Dojící zařízení pro kozy

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

A tady je zmíněné dojení na dojírně.
Soustrojí vývěvy se tedy nachází někde připevněné na stěně (třeba venku nebo ve vedlejší budově), podtlakové potrubí je nainstalováno od vývěvy až nad dojící stůl (něbo nad vazné stání). Tady budeme hovořit o dvou možnostech dojení a to buď:

Dojení do konve - Podtlaková hadice se připojí do kohoutu u podtlakového potrubí a dojení probíhá do konve na stání.

Dojení do potrubí - kdy se jak podtlaková hadice připojí k podtlakovému potrubí, tak mléčná hadice k mléčnému potrubí. (Odpadá tedy použití konve.)
Avšak tento způsob je náročnější na mnoho komponentů potřebných ke správné funkci. Nadojené mléko tak putuje mléčným potrubím a končí v chladícím nádrži - toto se týká větších farem s minimálním počtem 30 dojených vysokoprodukčních koz.

Samozřejmě meze se nekladou, takže vám zde ukáži dva různé obrázky:

Dojení do konve na dojírně
Dojení do potrubí na dojírně

viz obrázky níže

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Dojení do potrubí

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

V praxi na velké dojírně

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Tak a teď k samotným součástem dojení:

Dojící souprava - rozumíme tím jeden funkční "set" dojení, který je kompletní.
Na obrázku bude vyobrazena dojící souprava - avšak chybí mléčné a podtlakové hadice s pulzátorem.
Tato dojící souprava je určena pro kozy. Obrázky níže zobrazí, z čeho se souprava skládá.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Strukové pouzdro - musí být menší a lehčí - oproti kravskému, na které se montuje těžší kovové závaží nebo jsou vyrobena pouze z nerezavějící oceli.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Struková návlečka - musí být měkká, poddajná bez prasklin. Vyrábí se převážně z jemného a měkkého silikonu. Vemeno kozy a ovce je jemnější a náchylnější!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Sběrač nebo také rozdělovač - má velmi významnou funkci - nejen sbírání mléka z jednotlivých násadců, ale táké významě řídí podtlak - za pomoci ventilku můžeme nasazovat či snímat dojící soupravu ze struků.

Sběrač pro kozy

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Sběrač pro krávy

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Pulzátor - tento membránový (konkrétně určený pro kozy - neboť záleží na frekvenci pulzů). Pulzátor má funkci střídání atmosferického tlaku s podtlakem a tak docílit vlastního dojení - kdy se struková návlečka v komoře strukového násadce buď smrští (masáž struku) nebo povolí (tok mléka ze struku). Bez pulzátoru je strojní dojení nefunkční!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Dojení pro kozy může vypadat i takto

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

Takto vypadá soustrojí vývěvy, které se připevní na stěnu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

A takto i jednoduše můžete vytvořit dojící stůl

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hanka mkf napsal(a):
Chtěla bych tímto navázat na velice zajímavou diskuzi z nemoderky na téma Dojící zařízení pro kozy. Myslím si, že je škoda, že mezi textem, který je i v některých případech pro mě novinkou, nejsou obrázky.
Tudíš se budu snažit sem nastrkat nejrůznější komponenty dojení pro kozy, aby si každý mohl živě představit o čem je v textu řeč.


Získávání mléka – dojení

Dojení je proces získávání mléka ať již ručně či strojově. Při dojení je velmi důležité zachovávat mechanismus jaký používá kůzle, jehně či tele. Obecně je vemeno kozy a ovce jemnější a náchylnější než vemeno krávy. Anatomie vemene se také významně u přežvýkavců liší a od této skutečnosti se odvíjí i způsob dojení.
Při malém počtu zvířat se nejčastěji dojí ručně – v dlani, dojení se tedy účastní celá ruka. Dojení by mělo probíhat rytmicky, přirozeně, jemně a s citem bez rušivých elementů. Při vyšším počtu zvířat je vhodné použití dojícího stroje. Rozlišujeme strojové dojení do konví (malá stáda ovcí koz, krav, uskutečňuje se ve stáji přímo na stání nebo v malé dojírničce), do potrubí (střední a velká stáda), kde je zapotřebí zřízení samostatné dojírny. Dojírna by měla být od stáje oddělena alespoň dveřmi, s přímou návazností na stáj. Měla by být obložena keramickým obkladem, dojící stůl i místnost dojírny by měly být snadno čistitelné a udržované v naprosté čistotě. Taktéž je důležité zajištění optimálního pracovního osvětlení.
Pro kozy a ovce bychom měli volit stroje pouze určené pro tato zvířata, používat jemnější silikonové strukové návlečky, lehčí strukové násadce. Rovněž i hodnoty podtlaku a pulzů za minutu se výrazně liší.

Kráva 45–50 kPa, 50 – 60 pulzů
Koza 38–40 kPa, 90 pulzů
Ovce 34–40 kPa, 120 pulzů

Strojové dojení funguje na principu střídání atmosférického tlaku s podtlakem (takt stisku – masáže, takt sání mléka).
Dojení bychom měli uskutečňovat dvakrát za den vždy ve stejnou dobu spolu s krmením. U vysokoprodukčních koz se doporučuje dojit i krmit třikrát za den. Na podzim, kdy je produkce mléka nižší se přechází z dvojího dojení na jedno dojení za den a alespoň 6 týdnů před předpokládaným porodem kozu zasušíme (přestaneme dojit a koza přestane produkovat mléko), vše pozvolna. Koza i mléčná žláza si odpočine a zregeneruje.
Velký pozor dávejte na ochrané lhůty podávaných léčiv a odčervovacích prostředků. Vždy je lepší prodloužit ochranou lhůtu o 2 až 3 dojení. Vždy závisí na kondici a metabolismu každého zvířete!

Obecné podmínky dojení:
• Čisté ruce a oděv dojiče, perfektně omytá a vyvětraná dojička, dojící vědro.
• Očištění vemene nejlépe jednorázovou navlhčenou utěrkou.
• Oddojení prvních střiků mléka na oddojovaní hrnek s černou detekční destičkou (toto mléko obsahuje velké množství choroboplodných zárodků, na destičce pozorujeme sebemenší změnu mléka – vločkovité, slizovité, nažloutlé, bílé sraženiny či krvavé mléko. Při tomto můžeme pohotově zahájit léčbu mastitidy – zánětu vemene či jiného závažného onemocnění, při kterém je rozhodující včasná léčba!)
• Nemocná zvířata dojíme naposledy a do zvláštní nádoby.
• Po dojení desinfikovat struky vhodnými prostředky (větší farmy a farmy s prodejem mléka povinně, prevence před mastitidou). Přípravky Jodonal, Yo-Shield, Herba – Shield, …
• Hmatová a vizuální kontrola vemene, zdravotní stav.
• Vhodná aplikace mastí na vemeno, čímž se eliminuje popraskání a odlupování kůže v důsledku nadměrného naplnění žlázy mlékem. Eutra masti.
• Mléko ke zpracování lze použít od 6. až 8. dne po porodu. (Dříve má charakter mleziva.)

V reálu takto

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

rad by som si zhotovil toto dojacie zariadenie ale zial neviem pecitat nakres je necitatelny. prosim mozete mi postal nakres? dzaglod@gmail.com

je to staré téma nevím zda někdo ten plánek má - ale co takhle tu fotku uložit a nechat vytisknout ve větší velikosti pak by to čitelné být mělo

Třeba se to bude někomu hodit tento plánek
http://fiascofarm.com/files/Milk_Stand_Plans.pdf

docela by mne zajímalo, jestli si někdo pořídil momentálně dojící levné soupravičky z Chiny, které se prodávají za pár šupů a jakou s nima udělal zkušenost ??? Ilustrační obrázek připojuji:

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

nemá někdo adresu čínského obchodu/ alliexpres,myslím internet.stránku na dojičku

Nekupoval bych to, na dojeni ma bejt spoleh. I kdyz u par zvirat ktery nekdo doji i tak rucne asi zadnejs stres.

karlosi napsal(a):
nemá někdo adresu čínského obchodu/ alliexpres,myslím internet.stránku na dojičku

https://www.aliexpress.com/store/4922058?spm=a2g0o.productlist.0.0.20071ef9f08gRO

Má to ale jen 3L nádobu , jinak tam mají i s 5litrovou nerezovou o pár stovek dražší .

Matejovo napsal(a):
docela by mne zajímalo, jestli si někdo pořídil momentálně dojící levné soupravičky z Chiny, které se prodávají za pár šupů a jakou s nima udělal zkušenost ??? Ilustrační obrázek připojuji:

to je týrání dojnic a rychlá cesta do pekel

roklanka napsal(a):
to je týrání dojnic a rychlá cesta do pekel

Dobrý den,
podle čeho prosím soudíte, že je to "týrání dojnic a rychlá cesta do pekel"?
Neříkám, že nemáte pravdu. Ale z Vašeho příspěvku není jasné, zda s tím máte nějaké vlastní zkušenosti. Pokud máte, mohu poprosit o více informací? Viděl jsem pár videí na YouTube a ta čínská verze z pulsátorem (časovačem) mi přijde docela rozumná. Ale třeba je to jen zdání.

Video:
https://www.youtube.com/watch?v=HyiLwaXlhPs

AliExpress:
https://www.aliexpress.com/item/33004427080.html?spm=2114.12010615.8148356.4.732d8beemahsxB


Děkuji za odpověď.

Viděla jsem jen bez pulzátoru ,ale když se podívám na vámi danou ukázku,živě si představím tu kozu. I kdyby toto dojící zařízení fungovalo jak by mělo,už vidím tu neklidnou dojnici a dojiče s hadičkami,které nevzbuzují žádnou důvěru. Nádobka na mléko tak snad pro holandskou kozu. Přijde mi to jako hračka pro děti. Viděl jste někdy prvničku na prvním dojení?