacillus casei (CCM 3775),
Enterococcus faecium (CCM 6226), Pediococcus pentosaceus (CCM 3770) v celkové koncentraci
cfu 1,5*1010. Enzymatická složka je tvořena celulázou, hemicelulázou a glukózaoxidázou o celkové
minimální aktivitě 78350 nkat/ml. Aditivum bylo aplikováno v dávce 10 g bakteriální složky a 50 ml
enzymové složky v přepočtu na 1 tunu.
„KEM“ chemický přípravek je na bázi organických kyselin (kys. mravenčí 43,5 %, kys. propionové
10 %, mravenčanu amonného 30,9 %, kys. benzoové 2,2 %). Dávka přípravku v přepočtu 3 l/tunu
hmoty.
Siláže byly odebírány ve dvou odlišných termínech skladování (56 a 112 dnů) a následně analyzovány
na hlavní ukazatele kvality fermentačního procesu. U odebraných siláží bylo rovněž provedeno
mikrobiální vyšetření všech vzorků siláží v intervalech (0,24,48,72 hodin). Byl diagnostikován
celkový obsah kvasinek, plísní rodu Geotrichum, celkový výskyt kolonií plísní a kvasinek a plísní
v obou odběrových termínech. Suché vzorky siláží byly homogenizovány a analyzovány na obsah
organických živin, frakcí vlákniny ADF a NDF. Byla stanovena výživná hodnota modelových siláží.
V modelovém pokusu 3, při kterém byl použit sorbent vlhkosti (směs sladového květu a pšeničných
otrub ve stanoveném poměru uvedeném v metodice), byly připraveny dvě základní varianty o sušině
28,3 % (varianta A) a 33,4 % (varianta B). U varianty A byl použitý vzájemný poměr mláta: směsi květu
a pšeničných otrub 89:11, zatímco ve variantách B byl použitý poměr 81,5:18,5. Ze dvou základních
variant bylo připraveny čtyři paralelní varianty o různé sušině. První varianta siláží nebyla ošetřena
žádným silážním aditivem, u druhé varianty byl použit polyvalentní mikrobiální inokulant, ve třetí
bakteriálně enzymový preparát a čtvrtá varianta byla ošetřena chemickým konzervačním aditivem.
U odebraných modelových siláží byly provedeny analýzy nutné pro zhodnocení kvality
fermentačního procesu a posouzení vlivu přídavku absorbentu a použitého silážního aditiva.
Z výsledků průběhu kvality fermentace po 56 dnech skladování uvedených v (Tab.47) je patrné, že se
sušina siláží u variant A pohybovala od 29,30 % (Varianta A1) do 29,77 % (Varianta A2), u siláží variant
B od 33,40 % (Varianta B3) do 34,47 % (Varianta B2), čímž byl splněn předpoklad rozdílu sušiny mezi
variantami o 5 %. Hodnota pH u sledovaných siláží se pohybovala v rozmezí 3,52 do 3,73 u variant A,
u variant B bylo rozmezí pH od 3,69 do 3,80.
Hodnoty pH byly vyrovnané a při porovnání
hodnot u obou odběrů byly hodnoty pH
u jednotlivých variant poměrně stálé mimo
variantu A1, kde při prvním odběru hodnota
3,52 pH představovala nejnižší naměřenou
hodnotu a naopak u druhého odběru byla
naměřena hodnota 3,8 pH. Mikrobiálně
enzymatický preparát měl větší tendenci
snižovat hodnotu pH, než samotný inokulant.
Směs organických kyselin v suboptimální
dávce 3,0 l/t se ukázala z hlediska vlivu
na pH siláže jako méně efektivní, ale hodnota
pH i vzhledem k obsahu sušiny silážovaného
K silážovanému mlátu byla silážní aditiva aplikována dle schématu:
Skupina Varianty Skupina Varianty
A 1 Kontrola B 1 Kontrola
A 2 “BON” 2 g/t B 2 “BON” 2 g/t
A 3 “BAC” B 3 “BAC”
A 4 “KEM” 3 l/t B 4 “KEM” 3 l/t
Tab.47 - Obsah sušiny siláží (%) při odběru po 56 dnech
Sušina (%) Průměr Sm. od. Vx
Varianta A 1 29,300 0,390 1,331%
Varianta A 2 29,767 0,052 0,173%
Varianta A 3 29,400 0,390 1,326%
Varianta A 4 29,733 0,225 0,757%
Varianta B 1 34,267 0,103 0,301%
Varianta B 2 34,467 0,361 1,049%
Varianta B 3 33,400 0,410 1,227%
Varianta B 4 33,433 0,273 0,817%
15
mláta nepřekročila hranici kritické hodnoty. Hodnoty KVV při prvním odběru byly u variant A nižší
než u variant B, vyjma siláže B4, kde byla zjištěna nejnižší hodnota kyselosti vodního výluhu (1095
mg KOH/100 g). U siláží variant A se hodnota KVV pohybovala od 1280 mg KOH/100 ml do 1465 mg
KOH/100 g (s přídavkem směsi organických kyselin v dávce 3 l/t). Nejvyšší titrační kyselost vodního
výluhu u siláží s vyšším podílem sorbentů byla zjištěna u varianty B2 (1789 mg KOH/100 g), nejnižší
naopak u chemicky ošetřených siláží (1095,3 ml KOH/100 g). Po odběru po 112 dnech bylo prokázáno
zvýšení hodnoty KVV u všech variant. Při paralelním porovnání siláží varianty A a B lze konstatovat, že
nejvyšší pH bylo naměřeno u varianty siláže A2 (1794 mg KOH/100 g) resp. ve B2 (1866 mg KOH/100
g), které byly ošetřené mikrobiálním inokulantem, naopak nejnižší hodnota KVV byla u variant siláží
chemicky ošetřených A4 (1544 mg KOH/100 g), resp. v silážích B4 (1284 mg KOH/100 g) ošetřených
chemickým konzervačním přípravkem.
Při hodnocení kvality fermentace na základě obsahu kyseliny mléčné a octové lze konstatovat,
že v silážích při prvním odběru byl největší obsah kyseliny mléčné v silážích varianty A nalezen
v inokulované siláži (A2 6,96 % v sušině), nejméně v neošetřené kontrolní siláži (5,62 %). Nejvyšší
podíl kys. mléčné ze sumy kyselin byl nalezen v silážích s nižším obsahem sušiny u inokulované
varianty A3 (84,56 %), resp. A2 (823,9%), u siláží s vyšším obsahem sušiny pak u B2 (85,45% podíl),
tedy v siláži ošetřené směsí kyselin v dávce 3,0 l/t. Nejnižší zastoupení laktátu ze sumy kvasných
kyselin bylo nalezeno u siláží chemicky ošetřený (A4 – 80,96%), resp. (B4 73,32 %). Obsah kyseliny
mléčné v silážích odebraných po 56 dnech fermentace koreloval s hodnotami KVV. Při druhém odběru
modelových siláží bylo prokázáno zvýšení obsahu kyseliny mléčné. Nejvyšší zvýšení bylo u varianty
A1 z 5,62 % kys. mléčné v sušině na 9,37 % v sušině. Při paralelním porovnání lze konstatovat, že
v silážích varianty A bylo množství kyseliny mléčné vyšší než u stejně ošetřených siláží varianty B.
Obsah kyseliny octové byl celkem vyrovnaný a přesáhl hodnotu 1 % v sušině. Nejnižší obsah kyseliny
octové u siláží s nižší sušinou byl nalezen u kontrolní siláže, u siláží varianty B4 u chemicky ošetřené
(1,052 % v sušině). Množství kyseliny octové v silážích při prvním odběru bylo od 1,05 % v sušině
(varianta B4) do 1,45 % v sušině (varianta A4). Při druhém odběru siláží bylo u variant A1 až A3
prokázáno zvýšení obsahu kyseliny octové v silážích, u varianty A3 došlo k navýšení z 1,19 % na 2,36
% sušiny. U varianty A4 došlo ke snížení obsahu kyseliny octové na 1,20 % v sušině. U varianty B1
a B2 se množství kyseliny octové snížilo na 0,77 % v sušině, resp.0,76 % v sušině. Kyselina propionová
ani máselná nebyly ani v jedné pokusné siláži detekovány.
Tvorba a únik silážních tekutin byl při prvním odběru zjištěn ve všech silážích s nižším obsahem
sušiny, siláže variant A, zatímco při zvýšeném podílu sorbentů a tím i zvýšení obsahu sušiny k úniku
tekutin již nedocházelo. Při porovnání vlivu silážních aditiv je patrné, že nebyl zaznamenán výrazný
rozdíl mezi inokulantem a mikrobiálně-enzymovým preparátem co do výše množství tekutin (193,33
ml), zatímco chemický prostředek zvýšil odtok tekutin (360 ml) ze siláže mláta, což je v souladu
s poznatky jiných autorů. Podobná tendence byla zjištěna i při odběru siláží po 112 dnech skladování
(Tab.70).
Z mikrobiálních změn ve složení
studované mikroflóry při aeraci siláží během
72 hodin a z dosažených výsledků, týkajících
se změn počtu kvasinek a plísní v silážích
po 56. a 112. dnu skladování je zřejmé,
že na inhibici kvasinek byl nejvíce účinný
chemický prostředek na bázi organických
kyselin, který významně redukoval výskyt
nejen populaci kvasinek, ale i plísní,
zejména rodu Geotrichum. Výrazné změny
v počtu kvasinek a souboru kvasinek a plísní
byl v silážích zaznamenán po 48 hodinách
aerace, což je v souladu s poznatky jiných
autorů a také s našimi dřívějšími poznatky.
Tab.70 - Silážní šťávy (ml) při odběru po 112 dnech
Silážní šťávy (ml) Průměr Sm. od. Vx
Varianta A 1 260,000 34,641 13,323
Varianta A 2 313,333 11,547 3,685
Varianta A 3 326,667 41,633 12,745
Varianta A 4 540,000 105,830 19,598
Varianta B 1
Varianta B 2
Varianta B 3
Varianta B 4 86,667 30,551 35,251%
16
Největší inhibice byla zjištěna při použití směsi organických kyselin v dávce 3 l/t, zejména u varianty
siláží s nižším obsahem sušiny (A). Tyto siláže se vyznačují ve srovnání s ostatními variantami větším
dezinfekčním efektem a lepší hygienickou jakostí.
U nádobových pokusů, kde se při konzervaci mláta odzkoušely přídavky absorbentů a to pšeničných
otrub a nebo sladového květu se ukázalo, že nejvhodnějším přídavkem je právě sladový květ. V našich
provozních pokusech v zemědělských podnicích se potvrdila vhodnost a praktičnost použití sladového
květu jako ideálního absorbentu na udržení silážních šťáv v siláži.
2.3. Příklady silážování čerstvého pivovarského mláta se sladovým květem při
rozdílných vzájemných poměrech
První silážní pokus se uskutečnil 13.5.2005 na zemědělském podniku Podorlicko, a.s. Mistrovice.
Siláž se uskladnila do silážních PE vaků o průměru 2.4 m vakovacím lisem ROTO-PRESS.
Před započetím vlastního pokusu a před naskladněním do silážního vaku se odebraly vzorky
pivovarského mláta a sladového květu na chemický rozbor. Sušina čerstvého pivovarského mláta
vykázala hodnotu 23.15%. Obsah živin ve 100% sušině byl u dusíkatých látek 24.08%, obsah cukrů
byl 2.43%. Sušina sladového květu byla 95.16% a obsah živin ve 100% sušině u dusíkatých látek byl
27.93% a obsah cukrů byl 10.8%.
Podle deklarovaných hodnot u čerstvého pivovarského mláta a sladového květu se propočetl poměr
míchání 88% : 12%, aby výsledná sušina byla 32%. Přivezené pivovarské mláto mělo teplotu cca 450C
a bylo ze soupravy vysypáno na asfaltovou plochu vedle sladového květu. Pomocí velkého nakladače
se nejprve mláto posypalo sladovým květem a pak bylo vše promíchalo. Takto připravená silážní
hmota se nakladačem plnila přes lis ROTO-PRESS do PE vaku. Na lisu se aplikoval konzervační
přípravek v dávce 4 litry na tunu silážní hmoty. Přes tři trysky se nastřikoval konzervační přípravek
na šnekovici, která dopravovala silážní hmotu na velkou stlačovací šnekovici lisu. Tímto způsobem se
konzervační přípravek optimálně naaplikoval a také se dorozmíchal sladový květ. Protože se začal plnit
vak bezprostředně po přivezení mláta, zamíchaná silážní hmota byla ještě velice horká a to způsobilo,
že silážní vak teplem změkl a měl tvar elipsy. Postupně, jak mláto chladlo, tak se tvar vaku dostal
do normálu. Tento důležitý poznatek nás vedl k tomu, že pro další pokusy jsme objednávali pivovarské
mláto den až dva dny dopředu. Po ukončení silážování se vak vzduchotěsně uzavřel. Během celého
naskladňování a ani v průběhu skladování neodtékaly silážní šťávy z PE vaku.
Po třech měsících skladování se odebraly vzorky na rozbor. Chemický konzervační přípravek
(dávka aplikace 4 litry na tunu) měl na fermentaci částečný selektivní účinek a vytvořilo se v průměru
12,59 g kyseliny mléčné a 0,60 g kyseliny octové na kg siláže. Kyselina máselná byla nulová. Hodnota
pH v průběhu sledování klesala z 3,82 až na 3,58. Hodnota KVV se pohybovala v rozmezí 1019 –
1404. Hodnoty NH3 se v průběhu pokusu pohybovaly na normativních hladinách o průměru 0,11%
a to odpovídalo průměrné proteolýze 6,37%. Výsledné hodnoty NH3 jsou velice uspokojivé i vzhledem
k tomu, že NH3 je vnášen do siláže přes mravenčan amonný, který je v konzervačním přípravku. Také
samotné působení chemického konzervantu má částečný vliv na zvýšení NH3. Laboratorní hodnocení
jak fermentačního procesu, tak i zatřídění do výsledné třídy bylo ve všech rozborech hodnoceno stupněm
jedna. Na kvalitu samotného produktu, tak i na průběh fermentačního procesu a následně na stabilitu
skladování, mělo bezprostředně vliv i to, že mláto bylo čerstvé a ještě při naskladňování vykazovalo
teplotu cca 400 °C - 450 °C. Proto pivovarské mláto bylo prakticky sterilní, bez nežádoucích zárodků,
především plísní.
Obdobné výsledky v laboratorních rozborech byly paralelně naměřeny na odebraných vzorcích dne
11.9.2005 a rozborovaných v laboratoři SOS s. r. o.ve Skalici nad Svitavou.
Smyslová kontrola kvality se prováděla pravidelně každý týden po celou dobu zkrmování. Barva,
vůně i struktura byly po původní hmotě a v průběhu pokusu byly velice stabilní a neměnily se. Při
otevření vaku nebyly zjištěny žádné projevy plísní a ani v průběhu pokusu nebyly zjištěny. Při odběru
17
pro krmné účely byla siláž kompaktní a držela pohromadě a nesesýpala se. Také příjem této siláže
u dojnic byl spontánní a nevykazoval výkyvy.
Z ekonomického hlediska byla propočtena také cena silážovaného pivovarského mláta, která vyšla
150, - Kč/q. Do výsledné ceny se zařadily všechny nákladové položky, které se na výrobě podílely.
Na výši ceny se značnou měrou podílely náklady spojené s pokusem, protože se vyrobilo jen cca 50
tun siláže.
Druhý silážní pokus byl již plně provozní a uskutečnil se dne 14.8.2006 na zemědělském podniku
Havlíčkova Borová, a. s., ve středisku Havlíčkova Borová. Protože si zemědělský podnik hradil mláto
a sladový květ ve vlastní režii, musely se náklady na výrobu siláže minimalizovat. Snížení ceny
vycházelo z velkého množství nakoupeného mláta a vlastní snížení ceny spočívalo v menší dávce
přimíchaného sladového květu a ve snížení konzervačního přípravku. Byl propočítán potřebný poměr
mezi čerstvým pivovarským mlátem a sladovým květem podle deklarovaných rozborů (92% : 8%) tak,
aby výsledná minimální sušina siláže byla cca 26% - 28%. Aplikační dávka konzervačního přípravku
byla 3 litry na tunu.
Na podkladě výpočtů bylo přivezeno pivovarské mláto, postupně v průběhu dvou dnů, v celkové
hmotnosti 220 tun s 20 tunami sladového květu.
Velkým nakladačem bylo mláto a sladový květ promíchán (podle metodiky z předcházejícího
pokusu) a silážní hmota se uskladnila do dvou silážních PE vaků o průměru 2,4 m a plnila se vakovacím
lisem ROTO-PRESS.
Sušina čerstvého pivovarského mláta vykázala hodnotu 22,6% a obsah živin ve 100% sušině byl
u dusíkatých látek 27,16%, u škrobu 5,84% a obsah cukrů byl 1,06%. Sušina sladového květu byla
92,64% a obsah živin ve 100% sušině u dusíkatých látek byl 27,41%, u škrobu 8,32% a obsah cukrů
byl 12,42%. Hodnoty rozborů jsou v příloze (Tab.1,2,3A,3B).
Po měsíci a půl se začal vak zkrmovat a odebral se vzorek siláže na rozbor. Při dávce chemického
konzervačního přípravku v aplikační dávce 3 litry na tunu, měl konzervant na fermentační proces
selektivní účinek a vytvořilo se v průměru 12,59 g kyseliny mléčné a 0,60 g kyseliny octové na kg
siláže. Kyselina máselná byla nulová. Hodnota pH v průběhu sledování byla ustálená v rozmezí 3,53
až 3,58. Hodnota KVV se pohybovala v rozmezí 1426 – 1019. Hodnoty NH3 se v průběhu pokusu
pohybovaly na normativních hladinách o průměru 0,10% a to odpovídalo průměrné proteolýze 7,70%.
Výsledné hodnoty NH3 a proteolýzy jsou vzhledem ke stávající sušině na horní hranici normy, ale
přesto jsou uspokojivé i vzhledem k tomu, že NH3 je vnášen do siláže přes mravenčan amonný,
který je v konzervačním přípravku. Laboratorní hodnocení jak fermentačního procesu, tak i zatřídění
do celkové třídy bylo ve všech rozborech hodnoceno stupněm jedna.
Částečné vychladnutí čerstvého mláta mělo velice pozitivní vliv na kvalitu dusání silážní hmoty do PE
vaků a především na udržení tvaru vaků. Teplota zamíchané silážní hmoty se pohybovala v rozmezí 200
°C – 300 °C. Snížené dávkování konzervantu nemělo zásadní vliv na kvalitu fermentačního procesu.
To potvrzují nejen provedené laboratorní analýzy odebraných rozborů, ale také vizuální a smyslové
kontroly prováděné během zkrmování siláže, které ukázaly, že barva, vůně i struktura měly během
zkrmování stejnou podobu po původní hmotě a byly velice stabilní. Také nebyly zjištěny žádné projevy
plísní a kvasinek.
Z ekonomického hlediska byla propočtena také cena silážovaného pivovarského mláta, která vyšla
110, - Kč/q. Do výsledné ceny se zařadily všechny nákladové položky, které se na výrobě podílely.
Třetí provozní silážní pokus z čerstvého pivovarského mláta a sladového květu byl založen pro
krmný pokus na výkrmu žíru býků.
Siláž z čerstvého pivovarského mláta se sladovým květem jsme uskladnili do silážního PE vaků.
Pokus začal dne 28.10.2006 a proběhl na zemědělském podniku Havlíčkova Borová, a.s., ve středisku
Oudoleň. Průběh vlastního pokusu vycházel ze stejného metodického postupu, který byl uplatněn
ve středisku Havlíčkova Borová.
Byl propočítán potřebný poměr mezi čerstvým pivovarským mlátem a sladovým květem (92% :
18
8%) na požadovanou sušinu minimálně 26% - 28 %. Na konzervaci byl použit stejný konzervační
přípravek jako u předcházejících pokusů.
Mláto bylo přivezeno postupně a skladováno na asfaltové ploše v celkové hmotnosti 160 tun.
Zároveň se přivezlo 14,5 tun sladového květu. Z navezeného pivovarského mláta a sladového květu
se odebraly vzorky na rozbory. V tomto pokusu se sledovaly jak chemické parametry laboratorních
rozborů, tak se sledovala mikrobiologie a rozbory se daly na kvantitativní a kvalitativní stanovení
plísní a kvasinek. Analytický rozbor ukazoval u sladového květu obsah sušiny 96,00 %, u NL 25,04
%, u škrobu 14,720 %, u cukrů 12,09 %. Rozbor čerstvého pivovarského mláta měl sušinu 22,90%,
při přepočtu na 100% sušinu byla hodnota NL 22,805 %, u škrobu byla hodnota 5,50 % a u cukrů
0,51 %. Obsah plísní ve sladovém květu odpovídal mírné kontaminaci plísní 2700 KTJ/g. V čerstvém
pivovarském mlátu plísně byly v minimálním množství 540 KTJ/g, ale obsah kvasinek byl vyšší než
100000 KTJ/1g mláta.
Po naskladnění silážní hmoty, která byla naaplikována množstvím 3 litry konzervačního přípravku
na tunu silážní hmoty, se silážní vak vzduchotěsně uzavřel. Během celého naskladňování a ani v průběhu
skladování neodtékaly silážní šťávy. Začátek zkrmování a vlastní krmný pokus byl naplánován
na měsíce duben až květen roku 2007.
Výsledky silážního pokusu a rozborů ukázaly, že fermentační proces a kvalita produktu byla velice
dobrá. Také sušina, která se v průběhu zkrmování pohybovala na úrovni cca 29%, přispěla k vysoké
stabilitě siláže. Dokázaly to jak rozbory, tak i krmný pokus. Významným úspěchem bylo, že kvalita
i po 6 měsících skladování v PE vaku přes zimní období byla výborná. Dále pak i po čtyřech měsících
zkrmování v letním období zůstávala siláž stabilní, s kvalitou téměř jako na začátku pokusu. Docílenou
kvalitu potvrdilo i mikrobiální vyšetření na plísně, které bylo negativní. (Rozbory chemického
i mikrobiálního vyšetření jsou v příloze v tabulkách – 1,2,3A,3B, A4)
Z ekonomického hlediska byla propočtena také cena silážovaného pivovarského mláta, která vyšla
97, - Kč/q. Do výsledné ceny se zařadily všechny nákladové položky, které se na výrobě podílely.
Čtvrtý provozní silážní pokus se silážováním čerstvého pivovarského mláta a sladového květu se
uskutečnil dne 25.6.2007 na zemědělském podniku Havlíčkova Borová, a.s., ve středisku Havlíčkova
Borová. Mláto se navezlo v průběhu dvou dnů v množství 250,54 tun na připravenou asfaltovou plochu
a pak se naskladnil sladový květ v množství 17,50 tun. Nižší sušina silážní hmoty byla zapříčiněna
nedodržením deklarované sušiny pivovarem, která se měla pohybovat v rozmezí 22 – 24%. Ve skutečnos.

A komu by se to nechtělo rolovat :http://eagri.cz/public/web/file/33777/Metodika_Silovn_mlta_AgroKonzulta_tisk.pdf.

Tome, Ty draku, cos to proved?

Co kdyby mu to chudákovi shnilo...

Tak to se ti povedlo
Taky jsi to tu mohl prdnout před svátkama, to bylo víc času na čtení.

Jojo, před svátkama je vždy spousta času... tak to nevim, kde žijete nebo, kde žiju já...
mám co louskat, tak snad to přeberu a pochopim selským rozumem.Do léta

Prosím vás, nemá uvedený dokument (http://eagri.cz/public/web/file/33777/Metodika_Silovn_mlta_AgroKonzulta_tisk.pdfˇ) někde na webu kopii? Horší úložiště jako na EAgri snad neexistuje (neznámá dělka souboru, nenavazování stahování, neustále nějaké pády při stahování). Tento dokument tentokrát nedám, doufám že to není projekt z našich daní.

Jen ne prosím UložTo a podobné (zase jiné) paskvily.

Děkuji.

tom.tady napsal(a):
AgroKonzulta – poradenství, s. r. o.
Žamberk
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
v Brně
Metodika
Silážování čerstvého pivovarského mláta se
sladovým květem a systémy jeho zkrmování
u vysokoprodukčních dojnic a ve výkrmu býků.
František Mikyska, Petr Doležal,
Ladislav Zeman, Jan Šeda
Žamberk,2008
Kolektiv autorů:
Ing. František Mikyska
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.
Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc.
Ing. Jan Šeda
Metodika byla vytvořena v podpůrném programu 9.F.g. Metodická činnost k podpoře zemědělského
poradenského systému, Ministerstvo zemědělství ČR.
Předkládané doporučené metodické postupy vycházejí jak z vlastních získaných poznatků na
základě modelových nádobových i provozních pokusů, tak i z dostupných literárních informací
s podporou projektu NAZV QF č.4027 „Využití odpadů sladařského a pivovarnického průmyslu jako
zdroje bílkovin pro výživu zvířat s ohledem na životní prostředí“. Základním podkladem pro metodiku
byly však výsledky provozních pokusů, které proběhly v letech 2005 až 2007. Příručka má za cíl přenos
praktických výsledků a informací, získaných z realizovaných pokusů, do široké zemědělské praxe.
Recenzenti:
Prof. MVDr. Ing. Pavel Suchý, CSc.
MVDr. Ing. Jan Dvořáček
Autor fotografií: Ing. František Mikyska
© František Mikyska 2008
AgroKonzulta - poradenství, s. r. o.2008
ISBN: 978-80-7375-217-0
Obsah strana
1. Úvod a cíl metodiky...............................................4
2. Vlastní metodika..................................................6
2.1. Charakteristika čerstvého pivovarského mláta a sladového květu............6
2.1.1. Pivovarské mláto..................................................6
2.1.2. Omezená stabilita čerstvého pivovarského mláta.........................6
2.2. Problematika uvolňování silážních tekutin z čerstvého pivovarského mláta....7
2.2.1. Vliv sorbentu sladového květu a pšeničných otrub na odtok silážních šťáv.....7
2.2.2. Vliv diferencovaného přídavku sorbentu - sladového květu.................12
2.2.3. Vliv sorbentu vlhkosti, sladového květu a pšeničných otrub ve stanoveném
poměru..........................................................13
2.3. Příklady silážování čerstvého pivovarského mláta se sladovým květem při
rozdílných vzájemných poměrech....................................16
2.4. Vlastní metodický postup silážování čerstvého pivovarského mláta se sladovým
květem..........................................................20
2.5. Zkrmování siláže mláta dojnicím a býkům..............................22
2.5.1. Trávení v bachoru skotu............................................22
2.5.2. Bakterie.........................................................22
2.5.3. Nálevníci........................................................23
2.5.4. Bachorové anaerobní houby.........................................24
2.6. Zkrmování čerstvého pivovarského mláta..............................24
2.7. Krmný pokus na dojnicích se silážovaným pivovarským mlátem se sladovým
květem..........................................................25
2.8. Krmný pokus se siláží z mláta a sladového květu s vykrmovanými býky......28
2.9. Závěrečné zhodnocení výsledků silážování mláta a jeho zkrmování skotu......31
3. Novost postupů...................................................32
4. Popis uplatnění metodiky...........................................32
5. Seznam použité související literatury..................................33
6. Seznam publikací.................................................34
7. Dedikace – odkaz na příslušné projekty VaV............................35
8. Přílohy..........................................................36
8.1. Tabulková příloha.................................................36
8.2. Fotografická příloha...............................................56
4
1. Úvod a cíl metodiky
V České republice každoročně vzniká při výrobě piva okolo 380 tisíc tun pivovarského mláta
a při výrobě sladu celá řada odpadů, z nichž největší roční produkci představuje sladový květ
s 20.000 tunami. Také ostatní sladovnické odpady jsou produkty s velmi dobrou výživnou hodnotou
a představují levný zdroj koncentrovaného bílkovinného krmiva pro hospodářská zvířata. Sladový
květ patří k nejdůležitějším a nejhodnotnějším zbytkům sladovnického průmyslu. Kromě vysokého
obsahu bílkovin je sladový květ významný také příznivým obsahem minerálních a aromatických látek.
Organický podíl ostatních zbytků, vznikajících při výrobě sladu, jako sladová krupice, prach a plevy má
podobné chemické složení jako sladový květ.
Pivovarské mláto, jakož i sladové odpady, jsou pro vysoký obsah různých biologicky významných
složek, ale i pro svoji cenovou dostupnost, vyhledávanou surovinou v krmivářském průmyslu. Jejich
nutriční využití je poměrně široké, avšak jejich praktická aplikace je často problematická a to zejména
v oblastech, kde je jejich produkce vysoká. Velkým problémem je značná nestabilita těchto produktů
z hlediska uchování živin a hygienické jakosti. Sladový květ i další odpady přijímají velmi rychle
vlhkost a musí se proto skladovat v suchém a chladném prostředí, jinak se brzy kazí, plesniví a podléhají
hnilobným změnám. Stejně tak čerstvé mláto rychle podléhá zkáze, a proto se doporučuje jej zkrmit
do 48 hodin. Bezpečné krmivářské využití těchto krmných odpadů je limitováno zejména výskytem
nežádoucí mikroflóry (plísně, kvasinky, bakterie), popř. jejich metabolitů. Z toho vyplývá potenciální
riziko intoxikace zvířat při jeho zkrmování a postupném zvyšování obsahu toxinů a jiných cizorodých
látek v živočišné a následně i v lidské populaci.
Dalším problémem, vyplývajícím z krátké uchovatelnosti těchto odpadů v čerstvém stavu, jsou
často vysoké přepravní náklady. U pivovarského mláta se k tomu přiřazuje i otázka nehospodárného
využívání bílkovin, ke kterému dochází při celoročním pravidelném zkrmování mláta v čerstvém stavu,
tedy i v období, kdy krmná dávka obsahuje dostatek proteinů rostlinného původu. Kromě konzervace
pivovarského mláta sušením, které spotřebovává velké množství energie, existuje možnost uchování
mláta konzervací silážováním (WYSS,1997; DOLEŽAL a kol.,2006).
V řadě států EU je v poslední době zkoumána konzervace pivovarského mláta organickými
kyselinami. Tyto siláže jsou využívány především ve výživě dojnic a býků ve výkrmu. První výsledky
z využití těchto siláží v krmných dávkách býků a dojnic publikovali DAENICKE, ROHR a ENGLING
(1991), MOREL a LEHMAN (1997), MUNGER a JANS (1997); BUCHGRABER a RESCH (1997),
ALLEN a kol.,1975) a další. Výsledky ze studia a využití pivovarského mláta v České republice nebyly
v dostupné literatuře publikovány.
První výzkum, který se zabýval konzervací čerstvého pivovarského mláta v naší republice byl
vyřešen v projektu NAZV QF č.4027 „Využití odpadů sladařského a pivovarnického průmyslu jako
zdroje bílkovin pro výživu zvířat s ohledem na životní prostředí“. Vyřešením konzervace mláta je dána
možnost k rozšíření nabízeného sortimentu kvalitního a poměrně levného zdroje bílkovin pro výživu
jak monogastrických, tak především polygastrických zvířat. Výhodnost takto řešené konzervace mláta
spočívá ve správné aplikaci vhodné kombinace organických kyselin jako konzervačního přípravku,
který zajistí zastavení degradačních procesů při silážování a skladování mláta. Pozitivním přínosem
je vytvoření kvalitní siláže, která může sekundárně pozitivně ovlivnit stabilitu krmné dávky pro
zvířata a pomoci vytvořit prostředí pro lepší bachorovou fermentaci a tím zvýšení produkční účinnosti
krmné dávky. Významným přínosem při řešení tohoto problému je využití sladového květu při úpravě
a silážování pivovarského mláta, jako nositele energie pro fermentační proces a jako absorbentu pro
zvýšení sušiny čerstvého mláta na optimální hodnotu pro silážování a pro zamezení odtoku silážních
šťáv. Výroba konzervovaného pivovarského mláta v kombinaci se sladovým květem ve výživě zvířat,
5
pak významně přispěje ke snížení zátěže vodních zdrojů (životního prostředí) dusíkem a silážními
šťávami, což je plně v souladu s tzv. „Nitrátovou směrnicí“ (Směrnice rady 91/676/EHS).
Cílem metodické příručky je předat řešení konzervace pivovarského mláta se sladovým květem,
kde zvýšením sušiny čerstvého mláta na optimální hodnotu se zamezí odtoku silážních šťáv (kladný
vliv na životního prostředí). Důležitým cílem metodické příručky je předvést systémy zkrmování
pivovarského mláta vysokoprodukčním dojnicím a býkům ve výkrmu. Využitím metodiky se efektivně
zhodnotí náklady na výrobu kvalitní bílkovinné suroviny ze siláže mláta a sladového květu a to je cíl
nejen metodiky, ale i cíl pro zemědělský podnik.
6
2. Vlastní metodika
2.1. Charakteristika čerstvého pivovarského mláta a sladového květu
Pivovarské mláto, které je levným zdrojem kvalitního bílkovinného krmiva pro hospodářská
zvířata, představuje nerozpustný podíl rmutu po oddělení sladiny. Čerstvé pivovarské mláto obsahuje
při cca 22,2 % sušině, v přepočtu na 100% sušinu, přibližně 27,3 % dusíkatých látek,15,5 % vlákniny,
5,4 % škrobu,1,1 % cukrů a 5,1 % popelovin. Obsah netto energie se pohybuje v průměru na 5,43 MJ
NEL v kg sušiny (DOLEŽAL a kol.,2006; MIKYSKA a kol.,2007 ). Vlivem zvýšeného využití škrobu
při výrobě piva, klesá podíl energie, a naopak stoupá podíl kvalitních dusíkatých látek. Mláto proto
řadíme ke kvalitním bílkovinným krmivům.
Sladový květ patří k nejdůležitějším a nejhodnotnějším zbytkům sladovnického průmyslu. Při
sušině okolo 94 % obsahuje v průměru 28 % N-látek,13 % vlákniny (nejvýše 15 %),9 % škrobu,
11 - 13 % cukrů,2 % tuku,6 - 7 % popele,40 % BNLV (DOLEŽAL a kol.,2006; MIKYSKA
a kol.,2007). Z celkových bílkovin sladového květu je 50 - 60 % v nerozpustné formě, které dojnice
využívají především k produkci mléka. Kromě vysokého obsahu bílkovin je sladový květ významný
také příznivým obsahem minerálních látek, vitamínů a enzymů. Z enzymů obsahuje hlavně významné
proteolytické a amylolytické enzymy (ZEMAN a kol.,1995). Při sušině okolo 96 % obsahuje sladový
květ asi 11 % sacharózy. Sladový květ se vyznačuje také významnými mlékotvornými (sekrečními)
účinky.
2.1.1. Pivovarské mláto
Pivovarské mláto je cenným krmivem i z hlediska výborných dietetických vlastností, souvisejících
především s vyšším obsahem vitamínu B (SPANN,1993). Do pivovarského mláta přechází z ječmene
asi 1/7 obsahu BNLV a téměř 75 % z obsahu všech dusíkatých látek. Biologická hodnota bílkovin je
pak odvislá od obsahu aminokyselin sladovnického ječmene a je obohacena dále činností kvasinek
(DOLEŽAL a kol.,2005). Čerstvé mláto pak má poměrně vysokou hodnotu stravitelnosti organické
hmoty (64 – 65 %). Pivovarské mláto v krmné dávce dojnic podporuje sekreci mléka, neboť se
vyznačuje významnými mlékotvornými (sekretorickými) účinky. Specifickou vlastností kvalitního
pivovarského mláta je pozitivní vliv na bachorové prostředí skotu a na mikrobiální aktivitu. Pivovarské
mláto zařazené ve větší dávce (nad 3 kg sušiny) má tendenci redukovat obsah mléčného tuku, zejména,
pokud je v krmné dávce přebytek škrobu.
2.1.2. Omezená stabilita čerstvého pivovarského mláta
Čerstvé pivovarské mláto je prakticky sterilní. V průběhu dopravy a skladování však dochází k jeho
sekundární kontaminaci. Slabě kyselé pH, obsah živin a vysoká vlhkost z něj činí ideální substrát pro
rozvoj mikroorganismů. Čerstvé pivovarské mláto je mimo jiné charakteristické tím, že se relativně
rychle kazí. Zejména vysoký obsah dusíkatých látek a nižší obsah sušiny je častou příčinou mikrobiálního
rozkladu za vzniku produktů nevhodných pro bezrizikové zkrmování. Čerstvé nekonzervované mláto
vydrží ve zkrmitelném stavu, především v letních měsících, bez problémů 24 – 48 hodin (DOLEŽAL
a kol.,2005,2006). Po této době začíná docházet k hlubokým změnám, nejen smyslovým a nutričním,
ale zejména k mikrobiálnímu rozkladu.
7
2.2. Problematika uvolňování silážních tekutin z čerstvého pivovarského mláta
Kromě konzervace mláta sušením je nejrozšířenější metodou konzervace čerstvého pivovarského
mláta silážování. Ne vždy jsou však zajištěny všechny nezbytné předpoklady ke zdárnému průběhu
celého procesu konzervace a zajištění likvidace silážních šťáv, které mohou kontaminovat životní
prostředí. Nízký obsah sušiny čerstvého mláta způsobuje rozsáhlé uvolňování a odtok tekutin a to ihned
po zasilážování. Ukazuje se, že dynamika odtoku silážních šťáv u mláta je odlišnější než třeba u silážní
kukuřice, kde 50 % šťáv odteče do 4 – 6 dnů a zbytek se uvolní do 10 – 12 dnů. Odtok silážních šťáv je
také závislý i na použitém konzervačním přípravku (DOLEŽAL a kol.,2005).
Odtok silážních šťáv u silážovaného pivovarského mláta vrcholí již druhý den a končí až 20. – 25.
dne (DOLEŽAL a kol.,2006). Odtoku šťáv lze prakticky zamezit přídavkem absorbentů, respektive
úpravou sušiny nad 28 %. Pro zdokumentování problematiky konzervace pivovarského mláta je zařazen
příklad z laboratorních pokusů.
V laboratorních pokusech se zkoušel vliv sorbentů na odtok šťáv a účinnost konzervačních
přípravků. Byly založeny tři modelové pokusy.
2.2.1 Vliv sorbentu sladového květu a pšeničných otrub na odtok silážních šťáv
V 1. pokusu byly založeny modelové siláže pivovarského mláta dvou odlišných variant. Ve variantě
A byl použit jako sorbent sladový květ a ve variantě B pšeničné otruby, které byly přimíchány v množství
1,76 kg k 8,24 kg pivovarského mláta při průměrné sušině 222 g/kg. Procentuální poměr mláta
ke sorbetům byl 4,68:1, resp. podíl mláta z výsledné směsi byl 82,4:17,60. Výsledná sušina silážované
hmoty se pohybovala v rozmezí 32 – 33 %. Vedle kontrolních skupin byly založeny pokusné skupiny
po přidání testovaných silážních aditiv podle schématu (A – se sladovým květem, B s pšeničnými
otrubami):
Vliv různých konzervantů na silážování mláta se sladovým květem - varianta A
A1: kontrolní siláž
A2: 3 litry chemického přípravku „KEM“ na bázi (kys. mravenčí 43,5 %, kys. propionové 10 %,
mravenčanu amonného 30,9 %, kys. benzoové 2,2 %)
A3: 2 litry chemického přípravku „KOF“ s účinnou látkou na bázi NaNo2 E 250, hexamethylentetramin
E 239, voda v poměru 24,40 + 16,30 + 59,30)
A4: 4 litry přípravku „KEM“ s přídavkem sladového květu se změněnou kvalitou (delší doba
skladování)
A5: 3 litry přípravku „KOF“ s přídavkem sladového květu
A6: s přídavkem sladového květu (s delší dobou skladování) a inokulantu „BON“ v dávce 2 g/t (účinnou
látkou jsou kmeny bakterií mléčného kvašení Lactobacillus paracasei (DSM 16245), Lactobacillus
lactis (NCIMB 30160, Pediococcus acididlactici (DSM 16243) v celkové koncentraci cfu 1*1011/g).
A7: s přídavkem sladového květu (s delší dobou skladování) a monovalentního inokulantu „LAC“
(s účinnou látkou Lactobacillus plantarum, LP 286 v koncentraci cfu 1,5*10 10).
8
Vliv různých konzervantů na silážování mláta s pšeničnými otrubami – varianta B
B1: kontrolní siláž
B2: 3 litry chemického přípravku „KEM“
B3: 2 litry přípravku „KOF“.
Všechny siláže byly vystaveny stejnému tlaku o síle 2,831 kg/dm2. V modelovém pokusu bylo
založeno celkem 10 variant ve třech opakováních: Modelové siláže byly uskladněny v laboratoři při
průměrné laboratorní teplotě 26–28 ºC. Změny, ke kterým dochází v průběhu fermentace a skladování,
byly sledovány v modelovém pokusu v závislosti na čase a přídavku silážních aditiv. Fermentační
charakteristiky a kvalita siláží byly hodnoceny ve dvou rozdílných intervalech odběru a sice 56. a 112.
den po naskladnění. U siláží byly stanoveny obsah sušiny, pH, kvasné kyseliny, kyselost vodného
výluhu (KVV), čpavek, etanol.. U modelových siláží byl současně sledován v jednotlivých odběrech
také výskyt silážních tekutin. Byla provedena analýza kvality fermentačního procesu siláží. Za účelem
zjištění změn smyslových znaků u jednotlivých variant odebraných siláží, bylo provedeno také
mikrobiální vyšetření vzorků všech siláží po vyskladnění v určených intervalech (0,24,48,72 hodin).
Byl diagnostikován celkový obsah kvasinek, plísní rodu Geotrichum, celkový výskyt kolonií plísní,
a dohromady obsah kvasinek a plísní.
Výsledky modelových siláží mokrého pivovarského mláta s přídavkem testovaných sorbentů
a silážních aditiv prvního pokusu jsou uvedeny v následujících tabulkách.
V tabulkách jsou uvedeny obsahy sušiny silážovaných variant. Sušina samotného lisovaného
pivovarské mláta byla pouze 22,20 % a bez úpravy sušiny by mláto patřilo k velmi obtížně silážovatelným
a současně i hůře skladovatelným krmivům, zatímco přídavkem sorbentů došlo k úpravě sušiny
na hodnotu v rozmezí 31,4-33,5 %.
Předmětem našeho sledování bylo zhodnotit současně nejen vliv sušiny a konzervačního prostředku,
ale také doby skladování. Z výsledků vyplývá, že obsah sušiny siláží potéto skladovací periodě se pohybují
v rozmezí 29,15–33,72 %, přičemž nejmenší obsah sušiny vykázala inokulovaná siláž monovalentním
aditivem (29,15 %). Obě inokulované modelové siláže vykázaly nižší obsah sušiny než siláž kontrolní.
Kontrolní siláže vykazovaly horší znaky fermentační kvality, neboť měly nejhorší smyslové hodnocení
(nepříjemný pach po kyselině máselné, zhoršenou strukturu). Fermentační proces vykazoval významné
rozdíly mezi jednotlivými variantami. Oproti očekávání byly zjištěny u obou inokulovaných siláží
Tab.2 - Obsah sušiny siláží (%) při odběru
po 56 dnech
Sušina (%) Průměr Sm. od. Vx
Varianta A 1 32,169 0,388 1,207%
Varianta A 2 32,685 0,404 1,236%
Varianta A 3 32,519 0,070 0,216%
Varianta B 1 33,191 0,140 0,421%
Varianta B 2 33,723 0,108 0,321%
Varianta B 3 33,378 0,140 0,421%
Varianta A 4 31,467 0,169 0,538%
Varianta A 5 30,514 0,506 1,659%
Varianta A 6 30,650 0,054 0,178%
Varianta A 7 29,153 0,081 0,278%
Tab.1 - Obsah sušiny (%) při silážování
Sušina (%) start Průměr Sm. od. Vx
Samotné mláto 22,195 0,113 0,510%
Varianta A 1 32,729 0,512 1,565%
Varianta A 2 34,016 0,634 1,864%
Varianta A 3 33,503 0,225 0,672%
Varianta B 1 32,812 0,533 1,623%
Varianta B 2 31,695 0,147 0,464%
Varianta B 3 31,427 1,313 4,179%
Varianta A 4 31,986 0,769 2,404%
Varianta A 5 32,719 0,366 1,119%
Varianta A 6 32,901 0,414 1,259%
Varianta A 7 32,766 0,095 0,290%
9
mláta s přídavkem sladového květu vyšší hodnoty pH (4,23 resp.4,56) než ve srovnání s kontrolními
silážemi (3,91 resp.3,90). Siláže s přídavkem pšeničných otrub měly obecně nižší hodnoty pH (rozmezí
3,90–3,96), než siláže se sladovým květem. Vysoké hodnoty pH byly stanoveny i u siláží varianty A5,
tzn. ošetřených preparátem na bázi dusitanu a hexamethylentetraminu.
Titrační kyselost siláží (Tab.4) je
rozdílná mezi jednotlivými variantami
a pohybuje se v rozmezí od 1234,2
do 1866,3 mg KOH/100 g siláže.
Nejnižší hodnota byla nalezena v siláži
kontrolní siláž s přídavkem pšeničných
otrub (1234,2 mg/100 g), největší
v inokulované siláži s přídavkem
sladového květu polyvalentním
preparátem (1866,3 mg KOH/100
g). Hodnoty KVV nekorespondují
s hodnotou pH, ale spíše s produkcí
kvasných kyselin, zejména s podílem
kyseliny mléčné a nebo se způsobem
acidifikace. Byla potvrzena dřívější
teorie, že příliš vysoká koncentrace
kyselin použitých při silážování bílkovinných krmiv s nízkým obsahem sušiny zpravidla způsobuje
i redukci mléčného kvašení s nižší tvorbou laktátu (WEISSBACH et al.,1977,1992; ŠKULTÉTY et
al.,1983; KALAČ,1975 a jiní). Příznivý efekt oproti kontrolní siláži lze však spatřovat ve snížení
tvorby těkavých mastných kyselin, zejména kyseliny octové a propionové. Nejvyšší průměrný obsah
nejvýznamnějšího fermentačního produktu - kyseliny mléčné v siláži po 8 týdnech skladování byl
nalezen v kontrolní siláži A1 (7,87 % v sušině), ale také v inokulované siláži A6 (7,59 %), zatímco
nejnižší množství laktátu bylo obsaženo v siláži B2 (3,94 %). Ukazuje se, že v této siláži přídavek
organických kyselin ve stejné dávce více inhiboval tvorbu kyseliny mléčné, než v siláži obsahující
jako sorbent sladový květ. V této siláži však kyselina mléčná tvořila z celkových kvasných kyselin
78,62 %, zatímco v kontrolní siláži A1 79,04 % a v inokulované siláži A6 74,52 %, z čehož je zřejmé,
že jednotlivé siláže se lišily v celkové produkci kyselin a jejich vzájemného poměru z důvodu vlivu
a principu konzervačního účinku aditiva. Siláže obsahující jako sorbent pšeničné otruby, měly nižší
Tab.14 - Obsah sušiny (%) při odběru
po 112 dnech
Sušina (%) Průměr Sm. od. Vx
Varianta A 1 31,581 0,340 1,075%
Varianta A 2 32,413 0,510 1,574%
Varianta A 3 31,626 1,242 3,926%
Varianta B 1 33,613 0,125 0,372%
Varianta B 2 32,777 0,145 0,444%
Varianta B 3 33,689 0,264 0,783%
Varianta A 4 32,626 0,146 0,447%
Varianta A 5 30,326 0,374 1,234%
Varianta A 6 30,032 0,846 2,818%
Varianta A 7 29,232 0,606 2,074%
Legenda variant
Mláto Slad. květ kontrola Varianta A 1
Mláto Slad. květ Kemisile 3,5l Varianta A 2
Mláto Slad. květ Kofasil 2l Varianta A 3
Mláto Pšen. otruby kontrola Varianta B 1
Mláto Pšen. otruby Kemisile 3,5l Varianta B 2
Mláto Pšen. otruby Kofasil 2l Varianta B 3
Mláto Slad. květ Kemisile 4l (květ starý) Varianta A 4
Mláto Slad. květ Kofasil 3l (květ starý) Varianta A 5
Mláto Slad. květ Bonsilage 2g Varianta A 6
Mláto Slad. květ Lactofix 1g Varianta A 7
Tab.4 - Hodnota KVV siláží při odběru po 56 dnech (mg KOH)
KVV mg KOH Průměr Sm. od. Vx
Varianta A 1 1847,333 175,746 9,513%
Varianta A 2 1574,667 30,310 1,925%
Varianta A 3 1764,167 68,799 3,900%
Varianta B 1 1538,500 57,678 3,749%
Varianta B 2 1234,167 27,644 2,240%
Varianta B 3 1439,333 24,566 1,707%
Varianta A 4 1628,500 73,200 4,495%
Varianta A 5 1341,667 31,772 2,368%
Varianta A 6 1868,333 22,331 1,197%
Varianta A 7 1669,333 68,561 4,107%
10
množství laktátu, jako stejné siláže s obsahem sladového květu. Obsah kyseliny octové v silážích byl
zjištěn nejvyšší v inokulovaných siláží A7 (3,98 % v sušině), A6 (2,41 %), ale také v kontrolní siláži
A1 (2,09 % ), jakož i v chemicky ošetřené siláži (A5 – 2,55 %). Vyšší hladina acetátu v siláži naznačuje
heterofermentativní průběh kvašení (v případě kontrolních siláží a inokulované siláže A7), nebo
jako produkt s použitím inokulantu s obsahem bakterií mléčného kvašení pro posílení stability. Podíl
kyseliny octové ze sumy kvasných kyselin se pohyboval v rozmezí 20,9 % u siláže A1,44,14 % u siláže
A7, zatímco nejnižší množství acetátu bylo v siláži B2 (1,07 %) a představuje podíl ze všech kyselin
21,42 %. Obecně prokázána tendence nižší tvorby kyseliny octové v silážích s přídavkem pšeničných
otrub, ve srovnání se stejnými silážemi s přídavkem sladového květu. Kyselina máselná nebyla proti
očekávání v silážích zjištěna a to v žádné variantě, tedy ani v kontrolní. Kyselina propionová byla
prokázána pouze v inokulovaných silážích A6 a A7, v množstvích 0,179 resp.0,452 % v sušině. Horší
znak byl tak nalezen v inokulované siláži monovalentním inokulantem. Celková koncentrace kvasných
kyselin v sušině byla nejvyšší v inokulované siláži A6 a siláži A3, zatímco nejnižší v silážích B2.
Siláže s přídavkem pšeničných otrub měly v termínu odběru po 56 dnech skladování tendenci nižšího
obsahu kyselin v sušině.
Poměr KM/TMK, který byl nejnižší u inokulované siláže A7 (1,03), zatímco nejpříznivější byl
nalezen u siláží A3 (4,94), B3 (4,21), B1 (4,15). Siláže s přídavkem pšeničných otrub měly příznivější
poměr, než siláže s sladovým květem. Uvedené hodnoty korespondují s obsahem kyseliny mléčné
a octové v silážích.
Proti očekávání byl diagnostikován
relativně nízký obsah čpavku u všech
siláží, včetně kontrolních (Tab.12).
Množství čpavku se pohybovalo
v rozmezí 0,15 – 0,40 % v 1 kg sušiny.
Inokulanty (A6 a A7) a prostředek
KOF (A5) neměly ve srovnání s jinými
zásahy na redukci čpavku pozitivní vliv.
Relativně vyšší obsah čpavku v siláži A4
- s přídavkem směsi organických kyselin
s obsahem formiátu amonného (0,33 %),
obsahuje větší podíl z NH3-N pocházející
z vlastního přípravku.
Při odběru siláží bylo dále sledováno,
zda nedošlo v průběhu konzervace
k tvorbě a úniku šťáv. I když vyšší obsah
sušiny pokusných siláží v obou zbývajících
termínech odběru naznačují, že by
teoreticky nemělo docházet k úniku šťáv.
Tento poznatek dokladují také jiní autoři
např. WYSS (1997); BUCHGRABER
a RESCH (1997) a další.
Z výsledků uvedených v (Tab.13)
je patrný zásadní technologický rozdíl
mezi sorpční schopností obou sorbentů.
K tvorbě šťáv došlo pouze v silážích
mláta, kde byly použity pšeničné otruby,
ale žádné šťávy nevznikly v silážích
se sladovým květem. Uvedené zjištění
je důležité i z hlediska bilance ztrát
živin a sušiny, ke kterým by mohlo
v praktických podmínkách docházet.
Tab.12 - Obsah čpavku (% v suš.) při odběru po 56 dnech
Čpavek (%) v suš. Průměr Sm. od. Vx
Varianta A 1 0,264 0,030 11,357%
Varianta A 2 0,250 0,025 10,019%
Varianta A 3 0,272 0,024 8,660%
Varianta B 1 0,146 0,023 15,843%
Varianta B 2 0,213 0,035 16,292%
Varianta B 3 0,175 0,023 13,140%
Varianta A 4 0,334 0,017 5,244%
Varianta A 5 0,399 0,026 6,563%
Varianta A 6 0,310 0,018 5,768%
Varianta A 7 0,394 0,019 4,771%
Tab.13 - Silážní šťávy (ml) při odběru po 56 dnech
Silážní šťávy (ml) Průměr Sm. od. Vx
Varianta A 1
Varianta A 2
Varianta A 3
Varianta B 1 407,500 67,175 16,485%
Varianta B 2 385,500 63,640 16,530%
Varianta B 3 440,000 14,142 3,214%
Varianta A 4
Varianta A 5
Varianta A 6
Varianta A 7
11
Odebrané vzorky po 112 dnech
skladování dokumentují následující
výsledky rozborů siláží. U siláží mláta
se sladovým květem, zejména A 1 a A5
došlo vlivem dlouhodobého skladování
k nárůstu hodnoty pH (Tab.15), zatímco
siláže s pšeničnými otrubami si udržely
hodnotu pH na stále nízké hodnotě. S delší
dobou skladování došlo k celkovému
zvýšení hodnot KVV a to u většiny
siláží, což souvisí s větším obsahem
kvasných kyselin. U všech chemicky
ošetřených siláží, včetně kontrolní siláže,
byl zaznamenán nárůst kyseliny mléčné
ve srovnání s hodnotami z prvního odběru.
Uvedená zjištění naznačují, že průběh
fermentace silážovaného mláta nemá
rychlý průběh, zejména po přídavku chemických konzervačních prostředků. Pouze u inokulovaných
siláží zůstal obsah laktátu na srovnatelné úrovni. Kyselina mléčná u siláže A1 byla dominantní kyselinou
a tvořila 80,7% podíl, podobně jako u siláží A3 (80,1 %), naopak nejnižší podíl byl zjištěn u siláží B3
(22,9 %), nebo A7 (36,83 %). Byla potvrzena opět tendence nižšího obsahu kyseliny mléčné v silážích
s pšeničnými otrubami ve srovnání se silážemi se sladovým květem. Delší doba skladování modelových
siláží vedla ke zvýšení množství kyseliny octové, jejiž obsah byl vyšší ve všech variantách. Nejvyšší
obsah byl zjištěn u siláže B3 (31,95 %), což je 77,1% podíl ze sumy kvasných kyselin. Tato kyselina
je tak dominantní kvasnou kyselinou a uvedené množství by mohlo mít negativní vliv na dobrovolný
příjem zvířaty. Zvýšený podíl acetátu na celkovém množství kyselin vykazuje také inokulovaná siláž
A6 (33,97%). Kyselina máselná nebyla v silážích detekována a kyselina propionová byla nalezena
pouze v inokulovaných silážích A6 a A7, její podíl tvořil 5,9%, resp.7,02% podíl.
V modelových silážích A1 až A5, B1 – B3 došlo s delším skladováním k rozšíření poměru KM/
TMK. Výjimkou jsou inokulované siláže A6 a A7, ve kterých byl tento ukazatel snížen ve srovnání
s prvním odběrovým termínem (1,51, resp.0,68). Uvedené hodnoty lze považovat za zcela nevyhovující
a naznačují na určitou nestabilitu siláží. V obsahu čpavku byla zjištěna tendence nárůstu s dobou
skladování, zejména v silážích A3, A4. Proti očekávání byl obsah čpavku u všech siláží včetně
kontrolních, relativně nízký. Tvorba silážních tekutin byla prokázána v silážích s přídavkem pšeničných
otrub i po 112 dnech skladování.
V ostatních variantách
nedocházelo k úniku šťáv.
Z mikrobiálních výsledků
rozborů siláží odebraných
v 56. a 112 dnu po naskladnění
je zřejmé, že v silážích po 8
týdnech skladování byl nalezen
rozdílný počet kvasinek, kolonií
plísní i plísní (Tab.32) rodu
Geotrichum, nejen bezprostředně
po otevření, ale i v průběhu
prvních 72 hodin po aeraci.
Největší počet kvasinek byl
nalezen v siláži A5, (117,5*103),
nejvyšší množství plísně
Geotrichum a celkových plísní
Tab.15 - Hodnota pH siláží při odběru po 112 dnech
pH Průměr Sm. od. Vx
Varianta A 1 4,392 1,638 37,240%
Varianta A 2 3,708 0,008 0,203%
Varianta A 3 3,702 0,015 0,398%
Varianta B 1 3,635 0,016 0,452%
Varianta B 2 3,592 0,023 0,645%
Varianta B 3 3,652 0,023 0,634%
Varianta A 4 3,862 0,015 0,381%
Varianta A 5 5,002 2,434 48,668%
Varianta A 6 4,202 0,012 0,278%
Varianta A 7 4,442 0,070 1,569%
Tab.32 - Počet kolonií plísní v 1 g siláže po 112. dnu fermetace v
průběhu 72 hodin aerace
x 103 0 24 48 72
Varianta A 1 10,60 2,77 4,05 3,17
Varianta A 2 0,50 0,05 0,46 0,00
Varianta A 3 0,05 0,04 0,05 0,33
Varianta B 1 4,48 1,55 1,36 50,00
Varianta B 2 2,80 0,32 0,00 0,45
Varianta B 3 4,43 3,64 15,00 0,00
Varianta A 4 0,03 0,00 0,02 0,70
Varianta A 5 0,00 0,09 0,00 0,00
Varianta A 6 3,60 1,03 1,82 2,63
Varianta A 7 12,80 2,68 2,68 1,50
12
bylo nalezeno v silážích B3
(17,4*103, resp.17,50*103/g)
s přídavkem pšeničných otrub.
Pro praktické zohlednění bude
důležité věnovat maximální
pozornost hygienické jakosti
sorbentů. S dobou aerace
se zvyšoval výrazně počet
kvasinek, zatímco Geotrichum
a kolonie plísní se zvyšovaly
po dobu 24 hodin. Kolonie
kvasinek a plísní v 1 g siláží
měly rostoucí tendenci po celou
dobu sledování. V silážích
vyskladněných za 112 dnů byl
zjištěn nižší počet jednotlivých
skupin mikroorganismů, než
v prvním odběru. V počtu
kvasinek byly nalezeny výrazně nižší počty, zejména u siláže A5 (Tab.30). Počty kolonií plísní
v silážích mají variabilní hodnoty. Nebyl potvrzen jednoznačný vztah mezi sumou kvasných kyselin
a počtem plísní či kvasinek, resp. tendence k obsahu acetátu v silážích. Z výsledků vyplývá zjištění, že
siláž mláta je citlivá k účinkům kvasinek při následné aeraci, zejména v prvních 48 hodinách.
2.2.2 Vliv diferencovaného přídavku sorbentu - sladového květu
Ve 2. modelovém pokusu bylo vytýčeným cílem sledování vlivu diferencovaného přídavku sorbentu
- sladového květu přidávaného v rozmezí 0,5,10,15,20 a 25 %, resp. modelování rozdílného obsahu
výsledné sušiny silážované hmoty na kvalitu siláží. Schéma pokusu bylo následující:
Po 133 dnech skladování byly modelové siláže
odebrány a analyzovány na hlavní ukazatele
kvality fermentace siláží a zjišťováno množství
uvolněných šťáv.
Z výsledků druhého modelového pokusu
byl sledován vliv diferencovaného přídavku
sladového květu k pivovarskému mlátu (0, + 5, +
10, + 15, + 20, + 25 %) na kvalitu fermentace.
Siláže byly odebírány a hodnoceny po 133 dnech
po naskladnění. Žádný konzervační přípravek
nebyl přidáván.
Obsah sušiny siláží po 133 dnech skladování (Tab.34 a 35) se pohyboval
v rozmezí 24,8 až 39,2 %). Hodnota pH měla rostoucí tendenci, teprve přídavek
15 % sorbentu vedl k redukci hodnoty pH. Naopak s rostoucí sušinou siláží
byla zaznamenána vzrůstající tendence hodnoty KVV, což je v relaci s tvorbou
kvasných kyselin a průběhem fermentace. Nejvyšší hodnota KVV byla nalezena
u siláže s nejvyšším přídavkem sladového květu (2316,0 mg KOH/100 g),
nejnižší naopak u siláže bez přídavku sorbentu (1039,8 mg KOH/100 g).
V pokusu bylo prokázáno, že samotné pivovarské mláto je těžce
Tab.30 - Počet kolonií kvasinek v 1 g siláže po 112. dnu fermetace v
průběhu 72 hodin aerace
x 103 0 24 48 72
Varianta A 1 2,30 1,09 2,05 3,67
Varianta A 2 59,00 22,14 48,18 8,90
Varianta A 3 2,80 0,42 1,77 1,50
Varianta B 1 1,05 5,82 77,27 31050,00
Varianta B 2 3,10 4,82 64,55 40,91
Varianta B 3 9,95 132,73 15605,00 264000,00
Varianta A 4 0,13 0,02 0,00 0,00
Varianta A 5 3,60 4,77 13,68 93,18
Varianta A 6 2,40 0,13 0,01 0,00
Varianta A 7 2,80 0,73 4,32 17,17
Přídavek sladového květu % Výsledná sušina (%)
0 22,2
5 25,5
10 29,0
15 31,5
20 35,9
25 39,7
Legenda variant
Mláto Slad. květ 0%
Mláto Slad. květ 5%
Mláto Slad. květ 10%
Mláto Slad. květ 15%
Mláto Slad. květ 20%
Mláto Slad. květ 25%
13
silážovatelným krmivem, neboť v siláži ze samotného mláta bylo nalezena kyselina mléčná jen
ve stopách (0,18 % v sušině), vysoký obsah kyseliny octové (3,53 %) a nízký obsah celkových kvasných
kyselin (4,75 % v sušině). S rostoucím přídavkem sorbentu, resp. se zvyšujícím se osmotickým tlakem
dochází k větší tvorbě kyseliny mléčné a k redukci kyseliny propionové. Tvorba kyseliny
máselné vzrůstá až do přídavku sladového květu do výše + 15 % (0,523 % v sušině siláže), úplná
inhibice tvorby kyseliny máselné nastává až po přídavku sladu ve výši 20 %, což je z technologického,
ale hlavně ekonomického hlediska nezajímavé. Potvrzuje to dřívější poznatky o nezbytné konzervaci
mláta po částečné úpravě sušiny do hranice zamezení odtoku šťávy (WYSS,1997; BUCHGRABER
a RESCH,1997 a další). Poměr KM:TMK je v prvních 4 variantách nevyhovující a menší než 1, teprve
až po přídavku sladu ve výši 20 a 25 % došlo k rozšíření poměru. Podobná tendence byla zjištěna
i u ukazatele etanolu a čpavku v modelových silážích.
Za původní a zajímavý poznatek lze
považovat zjištění tvorby a úniku šťáv. Šťávy
se tvořily a unikaly až do hranice přídavku
sladového květu ve výši 10 %, další zvýšení
přídavku způsobilo zastavení úniku šťáv (Tab.
46). S rostoucím množstvím sladu se snižoval
odtok tekutin z 871 ml na 210 ml, resp. ze 1 kg
siláže samotného mláta uniklo 111,7 ml, ze siláže
varianty s přídavkem + 5 % sladu 34,3 ml/kg
a s přídavkem + 10 % sladu 25,8 ml/kg.
2.2.3. Vliv sorbentu vlhkosti, sladového květu a pšeničných otrub ve stanoveném
poměru
Ve 3. modelovém pokusu byl sledován vliv odlišného zastoupení a složení směsi sorbentů -
sladového květu a pšeničných otrub) a přídavku silážních aditiv. Byly vytvořeny 2 hlavní skupiny siláží
s rozdílným obsahem sušiny podle schématu:
Tab.34 - Obsah sušiny silážované hmoty (%)
Sušina % start Průměr Sm. od. Vx
Varianta 0% 22,195 0,113 0,510%
Varianta 5% 25,554 0,418 1,637%
Varianta 10% 29,014 0,212 0,729%
Varianta 15% 31,542 0,888 2,816%
Varianta 20% 35,934 0,300 0,835%
Varianta 30% 39,724 0,929 2,339%
Tab.35 - Obsah sušiny siláže při odběru po 133 dnech (%)
Sušina % Průměr Sm. od. Vx
Varianta 0% 24,832 0,128 0,517%
Varianta 5% 26,369 0,473 1,795%
Varianta 10% 39,486 0,230 0,779%
Varianta 15% 31,346 0,339 1,081%
Varianta 20% 35,890 0,487 1,358%
Varianta 30% 39,155 0,006 0,014%
Tab.46 - Silážní šťávy (ml) při odběru po 133 dnech
Sušina % Průměr Sm. od. Vx
Varianta 0% 871,000 6,557 0,753%
Varianta 5% 280,667 4,041 1,440%
Varianta 10% 210,000 4,000 1,905%
Varianta 15%
Varianta 20%
Varianta 30%
A
sušina
(28,30%)
Mláto 8,90 kg
B
sušina
(33,41%)
Mláto 8,15 kg
Sladový
květ
0,73 kg Sladový
květ
1,23 kg
Pšeničné
otruby
0,37 kg Pšeničné
otruby
0,62 kg
Celkem 10,00 kg Celkem 10,00 kg
14
„BON“ – vodorozpustný
inokulant obsahující jako účinnou
látku vybrané kmeny bakterií
mléčného kvašení: Lactobacillus
paracasei (DSM 16245),
Lactobacillus lactis (NCIMB 30160,
Pediococcus acididlactici (DSM
16243) v celkové koncentraci cfu
1*1011/g).
„BAC“ mikrobiálně enzymatické aditivum obsahující jako účinnou látku vybrané kmeny
bakterií mléčného kvašení: Lactobacillus plantarum (CCM 3769), Lactobacillus casei (CCM 3775),
Enterococcus faecium (CCM 6226), Pediococcus pentosaceus (CCM 3770) v celkové koncentraci
cfu 1,5*1010. Enzymatická složka je tvořena celulázou, hemicelulázou a glukózaoxidázou o celkové
minimální aktivitě 78350 nkat/ml. Aditivum bylo aplikováno v dávce 10 g bakteriální složky a 50 ml
enzymové složky v přepočtu na 1 tunu.
„KEM“ chemický přípravek je na bázi organických kyselin (kys. mravenčí 43,5 %, kys. propionové
10 %, mravenčanu amonného 30,9 %, kys. benzoové 2,2 %). Dávka přípravku v přepočtu 3 l/tunu
hmoty.
Siláže byly odebírány ve dvou odlišných termínech skladování (56 a 112 dnů) a následně analyzovány
na hlavní ukazatele kvality fermentačního procesu. U odebraných siláží bylo rovněž provedeno
mikrobiální vyšetření všech vzorků siláží v intervalech (0,24,48,72 hodin). Byl diagnostikován
celkový obsah kvasinek, plísní rodu Geotrichum, celkový výskyt kolonií plísní a kvasinek a plísní
v obou odběrových termínech. Suché vzorky siláží byly homogenizovány a analyzovány na obsah
organických živin, frakcí vlákniny ADF a NDF. Byla stanovena výživná hodnota modelových siláží.
V modelovém pokusu 3, při kterém byl použit sorbent vlhkosti (směs sladového květu a pšeničných
otrub ve stanoveném poměru uvedeném v metodice), byly připraveny dvě základní varianty o sušině
28,3 % (varianta A) a 33,4 % (varianta B). U varianty A byl použitý vzájemný poměr mláta: směsi květu
a pšeničných otrub 89:11, zatímco ve variantách B byl použitý poměr 81,5:18,5. Ze dvou základních
variant bylo připraveny čtyři paralelní varianty o různé sušině. První varianta siláží nebyla ošetřena
žádným silážním aditivem, u druhé varianty byl použit polyvalentní mikrobiální inokulant, ve třetí
bakteriálně enzymový preparát a čtvrtá varianta byla ošetřena chemickým konzervačním aditivem.
U odebraných modelových siláží byly provedeny analýzy nutné pro zhodnocení kvality
fermentačního procesu a posouzení vlivu přídavku absorbentu a použitého silážního aditiva.
Z výsledků průběhu kvality fermentace po 56 dnech skladování uvedených v (Tab.47) je patrné, že se
sušina siláží u variant A pohybovala od 29,30 % (Varianta A1) do 29,77 % (Varianta A2), u siláží variant
B od 33,40 % (Varianta B3) do 34,47 % (Varianta B2), čímž byl splněn předpoklad rozdílu sušiny mezi
variantami o 5 %. Hodnota pH u sledovaných siláží se pohybovala v rozmezí 3,52 do 3,73 u variant A,
u variant B bylo rozmezí pH od 3,69 do 3,80.
Hodnoty pH byly vyrovnané a při porovnání
hodnot u obou odběrů byly hodnoty pH
u jednotlivých variant poměrně stálé mimo
variantu A1, kde při prvním odběru hodnota
3,52 pH představovala nejnižší naměřenou
hodnotu a naopak u druhého odběru byla
naměřena hodnota 3,8 pH. Mikrobiálně
enzymatický preparát měl větší tendenci
snižovat hodnotu pH, než samotný inokulant.
Směs organických kyselin v suboptimální
dávce 3,0 l/t se ukázala z hlediska vlivu
na pH siláže jako méně efektivní, ale hodnota
pH i vzhledem k obsahu sušiny silážovaného
K silážovanému mlátu byla silážní aditiva aplikována dle schématu:
Skupina Varianty Skupina Varianty
A 1 Kontrola B 1 Kontrola
A 2 “BON” 2 g/t B 2 “BON” 2 g/t
A 3 “BAC” B 3 “BAC”
A 4 “KEM” 3 l/t B 4 “KEM” 3 l/t
Tab.47 - Obsah sušiny siláží (%) při odběru po 56 dnech
Sušina (%) Průměr Sm. od. Vx
Varianta A 1 29,300 0,390 1,331%
Varianta A 2 29,767 0,052 0,173%
Varianta A 3 29,400 0,390 1,326%
Varianta A 4 29,733 0,225 0,757%
Varianta B 1 34,267 0,103 0,301%
Varianta B 2 34,467 0,361 1,049%
Varianta B 3 33,400 0,410 1,227%
Varianta B 4 33,433 0,273 0,817%
15
mláta nepřekročila hranici kritické hodnoty. Hodnoty KVV při prvním odběru byly u variant A nižší
než u variant B, vyjma siláže B4, kde byla zjištěna nejnižší hodnota kyselosti vodního výluhu (1095
mg KOH/100 g). U siláží variant A se hodnota KVV pohybovala od 1280 mg KOH/100 ml do 1465 mg
KOH/100 g (s přídavkem směsi organických kyselin v dávce 3 l/t). Nejvyšší titrační kyselost vodního
výluhu u siláží s vyšším podílem sorbentů byla zjištěna u varianty B2 (1789 mg KOH/100 g), nejnižší
naopak u chemicky ošetřených siláží (1095,3 ml KOH/100 g). Po odběru po 112 dnech bylo prokázáno
zvýšení hodnoty KVV u všech variant. Při paralelním porovnání siláží varianty A a B lze konstatovat, že
nejvyšší pH bylo naměřeno u varianty siláže A2 (1794 mg KOH/100 g) resp. ve B2 (1866 mg KOH/100
g), které byly ošetřené mikrobiálním inokulantem, naopak nejnižší hodnota KVV byla u variant siláží
chemicky ošetřených A4 (1544 mg KOH/100 g), resp. v silážích B4 (1284 mg KOH/100 g) ošetřených
chemickým konzervačním přípravkem.
Při hodnocení kvality fermentace na základě obsahu kyseliny mléčné a octové lze konstatovat,
že v silážích při prvním odběru byl největší obsah kyseliny mléčné v silážích varianty A nalezen
v inokulované siláži (A2 6,96 % v sušině), nejméně v neošetřené kontrolní siláži (5,62 %). Nejvyšší
podíl kys. mléčné ze sumy kyselin byl nalezen v silážích s nižším obsahem sušiny u inokulované
varianty A3 (84,56 %), resp. A2 (823,9%), u siláží s vyšším obsahem sušiny pak u B2 (85,45% podíl),
tedy v siláži ošetřené směsí kyselin v dávce 3,0 l/t. Nejnižší zastoupení laktátu ze sumy kvasných
kyselin bylo nalezeno u siláží chemicky ošetřený (A4 – 80,96%), resp. (B4 73,32 %). Obsah kyseliny
mléčné v silážích odebraných po 56 dnech fermentace koreloval s hodnotami KVV. Při druhém odběru
modelových siláží bylo prokázáno zvýšení obsahu kyseliny mléčné. Nejvyšší zvýšení bylo u varianty
A1 z 5,62 % kys. mléčné v sušině na 9,37 % v sušině. Při paralelním porovnání lze konstatovat, že
v silážích varianty A bylo množství kyseliny mléčné vyšší než u stejně ošetřených siláží varianty B.
Obsah kyseliny octové byl celkem vyrovnaný a přesáhl hodnotu 1 % v sušině. Nejnižší obsah kyseliny
octové u siláží s nižší sušinou byl nalezen u kontrolní siláže, u siláží varianty B4 u chemicky ošetřené
(1,052 % v sušině). Množství kyseliny octové v silážích při prvním odběru bylo od 1,05 % v sušině
(varianta B4) do 1,45 % v sušině (varianta A4). Při druhém odběru siláží bylo u variant A1 až A3
prokázáno zvýšení obsahu kyseliny octové v silážích, u varianty A3 došlo k navýšení z 1,19 % na 2,36
% sušiny. U varianty A4 došlo ke snížení obsahu kyseliny octové na 1,20 % v sušině. U varianty B1
a B2 se množství kyseliny octové snížilo na 0,77 % v sušině, resp.0,76 % v sušině. Kyselina propionová
ani máselná nebyly ani v jedné pokusné siláži detekovány.
Tvorba a únik silážních tekutin byl při prvním odběru zjištěn ve všech silážích s nižším obsahem
sušiny, siláže variant A, zatímco při zvýšeném podílu sorbentů a tím i zvýšení obsahu sušiny k úniku
tekutin již nedocházelo. Při porovnání vlivu silážních aditiv je patrné, že nebyl zaznamenán výrazný
rozdíl mezi inokulantem a mikrobiálně-enzymovým preparátem co do výše množství tekutin (193,33
ml), zatímco chemický prostředek zvýšil odtok tekutin (360 ml) ze siláže mláta, což je v souladu
s poznatky jiných autorů. Podobná tendence byla zjištěna i při odběru siláží po 112 dnech skladování
(Tab.70).
Z mikrobiálních změn ve složení
studované mikroflóry při aeraci siláží během
72 hodin a z dosažených výsledků, týkajících
se změn počtu kvasinek a plísní v silážích
po 56. a 112. dnu skladování je zřejmé,
že na inhibici kvasinek byl nejvíce účinný
chemický prostředek na bázi organických
kyselin, který významně redukoval výskyt
nejen populaci kvasinek, ale i plísní,
zejména rodu Geotrichum. Výrazné změny
v počtu kvasinek a souboru kvasinek a plísní
byl v silážích zaznamenán po 48 hodinách
aerace, což je v souladu s poznatky jiných
autorů a také s našimi dřívějšími poznatky.
Tab.70 - Silážní šťávy (ml) při odběru po 112 dnech
Silážní šťávy (ml) Průměr Sm. od. Vx
Varianta A 1 260,000 34,641 13,323
Varianta A 2 313,333 11,547 3,685
Varianta A 3 326,667 41,633 12,745
Varianta A 4 540,000 105,830 19,598
Varianta B 1
Varianta B 2
Varianta B 3
Varianta B 4 86,667 30,551 35,251%
16
Největší inhibice byla zjištěna při použití směsi organických kyselin v dávce 3 l/t, zejména u varianty
siláží s nižším obsahem sušiny (A). Tyto siláže se vyznačují ve srovnání s ostatními variantami větším
dezinfekčním efektem a lepší hygienickou jakostí.
U nádobových pokusů, kde se při konzervaci mláta odzkoušely přídavky absorbentů a to pšeničných
otrub a nebo sladového květu se ukázalo, že nejvhodnějším přídavkem je právě sladový květ. V našich
provozních pokusech v zemědělských podnicích se potvrdila vhodnost a praktičnost použití sladového
květu jako ideálního absorbentu na udržení silážních šťáv v siláži.
2.3. Příklady silážování čerstvého pivovarského mláta se sladovým květem při
rozdílných vzájemných poměrech
První silážní pokus se uskutečnil 13.5.2005 na zemědělském podniku Podorlicko, a.s. Mistrovice.
Siláž se uskladnila do silážních PE vaků o průměru 2.4 m vakovacím lisem ROTO-PRESS.
Před započetím vlastního pokusu a před naskladněním do silážního vaku se odebraly vzorky
pivovarského mláta a sladového květu na chemický rozbor. Sušina čerstvého pivovarského mláta
vykázala hodnotu 23.15%. Obsah živin ve 100% sušině byl u dusíkatých látek 24.08%, obsah cukrů
byl 2.43%. Sušina sladového květu byla 95.16% a obsah živin ve 100% sušině u dusíkatých látek byl
27.93% a obsah cukrů byl 10.8%.
Podle deklarovaných hodnot u čerstvého pivovarského mláta a sladového květu se propočetl poměr
míchání 88% : 12%, aby výsledná sušina byla 32%. Přivezené pivovarské mláto mělo teplotu cca 450C
a bylo ze soupravy vysypáno na asfaltovou plochu vedle sladového květu. Pomocí velkého nakladače
se nejprve mláto posypalo sladovým květem a pak bylo vše promíchalo. Takto připravená silážní
hmota se nakladačem plnila přes lis ROTO-PRESS do PE vaku. Na lisu se aplikoval konzervační
přípravek v dávce 4 litry na tunu silážní hmoty. Přes tři trysky se nastřikoval konzervační přípravek
na šnekovici, která dopravovala silážní hmotu na velkou stlačovací šnekovici lisu. Tímto způsobem se
konzervační přípravek optimálně naaplikoval a také se dorozmíchal sladový květ. Protože se začal plnit
vak bezprostředně po přivezení mláta, zamíchaná silážní hmota byla ještě velice horká a to způsobilo,
že silážní vak teplem změkl a měl tvar elipsy. Postupně, jak mláto chladlo, tak se tvar vaku dostal
do normálu. Tento důležitý poznatek nás vedl k tomu, že pro další pokusy jsme objednávali pivovarské
mláto den až dva dny dopředu. Po ukončení silážování se vak vzduchotěsně uzavřel. Během celého
naskladňování a ani v průběhu skladování neodtékaly silážní šťávy z PE vaku.
Po třech měsících skladování se odebraly vzorky na rozbor. Chemický konzervační přípravek
(dávka aplikace 4 litry na tunu) měl na fermentaci částečný selektivní účinek a vytvořilo se v průměru
12,59 g kyseliny mléčné a 0,60 g kyseliny octové na kg siláže. Kyselina máselná byla nulová. Hodnota
pH v průběhu sledování klesala z 3,82 až na 3,58. Hodnota KVV se pohybovala v rozmezí 1019 –
1404. Hodnoty NH3 se v průběhu pokusu pohybovaly na normativních hladinách o průměru 0,11%
a to odpovídalo průměrné proteolýze 6,37%. Výsledné hodnoty NH3 jsou velice uspokojivé i vzhledem
k tomu, že NH3 je vnášen do siláže přes mravenčan amonný, který je v konzervačním přípravku. Také
samotné působení chemického konzervantu má částečný vliv na zvýšení NH3. Laboratorní hodnocení
jak fermentačního procesu, tak i zatřídění do výsledné třídy bylo ve všech rozborech hodnoceno stupněm
jedna. Na kvalitu samotného produktu, tak i na průběh fermentačního procesu a následně na stabilitu
skladování, mělo bezprostředně vliv i to, že mláto bylo čerstvé a ještě při naskladňování vykazovalo
teplotu cca 400 °C - 450 °C. Proto pivovarské mláto bylo prakticky sterilní, bez nežádoucích zárodků,
především plísní.
Obdobné výsledky v laboratorních rozborech byly paralelně naměřeny na odebraných vzorcích dne
11.9.2005 a rozborovaných v laboratoři SOS s. r. o.ve Skalici nad Svitavou.
Smyslová kontrola kvality se prováděla pravidelně každý týden po celou dobu zkrmování. Barva,
vůně i struktura byly po původní hmotě a v průběhu pokusu byly velice stabilní a neměnily se. Při
otevření vaku nebyly zjištěny žádné projevy plísní a ani v průběhu pokusu nebyly zjištěny. Při odběru
17
pro krmné účely byla siláž kompaktní a držela pohromadě a nesesýpala se. Také příjem této siláže
u dojnic byl spontánní a nevykazoval výkyvy.
Z ekonomického hlediska byla propočtena také cena silážovaného pivovarského mláta, která vyšla
150, - Kč/q. Do výsledné ceny se zařadily všechny nákladové položky, které se na výrobě podílely.
Na výši ceny se značnou měrou podílely náklady spojené s pokusem, protože se vyrobilo jen cca 50
tun siláže.
Druhý silážní pokus byl již plně provozní a uskutečnil se dne 14.8.2006 na zemědělském podniku
Havlíčkova Borová, a. s., ve středisku Havlíčkova Borová. Protože si zemědělský podnik hradil mláto
a sladový květ ve vlastní režii, musely se náklady na výrobu siláže minimalizovat. Snížení ceny
vycházelo z velkého množství nakoupeného mláta a vlastní snížení ceny spočívalo v menší dávce
přimíchaného sladového květu a ve snížení konzervačního přípravku. Byl propočítán potřebný poměr
mezi čerstvým pivovarským mlátem a sladovým květem podle deklarovaných rozborů (92% : 8%) tak,
aby výsledná minimální sušina siláže byla cca 26% - 28%. Aplikační dávka konzervačního přípravku
byla 3 litry na tunu.
Na podkladě výpočtů bylo přivezeno pivovarské mláto, postupně v průběhu dvou dnů, v celkové
hmotnosti 220 tun s 20 tunami sladového květu.
Velkým nakladačem bylo mláto a sladový květ promíchán (podle metodiky z předcházejícího
pokusu) a silážní hmota se uskladnila do dvou silážních PE vaků o průměru 2,4 m a plnila se vakovacím
lisem ROTO-PRESS.
Sušina čerstvého pivovarského mláta vykázala hodnotu 22,6% a obsah živin ve 100% sušině byl
u dusíkatých látek 27,16%, u škrobu 5,84% a obsah cukrů byl 1,06%. Sušina sladového květu byla
92,64% a obsah živin ve 100% sušině u dusíkatých látek byl 27,41%, u škrobu 8,32% a obsah cukrů
byl 12,42%. Hodnoty rozborů jsou v příloze (Tab.1,2,3A,3B).
Po měsíci a půl se začal vak zkrmovat a odebral se vzorek siláže na rozbor. Při dávce chemického
konzervačního přípravku v aplikační dávce 3 litry na tunu, měl konzervant na fermentační proces
selektivní účinek a vytvořilo se v průměru 12,59 g kyseliny mléčné a 0,60 g kyseliny octové na kg
siláže. Kyselina máselná byla nulová. Hodnota pH v průběhu sledování byla ustálená v rozmezí 3,53
až 3,58. Hodnota KVV se pohybovala v rozmezí 1426 – 1019. Hodnoty NH3 se v průběhu pokusu
pohybovaly na normativních hladinách o průměru 0,10% a to odpovídalo průměrné proteolýze 7,70%.
Výsledné hodnoty NH3 a proteolýzy jsou vzhledem ke stávající sušině na horní hranici normy, ale
přesto jsou uspokojivé i vzhledem k tomu, že NH3 je vnášen do siláže přes mravenčan amonný,
který je v konzervačním přípravku. Laboratorní hodnocení jak fermentačního procesu, tak i zatřídění
do celkové třídy bylo ve všech rozborech hodnoceno stupněm jedna.
Částečné vychladnutí čerstvého mláta mělo velice pozitivní vliv na kvalitu dusání silážní hmoty do PE
vaků a především na udržení tvaru vaků. Teplota zamíchané silážní hmoty se pohybovala v rozmezí 200
°C – 300 °C. Snížené dávkování konzervantu nemělo zásadní vliv na kvalitu fermentačního procesu.
To potvrzují nejen provedené laboratorní analýzy odebraných rozborů, ale také vizuální a smyslové
kontroly prováděné během zkrmování siláže, které ukázaly, že barva, vůně i struktura měly během
zkrmování stejnou podobu po původní hmotě a byly velice stabilní. Také nebyly zjištěny žádné projevy
plísní a kvasinek.
Z ekonomického hlediska byla propočtena také cena silážovaného pivovarského mláta, která vyšla
110, - Kč/q. Do výsledné ceny se zařadily všechny nákladové položky, které se na výrobě podílely.
Třetí provozní silážní pokus z čerstvého pivovarského mláta a sladového květu byl založen pro
krmný pokus na výkrmu žíru býků.
Siláž z čerstvého pivovarského mláta se sladovým květem jsme uskladnili do silážního PE vaků.
Pokus začal dne 28.10.2006 a proběhl na zemědělském podniku Havlíčkova Borová, a.s., ve středisku
Oudoleň. Průběh vlastního pokusu vycházel ze stejného metodického postupu, který byl uplatněn
ve středisku Havlíčkova Borová.
Byl propočítán potřebný poměr mezi čerstvým pivovarským mlátem a sladovým květem (92% :
18
8%) na požadovanou sušinu minimálně 26% - 28 %. Na konzervaci byl použit stejný konzervační
přípravek jako u předcházejících pokusů.
Mláto bylo přivezeno postupně a skladováno na asfaltové ploše v celkové hmotnosti 160 tun.
Zároveň se přivezlo 14,5 tun sladového květu. Z navezeného pivovarského mláta a sladového květu
se odebraly vzorky na rozbory. V tomto pokusu se sledovaly jak chemické parametry laboratorních
rozborů, tak se sledovala mikrobiologie a rozbory se daly na kvantitativní a kvalitativní stanovení
plísní a kvasinek. Analytický rozbor ukazoval u sladového květu obsah sušiny 96,00 %, u NL 25,04
%, u škrobu 14,720 %, u cukrů 12,09 %. Rozbor čerstvého pivovarského mláta měl sušinu 22,90%,
při přepočtu na 100% sušinu byla hodnota NL 22,805 %, u škrobu byla hodnota 5,50 % a u cukrů
0,51 %. Obsah plísní ve sladovém květu odpovídal mírné kontaminaci plísní 2700 KTJ/g. V čerstvém
pivovarském mlátu plísně byly v minimálním množství 540 KTJ/g, ale obsah kvasinek byl vyšší než
100000 KTJ/1g mláta.
Po naskladnění silážní hmoty, která byla naaplikována množstvím 3 litry konzervačního přípravku
na tunu silážní hmoty, se silážní vak vzduchotěsně uzavřel. Během celého naskladňování a ani v průběhu
skladování neodtékaly silážní šťávy. Začátek zkrmování a vlastní krmný pokus byl naplánován
na měsíce duben až květen roku 2007.
Výsledky silážního pokusu a rozborů ukázaly, že fermentační proces a kvalita produktu byla velice
dobrá. Také sušina, která se v průběhu zkrmování pohybovala na úrovni cca 29%, přispěla k vysoké
stabilitě siláže. Dokázaly to jak rozbory, tak i krmný pokus. Významným úspěchem bylo, že kvalita
i po 6 měsících skladování v PE vaku přes zimní období byla výborná. Dále pak i po čtyřech měsících
zkrmování v letním období zůstávala siláž stabilní, s kvalitou téměř jako na začátku pokusu. Docílenou
kvalitu potvrdilo i mikrobiální vyšetření na plísně, které bylo negativní. (Rozbory chemického
i mikrobiálního vyšetření jsou v příloze v tabulkách – 1,2,3A,3B, A4)
Z ekonomického hlediska byla propočtena také cena silážovaného pivovarského mláta, která vyšla
97, - Kč/q. Do výsledné ceny se zařadily všechny nákladové položky, které se na výrobě podílely.
Čtvrtý provozní silážní pokus se silážováním čerstvého pivovarského mláta a sladového květu se
uskutečnil dne 25.6.2007 na zemědělském podniku Havlíčkova Borová, a.s., ve středisku Havlíčkova
Borová. Mláto se navezlo v průběhu dvou dnů v množství 250,54 tun na připravenou asfaltovou plochu
a pak se naskladnil sladový květ v množství 17,50 tun. Nižší sušina silážní hmoty byla zapříčiněna
nedodržením deklarované sušiny pivovarem, která se měla pohybovat v rozmezí 22 – 24%. Ve skutečnos.

nejdelší reakce v dějinách dobry.

Jamarov napsal(a):
Jojo, před svátkama je vždy spousta času... tak to nevim, kde žijete nebo, kde žiju já...
mám co louskat, tak snad to přeberu a pochopim selským rozumem.Do léta

Před svátkama - myšleno že si to budu číst mezi sledováním pohádek o vánočních svátcích, a to si pište že na pohádky o vánocích si čas udělám každý rok!
A ještě mezi námi děvčaty - každý má tolik volného času, kolik si ho sám udělá

(pro ostatní - prosím vás, už ty "litanie" od Toma nekopírujte! Děkuji. ).

Nasraný napsal(a):
Prosím vás, nemá uvedený dokument (http://eagri.cz/public/web/file/33777/Metodika_Silovn_mlta_AgroKonzulta_tisk.pdfˇ) někde na webu kopii? Horší úložiště jako na EAgri snad neexistuje (neznámá dělka souboru, nenavazování stahování, neustále nějaké pády při stahování). Tento dokument tentokrát nedám, doufám že to není projekt z našich daní.

Jen ne prosím UložTo a podobné (zase jiné) paskvily.

Děkuji.

Zkuste zde:

https://drive.google.com/file/d/0B33jNJR_Y4ReYmh6V1JjRnBNV2c/view?usp=sharing.

profesor1 napsal(a):
Před svátkama - myšleno že si to budu číst mezi sledováním pohádek o vánočních svátcích, a to si pište že na pohádky o vánocích si čas udělám každý rok!
A ještě mezi námi děvčaty - každý má tolik volného času, kolik si ho sám udělá

(pro ostatní - prosím vás, už ty "litanie" od Toma nekopírujte! Děkuji. ).

Mezi námi děvčaty?
Když vidim tak dvě pohádky na gauči za vánoce...super...to je jasný, že jak si to každý udělá tak to má... když slyšim jak každý nestíhá a pak vidim jak někdo nic nedělá a nestíhá tak to nechápu.Můj případ to není.

JINAK STÁLE LOUSKÁM

týden v létě v pohodě, stačí zalít studenou vodou a promíchat denně