Hořčice - zkusil ji někdo jako antiparazitikum?

" volný preklad:"Biele alebo čierne semená horčice v množstve 2 unce(okolo 50g) na jahňa -na odčervenie. odporúča sa umožniť prístup stádu k horčici na pastvine alebo inde. V Indii, niektorí chovatelia dobytka používajú horčicový olej proti parazitom v množstve 100 až 150 g denne po dobu jedného týždňa-u dobytka. Horčicový olej je viac laxatívum ako na odčervenie, to je však užitočné pri odstraňovaní niektorých parazitov.".

Vy jste chodící encyklopedie . Díky.
Takže já to zkusím. Hořčičné semínko objednám a budu ho vždycky pár dnů podávat. Uvidíme.

Ja vas holky nebo zensky obdivuju, jako ze taky gugluju i nemozny tak na tohle uz nejak neni energie :) Natoz to pak nejak poctive aplikovat. Laxativum je projimavej ucinek ne? ja jsem zvedavej co za krasy z jehnat vypadnou po panacuru :).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vy jste chodící encyklopedie . Díky.
Takže já to zkusím. Hořčičné semínko objednám a budu ho vždycky pár dnů podávat. Uvidíme.

Ja som len chodiaci gúglič :D notebook v kuchyni, robím syry a popritom gúglim každú chvíľu :D Strašne ma zaujíma tematika prírodného odčervenia. ja tu tasemnicu nemám ale keď čítam ako často niektorí odčervujú kvôli nej tak sa divím že sa do toho poriadne neobujú a neskúšajú možné aj nemožné, mimo chémie. Som presvedčená že príroda poskytuje na parazity dostatočné páky, zvieratá volne žijúce si to regulujú sami, vyhľadajú si čo treba pokiaľ sú v prostredí s pestrou flórou a jedince nejako inak oslabené proste skončia. Keby tie páky neboli tak by to všetko dávno vyhynulo, kedže nepoužívajú chémiu:) Nám zostáva len sa snažiť aspoň čiastočne imitovať možnosti čo poskytuje v tomto príroda. Informácii je kvantum, už len skúsiť a experimentovať. kto sa bojí nech si vyberie nejaké menej hodnotné zviera a robí pokusy, prírodné:). Niekedy si nájdem čas a zhrniem rastliny s protiparazitárnym účinkom, je ich totiž fakt dosť a dám do toho súboru o začervení.

No ja si myslim ze spis nez paky a ruzny figle maji volne zijici zvirata vyhodu ze jsou volne zijici. Takze ne jako ty nase chudinky v ohradach kde spasaj svoje bob ky. Taky asi nemaj potrebu brat travu az na drn. Ale vdaka za kazdej typ a radu :).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No ja si myslim ze spis nez paky a ruzny figle maji volne zijici zvirata vyhodu ze jsou volne zijici. Takze ne jako ty nase chudinky v ohradach kde spasaj svoje bob ky. Taky asi nemaj potrebu brat travu az na drn. Ale vdaka za kazdej typ a radu :).

To je pravda, ale tie páky sú pre voľne žijúce zvieratá veľmi dôležité, myslím rôzne rastliny s rôznymi účinakmi ktoré si zver podľa potreby dávkuje. Aj srnčia napriek tomu že "nespása bobky" má parazity ale verím že zdravé zviera v prostredí s pestrou flórou si to dokáže uregulovať rôznymi spôsobmi.

Musíme vyspovedať Jakuba (kostey) čím sú obklopené(aké rastliny sú na tej ich pastve) tie jeho ovce, čo mávajú čisté rozbory, tam sa treba inšpirovať :) ale tam hrá roľu aj veľkosť pastvín.

To je jednoduchý Moniko, prostě neodčervuju a oni si dělaj imunitu proti parazitům sami. Tím, že pasu na liliích to asi nebude.
Ani u nás v Kravíně se neodčervuje, ani tady zdejší babka kozařka neodčervuje.
A co se týče tasemnic, tak i Vadlejch na Seči říkal, že by je u ovcí neřešil, že by si s nima měly samy ovce poradit.

Ovce jo ale jehnata?

No už v tejto téme písala bodlinka o tom že ovce si vedia viac vytvoriť imunitu voči parazitom https://www.ifauna.cz/ovce-kozy/diskuse/detail/2957533/vlasovka-slezova#a2960950 a že u kôz to v tej miere nieje(aj keď niektoré sú menej niektoré viac odolnejšie). A tie ovečky si pásol na tom istom pozemku ako kozy? Resp. pásli sa aj kozy na ľaliách? :D (mne to stále vŕta v hlave:).

V kravíne je asi viac menej stabilný stav, zvieratá asi pribúdajú len z vášho chovu takže žiadne nové parazity a je tam tak pravidelný cyklus vo všetkom +dobrá výživa že snáď neprechádzajú nejakými extra stresmi a pod. tak sa potvorky v nich snáď nemajú kedy rozšanťiť.

Letos se na půlce pastviny liliema napásly ovce a druhou polovinu jsem nechal sežrat kozama. Nechal jsem tam jen takovej malej čtverec asi 3x3m kde jich bylo opravdu mraky a oplotil jsem ho aby se aspoň nějaké lilie vysemenily. Tam mi ale nakonec vlítnul kozel s beranem a všechny je sežrali.

A v kravíně sem tam odejde nějaká kráva, ale pokaždé se to na něco svede. Jednou se řekne, že byla asi slabá na srdce, podruhé zas že měla asi v háji játra... Stresy maj určitě s věčnejma převozama. Jen co nedojej, tak se odvezou buď na pastvinu kde se smíchaj s jinejma krávama z jiných kravínů družstva a nebo v nepastevní sezoně do kravínu určeného jen pro suchostojky, takže si musej zas nejak vydobýt postavení mezi ostatnima cizíma krávama, abychom my měli pořád co nejplnější kravín dojnic co dojej. Už pár let si říkám, že jen tak zkusím poslat směsnej kravinec na koprolku, ale zas takovej koprolofil ze mě ještě není.abych to opravdu poslal

A kozy babky? Holt lety prověřené odolné pokolení kříženek

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Letos se na půlce pastviny liliema napásly ovce a druhou polovinu jsem nechal sežrat kozama. Nechal jsem tam jen takovej malej čtverec asi 3x3m kde jich bylo opravdu mraky a oplotil jsem ho aby se aspoň nějaké lilie vysemenily. Tam mi ale nakonec vlítnul kozel s beranem a všechny je sežrali.

A v kravíně sem tam odejde nějaká kráva, ale pokaždé se to na něco svede. Jednou se řekne, že byla asi slabá na srdce, podruhé zas že měla asi v háji játra... Stresy maj určitě s věčnejma převozama. Jen co nedojej, tak se odvezou buď na pastvinu kde se smíchaj s jinejma krávama z jiných kravínů družstva a nebo v nepastevní sezoně do kravínu určeného jen pro suchostojky, takže si musej zas nejak vydobýt postavení mezi ostatnima cizíma krávama, abychom my měli pořád co nejplnější kravín dojnic co dojej. Už pár let si říkám, že jen tak zkusím poslat směsnej kravinec na koprolku, ale zas takovej koprolofil ze mě ještě není.abych to opravdu poslal

A kozy babky? Holt lety prověřené odolné pokolení kříženek

Tak to ja by som asi bola taký koprolofil :D a aké rozbory mávajú kozy, ak si nejakej robil po tom spásaní ľalií?resp. mávajú problemy s parazitmi? ja mám jednu hnedulu ktorá má vyše roka, ešte nikdy nebola odčervená a vyzerá že to nepotrebuje, ale tá ešte nerodila, tam sa to láme väčšinou... Inak z odolnejších voči parazitov mi okrem nej z mojich pripadá obzvlášť jedna kríženka 50AN.

moonika napsal(a):
Ja som len chodiaci gúglič :D notebook v kuchyni, robím syry a popritom gúglim každú chvíľu :D Strašne ma zaujíma tematika prírodného odčervenia. ja tu tasemnicu nemám ale keď čítam ako často niektorí odčervujú kvôli nej tak sa divím že sa do toho poriadne neobujú a neskúšajú možné aj nemožné, mimo chémie. Som presvedčená že príroda poskytuje na parazity dostatočné páky, zvieratá volne žijúce si to regulujú sami, vyhľadajú si čo treba pokiaľ sú v prostredí s pestrou flórou a jedince nejako inak oslabené proste skončia. Keby tie páky neboli tak by to všetko dávno vyhynulo, kedže nepoužívajú chémiu:) Nám zostáva len sa snažiť aspoň čiastočne imitovať možnosti čo poskytuje v tomto príroda. Informácii je kvantum, už len skúsiť a experimentovať. kto sa bojí nech si vyberie nejaké menej hodnotné zviera a robí pokusy, prírodné:). Niekedy si nájdem čas a zhrniem rastliny s protiparazitárnym účinkom, je ich totiž fakt dosť a dám do toho súboru o začervení.

Mám pro vás bojový úkol! Pokaždé když se tu objeví dotaz typu - "chci začít chovat ovce, na co všechno mám očkovat..." tak prosím nějak takhle odpovězte, ju
Děsně mě štve, když kvůli dotacím musím vysekávat stromky a keře, které už jsou z letadla vidět. Pasu většinou na svazích, které bez stromů a keřů postupně ujíždí, no a hlavně ovce a kozy si na keřích a větvích nejvíc pochutnávají a myslím že i regulují to začervení.

No a když se chytnu tohohle posledního příspěvku - přesouváte tak často, že vám zvířata nestihnou oloupat nic z kůry? Moji mají hromadu pasení v ohradě, ale stromky už zase pomalu začínají přicházet o kůru i lýko... prostě keříky a stromky jsou nejvíc in, ať je ke žrádlu, co je... mě to nevadí, jsou to nálety na pronajatém pozemku, které stejně mají přijít pokácet (resp. tam nemají co dělat), ale na druhou stranu je škoda, že jestli tam "chvíli" budeme moct se zvířaty být, tak že za 2-3 roky nebudou mít tyhle mňamky, protože to všechno zajde

moonika napsal(a):
Ja som len chodiaci gúglič :D notebook v kuchyni, robím syry a popritom gúglim každú chvíľu :D Strašne ma zaujíma tematika prírodného odčervenia. ja tu tasemnicu nemám ale keď čítam ako často niektorí odčervujú kvôli nej tak sa divím že sa do toho poriadne neobujú a neskúšajú možné aj nemožné, mimo chémie. Som presvedčená že príroda poskytuje na parazity dostatočné páky, zvieratá volne žijúce si to regulujú sami, vyhľadajú si čo treba pokiaľ sú v prostredí s pestrou flórou a jedince nejako inak oslabené proste skončia. Keby tie páky neboli tak by to všetko dávno vyhynulo, kedže nepoužívajú chémiu:) Nám zostáva len sa snažiť aspoň čiastočne imitovať možnosti čo poskytuje v tomto príroda. Informácii je kvantum, už len skúsiť a experimentovať. kto sa bojí nech si vyberie nejaké menej hodnotné zviera a robí pokusy, prírodné:). Niekedy si nájdem čas a zhrniem rastliny s protiparazitárnym účinkom, je ich totiž fakt dosť a dám do toho súboru o začervení.

Přírodní antihelmitika: Konference chovatelů Seč 2013.
Štírovník růžkatý, Devětsil lékařský, Česnek medvědí, Merlík vonný,
Třemdava bílá, Krušina olšová, Šťovík kadeřavý, Ořešák královský, Dub.
Hodnotné byliny:
Kmín kořenný, Jitrocel kopinatý, Rdesno hadí kořen, Kontryhel obecný,
Krvavec toten, Řebříček obecný.
Méně hodnotné, ale léčivé:
Fenykl obecný, Silenka nadmutá, Šalvěj luční.

S odčervováním bylinkama však může experimentovat ten, kdo má tak 5-10
koz, ovcí. Vemi záleží na tom, s jakými zvířaty chovatel začal chovat,
z jakého chovu, s jakou nákazovou hystorijí, jak jsou již promožené pozemky kde
pase atd. Starší ovce, hůře kozy, třeba udržíte bylinkama na nižším začervení,
ale pokud jde o jehňata, kůzlata při zamoření pastviny tasemnicí, tak to jsem
přesvědčená, že s bylinkama nemáte šanci. Berte jako fakt to, že starší zvířata,
která klidně zvládnou2-3tasemnice, budou stále vylučovat články tasemnic
na pastvinu a tak udržovat promoření, nebo stále zvyšovat.
Jehňata, kůzlata, nemají vyvynutou imunitu, ty jich jsou zakrátko plná. Vim o
čem píšu. Tasemnice je za měsíc od usazaní v trávícím traktu dospělá a začíná
oddělovat články se zralými vajíčky. O tom tu bylo již psané vícekrát.

Taky jsem toho nazoru ze jehnata proste tasemnici nezvladnou kdyz uz se nakazej. Divim se ze tady jeste nepadly nejaky zkusenosti s phytoversem ( liz osvior ). Uvazoval jsem o nem na zacatku kdy jsem jeste problemy nemel, ted uz je trosku pozde.

pajca napsal(a):
Přírodní antihelmitika: Konference chovatelů Seč 2013.
Štírovník růžkatý, Devětsil lékařský, Česnek medvědí, Merlík vonný,
Třemdava bílá, Krušina olšová, Šťovík kadeřavý, Ořešák královský, Dub.
Hodnotné byliny:
Kmín kořenný, Jitrocel kopinatý, Rdesno hadí kořen, Kontryhel obecný,
Krvavec toten, Řebříček obecný.
Méně hodnotné, ale léčivé:
Fenykl obecný, Silenka nadmutá, Šalvěj luční.

S odčervováním bylinkama však může experimentovat ten, kdo má tak 5-10
koz, ovcí. Vemi záleží na tom, s jakými zvířaty chovatel začal chovat,
z jakého chovu, s jakou nákazovou hystorijí, jak jsou již promožené pozemky kde
pase atd. Starší ovce, hůře kozy, třeba udržíte bylinkama na nižším začervení,
ale pokud jde o jehňata, kůzlata při zamoření pastviny tasemnicí, tak to jsem
přesvědčená, že s bylinkama nemáte šanci. Berte jako fakt to, že starší zvířata,
která klidně zvládnou2-3tasemnice, budou stále vylučovat články tasemnic
na pastvinu a tak udržovat promoření, nebo stále zvyšovat.
Jehňata, kůzlata, nemají vyvynutou imunitu, ty jich jsou zakrátko plná. Vim o
čem píšu. Tasemnice je za měsíc od usazaní v trávícím traktu dospělá a začíná
oddělovat články se zralými vajíčky. O tom tu bylo již psané vícekrát.

Jj a tých bylín je oveľa viac, ja to spíšem, ale väčšina z nich funguje len na GIN parazity a niektoré na kokcídie. Ta tasemnicu je toho málo.
Tiež by som u mladých tasemnicu nenechávala tak ale liečila ale nezavrhovala by som prírodné prostriedky, prečo to neskúsiť? Každý mesiac dopovať jahňatá chémiou...neverím že sa tie rezídiuá po opakovanej liečbe celkom odstránia po skončení poslednej OL, také mäso by som nejedla:( Viem že vo väčšom stáde je to umenie ale aj na podávanie odčervováku väčšinou treba ovce odchytiť. Kedysi používali na tasemnicu skalicu, ale to tiež nebolo ideálne, jesť potom to mäso, a viac sa používala aj tá papraď. Tá je tiež jedovatá preto treba dávať presné bezpečné množstvo, nie len tak z luftu ale to platí aj pre chemické odčervováky.

Http://www.heapco.cz/potreby-pro-kone/krmeni-koni-a-pamlsky/lizy-a-drzaky-lizu/mineralni-liz-star-bloc-osvior-phyto-vers-20kg.html.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Http://www.heapco.cz/potreby-pro-kone/krmeni-koni-a-pamlsky/lizy-a-drzaky-lizu/mineralni-liz-star-bloc-osvior-phyto-vers-20kg.html.

Neverím že byliny v tejto forme, vystavene rôznym vplyvom si udržia účinnosť, nekupovala by som to... Starý bača testoval dva mesiace, potom rozbory a bez efektu, vy ste vtedy písali že dva mesiace je málo, ja myslím že nejaký efekt by sa prejavil, keby to fungovalo...
inak testujem oreganový esenc. olej, ten má tiež antiparazit a antikokc. účinok, som zvedavá...ale to na pasomnice nefunguje.

U toho lizu to chce mit odcerveno, cisty pastviny a timhle to pak dlouhodobe udrzovat. Dva mesice me prijdou hodne malo a starej baca neni zadnej troskar co se tyce poctu zvirat jestli se nepletu, takze jeho pastviny budou promoreny horem dolem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U toho lizu to chce mit odcerveno, cisty pastviny a timhle to pak dlouhodobe udrzovat. Dva mesice me prijdou hodne malo a starej baca neni zadnej troskar co se tyce poctu zvirat jestli se nepletu, takze jeho pastviny budou promoreny horem dolem.

Účinnosť bylín veľmi klesá už len časom od zberu, nieto ešte inými vplyvmi...ktorým je vystavený liz.

Nemuzu rict ani a ani b protoze jsem to nezkousel.

Mastnacek: prečítajte si toto...http://www.wormboss.com.au/news/articles/worms-and-other-parasites/what-about-tapeworms-in-sheep.php.

Hodil jsem to do prekladace a neda se to cist.) co z toho vyplynulo?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hodil jsem to do prekladace a neda se to cist.) co z toho vyplynulo?

Dnes to preložím a dám sem. Vyplynulo z toho to že prírastky u jahniat liečených pravidelne chemicky proti pásomnici boli len zanedbateľne vyššie. a že tam napr u praziquantelu je riziko že pri masívnom začervení sa zablokuje črevo a ešte sa spomína komplikácia "pulpy kidney"(vygúglite). že napr. majú skúsenosť s jahňatami "plnými tasemníc"s prírastkom 200g denne. A že pokusmi došli k tomu že nie sú veľkým problémom v produkcii jahniat a že omnoho významnejšie vplyvy sú kvalita výživy a najmä kontrola oblých červov. A ak sa užívajú len prípravky cielené na tasemnicu napr. samotný praziquantel, tak sa nerieši hlavný problém, oblé červy-vlasovka a pod... Preto si myslím že náhrada levitape cestocurom nebude ideálna.

Tak jsem to asi prelouskal vycemene spravne, uz to nemusite prekladat kvuli me :) Je tam zminka o dokrmovani necim? Protoze kdyz se to rozjede u jehnete ktery teprve prechazi z mlika na travu a nema nic jinyho, tak nevim nevim s tema prirustkama.

profesor1 napsal(a):
Mám pro vás bojový úkol! Pokaždé když se tu objeví dotaz typu - "chci začít chovat ovce, na co všechno mám očkovat..." tak prosím nějak takhle odpovězte, ju
Děsně mě štve, když kvůli dotacím musím vysekávat stromky a keře, které už jsou z letadla vidět. Pasu většinou na svazích, které bez stromů a keřů postupně ujíždí, no a hlavně ovce a kozy si na keřích a větvích nejvíc pochutnávají a myslím že i regulují to začervení.

Myslím si to taky, listí stromů a keřů i kůra regulují u koz a ovcí trávení, čili ty, které mají pestřejší stravu a možnost volit, jsou vůči parazitům odolnější. Samy si upraví podmínky ve střevu tak, aby byly zdravé. Zdravé neznamená, že nemají vůbec žádné parazity, ale takové množství, které zvládnou. Už jsem tu psala, že se snažím o prevenci, nepoužívám chemii, zatím to nebylo potřeba. Nechci s tím začít, dokud nemusím. Další věc je také to, že skoro každý se snaží o co nejvyšší nádoj. To podle mě není dobrá cesta, protože si vybere daň na odolnosti organismu. Zlatá střední cesta. Třeba ne v prvních generacích, ale postupně určitě. Docela nerada bych viděla kozy, které se využívají stejným způsobem jako krávy. Ale někde už tak chudáky kozy chovají.
K těm dotacím - nešlo by to zdůvodnit jako vytváření mezí a podobných míst? Na takové věci jsou dotace asi taky, ale nemám vůbec přehled, třeba je to blbost, co píšu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím si to taky, listí stromů a keřů i kůra regulují u koz a ovcí trávení, čili ty, které mají pestřejší stravu a možnost volit, jsou vůči parazitům odolnější. Samy si upraví podmínky ve střevu tak, aby byly zdravé. Zdravé neznamená, že nemají vůbec žádné parazity, ale takové množství, které zvládnou. Už jsem tu psala, že se snažím o prevenci, nepoužívám chemii, zatím to nebylo potřeba. Nechci s tím začít, dokud nemusím. Další věc je také to, že skoro každý se snaží o co nejvyšší nádoj. To podle mě není dobrá cesta, protože si vybere daň na odolnosti organismu. Zlatá střední cesta. Třeba ne v prvních generacích, ale postupně určitě. Docela nerada bych viděla kozy, které se využívají stejným způsobem jako krávy. Ale někde už tak chudáky kozy chovají.
K těm dotacím - nešlo by to zdůvodnit jako vytváření mezí a podobných míst? Na takové věci jsou dotace asi taky, ale nemám vůbec přehled, třeba je to blbost, co píšu.

Si dovolim vetrit se do debaty :) pokud se berou dotace na louku, tak tam kere a stromy nemaji co delat. Muselo by se to vyjmout z louky a udelat z toho oficialni remizek. A tam asi budu jiny penize. ja si takhle nechal vyskrtnout tu alej topolu a misto toho zase na oplatku pripsat mez, kterou seceme a nebrali jsme na ni nic. Takze sul nul nastejno.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Http://www.heapco.cz/potreby-pro-kone/krmeni-koni-a-pamlsky/lizy-a-drzaky-lizu/mineralni-liz-star-bloc-osvior-phyto-vers-20kg.html.

V tom lizu jsou vlastně běžné úporné plevele ainvazívní rostliny, které si ale většina lidí nezaseje. Nemyslím granátové jablko , ale třeba vratič nebo pelyněk. My je máme, kam se podívám, všude to roste jako plevel a kozy se na tom pasou. Co třeba zkusit si to přiset na pastvinu?

S moonikou jsme na jare obejdanvali rostlinku prez ebay nekde ze spanelska, ja ji pri moji rozlitanosti vubec nezasel a ji myslim nevzesla. A jmeno me vypadlo. V zahranici na ni pasou nebo se susi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
S moonikou jsme na jare obejdanvali rostlinku prez ebay nekde ze spanelska, ja ji pri moji rozlitanosti vubec nezasel a ji myslim nevzesla. A jmeno me vypadlo. V zahranici na ni pasou nebo se susi.

Jo, četla jsem tu diskusi, ale to je přece jen rostlina, která není u nás běžná. Jenže vratič, zlatobýl kanadský, pelyněk - to všechno u nás roste samo, někdy až moc. Vratič může způsobit potrat, ale v době březosti a porodů ještě není k dispozici, takže nebezpečí nehrozí. To by mohlo ohrozit jen zvířata, která zabřezla pozdě a budou rodit až v létě. A u mě ho nežerou březí kozy, takže to zase odkazuje na to, že pokud můžou, zvířata si svůj zdravotní stav regulují sama.
Také jsem toho názoru, že jsme dostali (nebo prostě máme, přeberte si to, jak kdo chce) léky na všechny neduhy lidské i zvířecí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo, četla jsem tu diskusi, ale to je přece jen rostlina, která není u nás běžná. Jenže vratič, zlatobýl kanadský, pelyněk - to všechno u nás roste samo, někdy až moc. Vratič může způsobit potrat, ale v době březosti a porodů ještě není k dispozici, takže nebezpečí nehrozí. To by mohlo ohrozit jen zvířata, která zabřezla pozdě a budou rodit až v létě. A u mě ho nežerou březí kozy, takže to zase odkazuje na to, že pokud můžou, zvířata si svůj zdravotní stav regulují sama.
Také jsem toho názoru, že jsme dostali (nebo prostě máme, přeberte si to, jak kdo chce) léky na všechny neduhy lidské i zvířecí.

To semeno asi bolo staré, neviem, skúšali aj známe a im tiež nevzišlo :( ale dala by som do popredia aj ladenec rožkatý, ten by sa určite vyplatilo mať hojne na pastve alebo mať časť osiatu len ním, prípadne čakankou a palinou. ten štírovec -ladenec je bohatý na tanín, podobne ako sericea, tá by ho mala mať viac ale štírovec je tu doma a neboli by problémy s jeho pestovaním. a keď vidím tie kvantá paliny čo kade tade rastúúú, alebo priam lány žihľavy a podobné užitočné rastliny a neni toho kto by to skosil a zužitkoval...

No právě, že by bylo jednodušší použít naše rostliny. Pastvinu si většinou člověk osije pastevní směsí trav, která žádné byliny neobsahuje. Takové osivo je také dražší, ale dá se i nasbírat vlastníma rukama. Začnete na kousku, ale tyhle rostliny se docela šíří, takže by to mohlo jít samo. Jenže zase narážíme na ty dotace. Když tyhle plevely-byliny posekáte, už se vám nevysemení, což je v tomto případě nevýhoda.

Ja to furt rikam ze ty dotace jsou akorat pro zlost :) jeste to jejich spizlovani prez satelit to by jeden blel.

Dobrý den už delší dobu pročítám diskuze na tomhle foru a chtěla bych všem moc poděkovat za informace, které mi hodně pmohly v začátcích, hlavně jsem se odzvěděla soustu věcí o kterých jsem neměla ani páru že vůbec existují . Máme doma prvním rokem dvě hnědé krátkosrsté holky. No a zajímalo by mne jestli nevíte o účincích svlačce na kozí organismus, přečetla jsem si že na lidský org. působí hodně projímavě, ale jak je to s kozama? Máme ho na pastvině celkem hodně a holky se ppo něm můžou utlouct, takabych jim nepřivodila nějaké trable. Máme je od června a zatím v pohodě, ale nevím no

kim222 napsal(a):
Dobrý den už delší dobu pročítám diskuze na tomhle foru a chtěla bych všem moc poděkovat za informace, které mi hodně pmohly v začátcích, hlavně jsem se odzvěděla soustu věcí o kterých jsem neměla ani páru že vůbec existují . Máme doma prvním rokem dvě hnědé krátkosrsté holky. No a zajímalo by mne jestli nevíte o účincích svlačce na kozí organismus, přečetla jsem si že na lidský org. působí hodně projímavě, ale jak je to s kozama? Máme ho na pastvině celkem hodně a holky se ppo něm můžou utlouct, takabych jim nepřivodila nějaké trable. Máme je od června a zatím v pohodě, ale nevím no

Pupenec moje dostávajú často a nie málo a nikdy nemali hnačku.

U nás svlačec žádné problémy nepůsobí, také ho mají rády. A jestli ho od června žerou vaše kozy, máte už představu, jak to na ně působí. Nechte to na nich, kozy jsou hlavičky, umí si poradit, pokud mají možnost. Pro kozu je mnohem méně jedovatých rostlin než pro člověka. Je to tím, že mají složité trávení.

Slvacec obsahuje snad hodne vapniku, takze pro mliko dobry, mam nekde jeden dil poradku kde z toho delaj koktejl na posileni zubu. Pro lidi teda.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No a když se chytnu tohohle posledního příspěvku - přesouváte tak často, že vám zvířata nestihnou oloupat nic z kůry? Moji mají hromadu pasení v ohradě, ale stromky už zase pomalu začínají přicházet o kůru i lýko... prostě keříky a stromky jsou nejvíc in, ať je ke žrádlu, co je... mě to nevadí, jsou to nálety na pronajatém pozemku, které stejně mají přijít pokácet (resp. tam nemají co dělat), ale na druhou stranu je škoda, že jestli tam "chvíli" budeme moct se zvířaty být, tak že za 2-3 roky nebudou mít tyhle mňamky, protože to všechno zajde

Myslím si že je to pestrostí a hlavně hojností pastvy. Nikdy se mě zatím nestalo, že by se ovce - kozy pustily do kůry stromků - stromů. Listí a větvičky to jo, ale taky jim nikdy neházím, ani v zimě nějaké větve na okus. Ale raději to zaklepávám na dřevo! Pasu většinou svahy, kde nemusím vysíkat nedopasky, tak že jediná výhoda. No a taky mě na školení ochranáři říkali, že na jednom metru čtverečním tady našli rekordní počet druhů rostlin. Už nevím jestli 140, nebo dokonce 1400, nevím nechci plácat. Taky sem jezdí nějaký chovatel od Ostravy na seno a na senáž, a ten když vidí tu skladbu v balíku, tak je nadšený.
No a jak už tu někdo psal - dostali jsme tu všichni do vínku dostatek druhů rostlin a vlastně i ovoce a pod. abychom v pohodě přežili, tak proč tu zatahovat něco od jinud.

Do vinku... a to dostali do vinku vsude jinak a vsude stejne kompletne... to je zase pitomost :)
Kdyz do vinku tak co se kde povaluje na zemeguli, ne co roste nekde na vysocine nebo kde :).

Pitomosti píšu často, vždy vy to víte nejlíp, ale stojím si za tím. Kdyby tady byly podmínky pro chov slonů, tak chovám slony!
Na Valachoch vždy byly ovce a kozy. Předci nebyli blbí, dařilo se tomu tady, tak to chovali.

No a jak už tu někdo psal - dostali jsme tu všichni do vínku dostatek druhů rostlin a vlastně i ovoce a pod. abychom v pohodě přežili, tak proč tu zatahovat něco od jinud.

tohle je ta pitomost, brambory z jizni ameriky, jakoupak mate nahradu od nas? Kukurice... rajcata papriky je to puvodni? Takze asi tak nejak. Psal jse o rostlinach do viku ne o slonech a vovcich...

Jo, jasně, o tomhle nemá cenu diskutovat, protože je to na dlouho. Ale praotec Čech tu zahnízdil i když tu zemáky, kukuřici, ani rýži neviděl.
A můj otec viděl rajče poprvé už nevím v kolika, ale bylo mu kolem deseti let, tak že přežil i bez rajčete a papriky!

Profesor to asi mienil na tú našu nevydarenú sericeu lespedezu, ona je skôr teplomilná takže ak by aj to semeno zvišlo, pravdepodobne by to nebola taká sláva ako v Amerike. Ale máme tú podobné užitočné rastliny aj keď tam nemusí byť toho tanínu až tak megaveľa ako v sericei, ale tým sa tu dobre darí, ako napr ten ladenec rožkatý a niektoré iné podobné z čelade bôbovitých (Cytisus, Genista, Lathyrus, Lotus, Medicago, Onobrychis, Trifolium).

moonika napsal(a):
Profesor to asi mienil na tú našu nevydarenú sericeu lespedezu, ona je skôr teplomilná takže ak by aj to semeno zvišlo, pravdepodobne by to nebola taká sláva ako v Amerike. Ale máme tú podobné užitočné rastliny aj keď tam nemusí byť toho tanínu až tak megaveľa ako v sericei, ale tým sa tu dobre darí, ako napr ten ladenec rožkatý a niektoré iné podobné z čelade bôbovitých (Cytisus, Genista, Lathyrus, Lotus, Medicago, Onobrychis, Trifolium).

Vim jak to bylo, me se nelibi pristup nekterych k necemu novymu. Ani ta priroda neni to stejny co videl jakejsi praotec.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vim jak to bylo, me se nelibi pristup nekterych k necemu novymu. Ani ta priroda neni to stejny co videl jakejsi praotec.

Čo vravíte na príspevok o špačkoch a slepicích ? :) vedľa. Mali by ste vyhostiť dravce z okolia :P.

Ctu vsecko :) dravci maj tady svoje misto. A stejne nam letos spacci plundrovali jahody a tresne i kdyz je to okolo samej kanak a postolky. A kuly v ohrade to je pro kane idealni bydylko na cekanou :).

Moonika, Oreb 1, Mastňáček moc děkuju za odpovědi, myslela jsem si to , babička vždycky říkala, že kozy jsou nejlepší bylinkářky

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ctu vsecko :) dravci maj tady svoje misto. A stejne nam letos spacci plundrovali jahody a tresne i kdyz je to okolo samej kanak a postolky. A kuly v ohrade to je pro kane idealni bydylko na cekanou :).

Tak aspoň nad tekvicami nelámte palicu:).

Dneska to hodim jehneti, ktery jsem vcera neodcervil tak uvidime.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vim jak to bylo, me se nelibi pristup nekterych k necemu novymu. Ani ta priroda neni to stejny co videl jakejsi praotec.

Vůbec se nebráním novým věcem, ale některé věci se mě zdají zbytečné, jiné úsměvné. Na Jižní Moravě mají víno, tady na Valachoch slivovici. Je to kousek a už je to složení půdy jiné + podnebí. Já nikdy neudělám tak dobré víno jako oni a oni zase nikdy neudělají takovou slivovici jako já. Tak proč bych se o to snažil? Oni dostali do vinku vinnou révu, já slivu-trnku...
Sloni, víno atd. - to je jen z mého pohledu srozumitelnější příklad skladby rostlin tady a někde v Polabí a co já vím kde všude.

Prd dostali do vinku, zase to nejakej dobrodinec privez odjinud ne? Maximalne dostali do vinku lepsi podnebi. Hrusky jabka profesore...

To je jedno že nechápete a myslíte že jabka s hruškama. Uklidňuje mne to, že spousta géniú bylo pochopeno až posmrtně.

moonika napsal(a):
Čo vravíte na príspevok o špačkoch a slepicích ? :) vedľa. Mali by ste vyhostiť dravce z okolia :P.

Mně se to líbí, že slepice a špačci vyžírají články tasemnice. U nás zase máme hrdličky skoro pořád, ty taky nežerou jen semena, ale i hmyz a jiné maso. A možná, že kdyby trus od našich koz byl s chemickým odčervovadlem, nepřežily by to nebo by nepřišly. Ale to je jen hypotéza.

Jedna z cest je pořádně odčervit než se vyženou na pastvu. A u zamořeného stáda - uprostřed sezóny zavřít na pár dnů a odčervit znovu.
Kdo chová pár kusů, tak by to neměl být problém si to takhle ohlídat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dneska to hodim jehneti, ktery jsem vcera neodcervil tak uvidime.

V akej forme?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně se to líbí, že slepice a špačci vyžírají články tasemnice. U nás zase máme hrdličky skoro pořád, ty taky nežerou jen semena, ale i hmyz a jiné maso. A možná, že kdyby trus od našich koz byl s chemickým odčervovadlem, nepřežily by to nebo by nepřišly. Ale to je jen hypotéza.

No... verím tomu že tí prípadní vtáci čo sa kŕmía chemieplnými tasemnicami z toho majú problémy.

moonika napsal(a):
V akej forme?

Nasekanou sirovou...jen ochutnaly a sly si po svym.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nasekanou sirovou...jen ochutnaly a sly si po svym.

Tak jemne zomelte -ja to meliem na malom el. mlynku na kávu, zmiešajte s vodou na kašu a nejak to do toho jahnata nalejte. (Môžete tie jemne zomleté semená s tou vodou spolu ešte rozmixovať napr týčovým mixérom).

Vratič mi ovce ani kozy nespásají, zlatobýl máme v našem kraji děsně přemnožený a právě ovcemi a kozami ho likviduji. Koně mi to nežerou. Je navíc super, že to berou od vršku (byť je bylina množdy třeba 160 cm vysoká), takže se to dál nemnoží.. je to děsnej sajrajt a množí se chmýřím :( ale holkám chutná :)
Ono věřím, že ovce by stromky nebraly, pokud by nebyla nouze. Kozy mi začnou loupat po cca týdnu na nových 3000 m (přesouvám sítě) při 4 dospělých ovcích a 3 kůzlatech, v bylinkaté pasvě právě s množstvím zlatobýlu, řepíčku a jiných...proto mi nejde do hlavy, že se takhle brzy pouštěj do té kůry. Ale je mi to šumák. Jejich blbost. Až to umře, budou žrát holt na zemi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vratič mi ovce ani kozy nespásají, zlatobýl máme v našem kraji děsně přemnožený a právě ovcemi a kozami ho likviduji. Koně mi to nežerou. Je navíc super, že to berou od vršku (byť je bylina množdy třeba 160 cm vysoká), takže se to dál nemnoží.. je to děsnej sajrajt a množí se chmýřím :( ale holkám chutná :)
Ono věřím, že ovce by stromky nebraly, pokud by nebyla nouze. Kozy mi začnou loupat po cca týdnu na nových 3000 m (přesouvám sítě) při 4 dospělých ovcích a 3 kůzlatech, v bylinkaté pasvě právě s množstvím zlatobýlu, řepíčku a jiných...proto mi nejde do hlavy, že se takhle brzy pouštěj do té kůry. Ale je mi to šumák. Jejich blbost. Až to umře, budou žrát holt na zemi.

No, naše kozy některý rok vratič taky nežerou, a zase jiný ano. Tak to mají se vším, jeden rok jim to chutná a druhý ne. Navíc některá koza toho žere hodně a druhá míň. Myslím, že samy mají cit pro to, co potřebují a podle toho si vybírají. To platí i u lidí, pokud nejsou úplně přecivilizovaní.