Dobrý den, v pondělí jsem se přestěhovala jako spolubydlící do pokoje v rd, samozřejmě i s mým 1, 5 roku starým křížencem čivavy. Odjakživa je uštěkaný, bojácný. Máme za sebou základní výcvik, ale se štěkotem se kromě lehkého zmírnění nic nestalo. Bojí se cizích lidí, štěká na ně, když na něj chtějí šáhnout je agresivní, vyjíždí. Nemá rád děti (po špatném zážitku ze štěněčích let). Tady v domě by byl ještě s šestiletým shi-tzu majitelky domu, který je submisivní a kluci byli docela přátelé. Jen ten štěkot. Cokoliv se za dveřmi šustlo (většinu času trávil se mnou v pokoji, jedna spolubydlící je alergik) tak okamžitě vyřvával jak na lesi. Byl tu se mnou hruba 24 hodin a přes noc. Když v kuchyni ječel mixér, nereagoval, když křičel majitel domu do telefonu, taky nereagoval, ale nedejbože když se někdo mihnul kolem dveří pokoje nebo zachrastil klíčema. Snažila jsem se ho tlumit zákazem, odměnou, když se ztišil, snažila jsem se ho zabavit hračkami, ale byl nervozní. Jako poslední možnost jsem volila nylonový náhubek, ale jen se zbytečně vyčerpával a křičel i s ním. Myslíte, že je nějaká možnost, že by si tady zvyknul a přestal vyvádět při každém zvuku, nebo se mám vrátit do původního bydlení, psa převychovat a potom hledat nájem? Díky za všechny rady, kritiku, že jsem ho špatně vychovala si prosím odpusťte, jsem si toho vědoma a chci to řešit.
Děkuji za reakci.
Já zastávám názor, že kdo nevychová malé, tvárné štěně, nedokáže chyby nevýchovy
odstranit.
Zmiňuje metody, které použila. Výsledek nula.(náhubek jsem nepochopila)
Takže to zkusit jinak.
Asi základní poslušnost.
A když nechci, aby štěkal, tak nebude !
(kdybych na něj měla hodit peřinu!).
Většinou trestám pouze hlasově. Když byl menší, párkrát dostal plesknutí po zadku, ale potom začal být bojácný a při napřažení ruky se hned krčil. Teď když něco vyvede, stačí zvednout hlas a leží na zádech. V předchozím bydlišti je od malička, byl tam zvyklý, přesto při rachocení klíčů štěkával. Zkoušela jsem vyhnat ode dveří, nahnat na místo. Bezvýsledně. Za čumák jsem ho chytala během včerejška při každém zaštěkání a nijak se to neodrazilo. Prostě vesele dál ječel. Nejhorší je, že sám je z toho vyčerpaný, byl nervozní, unavený. Raději jsem ho odvezla zpátky do původního, aby se uklidnil. Já vím, špatná reakce, jenže když vidím, že ten pes je vystresovaný, v cizím prostředí, unavený ze štěkotu, tak prostě nemám to srdce ho pozorovat.
chibald
napsal(a):
Většinou trestám pouze hlasově. Když byl menší, párkrát dostal plesknutí po zadku, ale potom začal být bojácný a při napřažení ruky se hned krčil. Teď když něco vyvede, stačí zvednout hlas a leží na zádech. V předchozím bydlišti je od malička, byl tam zvyklý, přesto při rachocení klíčů štěkával. Zkoušela jsem vyhnat ode dveří, nahnat na místo. Bezvýsledně. Za čumák jsem ho chytala během včerejška při každém zaštěkání a nijak se to neodrazilo. Prostě vesele dál ječel. Nejhorší je, že sám je z toho vyčerpaný, byl nervozní, unavený. Raději jsem ho odvezla zpátky do původního, aby se uklidnil. Já vím, špatná reakce, jenže když vidím, že ten pes je vystresovaný, v cizím prostředí, unavený ze štěkotu, tak prostě nemám to srdce ho pozorovat.
A když jste jej odvezla zpátky, tak předpokládám, že jste tam s ním i zůstala...? Zní to totiž, jako byste jej odvezla, a sama zůstala v novém. Ale předpokládám (doufám), že se mýlím.
chibald
napsal(a):
Většinou trestám pouze hlasově. Když byl menší, párkrát dostal plesknutí po zadku, ale potom začal být bojácný a při napřažení ruky se hned krčil. Teď když něco vyvede, stačí zvednout hlas a leží na zádech. V předchozím bydlišti je od malička, byl tam zvyklý, přesto při rachocení klíčů štěkával. Zkoušela jsem vyhnat ode dveří, nahnat na místo. Bezvýsledně. Za čumák jsem ho chytala během včerejška při každém zaštěkání a nijak se to neodrazilo. Prostě vesele dál ječel. Nejhorší je, že sám je z toho vyčerpaný, byl nervozní, unavený. Raději jsem ho odvezla zpátky do původního, aby se uklidnil. Já vím, špatná reakce, jenže když vidím, že ten pes je vystresovaný, v cizím prostředí, unavený ze štěkotu, tak prostě nemám to srdce ho pozorovat.
V tom je ten problém, - vy trestáte za stres a strach, tedy ho ještě zvyšujete až to bázlivosti psa, ale informaci, co má dělat a jak se má chovat mu nedáváte žádnou. Nevyhánějte a nezahánějte, nemáte skot, ale psa. Dejte mu jasný pokyn, co si přejete, aby dělal, odveďte jeho pozornost a pak chvalte za splněný požadavek, Honění a trestání opravdu nezabere.
scylla
napsal(a):
V tom je ten problém, - vy trestáte za stres a strach, tedy ho ještě zvyšujete až to bázlivosti psa, ale informaci, co má dělat a jak se má chovat mu nedáváte žádnou. Nevyhánějte a nezahánějte, nemáte skot, ale psa. Dejte mu jasný pokyn, co si přejete, aby dělal, odveďte jeho pozornost a pak chvalte za splněný požadavek, Honění a trestání opravdu nezabere.
Děkuji za radu. A když v té chvíli dám jasný pokyn a on i když mám v ruce oblíbený pamlsek, není ochoten se soustředit, jak zvýším svoji "přitažlivost", aby ten povel opravdu splnit chtěl?
chibald
napsal(a):
Děkuji za radu. A když v té chvíli dám jasný pokyn a on i když mám v ruce oblíbený pamlsek, není ochoten se soustředit, jak zvýším svoji "přitažlivost", aby ten povel opravdu splnit chtěl?
On by měl poslechnout proto, že jste mu dala nějaký pokyn a ne pro to, co máte v ruce. Mechanicky, bez hrubosti mu pomůžete se splněním povelu a pochválíte.
scylla
napsal(a):
On by měl poslechnout proto, že jste mu dala nějaký pokyn a ne pro to, co máte v ruce. Mechanicky, bez hrubosti mu pomůžete se splněním povelu a pochválíte.
To už jsem taky zkoušela, prostě jsem mu řekla "Sedni!" a pomohla mu dosednout. Bez odezvy. Štěkal dál. Tak stejně s lehnutím, zabavením pomocí dalších povelů. Nic, nic, nic...
Pokud je v takovém afektu, že nevnímá pamlsky ani jiné pokusy vytrhnout ho z toho, tak v tuhle chvíli se absolutně nic nenaučí. Protože mozek má "vypnuto" a ovládají ho jen emoce.
Píšete, že reaguje na cinkání klíčů a procházení za dveřmi. Zkuste tedy vymyslet, jak mu připravit tytéž podněty, jen méně výrazné, aby je slyšel, ale ještě byl schopný vnímat. Co třeba kdybyste ty klíče měla vy a jednou s nimi malinko cinkla? To by se taky rozeřval?
A hodně dobrá věc, která by vám strašně moc pomohla (i když se to vyznavačům "tradičních" metod bude zdát absurdní), je naučit ho relaxovat na podložce (ručníku, koberečku...). Ne tak, že si tam bude někdy chodit lehnout, ale naopak naprosto vědomě a cíleně. Naučit ho "vypínat se". Ale to by chtělo, aby vám někdo ukázal v reálu... Odkud jste?
rapotacka11
napsal(a):
Tak ji asi ještě neochutnal.
Můj určitě ano.
Ne u mě.
Ale jakmile plácačku vezmu do ruky (1x za 2-3 měsíce)
- rozhodně to nepřehlédne.
Aha. Takže pokládáte za vhodné řešit psův stres tím, že ho za něj potrestáte (a je jedno, že od vás tou plácačkou nikdy nedostal - už ta hrozba je pro něj sama o sobě obrovský trest).
No nevím, nechtěla bych u vás být pes...
pidla
napsal(a):
Pokud je v takovém afektu, že nevnímá pamlsky ani jiné pokusy vytrhnout ho z toho, tak v tuhle chvíli se absolutně nic nenaučí. Protože mozek má "vypnuto" a ovládají ho jen emoce.
Píšete, že reaguje na cinkání klíčů a procházení za dveřmi. Zkuste tedy vymyslet, jak mu připravit tytéž podněty, jen méně výrazné, aby je slyšel, ale ještě byl schopný vnímat. Co třeba kdybyste ty klíče měla vy a jednou s nimi malinko cinkla? To by se taky rozeřval?
A hodně dobrá věc, která by vám strašně moc pomohla (i když se to vyznavačům "tradičních" metod bude zdát absurdní), je naučit ho relaxovat na podložce (ručníku, koberečku...). Ne tak, že si tam bude někdy chodit lehnout, ale naopak naprosto vědomě a cíleně. Naučit ho "vypínat se". Ale to by chtělo, aby vám někdo ukázal v reálu... Odkud jste?
Jsem z Ostravy. O relaxaci jsem uvažovala už několikrát, jen nevím jak, opravdu by to chtělo, aby mi to někdo ukázal. Ráda bych mu třeba i nějakou masáž na uvolnění a zklidnění dopřála.
A to s procházením a cinkáním klíčů určitě znovu zkusím. Většinou jsem zřejmě nebyla dost důsledná a trpělivá. Až teď se to stalo velkým problémem. Začnu znova od začátku, už jsem s malým zažila peklo na zemi, takže si myslím, že to zvládnem oba. Pokud bych měla klíče já, tak by teoreticky asi neřval. To jsem ještě nezkoušela, většinou jsem sestru nahnala za vchodové dveře a nutila ji klepat :).
chibald
napsal(a):
Jsem z Ostravy. O relaxaci jsem uvažovala už několikrát, jen nevím jak, opravdu by to chtělo, aby mi to někdo ukázal. Ráda bych mu třeba i nějakou masáž na uvolnění a zklidnění dopřála.
A to s procházením a cinkáním klíčů určitě znovu zkusím. Většinou jsem zřejmě nebyla dost důsledná a trpělivá. Až teď se to stalo velkým problémem. Začnu znova od začátku, už jsem s malým zažila peklo na zemi, takže si myslím, že to zvládnem oba. Pokud bych měla klíče já, tak by teoreticky asi neřval. To jsem ještě nezkoušela, většinou jsem sestru nahnala za vchodové dveře a nutila ji klepat :).
Z Ostravy? Super! v tom případě doporučuju koira.cz - Magda Šimečková a Lenka Blachová jsou nejspíš nejlepší výcvikářky přes reaktivní psy v republice
pidla
napsal(a):
Z Ostravy? Super! v tom případě doporučuju koira.cz - Magda Šimečková a Lenka Blachová jsou nejspíš nejlepší výcvikářky přes reaktivní psy v republice
Už jsem tam zkoušela psát. Snad se ozvou. Ráda bych se později stěhovala už s klidným psem. Trpíme tím štěkotem oba dva bohužel.
většinou jsem sestru nahnala za vchodové dveře a nutila ji klepat :).
To je na většinu psů už moc. Dá se vymyslet spousta lehčích mezistupňů - zaklepání na skříňku vedle vás, zaklepání na skříňku ve vedlejším pokoji, zaklepání na otevřené dveře v pokoji, na zavřené dveře v pokoji, na otevřené vchodové dveře...
pidla
napsal(a):
většinou jsem sestru nahnala za vchodové dveře a nutila ji klepat :).
To je na většinu psů už moc. Dá se vymyslet spousta lehčích mezistupňů - zaklepání na skříňku vedle vás, zaklepání na skříňku ve vedlejším pokoji, zaklepání na otevřené dveře v pokoji, na zavřené dveře v pokoji, na otevřené vchodové dveře...
Vyzkouším. Každopádně je to běh na dlouhou trať, takže prozatím zůstanu v původním bydlení a až bude malý trošku klidnější, tak se přestěhuju.
pidla
napsal(a):
Aha. Takže pokládáte za vhodné řešit psův stres tím, že ho za něj potrestáte (a je jedno, že od vás tou plácačkou nikdy nedostal - už ta hrozba je pro něj sama o sobě obrovský trest).
No nevím, nechtěla bych u vás být pes...
Ve stresu fakt není ,
ale poslechne a to hned a běží se veselit jinam a jinak.
Obávám se, že Váš problém je podstatně hlubší než nějaké štěkání v bytě. Podle popisu to vypadá na ukázkový příklad minipsa s nezvládnutou (resp. Podceněnou) výchovou - nesnáší děti, nesnáší dospělé, chňape po lidech, nevychází se psy, vyřvává jak na lesy, nereaguje na Vaše povely... Zapomeňte, že to vyřešíte nějakou "ručníkovou relaxací" - řešením je pouze důsledná náprava chování. U rok a půl starého (mladého) psa ještě není pozdě. Sama to však nezvládnete a řešit to pouze po internetu také nejde. Chce to dobrého a zkušeného výcvikáře, který Vám poradí a povede Vás.
balisek
napsal(a):
Obávám se, že Váš problém je podstatně hlubší než nějaké štěkání v bytě. Podle popisu to vypadá na ukázkový příklad minipsa s nezvládnutou (resp. Podceněnou) výchovou - nesnáší děti, nesnáší dospělé, chňape po lidech, nevychází se psy, vyřvává jak na lesy, nereaguje na Vaše povely... Zapomeňte, že to vyřešíte nějakou "ručníkovou relaxací" - řešením je pouze důsledná náprava chování. U rok a půl starého (mladého) psa ještě není pozdě. Sama to však nezvládnete a řešit to pouze po internetu také nejde. Chce to dobrého a zkušeného výcvikáře, který Vám poradí a povede Vás.
Nikdo nepíše, že samotná "ručníková relaxace" zázračně vyřeší všechno. Ale divila byste se, pomůže hodně. Podle popisu je pes hlavně přetáčivý labil, který příliš reaguje na všechno a všechny. Jestli je to výchovou, nebo vrozenou povahou, to si takhle po internetu netroufám soudit. Relaxace ho pomůže dostat do stavu, kdy nebude mít totálně "zatměno" a začne vnímat, což je první podmínka pro to, aby se o nějaké výchově a odbourávání nežádoucího chování vůbec dalo uvažovat. Každopádně kontakt na opravdu skvělé výcvikářky zadavatelka má, ty jí s výchovou určitě pomůžou.
balisek
napsal(a):
Obávám se, že Váš problém je podstatně hlubší než nějaké štěkání v bytě. Podle popisu to vypadá na ukázkový příklad minipsa s nezvládnutou (resp. Podceněnou) výchovou - nesnáší děti, nesnáší dospělé, chňape po lidech, nevychází se psy, vyřvává jak na lesy, nereaguje na Vaše povely... Zapomeňte, že to vyřešíte nějakou "ručníkovou relaxací" - řešením je pouze důsledná náprava chování. U rok a půl starého (mladého) psa ještě není pozdě. Sama to však nezvládnete a řešit to pouze po internetu také nejde. Chce to dobrého a zkušeného výcvikáře, který Vám poradí a povede Vás.
To pro mě není nic nového. Děti nesnáší, protože ho strašily a děsily když mu bylo pár týdnů. Dospělý mu nic neudělal. Se psy ve většině případů vychází, docházeli jsme na společný výcvik a s žádným psem ani fenou tam problém neměl. A nikde není psáno, že to hodlám řešit ručníkovou relaxací. A jak jsem už psala, kontaktovala jsem trenérky ze psí školy Koira a kromě nich mi slíbil pomoc i úspěšný výcvikář z Prahy, tudíž na to sama nebudu.
pidla
napsal(a):
Aha. Takže vy před ním zamáváte věcí, kterou byl dřív mlácený, čímž ho nestresujete, ale naopak rozveselíte. A teď prosím tu o Červené Karkulce...
Před ním ?
Když zavřeští večer u vrat a rušil by celou ulici, vezmu plácačku - jsem 10 m za ním,
plácnu o zeď, ani do jeho bengálu nemusím přidávat svůj ječák
a jak plácnu, je okamžitě klid, běží za kočkou na druhý konec a šaškuje tam.
Pochopila ?
rapotacka11
napsal(a):
Ještě dodám : mlácený rozhodně nebyl, nikde.
Jen dobře vychovaný, milionový, radostný, sluníčkový pes.
Aha. Takže když píšete "seznámil se s plácačkou, ochutnal ji u minulých majitelů a já jsem jim za to vděčná", tak jste tím vlastně vůbec nemyslela, že ji s ní mlátili, žejo...
Nojo, sluníčkový pes...
rapotacka11
napsal(a):
Jemně ji "ochutnal", bývalá majitelka je inteligentní žena.
A stačilo mu to. Neutrpěl v žádném směru, ale má jasno.
Takže byl mlácený jemně, to se omlouvám, jemné mlácení evidentně není mlácení. Asi to bylo hodně jemné, když mu stačí pohrozit s plácačkou na deset metrů a hned se klidí na druhý konec zahrady. Jo, to se poznají inteligentní ženy...
rapotacka11
napsal(a):
Takže, když ho plácla (ne plácala), 1x - je to měkký pejsek
a bylo to v pravou chvíli a pomohlo to napořád - vysvětlilo mu to, že poslouchat se
musí a on to kupodivu pochopil,
je to špatně.
Aha, tak najedem na ty bachovky a ručníky a rozhodíme ho?
Néé, kvůli Vám fakt ne .
Ne, jemné plácnutí v pravou chvíli by rozhodně nebylo nic špatného.
Špatně je takové použití plácačky, že si ho pes pamatuje ještě dlouho potom a jen zaslechne plesknutí deset metrů daleko, tak se okamžitě "radostně" zdekuje na druhý konec zahrady. A hlavně je špatně, že se takovýmito "výchovnými metodami" někdo chlubí...
Nikdy jsem neměla štěkala, takže vážně nemám zkušenost, ale pokud se pes dostane do tranzu, že nevnímá, položte na něj ruku nebo ho chyťte za hubu, nebo na něj stříkněte trochu vody nebo udělejte cokoliv nenásilného, aby mohl svoji pozornost přesměrovat a pak ho chvalte a zabavte, aby se k původními nevrátil. Nikdy není v takovém tranzu, aby se nedal z něj vytrhnout. Většinou staší máílo. Pklkud ale je pes svéhlavý a nejen že nenív tranzu, ale štěká, protože chce, pak bych mu já dala povel a trvala na splnění - u nás je to sedni.