Dostihy chrtů - plníme licenční zkoušky

Existuje několik základních předpokladů pro úspěšné dostihové působení chrta. Prvním je "chuť" jít za návnadou, druhým výživa a třetím trénink. V minulých dílech jsem se o výživě opomněla zmínit, zkusím to tedy napravit. Důležitost výživy, naprosto správné a co nejvydatnější, není u dostihového chrta ani nutno zvlášť zdůrazňovat. Přece jen však je třeba poukázat na nutnost vysokého podílu bílkovin v potravě. Jde především o bílkoviny živočišného původu, organismem psa dokonale a beze zbytku využitelné. Stejně nezbytný je přísun vitamínů a minerálií, včetně tzv. stopových prvků (mikroelementů). Pro výživu jsou velmi vhodné různé průmyslově vyráběné tzv. kompletní krmné směsi, určené pro psy sportovně využívané nebo pro psy s vysokými energetickými nároky. Kromě obsahu nezbytných látek (základních živin aj.) je jejich prostřednictvím zajištěn optimální vzájemný poměr jednotlivých složek potravy. Ani při dokonalé výživě a odpovídajícím tréninkovém zatížení nelze po dostihovém chrtovi žádat, aby po celou dostihovou sezónu nebo po celý rok podával maximální výkony. I tento pes potřebuje, v závislosti na své individualitě, vždy po čase odpočinek, kdy se i trénink omezuje jen na lehký, kondiční.

Vraťme se ale k chuti jít za návnadou (viz předcházející povídání o zacházení s budoucím závodníkem ve štěněcím věku). Nyní jsme již dospěli do fáze, kdy je možné plnit licenční zkoušky. Na základě jejich úspěšného složení se pak vystavuje licenční karta - dostihová licence - se kterou může chrt startovat na všech dostizích (tedy i v zahraničí) podléhajících FCI. Od šesti roků můžeme startovat v kategorii senior, italáčci a vipeti, kteří přesahují povolenou kohoutkovou výšku, startují v kategorii "sprinter".

Co tedy licenční zkouška znamená? Co nejsrozumitelněji by se dalo říct - jeden sólo běh a dva běhy společné. V tzv. sólíčku si chrt oběhne dráhu sám, aby bylo vidět, že má o návnadu zájem. Ve společných bězích musí chrt prokázat, že je schopen běžet s více psy, že se nepere a nenapadá ostatní.

V jakém věku může chrt plnit licenční zkoušku? Italský chrtík a Vipet od dvanácti měsíců, ostatní plemena od patnácti měsíců. U malých plemen pak do patnácti měsíců věku startují psi v kategorii mladých a začínají si plnit ony požadované běhy. U velkých plemen je to doba od zmiňovaných patnácti měsíců do osmnácti měsíců věku.

Máme tedy požadovaný věk a chceme "jít do toho". Podíváme se tedy na dostihový kalendář (ten máme jako správní nadšenci někde v tištěné podobě) a najdeme si nejbližší možný termín na dostupné dráze. Pro aktuálnější informace zkontrolujeme internet, kde kluby na dostihových drahách mají své stránky. Na tréninky není nutné se hlásit, nicméně zaslaným dotazem nic nezkazíme, naopak v případě jakékoliv změny (nejčastěji z důvodu počasí) si ušetříme zbytečně ujeté kilometry.

Na vodítko připneme správně naladěného chrta, do tašky dáme lehký dostihový košík (jeho nošení máme už jistě natrénováno) a sadu dostihových deček. Nezapomeneme platný očkovací průkaz, to je ale jistě samozřejmostí při každém cestování se svým psem. Čísla a barvy deček jsou daná a jsou tato: dečka číslo jedna má červenou barvu s bílým číslem, dečka číslo dvě je modrá s bílým číslem, dečka číslo tři je bílá s černým číslem, dečka číslo čtyři je černá s bílým číslem, dečka číslo pět je žlutá s černým číslem a dečka číslo šest je podélně bílo-černě pruhovaná s červeným číslem. Dečky si můžete koupit na dostizích nebo si je ušít sami. Jednotlivé barvy mají být i z dálky dobře viditelné, aby například žlutá nebyla tak světlá, že by bylo možné si ji splést s bílou nebo modrá tak tmavá, že by se dala zaměnit za černou apod. Deček můžete mít šest nebo tři, které jsou oboustranné. Ve předu je guma přišitá na pevno (dečka se navlékne psovi přes hlavu), druhá guma (užší) se protáhne psovi pod břichem a zapne se (na knoflík nebo patentku) na druhé straně dečky. Pozor na správnou velikost. Je důležité, aby dečka a gumy psa nikde neškrtily, ale také, aby dečka "neplandala". Vše je třeba vyzkoušet na konkrétním psovi.

Na tomto místě bych ráda připomněla velice častou chybu, které se natěšení majitelé dopouštějí. Drtivá většina z nich by totiž chtěla, obrazně řečeno, dneska splnit zkoušky a zítra běžet v dostihu. Ale ono se také může stát, že pejskovi se nelíbí boxy, je stresován, často úplně zbytečně nervozitou majitele. Někteří majitelé na tom "běhání dokola" nevidí vůbec žádný problém, když ten jeho chrt přece doma tolik nalítá… Kdepak, chce to čas a trpělivost. Váš chrt musí být opravdu víc fixován na kůži, než na vás. Dejte mu tedy šanci si dráhu tzv. "osahat", ve chvilkách volna se protáhněte volnými boxy, stejně v začátcích budete probíhat otevřenými dvířky boxů. Za dvě tři návštěvy dostihového závodiště opravdu splnit licenci nelze, pokud chrt dráhu nikdy neviděl. Spojte návštěvu závodiště s nějakou pěknou rodinou akcí, v klidu a pohodě zkuste start z ruky, pokud by boxy dělaly psovi problémy. Vždy je však nutno mít košík, za to bych se přimlouvala v každém případě. Chci jen zdůraznit - trpělivost, klid, pohoda, hlavně nespěchat. To vše se vám pak bohatě, bohatě vrátí.

K vystavení licence je třeba zaslat na adresu registrátorky licencí (Dana Bejčková, Vrchlického 28, 419 01 Duchcov, tel.: 606 181 231) tréninkovou kartu se zapsanými splněnými licenčními zkouškami. V treninkové kartě musí být i potvrzení o členství majitele (razítko, podpis) v ČMKU (některém psím klubu), kopie PP, potvrzení o zaplaceném poplatku za vystavení licence (500Kč). Italský chrtík a vipet musí mít zapsané i první měření kohoutkové výšky. Tolik výpis přímo ze stránek paní registrátorky dostihových licencí. Na její adrese se dočtete spoustu zajímavých informací a můžete se na jistě také obrátit s dotazem - http://www.nika2-afghani.unas.cz/.

Chrti jsou někdy považováni za psy málo inteligentní. Není to samozřejmě pravda. Ovšem povahové založení chrtů a chrtovitých plemen je jiné, než u většiny jiných psů. Konec konců je to dáno i historicky, praktickým uplatněním těchto psů i způsobem, jakým byli po dlouhé generace chováni. Ve srovnání s mnoha jinými plemeny jsou chrti spíše introvertní a nemusejí tudíž každému vyhovovat. Pro někoho jsou ale právě pro svoje typické vlastnosti, kromě všeho jiného, ideálními společníky. Toho, kdo k nim najde správný vztah, nezklamou, toho, kdo k nim cestu nenajde, nemohou uspokojit v žádném případě, a to ani jako zvířata závodní.