Co je to za chorobu ovčí ? svrab či něco jiného

Souhlasím, že je vyhublý a na svých 13 měsíců nevyrostlý, na maso by rozhodně nebyl ( jen z hlavy a nohou bylo vidět, že z něj jednou vyroste velký beran), majitel tvrdil, že je odčervený, veterinářem zkontrolovaný, tím, že má registrovaný chov a 30 let chová ovce, tak jsem mu důvěřovala.

Takže si taky myslíte, že takové nohy nemůže mít ze zaschlého bahna, že je to choroba? Už je vrácený, jen se teď bojím,aby mi za ten den neinfikoval moje pastviny a hlavně ani nevím, co mu bylo.

Jitka

Takove zvire bych vubec domů nepřivezla..ja nevim,co na tech nohách ma, a vypada to hrozně,mozna nějaká plíseň, parazit, nejspíš i z toho bahna, cokoliv...věděl by veterinář..urcite berana zpatky neberte,nestoji to zato,aby vám ještě nakazil vase ovečky..Anna

Skoda ze jste mu nekoukla mezi paznehty, zanet a naslednou hnilobu poznam troufam si rict uz od ohrady. Je to cejtit. Jeslti to mel jen na spenkach, tak jeste nemusel mit zanet ani hnilobu. Jestli behal mezi ovcema tak moh zasejt seminko, myslim choroby. Je trosku blby ze je jaro a nejspis kratce pred porodama nebo po porodech a ovce se vydaly, takze imunita na prd. Prosel jsem si tyhle peripetie nekolikrat. Naposledy vloni na jare, ale nikdy to nedoslo do uplnyho konce. Odkud suffolk byl? Staci jen lokalita, jmeno radsi ne. Jestli nemate pastvin na zbyt, tak nezbude nic jinyho nez sledovat, jde to pak rychle. Blby je ze tezky ovce jako suffolk nekdy nekulhaj, ale zanet se rozjizdi. Treba romanovka ta me div nechodila po prednich jak ji to bolelo. Takze pak i kontroly posadit, ocuchat. Nekdy staci pederipra, ja na to pouzival valachovu tinkturu, mam jeste asi pulitr, ale asi dva roky starou, nevim jak dlouho si to udrzi ucinek.
Jinak beran asi prodelal nejakou horecku a to ze byl hubenejsi, taky jsem si vloni nebo predloni myslel ze je beran zjara nemocnej, prezuboval a proste se nemoh tak nazrat. Rychle to dohnal. Hlavu mel ale peknou, paradni kllabonos, narost by. Ponauceni pro priste. Zkontrolovat nohy, koule a famacha test. Verit ze nekdo nechal berana prohlidnout a odcervil....lidi jsou jen lidi.

Jeste jsem jednou prosel fotky. Nevidim tam naznak zepredu. Zanet zacina v meziprsti a uz zepredu je videt casto zanicena zlazka a mizejici chlupy. Tohle je jen vzadu. Maximalne se dojet podivat na berana znovu, myslim ze chovatel by to pochopil, hniloba je strasak pro kazdyho.

Jenom se zeptám, beran je uznaný plemeník s pop?

Pufre, jen se zeptam a jak tahle otazka resi aktualni problem???

Mastńáčku, přečtěte si první příspěvek zadavatelky.
Vybírám důežité poznatky z příspěvku:
Volala jsem majiteli, ten tvrdil, že je zvíře zdravé......
Byl seriózní, do hodiny si pro něj přijel a odvezl.....
Jeho žena říkala,(majitel se na spěnky nedíval, že to má od bahna....
Chov mají kontrolovaný veterinářem...
Radila jsem se s majitelem, ale on mu paznehty včera ostříhal...

Beran z chovu v kontrole užitkovosti. Tak ten by snad měl být
plemenný, nebo ne ? Nebo chovatelé v kontrole prodávají neplemenné černé plemeníky. ? Určitě ano. Dobrá každá kačka, když se najde nějaký ...
Tomuto beranovi se ale nějak předběhl růst hlavy, oproti tělu.
Je to nerost, podtržený , začervený žebrák, který to má za pár.
A takového se někdo nestydí prodat jako plemeníka do chovu.
A z chovu v kontrole užitkovosti.

Sháněla jsem plemenného berana, bylo mi řečeno, že je papírový, že byl na podzimním trhu beranů, a budu na něj dotace, ve výběhu byl s dalšími třemi už dospělými, viděla jsem jeho tátu, pěkně rostlý beran, také tento měl pěknou hlavu, a i silné nohy. Říkala jsem si, že na beranech přes zimu šetřili, no po pravdě, když jsem ho pak v klidu a zblízka a viděla tu jeho pohublost, tak jsem si říkala, zda je to normální, vypadal jak zvíře z množírny. Beran je z chovu v kontrole užitkovosti.

Moje ovce ho tedy odmítaly přijmout a docela ho odháněly, neustále ho natvrdo nabíraly. Když to srovnám s předchozím beranem, tak ten byl pánem stáda okamžitě, co přišel, byl ale starší a ovce byl jehničky.

„Tomuto beranovi se ale nějak předběhl růst hlavy, oproti tělu „– ano, mívají to někdy štěňata velká hlava a nohy, ale tělo ještě drobné, zda je to i u ovcí normální, zvláště ve věku 13 měsíců, nevím. A proto jsem tomu velkou váhu nepřikládala. Jedině snad, že jsem měla pochybnost, z těchto důvodů, o jeho věku.

Když mi ho v neděli přivezli, sháněla jsem se po průkazu původu, bylo mi řečeno, že u nového berana se nevydávají, mám si o něj zažádat sama za 500 Kč u SCHOK. Takže jsem, kromě jeho čísla, nevěděla ani jak byl na svodu hodnocen a kdy narozen. Jak bych dopadla u SCHOK nevím, dřív si ho odvezli, ale pokud by to nebyl plemeník, tak i to by bylo pro mě důvodem k reklamaci.

Mezi paznehty jsem koukla, tam jsem nic neviděla, možná trochu náznak bílého povlaku, ale bez zduření, které bylo na obou zadních spěnkách, na předních nikoliv. Cítit nic nebylo. Nekulhal.

Moje ovce teď porody nemají, mám porody plánovaně posunuté. Snad jsou i dobře živené, tedy když to srovnám s tímto beránkem, nebyl pro mě ani problém si ho posadit, zato moje jehničky – mladší o 2 měsíce - mi daly více zabrat (minulý týden je ošetřoval veterinář).

Lokalita – ráda bych se podělila, ale nechci někoho ostrakizovat, když nevím, jistě, zda byl beran opravdu nemocný (a majitel se to snažil skrýt a využil, že jsem začátečník) anebo je to opravdu jen důsledkem jarního bahna na pastvinách, jak tvrdil, a já jsem nezkušená a z chorob zbytečně vyplašená. Když jsem se na berana byla podívat, měli tam veterinářku a v tuto sobotu i plemenáře na kontrolu.

Jezdit tam již nebudu, je mi to hodně nepříjemné, myslela jsem si, že si ho nechají oni prohlédnout veterinářem a dají vědět, ale to jasně odmítli, jako zbytečné, že je beran zdravý. I to mi nějak nesedí, jsem asi pečlivější a opatrnější. Připadala jsem si hloupě, když jsem tvrdila, že beran je nemocný a oni mě kontrovali, že mají několik desetiletí zkušeností s ovcemi a beran je zdravý. Jsem ráda, že si ho okamžitě odvezli.

Děkuji za rady. Jitka

pajco, jak vyresi problem debata o nepapirovym beranoj. Je to bud a nebo. U me veterinar k ovcim nebyl ani nepamatuju. Svrab by byl asi i jinde, podivam se do knizek az se rozedni. Zanet zacina ridnutim chlupu v neziprsti.

Nic jsem nedohledal.
Tak aspon clanek
http://www.nakobylce12.org/Index/Ukaz.cfm?pg=Farma/achtyovce

Děkuji moc, obrázky jsou strašidelné, ale k ničemu z toho bych to nepřirovnala. Ale mohl to být jen počátek, a do takové formy by se to mohlo rozvinout.

Nemáte někdo prosím obrázky, jak vypadá svrab? Studovala jsem, a jeden se drží právě na paznehtech. Nějak se mi zdá zatím nejvíce, že by to mohl být svrab, pokud tedy neplatí stanovisko chovatele, že to má jen z bahna.

Jitka

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pufre, jen se zeptam a jak tahle otazka resi aktualni problem???

Otočím tu otázku, co je vlastně tím aktuálním problémem?

Pufre, tyhle hry nehraju. Bez te vasi je to 12 prispevku tak jestli mate zajem pomahat tak znova ctete. Ale me je jasny kam tyhle otazky smerujou.

Nemyslím si, že víte kam moje otázky směřují. Pokud by měl beran POP, musel být ohodnocen na trhu a pochybuju, že by prošel v tomhle stavu. A nebyl by problém dohledat podle čísla ušní známky, jak byl hodnocen. Pak by teda byla otázka, proč je teď tak zbídačený. Nabízí se, že ho pustili k moc ovcím a beran pak přes zimu nedostal příležitost se spravit. Ale pokud je prodáván z chovu, kde se narodil, není příliš pravděpodobné, že by s ním připouštěli. Takže je to pravděpodobně nemocný, začervený nerost, od kterého je lepší dát ruce pryč a neřešit nohy.

Suffolkovce dobrý deň.Nechcem Vás strašiť.No ja som si kedysi keď som začínal s ovečkamy doviezol romanovského baránka.Nepoznal som uňho že je nakazený.Ja som mal ovečky úplne zdravé.Uňho sa rozvinula hniloba paznechtov nekrofórus.Mal som tam veterinára jeho rada bola paznechty brutálne ostrihať a namáčať ich vo formaldehyde.Bohužiaľ nakoniec to skončilo vybytím celého stáda musel som urobiť novú podlahu v chlieve a kompletne všetko vydezinfikovať.

Pro mě je zásadní problém, zda se jedná či nejedná o chorobu na spěnkách. Pokud ano, pak o jakou. Důvodem tohoto mého problému je, jaká opatření ve vztahu k svému stádu mám přijmout, když tam s nimi byl beran 24 hodin a běhal tam.
Beránek mě v tuto chvíli již jinak nezajímá, UŽ JE PRYČ A ZPÁTKY U MAJITELE, i když lidsky je mi ho líto, ale svět nespasím, a hlavně jako začátečník, ani nevím, třeba je to po zimě ve větších chovech normální, byl se starými berany, a ti ho asi moc ke korytu nepustili.
Beránek byl hodnocen na podzimním trhu (dle majitele), a tak neočekávám, že není s POP, ta velikost hlavy a pořádně velké nohy svědčily, že má dobrý původ.
Nemyslím, že byl na podzim u ovcí, spíš ho starší berani v zimě nepustili k žrádlu a majitel na to nedohlédl, navíc všude se píše, že sena je málo, a tak mohl majitel šetřit pro bahnice, neměl důvod vykrmovat v zimě berany. Prodává z chovu, kde se narodil. Myslím si, že ho odčervovali, mají větší chov, a tak to jistě dělat musí, když mají kontrolu užitkovosti, prý to dělali minulý týden, po dohodě, že si ho vezmu.
Víte tedy něco o svrabu? Máte nějaká foto?
Jitka

Pufr, no presne tohle jsem si myslel ze bude resit. Zbytecne. Chovstelka popsala vsecko d detailu vcetne toho ze beran uz je pryc a ted resi aktualni otazku, nakazi se ovce nebo se nenakazi se ovce. Jednoduche. Ted resit popy je ....slusne receno zbytecny. Ja si myslim ze tohle hniloba nebude. Prevenci jsem popsal. Jestli ovci nemate 30 tak pro klid duse pederipru, nebo roztok modry skalice, ci bily, tu ale v drogerii mit nejspis nebudou. Kubatol, dokonce savo ( nici houby a bakterie - vysusuje ).

Neřeším pop jako takový, jen, že pokud by byl, je snadnější dohledat informace. Zbytečný je naopak řešit nějaké zásahy, které by měly být prevencí nákazy. Pokud už beran ve stádu byl, je teď zbytečné něco řešit. Osobně si nemyslím, že jde o hnilobu ani o svrab, spíš je to kožní problém související s celkovou kondicí berana. Budiž chovatelce do budoucna poučením, kupovat jen zvířata v dobrém stavu a dodržovat u nových kusů karanténu.

Tak jsem načetla a podstatné přikládám. Došla jsem k názoru, že se pravděpodobně že se jedná o chorioptovou prašivinu – způsobenou strupovkami. http://zverolekarka.com/chorioptova-prasivina/ - web stránky Rolanky . Eventuálně by se mohlo jednat o dermatofytózu http://zverolekarka.com/dermatofytoza/, když jsem si nevšimla, že by ho to svědilo, ale mohl být vyplašený, neměl to moc rozjeté. Informace jsem poslala majiteli a požádala ho o vyšetření zvířete - pro potvrzení diagnózy je nezbytné provést klinické a laboratorní vyšetření. Klinicky musíme zvíře důkladně vyšetřit. - viz. https://www.vfu.cz/files/1680_27__Dg,_th_a_prevence_ektoparazitoz_ovci_a_koz_-_finalni_verze.pdf – strana 15 Chloriptový svarb

Rolanka píše na svém webu:

http://zverolekarka.com/svrab/

Sarkoptový svrab způsobený zákožkami
http://zverolekarka.com/svrab/
- Velký význam má zvláště u ovcí, u kterých způsobuje vypadávání vlny v celých cárech.
- Příznaky jsou ale u všech hostitelů značně variabilní, od bezpříznakového nosičství přes pár sotva patrných vyrážek a stroupků v srsti či rounu po těžké, celotělové postižení, které končí vyhubnutím a úhynem.
- Roztoči se snadno a rychle šíří přímým kontaktem mezi vnímavými hostiteli. Dokáží se ale šířit i nepřímo, kontaminovanými pomůckami nebo celkově prostředím zvířat. Přežití zákožek ve vnějším prostředí mimo hostitele závisí na teplotě a vlhkosti. Při pokojové teplotě žijí dva až šest dní. Při deseti až patnácti stupních však při vhodné vlhkosti mohou vydržet bez hostitele až 21 dní.
- Příznaky svrabu jsou dosti rozmanité, od bezpříznakového nosičství infekce po celotělové postižení kůže doprovázené jejím zhrubnutím, vypadáváním srsti a tvorbou vrstev příškvarů, pod kterými se nachází mokvající kůže. Svědění doprovázející svrab může být natolik intenzivní, že zvíře hubne, a nakonec hyne z naprostého vyčerpání. U hospodářských zvířat se z důvodu jejich nepohody a neustálému škrábání snižuje silně užitkovost, a to jak přírůstek ve výkrmu, tak mléčnost dojených zvířat.
- Zákožky dávají přednost řídce osrstěným tělním krajinám, a proto svrab vždycky začíná na typických místech. S postupem choroby ale srst nemocného zvířete řídne a vypadává a umožňuje šíření svrabu na celý povrch těla.
- Prvními příznaky svrabu je zarudnutí kůže a tvorba pupínků a stroupků s ložiskovým prořídnutím srsti. To je kožní změna způsobená samotnou zákožkou. Někdy zvířata reagují na přítomnost roztočů kopřivkou.
- Všechny ostatní příznaky vznikají v důsledku silného svědění. Škrábáním se rozedře povrchová vrstva kůže, která krvácí a tvoří se příškvary. Chlupy řídnou a vypadávají. Chronické případy jsou doprovázené ztmavnutím kůže a jejím zhrubnutím, kůže se skládá v řasy, povrchové mízní uzliny bývají zvětšené.
- U lam svrab postihuje především meziprstí, vnitřní stranu stehen, břicho, spodní část hrudi a podpaží. Kůže je nejprve zarudlá s pupínky a pak nápadně zesiluje, tmavne a pokrývá se hnědými strupy. Je to svědivé onemocnění podobné méně závažnému psoroptovému svrabu, od kterého se liší právě zesílením postižené kůže.
- U koz je sarkoptový svrab relativně častý problém. Začíná na hlavě, v okolí očí a u kořenů uší jako svědivá vyrážka. U některých koz dojde k rychlému uzdravení, u jiných se nemoc postupuje a zánětlivé kožní změny nezůstávají jen na hlavě, ale šíří se na krk, hruď, vnitřní stranu stehen a vemeno, u kozlů na šourek. Postižená kůže je olysalá, zhrublá, rozpraskaná a skládá se v řasy. Druhotné bakteriální kožní infekce jsou běžným nálezem. Nemocné kozy mají nízkou mléčnou užitkovost a ty hodně nemocné také hubnou, mají zvětšené uzliny a mohou se objevit úhyny.
- U skotu, ovcí a koní je svrab způsobený zákožkou svrabovou už jen jeden z mnoha druhů svrabu, které mohou tato zvířata postihnout a nepatří mezi ty časté. U skotu začíná na hlavě a postupně se šíří na krk a plece a pak na celé tělo. Je nápadný právě svým rychlým šířením, celotělové postižení může vzniknout už za šest týdnů po prvních příznacích. Silné svědění doprovázející svrab postižené kusy velice trápí, odírají se o ohrady do krve, kůže zesiluje a chlupy vypadávají. Kvůli svědění zvířata pořádně nežerou, u krav se snižuje dojivost, u zvířat ve výkrmu se zhoršuje konverze krmiva, klesají přírůstky a zvířata mohou hubnout. Navíc dochází ke snížení kvality surových kůží.
- U ovcí se sarkoptový svrab vyskytuje zřídka. Postihuje především okolí očí a uší a nešíří se na části těla pokryté vlnou. Stejně jako u ostatních zvířat také u ovcí snižuje přírůstky i případnou mléčnou užitkovost.
- Podle popsaných příznaků se zdá být jednoduché poznat svrab, ale opak je pravdou. Kožní změny nejsou způsobené zákožkami, ale rozškrábáním v důsledku svědění, a proto každé onemocnění provázené svěděním umí vyvolat u zvířete totožné kožní změny. Navíc při delší době trvání svrabu se nemocná kůže stává ideálním místem k množení bakterií, které samy o sobě dokáží vyvolat svědivý kožní zánět.
- Základní dermatologický diagnostický test, kožní seškrab, v případě svrabu poněkud selhává. Pokud se v seškrabu najde zákožka, její vajíčko, či výkaly roztočů, je diagnóza svrab na 100 % potvrzena. Pokud se ale nenajde nic, vůbec nic to neznamená. Zákožky se nachází na okrajích kožních změn, takže seškrab může být falešně negativní z důvodu špatného výběru místa k odběru, ale stejně tak zákožek prostě na těle zvířete může být příliš málo. Seškrab je vždy potřeba provádět opakovaně třeba z deseti vhodných míst najednou a ani to nezaručí úspěch. Schopnost správně provedeného seškrabu odhalit svrab u svrabem postiženého zvířete je jen 20 – 50 %.
- V současné době je léčba svrabu snadná. Používají se především celkově působící antiparazitika ze skupiny makrocyklických laktonů. Léky jsou dostupné jen na předpis nebo v ordinaci veterinárního lékaře. U hospodářských zvířat hlavně ivermektin a dále doramektin, moxidektin a eprinomektin.U prasat se osvědčilo ošetření prasnic před porodem, zamezí infekci selat. U psů a fretek se svrab léčí podobnou látkou, selamektinem, ve spot-onu Stronghold nebo moxidektinem ve spot-onu Advocate. Fungují tablety obsahujícími milbemycin, jako je Milpro nebo Milbemax nebo tablety „proti blechám“, jako je Bravecto, Nexgard, Credelio nebo Simparica. Před vynálezem celkových antiparazitik se svrab léčil ostříháním srsti, omytím strupů a koupelemi v amitrazu. Pro zastánce koupelí a přírodní léčby fungují po ostříhání a změkčení kůže i opakované koupele v síře.
- Zamezit opakované infekci může být problém. Zákožky v prostředí ničí plamen a vysoké teploty. Takže co jde opálit plamenem a co lze vyvařit nebo vyčistit parním čističem je potřeba vyvařit nebo vyčistit párou. Klece a kotce ideálně nechat 4 týdny prázdné. Do určité míry funguje proti svrabu i mráz a vyschnutí, takže venkovní prostory by měly být čisté už za dva týdny.
- Zákožka svrabová je jen jedna a roztoči parazitující na různých druzích zvířat – a na člověku – se tvarem těla ani způsobem života nijak viditelně neliší. Přesto jsou ale populace zákožky svrabové do jisté míry tzv. hostitelsky specifické. Každý hostitel má svůj „druh“ zákožek, které se jen omezeně přenáší na jiné druhy zvířat.
- Neplatí to vždy, psi se snadno a trvale nakazí svrabem lišek, fretka a kočka se mohou nakazit svrabem psím. Svrab koz je totožný se svrabem kamzíků. Navíc přestože svrab ovcí je způsobený jiným druhem zákožek, koza se lehce nakazí i tímto ovčím druhem. V případě více druhů zvířat v domácnosti či hospodářství se proto vždy léčí všechna.

Psoroptová prašivina - prašivka ovčí, Psoroptes ovis,
http://zverolekarka.com/psoroptova-prasivina/
- Psoroptovou prašivinu způsobuje cizopasný mikroskopický roztoč, prašivka ovčí, Psoroptes ovis, u koní parazituje prašivka koňská, Psoroptes equi. Právě podle latinského pojmenování parazita se tato nemoc označuje přívlastkem psoroptová. To především proto, že u všech hostitelů se mohou vyskytovat i další druhy svrabu, sarkoptový svrab způsobený zákožkami a chorioptový svrab způsobený strupovkami.
- Psoroptová prašivina je silně nakažlivá a k rozjetí svrabu u zdravého zvířete stačí, když se na něj dostane jedna jediná oplozená samička. Roztoči přežívají delší dobu ve vnějším prostředí, za optimálních podmínek až tři týdny, v praxi asi 10 dní.
- K přenosu dochází nejčastěji těsným kontaktem zvířat při přehánění, transportu, na nákupních trzích, méně často kontaktem zdravých zvířat s vlnou či chlupy zachycených v křoví na pastvině či na stájovém zařízení či na oděvech ošetřovatelů. Možný je také přenos kontaminovaným krmivem, stelivem či náčiním používaným při stříhání ovcí.
- U ovce domácí je psoroptová prašivina nejnebezpečnější druhem svrabu. Klinické vyjádření ve stádě ale velice závisí na podmínkách vnějšího prostředí a kondice zvířat. U ovcí, o které je skvěle postaráno, může prašivina probíhat i téměř bez příznaků. S těmito skrytě zamořenými zvířaty se může dostat i do zdravých chovů.
- Jak moc se psoroptová prašivina projeví závisí i na plemeni, jemnovlnné ovce, merina, jsou vnímavější. Množení roztočů podporuje vysoká vzdušná vlhkost a spíš chlad. Psoroptová prašivina se proto rozjíždí nejsnadněji na podzim a v zimě. V tomto ročním období navíc šíření nemoci zjednodušuje ustájení ovcí a také častá zimní podvýživa.
- V létě se nemoc objevuje nejčastěji u neostříhaných ovcí a v hřebenech vlny, které se tvoří u ovcí špatně ostříhaných. Na ostříhané ovci, která se pohybuje venku v teple na slunečním světle se svrabu nedaří.
- Inkubační doba se podle podmínek prostředí a zdravotním stavu ovcí pohybuje od jednoho týdne až po tři měsíce. První kožní změnou je zarudnutí kůže a tvorba vřídků, kterými prosakuje lymfa. Objevují se nejčastěji na plecích a na hřbetě. Tyto změny jsou kryté vlnou a zatím unikají pozornosti chovatele. Jsou ale velice svědivé. Zvířata jsou neklidná, ohryzávají se a otírají se o různé předměty. Brzy se objeví ložiska řidší vlny a špinavá, zválená vlna.
- Rychlé množení roztočů způsobuje šíření vyrážky paprskovitě od středu, přičemž ve středu ložisek kůže zesiluje a postupně se pokrývá žlutými šupinami, strupy a příškvary. Zhoršující se svědění a neustálé oždibávání a drbání, společně se slepením vlny lymfou, způsobuje vypadávání vlny a prakticky ztrátu rouna. Těžce postižená zvířata rychle hubnou a mohou se u nich objevit i záchvaty podobné záchvatům epileptickým, které jsou ale způsobené jen nesnesitelným svěděním.
- Vlna vypadává ve velkých chuchvalcích a nemoc může během dvou měsíců postihnout 3/4 povrchu kůže postižené ovce. Ze hřbetu a plecí se šíří i na boky a končetiny, na hlavu i na ocas. Zvláště březí bahnice mohou kvůli prašivině i uhynout.
- Samovyléčení je možné. Jakmile se parazité rozšíří po celém těle, přijdou o vhodné podmínky k dalšímu množení a to společně s obranyschopností hostitele vede k úplnému vyléčení a vlna doroste. U některých zvířat ale mohou nějací roztoči přežít a jakmile dojde k obrostu ovce a obnovení mikroklimatu vhodného k množení, nemoc opětovně vzplane.
- Ovce může být dlouhodobým nosičem prašivek a to především ve zvukovodu, při bázi rohů, na hrázi a u beranů na šourku. Z těchto míst se může při vhodných podmínkách (zima, vlna) šířit po těle. Často na sebe upozorní tvorbou drobných pupínků a stroupků právě v těchto místech.
- U koz je mnohem častější ušní svrab než psoroptová prašivina postihující tělo. Prašivka králičí u nich může kromě ucha postihnout také hlavu hřbet nebo spěnky. Prašivka ovčí pak na těle způsobuje změny podobající se sarkoptovému svrabu, ale s menší tvorbou strupů. Je to zřídkavý problém a postihuje především starší, oslabené kozy. Horší průběh má psoroptová prašivina u angorských koz, u kterých se může podobat průběhem svrabu u ovcí.
- Zjistit původce kožních změn je jednoduché, kožní seškrab z okrajů ložisek obsahuje množství roztočů viditelných pod mikroskopem nebo i pod silnější lupou.
- Podobná onemocnění u ovcí jsou především napadení klošem, všenkami či vypadávání vlny z důvodů chronických vnitřních chorob. Podobně může vypadat i dermatofytóza, která ale není doprovázena svěděním.
-
Chorioptová prašivina – způsobená strupovkami
http://zverolekarka.com/chorioptova-prasivina/
- Chorioptová prašivina, nebo též chorioptový svrab, je kožní onemocnění skotu, koz, koní, ovcí a lam, způsobené cizopasnými roztoči. Je to nakažlivá, častá nemoc, nejčastěji vyskytující se svrab u skotu, koz a koní, ale v porovnání se sarkoptovým a psoroptovým svrabem je to spíš nepříjemnost než vážný problém. Kvůli typickému místu výskytu se mu říká také končetinový svrab.
- Původcem chorioptové prašiviny je mikroskopický parazit patřící mezi roztoče, strupovka tuří, latinsky Chorioptes bovis. Podle latinského pojmenování vznikl přívlastek „chorioptová“, k rozlišení dalších druhů svrabu, které se u kopytnatců vyskytují. Samičky kladou každý den jedno vajíčko, celkem jich za život nakladou 15–20. Larvy a nymfy se podobají dospělcům a stejně jako oni se živí kůží. Životní cyklus trvá asi tři týdny.
- Strupovky se přenáší jak přímým kontaktem mezi zvířaty, tak nepřímo přes stelivo či samotné sdílené prostředí zvířat. Bezpříznakové nosičství je časté. Ve vnějším prostředí strupovky přežijí minimálně 3 týdny, popisuje se i přežívání po dobu deseti týdnů.
- Příznaky prašiviny, pokud se objeví, jsou obvykle lokalizované na končetinách. U koní na spěnkách, zvláště pak v rousech, pokud je kůň má. U koz na zezadu na spěnkách, mezi paznehtky, častěji na pánevních končetinách. Na stejném místě parazituje i u ovcí, kromě toho se u beranů může rozšířit i na šourek. U lam je postižena spodní strana ocasu, hráz, vnitřní strana stehen, břicho a meziprstí.
- K rozšiřování chorioptové prašiviny mimo tyto místa dochází zřídka. Na postižených místech se tvoří mastné, žluté šupinky a stroupky. Celý proces doprovází svědění. Nemocná zvířata jsou neklidná, podupávají, nohy si okusují a o různé předměty si spěnky škrábou, někdy až do krve. Svědění je horší v noci. Postižení větší plochy šourku u beranů může zvednout teplotu varlat natolik, že dojde k dočasné neplodnosti. Klinicky zjevná chorioptová prašivina je častější na podzim a v zimě, u skotu ustájeného ve stájích a u rousných koní.
- Kožní změny způsobené chorioptovým svrabem jsou poměrně charakteristické svým umístěním i vzhledem. Diagnózu je možné potvrdit vyšetřením kožního seškrabu. Podobně mohou vypadat bakteriální infekce, nejčastěji stafylokokové, a nedostatek zinku. Jak bakteriální infekce, tak nedostatek zinku se navíc může objevit zároveň s chorioptovou prašivinou.
- Celkově působící antiparazitika ze skupiny makrocyklických laktonů mají v případě chorioptové prašiviny někdy omezenou účinnost, protože parazité se nacházejí jen na povrchu kůže. Nejlépe funguje eprinomektin a doramektin podaný jako pour-on, na hřbet zvířat. U koní funguje také moxidektin v pastě. Ivermektin významně sníží počet roztočů, ale zcela je nevymýtí.
- Fakt, že roztoči žijí jen na povrchu kůže, je ale činí přístupným lokální léčbě. Nakažená zvířata se dají koupat v amitrazu, funguje také fipronil, ale ten se nedá rozumně použít u dojených koz. Možná a účinná je také kombinace – podání ivermektinu sice nezabije všechny roztoče, ale pokud je následováno očištěním všech strupů kartáčem a případným ošetřením insekticidním sprejem, třeba Arpalitem, funguje to. U dojených koz se dá použít také koupel v síře, opakovaná každý týden čtyřikrát za sebou.
- Sanace prostředí je problém. Opakované infekce a znovuobjevení se problémů následující zimu jsou časté.

- Dermatofytóza
- http://zverolekarka.com/dermatofytoza/
- Dermatofytóza, též dermatomykóza, je kožní onemocnění zvířat způsobené parazitickými plísněmi, které rozkládají kůži, chlupy, peří i drápy. Příznaky dermatofytózy jsou velmi rozmanité, od nadměrného línání přes tvorbu lupů a šupinek na kůži, po řídnutí až vypadávání srsti.
- Nejznámějším projevem je tvorba okrouhlých ložisek vypadaných chlupů, které jsou ohraničené zarudlým šupinatým lemem, rozšiřují se do okolí a následně se zevnitř hojí. Nemoc obvykle nesvědí.
- Existuje mnoho druhů plísní, které způsobují kožní onemocnění. Některé běžně rostou v půdě a rozkládají keratinové zbytky, ale pokud dostanou příležitost, parazitují na živém zvířeti. Jiné druhy jsou vyloženě parazitické a v půdě se nevyskytují. Tyto druhy se označují jako „dermatofyta“, což znamená „rostoucí na kůži“. Mají obvykle svého oblíbeného hostitele, na kterém mohou růst i bez příznaků nemoci. Tito skrytí nosiči jsou potom zdrojem infekce pro další živočichy.
- Dermatofytóza zvířat je přenosná na člověka. Stejně tak lidské plísně, které přednostně rostou na lidské kůži, mohou nakazit i domácí mazlíčky.
- Plísňové spory, které se odlučují z nemocného zvířete v šupinkách kůže a ulámaných chlupech, jsou ve vnějším prostředí neskutečně odolné. V suchu přežijí v chlupech až 18 měsíců. Plíseň se proto šíří z jednoho zvířete na druhé nejen přímým kontaktem, ale i infikovanými pomůckami či pobytem v místech, kde se pohybují nosiči plísní. Pasivně mohou spory přenášet také mouchy nebo blechy.
- Sanace prostředí je obtížná. Plísňové spory ničí dezinfekční prostředky na bází chlornanů, ale jen ve vysoké koncentraci. Samotné spory ničí chlornan sodný v půl procentní koncentraci, ale jakmile jsou spory uvnitř nakažených a vypadaných chlupů, k rychlé likvidaci už je potřeba koncentrace 5,25 %. Což je neředěné Savo. Jen to a 1 % formalín ničí spory v chlupech už po dvou hodinách expozice.
- Nákazu usnadňuje především povrchové poranění kůže, včetně těch drobných oděrem, jaké mohou vzniknout při česání příliš hrubým kartáčem či při stříhání. U ovcí se nákaza přenáší kontaminovaným střihacím strojkem.
- U ovcí a koz je choroba častější na podzim a v zimě, pokud jsou zvířata ustájená ve vlhkých stájích. U výstavních jehňat se objevuje plíseň poněkud častěji a to proto, že tato zvířata jsou ostříhaná úplně na krátko a také vykoupaná, což z nich smyje ochranné působení lanolínu.
- Nemoc je častější u velmi mladých či naopak starých a nemocných zvířat. Pravděpodobnost rozvoje dermatofytózy je vyšší u špatně živených zvířat, při nedostatečné čistotě chovu nebo při ustájení velkého počtu zvířat na jednom místě. I březost a kojení představuje oslabení těla, které podporuje propuknutí plísně.
- Inkubační doba dermatofytózy trvá jeden až tři týdny. Je možný taky bezpříznakový průběh. Takové zvíře se stává skrytým nosičem a rozšiřovatelem nákazy.
- U ovcí a koz není dermatofytóza tak častá jako u skotu. Většinou se také jedná o trichofytózu, jejímž původcem je T. verrucosum. Mnohem méně významný je T. mentagrophytes a M. canis. U ovcí je rizikovým faktorem vzniku koupání a stříhání.
- Kožní změny se obvykle objevují na hlavě, uších, krku a plecích. Na osrstěných místech to bývají okrouhlá ložiska vypadané nebo olámané srsti s tvorbou lupů nebo i větších strupů, ve vlně jsou překryté slepenou vlnou a jsou vlhká a zarudlá. Vyrážka nebolí a obvykle ani nesvědí. Celkový zdravotní stav není nijak narušený. Během 4 – 16 týdnů dochází k vyhojení i bez jakékoliv léčby.
- Vzhledem se ložiska trichofytózy podobají především dermatofilóze, nedostatku zinku, a psoroptovému a sarkoptovému svrabu. U ovcí a koz je kromě toho podobný projev u stafylokového zánětu kůže a u imunitně zprostředkovaných onemocněních.
- Plísňová vlákna a spory se někdy dají nalézt v odebraných chlupech a v seškrabu kůže a s pomocí mikroskopu se tak diagnóza určí hned. Častěji je ale třeba provést kultivaci plísně z chlupů nebo kožních šupinek a to trvá minimálně 14 dní.
- Protože plíseň je nakažlivá a přenosná i na člověka, u zvířat se nečeká, až se jejich tělo plísní přirozeně zbaví. Léčbu usnadňuje ostříhání a spálení chlupů nemocného zvířete, zvláště u dlouhosrstých pacientů. Plísně se likvidují povrchově koupelemi fungicidy nebo sírou, menší ložiska lze ošetřovat i lokálně protiplísňovými mastmi (Canesten a podobně). U pískomilů a činčil se prášková síra přidává do písku, ve které se zvířata „koupou“. Alternativou „chemie“ je použití „chytré houby“ ve specialitě Ecosin.
- Jako doplněk povrchové léčby nebo i jako jediný způsob léčby se používá léčba celková, nejčastěji sirup Itrafungol. Tyto léky už bezpodmínečně patří pod kontrolu veterinárního lékaře. Itrafungol je určený primárně pro kočky, ale dá se použít také u psů nebo třeba u morčat. Nevýhodou je jeho cena.

Ufff to je naloz informaci.
Jinak berana mate tady krasnyho, overenyho. Ja se na nej ptal, pan by ho potreboval ze stada co nejdriv. Ja to asi poustim, protoze chci ovce "zmensovat" a zlepsovat jim vlnu i nadale. Ale jeste uvidim podle toho jestli bude letos dost jehnic.

https://www.ifauna.cz/ovce-kozy/inzerce/r/detail/3571864/prodam-plemenneho-berana-suffolk/

Ale jestli mate pred porodama, tak je zbytecny tam ted davat zvire odjinud.

Děkuji za nabídku, berana už jsem domluvila jinde.
A k tomu beranovi, vola veterinářka majitele, udělá mu stěry a zavolá, jak dopadly. Je za poslední čas 2* přeléčený. Když jsem prosila, tak mi poradila, abych preventivně naolejovala paznehty mým ovečkám, eventuálně rozprašovačem olej rozprášila po místech, kde byl. Rozhovor s ní mě uklidnil.

Jitka

Naolejovala cim? O oleji jsem jeste neslysel.

Běžným kuchyňským olejem - vytvořit vrstvu, aby se Chorioptes ovis udusil. Olej do rozstřikovače a postříkat prostředí. Na nohách taky, anebo natřít něčím hodně mastným.

To udělám, natřu jim paznehty a spěnky sádlem - preventivně. Pořád si myslím, že ještě ráno mrzlo a okolo přístřešku je sníh. Navíc měl to zaschlé, a jak říkala vet majitele, měl před třemi týdny ivermektin, takže je možné, že už to bylo přeléčené a nebyl infekční.

Ale prevence není nikdy dost.

Jitka

Zdravím,3měsíční kříženci dorper-kamerunka mají pomuchlanou,na zádech i nedorostlou srst.
Nemůže to být parazit? Děkuji

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

1975ka napsal(a):
Zdravím,3měsíční kříženci dorper-kamerunka mají pomuchlanou,na zádech i nedorostlou srst.
Nemůže to být parazit? Děkuji

Nenapadá mě parazit, který by byl jenom na zádech. Neodírají se o něco?

1975ka napsal(a):
Zdravím,3měsíční kříženci dorper-kamerunka mají pomuchlanou,na zádech i nedorostlou srst.
Nemůže to být parazit? Děkuji

Tak se do srsti podívejte