4. ročník výstavy voříšků a psů bez průkazu původu ČESKÝ TĚŠÍN 30. května 1999
Každý by si řekl, že výstava (natož tohoto typu) začíná být pro pořadatele náročná až v den konání. Jenže to by se člověk mýlil. Když vám v tiskárně nenatisknou diplomy podle vašich představ, tisk katalogu nestihnou do slíbeného termínu, na poslední chvíli vám odřekne velký sponzor nebo den před výstavou zjistíte, že se přihlásilo více psů, než se čekalo a mohou chybět ceny, nejednomu jde hlava kolem a je přesvědčen, že další ročník již dělat nebude. Nedejbože, když ve zprávách o počasí hlásí na den „D" nepěkné počasí.
Každá výstava má nějaký problém
I nám nastal problém, ostatně jako každoročně, jak ty přihlášené pejsky rozdělit do skupin. Kdyby to byla jen výstava voříšků, rozdělení by bylo poměrně jednoduché - podle výšky, délky srsti, eventuelně i barvy či pohlaví. Ale co když se vám sejde jeden aljašský malamut, rotvajler, knírač, střední bígl, 2 dalmatinové, černý a plavý briard, 5 kokršpanělů, 10 německých ovčáků, 3 jezevčíci... A to ještě víte předem. Ale kolik a jakých plemen se ještě přihlásí na místě?! To neví nikdo, ale se vším se musí počítat. Tak pár dní před samotnou výstavou člověk musí zasednout za počítač a sedět i několik hodin při tvoření katalogu a rozdělování psů do skupin tak, aby počet byl přibližně stejný a ty psy vzhledově „něco" spojovalo. Potom rychle běžet do tiskárny a čekat, až vám natisknou hromadu papírů. A to většinou den či dva před výstavou. A tady nastává kámen úrazu, když se chce někdo po uzávěrce (kdy je už katalog vytisknut) přihlásit, nebo „jen" opravit jméno vystavovatele, protože prý „sestra chce vystavovat voříška a já budu vystavovat briarda". Potom přichází rozčarování oněch sester, když je v katalogu napsaná jen jedna, a to u obou psů a mikrofonem je vyvolávána opět jen jedna z nich!
Ale nějak se ta plemena rozdělí do skupinek, kdy je počet přibližně stejný a pořadatel doufá, že s rozdělením budou všichni spokojeni. No samozřejmě, nebudou. Nebudou ti, kteří nevyhráli. Vždyč pro každého je ten jeho pejsek tím nejhezčím. Jak je tedy možné, že vyhráli jiní?! A přichází na řadu velká polemika především mezi „poraženými" a začnou se hledat chyby nejdříve na posuzujícím, který tak „blbě" ty hafíky ohodnotil a potom přichází na řadu i názor, že se k sobě takto ta plemena nehodí, a že nikdy nemůže vyhrát třeba jezevčík nad basetem. To je ovšem velký omyl! Ač je to tak či onak, vždycky musí někdo vyhrát, jiný prohrát a příští rok to může být zase jinak. Vždyť posuzovat voříšky (i plemena) bude příště zase někdo jiný!
Stav zúčastněných je 97 psů
Je šest hodin, neděle ráno a na kynologickém cvičišti je už velmi rušno. Všichni pořadatelé se starají o předem určenou práci a nikdo jen nepostává. Pořád je co dělat a každý chce, aby se všem vystavovatelům a jejich pejsánkům a samozřejmě i všem divákům u nás líbilo. Posuzovatelé - rozhodčí si ještě ujasňují některé maličkosti a po očku sledují všechny čtyřnohé účastníky, aby měli přehled. Všichni svorně konstatují, že vybrat z nich ty nejhezčí bude nad lidské síly. Oni opravdu jsou všichni velmi pěkní. Načesaní, upravení, důvtipně nazdobení šátky a mašličkami. Již před sedmou hodinou se začínají scházet první vystavovatelé. Na řadu přichází kontrola očkovacích průkazů, kde nesmí chybět očkování proti psince, parvoviróze a vzteklině a u účastníků z jiných okresů ani veterinární osvědčení. Tohoto úkolu se ujal velmi vstřícný MVDr. Donocik Roman. Po průchodu bránou, kde každý majitel pejska obdržel „pohotovostní" sáček, přichází vystavovatel do výstavní kanceláře, kde obdrží nejen katalog a číslo, ale i diplom za účast (a odvahu) a malou brož v podobě hlavy psa.
Také díky ukázněným účastníkům se zde netvořila dlouhá řada. Na místě (za vyšší poplatek) se ještě hlásí několik vystavovatelů, avšak zde dochází k malému, možná velkému problému. Chtějí se přihlásit dva majitelé německých ovčáků. Avšak v této skupině již není místo. Vedoucí akce chce, aby v každé skupině nebylo více psů jak 10, aby měli všichni velkou šanci vyhrát, když ceny jsou nachystány pro první tři v každé skupině. Navíc takto je to uvedeno i v propozicích, které nelze samovolně měnit. Říct těmto potenciálním vystavovatelům, že „bohužel"? Dochází tedy ke kompromisu a k návrhu, chtějí-li se zúčastnit, budou zařazeni do jiné skupiny. Ne mezi německé ovčáky, ale do skupiny, kde jsou převážně pracovní plemena. Ač je toto velkým handicapem, oba majitelé souhlasí. Předběhnu sled událostí a povím vám, jak toto dopadlo. Nevalně. Neměli příliš velkou šanci vyhrát v takové atraktivně zastoupené skupině (dalmatini, rotvajler, dobrmani, knírač, erdel), i když oba byli vskutku krásní. Pokud by se přihlásili do uzávěrky před výstavou a byli zařazeni mezi německé ovčáky (tak by vznikly dvě skupiny pro NO), měli by vskutku velkou šanci se umístit. Oba. Tedy nevyhráli a jeden z nich šel za vedoucí akce polemizovat nad vhodností zařazení do dané skupiny. I když s tímto souhlasil.
Končí doba na přejímky psů a konečný stav zúčastněných je 97. Rovných 50 psů hlásících se k plemenům a 47 voříškům. To, že bylo na co koukat a paleta barev srsti, délek chlupů a úprav, velikostí, byla neskonale pestrá, není třeba jistě říkat. Ale každopádně - kdo přišel - viděl - neprohloupil.
Hledělo se především na vztah pán a pes
V devět hodin, po úvodní řeči a seznámení s programem vedoucí akce, nastalo samotné posuzování skupin v kruzích. Je jistě pro představu nutné podotknout, že kruhy byly dva: jeden pro plemena (posuzoval Toman Hynek a Šacherová Marie) a druhý pro voříšky (posuzoval Waszut Jaroslav a Balazsová Kateřina). Každá skupina byla obsazena min. 6 a max. 10 jedinci a rozhodčí každému zvlášť napsal posudek a prohlédl si je (nejdříve společně, potom individuálně) v pohybu i ve statickém postoji. Každého by jistě zajímalo, jak se pejsci posuzovali, tedy u plemen by se to dalo snad pochopit, ale voříšci? Popravdě řečeno, hodně záleželo na vkusu rozhodčích, ale ani u voříšků ani u plemen to jednoduché nebylo. Zásadou rozhodčích bylo, že plemena nesmí být brána jako plemena, tudíž by neměl být posuzována podle standardu, jakým se řídí chovatelé psů s průkazem původu. Hledělo se především na vztah pán a pes, na jejich souhru a porozumění, na vyrovnanost povahy pejska a u dlouhosrstých na úpravu a kvalitu srsti. Potom přicházelo na řadu i posouzení kondice a žírného stavu psa (samozřejmě, že tloušťka na kráse nepřidá), sytosti barvy a anatomické nedostatky (k čemuž lze přiřadit např. vytočené či vtočené tlapky). Občas došlo i na diskusi vystavovatele a rozhodčích, co udělat pro to, aby jejich miláček byl hezčí.
A čas utíká, z reproduktorů se line příjemná hudba, v ovzduší voní párky, gofry, hranolky a další dobrotky a lidé se, alespoň podle mého názoru, baví. Asi i díky pěknému, i když většinou zataženému počasí, je hodně návštěvníků (po 13. hod. jich branou cvičiště projde více jak 350). Rozhodčí vybírají z každé skupiny tři pejsky a udělí první až třetí místo. Ceny a diplomy obdrží všichni tři, ale do další soutěže v exteriéru postupují jen ti první.
Vítězové posuzování
A zde jsou vítězové jednotlivých skupin:
Plemena
1. skupina
1. místo: Bernský salašnický pes - Hardy, maj. Lalinská M., Orlová
2. místo: Sibiřský hasky - Enny, maj. Wicherková Edita, Bystřice n. Ol.
3. místo: Briard - Rita, maj. Povalačová Alena, Adamov
2. skupina
1. místo: Dobrman - Argo, maj. Vrátná Daniela, Praha
2. místo: Dalmatin - Adar, maj. Urbanová Denisa, Ostrava
3. místo: Knírač střední - Cornell, maj. Vaňková Barbora, Ostrava
3. skupina
1. místo: Jezevčík - Bára, maj. Wojnar Vítězslav, Český Těšín
2. místo: Baset - Spidie, maj. Caklová Dagmar, Český Těšín
3. místo: Bígl - Enny, maj. Balasz Csaba, Český Těšín
4. skupina
1. místo: německý ovčák - Sára, maj. Bischof Robert, Jablunkov
2. místo: Německý ovčák - Denny, maj. Glacová Věra, Karviná
3. místo Německý ovčák - Dona, maj. Přibylová Michaela, Opava
5. skupina
1. místo: Kokršpaněl - Black, maj. Bystroň Rostlislav, Havířov
2. místo: Irský setr - Soni, maj. Sikorová Lucie, Český Těšín
3. místo: Zlatý retrívr - Sendy, maj. Kusák Richard, Pržno
6. skupina:
1. místo: čivava - Harry, maj. Gogolová Lenka, Český Těšín
2. místo: Pekingský palácový psík - Terezka, maj. Bury Martin, Třinec
3. místo: Malý hladkosrstý pinč - Endy, maj. Jursová Ivana, Český Těšín
VOŘÍŠCI
1. skupina
1. místo: (krátkosrstý) - Dáša, maj. Gurecká Zdenka, Ostrava
2. místo: (krátkosrstý) - Kery, maj. Džumanová Kateřina, Havířov
3. místo: (krátkosrstý) - Šapka, maj. Rysová Silvie, Havířov
2. skupina
1. místo: (krátkosrstý) - Besy, maj. ing. Kolářová Martina, Dubicko
2. místo: (krátkosrstý) - Míša, maj. Walek Tomáš, Stonava
3. místo: (krátkosrstý) - Čiko, maj. Jakubec Jiří, Český Těšín
3. skupina
1. místo: (krátkosrstý) - Dandy, maj. Bystroňová Beatrice, Karviná
2. místo: (krátkosrstý) - Bary, maj. Školová Pavlína, Opava
3. místo: (krátkosrstý) - Punča, maj. Švachová Zdeňka, Český Těšín
4. skupina
1. místo: (dlouhosrstý) - Peggy, maj. Včelková Iva, Český Těšín
2. místo: (dlouhosrstý) - Šapík, maj. Pejšková Svatava, Český Těšín
3. místo: (dlouhosrstý) - Rony, maj. Mucha Petr, Český Těšín
5. skupina
1. místo: (dlouhosrstý) - Kety, maj. Vatrasová Alena, Frýdek-Místek
2. místo: (dlouhosrstý) - Reiny, maj. Kolečková Zuzana, Ostrava
3. místo: (dlouhosrstý) - Bobina, maj. Včelková Jana, Český Těšín
Na řadu přichází poslušnost
Takřka úderem 13 hodiny je ukončeno posuzování v kruzích a pořadatelé bleskurychle upravují areál na přestávku, ve které mohou přítomní shlédnout ukázku z výcviku poslušnosti a obrany. Na řadu tedy přichází poslušnost, kterou nám předvádí tři psovodi společně. Na psech je vidět nervozita z takového množství lidí a psů, a i když jsou některé cviky nepřesné, vždy pes povel plní. Následuje obrana. To ještě nikdo netuší, jaká podívaná to bude. Začíná německý ovčák Aron se psovodkyní Andreou Szlauerovou. Předvádí zadržení a dva protiútoky, cca na 30 m. Velmi přesné a ukázkové. Samozřejmě sklidili potlesk. Zaslouženě. Druhým psem, který bude provádět zadržení, protiútoky a hlídání je německý ovčák Bak s psovodem Hynkem Tomanem. Všichni, kdo tohoto psa znají, vědí o jeho velké chuti „lovit" figuranta, a to s neuvěřitelnou razancí. Je to pes, který nikdy nezaváhá a nepřibrzdí, ač se děje, co se děje. Nade všechno miluje ten rukáv, pro který by byl ochoten udělat cokoli. Figurant - Jaroslav Waszut je na tohoto psa fyzicky i duševně připraven. Vždyť ví, že snad není figuranta, který by se udržel vždy na nohách, během několika zákusů tohoto psa. Začíná se dálkou. Pro některé diváky možná nudná obrana se rázem stává zajímavou podívanou. Bak běží za figurantem, naskakuje na rukáv, v tom je figurant psem stržen a i se psem zakousnutým do rukávu dělá doslova salto spojené s kotoulem, plynule vstává a „zápas" se psem ještě několik vteřin pokračuje. Opravdu velmi pěkná podívaná, která sklízí bouřlivý potlesk a obdiv diváků nad psem. Avšak v tu dobu ještě nikdo netuší, že by si velký obdiv zasloužil i figurant. Pád se psem totiž ve „scénáři" byl.
Soutěží „O nejlepší psí kousek"
Po krátké přestávečce, kdy měli jedinou možnost se dva ze čtyř rozhodčích občerstvit, pokračuje program soutěží „O nejlepší psí kousek". Účastní se jí neuvěřitelných 25 psů. A kousky to jsou věru krásné. Od přeskakování překážek, nejrůznějších cviků „klasické" poslušnosti, aportování létajícího talíře, přes proskakování kruhem, válení sudů, prošení či „zpěvu" - doprovodu k flétně své majitelky. Vybrat jen tři nejlepší je převelice těžké.
Konečný verdikt zní takto: 1. místo: voříšek Kety + Džumanová Kateřina, Havířov
2. místo: voříšek Charlie + Reimanová Jana, Frýdek-Místek
3. místo: německý ovčák Brit + Pawlusová Ivana, Karviná
Ihned navazuje další soutěž, a to o největší podobnost pána a psa: „Jaký pán - takový pes". I ta je velmi zajímavá. Avšak suverénně vyhrává paní mgr. Valdrová Vilma z Havířova s dalmatinkou Rito, které vkusně zvolily stejné „oblečení". Na druhé místo se dostává mladá slečna Votoupalová Monika z Frýdku-Místku s kokršpanělkou Saškou, které ladí svým velmi podobným „účesem", ozdobeným stejnými mašličkami a třetí místo obsadila Polášková Johana z Havířova, se svým irským setrem Dennym, jejichž podobnost nebyla sice tak zřejmá, ale barvou a délkou vlasů - chlupů a pravděpodobně i váhou, tedy celkovým vzhledem, k sobě jaksi neodmyslitelně patří.
Bezprostředně po ukočení těchto soutěží se pokračuje v „hledání" nejpěknějšího psa výstavy. Následuje soutěž „Vítěz kruhu", které se účastní všichni, kteří obsadili první místo ve skupinách. Z každého kruhu jsou vybráni tři nejlepší, bez určení pořadí. Jsou to:
Kruh č. 1
Jezevčík Bára + Wojnar Vítězslav
Kokršpaněl Black - Bystroň Rostislav
Bernský salaš. pes Hardy + Lalínská Monika
Kruh č. 2
Dlouhosrstý voříšek Peggy + Včelková Iva
Krátkosrstý voříšek Besy + ing. Kolářová Martina
Dlouhosrstý voříšek Kety + Vatrasová Alena
Několik minut na to, společnými silami, rozhodčí vybírají nejpěknějšího psa z plemen a nejmilejšího voříška. Za nejpěknějšího zástupce z plemen vybírají černého, krásně upraveného kokršpaněla jménem Black a jako nejmilejší voříšek celé výstavy je vybrána černá fenečka s plavými znaky, jménem Kety, taktéž výtečně upravená střihem. Následoval zlatý hřeb výstavy a tím byla volba Championa Č. Těšína roku 1999 - tedy nejkrásnějšího psa výstavy, a tím se stal, pro mnohé možná neočekávaně, ale zaslouženě - voříšek Kety, paní Vatrasové Aleny z Frýdku-Místku.
Vítěz divácké ankety
Ještě než se začaly rozdávat diplomy a ceny, kterých bylo opravdu velmi mnoho, byl vyhlášen vítěz divácké ankety. Svými vstupenkami mohli diváci po celou dobu výstavy dávat hlas tomu pejskovi, který se jim nejvíce líbil. Tuto soutěž vyhrál zlatý retrívr Sendy, pana Kusáka Richarda z Pržna. Tyto vstupenky byly poté slosovány a bylo mezi diváky rozdáno cca 10 malých cen. Cenu také dostaly dva nejvzdálenější účastníci. Samotné předávání cen trvalo téměř hodinu a to především díky několika sponzorům, bez kterých by se tato soutěž nemohla uskutečnit. Těmi jsou: VVISS - sklad ovoce a zeleniny, Č. Těšín, fa ARBEUS - dopisní papíry a vizitky se zvířecími motivy, Kaš. Hory, kynologické potřeby Alka, Č. Těšín, Chovex - chovatelské potřeby a Kuchyňka Betina, Č. Těšín. Vše bylo zdokumentováno amatérskou kamerou a o záznam je možné si napsat na níže uvedenou adresu. Celá akce byla ukočena v 16 hod. Další ročník se uskuteční opět v květnu r.2000 a zájemci o přihlášky se mohou hlásit celoročně. Ty budou rozesílány v aktuálním čase před výstavou. Velmi se těšíme na vaši účast, ač už přijedete jako diváci, nebo vystavovatelé. Já osobně bych tímto chtěla poděkovat všem našim členům ZKP č. 450, Č. Těšín, kteří se podíleli na technickém a organizačním zajištění celé akce.
