Jak to je s kojením jehňat u dorperů?
Má zkušenost - koupila jsem si berana s ovcí. Ovce po prvním porodu krásně kojila, než jí jehňata (nádherně narůstala) tak pokousali vemeno, že jsem musela léčit. Dostala zánět, který jsem zřejmě nezvádla. Při dalším porodu nedala z vemene ani kapku, tzn. že jehňata krmím uměle. Protože ovce je výborná původem, mám dobrého berana, tak doufám, že jednou odchovám jehničku. Bohužel jehničky vždy při umělém krmení uhynou a beránci vždy přežijí.
Pokaždé má dvojčata - ovečku a beránka. Jinak je dokonalá matka, která se stará a vodí, je to takový dudlík. Krmím já. Takže jsme vloni na podzim přikoupili 4 dospělé čistokrevné a příbuzné ovečky. První umřela během půl roku, byla nejstarši a celkově jí selhal organismus včetně toho, že se jí nepředvídatelně začali lámat kosti. Její dcera, když měla s naším beranem před 3 měsíci jehňata, tak má rovněž nefunkční vemeno, zvazivovatělé po zánětu.
Její vnučka (a dcera té co porodila), která má teď u nás poprvé jehňata, opět je vemeno nefunkční. Nalité, ale ani kapka. Také musela prodělat zánět.
Čekám co čtvrtá ovce (bude mít druhý porod, z toho první u nás). Zkušenost s jehňaty je úžasná, rodí se silná a životaschopná, rychle rostou, žádná kost a kůže, ale jsou moc dravá a žravá. Ovce se starají, jsou skvělé, ale ty vemena mě štvou. Na porážku nepůjdou, mám je ráda a nemám je na výdělek.
Jediná ovce, která to u nás zvládá, má v sobě krev kamerunky. Je menší, jehňata má jak gazelky a jsou samý sval. Jen při krmení jehňat nadskakuje 20 cm nad zem, takže ta žravost tam je pořád. Jaké máte zkušenosti s čistým plemenem dorperů?
To jsem jen koupila ovce s odrovnanýma vemenama omylem nebo se to stává častěji?
Uživatel s deaktivovaným účtem

a čím že to krmíte?
protože v podstatě už to, že jehňata pokoušou ovci vemeno je známka malé mléčnosti.
Uživatel s deaktivovaným účtem

hnaa
napsal(a):
Jak to je s kojením jehňat u dorperů?
Má zkušenost - koupila jsem si berana s ovcí. Ovce po prvním porodu krásně kojila, než jí jehňata (nádherně narůstala) tak pokousali vemeno, že jsem musela léčit. Dostala zánět, který jsem zřejmě nezvádla. Při dalším porodu nedala z vemene ani kapku, tzn. že jehňata krmím uměle. Protože ovce je výborná původem, mám dobrého berana, tak doufám, že jednou odchovám jehničku. Bohužel jehničky vždy při umělém krmení uhynou a beránci vždy přežijí.
Pokaždé má dvojčata - ovečku a beránka. Jinak je dokonalá matka, která se stará a vodí, je to takový dudlík. Krmím já. Takže jsme vloni na podzim přikoupili 4 dospělé čistokrevné a příbuzné ovečky. První umřela během půl roku, byla nejstarši a celkově jí selhal organismus včetně toho, že se jí nepředvídatelně začali lámat kosti. Její dcera, když měla s naším beranem před 3 měsíci jehňata, tak má rovněž nefunkční vemeno, zvazivovatělé po zánětu.
Její vnučka (a dcera té co porodila), která má teď u nás poprvé jehňata, opět je vemeno nefunkční. Nalité, ale ani kapka. Také musela prodělat zánět.
Čekám co čtvrtá ovce (bude mít druhý porod, z toho první u nás). Zkušenost s jehňaty je úžasná, rodí se silná a životaschopná, rychle rostou, žádná kost a kůže, ale jsou moc dravá a žravá. Ovce se starají, jsou skvělé, ale ty vemena mě štvou. Na porážku nepůjdou, mám je ráda a nemám je na výdělek.
Jediná ovce, která to u nás zvládá, má v sobě krev kamerunky. Je menší, jehňata má jak gazelky a jsou samý sval. Jen při krmení jehňat nadskakuje 20 cm nad zem, takže ta žravost tam je pořád. Jaké máte zkušenosti s čistým plemenem dorperů?
To jsem jen koupila ovce s odrovnanýma vemenama omylem nebo se to stává častěji?
Já nevím, ale asi je něco špatně, když vám po půl roce jedna ovce uhyne (selhání organismu, lámání kostí - osteoporóza?) a tři další mají mastitidu. Ale od klávesnice se toto blbě řeší. Chtělo by to zkušeného chovatele přímo na místě, aby viděl, kde je zrada.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já nevím, ale asi je něco špatně, když vám po půl roce jedna ovce uhyne (selhání organismu, lámání kostí - osteoporóza?) a tři další mají mastitidu. Ale od klávesnice se toto blbě řeší. Chtělo by to zkušeného chovatele přímo na místě, aby viděl, kde je zrada.
Ovce chovám už 20 let, ale to byly kamerunky. Před pěti lety jsem přešla na plemeno Dorper, ale vzhledem k ceně jsem měla jen plemenného berana a ovečku, zbytek dožívaly kamerunské ovce. Ovečce se to stalo hned při prvním porodu. Mléka měla dost, na začátku jsem musela oddojovat, jehňata narůstala neuvěřitelnou rychlostí oproti tomu co jsem byla zvyklá. Jenže jsem si nevšimla zraněného vemene a třítýdenní jehňata to dopracovala tak, že ovci kojení bolelo, nedala jim, dostala zánět a já to nezvládla pořádně vyléčit. Veterinářka u ní byla také. Od té doby má ovce pravidelně dvojčata, vychovává je, ale krmím od narození já, protože mám tuto ovci ráda a nechci ji vyřadit. Je šťastná a zdravá, ovečku od ní jsem sice ještě nikdy nevychovala, ale beránků je nepočítaně. Vždy dorostou úplně v pohodě a nakonec si drží od člověka stejný odstup jak ostatní nedokrmovaní. A jak přijde jejich čas, tak jdou do mrazáku, maso mají dorpeři neskutečně dobré. Takže to k mojí první dorperce. V loni v listopadu jsme koupili za rozumnou cenu 4 ovce dorpera. Stará ovce měla mít 5 - 6 let, její dcera kolem 3 let a od obou roční jehňata ovečky. Oproti našim ovcím mě přišli hubené, takže jsem je doma zavřela, odčervila naněkolikrát, protože tak začervený trus veterinářka ještě neviděla, a dávala je dohromady. Po 14 dnech po dovozu dvě nejmladší ovce porodily jehňata. Donošená, ale mrtvá. Zánět se jim neudělal, mléko jsem nechala přirozeně odejít. Vemeno nezatvrdlo, nebylo horké, tak jsem neoddojovala. Bohužel nejstarší ovce stagnovala a nakonec jsme ji museli utratit, protože se jí naráz zlomila přední noha. Ale nemohla přibrat, ač jsem dělala co mohla. V březnu šli ovce k našim ovcím, už byly v kondici. Čekám na jehňata a teď zjišťuji, že dvě ze tří museli mít mastitidu. Nalité vemeno mají krásně. První neměla vůbec průchodné struky a veterinář řekl, že u ovcí to propíchnou nejde. Druhou jdu teď testovat, jestli přece jenom něco z vemena nejde, ale předevčírem také nic. Krmím vše uměle, úspěšnost mívám tak 80 proc.. Myslím že zkušená v chovu ovcí jsem. Ale zajímá mě jestli se přímo u tohoto plemene stává, že jehňata svou žravostí zraní ovci vemeno. Nechápu totiž, že při koupi ovcí se rovněž trefím na další ovci bez možnosti kojit, i když měla vemeno jak zasloužilá dojnice, ale neměla do struků dírky. Tu co předevčirem porodila jdu znovu zkoušet a kontrolovat. A děsím se co ta poslední..... Kamarád má dojné plemeno, kde jsem mu pomáhala dokrmovat, ale tyto jehňata jsou jemná (pro mě byla kost a kůže, protože to u našich dorpeřích a polodorpeřích jehňat neznám) i v povaze a naše jehňata jsou od narození sice nižžší, ale silná, nasvalená a během krátké doby hodně žravá. Posuzuji to podle toho, s jakou razancí vždy sají, jak se derou o jídlo a pod. (S těmi čtyřmi ovcemi nebyl dobrý kup, to už vím. Příště koupím jen mladou jehnici.)
Uživatel s deaktivovaným účtem

hnaa
napsal(a):
Ovce chovám už 20 let, ale to byly kamerunky. Před pěti lety jsem přešla na plemeno Dorper, ale vzhledem k ceně jsem měla jen plemenného berana a ovečku, zbytek dožívaly kamerunské ovce. Ovečce se to stalo hned při prvním porodu. Mléka měla dost, na začátku jsem musela oddojovat, jehňata narůstala neuvěřitelnou rychlostí oproti tomu co jsem byla zvyklá. Jenže jsem si nevšimla zraněného vemene a třítýdenní jehňata to dopracovala tak, že ovci kojení bolelo, nedala jim, dostala zánět a já to nezvládla pořádně vyléčit. Veterinářka u ní byla také. Od té doby má ovce pravidelně dvojčata, vychovává je, ale krmím od narození já, protože mám tuto ovci ráda a nechci ji vyřadit. Je šťastná a zdravá, ovečku od ní jsem sice ještě nikdy nevychovala, ale beránků je nepočítaně. Vždy dorostou úplně v pohodě a nakonec si drží od člověka stejný odstup jak ostatní nedokrmovaní. A jak přijde jejich čas, tak jdou do mrazáku, maso mají dorpeři neskutečně dobré. Takže to k mojí první dorperce. V loni v listopadu jsme koupili za rozumnou cenu 4 ovce dorpera. Stará ovce měla mít 5 - 6 let, její dcera kolem 3 let a od obou roční jehňata ovečky. Oproti našim ovcím mě přišli hubené, takže jsem je doma zavřela, odčervila naněkolikrát, protože tak začervený trus veterinářka ještě neviděla, a dávala je dohromady. Po 14 dnech po dovozu dvě nejmladší ovce porodily jehňata. Donošená, ale mrtvá. Zánět se jim neudělal, mléko jsem nechala přirozeně odejít. Vemeno nezatvrdlo, nebylo horké, tak jsem neoddojovala. Bohužel nejstarší ovce stagnovala a nakonec jsme ji museli utratit, protože se jí naráz zlomila přední noha. Ale nemohla přibrat, ač jsem dělala co mohla. V březnu šli ovce k našim ovcím, už byly v kondici. Čekám na jehňata a teď zjišťuji, že dvě ze tří museli mít mastitidu. Nalité vemeno mají krásně. První neměla vůbec průchodné struky a veterinář řekl, že u ovcí to propíchnou nejde. Druhou jdu teď testovat, jestli přece jenom něco z vemena nejde, ale předevčírem také nic. Krmím vše uměle, úspěšnost mívám tak 80 proc.. Myslím že zkušená v chovu ovcí jsem. Ale zajímá mě jestli se přímo u tohoto plemene stává, že jehňata svou žravostí zraní ovci vemeno. Nechápu totiž, že při koupi ovcí se rovněž trefím na další ovci bez možnosti kojit, i když měla vemeno jak zasloužilá dojnice, ale neměla do struků dírky. Tu co předevčirem porodila jdu znovu zkoušet a kontrolovat. A děsím se co ta poslední..... Kamarád má dojné plemeno, kde jsem mu pomáhala dokrmovat, ale tyto jehňata jsou jemná (pro mě byla kost a kůže, protože to u našich dorpeřích a polodorpeřích jehňat neznám) i v povaze a naše jehňata jsou od narození sice nižžší, ale silná, nasvalená a během krátké doby hodně žravá. Posuzuji to podle toho, s jakou razancí vždy sají, jak se derou o jídlo a pod. (S těmi čtyřmi ovcemi nebyl dobrý kup, to už vím. Příště koupím jen mladou jehnici.)
Tak to je jiná. Asi jste to nemohla ovlivnit.