Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.128.155
Dobrý den, asi už nám nikdo nepomůže, ale stejně se raději ptám. Před 5 dny se naší fence nafouklo bříško, druhý den se nám podařilo sehnat veterináře s ultrazvukem a zjistil, že má v břiše velký tomor a břišní dutina je naplněná tekutinou s krví. Odebrali jí krev, aby zjistili jaké orgány fungují, slezina nefunguje vůbec. Řekli nám, že operace nemá cenu, že nádor na slezině bývá většinu zhoubný. Fenečka se ještě snaží žrát, akorát se jí kvůli bříšku špatněš leží, bylo nám řečeno, že už jí můžeme pomoct jenom tím, že jí nenecháme trápit. Zatím nenaříká a snaží se bojovat, ale ta bezmoc je hrozná. Samozřejmě při jakýmkoliv náznaku bolesti jí necháme uspat, ale opravdu už není šance? Jinak fenečka je z útulku, takže přesný věk neznáme přibližně 9 - 10 let. Doposud byla velmi vitální a nebylo na ní nic znát, jenom trochu zhubla.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.114.97
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, asi už nám nikdo nepomůže, ale stejně se raději ptám. Před 5 dny se naší fence nafouklo bříško, druhý den se nám podařilo sehnat veterináře s ultrazvukem a zjistil, že má v břiše velký tomor a břišní dutina je naplněná tekutinou s krví. Odebrali jí krev, aby zjistili jaké orgány fungují, slezina nefunguje vůbec. Řekli nám, že operace nemá cenu, že nádor na slezině bývá většinu zhoubný. Fenečka se ještě snaží žrát, akorát se jí kvůli bříšku špatněš leží, bylo nám řečeno, že už jí můžeme pomoct jenom tím, že jí nenecháme trápit. Zatím nenaříká a snaží se bojovat, ale ta bezmoc je hrozná. Samozřejmě při jakýmkoliv náznaku bolesti jí necháme uspat, ale opravdu už není šance? Jinak fenečka je z útulku, takže přesný věk neznáme přibližně 9 - 10 let. Doposud byla velmi vitální a nebylo na ní nic znát, jenom trochu zhubla.
Upřímnou soustrast! Až ta blbá chvíle nadejde, domluvte se s vetem, ať Vám čubinu nechá usnout v klidu v náručí a pak fofrem sehnat štěně, nic tak nezacelí rány, jako oceán štěněcích louží.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.181.4
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Upřímnou soustrast! Až ta blbá chvíle nadejde, domluvte se s vetem, ať Vám čubinu nechá usnout v klidu v náručí a pak fofrem sehnat štěně, nic tak nezacelí rány, jako oceán štěněcích louží.
To není až tak pravda, že operace nemá cenu. Pokud se nádor podaří vyjmout, což se většinou podaří, její zdravotní stav se určitě zlepší. Tuto operaci ale musí dělat veterinář, který na to "má" - tím myslím zkušenosti, vybavení (je zapotřebí šetrná anestézie, inhalační) a také je třeba si dopředu sehnat dárce krve a fence dát pokud možno ještě před operací transfúzi. Několikadenní hospitalizace také asi bude nutná. Veterinář při operaci také prohlédne celé břicho, zda už někde nejsou metastázy. Je ale nutné upozornit, že tímto zákrokem fence život prodloužíte, ale nezachráníte - takto operovaní psi zpravidla přežívají půl roku, ale to je pouhá statistika, nikdo nemůže předvídat, jak dlouho přežije zrovna ten Váš. Nicméně být na Vašem místě, moc neváhám - buď se pustím do operace, protože slezina může prasknout každým dnem a fenka vykrvácí do břicha, nebo ji nenechám trápit - kdybych měla v břiše nádor, krev a výpotek, tak bych si euthanasii asi sama taky přála. Tomu, že cítí pouze "nepohodlí", příliš nevěřím.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.209.197
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To není až tak pravda, že operace nemá cenu. Pokud se nádor podaří vyjmout, což se většinou podaří, její zdravotní stav se určitě zlepší. Tuto operaci ale musí dělat veterinář, který na to "má" - tím myslím zkušenosti, vybavení (je zapotřebí šetrná anestézie, inhalační) a také je třeba si dopředu sehnat dárce krve a fence dát pokud možno ještě před operací transfúzi. Několikadenní hospitalizace také asi bude nutná. Veterinář při operaci také prohlédne celé břicho, zda už někde nejsou metastázy. Je ale nutné upozornit, že tímto zákrokem fence život prodloužíte, ale nezachráníte - takto operovaní psi zpravidla přežívají půl roku, ale to je pouhá statistika, nikdo nemůže předvídat, jak dlouho přežije zrovna ten Váš. Nicméně být na Vašem místě, moc neváhám - buď se pustím do operace, protože slezina může prasknout každým dnem a fenka vykrvácí do břicha, nebo ji nenechám trápit - kdybych měla v břiše nádor, krev a výpotek, tak bych si euthanasii asi sama taky přála. Tomu, že cítí pouze "nepohodlí", příliš nevěřím.
měli jsme stejnou diagnózu u 12 leté fenky, měla inhalační anestezii, byl to risk, ale než aby se trápila, tak jsme do toho šli. Po operaci byla poloviční, ta slezina byla obrovská. Prodloužilo jí to život jen o 4 měsíce, ale rozhodně to stálo zato.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.202.42
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
měli jsme stejnou diagnózu u 12 leté fenky, měla inhalační anestezii, byl to risk, ale než aby se trápila, tak jsme do toho šli. Po operaci byla poloviční, ta slezina byla obrovská. Prodloužilo jí to život jen o 4 měsíce, ale rozhodně to stálo zato.
No tak nase fenka mela neco podobneho, ale nakonec to byl nador vajecniku v prumeru 15 cm velky. Vzal se vzorek a bylo to zhoubne.Kdyz byla na ultrazvuku, vypadalo to , ze to je na slezine a hned jsme se domlouvaly s vetem, ze to pujde pryc. Nakonec to byl vajecnik. Fence bylo 11 let ted ji je 13 a umrit se rozhodne nechysta. Proto radim, urcite bych sla do operace
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.128.155
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No tak nase fenka mela neco podobneho, ale nakonec to byl nador vajecniku v prumeru 15 cm velky. Vzal se vzorek a bylo to zhoubne.Kdyz byla na ultrazvuku, vypadalo to , ze to je na slezine a hned jsme se domlouvaly s vetem, ze to pujde pryc. Nakonec to byl vajecnik. Fence bylo 11 let ted ji je 13 a umrit se rozhodne nechysta. Proto radim, urcite bych sla do operace
Díky moc všem za odpovědi. Já tu fenku vlastně ani nemám doma, má jí moje mamka 200 km daleko, stejně se snažím pomoct. Ona veterinářka veškeré naděje vyloučila, takže nevím jestli zkusit jiného veta nebo to je orpavdu beznadějné, jestli co nejdrřív uspat jak vůbec dál?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.181.4
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Díky moc všem za odpovědi. Já tu fenku vlastně ani nemám doma, má jí moje mamka 200 km daleko, stejně se snažím pomoct. Ona veterinářka veškeré naděje vyloučila, takže nevím jestli zkusit jiného veta nebo to je orpavdu beznadějné, jestli co nejdrřív uspat jak vůbec dál?
Určitě jděte za jiným veterinářem! Doktor, který pošle domů (vlastně umřít) psa s tumorem sleziny, asi nebude ideálním.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.148.110
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Určitě jděte za jiným veterinářem! Doktor, který pošle domů (vlastně umřít) psa s tumorem sleziny, asi nebude ideálním.
Otázkou je, jestli psa trápit kvůli měsíci? dvěma....půl roku???
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.27.16
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Otázkou je, jestli psa trápit kvůli měsíci? dvěma....půl roku???
dala bych cokoli za to,kdyby tu můj táta mohl být o dva měsíce, o půl roku déle ......i těch půl roku může pes spokojeně žít, psi svá omezení neberou tak jako lidi ....my na to samozřejmě koukáme z lidského hlediska
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.182.9
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
dala bych cokoli za to,kdyby tu můj táta mohl být o dva měsíce, o půl roku déle ......i těch půl roku může pes spokojeně žít, psi svá omezení neberou tak jako lidi ....my na to samozřejmě koukáme z lidského hlediska
Nesrovnávej psa s tátou ... A udělat operaci, zaplatit vetovi třeba 10 000,- , abych prodloužil psovi život o dva měsíce, když mu ho stejně nezachrání. No nevím jestli to má cenu. Třeba pro lidi, kteří mají dost peněz a nemusejí moc počítat, pro ty možná ano. Pro někoho je 10 000,- měsíční mzda a 2 měsíce nejsou zase tak moc...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.148.110
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nesrovnávej psa s tátou ... A udělat operaci, zaplatit vetovi třeba 10 000,- , abych prodloužil psovi život o dva měsíce, když mu ho stejně nezachrání. No nevím jestli to má cenu. Třeba pro lidi, kteří mají dost peněz a nemusejí moc počítat, pro ty možná ano. Pro někoho je 10 000,- měsíční mzda a 2 měsíce nejsou zase tak moc...
Já myslím, že nejde až tak o ty peníze, ale je to náročná, bolestivá operace. S lidmi se to srovnávat nedá, ale když - myslím, že i někteří lidé by raději zemřeli o dva měsíce dřív, než je strávit v bolestech....
Já bych taky dala nevím co aby se mnou pejsek mohl být o měsíc dýl, ale dívat se jak se trápí bolestma to je sobeckost.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.27.16
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nesrovnávej psa s tátou ... A udělat operaci, zaplatit vetovi třeba 10 000,- , abych prodloužil psovi život o dva měsíce, když mu ho stejně nezachrání. No nevím jestli to má cenu. Třeba pro lidi, kteří mají dost peněz a nemusejí moc počítat, pro ty možná ano. Pro někoho je 10 000,- měsíční mzda a 2 měsíce nejsou zase tak moc...
nesrovnávám psa s tátou ( známe se ?) , to byla jen reakce na to, jestli má cenu podloužit život třeba o 2 měsíce ( a že i ty dva měsíce za to stojí ) nebo o půl roku , posuzujete to jen ze svého hlediska , jestli to má cenu podle Vašeho názoru , a velkou roli ( možná hlavní) pro Vás hrají peníze. . Znám psa ,který prodělal velmi těžkou a komplikovanou operaci po dopravní nehodě , má amputovaný kus tlapy , po operaci mu určitě zrovna dobře nebylo, nebylo jisté, že ho zachrání ....pes spokojeně žije ( a běhá, vůbec se necítí být invalidou ) už 3 roky od operace .
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.100.210
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
nesrovnávám psa s tátou ( známe se ?) , to byla jen reakce na to, jestli má cenu podloužit život třeba o 2 měsíce ( a že i ty dva měsíce za to stojí ) nebo o půl roku , posuzujete to jen ze svého hlediska , jestli to má cenu podle Vašeho názoru , a velkou roli ( možná hlavní) pro Vás hrají peníze. . Znám psa ,který prodělal velmi těžkou a komplikovanou operaci po dopravní nehodě , má amputovaný kus tlapy , po operaci mu určitě zrovna dobře nebylo, nebylo jisté, že ho zachrání ....pes spokojeně žije ( a běhá, vůbec se necítí být invalidou ) už 3 roky od operace .
Úraz a rakovina je trošku něco jiného. Podle mě je lepší pejska netrápit a nechat ho uspat. Jinak mám taky pejsky a jednomu jsme před měsícem platili operaci za 12000 a je to víc než moje mzda. Ale neměl rakovinu.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.182.9
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Úraz a rakovina je trošku něco jiného. Podle mě je lepší pejska netrápit a nechat ho uspat. Jinak mám taky pejsky a jednomu jsme před měsícem platili operaci za 12000 a je to víc než moje mzda. Ale neměl rakovinu.
Jasně, když to je třeba torze, tak operace smysl má, když to je pokročilá rakovina, tak ne.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.181.4
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jasně, když to je třeba torze, tak operace smysl má, když to je pokročilá rakovina, tak ne.
Myslím si, že záleží pouze a jedině na majiteli, zda svého psa v tomto případě operovat nechá nebo ne. Co byste dělali Vy ostatní, je Vaše věc. A pes žádnýma bolestma trpět nemusí, několik dní po operaci bude dostávat analgetika stejně jako lidi. Za 10 - 14 dní se vytáhnout stehy, a pak už se vůbec o žádnou bolest nejedná. To, jak dlouho tady bude potom, je věc jiná - pro někoho ten půlrok znamená hodně, a je to opravdu půlrok bez klinických obtíží. Pokud se majitel rozhodne rovnou pro eutanázii, jistě, je to taky správně, ale je to jeho věc - já bych si třeba vyčítala, že jsem svému psovi tu šanci nedala, protože statistika je zase jenom statistika. Ale tohle si musí každý srovnat se svým svědomím. Rozhodně bych ale takto postiženého psa nenechávala doma bez pomoci a nečekala, až slezina praskne a on mi vykrvácí do břicha.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.128.155
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Myslím si, že záleží pouze a jedině na majiteli, zda svého psa v tomto případě operovat nechá nebo ne. Co byste dělali Vy ostatní, je Vaše věc. A pes žádnýma bolestma trpět nemusí, několik dní po operaci bude dostávat analgetika stejně jako lidi. Za 10 - 14 dní se vytáhnout stehy, a pak už se vůbec o žádnou bolest nejedná. To, jak dlouho tady bude potom, je věc jiná - pro někoho ten půlrok znamená hodně, a je to opravdu půlrok bez klinických obtíží. Pokud se majitel rozhodne rovnou pro eutanázii, jistě, je to taky správně, ale je to jeho věc - já bych si třeba vyčítala, že jsem svému psovi tu šanci nedala, protože statistika je zase jenom statistika. Ale tohle si musí každý srovnat se svým svědomím. Rozhodně bych ale takto postiženého psa nenechávala doma bez pomoci a nečekala, až slezina praskne a on mi vykrvácí do břicha.
Zadavatelka: děkuji všem za reakce. Kontaktovali jsme i jiného lékaře a on nám taky řekl, že naděje není. Že rakovina sleziny je skoro vždy zhoubná a že už je prostě pozdě i kdyby se operovala, že když už v krvi nemá skoro žádné bílé krvinky, že by to nepřežila. Jinak o penězích to opravdu až tak není i když těch zvířat je víc ale kdyby byla šance určitě by jsme ty peníze dali. Je nám hrozně jinak těm veterinářům věříme je to klinika, kde nám už jednoho pejska uspávali, ten tehdy upadl po epileptickém záchvatu do komatu a taky se moc snažili ale už nebyla naděje, takže si myslím, že kdyby byla naděje, že by nám to řekli. Doufám
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.163.150
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, asi už nám nikdo nepomůže, ale stejně se raději ptám. Před 5 dny se naší fence nafouklo bříško, druhý den se nám podařilo sehnat veterináře s ultrazvukem a zjistil, že má v břiše velký tomor a břišní dutina je naplněná tekutinou s krví. Odebrali jí krev, aby zjistili jaké orgány fungují, slezina nefunguje vůbec. Řekli nám, že operace nemá cenu, že nádor na slezině bývá většinu zhoubný. Fenečka se ještě snaží žrát, akorát se jí kvůli bříšku špatněš leží, bylo nám řečeno, že už jí můžeme pomoct jenom tím, že jí nenecháme trápit. Zatím nenaříká a snaží se bojovat, ale ta bezmoc je hrozná. Samozřejmě při jakýmkoliv náznaku bolesti jí necháme uspat, ale opravdu už není šance? Jinak fenečka je z útulku, takže přesný věk neznáme přibližně 9 - 10 let. Doposud byla velmi vitální a nebylo na ní nic znát, jenom trochu zhubla.
Dobrý den, včera jsem byla na veterině s mojí fenečkou Karinkou ohledně pacičky a po rentgenu a sonu mi řekli,že má nádor na slezině a plících. Na slezině má nádor velký 5-6 cm, na plících malinký. Neřekli mě sice, že je shoubný, ale oznámili, že většinou bývá. Mám teď možnost ji nechat operovat, ale hrozí,že se neprobere z narkózy, má ještě aritmii srdce, to jsem taky zjistila včera, nebo doufat, že není nádor zhoubný. Je ale jinak normální, taky bojuje. Za 14 dní jdeme opět na sono, jestli se nádor zvětšil, jestli ano tak vůbec nevím co mám dělat. Taky mi řekli, že hrozí, že nádor praskne a pejsek vnitřně vykrvácí, nechci ji nechat uspat, když se ještě raduje.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.49.34
To samé se mi zrovna přihodilo a naším jezevčíkem. Diagnoza byla praský nádor sleziny a šance na vyléčení? Prý nulové. (a to ani neudělal rozbor krve, jen sono) Doktor psa hned nechal uspat, ani nám nedal možnost volby. Hrozné. Doted mi vrtá hlavou, zda jsem pro svého psa nemohla udělat víc, vzít ho do jiné ordinace apod.....aspoň se mohli pokusit o operaci sakra!!
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.21.79
Pokus o léčbu může být občas jen zbytečné prodlužování trápení.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.118.117
no sakra to jste měli říct VY,že chcete operaci a i VY jste měli říct,že nedovolíte uspání?Copak jste s tím psem nebyli společně v ordinaci????
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.72.246
už jsem to dnes psala v jiném článku , pes si neuvědomuje závažnost svého onemocnění ,pokud je ještě čilý a raduje se tak ho ještě chvíli nechte žít a až přijde čas tak mu ten odchod prostě zkratte je to jediné co pro něj můžete ještě udělat.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.53.60
Mi jsme fenku s rakovinou sleziny operovali, žila pak už jen 3 týdny...nebylo to pro ni žití, bylo to přežívání. Víckrát bych to neudělala, kde není pomoci, neprodlužovala bych už tak velkou bolest.....
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.72.246
no tahle fenka vzhledem k tomu datu založení už asi taky nebude mezi náma ,sakra kde ty příspěvky berete
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.187.70
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
dala bych cokoli za to,kdyby tu můj táta mohl být o dva měsíce, o půl roku déle ......i těch půl roku může pes spokojeně žít, psi svá omezení neberou tak jako lidi ....my na to samozřejmě koukáme z lidského hlediska
Já na to koukám z hlediska bolesti, operace není bezbolestný zákrok, po kterým se pes probudí a je fit, pokud je to nádor a nechá se část sleziny, i ta bude narušená, nebude fungovat tak jak by měla a navíc...u takhle starýho psa si myslím není o čem moc se bavit. Půl roku je na rekonvalescenci, to už z toho života bude mít těsně před smrtí jen trápení a bolesti, rána po opearaci, navíc anestezie, antibiotika...já bych nechala pejska pokud není naděje, že tu bude další minimálně rok a více, uspat. Toť můj názor, sama bych se nechtěla taky trápit půl roku po operaci, šetřit se, brát léky, mít pooperační bolesti a třeba žrát nějakou šlichtu, abych se bepřetěžovala- taky to vlastně beru z lidskýho hlediska, pes cítí bolest stejně jako člověk, jen lidi si myslí, že když nepláče a nekroutí se, že je vše v pořádku
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.121.253
Nejsem zastáncem toho, aby se prodlužoval psovi život jen o pár týdnů bolestivou operací, ale tady mi to nedá nereagovat. Známý má psa, kterému zjistili nádor na slezině, rozhodli se ho vyndat, pes byl do týdne po operaci fit a proháněl feny a k tomu se přišlo na to (až po operaci samozřejmě), že šlo o nezhoubný nádor! Vzdát to jen proto, že nádory sleziny bývají většinou nezhoubné, mi přijde zbabělost.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.119.89
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nejsem zastáncem toho, aby se prodlužoval psovi život jen o pár týdnů bolestivou operací, ale tady mi to nedá nereagovat. Známý má psa, kterému zjistili nádor na slezině, rozhodli se ho vyndat, pes byl do týdne po operaci fit a proháněl feny a k tomu se přišlo na to (až po operaci samozřejmě), že šlo o nezhoubný nádor! Vzdát to jen proto, že nádory sleziny bývají většinou nezhoubné, mi přijde zbabělost.
Já přidám můj příklad...psovi byl po určitých zjevných potížích na RTG (sonem to nebylo jasné) diagnostikována cysta na prostatě...veterináři krčili rameny,že je to na nás...neoperovat znamenalo čekat, až to praskne, což mohlo kdykoli a byl by hned konec (v bolestech) nebo operovat,ale náročnost a neuspěšnost zrovna této operace je vysoká, je to tak 50:50 (většinou vykrvácení). No nechali jsme ho otevřít s tím,že až uvidí,jak to tam vypadá,tak se podle toho zachováme...No a po otevření asi sami se nestačili divit,vůbec to nebyl žádný nárůstek nebo nádor,ale obrovský (a přetočený) močák,který se na rentgenu takhle blbě zobrazoval...(měl pak diagnostikovanou nemoc močového měchýře-měl ho vytahaný jako handru a musel brát doživotně prášky). Tak pak si vyberte...Je to moc těžké,držím zadavateli palce.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.49.34
Wow. Je nutná tak rozhořčená reakce na někoho, kdo je už tak dost psychicky vydeptaný? Já se ptala, jestli je jiná možnost, řekli mi, že není.....měl rozsáhlé vnitřní krvácení a nejspíš by operaci nepřežil....jsou to jen myšlenky, které člověku vrtají hlavou, protože se všechno semlelo tak strašně rychle...jsem snad JÁ zvěrolékař, abych nejlépe určila prognózu svého psa?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.131.223
Co to kecáte za hovadiny proboha nikdy nezacelý rány jiný pes!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.224.246
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Co to kecáte za hovadiny proboha nikdy nezacelý rány jiný pes!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
myslím že od roku 2007 se s úmrtím fenky majitelé již vyrovnali.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.174.251
Netreba stresovať. My sme mali psa, ktorý mal 11a1/2 roka, veterinár po rtg zistil nádor
na slezine. Okamžite prebehla operácia, slezina bola vybratá a s ňou 2 kg nádor veľkosti
detskej hlavy. Pes po narkóze odišiel po vlastných nohách a žil ešte 1a1/2 roka.
Ďaľší nádor sa mu potom urobil na močovom mechúri, no s tým sa už nedalo nič robiť.
Pes nám zomrel v náruči u veta.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.230.31
Ano,po operaci a vyjmutí sleziny s nádorem-ktery se jevil nezhoubný,se naše fenka německého středního pinče cca 20kg, dožila též roku a čtvrt a kdyby nás vet upozornil,že pak stejně může propuknout rakovina,prodloužila bych to vhodnou stravou více,ale nevaroval mě,tak jsem krmila mořské řasy a dietu jen krátce,protože jsem něco tušila,ale kdyby řekl-chodte na kontroly je tu riziko,tak jsem ji udržela mnohem déle,a budu si to vyčítat hodně dlouho,mají jednat narovinu,vždyt pro spoustu lidí je to absolutní člen rodiny,velice mě zaujaly stránky www.baron.cz-jde o přírodní lékárnu a rady-bohužel pozdě,zdravotní stav fenky,která měla pouhých 11let se tak rychle během 2-3dnů zhoršil,že nebylo řešění,také pozor na úplněk,tam nemoci vygradují, a v úplnku ani neoperujte,jen v přímém ohrožení života,jinak je to velmi špatné.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.197.248
Dobrý den, tak velký nádor? Máme po sonu a RTG to samé, ale bohužel už metastáze na plicích. Původně nám řekli žě má zápal plic...kašel nepřestával a takhle to dopadlo, až jsem na ti přišla pohmatem...
Víme to necelý týden, po krátkm zhoršení nyní velké zlepšení projevů - zájem o jídlo, okolí apod., nekašle, jen díky zatlačeným plicím zrychleně dýchá. Poraďte co podpůrného se dá udělat, krmení, podpůrné léky, homeopatika jí nevím...kolid dní nebo i týdnů má netušíme, zhoršit se může kdykoli a le nyní je úplně skvělá, takový pomalejší ale spokojený pejsek. Jinak je jí 10 let je mi to moc líto má mnohem na víc... Děkuji za jakékoli info či reakci někoho s podobnou zkušeností...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.112.58
Dobrý den,před pár dny jsme řešili podobný problém.Náš pejsek měl velký nádor na slezině a rozhodovali jsme se zda podstoupit operaci nebo nechat dožít až přijde čas,pejska uspat.Neměl zatím bolesti a i jedl,jen hodně hubnul.Krevní testy vyšli celkem dobře,tak jsme se rozhodli pro operaci. Ve středu ráno jsme ho odvedli k veterináři a už se nám bohužel nevrátil.Nádor byl sice operovatelný,ale tak veliký,že to pejsek nezvládnul.Kdybych se mohla rozhodnout znovu,tak bych jej nechala dožít doma u lidí které měl rád...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.180.74
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,před pár dny jsme řešili podobný problém.Náš pejsek měl velký nádor na slezině a rozhodovali jsme se zda podstoupit operaci nebo nechat dožít až přijde čas,pejska uspat.Neměl zatím bolesti a i jedl,jen hodně hubnul.Krevní testy vyšli celkem dobře,tak jsme se rozhodli pro operaci. Ve středu ráno jsme ho odvedli k veterináři a už se nám bohužel nevrátil.Nádor byl sice operovatelný,ale tak veliký,že to pejsek nezvládnul.Kdybych se mohla rozhodnout znovu,tak bych jej nechala dožít doma u lidí které měl rád...
Měli jsme podobnou zkušenost.
Náš ridgeback měl ve 12ti letech diagnostikovaný také nádor na slezině. Byl to hemangiosarkom, který metastázuje na játrech nebo ve slezině. I u mladých psů je prognóza špatná (po operaci životnost 1-3 měsíce), načetla jsem si co se dalo.
Pes hubnul, byl anemický, krev v moči.
Navrhovali nám operaci, transfuzi, aby se mu ulevilo. Nechala jsem ho v klidu doma, dokud jedl, chodil a neměl bolesti. Pak jeden den nevstal a tak jsme to ukončili, byla jsem ráda, že jsme ho neoperovali. Bylo to moc těžké a smutné, ale rozhodla bych se stejně.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.168.4
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nesrovnávej psa s tátou ... A udělat operaci, zaplatit vetovi třeba 10 000,- , abych prodloužil psovi život o dva měsíce, když mu ho stejně nezachrání. No nevím jestli to má cenu. Třeba pro lidi, kteří mají dost peněz a nemusejí moc počítat, pro ty možná ano. Pro někoho je 10 000,- měsíční mzda a 2 měsíce nejsou zase tak moc...
Asi tak nějak, každý to vidí při různém příjmu z různého úhlu pohledu. Také si myslím, že 2 nebo 3 měsíce víc nebo míň pro většinu nic neřeší.Pokud to neprodlouží alespoň o rok a více let, tak ta operace asi moc smysl nemá, když to má být třeba jen o 2 měsíce.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.180.30
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,před pár dny jsme řešili podobný problém.Náš pejsek měl velký nádor na slezině a rozhodovali jsme se zda podstoupit operaci nebo nechat dožít až přijde čas,pejska uspat.Neměl zatím bolesti a i jedl,jen hodně hubnul.Krevní testy vyšli celkem dobře,tak jsme se rozhodli pro operaci. Ve středu ráno jsme ho odvedli k veterináři a už se nám bohužel nevrátil.Nádor byl sice operovatelný,ale tak veliký,že to pejsek nezvládnul.Kdybych se mohla rozhodnout znovu,tak bych jej nechala dožít doma u lidí které měl rád...
Ale to ste predsa nemohli vedieť, že to psík nezvládne, urobili ste pre neho všetko čo ste mohli. Doma by sa možno trápil v bolestiach ešte dlhé týždne. Ja som vlani brala kastrovať 16 ročnú fenu maltezáka so silným šelesom na srdci. Mala zápal maternice na ktorý by zrejme uhynula ak by sa to neoperovalo. Vzhľadom na vek a ten šeles doktor povedal, že je to tak 50:50 že to prežije. Všetci doma boli proti operácii, že je už stará a máme ju nechať v kľude odísť a nie niekde na stole u veterinára. Ja ako najväčší tvrdohlavec som ju však zobrala, doma sa všetci lúčili ako keby sme sa už nevrátili a predstavte si, že už je to viac ako rok a naša babička oslávila pred nedávnom 17 narodeniny. Po operácii omladla, lepšie papká, akurát už zle vidí. Ja som z tých čo ak je šanca na úspech aj keď len 50% idem do toho a šla by som znova. Ak by umrela tam tak to tak malo byť rovnako ako u toho vášho.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.180.74
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ale to ste predsa nemohli vedieť, že to psík nezvládne, urobili ste pre neho všetko čo ste mohli. Doma by sa možno trápil v bolestiach ešte dlhé týždne. Ja som vlani brala kastrovať 16 ročnú fenu maltezáka so silným šelesom na srdci. Mala zápal maternice na ktorý by zrejme uhynula ak by sa to neoperovalo. Vzhľadom na vek a ten šeles doktor povedal, že je to tak 50:50 že to prežije. Všetci doma boli proti operácii, že je už stará a máme ju nechať v kľude odísť a nie niekde na stole u veterinára. Ja ako najväčší tvrdohlavec som ju však zobrala, doma sa všetci lúčili ako keby sme sa už nevrátili a predstavte si, že už je to viac ako rok a naša babička oslávila pred nedávnom 17 narodeniny. Po operácii omladla, lepšie papká, akurát už zle vidí. Ja som z tých čo ak je šanca na úspech aj keď len 50% idem do toho a šla by som znova. Ak by umrela tam tak to tak malo byť rovnako ako u toho vášho.
Myslím si, že kastrace a operace nádoru je rozdíl, my jsme také kastrovali 13ti letou fenku při zánětu dělohy (jinak by hned zemřela) a dopadlo to dobře.
Ale jak jsem výše psala (12ti letý ridgeback a to jsme peníze fakt neřešili), tak operace starého a někdy i mladšího psa s nádorem a s prognózou prodloužení života o 1 - 3 měsíce, je podle mě zbytečné trápení - pooperační stav apod. A co se týče nádorů ve slezině, tak většinou ta prognóza není dobrá.
Je fakt, že je to dost individuální a asi těžko radit takhle po netu.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.112.58
Škoda,že jsem tuhle diskuzi nečetla o pár dní dřív.Asi bych rozhodla jinak.Veterinář podle mě musel vědět,že pes má malé šance na přežití,když měl tak velký nádor a vážil jen 8 kg. přesto nás tlačil do operace a tvrdil,že když to dobře dopadne,tak může žít ještě třeba dva roky.Kdyby ten nádor byl malý,tak možná...Pro většinu jsou to prostě jisté peníze,tak proč řešit jestli to má cenu...Zaplatili jsme 6 tisíc a nesli jsme si domů mrtvého pejska...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.112.58
Asi máte pravdu,člověk neví jak se má rozhodnout,ale než aby se po operaci trápil bolestmi a nakonec umřel za pár měsíců stejně,tak je asi lepší,že už ho nic nebolí...Jen mám výčitky,že nebyl na poslední cestě s námi,ale někde na operačním stole.Vím co by si vybral on,kdyby mohl..
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.112.58
I když nám už to tedˇnepomůže,tak třeba tato diskuze pomůže jiným lidem,správně se rozhodnout.Protože ani doktoři neumí bohužel zázraky.Atˇuž jde o lidi nebo zvířátka...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.35.248
Naše jezevčice v 8letech stejny průběh a diagnoza. Mamka se s tím nemohla vyrovnat, zkusila jiného veterináře a ten ji řekl,źe to odoperuje. Stálo to před deseti lety 7000czk a pejskovi prodloužila nekvalitní život o čtyři měsíce. Pak si to vyčítala a já měla vztek na toho veterináře, vůbec mu nešlo o pejska, ale jen tahal z mamky penize.p
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.111.71
Hemangiosarkom na slezine, realne nema dobre prognozy, napriek tomu, ze vacsina veterinarov majitolm psikov tvrdi, ze bez sleziny moze psik bez problemov zit Ide o to, ze castokrat je sucasne postihnuta aj pecen, i ked nemusi byt zrovna hned odhalena rakovina pecene, pecen je vsak vacsinou velmi zatazena a z vacsej casti opotrebovana
Nasledne anesteza z dovodu odobratia nadoru na slezine a sleziny celej, zatazi pecen este viac
Moja fenka prekonala operaciu hemangiosarkomu, "predlzilo" jej to "zivot" o 5 tyzdnov, a to bol boj, nie zivot, denne infuzie a pecen to uz vobec nezvladala, realny vysledok bol, ze operacia nic nevyriesila... Pri naleze hemangiosarkomu sa treba rozhodnut v realnom pohlade, verim, ze 10% operacii moze byt fakt uspesnych a moze predlzit o par mesiacov zivot psika, ale ... moja fenka mala v tom case 9 a polroka a dnes viem, ze by som do niecoho takeho uz nikdy nesla
Uz pri pohlade na nalez cez sono som citila, ze to je konec, napriek tomu som sa snazila urobit vsetko pre nu, ale fakt to nemalo vyznam, zial
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.111.71
Zabudla som napisat, ze sucastou riesenia bola aj transfuzia krvi od mojho dalsieho psa, ale jednoducho nic nepomohlo
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.112.58
Podobný názor mám už dnes i já.Nikdy bych už se stejnou diagnosou nádoru nepodstoupila operaci a nechala pejska dožít doma a jít mu ukončit trápení až by přišel čas.Také jsme jej před 4 lety nechali operovat na nesestoupené varle,také na doporučení veterináře,že nebude mít rakovinu.A rakovinu nakonec stejně za 4 roky po operaci měl.Takže jsme podstoupili dvě úplně zbytečné operace a stejně o pejska přišli.Takže je to opravdu jen tahání peněz veterinářů z lidí..!Takových slušných,kteří vám to řeknou na rovinu,že operace už nemá cenu je asi opravdu dnes minimum...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.11.195
Dobrý den,
ráda bych napsala vlastní zkušenost. Náš 12tiletý pes (Ridgeback) měl také diagnostikovaný nádor na slezině a to obrovských rozměrů. Dle jedné veterinářky raději neoperovat, nechat dožít, což mělo být asi tak měsíc....nicméně jsme zajeli ještě na jednu kliniku, kde navrhovali operaci s šancí 50 na 50. Riskli jsme to, operace dopadla dobře, nádor se odstranil a včera jsme byli na kontrole na sonu a rtg (po 5 měsících od operace) a nikde žádné metastáze. Dle veterináře tu s námi ještě někou chvíli bude a já jsem ráda, že jsme to nevzdali.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.6.43
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
ráda bych napsala vlastní zkušenost. Náš 12tiletý pes (Ridgeback) měl také diagnostikovaný nádor na slezině a to obrovských rozměrů. Dle jedné veterinářky raději neoperovat, nechat dožít, což mělo být asi tak měsíc....nicméně jsme zajeli ještě na jednu kliniku, kde navrhovali operaci s šancí 50 na 50. Riskli jsme to, operace dopadla dobře, nádor se odstranil a včera jsme byli na kontrole na sonu a rtg (po 5 měsících od operace) a nikde žádné metastáze. Dle veterináře tu s námi ještě někou chvíli bude a já jsem ráda, že jsme to nevzdali.
Včera jsem bohužel vyslechla od svého veterináře diagnozu "nádor na slezině" a musela rozhodnout o životě své fenky irského vlkodava, který se mnou byl skoro osm let. Bylo to jedno z nejtěžších rozhodnutí mého života. Peníze na to, abych prodloužila její život jsem měla, ale vzhledem k jejímu věku (dožívají se v průměru 8- 10 let ) jsem raději její život ukončila. Usnula mi v náručí a už jí nikdy nebude nic bolet. Moje veterinářka byla velice rozumná a sama mi poradila, že to tak bude lepší. Jak strašně bych chtěla aby tady byla a vítala mě jako každý den. Ale myslím si, že si to zasloužila za to, jakou radost mi po celou dobu přinášela...usnout a už nemít bolesti. A vize toho, že by tady mohla být třeba ještě dva roky.....je to jenom naše sobectví vůči našim miláčkům. Za každou cenu je chceme mít, nechceme se jich vzdát a vůbec nevíme jak oni se cítí. Mám ještě jednu fenku a bohužel také už v pokročilém věku, a už dnes,i když to strašně bolí, jsem rozhodnutá, že kdyby měla přijít opět podobná diagnoza, budu jednat stejně. Za tu radost co mi v životě přinesla si zaslouží důstojný odchod.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.133
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Včera jsem bohužel vyslechla od svého veterináře diagnozu "nádor na slezině" a musela rozhodnout o životě své fenky irského vlkodava, který se mnou byl skoro osm let. Bylo to jedno z nejtěžších rozhodnutí mého života. Peníze na to, abych prodloužila její život jsem měla, ale vzhledem k jejímu věku (dožívají se v průměru 8- 10 let ) jsem raději její život ukončila. Usnula mi v náručí a už jí nikdy nebude nic bolet. Moje veterinářka byla velice rozumná a sama mi poradila, že to tak bude lepší. Jak strašně bych chtěla aby tady byla a vítala mě jako každý den. Ale myslím si, že si to zasloužila za to, jakou radost mi po celou dobu přinášela...usnout a už nemít bolesti. A vize toho, že by tady mohla být třeba ještě dva roky.....je to jenom naše sobectví vůči našim miláčkům. Za každou cenu je chceme mít, nechceme se jich vzdát a vůbec nevíme jak oni se cítí. Mám ještě jednu fenku a bohužel také už v pokročilém věku, a už dnes,i když to strašně bolí, jsem rozhodnutá, že kdyby měla přijít opět podobná diagnoza, budu jednat stejně. Za tu radost co mi v životě přinesla si zaslouží důstojný odchod.
Ve čtvrtek 13.11.2014 jsme si všimli na našem osmiletém pejskovi že není něco v pořádku. Byl skleslý a vypil mnoho vody najednou, kterou vzápětí vyzvracel. Myslely jsme si že něco špatného snědl.Všimla jsem si jeho bledých dásní a to nebylo dobré, a proto jsme rovnou jeli k lékaři.Diagnoza byla katastrofální "nádor na slezině " který krvácí do břicha.Nemohla jsem se vzpamatovat a prosila jsem doktory aby udělali všechno aby Rica zachránili. Nádor odebrali i slezinu.Ztratil asi 2 litry krve ale dostal transfuzi.Po operaci i přestal dýchat.Na konec se pomocí lékařů rozdýchal ale jen na chvíli. Byl to pětihodinový boj který Rico prohrál. Nikdy na něj nezapomeneme ♥ !!
kebul1

XXX.XXX.153.69
Dobrý den. dnes mému 8 letému ovčákovy po nafouknutí našly 6x8 cm krvácející nádor na slezině. Operace 5 - 10 000. ale hned nás varoval s 10% šance že tu bude půl roku..Nevím co udělat ale dík za tyto stránky je to vidět že veterináři po celé čr jsou za jedno NEDÁ SE S TÍM NIC DĚLAT. mi také pujdem do nebe.
kebul1
napsal(a):
Dobrý den. dnes mému 8 letému ovčákovy po nafouknutí našly 6x8 cm krvácející nádor na slezině. Operace 5 - 10 000. ale hned nás varoval s 10% šance že tu bude půl roku..Nevím co udělat ale dík za tyto stránky je to vidět že veterináři po celé čr jsou za jedno NEDÁ SE S TÍM NIC DĚLAT. mi také pujdem do nebe.
Můžete mu prodloužit život o několik měsíců. Rozhodnutí je na vás. U nás to prodloužilo život o 4 měsíce, plnohodnotný život.
Uživatel s deaktivovaným účtem

kebul1
napsal(a):
Dobrý den. dnes mému 8 letému ovčákovy po nafouknutí našly 6x8 cm krvácející nádor na slezině. Operace 5 - 10 000. ale hned nás varoval s 10% šance že tu bude půl roku..Nevím co udělat ale dík za tyto stránky je to vidět že veterináři po celé čr jsou za jedno NEDÁ SE S TÍM NIC DĚLAT. mi také pujdem do nebe.
Už několik mých psů přeběhlo duhový most. Někdy je správné rozhodnutí nechat je včas odejít to poslední co pro ně můžeme udělat. Oni si to za svojí lásku zaslouží.
My jsme si diagnozu "krvácející nádor na slezině" vyslechli před dvěma měsíci. Rozhodli jsme se pro operaci, stála 13 000, -, ale my jsme doufali, že to zhoubné nebude. Ale bohužel... Byl to hemangiosarkom. Fenka ale operaci zvládla a je zase vitální, hravá, jako by jí nikdy nic nebylo. Před týdnem na sonu už ale byly vidět tvořící se metastázy na játrech. Vím, že zhoršení stavu může přijít ze dne na den, a až to přijde, tak jsem rozhodnutá ji nenechat trápit. To čekání je ale hrozné, když člověk ví, že každý den může být její poslední
Ludmilk

XXX.XXX.78.82
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, asi už nám nikdo nepomůže, ale stejně se raději ptám. Před 5 dny se naší fence nafouklo bříško, druhý den se nám podařilo sehnat veterináře s ultrazvukem a zjistil, že má v břiše velký tomor a břišní dutina je naplněná tekutinou s krví. Odebrali jí krev, aby zjistili jaké orgány fungují, slezina nefunguje vůbec. Řekli nám, že operace nemá cenu, že nádor na slezině bývá většinu zhoubný. Fenečka se ještě snaží žrát, akorát se jí kvůli bříšku špatněš leží, bylo nám řečeno, že už jí můžeme pomoct jenom tím, že jí nenecháme trápit. Zatím nenaříká a snaží se bojovat, ale ta bezmoc je hrozná. Samozřejmě při jakýmkoliv náznaku bolesti jí necháme uspat, ale opravdu už není šance? Jinak fenečka je z útulku, takže přesný věk neznáme přibližně 9 - 10 let. Doposud byla velmi vitální a nebylo na ní nic znát, jenom trochu zhubla.
Rozhodně do toho jděte! Sama mám fenku RTW,9 let.Byla jí diagnostikována rakovina, je po třetí operaci, nic nevzdáváme.Sice jsem jí slíbila, že kdyby se měla trápit, že jí vysvobodím, ale zatím, bohudíky, vše hraje pro nás a ani ona nevypadá, že by radši zemřela.Ano, je to finančně náročné, do teď jsme tam za cca 20 000.-, ale nechat jí zemřít bez boje bych si nikdy neodpustila!
Držím palce a Vy držte nám:).
Uživatel s deaktivovaným účtem

kebul1
napsal(a):
Dobrý den. dnes mému 8 letému ovčákovy po nafouknutí našly 6x8 cm krvácející nádor na slezině. Operace 5 - 10 000. ale hned nás varoval s 10% šance že tu bude půl roku..Nevím co udělat ale dík za tyto stránky je to vidět že veterináři po celé čr jsou za jedno NEDÁ SE S TÍM NIC DĚLAT. mi také pujdem do nebe.
Těsně před Vánoci 2009 toto onemocnění diagnostikovali naší fence, bylo jí necelých devět let. Taktéž nám dali na výběr - operace a prodloužení života cca o půl roku - ovšem bez záruky, nebo nechat dožít. Rozhodli jsme se pro druhou možnost. Šlo to strašně rychle, mezi svátky, cca za 14 dní po stanovení diagnózy, začala mít bolesti. nemohli jsme ji nechat trápit a tak jsme ji nechali odejít...
Ludmilk
napsal(a):
Rozhodně do toho jděte! Sama mám fenku RTW,9 let.Byla jí diagnostikována rakovina, je po třetí operaci, nic nevzdáváme.Sice jsem jí slíbila, že kdyby se měla trápit, že jí vysvobodím, ale zatím, bohudíky, vše hraje pro nás a ani ona nevypadá, že by radši zemřela.Ano, je to finančně náročné, do teď jsme tam za cca 20 000.-, ale nechat jí zemřít bez boje bych si nikdy neodpustila!
Držím palce a Vy držte nám:).
Této fence/jejím páníčkům už radit nemusíte. Po 8letech od zadání dotazu už bude dávno za Duhovým mostem...
Ludmilk

XXX.XXX.78.82
Omlouvam se, nevsimla jsem si
Uživatel s deaktivovaným účtem

fikovnice
napsal(a):
Této fence/jejím páníčkům už radit nemusíte. Po 8letech od zadání dotazu už bude dávno za Duhovým mostem...
Ale ta diskuze pokračuje, příspěvek je ze včera.
Ludmilk
napsal(a):
Omlouvam se, nevsimla jsem si
To se tu stává běžně. Už jsem navrhovala třeba nějak barevně odlišit staré příspěvky, třeba starší jednoho roku, nebo nevím - zkusit něco vymyslet, nic jiného mě nenapadá. Mnohdy je to samozřejmě užitečné a ty problémy se opakují, ale mnohdy je to zase naopak vytahování zbytečných a třeba i kontroverzních témat...
Včera jsem musela nechat uspat naší nejstarší fenku. Bylo jí 11 let (kavkazan x leonberger), takže pro psa její velikosti úctyhodný věk. Po tom, co se v posledních pár týdnech začala zhoršovat (zhubla a v posledních 2 dnech zeslábla, ztratila chuť k jídlu, poslední den přestala držet rovnováhu a jen ležela), jsem s ní jela k veterináři (bohužel jsem musela čekat na sobotu, až nebude dcerka doma - nechtěla jsem, aby byla u toho, kdyby něco) a zjistil jí veliký nádor na slezině. Řekli mi, že jediná možnost je operace, kterou ale v jejím věku nemusí vůbec přežít a i v případě úspěšné operace by žila max.3-4 měsíce. Nebo nám jí dá domů dožít, což tipoval v řádu dnů, max.2 týdny. S tím, že jí samozřejmě je špatně. Anebo rovnou euthanázie. Ležela tam na stole a já měla rozhodnout, ona na mě koukala a přísahám, že jí tekly slzy a já brečela jako blázen. Nakonec jsem se rozhodla pro uspání, už jsem jí nechtěla trápit a co si budeme povídat, ani cpát peníze do něčeho, co nemá význam. Hlavně mám doma 9 letou dcerku, která s fenkou vyrostla a celý předchozí den proplakala, když jí viděla, že nemůže skoro vstát. Takhle bych jí přivezla domů a jen bychom přihlížely tomu, jak trpí…
Domů jsem přijela jen s vodítkem a obojkem. Nestojím za nic, pořád tajně poplakávám, myslím na ní. Byl to tak strašně hodný pes :srdce: Doma máme ještě dva mladší, které taky miluju, ale ten smutek to nějak nemírní…achjooo.
Omlouvám se za výlev, ale potřebovala jsem se asi vypsat… :, (.
alenkapisalka

XXX.XXX.102.81
Udělala jste dobře, vím o čem mluvím, prošla jsem si tím loni s mojí Besinkou.
Bylo jí 10 let. Byla vždy čilá a aktivní. Najednou v pátek před víkendem došla domů tam si lehla na pelíšek a asi 4 hodny ležela skoro bez hnutí. když už jsem se odhodlávala že pojedeme v sobotu k vetovi, najednou se zvedla a byla zase normální.
Podotýkám, že byla nervík a občas trpěla slabšími epileptickými záchvaty, tak jsme to přisuzovali tomu že se vynervila a potřebovala si odpočinout.
takhle se to opakovalo i v sobotu. V neděli jsme jeli k vetovi, udělal sono břicha a zjistil, že má prasklou slezinu s krvácením do břicha. Hned v pondělí operace, s tím že se udělala histologie.
Besinka byla po operaci ok, jen byla slabá, po týdnu pěkně papala, hrála si, akorát nemohla moc na procházky, neboť jak mi sdělil vet už nikdy nebude jako dřív. I když na netu píší, že i když se vezme celá slezina tak je vše ok. Byl zjištěn nádor, bohužel jak to prasklo rozlilo se to do těla a do krve. Besinka po 3 týdnech začala hubnout, špatně žrala, přestože dostávala maximální péči 24 hodin, kapačky, podpůrné léky, horšila se. Chemoterapii nedostávala, neboť přesně jak jsem si přečetla jakmile je to v krvi je jen otázka času kdy bude nejhůř. A nechtěla jsem ji ještě dál zbytečně stresovat. Koupila jsem kočárek pro psy, vozila jsem jí na procházky, moc si to užívala, až jednoho dne přestala žrát, a jen koukala s pelíšku, to jsem věděla že je zle. Jeli jsme k veterináři a chtěla jsem pokud se trápí aby jí uspal, což jsem mu ovšem říkala i před tím. On mě ujištoval, že toto stádium nebolí, jen pokud ji zasáhne infekce, umře vlastně na selhání organismu. Do dneška nevím co jí dal za injekci, ale dojeli jsme domů, položila jsem holčičku vedle postele do pelíšku a by měla pohodlí, a cca za půl hodiny se ublinkla a přestalo jí bít srdíčko, jsem ráda že mohla umřít doma a že jsem nemusela dělat to těžké rozhodnutí, nechat jí uspat. Kdyby Besinka neměla tu slezinu prasklou, nenechala bych jí po zkušenostech operavat. U ní to byla jediná možnost okamžitého přežití.Proto pokud byla fenka již v takovém stavu jak píšete bylo to pro ní nejlepší řešení.
U nás to prasklé asi nebylo, říkal, že je to nádor přes 10 cm a že pokud by ji otevřel, pravděpodobně by tam už byly metastázy a zase by ji zavřel a nic by se nedalo dělat. Ale i pokud by metastázy nebyly a operaci vzhledem k věku dala, přežila by maximálně 3-4 měsíce. Bez operace dával šanci v řádu dnů, max.2 týdny s tím, že by jí nadopoval nějakými hormony, aby žrala a až by to bylo neúnosné, měli jsme přijet znovu.
Nechal mě dlouho přemýšlet, mezitím měl další pacienty...do operace jsem jít nechtěla (nechat jí řezat a hojit kvůli max. pár měsícům) a dožít doma týden max. dva by bylo taky utrpění - jak pro ní, tak pro nás. Kdyby nám alespoň dokázala říct, jestli jí to bolí nebo ne . Ona ten poslední večer nežrala, začala se kývat ze strany na stranu, udělala max. dva kroky a těžce dýchala (prý taky kvůli tlačení toho nádoru), do té doby to jakž takž šlo, byla normálně spavější a zhubla. Jenže tím, jak byla hrozně chlupatá, tak ten úbytek váhy na ní nebyl skoro vidět, poznala jsem to jen dle pohmatu a tu Váhu jsem navíc přikládala jejím problémům se štítnou žlázou, na kterou se několik let léčila a brala Euthyrox (měla díky štítce občas váhové výkyvy). Jinak s chutí žrala až do toho předposledního dne.
pavvla

XXX.XXX.61.15
Taky jsem nedávno zoufale hledala radu, zda do operace jít či ne. Naší malé fence v 10ti letech náhodně v rámci jiného vyšetření našli nádor na slezině. Byl velký asi jako meruňka a podle ultrazvuku vypadal maligně. Měli jsme 3 odborné názory - jeden veterinář byl proti operaci (ne úplně snadná operace, snížení imunity následkem chybějící sleziny, vysoká pravděpodobnost znovuobjevení nádoru, resp.objevení metastáz). Druhý veterinář se podle obrázku z UZ taky přikláněl k tomu, že to vypadá na zhoubný nádor, ale přesto byl pro operaci už z toho důvodu, že samovolné prasknutí by bylo mnohem horší než plánovaná operace. Proto jsme požádali o názor ještě třetího a ten (i když viděl snímek z UZ) byl jednoznačně pro operaci - jednak kvůli riziku prasknutí, ale hlavně proto, že zhoubnost/nezhoubnost spolehlivě potvrdí jen vyjmutí sleziny a odeslání na histologii (odebrání malého vzorku totiž kvůli prokrvenosti sleziny není možné). A jak to dopadlo? Cca 14 dní po objevení jsme po dohodě s veterinářem udělali kontrolní UZ vyšetření, zda se nádor nezvětšil. Nezvětšil. Operace proběhla úspěšně a co víc, přes všechny prognozy se nakonec zjistilo, že nádor byl nezhoubný. Pravda ale taky je, že i když se bez sleziny dá žít, je potřeba počítat s tím, že nějakou dobu trvá, než si tělo zvykne, že mu chybí "pohotovostní nádrž", takže už pejsek nemůže být tak akční, rychleji se unaví a může být náchylnější k infekcím.
Uživatel s deaktivovaným účtem

pavvla
napsal(a):
Taky jsem nedávno zoufale hledala radu, zda do operace jít či ne. Naší malé fence v 10ti letech náhodně v rámci jiného vyšetření našli nádor na slezině. Byl velký asi jako meruňka a podle ultrazvuku vypadal maligně. Měli jsme 3 odborné názory - jeden veterinář byl proti operaci (ne úplně snadná operace, snížení imunity následkem chybějící sleziny, vysoká pravděpodobnost znovuobjevení nádoru, resp.objevení metastáz). Druhý veterinář se podle obrázku z UZ taky přikláněl k tomu, že to vypadá na zhoubný nádor, ale přesto byl pro operaci už z toho důvodu, že samovolné prasknutí by bylo mnohem horší než plánovaná operace. Proto jsme požádali o názor ještě třetího a ten (i když viděl snímek z UZ) byl jednoznačně pro operaci - jednak kvůli riziku prasknutí, ale hlavně proto, že zhoubnost/nezhoubnost spolehlivě potvrdí jen vyjmutí sleziny a odeslání na histologii (odebrání malého vzorku totiž kvůli prokrvenosti sleziny není možné). A jak to dopadlo? Cca 14 dní po objevení jsme po dohodě s veterinářem udělali kontrolní UZ vyšetření, zda se nádor nezvětšil. Nezvětšil. Operace proběhla úspěšně a co víc, přes všechny prognozy se nakonec zjistilo, že nádor byl nezhoubný. Pravda ale taky je, že i když se bez sleziny dá žít, je potřeba počítat s tím, že nějakou dobu trvá, než si tělo zvykne, že mu chybí "pohotovostní nádrž", takže už pejsek nemůže být tak akční, rychleji se unaví a může být náchylnější k infekcím.
Měla jsem čuvače po operaci torze žaludku s odebráním sleziny pro nádor.Žil ještě 6,5 roku naprosto bez problémů, stejně akční, dál pásl, cvičil, hrál si s ostatními psy, lítal, hlídal.Nechali jsme ho uspat ve 12,5 letech, ale pro stáří, když už mu nesloužily nohy.
Před pár dny mi umřel pejsek. Praskl mu nádor na slezině. Byl na operaci, metastáze neměl ale prý srdce nevydrželo. Stále se ptám, kde jsem udělala chybu? Proč se ten nádor vytvořil? A že jsme to na něm nepoznali, že je nemocný? Jestli budu mít ještě pejska, tak budu chodit každý půlrok na kontrolu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Williem
napsal(a):
Před pár dny mi umřel pejsek. Praskl mu nádor na slezině. Byl na operaci, metastáze neměl ale prý srdce nevydrželo. Stále se ptám, kde jsem udělala chybu? Proč se ten nádor vytvořil? A že jsme to na něm nepoznali, že je nemocný? Jestli budu mít ještě pejska, tak budu chodit každý půlrok na kontrolu.
Neudělala jste chybu nikde.
nádory na slezině se prostě tvoří a poznat nejdou, psi jsou zcela bez příznaků. a pak nádor praskne a je vymalováno.
prostě tak to je, psi umírají a nádor na slezině je jedna z možností, jak odejdou. když budete hystericky dělat kontroly, tak uhyne stejně na něco jiného, na srdce, na jiný nádor, na selhání jater... prostě nesmrtelná ta psiska nejsou a nebudou.
Dobrý den, děkuji za tuto debatu. Od rána po sdělení diagnózi u naší 9-ti leté fenky JRT hledám na internetu nějaký zázrak. Dnes nám bylo sděleno že v dutině břišní je mnohočetný nádor, který roste. Nějaká prognóza doby žádná, možnost žádná ... Nakonec tedy dostala injekci kortikoidů a v sobotu, máme jít znovu. Na internetu jsem objednala IR - imunita a regenerace a Sanicill po poradě a zítra hned nasadíme... Zatím prý bolesti nejsou.Je pouze apatická. Tak uvidíme jaké budou další dny. Trápit jí holčičku naší určitě nenecháme. Ach joo.
Uživatel s deaktivovaným účtem

podle mně teda mnohočetný rostoucí nádor v břiše bolí. pokud máte apatického psa, pravděpodobnost, že to bude bolestí, je docela velká.
Štěpánka1985

XXX.XXX.244.89
Ketka
napsal(a):
Tak celkově teď třeba byla veselá a hrála si, jedla, pila ... Ta apatie byla včera a dnes po té injekci je živější a veselejší. Uvidíme dál.V sobotu jdeme k vetovi opět na injekci, tak zkonzultujeme, určitě nechceme,aby trpěla.
Dobrý den, jak to s Vaším pejskem dopadlo? Procházíme si momentálně tím stejným. Zítra jdeme na operaci. Bez ní je prý šance nulová, s ní velmi malá, ale chceme to alespoň zkusit.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Štěpánka1985
napsal(a):
Dobrý den, jak to s Vaším pejskem dopadlo? Procházíme si momentálně tím stejným. Zítra jdeme na operaci. Bez ní je prý šance nulová, s ní velmi malá, ale chceme to alespoň zkusit.
Proč děláte ze svého psa pokusné zvíře? Co očekáváte? Že po narkoze vyskočí a bude běhat? Bude trpět!
Fena mojí kamarádky si tím prošla v červenci 2019. Prasklý nádor na slezině a tekutina v bříšku. Bylo jí 10 let a zrovna v té době hárala. Nádor vážil 2 kg a rekonvalescence trvala dlouho. I ona byla zmatená a dezorientovaná nejméně týden. Nyní už je to půl roku od operace a je docela fit.
Operace určitě stála za to, nebojte se do toho jít.
Bez operace šanci přežít nemá.
Kamarádka to popisuje tady: https://www.noveforum.cz/index.php/topic,3509.0.html
saraxa

XXX.XXX.32.98
Dobrý den procházíme si tím teď také.V neděli u naši 10 let čivavky nalezen nádor 5x8cm v dutině břišní.Máme se co nejdříve rozhodnout zda podstoupíme operaci.
Výsledek 50 na 50 😢
Doktor nám řekl že se uvidí jak ji otevře zda nebudou napadeny důležité orgány.
Pokud ano že by ji uspal 😢
Vzal ji krev a dnes se dozvíme jak je na tom a zda by operaci zvládla.
Vzali jsme si když měla 4 roky a byla týraná.
Tenkrát při kastraci málem zemřela,přišla o spoustu krve.Protomám teď strach že operaci nezvládne i když se uklidňující tím že tenkrát byla v žalostném stavu.
Přišlo to tak nečekaně vždyť je stále stejná bez náznaku bolesti,pije,papá vše při stejném.
Štěpánka1985
napsal(a):
Dobrý den, jak to s Vaším pejskem dopadlo? Procházíme si momentálně tím stejným. Zítra jdeme na operaci. Bez ní je prý šance nulová, s ní velmi malá, ale chceme to alespoň zkusit.
Dobrý večer Štěpánko, u nás se stal zázrak ... a to hned v tu sobotu, šli jsme totiž na konzultaci k jinému vetovi a tam se situace úplně změnila, po ultrazvuku a palpačním vyšetření, prohlásil, že ANO, něco tam je, ale musíme zjistit k čemu je to přichycené a co to vůbec je ... Takže u nás nastalo to, že jsme nasadili ten Sanicel a IR + injekce asi za 4500Kč (10 dávek) teď si ale nevzpomenu na název ...vše je na nakopnutí imunitního systému. Jak jsme chodily na ty injekce, tak jsme pokaždé zvážili a palpačně vyšetřili a lepšilo se to návštěvu od návštěvy ... TAKŽE situace u nás je teď taková že fenka je veselá, hravá, živelná :-) ... Dodržujeme teda fakt poctivě i zdravé krmení, žádné sacharidy, obilniny a tak ... nález se rapidně zmenšil a teď nás čeká návštěva zase koncem ledna, tak uvidíme ... Ale jen laickým pohledem paničky vidím šťastného pejska .. Teď teda dostává stále ten Sanicil, 1 tabletu denně a vše jí jde jak má ... klepu, klepu, klepu ... Celá naše rodina slaví tu říjnovou sobotu, kdy jsme si mysleli, že jedeme doprovodit Inďu za duhový most, jako znovuzrození ... Držím palce, ať vše dobře dopadne a jestli mohu doporučit, tak konzultovat minimálně se dvěma vety. Opatrujte se ♥
Nataliii

XXX.XXX.73.11
Císař
napsal(a):
Fena mojí kamarádky si tím prošla v červenci 2019. Prasklý nádor na slezině a tekutina v bříšku. Bylo jí 10 let a zrovna v té době hárala. Nádor vážil 2 kg a rekonvalescence trvala dlouho. I ona byla zmatená a dezorientovaná nejméně týden. Nyní už je to půl roku od operace a je docela fit.
Operace určitě stála za to, nebojte se do toho jít.
Bez operace šanci přežít nemá.
Kamarádka to popisuje tady: https://www.noveforum.cz/index.php/topic,3509.0.html
Četla jsem to, její fenečka měla velké štěstí. A žasnu, že se v dnešní době najde veterinář, který je ochotný operovat za 3.500,- Kč.
Ketka
napsal(a):
Dobrý večer Štěpánko, u nás se stal zázrak ... a to hned v tu sobotu, šli jsme totiž na konzultaci k jinému vetovi a tam se situace úplně změnila, po ultrazvuku a palpačním vyšetření, prohlásil, že ANO, něco tam je, ale musíme zjistit k čemu je to přichycené a co to vůbec je ... Takže u nás nastalo to, že jsme nasadili ten Sanicel a IR + injekce asi za 4500Kč (10 dávek) teď si ale nevzpomenu na název ...vše je na nakopnutí imunitního systému. Jak jsme chodily na ty injekce, tak jsme pokaždé zvážili a palpačně vyšetřili a lepšilo se to návštěvu od návštěvy ... TAKŽE situace u nás je teď taková že fenka je veselá, hravá, živelná :-) ... Dodržujeme teda fakt poctivě i zdravé krmení, žádné sacharidy, obilniny a tak ... nález se rapidně zmenšil a teď nás čeká návštěva zase koncem ledna, tak uvidíme ... Ale jen laickým pohledem paničky vidím šťastného pejska .. Teď teda dostává stále ten Sanicil, 1 tabletu denně a vše jí jde jak má ... klepu, klepu, klepu ... Celá naše rodina slaví tu říjnovou sobotu, kdy jsme si mysleli, že jedeme doprovodit Inďu za duhový most, jako znovuzrození ... Držím palce, ať vše dobře dopadne a jestli mohu doporučit, tak konzultovat minimálně se dvěma vety. Opatrujte se ♥
Nečetla jsem to celé, a samozřejmě Vám moc držím pěsti, ale JEN palpační vyšetření??? Proč ne aspoň UZV (když ne rovnou CT)??? Mělo jít o nádor v břiše, ne? Palpačně se může udělat nějaký odhad, zda je progrese, ale přesný obrázek, co se v břiše děje, prostě nezískáte...
Přesto, držím tlapky!
Dobry den, co člověk to názor. Ackoliv nemam psa s touto nemoci, ale kočku, jsme na tom stejně, u kocek jsem takove téma nenašla a tak se podelim o zkušenost tady, snad to nevadi. My mame bohužel diagnozu hemangiosarkom u 15 lete kočky. Dneska se mi vrátila z operace a rozhodne nelituji! Bylo to akutni měla velky nador na slezine, kterou ji odebrali a dva malé má na jatrech, které tam bohužel zustali. Zřejmě tedy uz metastazoval, nicméně operovat jsem ji nechala z duvodu, že prece nechci aby ji slezina praskla a ona mi vykrvacela. Utratit ji? Vždyť byla v dobre kondici, naprosto by na ni clovek nepoznal nic až na to ze prestala bastit a vice spala, nestranila se nas proste nic. Dnes se mi vratila domu po včerejší operaci opet s jiskrou v očích na me začala mnoukat a začala se vice aktivne pohybovat. A já jen doufám, ikdyz ta mrcha tam je, že tu se mnou bude co nejdéle! A kdybych mohla šla bych do toho znovu uz jen proto, že člověk by si vyčítal ze nic neudelal, že se nesnažil pomoct. Ulevilo se jí je to znát a trošičku ikdyz zatím málo se projevuje chuť k jídlu. Věřím, že některá zvířata jsou bojovníci a ikdyz statistiky jsou jasné, budeme bojovat dokud to pujde..! ❤️❤️
Annie200

XXX.XXX.184.131
Nasi Fenecce byl diagnostikovam obrovsky nador 2 veterinari rekli ze to jsou jatra ale az treti a to onkolog na rekl ze to je slezina dali jsme ji tedy operovat doktor ji odstanil celou slezinu cimz ji zachranil zivot a rekl ze bez sleziny se da zit a ona uz ji stejne nepotrebuje rekl nyni odpociva doma Fence je 11 let a letos ji bude 12 pokud se proto rozhodnete operovat bezte na Abvet kliniku pan doktor Čtvetnicek je uzasny lekar a dekuji mu za zachranu fenky u nas to bylo za 5 minut 12 kdyby slezina praskla umrela by nastesti ani metastaze nemela. Tez nam rekl ze kdyby to bylo treba i v jatrech tak do toho by se nepoustel jen v pripade ze by to bylo jen trochu zasazene ty jatra.
Diky bohu ze to byla jen ta slezina Proto rozhodne ma smysl pejska operovat
Escalet

XXX.XXX.78.53
Stejný problém jsme řešili teď před malou chvílí. Byli jsme na veterine s jinym problémem (alespoň jsme si to mysleli) a my stáli před rozhodnutím co dál. Máme skvělého veta,který sám říkal, že naděje, byť malá, tu je, a že by operoval. Je mi jedno kolik to bude stát peněz,hlavně když to zachrání našemu miláčkovi život. Operace se zdařila,byť i tak se může behem 3 dnů stát cokoliv. Vytáhli z něj slezinu,která vážila 5 kg!!!! Nutno podotknout,že náš pes je ND(německá doga). Věřte nebo ne, dala bych cokoliv,za ten pohled, který ná nás hodil,když se probíral s narkózy. Ano,stát se může cokoliv,ale my pro něj udělali,co bylo v našich silách. Nedávejte se. Naděje umírá poslední ❣️
tonnya

XXX.XXX.212.121
Dobrý den.
V pondělí v noci nám operovali devítiletou Německou Dogu se stejnou diagnózou. Rakovina sleziny. Prognóza nejistá. Nádor vážil 4,5kg!!! Už dnes běhá jako dřív a užívá si života! I kdyby to mělo být jen na několik měsíců,stojí za to vidět ho opět šťastného!!!
Radkas87

XXX.XXX.112.6
Dobry den, nas psik zacal v sobotu v noci chroptet...mysleli jsme si, ze zaskocena granule... kdyz se nic nezlepsovalo, zavolali jsme vet.k nam domu...ta nic moc nezjistila bez pristroju, ale pichla mu kortikojdy a po nich se mu zacalo lip dychat...jenze psik prestal i chodit, jen lezel a mel stale zavrene oci. Nechtel pit, jist... zacali jsme mu davat vodu po troskach strikackou...jenze po chvili zacal vodu zvracet. Sbalili jsme ho a jeli na pohotovost, tam nam rekli, ze ma malo krvinek a na sonu nador 6×8cm na slezine a ze ani slezina nevypada tak jak by mela a ze je velka pravdepodobnost, ze je nador zhoubny a metastazoval (zacal byt citlivy na prave ucho a vet.nam rekla, ze to se stava kdyz nador metastazuje) a ze vzhledem k veku pejska (12let) a tomu, ze ze dne na den prestal jist, pit, chodit...ze ho to musi i dost bolet a nejlepsi co muzeme udelat je ho nechat jit... po tech kortikojdech se mu zacalo trochu ulevovat, vzal si piskoty, i se na chvili postavil, ale vet.n rekla, ze kortikojdy nejsou cesta... nechteli jsme aby se trapil, protoze si to zadny pes nezaslouzi... rozhodli jsme se ho nechat uspat dokud zil jeste trochu dustojne, byli jsme s nim do posledniho vydechnuti. V tu chvili jsem si byla jista, ze delame to nejlepsi...ale ted po par dnech si to vycitam. Jestli by mu operace treba vazne nepomohla... je to hrozne. Ke vsemu jsme se s nim byli v pondeli naposledy rozloucit v krematoriu a u tlamicky mel cerstvou krev...stale mi to vrta hlavou...jak je mozne, ze byl dva dny mrtvy a mel tam cerstvou krev? Nemuze se z eutanazie probudit? Napadaji me nejhorsi scenare, ze se treba probudil jak ho dali v nedeli vecer do chladiciho boxu a tam umrel a vykaslal tu krev... na veterine zustaval jen na nositkach v mistnosti bokem...neni mozne, ze jen spal a po prevozu do krematoria (do chladiciho boxu) se probral? Mam z toho nocni mury..
Radkas87
napsal(a):
Dobry den, nas psik zacal v sobotu v noci chroptet...mysleli jsme si, ze zaskocena granule... kdyz se nic nezlepsovalo, zavolali jsme vet.k nam domu...ta nic moc nezjistila bez pristroju, ale pichla mu kortikojdy a po nich se mu zacalo lip dychat...jenze psik prestal i chodit, jen lezel a mel stale zavrene oci. Nechtel pit, jist... zacali jsme mu davat vodu po troskach strikackou...jenze po chvili zacal vodu zvracet. Sbalili jsme ho a jeli na pohotovost, tam nam rekli, ze ma malo krvinek a na sonu nador 6×8cm na slezine a ze ani slezina nevypada tak jak by mela a ze je velka pravdepodobnost, ze je nador zhoubny a metastazoval (zacal byt citlivy na prave ucho a vet.nam rekla, ze to se stava kdyz nador metastazuje) a ze vzhledem k veku pejska (12let) a tomu, ze ze dne na den prestal jist, pit, chodit...ze ho to musi i dost bolet a nejlepsi co muzeme udelat je ho nechat jit... po tech kortikojdech se mu zacalo trochu ulevovat, vzal si piskoty, i se na chvili postavil, ale vet.n rekla, ze kortikojdy nejsou cesta... nechteli jsme aby se trapil, protoze si to zadny pes nezaslouzi... rozhodli jsme se ho nechat uspat dokud zil jeste trochu dustojne, byli jsme s nim do posledniho vydechnuti. V tu chvili jsem si byla jista, ze delame to nejlepsi...ale ted po par dnech si to vycitam. Jestli by mu operace treba vazne nepomohla... je to hrozne. Ke vsemu jsme se s nim byli v pondeli naposledy rozloucit v krematoriu a u tlamicky mel cerstvou krev...stale mi to vrta hlavou...jak je mozne, ze byl dva dny mrtvy a mel tam cerstvou krev? Nemuze se z eutanazie probudit? Napadaji me nejhorsi scenare, ze se treba probudil jak ho dali v nedeli vecer do chladiciho boxu a tam umrel a vykaslal tu krev... na veterine zustaval jen na nositkach v mistnosti bokem...neni mozne, ze jen spal a po prevozu do krematoria (do chladiciho boxu) se probral? Mam z toho nocni mury..
Nikdo neodpověděl, ono je těžké k tomu moc smutnému příběhu něco napsat. Všichni, kdo jsme si prošli touto bolavou zkušeností, jsme měli pochyby, zda nešlo něco jinak. Ve Vašem případě, můj názor je, že jste udělali dobře a pejska nenechali trpět. Veterinářka určitě měla pravdu, kortikoidy by ho zabily, jistě zcela správně posoudila situaci. Uspání určitě proběhlo profesionálně, to se stává i u lidí, že se i po dlouhé době objeví krev, nebo jiná tělní tekutina( vzpomeňme na hroby třeba tzv. upírů). Vy se už netrapte zlými sny a výčitkami ( vím sama, že se lépe řekne než udělá), mě třeba pomohla myšlenka na novou fenku, začala jsem se těšit a když jsme jí dovezli, úplně mi zabrala čas i myšlenky. Ale samozřejmě, nikdy na mé předchozí přátele nezapomenu a stále si říkám, mít je tu všechny, to by byla dobrá mela. Hodně sil.
Radkas87
napsal(a):
Dobry den, nas psik zacal v sobotu v noci chroptet...mysleli jsme si, ze zaskocena granule... kdyz se nic nezlepsovalo, zavolali jsme vet.k nam domu...ta nic moc nezjistila bez pristroju, ale pichla mu kortikojdy a po nich se mu zacalo lip dychat...jenze psik prestal i chodit, jen lezel a mel stale zavrene oci. Nechtel pit, jist... zacali jsme mu davat vodu po troskach strikackou...jenze po chvili zacal vodu zvracet. Sbalili jsme ho a jeli na pohotovost, tam nam rekli, ze ma malo krvinek a na sonu nador 6×8cm na slezine a ze ani slezina nevypada tak jak by mela a ze je velka pravdepodobnost, ze je nador zhoubny a metastazoval (zacal byt citlivy na prave ucho a vet.nam rekla, ze to se stava kdyz nador metastazuje) a ze vzhledem k veku pejska (12let) a tomu, ze ze dne na den prestal jist, pit, chodit...ze ho to musi i dost bolet a nejlepsi co muzeme udelat je ho nechat jit... po tech kortikojdech se mu zacalo trochu ulevovat, vzal si piskoty, i se na chvili postavil, ale vet.n rekla, ze kortikojdy nejsou cesta... nechteli jsme aby se trapil, protoze si to zadny pes nezaslouzi... rozhodli jsme se ho nechat uspat dokud zil jeste trochu dustojne, byli jsme s nim do posledniho vydechnuti. V tu chvili jsem si byla jista, ze delame to nejlepsi...ale ted po par dnech si to vycitam. Jestli by mu operace treba vazne nepomohla... je to hrozne. Ke vsemu jsme se s nim byli v pondeli naposledy rozloucit v krematoriu a u tlamicky mel cerstvou krev...stale mi to vrta hlavou...jak je mozne, ze byl dva dny mrtvy a mel tam cerstvou krev? Nemuze se z eutanazie probudit? Napadaji me nejhorsi scenare, ze se treba probudil jak ho dali v nedeli vecer do chladiciho boxu a tam umrel a vykaslal tu krev... na veterine zustaval jen na nositkach v mistnosti bokem...neni mozne, ze jen spal a po prevozu do krematoria (do chladiciho boxu) se probral? Mam z toho nocni mury..
Nic si nevyčítejte, udělali jste pro něj to nejlepší. měl krásný věk a bylo by zbytečné ho trápit operací s nejistým výsledkem ..........
asi nebyl dobrý nápad se na něj ještě v krematoriu znovu dívat, mne to u smrti táty přítel rozmluvil s tím ať si ho pamatuji takového jaký byl a měl pravdu.
Uspání psa je pro mne taky černá můra, vezli jsme ho uspat narychlo ke špatnému veterináři a holky tady pak psaly že se vlastně udusil protože ho "uspal" špatně................
Také jsme celou dobu byli u něj, mluvila jsem mu do ucha.........
Když jsme ho odváželi pohřbít taky jsme se ujišťovali zda je opravdu mrtvý.
Snažte se na to už nemyslet, nic si nevyčítejte, život jde dál, zůstane navždy ve vašem srdci a vzpomínkách. Mne to pořád bolí a už to budou v létě dva roky. Držte se
juhaj
napsal(a):
Nikdo neodpověděl, ono je těžké k tomu moc smutnému příběhu něco napsat. Všichni, kdo jsme si prošli touto bolavou zkušeností, jsme měli pochyby, zda nešlo něco jinak. Ve Vašem případě, můj názor je, že jste udělali dobře a pejska nenechali trpět. Veterinářka určitě měla pravdu, kortikoidy by ho zabily, jistě zcela správně posoudila situaci. Uspání určitě proběhlo profesionálně, to se stává i u lidí, že se i po dlouhé době objeví krev, nebo jiná tělní tekutina( vzpomeňme na hroby třeba tzv. upírů). Vy se už netrapte zlými sny a výčitkami ( vím sama, že se lépe řekne než udělá), mě třeba pomohla myšlenka na novou fenku, začala jsem se těšit a když jsme jí dovezli, úplně mi zabrala čas i myšlenky. Ale samozřejmě, nikdy na mé předchozí přátele nezapomenu a stále si říkám, mít je tu všechny, to by byla dobrá mela. Hodně sil.
GAELLE
napsal(a):
Nic si nevyčítejte, udělali jste pro něj to nejlepší. měl krásný věk a bylo by zbytečné ho trápit operací s nejistým výsledkem ..........
asi nebyl dobrý nápad se na něj ještě v krematoriu znovu dívat, mne to u smrti táty přítel rozmluvil s tím ať si ho pamatuji takového jaký byl a měl pravdu.
Uspání psa je pro mne taky černá můra, vezli jsme ho uspat narychlo ke špatnému veterináři a holky tady pak psaly že se vlastně udusil protože ho "uspal" špatně................
Také jsme celou dobu byli u něj, mluvila jsem mu do ucha.........
Když jsme ho odváželi pohřbít taky jsme se ujišťovali zda je opravdu mrtvý.
Snažte se na to už nemyslet, nic si nevyčítejte, život jde dál, zůstane navždy ve vašem srdci a vzpomínkách. Mne to pořád bolí a už to budou v létě dva roky. Držte se
Sice je to OT, ale já si třeba u mámy strašně moc přála v krematoriu ji ještě moct vidět. Bylo mi to umožněno, pohled to nebyl pěkný (pohřeb byl po více než 14 dnech od úmrtí), ale vůbec mi to nevadilo a nevadí. Chtěla jsem se prostě ještě naposledy rozloučit a naposledy pohladit maminku a dát jí polibek. To ale máme každý jinak, a mnoho lidí právě až ex post zjistí, že něco udělali tak, jak nechtěli... Já měla tu "výhodu", že rozhodně nešlo o první blízkou osobu, kterou jsem pochovávala... Smutné téma...
Marokanka

XXX.XXX.202.95
Aj ja som mala 13 rocneho psa s dost velkym nadorom a dala som ho operovat az vtedy ,ked praskol a zacal krvacat.psik bol operovany ,ale doma po operacii mi umrel.vykrvacal.tak si stale myslim,ze by bolo lepsie,keby som ho nechala doma umriet a usetrila ho od bolestivej operacie a narkozy,ktoru vela psov neprezij
Marokanka
napsal(a):
Aj ja som mala 13 rocneho psa s dost velkym nadorom a dala som ho operovat az vtedy ,ked praskol a zacal krvacat.psik bol operovany ,ale doma po operacii mi umrel.vykrvacal.tak si stale myslim,ze by bolo lepsie,keby som ho nechala doma umriet a usetrila ho od bolestivej operacie a narkozy,ktoru vela psov neprezij
to je vždy dilema............a na "kdyby" se bohužel nehraje. Pejskovi už je dobře a nic ho nebolí........je mi to líto.
Marokanka

XXX.XXX.169.212
Vela veterinarov nepovie pravdu o rizikach pri operacii a po operacii pri nadoroch .clovek si mysli,ze vyrezeme nador a vsetko bude fajn.je to idealisticke.takto by sme to chceli,aby tu bol nas milacik vecne.lenze to tak nefunguje.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak jsme se od úterního večera přesunuli do téhle kategorie. Nádor by bylo dle veta možný operovat, ale nepůjdu do toho. Pes se hned po prášcích celkem spravil, žere, venku má zájem (hlavní příznak je špatná chůze, potíže při vstávání, patrně nádor začal utlačovat míchu).
Nicméně proč sem píšu. Vím, že se může stát cokoliv kdykoliv, mimochodem jsme zjistili, že srdce jede na dvojnásobnou rychlost, takže může i selhat srdce.
Po přečtení pár zkušeností na internetu ale uvažuju o tom, jestli nechat psa, dokud bude takhle relativně dobrej, a čekat, až bude zle. Anebo ho radši nechat uspat já nevím, třeba za týden, a neriskovat, že mu někde něco praskne a vykrvácí do břicha, což asi není moc hezkej konec... zvlášť když zrovna třeba nemusíme být doma, atd.
Zajímalo by mě, co by na to řekli především místní veti, bodlinka :)
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tak jsme se od úterního večera přesunuli do téhle kategorie. Nádor by bylo dle veta možný operovat, ale nepůjdu do toho. Pes se hned po prášcích celkem spravil, žere, venku má zájem (hlavní příznak je špatná chůze, potíže při vstávání, patrně nádor začal utlačovat míchu).
Nicméně proč sem píšu. Vím, že se může stát cokoliv kdykoliv, mimochodem jsme zjistili, že srdce jede na dvojnásobnou rychlost, takže může i selhat srdce.
Po přečtení pár zkušeností na internetu ale uvažuju o tom, jestli nechat psa, dokud bude takhle relativně dobrej, a čekat, až bude zle. Anebo ho radši nechat uspat já nevím, třeba za týden, a neriskovat, že mu někde něco praskne a vykrvácí do břicha, což asi není moc hezkej konec... zvlášť když zrovna třeba nemusíme být doma, atd.
Zajímalo by mě, co by na to řekli především místní veti, bodlinka :)
Proč ho nechcete nechat operovat?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Huskyjanina
napsal(a):
Proč ho nechcete nechat operovat?
Věk (13 let), pravděpodobnost, že to nevyrží srdce, fůra stresu a bolesti a přitom nejisté prodloužení života o pár dní, týdnů, v lepším případě měsíců...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tak jsme se od úterního večera přesunuli do téhle kategorie. Nádor by bylo dle veta možný operovat, ale nepůjdu do toho. Pes se hned po prášcích celkem spravil, žere, venku má zájem (hlavní příznak je špatná chůze, potíže při vstávání, patrně nádor začal utlačovat míchu).
Nicméně proč sem píšu. Vím, že se může stát cokoliv kdykoliv, mimochodem jsme zjistili, že srdce jede na dvojnásobnou rychlost, takže může i selhat srdce.
Po přečtení pár zkušeností na internetu ale uvažuju o tom, jestli nechat psa, dokud bude takhle relativně dobrej, a čekat, až bude zle. Anebo ho radši nechat uspat já nevím, třeba za týden, a neriskovat, že mu někde něco praskne a vykrvácí do břicha, což asi není moc hezkej konec... zvlášť když zrovna třeba nemusíme být doma, atd.
Zajímalo by mě, co by na to řekli především místní veti, bodlinka :)
.....čtu, nemám slov...je mi to moc líto. Zrovna nedávno jsem psala lesnížínce, když jste dávala nějaké video, jak váš dědoušek pobíhá, že pro nás je to sci-fi....a teď tohle. Normálně, že nikomu nic nezávidím, ale tohle jsem záviděla.....
Rozhodnutí vám rozhodně nezávidím, je těžké nechat uspat psa, který je relativně v poho a rozumím tomu. Když měla Sára ten osteosarkom, tak jsem se zase děsila toho, že si třeba zlomí nohu, když nebudeme doma...i vet mě s tím dost strašil, protože kost rostla a riziko se zvyšovalo. Nakonec tento scénář nenastal. Jsem ráda, že jsme si ještě spolu užily ty 2,5 měsíce od diagnózy, ale upřímně....pokud bych měla dalšího psa s touto diagnózou, tak bych ho už nenechala po rentgenu probudit. Ty nervy, jestli se něco nestane, jestli odhadnu, kdy už je čas. Ale v tu chvíli to byl prostě pes plný života, jen "trochu kulhal".....
Moc na vás budu myslet a držet palce, ať se rozhodnete jakoliv, tak aby nenastal katastrofický scénář.......držte se.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tak jsme se od úterního večera přesunuli do téhle kategorie. Nádor by bylo dle veta možný operovat, ale nepůjdu do toho. Pes se hned po prášcích celkem spravil, žere, venku má zájem (hlavní příznak je špatná chůze, potíže při vstávání, patrně nádor začal utlačovat míchu).
Nicméně proč sem píšu. Vím, že se může stát cokoliv kdykoliv, mimochodem jsme zjistili, že srdce jede na dvojnásobnou rychlost, takže může i selhat srdce.
Po přečtení pár zkušeností na internetu ale uvažuju o tom, jestli nechat psa, dokud bude takhle relativně dobrej, a čekat, až bude zle. Anebo ho radši nechat uspat já nevím, třeba za týden, a neriskovat, že mu někde něco praskne a vykrvácí do břicha, což asi není moc hezkej konec... zvlášť když zrovna třeba nemusíme být doma, atd.
Zajímalo by mě, co by na to řekli především místní veti, bodlinka :)
Nejsem sice veterinář, ale můžu posloužit několika případy, které znám osobně. Měli jsme fenu s osteosarkomem, ten je rychlej, fena byla pořád velice vitální, ale brala léky proti bolesti. Taky jsme si nevěděli rady, takže jsme ji nechali asi za 3 měsíce po stanovení diagnózy zrentgenovat a zjistilo se, že už má metastázy v celém těle, i na srdci a na plicích, a hned ten den jsme ji nechali uspat.
Moje kamarádka přišla asi před rokem o psa, kterému naprosto nic nebylo. Normálně žral, byl veselý, prostě nic, co by naznačovalo, že má nějaký problém. V noci se mu nafouklo hrozně břicho, na klinice zjistili, že měl už dlouho nádor na játrech, který právě tu noc praskl a vše se rozlilo do břišní dutiny, nedalo se už nic dělat. Bylo to rychlé, pro psa asi nejlepší, co ho v té situaci mohlo potkat, nicméně kamarádka se z toho vzpamatovává dodneška.
Takže těžko radit, přesto vám přeju, ať se dobře rozhodnete.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
.....čtu, nemám slov...je mi to moc líto. Zrovna nedávno jsem psala lesnížínce, když jste dávala nějaké video, jak váš dědoušek pobíhá, že pro nás je to sci-fi....a teď tohle. Normálně, že nikomu nic nezávidím, ale tohle jsem záviděla.....
Rozhodnutí vám rozhodně nezávidím, je těžké nechat uspat psa, který je relativně v poho a rozumím tomu. Když měla Sára ten osteosarkom, tak jsem se zase děsila toho, že si třeba zlomí nohu, když nebudeme doma...i vet mě s tím dost strašil, protože kost rostla a riziko se zvyšovalo. Nakonec tento scénář nenastal. Jsem ráda, že jsme si ještě spolu užily ty 2,5 měsíce od diagnózy, ale upřímně....pokud bych měla dalšího psa s touto diagnózou, tak bych ho už nenechala po rentgenu probudit. Ty nervy, jestli se něco nestane, jestli odhadnu, kdy už je čas. Ale v tu chvíli to byl prostě pes plný života, jen "trochu kulhal".....
Moc na vás budu myslet a držet palce, ať se rozhodnete jakoliv, tak aby nenastal katastrofický scénář.......držte se.
Přesně na vás jsem si vzpomněla, řešila jste totéž.
Pes byl v úterý ráno "zcela v pořádku", během dne se mu udělalo zle a večer už vypadal, že nevstane (pak teda radši vstal, když viděl, že ho chceme nést, což nesnáší). Zpětně samozřejmě vidím, že ty příznaky postupně přicházely, horší rovnováha, míň žral, ale do toho propadu se venku projevoval běžně tak, jak na těch občasných videích.
My jsme měli všechno vyšetřování bez narkózy, a je fakt, že z narkózy bych ho asi probouzet už nenechala. Jsem ráda, že tabletky zabraly a je venku zase spokojenej... no, bude to těžký rozhodování.
Díky všem za držení palců!
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Přesně na vás jsem si vzpomněla, řešila jste totéž.
Pes byl v úterý ráno "zcela v pořádku", během dne se mu udělalo zle a večer už vypadal, že nevstane (pak teda radši vstal, když viděl, že ho chceme nést, což nesnáší). Zpětně samozřejmě vidím, že ty příznaky postupně přicházely, horší rovnováha, míň žral, ale do toho propadu se venku projevoval běžně tak, jak na těch občasných videích.
My jsme měli všechno vyšetřování bez narkózy, a je fakt, že z narkózy bych ho asi probouzet už nenechala. Jsem ráda, že tabletky zabraly a je venku zase spokojenej... no, bude to těžký rozhodování.
Díky všem za držení palců!
No u nás bylo těžký i to uspání....nešla jsem tam s apatickým chudáčkem, co už nemá zájem o život, ale to probíhalo ve stylu "klika cvakla, dvéře letí, Sára vchází do dveří a prej...tak kde je ten prďola, co mi tady minule šahal na packu " defakto jsme jeli, protože už občas pokňourávala i v klidu, takže už jí to muselo i přes prášky bolet,
Na druhou stranu jsem se asi víc trápila já, feňule to neřešila, neměla strach, že si zlomí nohu.
Tam je opravdu nejhorší ten strach, že se něco stane, když nebudu doma... nebo, že bude takovej držák, že bolest nedá najevo.
Je to hrozný.
Nicméně bych určitě taky už neoperovala...jak říkáte, kvůli pár měsícům života...možná ani to ne...trápit starýho psa. U Sáry mi taky nabízeli jako možnost amputaci nohy a následnou léčbu, ale ta prognóza za to nestála, už jsem jí nechala v klidu dožít.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nicméně bych určitě taky už neoperovala...jak říkáte, kvůli pár měsícům života...možná ani to ne...trápit starýho psa. U Sáry mi taky nabízeli jako možnost amputaci nohy a následnou léčbu, ale ta prognóza za to nestála, už jsem jí nechala v klidu dožít.
To nám nejdřív nabízeli taky, ale po rtg nám primář řekl, že už by to nedělal.
Uživatel s deaktivovaným účtem

je mi to moc líto - a rozhodování vám vůbec nezávidím.
Můj názor je nechat psího kamaráda odejít o pár dní dřív, než si vyčítat, že jsem ho nepustila odejít včas
Aronu s osteosarkomem jsme uspali možná o pár týdnů dřív, než jsme museli. Ale hrozba zlomení stehenní kosti byla příliš velká. U Betky nebylo co řešit - zánět dělohy se velmi rychle navzdory léčbě rozšířil i na další orgány... Nejlíp to vyřešil Xerxes - uprostřed procházky mi padnul nadšeně běžící a smějící se pes... (nechala jsem ho pitvat - torze sleziny přes hlavní cévu v těle - okamžitý konec...)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tak jsme se od úterního večera přesunuli do téhle kategorie. Nádor by bylo dle veta možný operovat, ale nepůjdu do toho. Pes se hned po prášcích celkem spravil, žere, venku má zájem (hlavní příznak je špatná chůze, potíže při vstávání, patrně nádor začal utlačovat míchu).
Nicméně proč sem píšu. Vím, že se může stát cokoliv kdykoliv, mimochodem jsme zjistili, že srdce jede na dvojnásobnou rychlost, takže může i selhat srdce.
Po přečtení pár zkušeností na internetu ale uvažuju o tom, jestli nechat psa, dokud bude takhle relativně dobrej, a čekat, až bude zle. Anebo ho radši nechat uspat já nevím, třeba za týden, a neriskovat, že mu někde něco praskne a vykrvácí do břicha, což asi není moc hezkej konec... zvlášť když zrovna třeba nemusíme být doma, atd.
Zajímalo by mě, co by na to řekli především místní veti, bodlinka :)
..je mi to moc lito....držte se vy i staroušek...
Nedokážu na tyhle zprávy už ani adekvátně reagovat, protože šílený strach, že může kdykoliv cokoli z toho potkat i nás. Keriton, je mi to strašně líto taky jsem si říkala, jak je ještě štramák. Já vlastně moc nevím, jaková je u těchto typů nádoru prognoza? Vím že někdo operoval zbytečně a znám i případy, kdy se prostě slezina vzala a pes OK. Nevím, co bych dělala já, toho prasknutí bych se bála, ale uspat bych ho, relativně dobrého...nezvládla. Co tu operaci zkusit? Podle toho, co by vet našel, by sám usoudil, jestli ho neprobouzet? Opravdu nevím. Držím vám palce, ať to dopadne nejlíp, jak může. Ach jo
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pes je radost, nekonečná láska, přítel, ale když dojde na lámání chleba, když se člověk musí rozhodnou, kdy už uspat, tak je to hrůza a bolest a zpytování svědomí, jestli už je opravdu čas....pokud se tedy nejedná o nějaký akutní stav.
Já třeba nechci sýčkovat, nechci házet flintu do žita, ale obávám se, že v ne moc daleké budoucnosti mě to čeká u Jacka....jestli se nám podaří úspěšně vyhrabat z toho zápalu plic, tak nevím, jestli ho dostanu pořádně "na nohy"....momentální stav je, že ujde po zahradě maličký kolečko, vyvenčí se a buchne sebou, jinak jenom leží.
Ven chodíme taky jen pár metrů od baráku, protože to dýchání není ještě ok, vlastně jen aby rozhýbal střeva a hodil bobek a má toho plný zuby, když přijdem.
Pořád se utěšuju, že je to třeba tou nemocí a že pak to bude lepší, ale ......no nechci být za pesimistu.....
Za tu dobu, co sem chodím, pokládám většinu pravidelných přispěvatelů za "virtuální přátele" zdrbnem tady kde co, občas se pokrafeme, víme jakého, kdo má psa a že je jeho miláček takový a makový......chodím sem 10 let, začala jsem, když byli berbeři štěňata. No a když sem začnete chodit se štěnětem a víte, že tahle má dvouletýho fešáka, tenhle je teprve roční játro a tahle má čtyřletou dámu. Tak je tak nějak pořád bere jako mladý psy a najednou to postupně začne odcházet za duhový most a jsou to psi, které člověk zná, sice jen přes písmenka, ale už to prostě není nějaký anonymní pejsek.
O to víc je mi líto, když má tady nějaký pejsek zdravotní problémy, o to víc soucítím s vámi, kteří jste před tím nejhorším rozhodnutím, o to víc sdílím bolest vás, kterým pejsek odejde.
Uživatel s deaktivovaným účtem

lesnížínka
napsal(a):
Nedokážu na tyhle zprávy už ani adekvátně reagovat, protože šílený strach, že může kdykoliv cokoli z toho potkat i nás. Keriton, je mi to strašně líto taky jsem si říkala, jak je ještě štramák. Já vlastně moc nevím, jaková je u těchto typů nádoru prognoza? Vím že někdo operoval zbytečně a znám i případy, kdy se prostě slezina vzala a pes OK. Nevím, co bych dělala já, toho prasknutí bych se bála, ale uspat bych ho, relativně dobrého...nezvládla. Co tu operaci zkusit? Podle toho, co by vet našel, by sám usoudil, jestli ho neprobouzet? Opravdu nevím. Držím vám palce, ať to dopadne nejlíp, jak může. Ach jo
Prognóza je od "kdykoliv" po týdny, měsíce... asi záleží, v jaký fázi se na to přijde. Vet říkal, že tam mají jednoho pejska, kterýho moniturujou už rok, ale asi se na to přišlo brzy. Asi by byl úspěch, kdybychom dali dva měsíce, pak by se třeba i znova udělalo sono, jak se to vyvíjí. Ale to mi popravdě řečeno moc reálný nepřipadá, když už teď má takovýhle náhlý problémy.
Operace je opravdu vyloučená, na to fakt nejsem a pes taky ne. Vlastně bych ho nenechala operovat, ani kdyby mu bylo třeba o dva roky míň.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ačkoliv Vám slova útěchy vůbec v ničem nepomohou, přesto, je mi to velmi líto. Já si tím prošla před necelými dvěma týdny, kdy jsem nechala jít svou nejstarší mopsli (13,5). Šlo asi ještě bojovat, ale kvalita života šla v posledních týdnech rapidně dolů a z celoživotně akčního mopsteriéra se stala pokašlávající troska, s cukrovkou, edémem plic a zřejmě ještě nějakým dalším neodhaleným čímsi vevnitř. A protože u své první mopsle jsem to nechala zajít moc daleko a dodnes mě to straší ve snech, tak jsem jí prostě nechala jít. Představa, že z akutního problému ji pomocí kapaček a všeho možného vytáhneme proto, abychom za dva dny skončili ve stejném stavu zpět na klinice, se mi zdála horší, než že to prostě ukončím raději dřív. V tu chvíli jsem si nebyla vůbec jistá, že dělám dobře a bála jsem se, že budu mít strašné výčitky, ale kupodivu to tak není. I když mi samozřejmě strašně chybí
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ačkoliv Vám slova útěchy vůbec v ničem nepomohou, přesto, je mi to velmi líto. Já si tím prošla před necelými dvěma týdny, kdy jsem nechala jít svou nejstarší mopsli (13,5). Šlo asi ještě bojovat, ale kvalita života šla v posledních týdnech rapidně dolů a z celoživotně akčního mopsteriéra se stala pokašlávající troska, s cukrovkou, edémem plic a zřejmě ještě nějakým dalším neodhaleným čímsi vevnitř. A protože u své první mopsle jsem to nechala zajít moc daleko a dodnes mě to straší ve snech, tak jsem jí prostě nechala jít. Představa, že z akutního problému ji pomocí kapaček a všeho možného vytáhneme proto, abychom za dva dny skončili ve stejném stavu zpět na klinice, se mi zdála horší, než že to prostě ukončím raději dřív. V tu chvíli jsem si nebyla vůbec jistá, že dělám dobře a bála jsem se, že budu mít strašné výčitky, ale kupodivu to tak není. I když mi samozřejmě strašně chybí
Já jsem si říkala, že ty nové placatky nebudou jen tak z rozmaru. Každopádně díky za zkušenost.
Každopádně je to strašně těžké rozhodování,kdy, ale za mě bylo to nejhroší nemoci se rozhodnout,když mi loni při "banálním" zákroku volal vet,že je to neřešitelný, a že už fenu neprobudí. Kdybych tam šla s tím,že bych věděla,že je to zlý a je to buď anebo, tak bych se rozloučila jako s každým psem,co mi odcházel v náručí. Tohle bylo opravdu nejhorší,co jsem zažila.
Jinak bych určitě zkusila Sanicell, vím o několika psech,kteří ho brali, a nádory nerostly nebo jen velmi pomalu. Samozřejmě,nejde říct 100%,jestli je to opravdu sanicellem,ale proč to nezkusit
Uživatel s deaktivovaným účtem

janaa
napsal(a):
Každopádně je to strašně těžké rozhodování,kdy, ale za mě bylo to nejhroší nemoci se rozhodnout,když mi loni při "banálním" zákroku volal vet,že je to neřešitelný, a že už fenu neprobudí. Kdybych tam šla s tím,že bych věděla,že je to zlý a je to buď anebo, tak bych se rozloučila jako s každým psem,co mi odcházel v náručí. Tohle bylo opravdu nejhorší,co jsem zažila.
Jinak bych určitě zkusila Sanicell, vím o několika psech,kteří ho brali, a nádory nerostly nebo jen velmi pomalu. Samozřejmě,nejde říct 100%,jestli je to opravdu sanicellem,ale proč to nezkusit
Sanicell nám veterinář dal, a ještě nějaké kapky. Tak to jsem ráda, že to doporučujete, tím u mě ten veterinář stoupl :) Já ho doteď moc nemusela, ale v úterý jsme tam strávili v ordinaci doslova hodinu, dokonce jsme si i popovídali o životě, bylo to takový lidský.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já jsem si říkala, že ty nové placatky nebudou jen tak z rozmaru. Každopádně díky za zkušenost.
Nn, rozmar se nekoná. Fáze "rozhodně nechci nikdy žádného dalšího psa!" mi trvala přesně dva dny, protože dívat se na naprosto bezradnou Šťopku, se prostě nedalo...
Teda, keriton, já to málem přehlídla. V tomhle tématu bych vás nehledala.
Váš pes je taková ifauňácká ikona...je to rána. Držím palce, nic jinýho se nedá.
Já bych asi pár dnů počkala, jestli to zlepšení bude trvat anebo to byl jenom nějakej prchavej záchvěv...nechala bych si na rozhodnutí trochu odstup.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ach jo, to je mi hrozně líto. Není to tak dávno, co jsem vás nařkla, že se "cpete" do seniořího tématu se psem, co lítá jako praštěnidlo
Za sebe - mám seniora se zdravotními problémy, které se nám navršily za poslední rok celkem nepříjemně naráz. A řídím se kvalitou jeho bytí. Čili musím vidět, že ho nic nebolí, i když u drsoňů se to špatně pozná, musím vidět, že má ještě o něco zájem. Až jedno z toho nebude, budu řešit odchod.
A vám přeju rozhodnutí, které si sama potom nebudete vyčítat, což je asi strašně těžké. Sama se toho děsím, ale bohužel to patří k životu se psem. A za mě - radši o pár týdnů dřív, než byť jen o den později.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Věk (13 let), pravděpodobnost, že to nevyrží srdce, fůra stresu a bolesti a přitom nejisté prodloužení života o pár dní, týdnů, v lepším případě měsíců...
Aha. Já myslela, že je o něco mladší. I když teda, já jsem zrovna ten, co by do ty operace šel. Prostě dát mu šanci. Protože po ty operaci může spokojeně fungovat třeba ještě dva roky....a nebo taky ne. Je mi to líto, tohle je vždy strašně těžký rozhodování.
Uživatel s deaktivovaným účtem

To se opravdu těžce rozhoduje. Já mám třeba v tomhle výhodu, že když se něco zásadně potento, tak není problém uspávat hned třeba ve tři ráno v noci na neděli. Ale civil musí zvážít tohle. Jakože když to v noci praskne, jak rychle jsem schopná dojet k veterináři? Jde to vůbec? pokud je odpověď nejbližší vet je 50 km daleko a v noci nepracuje, pak je lepší utrácet hned.
GAELLE
napsal(a):
Je mi to moc líto...................
Po poslední zkušenosti bych psa netrápila operací a nechala ho uspat včas.
Je to těžké rozhodnutí a člověk si pak vyčítá že měl udělat to nebo ono.
Je to na vás, moc na vás myslím a držím palce
Když ono to je hodně individuální, Jak jsem psala výše, já jsem ten co dává šanci, takže bych to operací řešila. Měla jsem to podobné u 10leté čubiny, co začala kulhat. Prvně jsme mysleli, že si hnula páteří na pullingu. Když se to nelepšilo, tak se jí nabrala krev a měla hodně bílých krvinek a málo červených. Dělaný rentgen a sono břicha, nikde nic. Takže možný zánět. Čubině se nasadil prednison a po něm se hodně zlepšila. Pak za 14 dní zas náběr krve a další rapidní snížení červených krvinek. Vetkou navržena transfuze, ale řikala, že to je spíš na uspání, že to nevidí dobře a transfuze se nedaj dělat do nekonečna. No fena byla po prednisonu normální, takže jsme uspání odmítli, že pokud se zhorší, tak se to bude řešit dál. Pak zhruba za dalších 14 dní najednou fena břicho, jak kdyby byla nažraná, tak hned sono a diagnoza nádor nejspíš na slezině. Ten nádor vyrostl v podstatě za měsíc. Což podle vetky, že bez sleziny se žít dá, takže byla domluva, že ji zoperujou a pokud tam najde něco ošklivýho, tak už ji nebude probouzet. mezitim náběr krve a čubině se nesrážela krev a nedá se operovat. Takže zase týden o lécích, aby se to srovnalo a nervy, aby neskákala z boudy a neruplo jí to. Nakonec z toho byl nádor na vaječníku ve velikosti pěsti. Čubina si pak vesele žila do necelých 15 let a ještě ve 13,5 letech tahala dceru na bobech. Takže sice měsíc a půl trápení, ale pak si skoro 5 let ještě užívala......
GAELLE
napsal(a):
Je mi to moc líto...................
Po poslední zkušenosti bych psa netrápila operací a nechala ho uspat včas.
Je to těžké rozhodnutí a člověk si pak vyčítá že měl udělat to nebo ono.
Je to na vás, moc na vás myslím a držím palce
Ja by som si naopak vycitala, ze som mu nedala sancu zit, aj ked iba dva mesiace, no a co..ale to je od povahy k povahe..
Uživatel s deaktivovaným účtem

GAELLE
napsal(a):
Je mi to moc líto...................
Po poslední zkušenosti bych psa netrápila operací a nechala ho uspat včas.
Je to těžké rozhodnutí a člověk si pak vyčítá že měl udělat to nebo ono.
Je to na vás, moc na vás myslím a držím palce
Naprosto souhlasím. Řešila bych to stejně. Nač psovi způsobovat bolest a stres operací, když bych mu život prodloužila - o kolik? O dny? O měsíc? Proč? Pro moje ego? Ne, nechala bych ho v klidu žít, dokud by neměl bolesti, a pak bych ho nechala odejít.
Naší devítileté fence diagnostikovali rakovinu sleziny před Vánocemi. Doktor nás dost tlačil do operace. Odmítli jsme. Za cca 10 dnů jsme ji nechali odejít, měla bolesti. Bylo to mezi svátky.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Naprosto souhlasím. Řešila bych to stejně. Nač psovi způsobovat bolest a stres operací, když bych mu život prodloužila - o kolik? O dny? O měsíc? Proč? Pro moje ego? Ne, nechala bych ho v klidu žít, dokud by neměl bolesti, a pak bych ho nechala odejít.
Naší devítileté fence diagnostikovali rakovinu sleziny před Vánocemi. Doktor nás dost tlačil do operace. Odmítli jsme. Za cca 10 dnů jsme ji nechali odejít, měla bolesti. Bylo to mezi svátky.
Balu, ale měla bolesti, protože ten nádor na něco tlačil, tak jako je to u Keriton. Já přemýšlím stejně jako Huskyjanina. Jasně, jsou rakoviny agresivní, u kterých to nemá význam, trápit psa ještě operací, ale tady by to pomoct mohlo. Pokud by šlo všechno dobře, nebyly by mety atd...to zotavování je mnohem rychlejší, než třeba u ortopedické operace, takže jak píše Janina, měsíc rekonvalescence, ale třeba ještě rok plnohodnotného života...je u starého psa výhra. Ale nechci tím na Keriton tlačit, každý uvažujem jinak.
Uživatel s deaktivovaným účtem

lesnížínka
napsal(a):
Balu, ale měla bolesti, protože ten nádor na něco tlačil, tak jako je to u Keriton. Já přemýšlím stejně jako Huskyjanina. Jasně, jsou rakoviny agresivní, u kterých to nemá význam, trápit psa ještě operací, ale tady by to pomoct mohlo. Pokud by šlo všechno dobře, nebyly by mety atd...to zotavování je mnohem rychlejší, než třeba u ortopedické operace, takže jak píše Janina, měsíc rekonvalescence, ale třeba ještě rok plnohodnotného života...je u starého psa výhra. Ale nechci tím na Keriton tlačit, každý uvažujem jinak.
Nevím, o čem píšete vy, ale já reaguji přes příspěvek Gaelle na situaci Keriton.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Nevím, o čem píšete vy, ale já reaguji přes příspěvek Gaelle na situaci Keriton.
Ale já jsem taky reagovala na situaci Keriton a Lesnizinka v podstatě taky. Pro mě je prostě horší představa mít psa s bolestma a nervovat se každým dnem, kdy ten nádor rupne. A obě jsme se shodly, že bysme tu šanci psovi daly, když to operovatelne je.
Uživatel s deaktivovaným účtem

lesnížínka
napsal(a):
Balu, ale měla bolesti, protože ten nádor na něco tlačil, tak jako je to u Keriton. Já přemýšlím stejně jako Huskyjanina. Jasně, jsou rakoviny agresivní, u kterých to nemá význam, trápit psa ještě operací, ale tady by to pomoct mohlo. Pokud by šlo všechno dobře, nebyly by mety atd...to zotavování je mnohem rychlejší, než třeba u ortopedické operace, takže jak píše Janina, měsíc rekonvalescence, ale třeba ještě rok plnohodnotného života...je u starého psa výhra. Ale nechci tím na Keriton tlačit, každý uvažujem jinak.
No u tebe mě tvůj názor překvapuje, když vím jaký máš názor na veteriny. Jak to bylo s Berynkem.
Rok kvalitního života u starého psa je určitě výhra, ale kdo zaručí, že to bude rok, co když to budou dva měsíce.......nebudu říkat tak ani tak, ale nemyslím si, že je to tak jednoduchý. Že když se to povede u jednoho psa, tak u druhého to bude stejně.
A osobně je pro mě nejhorší pokud si budu vyčítat, že jsem psa nenechala uspat včas.
Já třeba teď čekám až se Jack probudí a mažeme na veterinu, včera se během dne zhoršil, už ani nechce pít...jestli za včerejšek vypil dvě deci, tak je to moc, ráno si párkrát líznul čaje.......zase skoro přestal jíst, přidal se kašel, půlku noci nespal, ležela jsem s ním na chodbě a hladila ho....ujde pár metrů a žuchne sebou, už když stojí, tak se mu klepou nohy.....k ránu mi usnul, tak ho teď budit nebudu.
Jeho život se scvrknul na ležení na chodbě, kde se snažím být co nejčastěji s ním, aby nebyl sám a pohyb?? No třeba 3x denně 10 metrů malý kolečko na zahradě, když se jde vyčůrat, jinak jen leží.
A já si říkám...má to smysl bojovat se zápalem plic, když je možný, že mi za pár týdnů ani nevstane....co za pár týdnů, třeba i dřív....má smysl ho nechat "dusit" a čekat jestli antibiotika zaberou......co když vyléčíme zápal plic a pak za týden ho třeba budu muset uspat.
V noci, když jsem s ním ležela a hladila ho, tak mě napadlo, že jsem ho měla nechat uspat už minulý týden.
Je to hrozný....já jsem optimista, ještě ve středu jsem mu říkala...to bude dobrý uvidíš, vyléčíme dýchání a panička tě pak postupně dostane zase na nohy.....no dneska to vidím přesně obráceně.
Samozřejmě Keriton je v naprosto jiné situaci, ale jinak je to hodně podobné.....mám dál léčit psa, který se z toho možná ani přes veškerou péči nedostane a když dostane, tak bude problém s nohama, že není jistota že z něj udělám zase relativně spokojenýho důchodce......a když udělám, tak na jak dlouho....stojí to za to jeho trápení nebo je to jenom moje snaha získat ještě nějaký společný čas...
Udělám dnes dobře, když budu pokračovat v léčbě a nebo udělám líp, když ho nechám odejít.....co když ho budu léčit a nebude to k ničemu, co když ho nechám uspat a třeba kdybych vytrvala, tak by to zase bylo docela dobrý a pes se mnou ještě třeba rok pobyl......
Huskyjanina
napsal(a):
Ale já jsem taky reagovala na situaci Keriton a Lesnizinka v podstatě taky. Pro mě je prostě horší představa mít psa s bolestma a nervovat se každým dnem, kdy ten nádor rupne. A obě jsme se shodly, že bysme tu šanci psovi daly, když to operovatelne je.
Takže beru zpět, co jsem psala. Teď jsem koukala na net, jak to s tím nádorem sleziny vlastně je a co tam píšou ty veterinární kliniky, tak jsou velmi časté metastazy už v době nálezu a prognóza dožití po operaci jsou tak dva měsíce. Tak do toho bych nešla ani já.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Sardullah, to musí být těžké... pokud by na tom takhle byl můj pes, asi bych moc neváhala...
U nás dnes po dvou dnech zlepšení, pohyb už je prakticky "normální". Po víkendu zavolám doktorovi a poradím se i s ním.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Huskyjanina
napsal(a):
Ale já jsem taky reagovala na situaci Keriton a Lesnizinka v podstatě taky. Pro mě je prostě horší představa mít psa s bolestma a nervovat se každým dnem, kdy ten nádor rupne. A obě jsme se shodly, že bysme tu šanci psovi daly, když to operovatelne je.
Vy vidíte v operaci šanci, a já v tomto případě ne. Vidím jen zbytečné vystavování psa stresu a bolesti s tím, že mu možná prodloužím život v řádu dnů či měsíců. Pro koho? Pro něj? Ne, pro sebe.
Ale každý to máme jinak, a je to tak citlivé téma, že nelze říct, co je správné.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No u tebe mě tvůj názor překvapuje, když vím jaký máš názor na veteriny. Jak to bylo s Berynkem.
Rok kvalitního života u starého psa je určitě výhra, ale kdo zaručí, že to bude rok, co když to budou dva měsíce.......nebudu říkat tak ani tak, ale nemyslím si, že je to tak jednoduchý. Že když se to povede u jednoho psa, tak u druhého to bude stejně.
A osobně je pro mě nejhorší pokud si budu vyčítat, že jsem psa nenechala uspat včas.
Já třeba teď čekám až se Jack probudí a mažeme na veterinu, včera se během dne zhoršil, už ani nechce pít...jestli za včerejšek vypil dvě deci, tak je to moc, ráno si párkrát líznul čaje.......zase skoro přestal jíst, přidal se kašel, půlku noci nespal, ležela jsem s ním na chodbě a hladila ho....ujde pár metrů a žuchne sebou, už když stojí, tak se mu klepou nohy.....k ránu mi usnul, tak ho teď budit nebudu.
Jeho život se scvrknul na ležení na chodbě, kde se snažím být co nejčastěji s ním, aby nebyl sám a pohyb?? No třeba 3x denně 10 metrů malý kolečko na zahradě, když se jde vyčůrat, jinak jen leží.
A já si říkám...má to smysl bojovat se zápalem plic, když je možný, že mi za pár týdnů ani nevstane....co za pár týdnů, třeba i dřív....má smysl ho nechat "dusit" a čekat jestli antibiotika zaberou......co když vyléčíme zápal plic a pak za týden ho třeba budu muset uspat.
V noci, když jsem s ním ležela a hladila ho, tak mě napadlo, že jsem ho měla nechat uspat už minulý týden.
Je to hrozný....já jsem optimista, ještě ve středu jsem mu říkala...to bude dobrý uvidíš, vyléčíme dýchání a panička tě pak postupně dostane zase na nohy.....no dneska to vidím přesně obráceně.
Samozřejmě Keriton je v naprosto jiné situaci, ale jinak je to hodně podobné.....mám dál léčit psa, který se z toho možná ani přes veškerou péči nedostane a když dostane, tak bude problém s nohama, že není jistota že z něj udělám zase relativně spokojenýho důchodce......a když udělám, tak na jak dlouho....stojí to za to jeho trápení nebo je to jenom moje snaha získat ještě nějaký společný čas...
Udělám dnes dobře, když budu pokračovat v léčbě a nebo udělám líp, když ho nechám odejít.....co když ho budu léčit a nebude to k ničemu, co když ho nechám uspat a třeba kdybych vytrvala, tak by to zase bylo docela dobrý a pes se mnou ještě třeba rok pobyl......
..je mi to moc lito, ale je vy sama a starousek vite.....
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Vy vidíte v operaci šanci, a já v tomto případě ne. Vidím jen zbytečné vystavování psa stresu a bolesti s tím, že mu možná prodloužím život v řádu dnů či měsíců. Pro koho? Pro něj? Ne, pro sebe.
Ale každý to máme jinak, a je to tak citlivé téma, že nelze říct, co je správné.
Já jsem pro operaci, pokud mi na to vet řekne, že ta prognóza po operaci je individuální. A že délka dožití může být od pár měsíců do několika let. Tam už to záleží na každým psikovi a tam bych mu tu šanci dala. Ale, jak jsem se ted dočetla, že u tyhle sleziny to jsou dva měsíce, tak to bych ho tou operaci už netrapila.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Sardullah, to musí být těžké... pokud by na tom takhle byl můj pes, asi bych moc neváhala...
U nás dnes po dvou dnech zlepšení, pohyb už je prakticky "normální". Po víkendu zavolám doktorovi a poradím se i s ním.
Teď mě to mrzí, že jsem to vůbec psala...řešíme vašeho starouška a já se do toho nacpu se svými problémy....tak se omlouvám, chtěla jsem jen demonstrovat, že to rozhodování není povětšinou jednoduchý.
Jsem ráda, že jste lepší.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No u tebe mě tvůj názor překvapuje, když vím jaký máš názor na veteriny. Jak to bylo s Berynkem.
Rok kvalitního života u starého psa je určitě výhra, ale kdo zaručí, že to bude rok, co když to budou dva měsíce.......nebudu říkat tak ani tak, ale nemyslím si, že je to tak jednoduchý. Že když se to povede u jednoho psa, tak u druhého to bude stejně.
A osobně je pro mě nejhorší pokud si budu vyčítat, že jsem psa nenechala uspat včas.
Já třeba teď čekám až se Jack probudí a mažeme na veterinu, včera se během dne zhoršil, už ani nechce pít...jestli za včerejšek vypil dvě deci, tak je to moc, ráno si párkrát líznul čaje.......zase skoro přestal jíst, přidal se kašel, půlku noci nespal, ležela jsem s ním na chodbě a hladila ho....ujde pár metrů a žuchne sebou, už když stojí, tak se mu klepou nohy.....k ránu mi usnul, tak ho teď budit nebudu.
Jeho život se scvrknul na ležení na chodbě, kde se snažím být co nejčastěji s ním, aby nebyl sám a pohyb?? No třeba 3x denně 10 metrů malý kolečko na zahradě, když se jde vyčůrat, jinak jen leží.
A já si říkám...má to smysl bojovat se zápalem plic, když je možný, že mi za pár týdnů ani nevstane....co za pár týdnů, třeba i dřív....má smysl ho nechat "dusit" a čekat jestli antibiotika zaberou......co když vyléčíme zápal plic a pak za týden ho třeba budu muset uspat.
V noci, když jsem s ním ležela a hladila ho, tak mě napadlo, že jsem ho měla nechat uspat už minulý týden.
Je to hrozný....já jsem optimista, ještě ve středu jsem mu říkala...to bude dobrý uvidíš, vyléčíme dýchání a panička tě pak postupně dostane zase na nohy.....no dneska to vidím přesně obráceně.
Samozřejmě Keriton je v naprosto jiné situaci, ale jinak je to hodně podobné.....mám dál léčit psa, který se z toho možná ani přes veškerou péči nedostane a když dostane, tak bude problém s nohama, že není jistota že z něj udělám zase relativně spokojenýho důchodce......a když udělám, tak na jak dlouho....stojí to za to jeho trápení nebo je to jenom moje snaha získat ještě nějaký společný čas...
Udělám dnes dobře, když budu pokračovat v léčbě a nebo udělám líp, když ho nechám odejít.....co když ho budu léčit a nebude to k ničemu, co když ho nechám uspat a třeba kdybych vytrvala, tak by to zase bylo docela dobrý a pes se mnou ještě třeba rok pobyl......
Mňa len tak napadlo, nemohol mu ten zápal pľúc udrieť na srdce? Možno by trebalo ísť tým smerom..Len odhadujem, neviem..
Uživatel s deaktivovaným účtem

Happy1234
napsal(a):
Mňa len tak napadlo, nemohol mu ten zápal pľúc udrieť na srdce? Možno by trebalo ísť tým smerom..Len odhadujem, neviem..
Srdce nám komplet vyšetřili minulý čtvrtek a bylo úplně v pořádku.
Nevím, možný je všechno, uvidím, co řekne vet.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Teď mě to mrzí, že jsem to vůbec psala...řešíme vašeho starouška a já se do toho nacpu se svými problémy....tak se omlouvám, chtěla jsem jen demonstrovat, že to rozhodování není povětšinou jednoduchý.
Jsem ráda, že jste lepší.
Jé, to se vůbec neomlouvejte, však vašeho medvídka také všichni sledujeme a držíme palce :)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Vy vidíte v operaci šanci, a já v tomto případě ne. Vidím jen zbytečné vystavování psa stresu a bolesti s tím, že mu možná prodloužím život v řádu dnů či měsíců. Pro koho? Pro něj? Ne, pro sebe.
Ale každý to máme jinak, a je to tak citlivé téma, že nelze říct, co je správné.
Vidím to naprosto stejně. Moje první fena nesnášela ty pobyty na klinice, byla nešťastná, viděla jsem jí to na očích. Byla tam dvakrát asi 3 dny, poprvé s akutní pyometrou a podruhé s mrtvicí. Měla vodu na plicích a pokud bych trvala za každou cenu na tom, že ji chci udržet při životě, znamenalo by to jezdit pravidelně na odsávání. Asi tři dny před tím, než jsem ji nechala v klidu odejít, se ke mně na zahradě otočila zády a dívala se na mě přes rameno tak, že jsem jí úplně četla v očích: Nechci na kliniku, už mě nech. Bylo to pro mě hrozně těžký, už jsou to skoro 4 roky a když si na to vzpomenu, dobře mně z toho není. Ale udělala jsem to tak, jak chtěla ona, a věřím tomu, že to bylo správné.
Huskyjanina
napsal(a):
Já jsem pro operaci, pokud mi na to vet řekne, že ta prognóza po operaci je individuální. A že délka dožití může být od pár měsíců do několika let. Tam už to záleží na každým psikovi a tam bych mu tu šanci dala. Ale, jak jsem se ted dočetla, že u tyhle sleziny to jsou dva měsíce, tak to bych ho tou operaci už netrapila.
Ano, přesně tal jsem to myslela. Já jsem právě četla, že je to celekm dobře řešitelné operací, takže nevím, jestli se od té doby něco změnilo, td jsem to nestudovala. Brala jsem v potaz, že Keriton vet řekl, že by do toho šel. Kvůli dvěma měsícům?? To se mi nezdá...
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No u tebe mě tvůj názor překvapuje, když vím jaký máš názor na veteriny. Jak to bylo s Berynkem.
Rok kvalitního života u starého psa je určitě výhra, ale kdo zaručí, že to bude rok, co když to budou dva měsíce.......nebudu říkat tak ani tak, ale nemyslím si, že je to tak jednoduchý. Že když se to povede u jednoho psa, tak u druhého to bude stejně.
A osobně je pro mě nejhorší pokud si budu vyčítat, že jsem psa nenechala uspat včas.
Já třeba teď čekám až se Jack probudí a mažeme na veterinu, včera se během dne zhoršil, už ani nechce pít...jestli za včerejšek vypil dvě deci, tak je to moc, ráno si párkrát líznul čaje.......zase skoro přestal jíst, přidal se kašel, půlku noci nespal, ležela jsem s ním na chodbě a hladila ho....ujde pár metrů a žuchne sebou, už když stojí, tak se mu klepou nohy.....k ránu mi usnul, tak ho teď budit nebudu.
Jeho život se scvrknul na ležení na chodbě, kde se snažím být co nejčastěji s ním, aby nebyl sám a pohyb?? No třeba 3x denně 10 metrů malý kolečko na zahradě, když se jde vyčůrat, jinak jen leží.
A já si říkám...má to smysl bojovat se zápalem plic, když je možný, že mi za pár týdnů ani nevstane....co za pár týdnů, třeba i dřív....má smysl ho nechat "dusit" a čekat jestli antibiotika zaberou......co když vyléčíme zápal plic a pak za týden ho třeba budu muset uspat.
V noci, když jsem s ním ležela a hladila ho, tak mě napadlo, že jsem ho měla nechat uspat už minulý týden.
Je to hrozný....já jsem optimista, ještě ve středu jsem mu říkala...to bude dobrý uvidíš, vyléčíme dýchání a panička tě pak postupně dostane zase na nohy.....no dneska to vidím přesně obráceně.
Samozřejmě Keriton je v naprosto jiné situaci, ale jinak je to hodně podobné.....mám dál léčit psa, který se z toho možná ani přes veškerou péči nedostane a když dostane, tak bude problém s nohama, že není jistota že z něj udělám zase relativně spokojenýho důchodce......a když udělám, tak na jak dlouho....stojí to za to jeho trápení nebo je to jenom moje snaha získat ještě nějaký společný čas...
Udělám dnes dobře, když budu pokračovat v léčbě a nebo udělám líp, když ho nechám odejít.....co když ho budu léčit a nebude to k ničemu, co když ho nechám uspat a třeba kdybych vytrvala, tak by to zase bylo docela dobrý a pes se mnou ještě třeba rok pobyl......
Jani, to je zlé, držím moc palce, ať najde nějaký jiný, banální problém. Bere něco od bolesti? Holky mi poradily, ať dám Workovi něco od bolesti, jak nemohl na ty zadní. Po poradě s vetkou jsem mu dala, co jsem měla od minula z kliniky ještě a tímto holkám děkuju, že mě k tomu dotlačily. Moc mu to pomohlo, asi ho ty bolesti drtily víc, než samotný problém s kyčlema.
Jinak u vás...má rentgen těch plic?(asi už jsi psala, zapomněla jsem ) však víš jestli tam nejsou meta
Uživatel s deaktivovaným účtem

lesnížínka
napsal(a):
Ano, přesně tal jsem to myslela. Já jsem právě četla, že je to celekm dobře řešitelné operací, takže nevím, jestli se od té doby něco změnilo, td jsem to nestudovala. Brala jsem v potaz, že Keriton vet řekl, že by do toho šel. Kvůli dvěma měsícům?? To se mi nezdá...
Vet především říkal, že na plicích zatím nejsou viditelný metastáze (dělal i rtg hrudníku) a tudíž by tam nějaká šance mohla být. Takže kdybych byla ten typ člověka, kterej bojuje o každej měsíc života psa i za cenu toho rizika a trápení, třeba bych do toho šla. Ale fakt na to nejsem.
Naposledy byl pes pod narkózou v 8 letech kvůli rtg tlapy, a absolutně si nedovedu představit, že bych ho tomu znovu podrobila v tomhle věku kvůli tak nejistý prognóze. To ať tu radši je o půl roku míň, než aby se takhle trápil (natož třeba představa, kdyby měl náhodou zůstat na veterině hospitalizovanej, byť jen přes noc...)
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Vet především říkal, že na plicích zatím nejsou viditelný metastáze (dělal i rtg hrudníku) a tudíž by tam nějaká šance mohla být. Takže kdybych byla ten typ člověka, kterej bojuje o každej měsíc života psa i za cenu toho rizika a trápení, třeba bych do toho šla. Ale fakt na to nejsem.
Naposledy byl pes pod narkózou v 8 letech kvůli rtg tlapy, a absolutně si nedovedu představit, že bych ho tomu znovu podrobila v tomhle věku kvůli tak nejistý prognóze. To ať tu radši je o půl roku míň, než aby se takhle trápil (natož třeba představa, kdyby měl náhodou zůstat na veterině hospitalizovanej, byť jen přes noc...)
Keby sa to dalo riešiť iba ambulantne, tak by to bolo iné. Do operácie by som ani ja nešla, ale nenechala by som ho utratiť, kým je ešte v pohode.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Vet především říkal, že na plicích zatím nejsou viditelný metastáze (dělal i rtg hrudníku) a tudíž by tam nějaká šance mohla být. Takže kdybych byla ten typ člověka, kterej bojuje o každej měsíc života psa i za cenu toho rizika a trápení, třeba bych do toho šla. Ale fakt na to nejsem.
Naposledy byl pes pod narkózou v 8 letech kvůli rtg tlapy, a absolutně si nedovedu představit, že bych ho tomu znovu podrobila v tomhle věku kvůli tak nejistý prognóze. To ať tu radši je o půl roku míň, než aby se takhle trápil (natož třeba představa, kdyby měl náhodou zůstat na veterině hospitalizovanej, byť jen přes noc...)
Aha, to jsem asi blbě pochopila, psala jste, že říkal, že by do toho šel. Viditelné metastázy na plicích...je rychlý konec, to je taková diagnostika k ho.nu. Protože ony tam většinou dávno jsou, jen pidi, které vidět nejsou. Jak se do psa(člověka...) hrábne, v tu ránu se aktivují. Já myslela, že to vyhodnotil podle nějakých jiných indicií, velikost, tvar, nevím...
Uživatel s deaktivovaným účtem

lesnížínka
napsal(a):
Aha, to jsem asi blbě pochopila, psala jste, že říkal, že by do toho šel. Viditelné metastázy na plicích...je rychlý konec, to je taková diagnostika k ho.nu. Protože ony tam většinou dávno jsou, jen pidi, které vidět nejsou. Jak se do psa(člověka...) hrábne, v tu ránu se aktivují. Já myslela, že to vyhodnotil podle nějakých jiných indicií, velikost, tvar, nevím...
Rtg hrudníku se dělal jen z jedný strany (to bylo předtím, než našel tu věc na slezině), takže je možný, že tam něco třeba je a odsud to nebylo vidět. Před případnou operací by se to určitě vyšetřilo znovu a víc, včetně krve.
Hele já fakt nevím, proč říkal, že by ta operace šla. Třeba to je tím, že je zvyklej, že lidi udělají první poslední, jen aby nemuseli psa uspat, a tak rovnou navrhuje nějakou možnost, pokud není vyloženě od začátku vyloučená.
Uživatel s deaktivovaným účtem

No holky napíšu to sem....Jacka jsem nechala uspat.
Dělali jsme znova rentgeny a sono, abych měla jistotu, ale rentgeny prý děs a běs, hodně se to zhoršilo, navíc už byl i zavodněnej, takže by mu "vypustili" vodu, dali prášky na odvodnění, nabrali biochemku, ale prognóza hodně špatná, myslím, že by nemělo smysl ho trápit, to už nebylo k životu.
To počáteční zlepšení bylo s největší pravděpodobností díky kortikoidům, co dostával minulej tejden a pak to šlo celý do háje.
Keriton - je mi to moc líto a nezávidím vám Vaše rozhodování. Můj první ohař byl pořád v pohodě, pořád v pohodě, ještě den před návštěvou veterináře řádil laškoval s kámoškou, ráno v den návštěvy byl vlastně taky normální, jen takový klidnější..... Byli jsme objednáni na veterinu protože - já nevím, něco se mi nezdálo, ale neměla jsem nic hmatatelného, ani jsem nevěděla, co veterináři řeknu, že má pes menší bobky? To bylo jediné, co jsem mohla říct. No, udělalo se sono, RTG a ukázala se tekutina v břišní dutině, pesan šel okamžitě na sál a ....... budit jsem ho už nenechala, praskl nádor. To, že to prasklo na něm poznat nebylo, bylo by až později, až by mu bylo opravdu zle. Oni hrozně svoje problémy tutlají. Můj pes mě toho ošetřil, nebo možná moje předtucha. Moc vám držím palce, ať víte kdy. Protože oni to fakt hodně často zatloukají. Nebylo na něm poznat opravdu nic, jeli jsme jen na vyšetření, ještě v čekárně kašpařil na nějakýho chlápka, tak jak to vižla umí. a já odjížděla jen s prázdným obojkem (nechali mi ho na klinice do druhého dne, kdy jsme ho vezli na chalupu)
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No holky napíšu to sem....Jacka jsem nechala uspat.
Dělali jsme znova rentgeny a sono, abych měla jistotu, ale rentgeny prý děs a běs, hodně se to zhoršilo, navíc už byl i zavodněnej, takže by mu "vypustili" vodu, dali prášky na odvodnění, nabrali biochemku, ale prognóza hodně špatná, myslím, že by nemělo smysl ho trápit, to už nebylo k životu.
To počáteční zlepšení bylo s největší pravděpodobností díky kortikoidům, co dostával minulej tejden a pak to šlo celý do háje.
Ale neeee,já pořád doufala,že se to zlepší. Achjo,drž se,na tohle nejsou slova
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No holky napíšu to sem....Jacka jsem nechala uspat.
Dělali jsme znova rentgeny a sono, abych měla jistotu, ale rentgeny prý děs a běs, hodně se to zhoršilo, navíc už byl i zavodněnej, takže by mu "vypustili" vodu, dali prášky na odvodnění, nabrali biochemku, ale prognóza hodně špatná, myslím, že by nemělo smysl ho trápit, to už nebylo k životu.
To počáteční zlepšení bylo s největší pravděpodobností díky kortikoidům, co dostával minulej tejden a pak to šlo celý do háje.
Sardullah - upřímnou soustrast. Dobře jste udělala - nenechala jste psího kámoše trápit. Bílá něžná psí slečna Vám smutek pomůže unést... chce to hodně dlouhou procházku
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No holky napíšu to sem....Jacka jsem nechala uspat.
Dělali jsme znova rentgeny a sono, abych měla jistotu, ale rentgeny prý děs a běs, hodně se to zhoršilo, navíc už byl i zavodněnej, takže by mu "vypustili" vodu, dali prášky na odvodnění, nabrali biochemku, ale prognóza hodně špatná, myslím, že by nemělo smysl ho trápit, to už nebylo k životu.
To počáteční zlepšení bylo s největší pravděpodobností díky kortikoidům, co dostával minulej tejden a pak to šlo celý do háje.
držte se, udělala jste to nejrozumnější rozhodnutí, jaké jste mohla udělat, nezaslouží si, aby trpěli, když můžou odejít v klidu v naší náruči, je to vždy lepší. Si myslím.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No holky napíšu to sem....Jacka jsem nechala uspat.
Dělali jsme znova rentgeny a sono, abych měla jistotu, ale rentgeny prý děs a běs, hodně se to zhoršilo, navíc už byl i zavodněnej, takže by mu "vypustili" vodu, dali prášky na odvodnění, nabrali biochemku, ale prognóza hodně špatná, myslím, že by nemělo smysl ho trápit, to už nebylo k životu.
To počáteční zlepšení bylo s největší pravděpodobností díky kortikoidům, co dostával minulej tejden a pak to šlo celý do háje.
To je mně moc líto, držte se.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No holky napíšu to sem....Jacka jsem nechala uspat.
Dělali jsme znova rentgeny a sono, abych měla jistotu, ale rentgeny prý děs a běs, hodně se to zhoršilo, navíc už byl i zavodněnej, takže by mu "vypustili" vodu, dali prášky na odvodnění, nabrali biochemku, ale prognóza hodně špatná, myslím, že by nemělo smysl ho trápit, to už nebylo k životu.
To počáteční zlepšení bylo s největší pravděpodobností díky kortikoidům, co dostával minulej tejden a pak to šlo celý do háje.
....držte se, myslím na Vás....
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No holky napíšu to sem....Jacka jsem nechala uspat.
Dělali jsme znova rentgeny a sono, abych měla jistotu, ale rentgeny prý děs a běs, hodně se to zhoršilo, navíc už byl i zavodněnej, takže by mu "vypustili" vodu, dali prášky na odvodnění, nabrali biochemku, ale prognóza hodně špatná, myslím, že by nemělo smysl ho trápit, to už nebylo k životu.
To počáteční zlepšení bylo s největší pravděpodobností díky kortikoidům, co dostával minulej tejden a pak to šlo celý do háje.
Mrzí mě to
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No holky napíšu to sem....Jacka jsem nechala uspat.
Dělali jsme znova rentgeny a sono, abych měla jistotu, ale rentgeny prý děs a běs, hodně se to zhoršilo, navíc už byl i zavodněnej, takže by mu "vypustili" vodu, dali prášky na odvodnění, nabrali biochemku, ale prognóza hodně špatná, myslím, že by nemělo smysl ho trápit, to už nebylo k životu.
To počáteční zlepšení bylo s největší pravděpodobností díky kortikoidům, co dostával minulej tejden a pak to šlo celý do háje.
Sardullah, je mi to moc líto. Držte se.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ach jo, to mě vážně hrozně mrzí.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zrzavci
napsal(a):
držte se, udělala jste to nejrozumnější rozhodnutí, jaké jste mohla udělat, nezaslouží si, aby trpěli, když můžou odejít v klidu v naší náruči, je to vždy lepší. Si myslím.
... i mě je to moc líto, ačkoliv vás všechny i vaše miláčky znám krátce. Ale souhlasím s tím, že si nezaslouží, aby se trápili ....
Happy1234
napsal(a):
Ja by som si naopak vycitala, ze som mu nedala sancu zit, aj ked iba dva mesiace, no a co..ale to je od povahy k povahe..
13 letý velký kříženec je krásný věk. O kolik dní měsíců mu ta operace prodlouží život? Náš poslední pes taky 13 selhání ledvin. Vezli jsme ho 250 km do Brna na infuze, léky, infuze pak tady u nás. Stálo to téměř 30 tis. pes už pak ani žrát nic nechtěl, zhubnul, klepal se když měl jít na veterinu na infuzi. Už to nebyl žádný život. Lituji toho že jsme ho nenechali uspat dříve. Život jsme mu prodloužili o dva měsíce.
Rozhodnutí je na každém.............
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No holky napíšu to sem....Jacka jsem nechala uspat.
Dělali jsme znova rentgeny a sono, abych měla jistotu, ale rentgeny prý děs a běs, hodně se to zhoršilo, navíc už byl i zavodněnej, takže by mu "vypustili" vodu, dali prášky na odvodnění, nabrali biochemku, ale prognóza hodně špatná, myslím, že by nemělo smysl ho trápit, to už nebylo k životu.
To počáteční zlepšení bylo s největší pravděpodobností díky kortikoidům, co dostával minulej tejden a pak to šlo celý do háje.
Ježíš Janinko to je mi strašně moc líto............
Udělala jsi dobře, už se netrápí a je se Sárou za duhovým mostem.
Drž se, myslím na Tebe, hodně sil.
Ještě že máš Ginuši. Ta snad tvůj smutek trochu zmírní.
Já tady normálně bulím .................
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Přesně na vás jsem si vzpomněla, řešila jste totéž.
Pes byl v úterý ráno "zcela v pořádku", během dne se mu udělalo zle a večer už vypadal, že nevstane (pak teda radši vstal, když viděl, že ho chceme nést, což nesnáší). Zpětně samozřejmě vidím, že ty příznaky postupně přicházely, horší rovnováha, míň žral, ale do toho propadu se venku projevoval běžně tak, jak na těch občasných videích.
My jsme měli všechno vyšetřování bez narkózy, a je fakt, že z narkózy bych ho asi probouzet už nenechala. Jsem ráda, že tabletky zabraly a je venku zase spokojenej... no, bude to těžký rozhodování.
Díky všem za držení palců!
"Keriton", moc na Vás myslím a držím pěsti!
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No holky napíšu to sem....Jacka jsem nechala uspat.
Dělali jsme znova rentgeny a sono, abych měla jistotu, ale rentgeny prý děs a běs, hodně se to zhoršilo, navíc už byl i zavodněnej, takže by mu "vypustili" vodu, dali prášky na odvodnění, nabrali biochemku, ale prognóza hodně špatná, myslím, že by nemělo smysl ho trápit, to už nebylo k životu.
To počáteční zlepšení bylo s největší pravděpodobností díky kortikoidům, co dostával minulej tejden a pak to šlo celý do háje.
Ježiši, Janinko!!! Drž se, to je hrozné toto vlákno! Jani, myslím na Tebe, posílám sílu!
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No holky napíšu to sem....Jacka jsem nechala uspat.
Dělali jsme znova rentgeny a sono, abych měla jistotu, ale rentgeny prý děs a běs, hodně se to zhoršilo, navíc už byl i zavodněnej, takže by mu "vypustili" vodu, dali prášky na odvodnění, nabrali biochemku, ale prognóza hodně špatná, myslím, že by nemělo smysl ho trápit, to už nebylo k životu.
To počáteční zlepšení bylo s největší pravděpodobností díky kortikoidům, co dostával minulej tejden a pak to šlo celý do háje.
Jani to nééé Drž se holka, víc teď napsat nezvládnu, však víš
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No holky napíšu to sem....Jacka jsem nechala uspat.
Dělali jsme znova rentgeny a sono, abych měla jistotu, ale rentgeny prý děs a běs, hodně se to zhoršilo, navíc už byl i zavodněnej, takže by mu "vypustili" vodu, dali prášky na odvodnění, nabrali biochemku, ale prognóza hodně špatná, myslím, že by nemělo smysl ho trápit, to už nebylo k životu.
To počáteční zlepšení bylo s největší pravděpodobností díky kortikoidům, co dostával minulej tejden a pak to šlo celý do háje.
Moc jsem si přála abyste to vybojovali drž se, udělala jsi pro něj vsechno
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No holky napíšu to sem....Jacka jsem nechala uspat.
Dělali jsme znova rentgeny a sono, abych měla jistotu, ale rentgeny prý děs a běs, hodně se to zhoršilo, navíc už byl i zavodněnej, takže by mu "vypustili" vodu, dali prášky na odvodnění, nabrali biochemku, ale prognóza hodně špatná, myslím, že by nemělo smysl ho trápit, to už nebylo k životu.
To počáteční zlepšení bylo s největší pravděpodobností díky kortikoidům, co dostával minulej tejden a pak to šlo celý do háje.
Držte se
Uživatel s deaktivovaným účtem

Sardullah
Upřímnou soustrast. Těžké rozhodnutí, ale jediné možné. Hodně sil. Jak to nese pyrenejka, nestýská si?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Sardullah
Upřímnou soustrast. Těžké rozhodnutí, ale jediné možné. Hodně sil. Jak to nese pyrenejka, nestýská si?
No Gina asi dobře....když přišla k nám, tak Jack už na hraní moc nebyl, takže většina "her" probíhala tak, že Gina přiběhla a před Jackem začala dělat vrrr vrrr (ale jen na oko) kroutila tou svojí hlavou a postojem vyzývala ke hře....Jack si stoupnul udělal haf haf a fena letěla tam a zpátky přes dvůr a u něj zase udělala vrr vrr a Jack třeba popoběhl tři kroky a ona zase lítala....nakonec přišla a olízala mu ucho.
Spali spolu, venku na dvoře si lehali vedle sebe, ale prostě na něm nebyla závislá.
Ale myslím, že její pořízení byla dobrá volba, Jack byl spokojenej, že má vedle sebe druhýho psa, myslím, že mu prodloužila život.
Manžel mi dneska říkal...najdi štěně a o víkendu pro něj jedeme, já ti ho koupím (vtipálek, najdi štěně ...v dnešní době..) navíc chci počkat, až Gina dospěje, až budu mít dopilovanou její výchovu a pak možná štěndo....hlavně teda kvůli ní, protože miluje psy, ale prostě kamarády nemáme nebo jen hodně občasné a ani na nějaký zdravení na prochajdách to není....dneska na procházce jsme potkali 11 psů...schválně jsem to počítala a z těch jedenácti psů bylo 11 jorků a nebo něco jim podobného....takže prostě aby měla Gina kámošku.
Ale přiznám se, že jsem ve stavu, kdy jde rozum stranou a kdyby štěně asi někde bylo, tak bych pro něj vyrazila. I když vím, že by to byla hodně hurá akce, že si ani teď nemůžu vzít dovolenou a prvních 14 dní by bylo více méně na synátorovi.
Navíc ani nechci vědět, jak stouply ceny štěňat...minule jsem v televizi viděla nějakou reportáž s chovatelem buldočků a prý v loni prodával za 25 tisíc a letos za 40 tis.
Tak jestli jsou takový pálky i u tibetských dog, tak na to štěndo budu muset našetřit, protože moje veškeré rezervy letos padly na nákup auta.
Hodně mi pomáhá, že mám Ginu...ten vztah teda ještě není úplně to pravé ořechové, aby mě to hodně podrželo, prostě proto, že je to ještě takový štěndo, ale zároveň nemůžu zalézt někam do díry, protože se o ní musim starat......ale najednou je doma strašně prázdno.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Když by šel rozum stranou, tak tohle je obrovskej sympaťák.
https://www.pesweb.cz/cz/psi-k-adopci?objid=66216
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Když by šel rozum stranou, tak tohle je obrovskej sympaťák.
https://www.pesweb.cz/cz/psi-k-adopci?objid=66216
Pokud se nepletu, sardullah může přivést jedině štěně, aby si manžel zvyknul :)
Uživatel s deaktivovaným účtem

cit: "Ale myslím, že její pořízení byla dobrá volba, Jack byl spokojenej, že má vedle sebe druhýho psa, myslím, že mu prodloužila život."
Sardullah, děkuju, tímhle jste mě uklidnila. Mám fenku 13,5 roku a mám zadané štěně, které by mělo být v červenci (když všechno dopadne). A pořád v duchu řeším, jestli jsem udělala dobře, jestli se moje stařenka nebude cítit odstrčená nebo tak nějak. Ani to doma nahlas neříkám, aby si muž nemyslel, že jsem blázen. S Vaší zkušeností je mi o hodně líp na duši ..
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
cit: "Ale myslím, že její pořízení byla dobrá volba, Jack byl spokojenej, že má vedle sebe druhýho psa, myslím, že mu prodloužila život."
Sardullah, děkuju, tímhle jste mě uklidnila. Mám fenku 13,5 roku a mám zadané štěně, které by mělo být v červenci (když všechno dopadne). A pořád v duchu řeším, jestli jsem udělala dobře, jestli se moje stařenka nebude cítit odstrčená nebo tak nějak. Ani to doma nahlas neříkám, aby si muž nemyslel, že jsem blázen. S Vaší zkušeností je mi o hodně líp na duši ..
Ono asi každej pes je jinej....kdyby mi místo Jacka zbyla Sára, tak bych za jejího života žídné štěně nepořizovala, ale zrovna u Jacka, co byl závislák na feně jsem se reálně bála, že umře stezkem.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Janu, tibeti si ceny drží kolem 20, ale je teď už prakticky po sezoně, feny haraji na podzim a stenda jsou vždy první tři měsíce... Nicméně kdyby ses pro tibetu rozhodla, dej mi vědět, proberem to
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Když by šel rozum stranou, tak tohle je obrovskej sympaťák.
https://www.pesweb.cz/cz/psi-k-adopci?objid=66216
Jo jo...k nám jedině štěndo.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Janu, tibeti si ceny drží kolem 20, ale je teď už prakticky po sezoně, feny haraji na podzim a stenda jsou vždy první tři měsíce... Nicméně kdyby ses pro tibetu rozhodla, dej mi vědět, proberem to
Jo dík, určitě bych se ozvala...
Sardullah, je mi to moc líto, držte se a upřímnou soustrast.. Nejsem sice moc pravidelný přispěvatel, ale dlouholetý čtenář, a vaše psiska sleduju s oblibou a obdivem, i když nejsem moc na medvídky..
Pro Keriton, můj předešlý pes odešel na rupturu hemangiosarkomu sleziny před necelým rokem a půl, bylo to ze dne na den, večer jsme byli na stáji, na procházce s koněm, pes veselý a radostný, problém žádný. Ráno se mi nezdál, byl takový bez nálady, na procházce si lehal, nechtěl snídat, tak jsme jeli na veterinu, myslela jsem, že gastroška... No a ono ne, tekutina v břiše, prasklý nádor sleziny. Šel na sál, s tím, že když nebudou metastáze, tak se slezina vyndá, ale byly, malé všude, největší nádor na játrech byl jak golfový míček. Tak už jsme ho nebudili... Bonus byl, že znal kliniku i lidi, chodil tam se mnou čtyři roky do práce, pro mě bylo dobrý i to, že jsem byla nejen u psa když usínal, ale i u operace. Bylo mu jedenáct. Je to těžký, držím palce, ať je vám dobře co nejdýl. Já o ničem nevěděla, že je problém se ukázalo, až když to prasklo, do té doby pes zcela v pohodě, veselý, pohyb na staršího psa se spondylózou bez problémů, apetit a vše ostatní ok.
Uživatel s deaktivovaným účtem

manitschka
napsal(a):
Sardullah, je mi to moc líto, držte se a upřímnou soustrast.. Nejsem sice moc pravidelný přispěvatel, ale dlouholetý čtenář, a vaše psiska sleduju s oblibou a obdivem, i když nejsem moc na medvídky..
Pro Keriton, můj předešlý pes odešel na rupturu hemangiosarkomu sleziny před necelým rokem a půl, bylo to ze dne na den, večer jsme byli na stáji, na procházce s koněm, pes veselý a radostný, problém žádný. Ráno se mi nezdál, byl takový bez nálady, na procházce si lehal, nechtěl snídat, tak jsme jeli na veterinu, myslela jsem, že gastroška... No a ono ne, tekutina v břiše, prasklý nádor sleziny. Šel na sál, s tím, že když nebudou metastáze, tak se slezina vyndá, ale byly, malé všude, největší nádor na játrech byl jak golfový míček. Tak už jsme ho nebudili... Bonus byl, že znal kliniku i lidi, chodil tam se mnou čtyři roky do práce, pro mě bylo dobrý i to, že jsem byla nejen u psa když usínal, ale i u operace. Bylo mu jedenáct. Je to těžký, držím palce, ať je vám dobře co nejdýl. Já o ničem nevěděla, že je problém se ukázalo, až když to prasklo, do té doby pes zcela v pohodě, veselý, pohyb na staršího psa se spondylózou bez problémů, apetit a vše ostatní ok.
Díky za zkušenost!
Uživatel s deaktivovaným účtem

@keriton Je to hrozná rána... Osobní zkušenost ani dobrou radu nemám, jen Vám a Vašemu božímu důchodci chci vyjádřit podporu. Myslím na vás, držte se.
@sardullah, @efe Upřímnou soustrast, moc mě to mrzí.
Neregistrovaný uživatel

Jdete se poradit ohledně zdravotního problému, prevence nemoci nebo výživy vašeho zvířete? Nově se můžete obrátit rovnou na odborníky v sekci On-line veterinář. Kvalifikovanou odpověď tam dostanete nejpozději během několika hodin. Ať jsou vaši mazlíčci zdraví a spokojení!