Uživatel s deaktivovaným účtem

Ano, je potřeba.
Ovce umí plavat, taky by rozšlapaly břehy, ve vegetaci vedle vody můžou být motolice...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Motolice_jatern%C3%AD
Mohu se zeptat na motolice, jaké je jejich životní prostředí, žijí automaticky ve všech zamokřených plochách, jaký vliv má nadmořská výška. Jak se teď krajinou šíří černý slimák, je jich víc?. Resp. vlhká louka znamená automaticky motolice, nebo jsou tam ještě jiné podmínky.
děkuji Jitka
Uživatel s deaktivovaným účtem

automaticky všude nejsou. jsou tam, kde žijí jejich mezihostitelé, kterým jsou bahnatky, tam, kde mají vhodné podmínky, hlavně tedy vlhkost a hostitele, který si je spase. vlhká louka neznamená automaticky, že tam jsou, ale bejt tam dost dobře můžou. zjistíte brzo, když se tam zkusí pást.
Uživatel s deaktivovaným účtem

bahnatka žije skoro všude, kde je aspoň trochu vody. je to prťousek, malý šneček.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bahnatka_mal%C3%A1
Uživatel s deaktivovaným účtem

no protože když tam motolice budou, tak to poznáte na ovcích
Tak to mi přijde dost nebezpečné, to jen zkoušet a čekat, až to poznám, že se infikovaly. Navíc mě překvapilo, že nakažené ovce jsou infekční několik let.
Na webu http://www.zemedelskekomodity.cz/index.php/zemedelske-komodity ,
píší
2.1.1. Motoličnatost
V našich chovech ovcí se vyskytuje méně často než v minulosti. Původcem onemocnění jsou motolice Fasciola hepatica, Dicrocoelium dendriticum, které parazitují ve žlučovodech a v játrech, a Paramphistomum spp., parazitující v předžaludcích ovcí.
Motolice ke svému vývoji potřebují mezihostitele (vodní plže především plovatku malou). Vajíčka motolice se dostávají do vody, kde vzniká larvální stádium motolice miracidium, které napadá vodní plže, v nichž vznikají další larvální stadia motolice – cysty, sporocysty – redie – cerkarie. Cerkarie se dostávají ven z plovatky a encystují na vodních rostlinách – metacerkarie, které jsou pozřeny spolu s rostlinami hostitelem.Z dvanáctníku hostitele se dostávají do jater a žlučovodů , kde dospělí jedinci tvoří vajíčka.
Klinické příznaky onemocnění zahrnují výskyt průjmů, narušení funkce jater, zvětšení břicha, ikterus (žloutenka), anémii (chudokrevnost), otoky mezisaničí a zhoršení výživného stavu.
Diagnostika: pitva – u akutního onemocnění - krvácení v játrech, zvětšená játra s fibrinózními nálepy (bělavé). U chronického onemocnění – cirhóza jater, dilatované (rozšířené) vejcovody.
K léčbě se nejčastěji využívají individuálně perorálně aplikované benzimidazolové preparáty (albendazol, fenbendazol, mebendazol).
Jako prevence je vhodné odčervení před pastvou, vysoušení pastvin či situovat pastviny na taková místa, kde není přirozený zdroj vody.