Dojící zařízení pro kozy

Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

hanka mkf

20.12.2007 13:55
hanka mkf

Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

hanka mkf

20.12.2007 14:04
hanka mkf

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Tak nějak takto by mělo vypadat mobilní dojení - tzn. že je povětšinou připevněno na vozíku a dá se s ním dobře manipulovat. Vše - jako je soustrojí vývěvy, podtlakové potrubí, vakuometr, ... včetně mléčných a podtlakových hadic, sběrače, pulzátoru a strukových násadců - je pohromadě.
Nové kompletní zařízení se dá sehnat v hodnotě okolo 20. 000 Kč nebo použité na inzerát.

Celkem kompletní nabídku dojení a komponentů nabízí firma Forst Pelhřimov - česká firma. www.dojicitechnika.cz.
Pokud chceme něco speciálnějšího, kvalitnějšího, ale také dražšího, můžeme se obrátit na různé zahraniční firmy - Fullwood, De-Laval,...

hanka mkf

20.12.2007 14:20
hanka mkf

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

A tady je zmíněné dojení na dojírně.
Soustrojí vývěvy se tedy nachází někde připevněné na stěně (třeba venku nebo ve vedlejší budově), podtlakové potrubí je nainstalováno od vývěvy až nad dojící stůl (něbo nad vazné stání). Tady budeme hovořit o dvou možnostech dojení a to buď:

Dojení do konve - Podtlaková hadice se připojí do kohoutu u podtlakového potrubí a dojení probíhá do konve na stání.

Dojení do potrubí - kdy se jak podtlaková hadice připojí k podtlakovému potrubí, tak mléčná hadice k mléčnému potrubí. (Odpadá tedy použití konve.)
Avšak tento způsob je náročnější na mnoho komponentů potřebných ke správné funkci. Nadojené mléko tak putuje mléčným potrubím a končí v chladícím nádrži - toto se týká větších farem s minimálním počtem 30 dojených vysokoprodukčních koz.

Samozřejmě meze se nekladou, takže vám zde ukáži dva různé obrázky:

Dojení do konve na dojírně
Dojení do potrubí na dojírně

viz obrázky níže

hanka mkf

20.12.2007 14:22
hanka mkf

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Dojení do potrubí

hanka mkf

20.12.2007 14:27
hanka mkf

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

V praxi na velké dojírně

hanka mkf

20.12.2007 14:31
hanka mkf

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Tak a teď k samotným součástem dojení:

Dojící souprava - rozumíme tím jeden funkční "set" dojení, který je kompletní.
Na obrázku bude vyobrazena dojící souprava - avšak chybí mléčné a podtlakové hadice s pulzátorem.
Tato dojící souprava je určena pro kozy. Obrázky níže zobrazí, z čeho se souprava skládá.

hanka mkf

20.12.2007 14:34
hanka mkf

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Strukové pouzdro - musí být menší a lehčí - oproti kravskému, na které se montuje těžší kovové závaží nebo jsou vyrobena pouze z nerezavějící oceli.

hanka mkf

20.12.2007 14:36
hanka mkf

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Struková návlečka - musí být měkká, poddajná bez prasklin. Vyrábí se převážně z jemného a měkkého silikonu. Vemeno kozy a ovce je jemnější a náchylnější!

hanka mkf

20.12.2007 14:40
hanka mkf

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Sběrač nebo také rozdělovač - má velmi významnou funkci - nejen sbírání mléka z jednotlivých násadců, ale táké významě řídí podtlak - za pomoci ventilku můžeme nasazovat či snímat dojící soupravu ze struků.

Sběrač pro kozy

hanka mkf

20.12.2007 14:41
hanka mkf

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)


Sběrač pro krávy

hanka mkf

20.12.2007 14:46
hanka mkf

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Pulzátor - tento membránový (konkrétně určený pro kozy - neboť záleží na frekvenci pulzů). Pulzátor má funkci střídání atmosferického tlaku s podtlakem a tak docílit vlastního dojení - kdy se struková návlečka v komoře strukového násadce buď smrští (masáž struku) nebo povolí (tok mléka ze struku). Bez pulzátoru je strojní dojení nefunkční!

hanka mkf

20.12.2007 14:51
hanka mkf

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Dojení pro kozy může vypadat i takto

hanka mkf

20.12.2007 14:54
hanka mkf

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Takto vypadá soustrojí vývěvy, které se připevní na stěnu.

hanka mkf

20.12.2007 14:58
hanka mkf

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

A takto i jednoduše můžete vytvořit dojící stůl

hanka mkf

20.12.2007 15:00
hanka mkf

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

V reálu takto

4.3.2012 12:51
saimt

XXX.XXX.109.0

rad by som si zhotovil toto dojacie zariadenie ale zial neviem pecitat nakres je necitatelny. prosim mozete mi postal nakres? dzaglod@gmail.com

4.3.2012 15:12
agentka

XXX.XXX.59.114

je to staré téma nevím zda někdo ten plánek má - ale co takhle tu fotku uložit a nechat vytisknout ve větší velikosti pak by to čitelné být mělo

5.3.2012 08:43
evisa

XXX.XXX.154.66

Třeba se to bude někomu hodit tento plánek
http://fiascofarm.com/files/Milk_Stand_Plans.pdf

2.10.2019 20:39
Matejovo

XXX.XXX.34.181

docela by mne zajímalo, jestli si někdo pořídil momentálně dojící levné soupravičky z Chiny, které se prodávají za pár šupů a jakou s nima udělal zkušenost ??? Ilustrační obrázek připojuji:

Přidejte reakci

Přidat smajlík